Obecná část
A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Platný právní stav v oblasti rozhlasových a televizních poplatků je upraven zejména zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví povinnost fyzických a právnických osob hradit rozhlasový a televizní poplatek za držení zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání. Výnos z těchto poplatků představuje jeden ze základních zdrojů financování veřejné služby poskytované Českým rozhlasem a Českou televizí.
Zákon vymezuje okruh poplatníků, výši poplatků, způsob jejich výběru a kontrolní mechanismy. Poplatková povinnost je v současné právní úpravě vázána na vlastnictví, resp. držení nebo užívání přijímacího zařízení, přičemž zákon stanoví rovněž některé výjimky a osvobození od poplatkové povinnosti, například pro osoby se zrakovým nebo sluchovým postižením, osoby s nízkými příjmy nebo pro určité typy institucí.
Současná právní úprava vychází z principu rovnosti před zákonem a je formulována obecně, bez rozlišování mezi jednotlivými skupinami osob na základě pohlaví nebo jiných diskriminačních důvodů. Povinnost hradit rozhlasové a televizní poplatky se vztahuje na všechny poplatníky splňující zákonné podmínky bez ohledu na pohlaví, věk, rasu, národnost, náboženské vyznání nebo jiné osobní charakteristiky.
Z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen je platná právní úprava v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod, které zakotvují zásadu rovnosti v právech a zákaz diskriminace mimo jiné z důvodu pohlaví. Zákon č. 348/2005 Sb. neobsahuje ustanovení, která by zakládala rozdílné zacházení mezi muži a ženami, ani jinak nerozlišuje mezi poplatníky na základě pohlaví.
Rovněž z hlediska antidiskriminační legislativy, zejména zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon), není stávající právní úprava v rozporu se zásadou rovného zacházení. Poplatková povinnost je stanovena objektivně a vztahuje se na všechny subjekty splňující zákonné podmínky.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, upravuje systém financování veřejné služby poskytované Českým rozhlasem a Českou televizí prostřednictvím rozhlasových a televizních poplatků. Tento systém je založen na povinnosti fyzických a právnických osob hradit poplatek ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání.
Současná právní úprava vychází z předpokladu, že poplatková povinnost je primárně spojena s vlastnictvím nebo užíváním technicky způsobilého zařízení, přičemž zákon současně upravuje výjimky a osvobození od této povinnosti a stanoví pravidla pro evidenci poplatníků a výběr poplatků.
Navrhovaná právní úprava omezuje okruh poplatníků fyzických osob horní věkovou hranicí 75 let a rozšiřuje okruh fyzických osob osvobozených od povinnosti hradit rozhlasový a televizní poplatek. Nově se navrhuje osvobodit od této povinnosti zejména držitele průkazů osob se zdravotním postižením (TP, ZTP a ZTP/P) a nezaopatřené děti. Cílem tohoto opatření je zohlednit sociální a životní situaci těchto skupin obyvatel a snížit jejich finanční zatížení.
Současně se rozšiřuje skupina právnických osob a fyzických osob podnikatelů, kteří nepodléhají poplatkové povinnosti. Nově se stanovuje hranice 50 zaměstnanců.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhované změny jsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Z hlediska zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen je platná právní úprava v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod, které zakotvují zásadu rovnosti v právech a zákaz diskriminace mimo jiné z důvodu pohlaví. Zákon č. 348/2005 Sb. neobsahuje ustanovení, která by zakládala rozdílné zacházení mezi muži a ženami, ani jinak nerozlišuje mezi poplatníky na základě pohlaví.
D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Oblast financování veřejné služby v oblasti rozhlasového a televizního vysílání spadá primárně do pravomoci členských států. Právo Evropské unie respektuje zvláštní postavení veřejnoprávních médií a ponechává členským státům prostor pro stanovení způsobu jejich financování. Tento princip je výslovně zakotven v Protokolu o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, připojeném ke Smlouvě o fungování Evropské unie (tzv. Amsterodamský protokol). Podle tohoto protokolu mohou členské státy financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je toto financování určeno k plnění veřejné služby, jak ji definují členské státy, a pokud neovlivňuje obchodní podmínky a hospodářskou soutěž v Evropské unii v rozsahu, který by byl v rozporu se společným zájmem.
