Důvodová zpráva k Novela z. o státní sociální podpoře

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která do určité míry kompenzuje snížení příjmů rodiče, který pečuje o malé dítě nejdéle do 3 let jeho věku (dočasně do 4 let) a jeho možnost pracovní aktivity je touto péčí limitována.

Průběžné úpravy této dávky měly a mají za cíl zejména udržení podpůrné funkce dávky rodinám (v období sníženého příjmu z pracovní aktivity) a zvýšení flexibility jejího čerpání. Všechny úpravy jsou přijímány s ohledem na podporu rodin a podporu slaďování rodinného a pracovního života rodičů pečujících o malé dítě a možnosti státního rozpočtu.⁠‌‌​​‌​‌‌‌​‌‌‌​​‌⁠

V současné době se podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, rodičovský příspěvek poskytuje

Při péči o dvojčata nebo vícerčata náleží od 1. ledna 2026 rodičovský příspěvek ve výši dvojnásobku částky 350 000 Kč, tj. 700 000 Kč.

Navrhuje se zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku na částku 400.000 Kč pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a částku 800 000 Kč pro rodinu, v níž jsou 2 nebo více dětí narozených současně. Zvýšení rodičovského příspěvku se bude týkat dětí narozených nebo převzatých do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Při péči o děti narozené před datem účinnosti zákona se celková částka nezmění a zůstává ve výši 350 000 Kč. Navrhovaná změna pouze upravuje výši rodičovského příspěvku. Vychází z Programového prohlášení vlády, které zvýšení rodičovského příspěvku výslovně zmiňuje mezi dalšími opatřeními zaměřenými na podporu rodin s dětmi.

Právní konstrukce dávky, její účel, okruh oprávněných osob, procesní pravidla ani administrativní postupy se nemění. Nezavádí se žádné nové povinnosti ani omezení, které by měly dopad na chování příjemců rodičovského příspěvku či dalších subjektů.

Předkladatel má za to, že předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále je v souladu Listinou základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.  

Předkládaného návrhu jako celku se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU: 

Návrhu se dotýká rovněž doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním přijmu zajišťujícím aktivní začlenění (2023/C41/01) a v širším kontextu také doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (2022/C 243/04). 

Navrhovaná úprava se práv zakotvených ve výše uvedených předpisech (zejména jde o právo na tzv. rovnost nakládání) nedotýká, neboť nezasahuje do okruhu tzv. oprávněných osob. Právo na rovnost nakládání tak touto úpravou není nijak dotčeno.

Navrhovaná úprava je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu. 

V roce 2024 se na rodičovském příspěvku vyplatilo 28 437 606 367 Kč, v roce 2025 vlivem klesající porodnosti celkem 27 223 835 596 Kč. S účinností od ledna 2024 byl rodičovský příspěvek navýšen o 50 000 Kč na 350 000 Kč, což tehdy činilo zvýšení o 16,6 %. Navrhované zvýšení z 350 000 Kč na 400 000 Kč představuje zvýšení o 14,3 %.⁠‌‌​​‌​‌‌‌​‌‌‌​​‌⁠

Navrhované zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku o 50 000 Kč rodičům, kteří budou pečovat o nejmladší dítě v rodině, které se narodilo od 1. ledna 2027, si vyžádá navýšení státního rozpočtu v roce 2027 o cca 0,23 mld. Kč, v roce 2028 o cca 1,62 mld. Kč, v roce 2029 o cca 2,85 mld. Kč a v roce 2030 (po plném promítnutí zvýšení) o cca 3,57 mld. Kč.

Pro výpočet byla využita data o porodnosti v roce 2025 a letech předcházejících. Dále byla využita data z agendových aplikací MPSV o současných příjemcích rodičovského příspěvku. Pro vlastní výpočet byly využity matematické propočty vycházející z průměrného měsíčního počtu příjemců a průměrné měsíční výše dávky. Propočty byly rovněž komparovány s již známými dopady předchozích navýšení, a to jak při navýšení pro děti narozené od určitého data (2024), tak na navýšení, které se týkalo všech pobírajících (2020).

