Důvodová zpráva k Novela z. o střetu zájmů

Namísto pravidla o ovládající osobě se pravidla o střetu zájmů navrhuje navázat na institut skutečného majitele, který je upraven v zákoně č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů.

Skutečným majitelem se podle zákona o evidenci skutečných majitelů rozumí každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání.

Korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání má podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %, nebo má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %, nebo uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, anebo uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky.

Rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování nejvyššího orgánu korporace odpovídá jeho vůli. Rozhodující vliv v obchodní korporaci uplatňuje ovládající osoba podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. Má se za to, že rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu korporace. Má se dále za to, že rozhodující vliv v jiné než obchodní korporaci, v bytovém nebo sociálním družstvu nebo v investičním fondu v právní formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem uplatňuje každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu nebo osobou v obdobném postavení nebo osobou zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.

Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu v korporaci se v případě řetězení podíly, které mají navázané osoby nebo právní uspořádání, násobí a větvení součiny podílů z jednotlivých řetězení sčítají.

Pro účely určení skutečného majitele investičního fondu v právní formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem se nepřihlíží k investičním akciím, ledaže stanovy spojují s těmito akciemi obdobné hlasovací právo jako u zakladatelských akcií.

Nahrazení pojmu ovládající osoba za skutečné majitele umožní zjednodušení posuzování naplnění podmínek pro uplatnění předmětných zákazů s využitím údajů zapsaných v evidenci skutečných majitelů.

Navrhuje se zrušit § 4b zákona o střetu zájmů, podle kterého se obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v dané obchodní společnosti, nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat ani veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.

Změna souvisí s paralelně navrženými změnami v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Dochází k přesunu takto modifikovaného zákazu přímo do zákona o zadávání veřejných zakázek, a to za účelem odstranění potenciálních výkladových nejasností při uplatňování předmětného zákazu v praxi.

Navrhuje se výslovné omezení použitelnosti zákazu na poskytování nenárokových dotací, a to s ohledem na zásadní odlišnosti nárokových a nenárokových dotací.

Zavádí se zákaz poskytnout nenárokovou dotaci obchodní společnosti, jejímž skutečným majitelem je člen zastupitelstva územního samosprávného celku, který je poskytovatelem dotace. Nárokových dotací se tento zákaz netýká.

V této souvislosti dochází k precizaci poznámky pod čarou č. 14 tak, aby tato výslovně uváděla i jiné zákony, podle kterých se poskytují nenárokové dotace, tj. nikoliv pouze rozpočtová pravidla.

Zavádí se nový druh oznámení podle zákona o střetu zájmů, a sice oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách. Na jeho zavedení navazuje rovněž přechodné ustanovení obsažené v čl. II. Navržená úprava se týká pouze členů vlády a vedoucích jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády. Tento nový druh oznámení výrazně posílí transparentnost a veřejnou kontrolu, pokud jde o takové veřejné funkcionáře.

Jde o formální úpravy reagující na vložení nového § 11a upravujícího oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách tak, aby zákon byl jako celek funkční.

Současná úprava nereflektuje zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který na rozdíl od přestupkového zákona z roku 1990 již neobsahuje limitaci horní výše pokuty, kterou lze uložit za přestupek v příkazním řízení, s výjimkou příkazu na místě. Plošný výluka příkazního řízení již tedy postrádá smysl a nutí správní orgány vést plnohodnotné řízení o přestupku i v případě, kdy by postačovalo projednání v příkazním řízení. Navržená úprava tedy může vést ke snížení administrativní zátěže při zachování preventivního působení úpravy přestupků jak v rovině individuální, tak i generální prevence.

Navrhuje se přechodné ustanovení, které stanoví dobu, do kdy musí stávající veřejní funkcionáři poprvé podat oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách. Tuto dobu se navrhuje stanovit v délce 3 měsíců, což v sobě zahrnuje dostatečný časový prostor pro řádné podání takového oznámení.

Výslovně se stanovuje právní titul, na jehož základě se poskytují dotace týkající se společných organizací trhu a přímé podpory (rozhodnutí o poskytnutí dotace). Takové rozhodnutí musí být v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v souladu s principem přednosti unijního práva.

Navrhuje se, aby účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, napříště schvalovala vláda na návrh Ministerstva zemědělství namísto Poslanecké sněmovny. Vychází se z předpokladu, že jde o opatření spadající svým obsahem do sféry moci výkonné a nikoliv moci zákonodárné. Kontrolní úloha Poslanecké sněmovny bude zachována mj. skrze institut odpovědnosti vlády Poslanecké sněmovně.

Výslovně se stanovuje právní titul, na jehož základě se poskytují dotace z národních zdrojů, přičemž se rozlišuje mezi dotacemi nárokovými, u nichž půjde o formu rozhodnutí, a dotacemi nenárokovými, které budou poskytovány na základě veřejnoprávní smlouvy. V této souvislosti je nutné vypustit zmínku o rozhodnutí v dosavadním § 2d odst. 2, neboť rozhodnutí nemá být výlučnou formou aktu provádění programů.

Zavádějí se pravidla pro předcházení střetu zájmů při poskytování dotací v případě osob podílejících se procesu poskytování nenárokových dotací, včetně zakotvení námitkového řízení přispívající ke snížení rizika ovlivnění rozhodovacího procesu a zvýšení jeho transparentnosti. Vedle legislativní definici střetu zájmů se zavádí procesní úprava, které umožním každému, kdo by mohl být z důvodu střetu zájmů zkrácen na svých právech, obrátit se prostřednictvím námitek na poskytovatele a záměr poskytnout dotaci zpochybnit.