Systém rozhlasových a televizních poplatků představuje v České republice tradiční a dlouhodobě uplatňovaný způsob financování veřejné služby poskytované Českým rozhlasem a Českou televizí. Tento model je běžně využíván i v řadě dalších členských států Evropské unie a je z hlediska práva Evropské unie považován za přípustný způsob financování veřejnoprávních médií.
Navrhovaná právní úprava nemění základní princip systému financování veřejnoprávního vysílání v České republice, ale pouze upravuje některé dílčí aspekty související s poplatkovou povinností, zejména okruh osob osvobozených od poplatku. Tyto změny nemají dopad na pravidla hospodářské soutěže ani na pravidla státní podpory ve smyslu článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Současně je navrhovaná právní úprava v souladu s Evropským aktem o svobodě médií (European Media Freedom Act), tedy s nařízením Evropského parlamentu a Rady EU, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu a mění směrnici 2010/13/EU. Cílem tohoto nařízení je zejména posílení nezávislosti médií, ochrana plurality médií a vytvoření stabilního a transparentního prostředí pro fungování mediálního trhu v Evropské unii. Stabilní a předvídatelný systém financování veřejnoprávních médií je jedním z předpokladů jejich nezávislosti a schopnosti plnit veřejnou službu, přičemž navrhovaná právní úprava tyto principy nijak nenarušuje.
Navrhovaná právní úprava nepředstavuje transpozici práva Evropské unie, neboť Evropský akt o svobodě médií je přímo použitelným právním předpisem. Návrh zákona je s tímto nařízením i s dalšími relevantními předpisy práva Evropské unie plně slučitelný.
Lze proto konstatovat, že návrh zákona je v souladu s právem Evropské unie.
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na státní rozpočet.
Dopad rozšíření okruhu osob osvobozených od rozhlasového a televizního poplatku a vyjmutí osob starších 75 let z poplatníků na příjmy veřejnoprávních médií je omezený, neboť se nevztahuje bez dalšího na všechny společné domácnosti, kde doposud tyto osoby plnily oznamovací povinnost, ale dopadá pouze na domácnosti tvořené výhradně těmito osobami. V případech, kdy ve společné domácnosti žije s osvobozenou osobou, alespoň jedna osoba, na kterou se poplatková povinnost vztahuje, zůstává pravidlo, že jedna domácnost platí za jeden rozhlasový a jeden televizní přijímač, zachováno. Novela rovněž obsahuje ustanovení, která zabrání skokovému výpadku ve financování tím, že zajistí plynulé přenesení poplatkové povinnosti u domácností z osob starších 75 let na mladší, pokud s nimi ve společné domácnosti žijí.
Dle údajů Českého statistického úřadu (Sčítání 2021 a následné ročenky Českého statistického úřadu) žije v České republice přibližně 850 000 osob ve věku 75 a více let. Z toho žije samostatně zhruba 450 tisíc seniorů. Dále lze odhadnout, že v České republice žije přibližně 150 000 až 170 000 párů, kde oba partneři jsou starší 75 let a výhradně tito tvoří společnou domácnost. K tomu je rovněž nutno zohlednit, že velká část těchto seniorů nevlastní žádný přijímač, žije ve zdravotních, sociálních zařízeních nebo domech s pečovatelskou službou apod. a tedy již nyní poplatky nehradí. Ve výsledku lze z těchto údajů dovodit, že celkový finanční dopad vyjmutí seniorů nad 75 let z poplatkové povinnosti dle navrhované úpravy, tedy pouze těch samostatně žijících nebo domácností tvořených výhradně těmito osobami, a při zohlednění aktuální vysoké občanské angažovanosti a umožnění dobrovolného pokračování v placení poplatků pro tyto osoby navrhovanou úpravou, bude v řádech stamilionů korun českých, což nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona.
Navrhovaná právní úprava je tedy koncipována tak, aby výpadek příjmů veřejnoprávních médií nepřevýšil objem prostředků, o které jim byly příjmy z rozhlasových a televizních poplatků navýšeny v důsledku poslední legislativní změny, a tedy aby nedošlo k reálnému snížení jejich příjmové základny oproti stavu po této novele. Uvedené údaje představují kvalifikovaný odhad založený na dostupných údajích a mohou se lišit v závislosti na reálném chování poplatníků po nabytí účinnosti navržené právní úpravy.
Z hlediska práva Evropské unie, zejména Evropského aktu o svobodě médií, je navrhovaná právní úprava s tímto nařízením v souladu, neboť zachovává přiměřené a stabilní finanční zdroje veřejnoprávních médií a nijak neohrožuje jejich schopnost plnit veřejnou službu.
Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí České republiky, a to snížením nákladů pro nově od poplatků osvobozených některých právnických a podnikajících fyzických osob.
Navrhovaná právní úprava má pozitivní sociální dopad na vybrané skupiny obyvatel, a to osvobozením držitelů průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P a nezaopatřených dětí, a vyjmutí osob, které dosáhly věku 75 let, z poplatkové povinnosti.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na národnostní menšiny.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dodatečné administrativní náklady pro orgány veřejné správy, neboť správa poplatků a evidence poplatníků i nadále zůstává v působnosti provozovatelů vysílání ze zákona, tj. České televize a Českého rozhlasu, případně jimi pověřených osob.
F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů a zcela respektuje zásadu rovného zacházení s muži a ženami. S ohledem na svůj charakter nepředstavuje zdroj korupčních rizik a nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
Zvláštní část
Čl. I:
K bodu 1
Doplnění ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 u fyzických osob nově stanovuje horní hranici 75 let, kdy fyzická osoba poplatníkem přestává být. Věk 75 let byl zvolen s ohledem na skutečnost, že se jedná o věkovou skupinu fyzických osob vykazující zvýšenou míru zdravotní, sociální a ekonomické zranitelnosti, přičemž zákonodárce v oblasti sociální politiky disponuje širokým prostorem pro uvážení při stanovení podmínek zvýhodnění.
K bodu 2
Ustanovení § 3 odst. 3 vymezuje, které skupiny fyzických a právnických osob přesto, že splňují definici poplatníka rozhlasového poplatku podle § 3 odst. 1 a poplatníka televizního poplatku podle § 3 odst. 2, z důvodů dále v zákoně uvedených rozhlasový a televizní poplatek neplatí.
K bodům 3 až 5
V ustanovení § 4 odst. 1, které vymezuje jednotlivé kategorie poplatníků, kteří jsou osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, se nově specifikují uvedené kategorie poplatníků.
K bodu 6
Přebírá se dosavadní právní úprava, aby se zamezilo zneužívání zvláštního postavení těchto osob a nárok na osvobození neuplatňovaly tyto osoby rovněž v případech, kdy přijímač užívají nebo dokonce vlastní další členové domácnosti nesplňující podmínky pro osvobození. Jestliže tedy s touto osobou žije v domácnosti alespoň jedna osoba s poplatkovou povinností, pravidlo, že jedna domácnost platí za jeden rozhlasový a jeden televizní přijímač, zůstává zachováno.
K bodům 7 až 9
Zrušuje se povinnost platit rozhlasové a televizní poplatky pro fyzické osoby, které podnikají, a pro právnické osoby, a to s počtem zaměstnanců nižším než 51.
K bodům 10, 11 a 14
Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích upravuje v § 8 evidenci poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku, jejímž správcem je Česká televize a Český rozhlas. Poplatník je podle zákona povinen oznámit těmto subjektům, že se stal poplatníkem, stejně jako je povinen oznámit změny evidovaných údajů nebo se z evidence poplatníků odhlásit. V praxi se ukázalo, že povinnost osob, které poplatek neplatí z důvodu nízkého počtu zaměstnanců, přihlásit se do evidence poplatníků pro ně představuje administrativní zátěž, která je navíc spojená s možností uložit jim za nesplnění této povinnosti přirážku k poplatku. Splnění jejich evidenční povinnosti je přitom nadbytečné, neboť zákon jim placení rozhlasového a televizního poplatku neukládá, a tudíž nemusejí být vedeni v evidenci poplatníků.
Z uvedeného důvodu se navrhuje, aby ze zákona č. 348/2005 Sb. byla vypuštěna povinnost uvedených podnikatelů a právnických osob evidovat se jako poplatník u České televize a u Českého rozhlasu.
K bodu 12
Z důvodu zamezení skokového výpadku příjmů z poplatků za přijímač ve společné domácnosti v případech, kdy oznamovací povinnost podle odstavce 2 plnily za domácnost doposud osoby starší 75 let a v této společné domácnosti žije s nimi alespoň jedna další osoba, která je poplatníkem a podléhá oznamovací povinnosti, zavádí novela povinnost osoby starší 75 let současně v rámci odhlášení z evidence určit poplatníka, který místo ní bude nadále za tuto domácnost plnit oznamovací povinnost. Tím bude plynule navázáno placením poplatků další osobou.
K bodu 13
Navrhovaná změna zavádí možnost fyzických osob, které dosáhly věku 75 a dle zákona již nejsou poplatníky, dobrovolně nadále rozhlasové a televizní poplatky platit a setrvat v zákonném režimu platícího poplatníka na základě vlastního rozhodnutí spočívajícího jednoduše v tom, že se z evidence neodhlásí.
Cílem tohoto ustanovení je zachovat autonomii jednotlivce při rozhodování o podílu na financování veřejné služby poskytované Českým rozhlasem a Českou televizí, a to i v situaci, kdy zákon jinak z důvodů sociálních tyto osoby poplatkové povinnosti zprošťuje. Navrhovaná úprava tak reflektuje, že část osob může mít zájem nadále přispívat na financování veřejnoprávních médií jako osobní projev jejich občanské angažovanosti.
K bodu 15
Navrhuje se vyloučit aplikace § 9 odst. 3 vůči poplatníkům dle § 4 odst. 1 písm. j) a k), tj. držitelům průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P a nezaopatřeným dětem. Tyto osoby by neměly být sankcionovány za nesplnění oznamovací povinnosti v poměrně krátké zákonné lhůtě, neboť jim v tom mohou často bránit překážky vyplývající z jejich zdravotního stavu nebo životní situace a uplatňování přirážky vůči těmto osobám by tak bylo nepřiměřeně tvrdé.
Čl. II:
Přechodná ustanovení
K bodu 1
V souvislosti s navrhovanými změnami se stanoví lhůta dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve které se poplatníci, kteří jsou držiteli průkazů TP, ZTP nebo ZTP/P, nezaopatřenými dětmi, poskytovateli pobytových sociálních služeb (s více než 50 zaměstnanci) a poskytovateli pobytových sociálních služeb (rovněž s více než 50 zaměstnanci), odhlásí z evidence poplatníků.
K bodům 2 až 3
Stanoví se, že podnikatelé a právnické osoby, kteří neplatí rozhlasový a televizní poplatek z toho důvodu, že zaměstnávají méně než 51 osob, a rovněž byli přede dnem účinnosti tohoto zákona zapsáni do evidence poplatníků, nebudou povinni odhlásit se po nabytí účinnosti navrhované úpravy aktivně sami z evidence poplatníků. Naopak se uloží České televizi a Českému rozhlasu, aby tyto osoby, které budou ke dni účinnosti zákona evidovány jako poplatníci, z evidence vymazaly. Tento postup se užije i v případě poskytovatelů pobytových sociálních služeb a poskytovatelů zdravotních služeb, kteří zaměstnávají méně než 51 osob.
Čl. III:
Účinnost je navrhována v souladu s § 9 odst. 2 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
s vyznačením navrhovaných změn
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví předmět poplatků, poplatníka, základ, výši a způsob placení rozhlasových a televizních poplatků a evidenci poplatníků. Rozhlasový poplatek slouží k financování veřejné služby Českého rozhlasu1). Televizní poplatek slouží k financování veřejné služby České televize2).
§ 2
Předmět poplatků
(1) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „rozhlasový přijímač“). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si je poplatník upraví k jinému účelu.
(2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, bez ohledu na způsob příjmu (dále jen „televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si je poplatník upraví k jinému účelu.
(3) Ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového i televizního vysílání se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek.
(4) Rozhlasovému nebo televiznímu poplatku nepodléhají a) telekomunikační zařízení vyrobená výhradně k technické kontrole rozhlasového a televizního vysílání, b) rozhlasové nebo televizní přijímače, které tvoří součást sbírek muzejní povahy zapsaných v centrální evidenci sbírek3), c) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního řízení, d) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy.
§ 3
Poplatník
(1) Poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba mladší 75 let nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba mladší 75 let nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
(2) Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba mladší 75 let nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba mladší 75 let nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
(3) Poplatník, který je osvobozen od rozhlasového a televizního poplatku podle § 4 odst. 1, a poplatník, který rozhlasový poplatek a televizní poplatek neplatí podle § 5 odst. 4, je neplatící poplatník.
(3)(4) Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě5) , považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
(4)(5) Práva a povinnosti právnické osoby, stanovené tímto zákonem, se vztahují na organizační složku státu a územního samosprávného celku obdobně.
§ 4
Osvobození od rozhlasového a televizního poplatku
(1) Od rozhlasového a televizního poplatku jsou osvobozeni a) zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a osoby, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána6), b) cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu7), c) provozovatel vysílání ze zákona, d) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, e) držitelé licence8) opravňující k rozhlasovému vysílání, jde-li o rozhlasový poplatek, f) držitelé licence8) opravňující k televiznímu vysílání, jde-li o televizní poplatek, g) osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou9), pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti, h)g) školy zapsané ve školském rejstříku podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), i)h) spolky18) a, j)i) zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením19).,
j) držitelé průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P20),
k) nezaopatřené děti21),
l) poskytovatelé pobytových sociálních služeb22), a
m) poskytovatelé zdravotních služeb23).
(2) Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima10), b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti10).
Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona10).
(3) Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 1 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž důvod pro toto osvobození vznikl. Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (dále jen "pověřená osoba"), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení orgánu státní sociální pomoci okolnosti prokazující osvobození.
(4) Od rozhlasového a televizního poplatku jsou osvobozeny osoby podle § 4 odst. 1 písm. j) a k) pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy výhradně tyto osoby žijí společně v jedné domácnosti.
§ 5
Základ poplatků
(1) Poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.
(2) Rozhlasový poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkem rozhlasového poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2. Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti12) s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v § 8 odst. 2.
(3) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový poplatek a televizní poplatek a) při počtu 25 až 49 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši pětinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku, b)a) při počtu 50 51 až 99 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši desetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku, c)b) při počtu 100 až 199 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši dvacetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku, d)c) při počtu 200 až 249 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši třicetinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku, e)d) při počtu 250 až 499 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši sedmdesátinásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku a f)e) při počtu více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru ve výši stonásobku rozhlasového poplatku a televizního poplatku.
(4) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, který zaměstnává nejvýše 24 50 osob, rozhlasový poplatek a televizní poplatek neplatí.
(5) Ustanoveními odstavců 3 a 4 není dotčena povinnost platit poplatky podle odstavce 1.
(6) Počtem zaměstnanců se pro účely odstavců 3 a 4 rozumí počet zaměstnanců přepočetný na plné pracovní úvazky.
(7) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, která pronajímá dopravní prostředky, jejichž příslušenstvím je rozhlasový nebo televizní přijímač, platí rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek za každý takový dopravní prostředek. Ustanovení odstavců 3 až 5 tím nejsou dotčena.
(8) Změny v základu rozhlasového nebo televizního poplatku jsou účinné od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona.
§ 6
Výše poplatků
(1) Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 55 Kč a měsíční výše televizního poplatku činí 150 Kč.
(2) Měsíční výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku se zvýší o 6 % vždy k 1. červenci kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž součet inflace za předcházející roky od posledního zvýšení rozhlasového poplatku a televizního poplatku překročí 6 %. Výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Ministerstvo kultury vyhlásí měsíční výši rozhlasového poplatku a měsíční výši televizního poplatku podle odstavce 2 sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
§ 7
Placení poplatků
(1) Poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby.
(2) Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
(3) Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.
(4) Poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok.
(5) Odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo změní-li poplatník počet zaměstnanců rozhodný pro určení výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku podle § 5 odst. 3 nebo změní-li počet dopravních prostředků podle § 5 odst. 7, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí.
§ 8
Evidence poplatníků
(1) Správcem14) evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem14) evidence poplatníků.
(2) Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 a 4 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.
(3) Poplatník je v oznámení podle odstavce 2 dále povinen uvést a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), počet zaměstnanců podle § 5 odst. 3 a počet dopravních prostředků podle § 5 odst. 7, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem, c) obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo, počet zaměstnanců podle § 5 odst. 3 a počet dopravních prostředků podle § 5 odst. 7 , jde-li o právnickou osobu, d) název, sídlo, identifikační číslo a počet zaměstnanců podle § 5 odst. 3 , jde-li o organizační složku státu nebo územního samosprávného celku.
(4) Poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavci 3 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala; změnu počtu zaměstnanců oznamuje pouze v případě, že je rozhodná pro určení výše rozhlasového poplatku a televizního poplatku podle § 5 odst. 3.
(5) Je-li poplatníkem fyzická osoba, u které nastaly účinky osvobození od rozhlasového a televizního poplatku podle § 4 odst. 2, je povinna oznámit zánik okolností odůvodňujících osvobození do 15 dnů ode dne jejich vzniku.
(6) Z evidence poplatníků rozhlasového poplatku nebo televizního poplatku je do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení, povinen odhlásit se poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2 a 4.
(7) Při odhlášení je poplatník povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá ze skutečností podle odstavce 6. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba starší 75 let, která doposud plnila oznamovací povinnost podle odstavce 2 pro společnou domácnost podle § 5 odst. 2, a žije-li s ní ve společné domácnosti alespoň jeden poplatník podléhající této oznamovací povinnosti, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců, popřípadě dlouhodobého pobytu, poplatníka, který pro tuto společnou domácnost podle § 5 odst. 2 místo ní splní oznamovací povinnost podle odstavce 2.“.
(8) Provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavcích 9 a 10.
(9) Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům15) je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 8.
(10) Provozovatel vysílání ze zákona je pro účely provádění kontroly poplatníků rozhlasových a televizních poplatků, kteří jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, oprávněn požádat Českou správu sociálního zabezpečení o následující údaje: jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo a počet zaměstnanců fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a počet zaměstnanců právnické osoby, název, sídlo, identifikační číslo a počet zaměstnanců organizační složky státu nebo územního samosprávného celku. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 8.
(11) Dokud se fyzická osoba starší 75 let neodhlásí podle odstavce 6 z evidence poplatníků rozhlasového poplatku nebo televizního poplatku, má se za to, že je poplatníkem podle tohoto zákona.
(11)(12) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou oprávněni předávat si navzájem údaje z evidence poplatníků za účelem jejich zjištění nebo ověření.
§ 9
Přirážka k poplatkům
(1) Poplatník, který a) nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 až 4 ve stanovené lhůtě, b) při plnění oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 3 nepravdivě uvedl nižší počet zaměstnanců nebo dopravních prostředků podle § 5 odst. 7 c) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit rozhlasový nebo televizní poplatek, d) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení z evidence poplatníků, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 10 000 Kč.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník splnil všechny své povinnosti včetně zaplacení dlužných rozhlasových nebo televizních poplatků ještě před tím, než byl provozovatelem vysílání ze zákona vyzván k zaplacení přirážky.
(3) Poplatník, který je fyzickou osobou, který ve stanovené lhůtě nesplnil povinnost podle § 8 odst. 5 nebo některou z povinností uložených v § 8 odst. 6, a současně přestal platit rozhlasový nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč. Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem, který ve stanovené lhůtě nesplnil některou z povinností uložených v § 8 odst. 6 písm. a) nebo b), a současně přestal platit rozhlasový poplatek nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši 1 000 Kč.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na poplatníky podle § 4 odst. 1 písm. j) a k) a osoby starší 75 let.
§ 10
Vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům
Nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
§ 11
(1) Provozovatel vysílání ze zákona může smlouvou pověřit jinou osobu výkonem činností podle tohoto zákona, pokud si je provozovatel vysílání ze zákona nezajišťuje sám.
(2) Pověřená osoba je povinna poukázat poplatníky zaplacené rozhlasové poplatky Českému rozhlasu a poplatníky zaplacené televizní poplatky České televizi. Pověřená osoba je dále povinna předávat provozovateli vysílání ze zákona údaje z evidence, kterou pro něj vede na základě pověření podle odstavce 1, a poskytovat mu součinnost nezbytně nutnou pro jeho postup podle § 9 a 10.
1) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 129 občanského zákoníku.
5) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) Například vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, ve znění sdělení č. 37/1999 Sb., vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
7) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 12 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 341/2004 Sb.
9) Příloha k vyhlášce č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, kapitola IV. - Smyslové orgány, oddíl A - Zrak, oddíl B - Sluch a ústrojí rovnováhy, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb.
10) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
12) § 115 občanského zákoníku.
13) § 2 obchodního zákoníku.
14) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 214 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
19) § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.