Důvodová zpráva k Novela z. - energetický zákon

Dosavadní právní úprava institutu Aktivního zákazníka (§ 27f energetického zákona) umožňuje sdílení vyrobené elektřiny mezi omezeným počtem odběrných míst, a to maximálně 11, vedených pod samostatnými registračními čísly předávacích míst (EAN). Toto nastavení platí bez rozdílu pro všechny Aktivní zákazníky, včetně obcí, krajů apod.

Vzhledem k nové právní úpravě umožňující výstavbu výroben do výkonu 100 kWp bez nutnosti stavebního povolení nebo ohlášení (viz LEX OZE III) narůstá zájem územně samosprávných celků o větší využití modelu aktivního zákazníka. Zároveň však dosavadní limit ve výši 11 odběrných míst znemožňuje efektivní využití této legislativní změny v praxi, zejména u měst, která mají desítky objektů se samostatnými odběrnými místy (např. školy, úřady a sportoviště), kde by bylo sdílení elektřiny výhodné z hlediska energetické soběstačnosti a efektivního využití veřejných prostředků.⁠‌​​‌‌​​‌‌​‌‌‌​‌​⁠

Stávající právní úprava je vhodná zejména pro menší skupiny sdílení, avšak neodpovídá praktickým potřebám větších územních samosprávných celků a jimi zřízených nebo založených právnických osob. Tyto subjekty zpravidla spravují rozsáhlejší soubor veřejných budov, které jsou z provozních, majetkových i technických důvodů vedeny jako samostatná předávací místa. Limit 11 registračních čísel předávacích míst proto v těchto případech neumožňuje dostatečně využít elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů na majetku územních samosprávných celků.

Cílem návrhu zákona je proto umožnit územně samosprávným celkům výjimku z tohoto omezení a zvýšit maximální počet odběrných míst, mezi kterými lze sdílet elektřinu v rámci modelu aktivního zákazníka, a to až na 60 odběrných míst.

Navrhovaný limit 60 registračních čísel předávacích míst představuje přiměřený kompromis mezi potřebou umožnit územním samosprávným celkům efektivnější sdílení elektřiny a požadavkem na zachování přehlednosti, kontrolovatelnosti a technické zvládnutelnosti skupin sdílení. Návrh tedy neotevírá režim aktivního zákazníka neomezenému počtu subjektů ani neomezenému rozsahu sdílení, ale pouze rozšiřuje jeho využitelnost pro specifický okruh veřejnoprávních subjektů, jejichž činnost je spojena s plněním úkolů ve veřejném zájmu.

Navrhovaná úprava nijak nenarušuje pravidla trhu, není diskriminační vůči jiným subjektům a zachovává plnou transparentnost i kontrolovatelnost sdílení elektřiny. Změna reflektuje specifickou povahu územních samosprávných celků, jejich odpovědnost za zajišťování veřejných potřeba jejich veřejný zájem při zajišťování místní energetiky a udržitelnosti.

Navrhovaná právní úprava nenahrazuje institut energetického společenství ani společenství pro obnovitelné zdroje. Jejím účelem je pouze umožnit územním samosprávným celkům a jejich vymezeným organizacím využít jednodušší model aktivního zákazníka v rozsahu odpovídajícím jejich organizační struktuře a počtu spravovaných veřejných objektů. Subjekty, které budou mít zájem o širší, člensky založený nebo komunitní model sdílení elektřiny, budou nadále moci využít právní formu energetického společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, právem Evropské unie a neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána.

Návrh zákona byl předložen v souladu s čl. 41 odst. 2 Ústavy České republiky, neboť zastupitelstvo územního samosprávného celku je oprávněno podat návrh zákona Poslanecké sněmovně. Navrhovaná právní úprava respektuje principy demokratického právního státu, zejména zásadu právní jistoty, předvídatelnosti práva a zákaz svévole při výkonu veřejné moci.