Dále se výslovně stanovuje, že tato pravidla musí být dodržována i při poskytování podpor Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem.

Jde o přechodné ustanovení, které v zájmu právní jistoty dotčených osob a racionalizace dopadů na ně stanoví, že řízení, jakož i další postupy směřující k poskytnutí dotace nebo podpory se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Tím se mimo jiné nezvýší administrativní zátěž ani na straně osob usilujících o dotaci nebo podporu, ani na straně jejího poskytovatele.

Navrhuje se zkrátit propadnou lhůtu, ve které lze zahájit řízení o vrácení dotace, ze současných 10 let na 4 roky. Tato kratší lhůta je současně dlouhá na to, aby umožnila efektivní kontrolu a případné vymáhání dotací. Naopak současná desetiletá lhůta se jeví jako neúčelně dlouhá.

S ohledem na do jisté míry sankční povahu řízení o vrácení dotace se navrhuje, aby se nově zkrácená lhůta pro zahájení řízení o vrácení dotace uplatnila i v případě, kdy důvod pro zahájení a vedení takového řízení nastal přede dnem nabytí účinnosti zákona. Jde o přípustnou retroaktivitu ve prospěch příjemců dotace.

Navržená úprava lépe reflektuje skutečnost, že vedle nenárokových dotací existují i nárokové dotace, přičemž jejich nárokový charakter ne vždy vyplývá ze zvláštního právního předpisu. Výslovně se tedy připouští, aby nárokový charakter dotace mohl vyplývat i z programu podle § 12 odst. 1 písm. a), tedy ze souboru věcných, časových a finančních podmínek pro konkrétní činnosti směřující k dosažení stanoveného cíle, kde program má být realizován prostřednictvím dotací nebo návratných finančních výpomocí.

Stejně jako v případě zákona o zemědělství se zavádějí pravidla pro předcházení střetu zájmů při poskytování dotací v případě osob podílejících se procesu poskytování nenárokových dotací, včetně zakotvení námitkového řízení přispívající ke snížení rizika ovlivnění rozhodovacího procesu a zvýšení jeho transparentnosti. Vedle legislativní definici střetu zájmů se zavádí procesní úprava, které umožním každému, kdo by mohl být z důvodu střetu zájmů zkrácen na svých právech, obrátit se prostřednictvím námitek na poskytovatele a záměr poskytnout dotaci zpochybnit.

Navrhuje se vymezit propadnou lhůtu, ve které lze zahájit řízení o porušení rozpočtové kázně. Po uplynutí této propadné lhůty již zahájení řízení nebude možné. Tuto lhůtu se navrhuje stanovit v délce do 4 let od porušení rozpočtové kázně lhůtu, což je dostatečně dlouhá doba na to, aby dodržování rozpočtové kázně mohlo být efektivně kontrolováno a vymáháno. Základní premisou je, že plynutím času klesá společenská nebezpečnost porušení rozpočtové kázně i zájem společnosti na vymáhání odvodu, podobně jako je tomu kupříkladu i případě institutu promlčení.

V zájmu větší individualizace a posílení rovnosti osob, s nimiž je vedeno řízení o porušení rozpočtové kázně, se navrhuje promlčení lhůtu pro pravomocné uložení odvodu počítat od okamžiku porušení rozpočtové kázně, tedy od dokonání skutku, a nikoliv od konce kalendářního roku, v němž k takovému skutku došlo. Jde o koncepci odpovídající institutu promlčení, kde se počátek běhu lhůty také vždy hodnotí individuálně a ne na vazbě na konec či počátek kalendářního roku.

Přechodné ustanovení obsahuje pravidlo, že již probíhající řízení o poskytnutí dotace se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Podobně jako v předcházejících částech se i do zákona o investičních pobídkách navrhuje zavedení pravidla pro předcházení střetu zájmů při poskytování investičních pobídek v případě osob podílejících se procesu jejich poskytování, včetně zakotvení námitkového řízení přispívající ke snížení rizika ovlivnění rozhodovacího procesu a zvýšení jeho transparentnosti. Vedle legislativní definici střetu zájmů se zavádí procesní úprava, které umožním každému, kdo by mohl být z důvodu střetu zájmů zkrácen na svých právech, obrátit se prostřednictvím námitek na poskytovatele a záměr poskytnout investiční pobídku zpochybnit.

V souladu s koncepcí návrhu se oprávnění vyloučit účastníka zadávacího řízení omezuje na případy, kdy dotčeným účastníkem je obchodní společnost, jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů stojící v čele ústředního správního úřadu, který v tomto řízení vystupuje v postavení zadavatele. Právě v těchto případech je totiž objektivně dáno riziko střetu zájmů.

Obdobné pravidlo se navrhuje i pro členy zastupitelstev územních samosprávných celků, a to rovněž jen ve vazbě na územní samosprávný celek, který je v dané věci zadavatelem.

Jde o formální úpravu reagující na doplnění nových odstavců a na s tím související přečíslování odstavců v § 48 (podle bodu 1).

V zájmu podpoření transparentnosti při zadávání veřejných zakázek se zavádí povinnost zadavatele uveřejnit, jakým způsobem bylo ověřeno, že nenastane střet zájmů. Jde o významný prvek veřejné kontroly nad dodržováním zákona v oblasti prevence střetu zájmů.

