Důvodová zpráva k Akta Světové poštovní unie

Světová poštovní unie (dále jen „SPU“) byla založena 9. října 1874 v Bernu. Od roku 1947 je jednou z odborných organizací Organizace spojených národů (dále jen „OSN“). Patří mezi vládní organizace s téměř univerzálním členstvím. V současné době má 192 členů. Česká republika přistoupila k SPU 18. března 1993, přičemž Československo bylo členem od 18. května 1920.

Podle Ústavy SPU je jejím posláním prostřednictvím řádně vykonávaných poštovních služeb přispívat k dosažení cílů mezinárodní spolupráce v oblasti kulturní, sociální a hospodářské. Z praktického hlediska jde především o zajištění a trvalý rozvoj univerzální poštovní služby se všemi jejími parametry spočívajícími zejména v dostupnosti, kvalitě a bezpečnosti, a to na základě stanovení jednotných závazných pravidel pro mezinárodní poštovní styk a koordinace vývoje poštovních služeb v jednotlivých zemích a regionech.⁠​​​​​‌‌​‌​​​​​‌​⁠

SPU vykonává svoji činnost zejména v souladu s následujícími dokumenty, souhrnně označovanými „Akta SPU“, které jsou svým charakterem multilaterálními mezinárodními smlouvami uzavíranými mezi členskými zeměmi SPU:

Ústava je základním dokumentem SPU, který stanoví především její cíle a úkoly, pravomoc, podmínky získání členství a její organizační strukturu. Upravuje rovněž financování SPU, definuje Akta, postupy při projednávání jejich změn, formy jejich schvalování (ratifikace), měnovou jednotku, úřední jazyk, sídlo atd.

Generální řád podrobně upravuje složení, kompetence a obsah činnosti stálých orgánů SPU, její hospodaření, procedurální záležitosti spojené s volbami členů stálých orgánů a vedoucích představitelů SPU, příspěvkové třídy apod.

Světová poštovní úmluva stanoví zejména všeobecná pravidla pro výměnu listovních zásilek a balíků, povinnost členských zemí zajišťovat univerzální poštovní službu, specifikuje zásadu svobody průvozu, upravuje výši terminálních výdajů a rozsah odpovědnosti poštovních správ.

Ujednání o poštovních peněžních službách, které se zabývá především službou mezinárodních poštovních poukázek, má fakultativní charakter a je závazné jen pro členské země, které k němu přistoupily. Česká republika je účastníkem tohoto Ujednání, které obsahuje zejména zásady provozu, technická a technologická ustanovení, vymezení odpovědnosti a principy odúčtování mezi určenými provozovateli těchto služeb.

Nejvyšším orgánem SPU je Kongres, který se schází zpravidla každé čtyři roky s cílem revidovat Akta SPU na základě návrhů stálých orgánů a členských zemí SPU. Kromě tohoto rozsáhlého projednávání a schvalování změn a doplňků Akt volí řádný Kongres také generálního ředitele Mezinárodního úřadu SPU, jeho náměstka a členské země do stálých orgánů SPU.

Vzhledem k tomu, že se na posledním, tj. 27. Kongresu SPU v roce 2021 v Abidjanu, nepodařilo nalézt řešení některých otázek spojených s otevíráním SPU, rozhodl tento Kongres o konání mimořádného Kongresu SPU, a to v roce 2023 v Saudské Arábii. Současně uložil orgánům SPU a sekretariátu, tedy Mezinárodnímu úřadu SPU, aby společně s členskými zeměmi připravily návrhy řešení sporných otázek.

27. Kongres SPU omezil konání 4. mimořádného Kongresu na pět pracovních dní a současně schválil, že jednání budou probíhat jen formou plenárních zasedání (ne formou jednání ve více odborných komisích, jako je tomu v případě řádného kongresu). Jednání tak byla zaměřena primárně na řešení otázek týkajících se otevírání SPU širšímu okruhu subjektů z poštovního sektoru. Tento proces je dlouhodobý a jeho prvním výstupem byl v roce 2004 vznik Poradního výboru. Nicméně vzhledem k dynamickému vývoji poštovního sektoru je zde snaha jej urychlit. Kongres proto rozhodl, že prostřednictvím členství v Poradním výboru se nově mohou do aktivit SPU zapojit další subjekty jako nevládní organizace zastupující spotřebitele, poskytovatele doručovacích služeb, poštovní zaměstnance nebo zaměstnavatele, dobročinné subjekty, organizace zaměřující se na standardizaci, finance a rozvoj, dodavatelé zboží a služeb pro sektor poštovních služeb, přepravci, akademický sektor, think-tanky a obdobné na znalostech založené instituce atd., vše s cílem podpořit a rozvíjet poslání a cíle SPU. Členství v Poradním výboru však ani nadále neopravňuje tyto subjekty k hlasovacímu právu.