Návrh zákona nezasahuje do základních práv a svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod. Zejména nedochází k omezení vlastnického práva, práva podnikat ani k porušení zásady rovnosti. Navrhované zvýšení maximálního počtu registračních čísel předávacích míst u vymezeného okruhu veřejnoprávních subjektů sleduje legitimní cíl spočívající v efektivnějším využívání obnovitelných zdrojů energie, hospodárném nakládání s veřejnými prostředky a podpoře místní energetické soběstačnosti. Rozlišení mezi územními samosprávnými celky a jejich vymezenými organizacemi na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé je odůvodněno zvláštní povahou územní samosprávy, veřejným účelem jejich činnosti a skutečností, že se nejedná o úpravu směřující k vytvoření soutěžní výhody v podnikatelském prostředí.

Navrhovaná právní úprava zakládá rozdílné zacházení pouze ve vztahu k objektivně vymezenému okruhu subjektů, jejichž činnost je spojena s plněním veřejných úkolů a uspokojováním potřeb veřejného zájmu. Toto rozdílné zacházení sleduje legitimní cíl, kterým je efektivnější hospodaření s veřejnými prostředky, podpora energetické soběstačnosti veřejného sektoru a využití obnovitelných zdrojů energie na veřejném majetku. Prostředek zvolený návrhem zákona je přiměřený, neboť pouze zvyšuje počet předávacích míst v režimu aktivního zákazníka, a to pro omezený a kontrolovatelný okruh subjektů.

Návrh zákona je rovněž v souladu s ústavně zaručeným právem na samosprávu. Navrhovaná úprava rozšiřuje možnosti územních samosprávných celků při zajišťování veřejných potřeb v oblasti energetiky, aniž by ukládala obcím, krajům nebo hlavnímu městu Praze nové povinnosti. Návrh zákona tedy představuje rozšíření možností územní samosprávy, nikoli zásah do jejího výkonu nebo do právního postavení jiných veřejnoprávních či soukromoprávních subjektů.

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem Evropské unie, zejména s právním rámcem podporujícím rozvoj obnovitelných zdrojů energie, aktivní zapojení zákazníků na trhu s elektřinou a sdílení elektřiny. Návrh zákona nemění základní pravidla fungování trhu s elektřinou, nezasahuje do práv a povinností účastníků trhu nad rámec vymezené dílčí úpravy institutu aktivního zákazníka a nezakládá veřejnou podporu ani jiné zvýhodnění, které by bylo neslučitelné s pravidly vnitřního trhu Evropské unie.

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které jsou součástí právního řádu podle čl. 10 Ústavy České republiky. Navrhovaná právní úprava nezasahuje do závazků České republiky vyplývajících zejména z mezinárodních smluv v oblasti ochrany lidských práv, ochrany investic, ochrany životního prostředí ani z mezinárodních závazků v oblasti energetiky. Návrh zákona je slučitelný s cíli podpory udržitelné energetiky a efektivnějšího využívání obnovitelných zdrojů energie. Návrh zákona zároveň nevyžaduje změnu ani vypovězení žádné mezinárodní smlouvy a nevyvolává potřebu přijmout dodatečná opatření k zajištění souladu s mezinárodními závazky České republiky.

Návrh zákona nebude mít negativní dopad na státní rozpočet ani veřejné rozpočty. Naopak může vést ke zvýšení efektivity využívání veřejných financí prostřednictvím snížení nákladů územních samosprávných celků a jimi zřízených nebo založených právnických osob na energie.

Návrh zákona nezakládá nové nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů, rozpočty obcí ani rozpočet hlavního města Prahy. Navrhovaná úprava nevyžaduje zřízení nového orgánu veřejné správy, navýšení počtu zaměstnanců veřejné správy ani vytvoření nového dotačního nebo kompenzačního mechanismu.