Navrhuje se standardní přechodné ustanovení, které staví najisto, jakým způsobem mají zadavatelé postupovat v probíhajících zadávacích řízeních. Ta se v zájmu nižší administrativní zátěže pro všechny zainteresované subjekty dokončí podle dosavadní právní úpravy.

S ohledem na tzv. dny právní účinnosti stanovené zákonem č. 222/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s nimi se navrhuje, aby navržený zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2027. Uvedené datum reflektuje pravděpodobnou délku legislativního procesu, jakož i to, že předmětem návrhu je relativně jednoduchá a stručná úprava, jejíž uvedení do praxe nevyžaduje dlouhou legisvakanční dobu.

§ 4a

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

(2) Veřejný funkcionář uvedený v odstavci 1 je povinen ukončit provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku nebo ukončit svou účast nebo členství účast, členství nebo postavení skutečného majitele v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, bez zbytečného odkladu poté, co začal vykonávat svou funkci, nejpozději však do 60 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující ke splnění povinnosti uvedené podle věty první. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena4).

(3) Veřejný funkcionář, který neukončil svou účast nebo členství účast, členství nebo postavení skutečného majitele v právnické osobě, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, podle odstavce 2, nesmí v této obchodní korporaci vykonávat hlasovací práva. Pokud je veřejný funkcionář jediným společníkem v obchodní společnosti, nesmí při výkonu působnosti nejvyššího orgánu této obchodní společnosti činit jiná rozhodnutí, než která ukládá zákon nebo která se týkají zrušení obchodní společnosti, anebo volit orgány obchodní společnosti nebo jejich členy, ledaže jim zanikla funkce.

§ 4b

Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.

§ 4c

(1) Je zakázáno poskytnout dotaci, na kterou není právní nárok, podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla poskytování dotací14) nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky15) obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti jejímž skutečným majitelem je veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c), je-li poskytovatelem dotace nebo investiční pobídky ústřední správní úřad, v jehož čele stojí tento veřejný funkcionář.

_____________________

§ 9

Oznámení o činnostech

Veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit, že a) podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, a předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti, b) je společníkem nebo členem podnikající právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo), c) je členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo), d) vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář, e) je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

§ 12

Lhůty a způsob podávání oznámení

(1) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 podávaná ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce je veřejný funkcionář povinen učinit do 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích (dále jen „registr oznámení") zapsala právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2.

(2) Oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b), a § 11 odst. 2 a § 11a je veřejný funkcionář povinen činit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po celou dobu výkonu funkce.

(3) V případě, že došlo k ukončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, je osoba, která byla veřejným funkcionářem, povinna učinit oznámení podle § 9, § 10 odst. 1 písm. b) a, § 11 odst. 2 a § 11a nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost do registru oznámení zapíše právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka uvedené v § 14a odst. 2, a to podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce. V oznámení podle § 10 odst. 1 písm. b) uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, majetek podle § 10 odst. 2 písm. d) pouze, pokud jeho hodnota ve svém souhrnu přesáhla ke dni ukončení výkonu funkce částku 500000 Kč. V oznámení podle § 11 odst. 2 uvede osoba, která byla veřejným funkcionářem, peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody anebo nesplacené závazky pouze, pokud ke dni ukončení výkonu funkce souhrnná výše peněžitých příjmů nebo jiných majetkových výhod nebo souhrnná výše nesplacených závazků přesáhla částku 100 000 Kč.

(4) Veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, je povinen oznámení činit ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 až 3 i tehdy, jestliže nedošlo ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až 11 11a.

(5) Oznámení podle § 9 až 11 11a a podle odstavce 4 podává veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, evidenčnímu orgánu v elektronické podobě prostřednictvím registru oznámení, s výjimkou soudců, kteří podávají oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 4 písemně Nejvyššímu soudu. Uživatelské jméno a přístupové heslo do registru oznámení na základě žádosti veřejného funkcionáře nebo osoby, která byla veřejným funkcionářem, vydá právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka příslušná k zápisu podle § 14a odst. 2. Oznámení do registru oznámení může veřejný funkcionář nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem, podat též prostřednictvím portálu veřejné správy datovou zprávou s ověřenou totožností veřejného funkcionáře nebo osoby, která byla veřejným funkcionářem, způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Po podání oznámení do registru odešle správce registru neprodleně veřejnému funkcionáři nebo osobě, která byla veřejným funkcionářem, do jeho datové schránky informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení. Po podání oznámení soudcem mu Nejvyšší soud neprodleně odešle na jeho adresu informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení.

(6) Oznámení se podávají ve struktuře a formátu, které stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Soudci podávají oznámení na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

§ 13

Registr oznámení

(1) Zřizuje se registr oznámení jako informační systém veřejné správy16), jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) V registru oznámení jsou ukládány elektronické dokumenty podávané veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 5, s výjimkou oznámení podávaných soudci, která se ukládají v písemné podobě u Nejvyššího soudu; v oznámení veřejný funkcionář uvede své jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve kterých působí, s uvedením funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu nebo v organizační složce zastává, a údaje požadované podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4.

(3) Každý má právo na základě žádosti bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě v rozsahu stanoveném tímto zákonem do registru oznámení.

(4) Žádost musí obsahovat v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo, a údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby. Žádost musí dále obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, nebo funkci veřejného funkcionáře a právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve které veřejný funkcionář působí. Žádost lze podat a) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na listině s úředně ověřeným podpisem žadatele, b) elektronicky prostřednictvím elektronické adresy podatelny správce registru oznámení, je-li žádost opatřena uznávaným nebo zaručeným elektronickým podpisem žadatele, c) elektronicky prostřednictvím datové schránky žadatele.

(5) Po ověření žádosti pro umožnění přístupu do registru oznámení udělí správce registru oznámení žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo, které bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, doručí prostřednictvím provozovatele poštovních služeb do vlastních rukou žadatele, prostřednictvím elektronické pošty nebo prostřednictvím datové schránky žadatele. Uživatelské jméno a přístupové heslo do registru oznámení jsou platné po dobu 6 měsíců ode dne jejich prvního použití. Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru oznámení je zakázáno.

(6) Každý má právo sdělit evidenčnímu orgánu skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení oznámí tomu, kdo sdělení podal, jak bylo s jeho sdělením naloženo.

(7) Evidenční orgán porovnává údaje uvedené v registru oznámení s údaji uvedenými v jiných informačních systémech, ke kterým má přístup. Pokud se evidenční orgán dozví, že došlo k jednání, které má znaky přestupku podle tohoto zákona, oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona.

(8) Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.

§ 14⁠​​​‌​‌​‌​​‌​​​​​⁠

Vedení registru oznámení

(1) Evidenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti; jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f), je evidenčním orgánem Nejvyšší soud.

(2) Vedením registru oznámení se rozumí a) přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4, b) uchovávání žádostí podaných evidenčnímu orgánu podle § 13 odst. 3 a 4 po dobu 5 let ode dne podání žádosti, c) uchovávání oznámení podaných evidenčnímu orgánu podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4 po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, d) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4 a vyžadování doplnění těchto údajů, e) přijímání sdělení podle § 13 odst. 6, f) porovnávání údajů a poskytování dokladů podle § 13 odst. 7 správnímu orgánu příslušnému jednat o přestupcích podle tohoto zákona, g) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména a přístupového hesla k nahlížení do registru oznámení a h) výkon dalších činností souvisejících s činnostmi podle písmen a) až g).

(3) Nejvyšší soud vede zvláštní registr písemných oznámení soudců jako soubor dokladů podávaných veřejnými funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 2 písm. f) a zajišťuje ve vztahu k nim činnosti podle odstavce 2 písm. a), c), d), e) a h). Do tohoto zvláštního registru nelze nahlížet. Informace obsažené ve zvláštním registru písemných oznámení soudců se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

(4) Správce registru oznámení je povinen vést registr oznámení tak, aby v něm bylo možné vyhledávat podle jména, popřípadě jmen a příjmení veřejných funkcionářů, podle právnických osob nebo jejich orgánů anebo organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu anebo její organizační složce veřejný funkcionář zastává, a podle období, za něž bylo oznámení podáno. Správce registru oznámení vede registr oznámení tak, aby u každého veřejného funkcionáře bylo zřejmé, zda oznámení podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4 podal ve lhůtách stanovených v § 12 odst. 1 až 3.

(5) Správce registru oznámení zajistí ochranu zveřejněných osobních údajů proti možnosti automatizovaného ukládání v internetových vyhledávačích (indexování).

§ 14a

Zápis do registru oznámení

(1) Neprodleně, nejpozději však do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu funkce, se do registru oznámení zapíše jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, datum a místo jeho narození, právnická osoba nebo její orgán nebo organizační složka, ve kterých veřejný funkcionář působí, jeho funkci, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu nebo organizační složce zastává, adresu pro doručování elektronické pošty a data zahájení a skončení výkonu jeho funkce, s výjimkou utajované informace podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti12).

(2) Údaje podle odstavce 1 do registru oznámení zapisují tyto právnické osoby nebo jejich orgány nebo organizační složky:

(3) Právnická osoba nebo její orgán anebo organizační složka uvedené v odstavci 1 neprodleně poté, co do registru oznámení zapíší údaje podle odstavce 1, informují příslušného veřejného funkcionáře o tom, že byly do registru oznámení zapsány údaje podle odstavce 1, a o datu, dokdy je veřejný funkcionář povinen podat oznámení podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4.

(4) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. i) až k) vykonávají činnost podle odstavce 1 v přenesené působnosti.

§ 14b

Rozsah nahlížení do registru oznámení

(1) Každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v a) § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 11a a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, b) § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, c) § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo d) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 nahlížet do registru oznámení a získávat z něj údaje se nevztahuje na údaje o veřejných funkcionářích, kteří jsou soudci, státními zástupci nebo příslušníky Policie České republiky nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů. Informace obsažené v registru oznámení o těchto veřejných funkcionářích se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

(3) Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny získávat informace též a) orgány příslušné k projednání přestupků podle tohoto zákona, b) soudy a orgány činné v trestním řízení, nebo c) zpravodajské služby České republiky.

