Důvodová zpráva k Novela z. o spotřebních daních - RJ

Návrhem se překládá novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních"). Oblast spotřebních daní je vysoce harmonizována v rámci Evropské unie a podléhá minimálním sazbám stanoveným směrnicí Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (dále jen „směrnice o zdanění energií").

Spotřební daně lze charakterizovat jako opakující se nepřímé daně selektivní, tedy zaměřené na určitý okruh subjektů nakládajících se specifickými výrobky. Důležitou funkcí spotřebních daní je funkce fiskální, jejíž význam spočívá v zajištění přílivu finančních prostředků do veřejných rozpočtů při relativně nízkých administrativních nákladech. Další, neméně významnou funkcí těchto daní, je snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel, popřípadě na životní prostředí.⁠‌​​‌​​‌​‌​​​‌‌‌​⁠

Dle přílohy I tabulky A směrnice o zdanění energií jsou EU minimální sazby spotřební daně pro pohonné hmoty stanoveny takto: bezolovnatý benzín 359 EUR/1000 l a motorová nafta (plynové oleje) 330 EUR/1000 l. Při přepočtu kurzem České národní banky platným k 6. března 2026 (1 EUR = 24,405 Kč) činí tato minima:

Aktuálně platné sazby spotřební daně dle § 48 odst. 1 zákona o spotřebních daních:

Navrhované snížené sazby 11 140 Kč/1000 l (benzín) a 8 250 Kč/1000 l (nafta) jsou nad unijními minimy o 2 379 Kč, resp. 196 Kč/1000 l. Česká republika navrhovanou úpravou plně respektuje závazky vyplývající ze směrnice o zdanění energií.

Bezprostředním podnětem k předložení tohoto návrhu je prudký a rychlý nárůst cen pohonných hmot na českých čerpacích stanicích, k němuž dochází v důsledku vojenského konfliktu v blízkovýchodním regionu (dále jen „íránský konflikt").

Hlavním principem novely zákona o spotřebních daních je tak dočasné snížení spotřební daně z motorové nafty a bezolovnatého benzínu o 1,70 Kč/l, a to s účinností od 1. května 2026 do 1. září 2026.

Nižší konečná cena bezolovnatého benzínu, ale především motorové nafty primárně sníží náklady dopravního sektoru, a to nejen v rámci mezinárodní, ale i domácí přepravy zboží a osob. Snížená cena pohonných hmot však bude mít vliv i na náklady ostatních ekonomických sektorů a domácností.

Po zahájení vojenských operací v regionu v první dekádě března 2026 ceny pohonných hmot v České republice výrazně vzrostly. Ke dni 7. března 2026 dosáhly průměrné ceny:

Klíčovým faktorem je geopolitická situace v Perském zálivu. Íránský konflikt přímo ohrožuje Hormuzský průliv, jímž se přepravuje 20 až 25 procent světové spotřeby ropy. Omezení bezpečné plavby v Hormuzském průlivu, jakožto strategického námořního koridoru má okamžitý a zásadní dopad na globální nabídku ropy a ceny pohonných hmot.

Cena ropy Brent vzrostla od počátku konfliktu o přibližně 15 % na 84 USD/barel. Analytici agentury Bloomberg upozorňují, že při pokračování a eskalaci konfliktu by mohla cena ropy stoupnout až o 80 % oproti předkonfliktní úrovni, tj. přibližně na 108 USD/barel.

Zdražení pohonných hmot má přímý dopad na:

Situace vyžaduje bezodkladnou reakci ze strany státu. Česká republika již v minulosti přistoupila k dočasnému snížení spotřební daně z pohonných hmot jako cílenému a tržně slučitelnému nástroji v roce 2022 byl obdobný zákon přijat v době prudkého zdražení paliv po zahájení ruské invaze na Ukrajinu (zákon č. 131/2022 Sb.).

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy) a z vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy) plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní. Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). Navrhovaná právní úprava je se všemi těmito ústavními požadavky v souladu.

Navrhovaná úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie, zejména se směrnicí Rady 2003/96/ES. Snížené sazby spotřební daně – 11 140 Kč/1000 l (benzín) a 8 250 Kč/1000 l (nafta) – jsou i po snížení o 1 700 Kč/1000 l nad minimálními sazbami EU přepočtenými kurzem ČNB k 6. března 2026 (1 EUR = 24,405 Kč), tj. nad 8 761 Kč/1000 l (benzín) a 8 054 Kč/1000 l (nafta). Česká republika navrhovanou úpravou plně respektuje závazky vyplývající z členství v Evropské unii.