Předpokládané dopady na veřejné rozpočty jsou neutrální až pozitivní. Pozitivní dopad může spočívat zejména ve snížení výdajů územních samosprávných celků a jimi zřízených nebo založených právnických osob na nákup elektřiny, a to díky efektivnějšímu využití elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na majetku ve vlastnictví nebo užívání těchto subjektů. Konkrétní výše úspor bude záviset na rozsahu zapojených výroben, spotřebních profilech jednotlivých odběrných míst, cenách elektřiny a nastavení sdílení v rámci příslušné skupiny sdílení.

Návrh zákona nemá přímý negativní dopad na státní rozpočet. Nepředpokládá se vznik nároků na státní podporu ani zvýšení výdajů na straně státu. Navrhovaná právní úprava zároveň nepředstavuje prominutí daní, poplatků nebo jiných veřejných příjmů. Návrh zákona rovněž nezakládá nárok na poskytnutí dotace, kompenzace, příspěvku nebo jiné formy finančního plnění z veřejných rozpočtů.

Dopady na rozpočty územních samosprávných celků lze hodnotit jako dobrovolné a závislé na rozhodnutí konkrétní územní samosprávy, zda a v jakém rozsahu možnosti navrhované právní úpravy využije. Návrh zákona tedy územním samosprávným celkům neukládá povinnost realizovat nové investice, ale umožňuje jim efektivněji využít již existující nebo připravované výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Případné náklady související s využitím navrhované právní úpravy budou záviset výhradně na rozhodnutí konkrétního územního samosprávného celku, například na tom, zda rozšíří počet zapojených předávacích míst, upraví smluvní dokumentaci nebo nastaví interní procesy pro sdílení elektřiny. Tyto náklady však nejsou přímým důsledkem zákonné povinnosti, nýbrž dobrovolného využití možnosti, kterou návrh zákona poskytuje.

Z hlediska podnikatelského prostředí má návrh zákona neutrální dopad. Rozšiřuje možnosti pro veřejnoprávní subjekty, aniž by omezoval práva ostatních subjektů na trhu.⁠‌​​‌‌​​‌‌​‌‌‌​‌​⁠

Navrhovaná právní úprava neomezuje možnost ostatních subjektů využívat stávající zákonné nástroje sdílení elektřiny, včetně modelu aktivního zákazníka nebo energetických společenství. Návrh zákona proto nemá povahu opatření, které by vylučovalo nebo nepřiměřeně omezovalo účast soukromých subjektů na trhu s elektřinou.

Návrh zákona nezavádí nové povinnosti pro podnikatele, nezvyšuje jejich administrativní zátěž a nezasahuje do jejich smluvních vztahů. Nedochází ani ke změně pravidel cenové regulace, licencování, přístupu k distribuční soustavě nebo odpovědnosti za odchylku.

Navrhovaná úprava se týká pouze rozšíření možnosti sdílení elektřiny v režimu aktivního zákazníka pro omezený okruh veřejnoprávních subjektů a právnických osob na ně navázaných. Z tohoto důvodu se nepředpokládají negativní soutěžní dopady ani nepřiměřené zvýhodnění vůči soukromým subjektům působícím na trhu s elektřinou.

Návrh zákona byl posouzen z hlediska zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, ve znění pozdějších předpisů. Při přípravě návrhu zákona nebyl předkladateli znám lobbistický kontakt, který by ve vztahu k tomuto návrhu zakládal povinnost uvést v důvodové zprávě informace podle zákona o regulaci lobbování.

Jednání osob vystupujících za hlavní město Prahu při přípravě a předložení návrhu zákona představuje výkon působnosti územního samosprávného celku a jeho orgánů. Tím není dotčena povinnost uvést zákonem požadované informace v případě, že by v dalším průběhu přípravy nebo projednávání návrhu zákona došlo k lobbování ve smyslu zákona o regulaci lobbování a vznikla povinnost zaznamenat příslušnou lobbistickou stopu.

Vzhledem k úzce vymezenému rozsahu změny a jejímu technickému charakteru nebyla zpracována úplná RIA. Dopady změny jsou předvídatelné a pozitivní ve vztahu k veřejným subjektům, zejména je očekáván pozitivní dopad na veřejné rozpočty prostřednictvím úspor za energii. Návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie a nevyvolává zvýšené nároky na administrativu.

S ohledem na omezený rozsah návrhu zákona, jeho technický charakter a skutečnost, že návrh nezakládá nové povinnosti pro adresáty právní úpravy, se nepředpokládají významné negativní regulatorní dopady. Návrh pouze rozšiřuje možnost využití již existujícího institutu aktivního zákazníka pro úzce vymezený okruh veřejnoprávních subjektů a právnických osob na ně navázaných.

Navržená právní úprava má za cíl umožnit územním samosprávným celkům a jimi zřízeným nebo založeným právnickým osobám efektivnější sdílení vyrobené elektřiny v rámci modelu aktivního zákazníka, a to zvýšením maximálního počtu registračních čísel předávacích míst z 11 na 60. Návrh zákona reaguje na změnu právního rámce týkajícího se výstavby výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů (zvýšení limitu bez stavebního povolení na 100 kWp) a zajišťuje, aby obce a kraje mohly tyto výrobny plnohodnotně využívat.

Navrhovaná úprava nezakládá nové nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Nevyžaduje zřízení nového orgánu veřejné správy, navýšení personálních kapacit ani vytvoření nového informačního, dotačního nebo kompenzačního mechanismu. Případné organizační nebo administrativní kroky spojené s využitím navrhované úpravy budou záviset na rozhodnutí konkrétního územního samosprávného celku a budou vyplývat z jeho dobrovolného zapojení do sdílení elektřiny.

Z hlediska podnikatelského prostředí se nepředpokládají negativní dopady. Návrh zákona neukládá podnikatelům nové povinnosti, nemění podmínky licencování, cenové regulace, přístupu k distribuční soustavě ani odpovědnosti za odchylku. Současně neomezuje možnost jiných subjektů využívat stávající zákonné nástroje sdílení elektřiny, včetně institutu aktivního zákazníka nebo energetických společenství.

Z hlediska dopadů na životní prostředí lze očekávat nepřímý pozitivní dopad, neboť návrh usnadňuje efektivnější využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na majetku územních samosprávných celků a jejich organizací. Návrh tak může přispět k lepšímu využití lokální výroby elektřiny a k podpoře místní energetické soběstačnosti.

Za účelem vytvoření legislativního rámce pro zavedení výjimky ze stávajícího obecného pravidla o maximálním počtu odběrných míst v rámci modelu aktivního zákazníka se na konci textu § 27f odst. 3 doplňují slova „, pokud není stanoveno jinak“. Toto doplnění umožňuje, aby v doplňovaném odstavci 4 téhož ustanovení byla zakotvena výjimka pro územně samosprávné celky, která umožní sdílení elektřiny mezi větším počtem míst (až 60). Navrhovaná úprava tímto způsobem odpovídá principu legislativní úspornosti a předvídatelnosti právní úpravy.

Nejedná-li se o předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, může skupina sdílení zahrnovat nejvýše 60 registračních čísel předávacích míst v případě, že tvoří skupinu sdílení územní samosprávný celek, jím zřízená příspěvková organizace nebo jím založená či zřízená jiná právnická osoba, pokud byla jím založená či zřízená jiná právnická osoba zřízena nebo založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a územní samosprávný celek nebo jím zřízená příspěvková organizace jím založenou či zřízenou jinou právnickou osobu převážně financuje, může v jím založené či zřízené jiné právnické osobě uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

Navrhuje se standardní legislativní úprava nabytí účinnosti zákona ke dni 1. ledna příslušného kalendářního roku, v tomto případě ke dni 1. ledna 2027.⁠‌​​‌‌​​‌‌​‌‌‌​‌​⁠

V Praze dne … 2026 primátor hlavního města Prahy