Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Důvodová zpráva k Novela z. o ochraně zdr. před škodlivými účinky návyk. látek

Zdroj dokumentu

Sněmovní tisk
č. 208 (10. volební období)
Typ dokumentu
návrh novely zákona

I. Obecná část

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Platná právní úprava obsažená v zákoně č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, upravuje v § 28 organizaci a provádění protidrogové politiky.

Podle současného znění § 28 odst. 1 zákona vláda, ministerstva a územní samosprávné celky provádějí opatření k ochraně zdraví populace před škodlivými účinky návykových látek a návykového chování, přičemž při provádění protidrogové politiky postupují ve vzájemné součinnosti.⁠‌‌‌​​​‌​‌‌‌​‌​​‌⁠

Podle § 28 odst. 2 zákona vláda provádí protidrogovou politiku na národní úrovni a za tím účelem přijímá nejméně jednou za 10 let Národní strategii protidrogové politiky, v níž stanoví cíle a opatření směřující ke snížení škod působených návykovými látkami a návykovým chováním.

Podle § 28 odst. 3 zákona vláda za účelem koordinace protidrogové politiky může zřídit svůj poradní orgán pro protidrogovou politiku a může zřídit funkci národního koordinátora pro protidrogovou politiku. Existence poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku je tedy podle platné právní úpravy pouze fakultativní, nikoli obligatorní.

Podle § 28 odst. 4 zákona se vláda a ministerstva podílejí na zajištění opatření stanovených v Národní strategii protidrogové politiky.

Současná právní úprava tak nezakotvuje jednoznačné institucionální zajištění odborného, organizačního a technického zabezpečení činnosti poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku. Zákon rovněž výslovně neuvádí Úřad vlády České republiky jako orgán podílející se na zajištění opatření národní strategie, ačkoli právě Úřad vlády České republiky dlouhodobě plnil klíčovou koordinační roli v oblasti politiky závislostí.

Současné znění zákona také používá pojem „Národní strategie protidrogové politiky“, který již plně neodpovídá aktuálnímu věcnému pojetí politiky v oblasti závislostí. Stávající strategický rámec České republiky vychází z širšího pojetí prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním, zahrnujícího nejen nelegální návykové látky, ale rovněž legální návykové látky, hazardní hraní, digitální závislosti a další formy závislostního chování.

Současná právní úprava není diskriminační a nijak nenarušuje ústavní ani zákonný požadavek rovnosti mužů a žen. Platná právní úprava se nedotýká rozdílného postavení osob z hlediska pohlaví, rasy, etnického původu, národnosti, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon, ve znění pozdějších předpisů.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná právní úprava reaguje na potřebu stabilního a předvídatelného institucionálního ukotvení koordinace politiky v oblasti závislostí. Tato oblast má ze své povahy výrazně nadresortní charakter, neboť zahrnuje nejen otázky zdravotních služeb, ale také oblast sociálních služeb, prevence, vzdělávání, regulace legálních návykových látek, regulace hazardních her, daňové politiky, zemědělství, bezpečnosti, vymáhání práva a mezinárodní spolupráce.

Žádné jednotlivé ministerstvo nedisponuje samo o sobě dostatečně širokou zákonnou kompetencí k účinné koordinaci všech těchto vzájemně provázaných oblastí. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby koordinace politiky v oblasti závislostí byla zajištěna na nadresortní úrovni, tedy prostřednictvím vlády a jejího poradního orgánu, jehož odborné, organizační a technické zabezpečení bude zajišťovat Úřad vlády České republiky.

Hlavní principy navrhované právní úpravy jsou následující:

  • zakotvení obligatorní existence poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku, kdy se dosavadní formulace, podle níž vláda tento poradní orgán „může zřídit“, nahrazuje formulací, že jej vláda „zřizuje“;

  • výslovné zakotvení role Úřadu vlády České republiky, který bude plnit úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku;

  • aktualizace terminologie národní strategie, kdy se dosavadní pojem „Národní strategie protidrogové politiky“ nahrazuje širším a věcně přesnějším pojmem „Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním“;

  • doplnění výslovného důrazu na prevenci, neboť prevence představuje jednu ze základních součástí moderní politiky v oblasti závislostí a neměla by být v zákonném vymezení opomenuta;

  • doplnění Úřadu vlády České republiky mezi orgány podílející se na zajištění opatření národní strategie, což odpovídá jeho navrhované koordinační roli.

Navrhovaná právní úprava je nezbytná proto, aby koordinace politiky v oblasti závislostí nebyla závislá pouze na aktuálních organizačních rozhodnutích jednotlivých vlád, ale měla stabilní zákonné ukotvení. Tím se posiluje kontinuita, předvídatelnost a funkčnost systému, který se v České republice dlouhodobě vyvíjel a jehož význam přesahuje rámec jednoho resortu.

