Důvodová zpráva k Novela z. o výkonu povolání autorizovaných architektů - EU

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), od doby své účinnosti prošel několika novelizacemi, a to zejména v souvislosti s přistoupením ČR do EU, vydáním směrnice o uznávání odborných kvalifikací a přijetím nového stavebního zákona. Nebyl však dosud podroben celkové revizi po vyhodnocení aplikace jeho ustanovení v praxi. V souvislosti s aplikací autorizačního zákona lze sledovat problémy u některých ustanovení pro jejich nepřesnost nebo nadbytečnost.

Konkrétní problém představuje především skutečnost, že od doby přijetí autorizačního zákona se zásadním způsobem vyvinuly studijní obory ve stavebnictví na vysokých školách, přičemž nové studijní obory nemají svoji odpovídající autorizaci a absolventi těchto oborů se z tohoto důvodu musí autorizovat v oborech příbuzných. ⁠​​‌‌​​​‌​​‌‌‌‌‌​⁠

Ostatní identifikované problémy jsou pouze technického charakteru, kdy v praxi způsobuje problémy například nedostatečná lhůta pro složení slibu autorizované osoby od úspěšného složení zkoušky, nedostatečná definice bezúhonnosti autorizované osoby nebo způsob započtení praxe pro složení zkoušky. Dále byly identifikovány problémy ve vnitřním fungování Komor, tedy v nedostatečné úpravě pravomocí jednotlivých orgánů, kterými jsou představenstvo, valná hromada, stavovský soud a autorizační rada.

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

Návrh zákona reaguje na poznatky získané z praxe. Novelou dochází k zavedení nové autorizované osoby – autorizovaného stavitele. Tento nový statut reaguje na vývoj studijních oborů ve stavebnictví na vysokých školách, kdy nyní jsou vyučovány obory, jejichž předmětem je pouze odborné vedení provádění staveb, ale nikoliv samotné projektování staveb. Autorizovaný stavitel je navrhován jako osoba, jejíž primární výkon činnosti bude v oprávnění vést provádění staveb v pozici stavbyvedoucího, nebude však mít oprávnění zpracovávat projektovou dokumentaci.

Dále je navrhováno vyřešit problémy identifikované v praxi. Konkrétně je navrhováno například prodloužení lhůty pro složení slibu autorizované osoby od úspěšného složení zkoušky, zpřesnění definice bezúhonnosti autorizované osoby, zpřesnění způsobu započtení praxe pro složení zkoušky atd. Dále se navrhuje zpřesnit vnitřní fungování Komor, tedy konkretizovat pravomoci jednotlivých orgánů, kterými jsou představenstvo, valná hromada, stavovský soud a autorizační rada.

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

Stávající právní úprava v praxi vykazuje určité nedostatky, které jsou popsány v bodech A a B. Cílem navrhované novely je tyto nedostatky odstranit, zpřesnit některá ustanovení zákona a tím posílit právní jistotu autorizovaných osob, žadatelů o autorizaci i samotných Komor. Novela rovněž přispívá ke zkvalitnění fungování Komor a k větší přehlednosti výkonu autorizace ve výstavbě. Uvedeného cíle nelze dosáhnout jinak než změnou autorizačního zákona, neboť právě tento zákon vymezuje působnost Komor i rámec výkonu autorizovaných činností.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.) a s jejím čl. 4 odst. 1 (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.). Navrhovaná právní úprava plně respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.

Navrhovaná úprava nekoliduje s ostatními součástmi právního řádu.

Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty.

Návrh zákona se netýká mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Stejně tak se nepředpokládají zásadní dopady na podnikatelské prostředí České republiky, jelikož novela nezasahuje do základních pravidel výkonu podnikatelských činností ani do právní úpravy vztahů mezi podnikateli a státní správou.

Návrh zákona zároveň důsledně ctí zásadu profesní samosprávy, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj nezasahuje do vnitřních záležitostí Komor. Autorizace je nadále udělována příslušnou Komorou, která rovněž samostatně rozhoduje o způsobu konání zkoušky odborné způsobilosti k jejímu získání.

Navrhovaná právní úprava nezakládá žádnou veřejnou podporu.

Navrhovaná úprava nemění ani nerozšiřuje povinnosti fyzických a právnických osob mimo okruh autorizovaných osob. Změny se týkají výhradně této skupiny a spočívají ve stanovení nových oprávnění a povinností, které vyplývají z profesní regulace.

Návrh zároveň zachovává princip profesní samosprávy – Ministerstvo pro místní rozvoj nezasahuje do vnitřního fungování Komory a ponechává jí plnou pravomoc rozhodovat o konkrétním způsobu realizace nově stanovených povinností. Komora si tedy sama určí, jakým způsobem zajistí jejich plnění v rámci svých vnitřních předpisů a mechanismů.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady. Předmětným návrhem nedochází k žádným negativním dopadům na specifické skupiny obyvatel. Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava není předmětem korupčního rizika.

Navrhovaná právní úprava v souladu s potřebami praxe dílčím způsobem optimalizuje a upřesňuje ustanovení týkající se ověřování výsledků zeměměřických činností pro potřeby obrany státu.

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále nemá negativní dopad ani na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhu mezi prací a rodinou a na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady, a to včetně dopadů na územní samosprávné celky.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady do zásad tvorby digitálně přívětivé legislativy.

V souvislosti s přípravou návrhu novely zákona nebyly vedeny žádné konzultace s externími subjekty mimo pracovní skupiny. Návrh byl projednáván výhradně s členy pracovní skupiny složených ze zástupců profesních komor, ministerstev a dalších dotčených orgánů veřejné správy.

S ohledem na rozšíření působnosti zákona je třeba adekvátně změnit i jeho název.

Stanoví se nový druh autorizované osoby. Nově zákon bude upravovat také postavení, práva a povinnosti autorizovaného stavitele.

Jedná se o formální aktualizaci znění poznámky pod čarou.

Dochází k doplnění autorizovaného stavitele mezi autorizované osoby. Podle současného právního stavu (§ 13 odst. 1 věta poslední autorizačního zákona) je pojem „autorizovaný stavitel“ možným označením pro autorizovanou osobu v oborech na úrovni autorizovaný inženýr nebo technik. V současnosti je toto označení požíváno především osobami, které vykonávají odborné vedení provádění stavby, tedy výkon funkce stavbyvedoucího na stavbě realizované stavebním podnikatelem jako zhotovitelem stavby nebo na stavbě realizované svépomocí, jedná-li se o stavbu pro bydlení nebo o stavbu, která je kulturní památkou.

Autorizovaný stavitel navrhovanou novelou získává rozšířené postavení, které nově autorizační zákon definuje jako odbornou způsobilost autorizované osoby vykonávat odborné vedení provádění stavby, tedy výkon činnosti stavbyvedoucího při realizaci staveb v jemu příslušném oboru. Navrhovaná novela autorizovanému staviteli odnímá pravomoc vypracovávat dokumentaci pro povolení záměru či projektovou dokumentaci dle stavebního zákona. Autorizovaný stavitel proto bude specialistou dozorujícím realizaci staveb.

Zavedení nového typu autorizované osoby, „autorizovaný stavitel“, je v současné době potřebné ze dvou zásadních důvodů. Hlavním důvodem vzniku této osoby je skutečnost, že vysoké školy zavádí nové studijní obory zaměřené na provádění staveb. U těchto oborů je vzdělávací důraz kladený především na technologické postupy ve výstavbě a provádění staveb. Zároveň je v několika posledních letech zaznamenán Komorami zvýšený zájem o hostování autorizovaných osob ze Slovenska specializujících se výlučně na dozor nad realizací staveb, které do ČR přicházejí za prací.

Nově navrhovaný rozsah působnosti pro autorizované stavitele je řešením problémů realizační praxe staveb a současně je nabídnutým řešením adekvátní úrovně autorizace a s ní spojené zodpovědnosti studentům nově vznikajících oborů pro realizaci a provádění staveb (obory uznané pro tento stupeň autorizace) a osobám majícím zájem o usazenou nebo hostující činnost v této oblasti, které přicházejí do ČR jako autorizované osoby ze zahraničí. Tyto osoby mají ve své domovské zemi omezenou úroveň odborné profese a jejich uznání v ČR pro výkon činnosti jako hostující nebo usazené osoby podle autorizačního zákona není v současné době možné bez rozdílových zkoušek.

