A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti nové úpravy v jejím celku
Zákonem č. 437/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, bylo do stavebního zákona vloženo ustanovení § 334b, které do českého stavebního práva zavedlo tzv. „bypass“ digitalizace stavebního řízení. Cílem tohoto ustanovení bylo s ohledem na přetrvávající problémy spojené se spuštěním digitalizace stavebního řízení nastolit takový právní režim, aby při postupech podle stavebního zákona bylo možné využít i jiné informační systémy než ty stanovené stavebním zákonem. Bypass digitalizace stavebního řízení byl zakotven jako dočasný, přičemž se rozlišuje mezi přechodným obdobím pro tzv. Národní geoportál územního plánování do 30. června 2026 a mezi přechodným obdobím pro ostatní systémy stavební správy do 31. prosince 2027.
S ohledem na připravované změny ve sněmovním tisku 67 je zde potřeba zajistit dostatečný prostor pro úpravu požadavků na informační systémy stavební správy, konkrétně pro Národní geoportál územního plánování, neboť přechodné období pro použití tohoto informačního systému by jinak skončilo k datu 1. července 2026. Přechodné období je proto nezbytné prodloužit.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná opatření se nedotýkají závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná opatření se nijak nedotýkají práva Evropské unie ani judikatury soudních orgánů EU, jedná se o čistě národní úpravu podpory procesů stavebního řízení a územního plánování informačními systémy stavební správy.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh zákona naplňuje potřebu zajistit dostatečný prostor pro úpravu požadavků na Národní geoportál územního plánování. Díky zvýšení právní jistoty v procesech územního plánování lze považovat celkový dopad návrhu zákona za pozitivní, neboť snižuje riziko pro všechny dotčené subjekty v procesech územního plánování.
4. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení
Vzhledem k nezbytnosti, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s předloženým návrhem souhlas již v prvém čtení.
5. Odůvodnění návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku
Z důvodu naléhavého obecného zájmu na zajištění právní jistoty v procesech územního plánování je nezbytné, aby tento návrh zákona, který prodlužuje přechodné období pro práci v Národním geoportálu územního plánování nabyl účinnost co nejdříve. Navrhuje se proto, aby zákon nabyl účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Navrhovaný zákon nebyl předmětem lobování ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.
B. Zvláštní část
K čl. I
S ohledem na skutečnosti uvedené v obecné části důvodové zprávy se navrhuje prodloužení přechodného období pro tzv. „bypass“ digitalizace stavebního řízení u Národního geoportálu územního plánování na dobu do 30. června 2027.
K čl. II – Účinnost
S ohledem nezbytnou potřebu zajistit dostatečný prostor pro úpravu požadavků na Národní geoportál územního plánování se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti v co nejkratším možném termínu tak, aby by nastolen stav právní jistoty týkající se práce a využívání tohoto informačního systému.