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které jsou součástí jejího právního řádu. Při posuzování souladu bylo přihlédnuto k relevantním instrumentům mezinárodního práva v oblasti ochrany lidských práv, ochrany vlastnictví a pravidel mezinárodního obchodu.

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (uveřejněná pod č. 209/1992 Sb.) – Dodatkový protokol č. 1, čl. 1 (ochrana majetku): dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot je opatřením ve prospěch daňových poplatníků a do jejich majetkových práv nezasahuje negativně. Čl. 6 Úmluvy (právo na spravedlivý proces) není navrhovanou úpravou dotčen, neboť nestanoví nové sankce ani nové procesní povinnosti.

Z hlediska pravidel mezinárodního obchodu (Světová obchodní organizace – WTO, Dohoda o všeobecných clech a obchodu GATT 1994) navrhovaná úprava nepředstavuje diskriminační opatření: spotřební daň z pohonných hmot dopadá shodně na pohonné hmoty tuzemské i dovezené, bez ohledu na jejich původ. Navrhovaná úprava je tedy plně slučitelná s závazky ČR v rámci WTO.

Ostatní mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, navrhovanou úpravou dotčeny nejsou. Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se nevztahují na nepřímé daně (spotřební daně). Žádná dvoustranná ani mnohostranná smlouva nezakládá povinnost udržovat spotřební daň na konkrétní výši.

Dočasné snížení sazby spotřební daně z pohonných hmot o 1 700 Kč/1 000 l (1,70 Kč/l) v období od 1. května do 31. srpna 2026 povede ke snížení příjmů veřejných rozpočtů. Odhadovaný maximální výpadek příjmů činí přibližně 3,5 až 4,5 miliardy Kč za celé čtyřměsíční období.⁠‌​​‌​​‌​‌​​​‌‌‌​⁠

Výpočet vychází z objemu pohonných hmot uváděných do volného daňového oběhu v České republice. Dle dostupných statistik Celní správy ČR bylo v roce 2024 zdaněno přibližně 3,1 miliardy litrů benzínu a 5,1 miliardy litrů motorové nafty, celkem přibližně 8,2 miliardy litrů ročně. Při čtyřměsíčním výpadku (tj. přibližně 1/3ročního objemu) odpovídá tento podíl přibližně 2,7 miliardy litrů pohonných hmot. Snížení sazby o 1,70 Kč/l by při tomto objemu představovalo výpadek příjmů přibližně 4,6 miliardy Kč brutto. S přihlédnutím k elasticitě poptávky, sezonním výkyvům a částečnému zadržení zásob před změnou sazby se reálný dopad odhaduje na 3,5 až 4,5 miliardy Kč.

Analogické opatření přijaté zákonem č. 131/2022 Sb. (snížení sazby o 1,50 Kč/l na čtyřměsíční období červen–září 2022) vedlo dle závěrečné zprávy Ministerstva financí ke skutečnému výpadku příjmů přibližně 4,2 miliardy Kč (z toho státní rozpočet přibližně 3,8 miliardy Kč a Státní fond dopravní infrastruktury přibližně 0,4 miliardy Kč). Navrhované snížení je o 200 Kč/1 000 l vyšší, přičemž spotřeba pohonných hmot se od roku 2022 výrazněji nezměnila. Celkový odhadovaný výpadek pro rok 2026 je proto mírně vyšší než v roce 2022.

Přibližné rozdělení dopadu na veřejné rozpočty (dle zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů):

Navrhovaná úprava nemá žádný negativní dopad na výdajovou stránku veřejných financí, na rozpočty územních samosprávných celků ani na jiné veřejné fondy. Nepředpokládá se nárůst administrativních nákladů, neboť výpočet a odvod spotřební daně probíhá zcela v rámci stávajících systémů správy daní.

Navrhovaná právní úprava se nedotýká zpracování osobních údajů ani soukromí fyzických osob. Mění výhradně výši sazby spotřební daně z pohonných hmot podle zákona č. 353/2003 Sb.; nijak nerozšiřuje okruh zpracovávaných osobních údajů, neposkytuje orgánům veřejné moci přístup k dalším osobním informacím a nestanoví nové povinnosti týkající se nakládání s osobními údaji. Navrhovaná úprava je plně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava je korupčně neutrální. Jedná se o legislativní opatření s jednoznačně formulovanými a časově omezenými parametry (konkrétní výše sazeb, přesné datum platnosti), které neposkytuje žádnou diskreci správnímu orgánu a nevytváří příležitost pro selektivní aplikaci. Výpočet a odvod daně jsou mechanické a podléhají standardní kontrole Celní správy ČR.

Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost státu. Jedná se o úpravu daňové sazby, která nijak neovlivňuje bezpečnostní systémy České republiky, obranné kapacity ani závazky vyplývající z členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO) a v Evropské unii. Navrhovaná úprava není způsobilá ohrozit obranyschopnost a bezpečnost státu.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s principy digitálně přívětivé legislativy (DPL). Mění výhradně číselnou hodnotu sazby spotřební daně z pohonných hmot v zákoně č. 353/2003 Sb.; nezakotvuje žádné nové povinnosti v oblasti digitalizace, nevyžaduje zavedení nových informačních systémů veřejné správy ani nových datových toků.

Stávající systémy správy spotřebních daní (Celní správa ČR) jsou plně způsobilé tuto úpravu zpracovat bez jakýchkoli technických ani organizačních změn. Navrhovaná úprava nesnižuje digitální dostupnost právní úpravy ani nezatěžuje podnikatelské subjekty novými digitálními povinnostmi.

Předkladatelé navrhují, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.

Důvodem naléhavosti je prudký a rychlý nárůst cen pohonných hmot v důsledku íránského konfliktu, který denně negativně dopadá na živobytí domácností a provoz podnikatelských subjektů. Každý týden prodlení představuje prodloužení doby, po níž jsou občané a firmy vystaveni zvýšeným cenám pohonných hmot bez jakékoli kompenzace ze strany státu. Rychlé přijetí zákona je v souladu s precedentem z roku 2022, kdy byl obdobný zákon schválen ve zkráceném řízení (zákon č. 131/2022 Sb.).

Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem nekontaktoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.

Navrhovaným opatřením se pro bezolovnatý benzín a podobné minerální oleje uvedené do volného daňového oběhu od 1. května 2026 do 31. srpna 2026 snižuje sazba spotřební daně z 12 840 Kč na 11 140 Kč/1000 l, tj. o 1 700 Kč/1000 l (1,70 Kč/l). Snížená sazba 11 140 Kč je nad EU minimem 8 761 Kč/1000 l (359 EUR × 24,405 Kč/EUR, kurz ČNB k 6. 3. 2026).

Sazba se od 1. září 2026 obnovuje na původní výši 12 840 Kč/1000 l. Snížení sazby je výhradně dočasné a je podmíněno aktuální krizovou situací na trhu pohonných hmot.

Navrhovaným opatřením se pro motorovou naftu a podobné minerální oleje uvedené do volného daňového oběhu od 1. května 2026 do 31. srpna 2026 snižuje sazba spotřební daně z 9 950 Kč na 8 250 Kč/1000 l, tj. o 1 700 Kč/1000 l (1,70 Kč/l). Snížená sazba 8 250 Kč/1000 l je nad EU minimem 8 054 Kč/1000 l (330 EUR × 24,405 Kč/EUR, kurz ČNB k 6. 3. 2026). Česká republika tímto závazky ze směrnice 2003/96/ES plně respektuje.

Sazba se od 1. září 2026 obnovuje na původní výši 9 950 Kč/1000 l. Snížení sazby je výhradně dočasné a je podmíněno aktuální krizovou situací na trhu pohonných hmot.

Bod 1 zajišťuje, že pro pohonné hmoty uvedené do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti snížení sazeb (1. května 2026) se použijí dosavadní sazby spotřební daně. Tím se zabraňuje daňovým arbitrážím spojeným s anticipačním uváděním pohonných hmot do oběhu před snížením.

Bod 2 zajišťuje, že pro pohonné hmoty uvedené do volného daňového oběhu přede dnem obnovení původních sazeb (1. září 2026) se použijí snížené sazby platné v daném okamžiku. Tím se zabraňuje anticipačnímu uvádění pohonných hmot do oběhu před obnovením vyšších sazeb a zajišťuje se hladký přechod zpět na původní sazby.

Ustanovení čl. I bodů 1 a 3 (snížení sazeb) nabývají účinnosti dnem 1. května 2026 tak, aby bylo možné co nejdříve promítnout snížení do cen na čerpacích stanicích. Ustanovení čl. I bodů 2 a 4 (obnovení původních sazeb) nabývají účinnosti dnem 1. září 2026.