§ 23

Přestupky fyzických osob

(1) Veřejný funkcionář s výjimkou veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 2 písm. f) nebo g) se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 1 nebo § 5 odst. 3 vykonává funkci nebo činnost, která je neslučitelná s výkonem funkce veřejného funkcionáře, b) v rozporu s § 4a odst. 1 je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou skutečným majitelem právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, c) pobírá odměnu v rozporu s § 5 odst. 1 nebo 2, d) nepodá oznámení o osobním zájmu podle § 8 odst. 1, e) v oznámení podle § 9 až 11 § 11a nebo § 12 odst. 4 uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo f) neučiní oznámení ve lhůtě podle § 12 odst. 1, 2 nebo 3.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz výkonu činnosti po stanovenou dobu od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře podle § 6, b) po skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře neučiní oznámení ve lhůtě podle § 12 odst. 3 nebo v něm uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, c) v rozporu s § 13 odst. 5 sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru oznámení, nebo d) v rozporu s § 13 odst. 8 používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru oznámení k jinému účelu než ke zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře stanovených tímto zákonem.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu a) od 1 000 Kč do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až f) anebo odst. 2 písm. b) až d), b) od 5 000 Kč do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), c) od 25 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).

(4) Za přestupky podle odstavce 1 písm. a) až e) a odstavce 2 písm. a) a b) nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 3, jde-li o přestupky podle odstavce 1 písm. a) až e) a odstavce 2 písm. a) a b), nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.

(5) Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat v příkazním řízení příkazem na místě.

§ 2a

Společné organizace trhu a přímé podpory

(1) Společnými organizacemi trhu75) se rozumí soubor opatření prováděných na trhu75) se zemědělskými výrobky a potravinami uvedenými v příloze I. Smlouvy o fungování Evropské unie.

(2) Opatřeními podle odstavce 1 se rozumí a) ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie včetně jejích protokolů, b) ustanovení ve smlouvách, včetně aktů k nim náležejících s protokoly, které vznikly na základě Smlouvy o fungování Evropské unie nebo byly uzavřeny a jsou právně účinné pro jejich rozšíření, doplnění nebo provádění nebo k odůvodnění přidružení, preference nebo zóny volného obchodu, c) právní akty Rady nebo Komise Evropské unie na základě nebo v rámci smluv uvedených v písmenech a) a b) a právně závazná rozhodnutí Evropského soudního dvora.

(3) Přímými podporami se rozumí opatření prováděná Strategickým plánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie72) na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami.

(4) Společným organizacím trhu podléhají i zemědělské výrobky a potraviny neuvedené v odstavci 1, popřípadě jiné výrobky, pokud se na ně vztahují opatření podle odstavce 2.

(1) Účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, včetně rozsahu finančních prostředků připadajících na tyto programy, schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna současně se státním rozpočtem vláda na návrh ministerstva.

(2) Programy provádí Fond rozhodnutím na základě ministerstvem vydaných zásad, s výjimkou provádění podpor genetických zdrojů, které provádí ministerstvo nebo jím pověřená osoba.

§ 2da

Podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem

(1) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., (dále jen „Podpůrný fond“) poskytuje podpory a) podnikatelům, b) obcím a dobrovolným svazkům obcí ve venkovských oblastech.

(2) Podpory se poskytují ve formě a) zápůjček, úvěrů a zajištění dluhu, b) finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení v případě úvěrů, c) finančních prostředků určených pro podporu pojištění a pro další schválené programy.

(3) Podpory se poskytují na a) vznik, reprodukci a rozvoj podniků a farem, b) nákup zemědělské půdy, c) pěstování, zpracování a využití biomasy, d) rozvoj služeb, řemesel a dalších činností ve venkovských oblastech u podnikatelů a obcí a dobrovolných svazků obcí, včetně podpory budování infrastruktury, e) investice do životního prostředí v zemědělství a ve venkovských oblastech, f) pojištění podnikání k řízení rizik a řešení krizí způsobených nepříznivými ekonomickými, klimatickými nebo zooveterinárními vlivy, g) propagaci odbytu zemědělských výrobků a potravin a na podporu vzniku, reprodukci a rozvoj zpracovatelského průmyslu při zpracování produkce zemědělské výroby a potravin, h) pořízení investic potřebných pro přenos vědeckých poznatků do praxe v oblastech podle písmen a), c), d) a e), i) provozní financování.

(4) Finanční prostředky státního rozpočtu určené na financování podpor jsou soustředěny v rozpočtové kapitole ministerstva. Ministerstvo může zajišťovat finanční prostředky pro financování podpor i z dalších zdrojů. Finanční prostředky ze státního rozpočtu určené na financování podpor se pro účely jejich zúčtování se státním rozpočtem považují za čerpané dnem uzavření smlouvy s příjemcem podpory, a to v rozsahu celého sjednaného závazku k jejich vyplacení.

(5) Podpora se poskytuje na základě soukromoprávní smlouvy mezi Podpůrným fondem a příjemcem podpory, pro jejíž uzavření jakož i pro právní vztahy vzniklé z této smlouvy se použijí ustanovení občanského zákoníku. Smlouva musí obsahovat označení příjemce podpory, účel, výši a podmínky podpory, lhůtu jejího čerpání, postup při porušení podmínek jejího čerpání a ustanovení o provádění kontroly. Smlouva o poskytnutí podpory ve formě zajištění úvěru dále obsahuje ujednání o způsobu jeho zajištění. Na uzavření smlouvy mezi Podpůrným fondem a příjemcem podpory není právní nárok; pokud Podpůrný fond žádosti o podporu před datem uzavření smlouvy nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu důvody nevyhovění.

