A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Návrh ústavního zákona modernizuje pojetí parlamentní imunity v České republice. Opouští se koncept automatické procesní imunity, která v očích veřejnosti často působí jako neoprávněné privilegium, a zavádí se model, který by se mohl nazvat obráceným modelem ochrany mandátu. Zákonodárce je nadále primárně chráněn pro své projevy a hlasování v komoře (indemnita). U běžné trestné činnosti se však na něj vztahuje standardní právní řád, pokud z důvodu politicky motivovaného stíhání nepožádá svou komoru o ochranu. Současně se zcela ruší archaická a neodůvodněná imunita ve vztahu k přestupkům, které se v současné době již de facto nevyužívá.
Hlavní principy a změny se koncentrují do následujících bodů:
Zrušení principu nutného předchozího souhlasu (čl. 27 odst. 3): Primárním pravidlem se stává plná trestní odpovědnost zákonodárce za běžnou trestnou činnost, která nesouvisí s výkonem jeho mandátu. Orgány činné v trestním řízení mohou zahájit a vést trestní stíhání poslance či senátora ve standardním režimu, aniž by musely žádat příslušnou komoru o svolení. Nadále zůstává nedotčena absolutní imunita za hlasování (indemnita dle odst. 1) a projev (odst. 2).
Zavedení ochranného mechanismu proti zneužití moci: Aby byla zachována nezbytná autonomie zákonodárné moci a zabránilo se teoretickému riziku politicky motivovaných či šikanózních stíhání, zavádí se možnost komory stíhání po dobu mandátu vyloučit. Pokud stíhaný poslanec nebo senátor podá odůvodněnou žádost, jeho komora může rozhodnout, že trestní stíhání je po dobu trvání mandátu vyloučeno. Podmínkou pro takové rozhodnutí je striktní ústavní kritérium – stíhání musí reálně ohrožovat nezávislý výkon mandátu.
Zachování nezbytných záruk u zadržení a vazby (čl. 27 odst. 4): Fyzická izolace zákonodárce představuje okamžitý a nejzávažnější zásah do akceschopnosti Parlamentu. Návrh proto ponechává přísný režim pro zadržení (pouze při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté) s nutností souhlasu předsedy komory do 24 hodin. Stejně tak vzetí do vazby je i nadále podmíněno předchozím souhlasem komory.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava není v rozporu se stávajícím obsahem ústavního pořádku České republiky, respektuje jeho obecné zásady, a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předložený návrh ústavního zákona se netýká práva Evropské unie, předmět úpravy spadá do výlučné působnosti každého členského státu Evropské unie, návrh tak není ani v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie ani s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na výdaje státního rozpočtu ani na rozpočty územních samosprávných celků. Návrh nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Nemění podmínky podnikání, nezakládá nové povinnosti ani výhody pro podnikatelské subjekty.
5. Předpokládané sociální dopady, dopady na rodiny
Navrhovaná právní úprava nemá negativní sociální dopady, ani dopady na rodiny.
6. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
7. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava neporušuje zákaz diskriminace ani rovnost mužů a žen.
8. Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční jednání a není tedy spojena s korupčními riziky.
10. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se této oblasti netýká.
11. Územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na územní samosprávné celky. Úprava nemění rozsahkompetencí obcí ani krajů.
12. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nemá sama o sobě vliv na oblast digitálně přívětivé legislativy.
13. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
B. Zvláštní část
K vypuštění původního odstavce 3:
Vypuštěním ustanovení o přestupcích se poslanec a senátor dostává v oblasti správního trestání (např. dopravní přestupky) do totožného postavení jako běžný občan. Není důvod, aby tyto činy měl zákonodárce možnost postoupit k projednání mandátovému a imunitnímu výboru.
K novému odstavci 3:
Trestní stíhání lze nově zahájit standardní cestou bez předchozího souhlasu komory (vydávání). Pokud však zákonodárce nabude dojmu, že stíhání je účelové a má mu bránit ve výkonu mandátu, může podat komoře odůvodněnou žádost o vyloučení stíhání po dobu mandátu. Požadavek na odůvodnění zajišťuje, že žádost musí obsahovat relevantní argumenty dokládající ohrožení nezávislého výkonu mandátu, o kterých bude komora rozhodovat.
K novému odstavci 4:
Jde o drobně upravený současně platný odstavec 5, který zajišťuje, že zákonodárce nemůže být zadržen, pokud není přistižen přímo při trestné činnosti. Zachovává se potřeba souhlasu předsedy dané komory Parlamentu. Zároveň se jasně vymezuje, že vazba pro zákonodárce není přípustná bez souhlasu komory, jíž je daný zákonodárce členem.
K čl. II (účinnost)
Účinnost novely Ústavy se navrhuje stanovit na 1. ledna 2027. Takto stanovené datum nabytí účinnosti zahrnuje dostatečnou legisvakanční lhůtu.