A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, stanoví ve svém § 21 podmínky a způsob úhrady časového poplatku za užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním vozidlem se čtyřmi koly. Tento časový poplatek za užívání dálnic je realizován elektronickou dálniční známkou. Časový poplatek lze uhradit na 1 rok, na 30 dnů, na 10 dnů nebo na 1 den. Počátek období, na které se hradí časový poplatek, nesmí předcházet okamžiku provedení úhrady a musí následovat nejpozději 30 dnů po provedení úhrady.
Sazba časového poplatku na 1 rok v roce 2024 činila 2 300 Kč a v každém následujícím kalendářním roce činí součin sazby časového poplatku na 1 rok platné v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce a změnového koeficientu pro daný kalendářní rok; změnový koeficient pro kalendářní rok činí součet koeficientu 1, procentuálního přírůstku nebo poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících červenci kalendářního roku, který bezprostředně předchází danému kalendářnímu roku, vyjádřeného jako desetinné číslo, nejvýše však 0,1, a procentuální změny délky dálnic v provozu vyjádřené jako desetinné číslo. Dálnicemi v provozu se rozumí jejich úseky, jejichž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím nebo u nichž byl povolen nebo nařízen zkušební provoz.
Sazba časového poplatku na 30 dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok, na 10 dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a sazba časového poplatku na 1 den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok.
K 1. lednu 2026 tak byla v České republice upravena výše poplatků za elektronickou dálniční známku pro osobní vozidla do 3,5 tuny se standardním palivem (např. benzín či nafta), přičemž cena jednodenní dálniční známky činí 230 Kč, desetidenní známky 300 Kč, třicetidenní známky 480 Kč a roční dálniční známky 2 570 Kč pro vozidlo bez nároku na ekologické slevy či osvobození od poplatku, přičemž tyto částky platí jak pro vozidla registrovaná v České republice, tak pro zahraniční vozidla.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem předkládané novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je změnit platnost jednodenního časového poplatku za užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním vozidlem v případě požadavku uživatele na okamžitou platnost (je totiž možno zvolit platnost také až 30 dnů předem), jež dle stávající právní úpravy platí od okamžiku zakoupení do 23:59 hodin téhož dne. V případě, že je časový poplatek uhrazen a jednodenní dálniční známka ihned využívána, byť jen pár minut před půlnocí a cesta vozidla po zpoplatněném úseku pozemní komunikace pokračuje do dalšího dne přes hranici půlnoci, musí řidič uhradit časový poplatek v plné výši i za den druhý. A to i v případě, že po takové komunikaci cestuje v souhrnu pouhé hodiny. V krajním případě i jen pár minut, přesáhnou-li přes 23:59 hod. do dalšího kalendářního dne.
Pokud by byl současný výklad zákona uplatňovaný na jednodenní časový poplatek aplikován i na roční časový poplatek, pak by takový poplatek zakoupený např. dne 24. října platil pouze do 31. prosince příslušného roku. Výklad zákona u ročního časového poplatku je přitom zcela jasný a udává délku platnosti 365 dnů. U jednodenního časového poplatku je ale chybně aplikován kalendářní den místo správných 24 hodin.
Státní rozpočet sice stávající cestou výběru časových poplatků získává více finančních prostředků na správu a rozvoj sítě dálnic, nicméně děje se tak k tíži uživatelů těchto zpoplatněných pozemních komunikací.
Předkládaná novela si proto klade za cíl změnit platnost jednodenních časových poplatků za užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním vozidlem na jejich platnost v délce trvání 24 hodin.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhované změny jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je slučitelná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Na úrovni EU je předmětná problematika regulována směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly v platném znění (tzv. euroviněta) [podstatná je především její novela provedená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací]. Ta dává členským státům možnost zavádět poplatky za užívání pozemních komunikací, pokud tím nedojde k narušení hospodářské soutěže či zásady rovného přístupu ke všem uživatelům. Zároveň umožňuje diferencovat výši poplatků podle kategorií vozidel, jejich technických a environmentálních parametrů a poskytovat slevy či výjimky, například pro vozidla s nulovými emisemi. Členské státy však musí dodržet řadu závazných pravidel; poplatky nesmějí překročit maximální sazby uvedené ve směrnici, musí být uplatňovány nediskriminačně bez ohledu na státní příslušnost uživatelů pozemních komunikací a jejich zavedení nesmí znamenat nepřiměřenou administrativní zátěž. Členské státy se tedy mohou rozhodnout, zda zmíněné poplatky zavedou či nikoli, pokud tak však učiní, musí vše probíhat dle jednotných unijních pravidel, což návrh zákona splňuje.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, neboť ty na navrhované změny nedopadají.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
Novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, bude mít dopad na státní rozpočet. Dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, jsou výnosy z časových poplatků za užívání zpoplatněných pozemních komunikací příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
V roce 2025 se dle veřejně dostupných zdrojů prodalo přibližně 2,22 milionu jednodenních dálničních známek. Není ovšem veřejně známou informací, kolik z nich bylo prodáno v bezprostředním sledu za sebou, tedy jako dvě na sebe navazující jednodenní známky. Dopad na rozpočet Státního fondu dopravní instruktory lze tedy predikovat, ovšem nelze vyčíslit jeho konkrétní částku. V souhrnu všech zakoupených časových kuponů za daný rok a s ohledem na výši poplatku, který činí u jednodenní známky 230 Kč, nicméně nelze předpokládat, že by měl být dopad na rozpočet SFDI významný.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů a zcela respektuje zásadu rovného zacházení s muži a ženami. S ohledem na svůj charakter nepředstavuje zdroj korupčních rizik a nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
B. Zvláštní část
K čl. I
V § 21 zákona o pozemních komunikacích se upravuje platnost jednodenních časových poplatků za užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním vozidlem z jednoho dne na 24 hodin.
K čl. II
Nabytí účinnosti novely se předpokládá dnem 1. ledna 2027, což odpovídá požadavku § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
Miloš Vystrčil předseda Senátu