Stávajícím osobám, které si zvolily označení „autorizovaný stavitel“ v daném oboru, bude nabídnuto ponechání tohoto typu autorizované osoby s vědomím, že budou fungovat jako stavbyvedoucí s nemožností vypracovat ověřenou projektovou dokumentaci ve smyslu stavebního zákona. V případě, že budou chtít stávající autorizované osoby používající označení „autorizovaný stavitel“ vyhotovovat a ověřovat projektové dokumentace, bude jim vydáno nové osvědčení a razítko pro úroveň, v níž jim byla udělena autorizace.

V případě uchazeče z jiného členského státu Evropské unie se bude postupovat podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o zpřesnění a zjednodušení formulace.

Z důvodu vzniku nové autorizované osoby, „autorizovaný stavitel“, musí být tato osoba uvedena v ustanoveních, které upravují evidování těchto osob. Nově se zavádí, že autorizovaný stavitel je zapsán v seznamu autorizovaných stavitelů, který je vedený Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Navrhované doplnění tohoto ustanovení je nutné z důvodu nastavení stejných základních atributů, jako je tomu v případě jiných autorizovaných osob, tedy autorizovaných techniků, autorizovaných inženýrů a autorizovaných architektů.

V rámci revize jednotlivých oborů, v nichž uděluje autorizaci Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, je navrhována jejich redukce. V prvé řadě se stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství slučují do jednotného oboru vodohospodářské stavby, jelikož oba obory spolu úzce souvisí a v rámci vysokých škol nejsou tyto obory vyučovány odděleně. Úprava tudíž pouze slaďuje faktický stav, který již funguje na vysokých školách. Je žádoucí, aby obory autorizace vždy relevantně odpovídaly věcné náplni studia na vysoké škole, aby student již v rámci studia věděl, v jakém oboru bude následně autorizován. Dále se vypouští obor stavby pro plnění funkce lesa, v němž bylo k 1. květnu 2024 autorizováno pouze 54 autorizovaných osob. Současně je navrhováno přesunutí této odbornosti do nové specializace v oboru vodohospodářské stavby, která bude stanovena prováděcím právním předpisem autorizačního zákona. Věcná náplň těchto oborů velmi úzce souvisí, neboť v rámci staveb pro plnění funkce lesa jsou obvykle řešena také vodní díla, kterými jsou například bystřiny. Dále dochází ke změně názvu oboru technika prostředí staveb na technická zařízení budov, a to zejména z důvodu provazby na studijní obory technických středních a vysokých škol. Nově taktéž dochází k doplnění nového oboru nazvaného zkoušení a diagnostika, jež vychází z požadavků na doplnění ze strany obou profesních komor. Změnou oboru nedochází k žádnému věcnému zásahu do výkonu činnosti autorizovaných osob, jelikož přechodná ustanovení k tomuto zákonu stanoví, že autorizace v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství podle dosavadních právních předpisů se považuje za autorizaci v oboru vodohospodářské stavby, autorizace v oboru technika prostředí staveb podle dosavadních právních předpisů se považuje za autorizaci v oboru technická zařízení budov a autorizace v oboru stavby pro plnění funkce lesa se považuje za autorizaci v oboru vodohospodářské stavby.

Navrhovanou úpravou se z textu vypouští slovo „dílčí“ ve větě, podle níž jsou Komory oprávněny stanovit specializace v rámci oborů autorizace. Změna má pouze terminologický charakter a jejím cílem je sjednotit používané pojmosloví s praxí Komor a s dalšími ustanoveními zákona, které pojem „dílčí specializace“ nevyužívají. Ustanovení nadále umožňuje Komorám vymezovat specializace v rámci jednotlivých oborů autorizace a v těchto specializacích udělovat autorizaci; nedochází tedy k věcnému omezení ani rozšíření jejich pravomocí.

Navržená úprava upřesňuje postup při udělování autorizace a jednoznačně stanovuje okamžik jejího vzniku. Autorizace se nově uděluje okamžikem zápisu autorizované osoby do seznamu autorizovaných osob, což v konečném důsledku odpovídá i § 5 odst. 1 a 2 autorizačního zákona, který stanoví, že autorizovanou osobou je osoba, které byla udělena autorizace a je zapsána v seznamu vedeného příslušnou Komorou.