Dalším projednávaným tématem byl plán modernizace poštovních finančních služeb, které hrají důležitou roli zejména u rozvojových členských zemí. Kongres schválil změny Ujednání o poštovních peněžních službách, čímž potvrdil zapojení širší škály subjektů do poštovních finančních služeb (do této chvíle pouze v režii pověřených operátorů), vývoj nových právních rámců pro poštovní platební služby a případné zřízení poradenského centra, jež mají podléhat mimorozpočtovému financování s cílem zajistit služby připravené na budoucnost.

Kongres rovněž přijal i tzv. zelený balíček, v rámci, kterého se pověření operátoři zavázali ke klimatické akci založené na dobrovolných cílech; ten hlavní je do roku 2050 kolektivně snížit emise CO2 o 85 %. SPU bude také dále budovat své kapacity v oblasti ochrany klimatu. Finanční pomoc projektu během jednání přislíbily Německo a Spojené arabské emiráty.

Přijata byla také společná deklarace všech členských států Evropské unie a dalších 13 zemí k další podpoře ukrajinského poštovního sektoru a k odsouzení ruské agrese na Ukrajině. ⁠​​​​​‌‌​‌​​​​​‌​⁠

Deklarovaných cílů jednání Kongresu bylo dosaženo. Ty se promítly zejména do následujících změn:

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 6. září 2023 č. 679 se zmíněného zasedání 4. mimořádného Kongresu zúčastnila i delegace ČR. Delegace aktivně participovala na všech jednáních Kongresu. V souladu s uvedeným usnesením a s udělenou plnou mocí pak podepsal na závěr jednání Ing. Jiří Řehola, vedoucí oddělení poštovních služeb Ministerstva průmyslu a obchodu 4. mimořádným Kongresem projednaná a schválená Akta SPU, a to s výhradou jejich ratifikace.

V duchu závěrů pracovní skupiny Rady EU pro poštovní služby a v souladu s předchozí praxí podepsala ČR, stejně jako všechny ostatní členské státy EU, tzv. prohlášení při podpisu Akt. V tomto prohlášení je uveden následující text: „Delegace členských zemí Evropské unie prohlašují, že jejich země budou aplikovat Akta přijatá tímto Kongresem v souladu se svými povinnostmi podle Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Všeobecné dohody o obchodu službami Světové obchodní organizace“. Totéž prohlášení bude zopakováno jménem České republiky při ratifikaci Akt SPU.

Texty nových Akt SPU, které vláda ČR schválila svým usnesením ze dne 23. února 2026 č. 119, jsou uvedeny v příloze předkládací zprávy.

Sjednané změny Akt SPU jsou v souladu s právním řádem ČR a s jejím ústavním pořádkem, nevyvolávají potřebu přijetí nových zákonných úprav. Ratifikace Akt SPU není v rozporu se závazky převzatými ČR z platných mezinárodních smluv, jimiž je vázána, a nevyvolává zvýšené nároky na státní rozpočet.

Ústava SPU je smlouvou, ze které vzniká členství České republiky v mezinárodní vládní organizaci. Ostatní smluvní dokumenty obsahují závazky, které upravují práva a povinnosti osob, případně se týkají věcí, jejichž úprava je vyhrazena zákonu. Z hlediska právního řádu ČR mají tedy Akta SPU charakter mezinárodních prezidentských smluv a před ratifikací prezidentem republiky vyžadují, v souladu s čl. 49 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, v platném znění, souhlas obou komor Parlamentu. V souladu s tím, že projednaná a schválená Akta SPU byla podepsaná ze strany České republiky s výhradou jejich ratifikace, vstoupí pro Českou republiku výše uvedená Akta v platnost dnem, kdy generální ředitel Mezinárodního úřadu SPU obdrží listinu o ratifikaci Akt.

Vzhledem k dlouhé době, která uplyne od zasedání jednotlivých Kongresů do poskytnutí oficiálních textů Akt ve francouzštině a vzhledem k schvalovacím postupům v jednotlivých členských zemích SPU je převažující praxí, že ve většině z nich není schvalovací proces dokončen k lhůtě stanovené pro účinnost Akt. V zájmu zajištění mezinárodního poštovního provozu tak jsou nová Akta členskými zeměmi SPU v praxi prováděna na základě reciprocity. ⁠​​​​​‌‌​‌​​​​​‌​⁠

Vzhledem k výše uvedenému je Parlament České republiky žádán o vyslovení souhlasu s Akty SPU přijatými 4. mimořádným Kongresem SPU.