Důvodová zpráva k Novela z. o odpadech

Navrhovaný zákon upravuje povinnost podle § 59 odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech) tak, aby došlo k zohlednění skutečnosti, že obce, které efektivně na svém území aktivně předcházejí vzniku komunálních odpadů, mají sníženou možnost produkovat velké množství odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek. Návrh snižuje obcím, které vyprodukují malé množství směsných komunálních odpadů, kam se započítává zejména směsný komunální odpad a objemný, cíle nastavené pro minimální podíl odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů o 10 %. Hranice produkce směsných komunálních odpadů se bude postupně v čase snižovat, tak aby obce vedla k dalšímu zlepšování odpadového hospodářství včetně předcházení vzniku odpadu na svému území.

Zákon o odpadech stanoví v § 59 odst. 3 obcím povinnost osahovat minimálního podílu odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu na celkovém množství komunálních odpadů. Tento podíl se postupně zvyšuje tak, aby v letech 2025 až činil v každém roce alespoň 60 %, v letech 2030 až 2034 alespoň 65 % a od roku 2035 minimálně 70 %. Do tohoto podílu se započítávají také recyklovatelné složky komunálního odpadu vzniklé na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, které nejsou předávány do obecního systému nakládání s odpady ale přímo do zařízení určených pro nakládání s odpady. Smyslem stávajícího nastavení povinnosti podle § 59 odst. 3 je zajistit co největší třídění recyklovatelných složek komunálního odpadu, protože dostatečné primární třídění je nezbytným předpokladem následné recyklace odpadů. Nastavené třídící cíle jsou jedním z na sebe navazujících nástrojů, které by měly zajistit splnění cílů pro celkovou recyklaci komunálních odpadů vyplývajících pro Českou republiku z rámcové směrnice o odpadech. Obce jsou hlavním původcem komunálního odpadu a bez vytřídění recyklovatelných odpadů není možné tyto cíle splnit. V tomto ohledu je nejdůležitější, aby obce zajistili dostatečná místa pro odděleného soustřeďování biologických odpadů, protože tyto odpady tvoří hmotnostně velkou část komunálních opadů a jsou velmi dobře recyklovatelné kompostováním. ⁠​​​​​​​‌‌‌​​‌​​‌⁠

A zde může nastat problém v případě obcí, které aktivně předcházejí vzniku tohoto odpadu podporou domácího kompostování. Velký podíl biologických materiálů produkovaných domácnostmi se tak nedostane do odpadového režimu. Z hlediska hierarchie odpadového hospodářství, jde o nejvhodnější přístup, ale z hlediska plnění cílů pro oddělené soustřeďování recyklovatelných odpadů by bylo pro obce vhodnější, aby byly tyto odpady sbírány v odpadovém režimu. Aby se tomuto paradoxu zabránilo je vhodné nastavené cíle doplnit.

Obce, které důsledně uplatňují opatření k předcházení vzniku odpadu, zejména u biologicky rozložitelných složek, mohou v důsledku těchto aktivit významně snižovat celkový objem produkovaných komunálních odpadů. Tento pokles se přitom netýká zejména jednotlivých odděleně sbíraných recyklovatelných složek a nejvíce biologických odpdů. Paradoxně tak mohou vznikat situace, kdy obec s velmi dobře nastaveným systémem předcházení vzniku odpadu nesplní zákonem stanovené cíle pro třídění, neboť absolutní množství odděleně soustřeďovaných odpadů je – vzhledem k celkově nízké produkci komunálního odpadu – nedostatečné. Taková obec tak může formálně porušovat zákon, ačkoliv z hlediska hierarchie nakládání s odpady postupuje nejpříznivějším způsobem, tedy na prvním místě minimalizuje vznik odpadu a teprve následně řeší jeho využití či odstranění.

Předložený návrh tuto disproporci zohledňuje a navrhuje úpravu cílových hodnot pro oddělené soustřeďování recyklovatelných složek komunálního odpadu u obcí, které dosahují velmi nízké produkce nevytříděných směsných komunálních odpadů, tedy hlavně směsného komunálního odpadu a objemného odpadu. Cílem této změny je zajistit, aby obce, které prokazatelně efektivně předcházejí vzniku odpadu, nebyly znevýhodněny při hodnocení plnění zákonných povinností a aby právní rámec lépe odpovídal skutečným environmentálním přínosům jejich přístupu.

Navržené snížení cíle odděleného soustřeďování o 10procentních bodů pro obce s velmi nízkou produkcí směsného komunálního odpadu vychází z objektivních statistických a fyzikálních limitů systému odpadového hospodářství. Úprava reaguje na situaci, kdy obce důsledně naplňují nejvyšší stupeň hierarchie nakládání s odpady, tedy předcházení vzniku odpadu, což se následně promítá do způsobu výpočtu míry třídění. Prvním důvodem je statistický efekt domácího kompostování a prevence vzniku odpadu. Biologicky rozložitelný odpad tvoří přibližně 30 až 40 % komunálního odpadu. Pokud je zpracován přímo v místě vzniku, nevstupuje do evidence komunálních odpadů. Tím se snižuje celkové množství produkovaného odpadu, které tvoří základ výpočtu míry třídění, a obec vykazuje nižší procento třídění, přestože reálně produkuje méně odpadu. Tento efekt představuje pokles vykazované míry třídění přibližně o 8 až 12procentních bodů. Druhým důvodem je fyzikální limit složení zbytkového odpadu. V obcích s produkcí směsného komunálního odpadu pod přibližně 110 kg na obyvatele ročně již ve směsném odpadu zůstává jen omezený podíl recyklovatelných složek, zpravidla pod 15 %. Další zvyšování míry třídění je proto materiálově omezené a nelze jej dosáhnout bez neúměrných nákladů nebo bez umělého navyšování evidovaných toků odpadu. Snížení cíle o 10procentních bodů proto představuje přiměřenou korekci statistického efektu prevence vzniku odpadu a současně zohledňuje reálný limit dalšího materiálového využití u obcí s velmi nízkou produkcí směsného komunálního odpadu.

Zvažovanou alternativou bylo ponechání stávající právní úpravy beze změny. Tato varianta by však vedla k tomu, že obce, které důsledně uplatňují opatření k předcházení vzniku odpadu, by mohly formálně nesplňovat zákonné cíle pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů. Navrhovaná úprava proto představuje přiměřené řešení, které zohledňuje skutečné fungování systémů odpadového hospodářství v obcích a odstraňuje vznikající disproporci.

Návrh nemá přímý negativní dopad na státní rozpočet. Návrh má přímé pozitivní dopady na obce, které snižují množství produkovaných komunálních odpadů, včetně tříděných složek. Návrh nemá přímé dopady na podnikatelské prostředí.

Předložený návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem.

Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a plně respektuje závazky vyplývající pro Českou republiku ze členství v Evropské unii. Navrhovaná vyhláška přispívá k plnění cílů a principů stanovených směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech. Návrh je plně v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, jakož i dlouhodobou strategií Evropské unie, jejímž cílem je realizace tzv. oběhového hospodářství.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k diskriminaci a rovnosti mužů a žen.

Navrhovaná právní úprava nemá sociální dopady ani dopady na rodiny. ⁠​​​​​​​‌‌‌​​‌​​‌⁠

Návrh má pozitivní dopad na životní prostředí, neboť motivuje obce k co největšímu třídění komunálního odpadu, a postupovaly tak nejvhodnějším způsobem z hlediska hierarchie odpadového hospodářství

Navrhovaná úprava nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena korupční rizika.

Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na bezpečnost a obranu státu