V současné době (2/2026) pobírá rodičovský příspěvek cca 206 tisíc osob. Pokud by navrhované zvýšení o 50 000 Kč platilo pro všechny pobírající a budoucí pobírající, odhadovaný dopad v roce 2027 činí o cca 7,29 mld. Kč více, v roce 2028 o cca 4,98 mld., v roce 2029 o cca 3,9 mld. Kč a v roce 2030 o cca 3,57 mld. Kč, vlivem klesající porodnosti a postupného ubývání počtu příjemců rodičovského příspěvku.

Uvedené propočty pracují s předpokladem, že příjemci budou mít zájem vyčerpat co nejvíce z možného zvýšení, a navýší dávku na maximální měsíční limit. I v tomto případě ale někteří (kterým v době platnosti zvýšení bude zbývat již málo času z maximální doby pobírání rodičovského příspěvku) dočerpat celkovou zvýšenou částku nestihnou. Část nákladů by se tak mohla přesunout do dřívějšího období, aby si příjemci vytvořili co největší prostor pro dočerpání zvýšené dávky. Konstatujeme, že se jedná o hrubé odhady, neboť chování příjemců lze předvídat jen do určité míry.

Při zvýšení, které proběhlo mezi roky 2019 a 2020, z částky 220 tis. Kč na částku 300 tis. Kč (a týkalo se všech tehdejších příjemců dávky rodičovský příspěvek), došlo meziročně k nárůstu nákladů o 14 mld. Kč. V roce 2020 byl zároveň vysoký počet vyplácených dávek (cca 312 tis.). Přestože je v současnosti počet vyplácených dávek nižší, upozorňujeme na dopady v řádu několika mld. Kč, v porovnání s návrhem stanovující přesné datum narození dítěte (jako omezující podmínku nároku na zvýšenou dávku).

Zvyšování celkové částky dávky není možné bez reflexe stavu státního rozpočtu, rozpočtové dopady jsou určující podmínkou. Zvýšení celkové částky všem pobírajícím je spojeno s mnohonásobně vyššími rozpočtovými dopady.

Jako doplňující informaci uvádíme vývoj podílu rodičovského příspěvku k průměrné mzdě. Z průměrné hrubé mzdy byla stanovena rovněž čistá mzda, a poměr je tak vyjádřen také k čisté mzdě. Čistá mzda však závisí na individuálních parametrech (slevy, děti, benefity, daňové změny) a není publikována jako standardizovaný ukazatel, jedná se tedy o orientační výpočet.

Rozpočtové dopady navržené právní úpravy budou (z hlediska způsobu krytí) řešeny při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2027 a léta následující dle komplexního zhodnocení možností rozpočtu kapitoly MPSV.

Na ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí navrhovaná úprava nemá vliv.

Navrhovaná právní úprava podpoří příjmovou situaci rodin pečujících o malé dítě do 3 let věku v době, kdy jsou možnosti pracovní aktivity rodiče omezeny zajištěním péče o malé dítě.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů. Vzhledem k tomu, že příjemci rodičovského příspěvku jsou v drtivé většině ženy, má navrhované opatření pozitivní dopad na ženy pečující o malé dítě. Představuje tak jeden z nástrojů na ochranu žen/rodin před propadem životní úrovně v době omezení či přerušení výdělečné činnosti z důvodu péče o malé dítě.

Navrhovaná právní úprava se nedotýká práv a povinností fyzických ani právnických osob.

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční jednání a není tedy spojena s korupčními riziky.

Navrhovaná právní nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se této oblasti netýká.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na územní samosprávné celky. Úprava nemění rozsah kompetencí obcí ani krajů.

Navrhovaná právní úprava se nedotýká úpravy informačních systémů a nevyžaduje nové administrativní úkony od příjemců rodičovského příspěvku ani orgánů veřejné správy.

Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.

Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu.