A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kompetenční zákon“), upravuje postavení a působnost jednotlivých ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy. Podle stávajícího znění § 28 odst. 4 kompetenčního zákona plní Úřad vlády České republiky koordinační úlohu v oblasti státní služby.
V posledních letech Úřad vlády fakticky zajišťoval rovněž chod celé řady poradních a pracovních orgánů vlády (např. Rada vlády pro lidská práva, Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů či Rada vlády pro národnostní menšiny) a působili zde příslušní vládní zmocněnci. Výkon koordinace těchto průřezových agend je však dovozován spíše z usnesení vlády a ze statutů jednotlivých rad než z výslovného zákonného zmocnění v kompetenčním zákoně.
Novelizace kompetenčního zákona je proto navrhována za účelem výslovného vymezení kompetencí Úřadu vlády v oblastech, které mají zásadní společenský a především nadresortní charakter. Konkrétně se jedná o koordinaci tvorby a provádění státní protidrogové politiky a dále o agendu ochrany lidských práv, rovného zacházení a práv příslušníků národnostních menšin, rozvoje občanské společnosti a rovných příležitostí žen a mužů, včetně prevence a řešení souvisejících forem násilí.
Návrh zákona v tomto ohledu plně vychází ze současného faktického stavu, kdy na Úřadu vlády již působí zmocněnci vlády (např. pro lidská práva) a příslušné odborné útvary i poradní orgány, jež se těmto agendám dlouhodobě věnují. Navrhovaná úprava tak tento stav de facto pouze kodifikuje, čímž zajišťuje, že tato témata zůstanou prioritou a budou se jako základní linka promítat do všech aktivit státního aparátu.
Zakotvení těchto kompetencí přímo do zákona je navíc nezbytné i z hlediska práva Evropské unie. Příslušná směrnice ukládá členským státům přijmout opatření za účelem zvýšení povědomí o rovnosti a nediskriminaci, což bezprostředně vyžaduje jasné určení ústředního orgánu státní správy, do jehož působnosti bude tato povinnost svěřena.
Zmíněné oblasti politiky z podstaty věci přesahují působnost jednoho ministerstva. Například protidrogová politika se úzce dotýká gesce Ministerstva zdravotnictví, vnitra, spravedlnosti i práce a sociálních věcí; lidská práva a rovné příležitosti pak prostupují celým právním řádem. Jejich ponechání v gesci jednoho konkrétního resortu často vede k resortismu a nedostatečnému prosazování těchto priorit v ostatních oblastech státní správy.
Zkušenosti z posledních let a úspěšnost některých konkrétních opatření, jež byla přijata právě díky této nadresortní koordinační práci a činnosti rad vlády (např. změna definice znásilnění, dětský certifikát či dekriminalizace pěstování a držení konopí), jasně prokazují, že pro efektivní řízení a úspěch v těchto náročných agendách je legislativní zajištění koordinační role Úřadu vlády naprosto zásadní.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava není v rozporu se stávajícím obsahem ústavního pořádku České republiky, respektuje jeho obecné zásady, a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předložený návrh novely zákona se netýká práva Evropské unie, předmět úpravy spadá do výlučné působnosti každého členského státu Evropské unie, návrh tak není ani v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie ani s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu ani na rozpočty územních samosprávných celků. Návrh nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Nemění podmínky podnikání, nezakládá nové povinnosti ani výhody pro podnikatelské subjekty.
5. Předpokládané sociální dopady, dopady na rodiny
Navrhovaná právní úprava nemá negativní sociální dopady, ani dopady na rodiny.
6. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
7. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava neporušuje zákaz diskriminace ani rovnost mužů a žen, naopak změna může pomoci k jasnému ukotvení agendy rovnosti žen a mužů.
8. Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční jednání a není tedy spojena s korupčními riziky.
10. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se této oblasti netýká.
11. Územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na územní samosprávné celky. Úprava nemění rozsahkompetencí obcí ani krajů.
12. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nemá sama o sobě vliv na oblast digitálně přívětivé legislativy.
13. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
B. Zvláštní část
K novému znění odstavce 3:
Původní znění, které zní “Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky, jejích orgánů, členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, a orgánů, o nichž tak stanoví zvláštní zákon nebo tak rozhodne vláda, plní Úřad vlády České republiky.” je rozšířeno z výše uvedených důvodů o: “Úřad vlády České republiky rovněž plní koordinační úlohu v oblasti ochrany lidských práv a odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti rovného zacházení a práv menšin, občanské společnosti a rovnosti žen a mužů, včetně prevence a řešení souvisejících forem násilí, a plní úkoly spojené s meziresortní koordinací protidrogové politiky.”
K čl. II (účinnost)
Účinnost novely se navrhuje stanovit na 1. ledna 2027. Takto stanovené datum nabytí účinnosti zahrnuje dostatečnou legisvakanční lhůtu.
PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM ZMĚN
§ 28
(1) Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky.
(2) Usnesení vlády a písemný záznam závěrů z jednání schůze vlády České republiky se zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li z jednání schůze vlády České republiky pořizován zvukový nebo audiovizuální záznam, nelze jej po dobu 30 let od jeho pořízení poskytnout podle právních předpisů upravujících právo na informace.
(3) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky, jejích orgánů, členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, a orgánů, o nichž tak stanoví zvláštní zákon nebo tak rozhodne vláda, plní Úřad vlády České republiky. Úřad vlády České republiky rovněž plní koordinační úlohu v oblasti ochrany lidských práv a odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti rovného zacházení a práv menšin, občanské společnosti a rovnosti žen a mužů, včetně prevence a řešení souvisejících forem násilí, a plní úkoly spojené s meziresortní koordinací protidrogové politiky.
(4) Úřad vlády České republiky plní koordinační úlohu v oblasti státní služby.
(5) Vedoucího Úřadu vlády České republiky jmenuje a odvolává vláda České republiky. Činnost Úřadu vlády České republiky řídí vedoucí Úřadu vlády České republiky, s výjimkou organizačních věcí státní služby a služebních vztahů státních zaměstnanců; v těchto věcech postupuje vedoucí Úřadu vlády České republiky podle zákona o státní službě.
(6) V Úřadu vlády České republiky se zřizuje pracovní místo poradce pro národní bezpečnost, který je tajemníkem Bezpečnostní rady státu. Poradce pro národní bezpečnost na návrh předsedy vlády jmenuje a odvolává vláda. Poradce pro národní bezpečnost se podílí na koordinaci činnosti státních orgánů v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky a na základě rozhodnutí vlády zastupuje Českou republiku při jednáních s cizími státy a mezinárodními organizacemi ve věcech týkajících se bezpečnosti a obrany České republiky, včetně závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích nebo institucích. Poradci pro národní bezpečnost náleží plat a naturální plnění jako vedoucímu Úřadu vlády České republiky. Poradce pro národní bezpečnost je z výkonu své funkce odpovědný předsedovi vlády a v rozsahu stanoveném vládou je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému v Úřadu vlády České republiky příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.