(6) Další podmínky a podrobnosti poskytování podpory stanoví vláda na návrh ministerstva v programech podpory. Podpůrný fond zveřejňuje programy podpory způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Programy podpory obsahují a) název navrhovatele programu podpory, b) název právnické osoby nebo organizační složky státu, která přijímá žádosti o poskytnutí podpory, jakož i subjektu, který provádí hodnocení a výběr, c) název poskytovatele podpory, d) předmět a účel podpory, e) cíl podpory, f) vymezení příjemců podpory, g) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, h) vymezení výše jednotlivých forem podpor pro jeden projekt, i) náležitosti žádosti o poskytnutí podpory a způsob jejího předložení a vyřízení, j) způsob hodnocení a výběru žádostí, k) dobu trvání programu podpory, l) způsob hodnocení naplnění cíle podpory.

(8) Podpůrný fond při rozhodování o žádosti o podporu posuzuje a) splnění formálních náležitostí žádosti o podporu stanovených programem podpory, b) splnění podmínek stanovených programem podpory na žadatele o podporu, c) ekonomická a právní rizika spojená s podklady a dokumenty předloženými společně se žádostí o podporu, d) dostatečnost a kvalitu zajištění poskytnutého žadatelem o podporu nebo třetí osobou e) ekonomická a právní rizika žadatele o podporu.

(9) Nevyhoví-li Podpůrný fond žádosti o podporu, je žadatel o podporu oprávněn podat Podpůrnému fondu námitky, a to do 15 dnů ode dne doručení sdělení Podpůrného fondu o nevyhovění žádosti o podporu. O námitkách žadatele o podporu rozhoduje představenstvo Podpůrného fondu ve lhůtě 60 dnů od doručení námitek žadatele o podporu Podpůrnému fondu. Pokud žadatel o podporu námitky během lhůty podle předchozí věty doplní, lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet od okamžiku doručení doplnění námitek Podpůrnému fondu. Představenstvo Podpůrného fondu, po posouzení námitek žadatele o podporu, původní rozhodnutí Podpůrného fondu potvrdí, nebo ho změní. Rozhodnutí představenstva Podpůrného fondu je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek.

(10) Na činnosti Podpůrného fondu podle odstavců 1 až 9 se nevztahuje správní řád.

(11) Podpůrný fond provádí u podpory poskytované podle odstavce 3 písm. f) vypořádání vztahů se státním rozpočtem podle § 75 zákona o rozpočtových pravidlech až po ukončení poskytování této podpory.

§ 11a

Vrácení dotace a penále

(1) V případě neoprávněné platby dotace kryté zcela nebo zčásti prostředky z rozpočtu Evropské unie postupuje Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22 a podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 4 let ode dne jejího vyplacení, kdy došlo k nesrovnalosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22.

(2) V případě neoprávněné platby dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů postupuje Fond podle tohoto zákona. Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 4 let ode dne jejího vyplacení.

(3) Dotace na opatření, jehož součástí je vypracování a předložení projektu žadatelem o dotaci, poskytuje Fond na základě dohody o poskytnutí dotace, která obsahuje a) identifikační údaje žadatele, b) identifikační údaje Fondu, c) poskytovanou částku, d) účel, na který je poskytovaná částka určena, e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, f) další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit, g) datum uzavření dohody.

(4) Na uzavření dohody o poskytnutí dotace podle odstavce 3 není právní nárok. Pokud Fond žádosti o dotaci před datem uzavření dohody podle odstavce 3 nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu žadateli důvody nevyhovění. Proti tomuto sdělení se nelze odvolat. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. Na postup ministerstva při vydání usnesení podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu o přezkumném řízení.

(5) Fond i příjemce dotace jsou povinni po dobu 10 let nebo v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie21) uchovávat doklady prokazující poskytnutí a užití dotace. V případech dotací podmíněných přijetím víceletých podmínek žadatelem o dotaci tato lhůta běží od ukončení těchto víceletých podmínek.

(6) Informační systém Fondu jako platební agentury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Fond. Informační systém Fondu se využívá pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s a) schvalováním a kontrolou správnosti plateb dotací, b) prováděním plateb dotací, c) zaúčtováním plateb dotací, d) doručením žádostí o poskytnutí dotace nebo žádosti o zařazení do opatření a e) doručením rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo v řízení o zařazení do opatření, žádostí o platbu, změnových hlášení, předběžných výsledků administrativních kontrol, informací a předběžných výsledků v rámci systému monitorování ploch a dalších obdobných dokumentů v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2.

(7) Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím informačního systému Fondu nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem.

(8) Dokument podle odstavce 6 písm. e) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do informačního systému Fondu přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k dokumentu. Nepřihlásí-li se do informačního systému Fondu žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení. Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo na státní svátek, považuje se dokument za doručený nejbližší následující pracovní den.

§ 14

(1) Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nebo program podle § 12 odst. 1 písm. a) nestanoví jinak.

(2) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen "poskytovatel").

(3) Žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nelze podat ústně do protokolu. Žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc obsahuje a) údaje podle odstavce 4 písm. a) a b), b) požadovanou částku, c) účel, na který chce žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc (dále jen „žadatel o dotaci“) žádané prostředky použít, d) lhůtu, v níž má být tohoto účelu dosaženo, e) je-li žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc právnickou osobou:

1. informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,

2. údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,

4. prohlášení žadatele o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, že jeho skutečný majitel není občanem státu nebo nemá bydliště ve státě nebo jurisdikci uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie; Ministerstvo financí uveřejní ve Finančním zpravodaji, které státy jsou na tomto seznamu uvedeny,

5. prohlášení žadatele o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, u kterého existuje struktura vztahů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, ve které vystupují zahraniční právnické osoby nebo zahraniční právní uspořádání, že právnické osoby nebo právní upořádání ve struktuře vztahů nesídlí nebo v případě právních uspořádání nejsou spravovány ve státě či jurisdikci uvedených na seznamu podle bodu 4, f) další podklady nutné pro rozhodnutí poskytovatele a g) identifikace výzvy, na jejímž základě je žádost podávána.

(4) Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby; název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou, b) název a adresu poskytovatele, c) poskytovanou částku, d) účel, na který je poskytovaná částka určena, e) lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, f) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek, g) případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit, h) u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), částku těchto prostředků (§ 44 odst. 6) a jejich označení podle § 44 odst. 4, i) ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím dotace nebo návratné finanční výpomoci plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podle § 3 písm. e).

(5) V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.

(6) Poskytovatel může v rozhodnutí o dotaci stanovit výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální, jejichž výše nemusí být prokazována. Paušální výdaje nebo náklady se stanoví a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce, b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů nebo c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje či náklady dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce nebo jejich část.

(7) V případě poskytnutí dotace do rozpočtu kraje, kdy kraj má povinnost takto získané prostředky poskytnout právnické nebo fyzické osobě, lze kraj v rozhodnutí o poskytnutí dotace zavázat, že vrátí ve stanovené lhůtě do státního rozpočtu a v případě finančních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. d) a f) do Národního fondu finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila do rozpočtu kraje jako odvod za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, anebo finanční prostředky, které příslušná právnická nebo fyzická osoba vrátila kraji jako nepoužité.

(8) Odstavec 5 a přiměřeně odstavce 6 a 7 se použijí též pro poskytování dotací z Národního fondu.

(9) Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75). Věta první se nevztahuje na dotaci, která byla příjemci poskytnuta ve výši výdajů, případně nákladů, které příjemce uhradil z vlastních zdrojů před jejím poskytnutím.

(10) Při poskytování návratné finanční výpomoci je poskytovatel povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu16) o pohledávkách vznikajících z jejího poskytnutí a rozpočtovat a evidovat její splátky.

(11) Fyzická nebo právnická osoba, která zaplatila za pořízení věcí nebo služeb, obstarání výkonů, provedení prací nebo za nabytí práv peněžními prostředky z dotace a uplatnila nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do kterého zahrnula i částku, na jejíž odpočet měla právo z důvodu tohoto pořízení, nesmí tuto částku zahrnout do finančního vypořádání dotace. Jestliže ji do něj zahrnula a nárok na odpočet uplatnila až poté, je povinna do jednoho měsíce od uplatnění nároku odvést částku odpočtu na příjmový účet poskytovatele.

§ 44a

(1) Organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň

1. podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. j),

3. podle § 44 odst. 1 písm. d), f), g) a h), b) státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu,23) mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie, c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv, d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. c) nebo e) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie, e) svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a) tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu podle § 44 odst. 2 písm. a) nebo g).

(2) Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), c) nebo e), je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Státní fond, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Příjemce dotace, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. l), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.

(3) Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do a) státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. k), nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i), j) nebo k), b) státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu, mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie, c) státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv, d) Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. d) nebo f) nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j), e) rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b) nebo h).

(4) Odvod za porušení rozpočtové kázně činí a) v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného pevnou částkou nebo pevným procentním podílem částku rovnající se poskytovatelem stanovené pevné částce odvodu nebo pevnému procentnímu podílu, a to pro každý jednotlivý případ; v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného procentním rozmezím, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí stanoveného poskytovatelem, přičemž při stanovení částky odvodu vycházející z procentního rozmezí vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti a jeho vliv na dodržení účelu poskytnutých peněžních prostředků; finanční úřad je přitom vždy vázán pevnou částkou, pevným procentním podílem a procentním rozmezím a od stanovených způsobů postihu a číselných hodnot se nemůže nijak odchýlit; v případě neoprávněného použití peněžních prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně, b) v případě podle § 44 odst. 1 písm. l) částku, která odpovídá výši peněžních prostředků, které byly uhrazeny ze státního rozpočtu za příjemce dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

(5) V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí dotace při zadávání veřejných zakázek bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst. 5, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.

(6) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1000 Kč.

(7) Do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně, kterým je neoprávněné použití nebo zadržení prostředků návratné finanční výpomoci, se započítávají i splátky této výpomoci uskutečněné ode dne porušení rozpočtové kázně.

(8) Při neoprávněném použití prostředků dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí byly prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d), f) nebo h), nebo při zadržení takové návratné finanční výpomoci se odvod za porušení rozpočtové kázně rozdělí na odvod pro státní rozpočet a odvod pro rezervní fond organizační složky státu, která dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytla, nebo pro Národní fond ve stejném poměru, v jakém tato dotace nebo návratná finanční výpomoc byla z těchto prostředků složena [§ 14 odst. 4 písm. h) a § 44 odst. 6]. Obdržel-li porušitel rozpočtové kázně na stejný účel více dotací nebo návratných finančních výpomocí, počítá se tento poměr z celkové částky, a to ke dni neoprávněného použití.

(9) Odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než celková částka dotace, která byla vyplacena ke dni porušení rozpočtové kázně; ustanovení § 44 odst. 1 písm. j) není tímto dotčeno.