Navrhovaná právní úprava není diskriminační a nemá negativní dopady na rovnost mužů a žen. Dopadá obecně na institucionální nastavení výkonu veřejné správy v oblasti politiky závislostí a nevytváří žádné rozdílné zacházení s fyzickými osobami na základě chráněných diskriminačních důvodů.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a s usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.

Návrh zákona se týká výlučně institucionálního zajištění koordinace politiky v oblasti závislostí a upřesnění zákonného rámce pro přijímání a zajišťování opatření národní strategie. Nezasahuje do základních práv a svobod jednotlivců způsobem, který by byl v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná úprava respektuje zásadu legality výkonu veřejné moci, zásadu právní jistoty i požadavek předvídatelnosti veřejné správy. Zákonné zakotvení poradního orgánu vlády a role Úřadu vlády České republiky naopak přispívá k větší stabilitě a transparentnosti institucionálního rámce v oblasti politiky závislostí.

Návrh zákona není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Předmětem návrhu je vnitrostátní institucionální uspořádání koordinace politiky v oblasti závislostí. Návrh neupravuje oblast, která by byla plně harmonizována právem Evropské unie, ani nezavádí pravidla, která by byla v rozporu s povinnostmi České republiky vyplývajícími z členství v Evropské unii.

Politika v oblasti závislostí má současně významný evropský rozměr, zejména s ohledem na oblast ochrany veřejného zdraví, prevence rizikového chování, snižování škod, regulace návykových látek a mezinárodní spolupráce. Navrhované posílení nadresortní koordinace je s těmito cíli slučitelné a vytváří vhodnější institucionální předpoklady pro plnění závazků a doporučení vyplývajících z evropské spolupráce v této oblasti.

Návrh zákona nezakládá překážky volného pohybu osob, služeb, zboží ani kapitálu a nemá negativní dopad na fungování vnitřního trhu Evropské unie.

E. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Návrh se týká především vnitrostátního institucionálního zajištění koordinace politiky v oblasti závislostí. Nezakládá žádnou povinnost, která by byla v rozporu s mezinárodněprávními závazky České republiky.

Naopak lze konstatovat, že stabilní a nadresortní koordinace politiky v oblasti závislostí vytváří vhodnější podmínky pro plnění mezinárodních závazků České republiky v oblastech ochrany veřejného zdraví, kontroly návykových látek, prevence závislostního chování, snižování škod, potírání související kriminality a mezinárodní spolupráce.

F. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nezakládá sama o sobě významné nové nároky na státní rozpočet. Jejím předmětem je především institucionální zakotvení již existujícího a fungujícího koordinačního mechanismu a výslovné určení Úřadu vlády České republiky jako orgánu zajišťujícího odborné, organizační a technické zabezpečení činnosti poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku.

Návrh tedy nepředpokládá vznik nové věcné agendy v oblasti poskytování veřejných služeb, nýbrž stabilizaci a zpřesnění koordinačního rámce. Případné administrativní dopady na Úřad vlády České republiky odpovídají povaze úkolů, které jsou spojeny s odborným, organizačním a technickým zabezpečením poradního orgánu vlády.

Návrh nemá negativní dopady na ostatní veřejné rozpočty, zejména na rozpočty krajů a obcí. Územním samosprávným celkům se návrhem neukládají nové povinnosti a nemění se jejich stávající postavení při provádění opatření k ochraně zdraví populace před škodlivými účinky návykových látek a návykového chování.⁠‌‌‌​​​‌​‌‌‌​‌​​‌⁠

Návrh nemá přímý negativní dopad na podnikatelské prostředí České republiky. Navrhovaná úprava se netýká podmínek podnikání, nezavádí nové povinnosti podnikatelům a neomezuje výkon podnikatelské činnosti.

Sociální dopady návrhu lze hodnotit jako převážně pozitivní. Stabilní nadresortní koordinace politiky v oblasti závislostí je významná pro zachování komplexního přístupu zahrnujícího nejen zdravotní péči, ale také prevenci, sociální služby, terénní programy, harm reduction opatření, adiktologické služby a další podpůrné mechanismy. Tyto služby mají zásadní význam zejména pro osoby ohrožené závislostním chováním, sociálním vyloučením, chudobou nebo jinými zranitelnostmi.

Návrh nemá negativní dopady na rodiny. Naopak lze očekávat, že zachování funkční koordinace politiky v oblasti závislostí může nepřímo přispět k lepší dostupnosti preventivních a podpůrných opatření, která mají význam i pro rodiny osob ohrožených závislostním chováním.

Návrh nemá negativní dopady na osoby se zdravotním postižením. Nezasahuje do jejich práv ani do dostupnosti služeb, které mohou využívat. Obdobně návrh nemá negativní dopady na národnostní menšiny.

Navrhovaná právní úprava nemá přímý vliv na životní prostředí a nezakládá žádné environmentální dopady.

G. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady na ochranu soukromí ani na ochranu osobních údajů.

Předmětem návrhu není zavedení nového zpracování osobních údajů, rozšíření okruhu zpracovávaných osobních údajů ani vytvoření nové databáze či evidence. Návrh se týká institucionálního zajištění činnosti poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku a aktualizace terminologie národní strategie.

Při realizaci politiky v oblasti závislostí je samozřejmě nutné dodržovat právní předpisy upravující ochranu osobních údajů, zejména obecné nařízení o ochraně osobních údajů a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Samotný návrh však nezakládá žádné nové riziko pro soukromí fyzických osob.

H. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nezakládá nová korupční rizika.

Návrh se týká institucionálního zakotvení poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku a určení Úřadu vlády České republiky jako orgánu zajišťujícího odborné, organizační a technické zabezpečení jeho činnosti. Nezavádí nové dotační tituly, nové rozhodovací pravomoci vůči jednotlivcům ani nové mechanismy přidělování veřejných prostředků.

Naopak lze předpokládat, že jasnější zákonné vymezení institucionálního rámce a koordinační role Úřadu vlády České republiky přispěje k větší transparentnosti výkonu veřejné správy v oblasti politiky závislostí.

I. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady na bezpečnost ani obranu státu.

Politika v oblasti závislostí se částečně dotýká také oblasti vnitřní bezpečnosti, vymáhání práva, prevence kriminality a regulace souvisejících rizikových jevů. Posílení nadresortní koordinace v této oblasti může přispět k lepšímu sladění preventivních, zdravotních, sociálních a bezpečnostních opatření.

Návrh však přímo neupravuje oblast obrany státu, činnost ozbrojených sil ani bezpečnostních sborů a nezakládá jim nové povinnosti.

J. Dopady na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady na územní samosprávné celky.

Návrh nemění postavení krajů a obcí podle § 28 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. Územní samosprávné celky nadále zůstávají součástí systému provádění opatření k ochraně zdraví populace před škodlivými účinky návykových látek a návykového chování.

Návrh jim neukládá nové povinnosti, nezakládá nové finanční nároky a nezasahuje do jejich samostatné ani přenesené působnosti.

Případný praktický dopad návrhu na územní samosprávné celky lze hodnotit spíše pozitivně, neboť stabilní národní koordinace politiky v oblasti závislostí může přispět k předvídatelnějšímu metodickému, strategickému a odbornému vedení v této oblasti.

K. Informace dle zákona o regulaci lobbování

Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem nekontaktoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.

II. Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1

Navrhovaná úprava § 28 odst. 2 zákona reflektuje skutečnost, že stávající Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019–2027, schválená usnesením vlády č. 329 ze dne 13. května 2019, již překonala užší rámec „protidrogové politiky“ a vztahuje se na komplexní problematiku závislostí, včetně legálních návykových látek, hazardních her a digitálních závislostí. Doplnění výslovné zmínky o prevenci v § 28 odst. 2 odstraňuje současný nedostatek, kdy zákon hovoří pouze o „snížení škod“, ačkoli prevence je dlouhodobou prioritou vládou schválené národní strategie.

K bodu 2

Tento bod představuje jádro novely. Náhradou slov „může zřídit“ slovem „zřizuje“ se stanoví, že existence poradního orgánu vlády na Úřadu vlády České republiky pro koordinaci politiky v oblasti závislostí je obligatorní, nikoli fakultativní. Tím se zajišťuje kontinuita koordinačního systému, který v České republice funguje od roku 1993 a jehož další existence je nezbytným předpokladem pro plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti politiky závislostí.

Doplněná druhá věta v § 28 odst. 3 zakotvuje, že odborné, organizační a technické zabezpečení činnosti poradního orgánu vlády pro protidrogovou politiku plní Úřad vlády České republiky. Toto institucionální ukotvení vychází z více než třicetileté ověřené praxe a z povahy nadresortní koordinace, kterou žádné jednotlivé ministerstvo nemůže ani objektivně, ani z hlediska zákonných kompetencí účinně vykonávat. Úřad vlády České republiky je jediným orgánem státní správy, jehož institucionální postavení umožňuje propojování jednotlivých rezortů, připomínkování jejich kroků a prosazování systémových změn, které přesahují kompetenční rámec jednoho ministerstva.

K bodu 3

Doplnění Úřadu vlády České republiky mezi orgány podílející se na zajištění opatření Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním v § 28 odst. 4 zákona je logickým důsledkem změn navrhovaných v bodě 2 tohoto návrhu.

K čl. II – Účinnost⁠‌‌‌​​​‌​‌‌‌​‌​​‌⁠

Není dán důvod, pro který by měla být stanovena odložená účinnost navrhovaného zákona, proto se navrhuje účinnost dnem následujícím po dni vyhlášení zákona.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací