A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Cílem předloženého návrhu zákona je upravit právní postavení investičních zprostředkovatelů v souladu s jejich specifickým postavením na kapitálovém trhu a reagovat na nejasnosti týkající se výkladu zákona. Návrh zákona si klade za cíl vyřešit právní nejistotu ohledně aplikace evropských právních předpisů na investiční zprostředkovatele, kteří jsou podle evropského práva vyňati z působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, ze dne 15. května 2014, o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (dále jen „MiFID II“). Současná výkladová praxe České národní banky, která mnohdy rozšiřuje působnost nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice [dále jen „nařízení (EU) 2017/565“], na investiční zprostředkovatele nad rámec přímých odkazů v zákoně, vytváří právní nejistotu a nepřiměřeně zatěžuje tyto subjekty regulací určenou primárně pro větší finanční instituce.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
V této novele se navrhuje upravit zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Touto novelou se pouze zpřesňuje dosavadní znění zákona. Cílem návrhu je zajistit přiměřenost regulatorních požadavků kladených na investiční zprostředkovatele, odstranit právní nejistotu vzniklou extenzivním výkladem evropských předpisů a zpřesnit formulaci § 32 zákona o podnikání na kapitálovém trhu tak, aby odpovídala minimálním požadavkům směrnice MiFID II. Co se týče principů navrhované právní úpravy, lze odkázat na zvláštní část této důvodové zprávy.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu odstranění nadbytečných překážek rozvoje českého kapitálového trhu. Současné znění zákona vede ze strany České národní banky k aplikaci pravidel určených pro velké finanční instituce na investiční zprostředkovatele, kteří mají specifické postavení jako malé subjekty s omezeným rozsahem činností. To nerespektuje princip proporcionality a specifické postavení vázaných zástupců jako samostatných podnikatelů. Je proto nutné legislativně vymezit, že evropské nařízení se na investiční zprostředkovatele vztahuje pouze v rozsahu, v jakém na ně zákon výslovně odkazuje, a zajistit tak právní jistotu pro účastníky trhu.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem ČR. Ústavní pořádek ČR neobsahuje specifické právní normy dopadající na oblast kapitálového trhu. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy) a zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Dále se zohledňuje to, že co není zakázáno, je dovoleno (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod).
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva EU v souladu.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž jeČeská republika vázána
Na oblast navrhované úpravy se žádná mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nevztahuje. Případné zásahy v oblasti lidských práv návrh zákona nepředpokládá.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Zpřesnění právní úpravy týkající se investičních zprostředkovatelů z logiky věci nemůže mít negativní dopad na státní rozpočet. Naopak, systematické zlepšování právních předpisů regulujících kapitálový trh má dopad pozitivní.
8. Zhodnocení sociálních dopadů navrhované právní úpravy
Navrhovaná úprava nebude mít negativní sociální dopady.
9. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na životní prostředí
Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.
10. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Návrh zákona není v rozporu se zákazem diskriminace, ani není v rozporu s principem rovnosti mužů a žen.
11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
12. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava byla posuzovaná v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corrupt Impact Assessment). V rámci postupu CIA (vč. jejich skrytých forem) zpracovatelé návrhu dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá vznik nových ani změnu existujících korupčních rizik.
13. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
14. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Předkladatel respektuje požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy.
15. Informace o lobbování
Návrh nebyl předmětem lobbování.
B. Zvláštní část
K čl. I
K bodům 1 až 4
Dosavadní úprava ZPKT zpřísňuje minimální standard, jehož zavedení požaduje MiFID II po členském státě, který se rozhodne využít nepovinné výjimky podle čl. 3 MiFID II. S ohledem na to, že v případě investičních zprostředkovatelů (dále též „IZ“) jde o institut v porovnání s obchodníky s cennými papíry (dále též „OCP“) v rizikových aspektech podstatně okleštěný, který podléhá standardním dohledovým kompetencím České národní banky, není principiálně důvod pro to, aby byl IZ nad rámec požadavků MiFID II zatěžován mírou regulace srovnatelnou s OCP.
Současná dikce zákona a navazující praxe České národní banky však vedou k extenzivnímu rozšiřování působnosti nařízení (EU) 2017/565 na investiční zprostředkovatele nad rámec přímých odkazů v ZPKT na základě tzv. 'abstraktního prováděcího vztahu', který je však bez reálné opory v právním řádu. Navrhuje se tedy ve vybraných aspektech rozvolnit režim IZ tak, aby odpovídal minimálním požadavkům MiFID II, zejména co do režimu pobídek v souvislosti s investiční službou jinou než individuálním asset managementem a nezávislým investičním poradenstvím a co do požadavků na vnitřní systém správy a řízení. Navrhuje se odstranit z § 32 ZPKT odkazy na taková ustanovení zákona, která netransponují ustanovení vyjmenovaná v čl. čl. 3 odst. 2 směrnice MiFID II. S odkazem na princip přiměřenosti se nadto navrhuje koncepční změna, kdy IZ bude vázán plnit vybrané povinnosti OCP „přiměřeně“ tj. ve volnější vazbě než samotný OCP, čímž se poskytne IZ dodatečný prostor pro zohlednění specifik daných zvláštní povahou tohoto ryze národního institutu. S ohledem na specifické postavení investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců jako samostatných podnikatelů se v souladu s nařízením (EU) 2017/565 i pokyny ESMA výslovně zohledňuje jejich status jako samostatně výdělečně činných obchodních zástupců.
K bodu 5
V rámci zvýšení srozumitelnosti zákona a právní jistoty pro jeho adresáty se vyjasňuje dosavadní sporná otázka, zda vůbec a případně v jaké míře se na IZ mají vztáhnout prováděcí předpisy a přímo použitelné evropské předpisy upravující povinnosti OCP ze ZPKT, které je IZ povinen plnit podle dosavadní úpravy „obdobně“, podle nově navrhované úpravy „přiměřeně“ (což lépe odpovídá textu čl. 3 odst. 2 směrnice MiFID II, která hovoří o „at least analogous“). Současná interpretační praxe České národní banky vytváří právní nejistotu tím, že rozšiřuje působnost evropských nařízení na investiční zprostředkovatele nad rámec explicitních odkazů v zákoně. Evropská nařízení jsou podle evropského práva přímo závazná pouze pro subjekty, na které dopadají pravidla MiFID II, přičemž investiční zprostředkovatelé jsou z aplikace směrnice MiFID II výslovně vyjmuti. Jakoukoliv zprostředkovanou působnost nařízení (EU) 2017/565 na investiční zprostředkovatele tak může stanovit pouze vnitrostátní právní úprava formou přímého odkazu.
Dále se zavádí doposud chybějící pojítko v národní úpravě, na jehož základě dochází k postavení na jisto, že evropské předpisy upravující činnost OCP, které doposud nebyly pro IZ coby ryze národní institut přímo použitelné, se na IZ použijí z titulu národní úpravy – navrhovaného ustanovení – v rozsahu, v jakém provádějí povinnost OCP vztaženou i k IZ, a to pouze pokud zákon na tyto předpisy výslovně odkazuje.
K čl. II
Datum účinnosti se navrhuje k 1. lednu 2027 s ohledem na potřebu zajistit investičním zprostředkovatelům a České národní bance dostatečný čas pro úpravu interních metodik a postupů.
Miloš Vystrčil předseda Senátu