(10) Za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně je porušitel rozpočtové kázně povinen zaplatit penále ve výši 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení, nejvýše však do výše tohoto odvodu. Penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy došlo k porušení rozpočtové kázně, do dne, kdy byly prostředky odvedeny nebo u návratných finančních výpomocí vráceny. Příjemce penále je stejný jako příjemce odvodu s výjimkou případů, kdy příjemcem odvodu je Národní fond. V těchto případech je příjemcem penále státní rozpočet [§ 6 odst. 1 písm. n)]. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 500 Kč, se nevyměří.

(11) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají finanční úřady podle daňového řádu24a). Porušitel rozpočtové kázně má při správě odvodů za porušení rozpočtové kázně postavení daňového subjektu. Orgány Finanční správy České republiky poskytují na vyžádání informace získané při správě odvodů správnímu orgánu, který rozhodl o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, státního fondu nebo Národního fondu, a orgánu oprávněnému ke kontrole těchto poskytnutých prostředků, jakož i ke kontrole použití prostředků státního rozpočtu nebo jiných peněžních prostředků státu, jde-li o informace týkající se správy odvodu za porušení rozpočtové kázně; to platí i pro příslušný orgán Evropské unie a správní orgán, který se podílí na správě těchto prostředků poskytnutých ze zahraničí. Penále, které vzniklo v důsledku porušení rozpočtové kázně před vyměřením, je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně lze zahájit nejpozději do 4 let od porušení rozpočtové kázně. Odvod a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

(12) Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b) nebo odvodu peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. i).

(13) O prominutí nebo částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo penále může Generální finanční ředitelství požádat fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to prostřednictvím finančního úřadu, který tento odvod nebo penále uložil. Žádost o prominutí nebo částečné prominutí lze podat nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým byl odvod nebo penále, o jehož prominutí je žádáno, vyměřen. Lhůta 1 roku neběží ode dne a) podání návrhu na povolení obnovy řízení podle daňového řádu nebo ode dne zahájení obnoveného řízení do dne pravomocného zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení nebo pravomocného skončení obnoveného řízení, b) zahájení přezkumného řízení podle daňového řádu do dne pravomocného skončení tohoto řízení, c) zahájení řízení podle soudního řádu správního o žalobě proti rozhodnutí správce daně do dne pravomocného skončení tohoto řízení nebo do dne pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti.

(1) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie56), a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

(2) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

(3) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který a) neprokázal poskytnutí jistoty, nebo b) nezajistil poskytnutí jistoty po celou dobu trvání zadávací lhůty; na posouzení skutečností rozhodných pro složení jistoty se § 46 odst. 2 věta druhá nepoužije.

(4) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

(5) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že a) plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, b) došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné, c) došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, jiné opatření k nápravě není možné a účastník zadávacího řízení na písemnou výzvu zadavatele neprokázal, že k narušení hospodářské soutěže nedošlo, d) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, e) se účastník zadávacího řízení pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení nebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení, nebo f) se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů21).

(6) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení a) uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou, nebo b) části nabídek, které mají být hodnoceny podle kritérií hodnocení, připravoval ve vzájemné shodě s jiným účastníkem téhož zadávacího řízení, s nímž je spojenou osobou podle zákona o daních z příjmů, a na písemnou výzvu zadavatele účastník zadávacího řízení nevysvětlil, že k takové vzájemné shodě při přípravě nabídky nedošlo; písemná výzva zadavatele se považuje za žádost podle § 46.

(7) Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.

(8) (10) Vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 odstavců 2, 8 nebo 9 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie56).

(9) (11) Zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele, který je zahraniční právnickou osobou a který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.

(10) (12) Ustanovení odstavců 7 a 9 11 se nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.

(11) (13) Zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.

§ 67

Postup v řízení

(1) Zadavatel zahajuje jednací řízení bez uveřejnění odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem.

(2) V jednacím řízení bez uveřejnění jedná zadavatel o uzavření smlouvy. Zadavatel může v průběhu jednání měnit nebo doplnit zadávací podmínky. Změněné nebo doplněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

(3) V případě jednacího řízení bez uveřejnění na dodávky kupované na komoditní burze podle § 64 písm. c) se § 42 odst. 2, § 50, § 122 odst. 1 až 4, 7 a 8, § 123 a § 217 odst. 2 písm. c) a d) nepoužijí; zadavatel nemusí postupovat podle § 48 odst. 9 11, § 73, 86 nebo § 122 odst. 5 a 6, pokud komoditní burza získá před zahájením burzovního shromáždění a) údaje o zaknihování akcií nebo čestné prohlášení o vlastnících akcií v rozsahu podle § 48 odst. 9 11, je-li akciovou společností nebo má formu obdobnou akciové společnosti, b) údaje nebo doklady o kvalifikaci účastníků zadávacího řízení v rozsahu podle § 73 a 86, a c) údaje nebo doklady o skutečném majiteli v rozsahu podle § 122 odst. 5, je-li českou právnickou osobou, nebo v rozsahu podle § 122 odst. 6, je-li zahraniční právnickou osobou.

§ 123

Oznámení o výběru dodavatele

(1) Oznámení o výběru dodavatele zadavatel odešle bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek, b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).⁠​​​‌​‌​‌​​‌​​​​​⁠

(2) (3) Údaje podle odstavce 1 písm. b) bodu 3 nebo 4 nemusí být součástí oznámení o výběru podle odstavce 1, pokud je zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení bez zbytečného odkladu od získání těchto dokladů nebo vzorků nebo od získání výsledků zkoušek vzorků.