S ohledem na to, že se v praxi a podle právní úpravy rozlišovalo mezi udělením autorizace, složením slibu a zápisem do rejstříku, vznikala otázka, k jakému okamžiku je nejen udělena autorizace, ale zejména k jakému okamžiku je osoba považována za autorizovanou osobu. Nově se okamžik zápisu do příslušného seznamu autorizovaných osob a udělení autorizace sjednocuje. Autorizovanou osobu se osoba stane za předpokladu, že splní podmínky podle § 7 odst. 1 autorizačního zákona a na základě této skutečnosti bude zapsána do seznamu autorizovaných osob vedeného příslušnou Komorou.

Žadatel je o této skutečnosti informován současně s výzvou ke složení předepsaného slibu. Tímto postupem se zefektivňuje administrativní proces a současně se zachovává právní jistota uchazeče, který má před složením slibu jednoznačnou informaci o splnění všech zákonných podmínek.

V souvislosti s novou úpravou vzniku autorizace, tedy jejím vznikem zápisem do příslušného seznamu, se upravuje i otázka možného podání nové žádosti o udělení autorizace, pokud bylo odejmutí autorizace uloženo autorizované osobě jako disciplinární delikt. V této souvislosti se také zpřesňuje okamžik, od kdy je možné o udělení nové autorizace žádat.

Navrhovanou úpravou se zpřesňuje vymezení bezúhonnosti pro účely autorizačního zákona ve vztahu k úmyslným trestným činům. Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku. Úprava stanoví objektivní a jednoznačně posuzovatelné kritérium založené na povaze a závažnosti uloženého trestu.

Zvolená hranice odpovídá požadavku, aby výkon činnosti autorizované osoby vykonávaly pouze osoby splňující vysoké nároky na osobní důvěryhodnost a profesní integritu. Uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody v uvedeném rozsahu představuje natolik závažný zásah do právního postavení osoby, že odůvodňuje závěr o nesplnění podmínky bezúhonnosti bez nutnosti dalšího individuálního posuzování možného vztahu trestné činnosti k výkonu autorizované činnosti.

Navrhovanou úpravou se zpřesňuje způsob prokazování bezúhonnosti. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů a dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba státním příslušníkem, nejde-li o občana České republiky, a dále státem, ve kterém se fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců. Současně se stanoví, že tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.

Úprava dále reaguje na situace, kdy příslušný stát obdobný doklad nevydává nebo jej nelze získat, a umožňuje v takovém případě prokázání bezúhonnosti čestným prohlášením. Zároveň se zakotvuje možnost, aby cizinci, kteří jsou nebo byli státními příslušníky jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, případně osoby, které mají nebo měly adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, prokazovali bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace evidované v evidenci trestů daného státu. Úprava reflektuje systém přeshraniční výměny informací o odsouzeních v rámci evropského prostoru a přispívá k právní jistotě při posuzování splnění podmínky bezúhonnosti.

Nově se rovněž výslovně stanoví oprávnění Komory vyžádat si výpis z rejstříku trestů a evidence přestupků podle příslušného právního předpisu, jakož i stejnopis pravomocného rozhodnutí soudu pro účely ověření bezúhonnosti uchazeče. Tím se posiluje důvěryhodnost a úplnost procesu ověřování bezúhonnosti a zajišťuje se, že autorizaci mohou vykonávat pouze osoby splňující vysoké profesní i etické standardy.

Dochází k zavedení požadavku minimálního vzdělání pro autorizovaného stavitele, které je navrženo ve stejném rozsahu jako u autorizovaného technika. Vzhledem k tomu, že oprávnění autorizovaného technika a autorizovaného stavitele při provádění staveb jsou obdobná s tím rozdílem, že autorizovaný stavitel nemůže samostatně zhotovovat projektovou dokumentaci, je účelné, aby jejich požadované vzdělání bylo stejné pro zajištění kvality a odbornosti výstavby. Dále dochází k upřesnění vyžadovaného středního vzdělání, aby byla zajištěna odpovídající úroveň kvalifikace uchazečů o autorizaci. Tím se předchází nejednoznačným výkladům a zajišťuje, že autorizované osoby budou disponovat potřebnými znalostmi a dovednostmi pro výkon své profese.

Pro autorizovaného stavitele se stanovuje povinná praxe pro získání autorizace, která je stanovena stejná jako u autorizovaného technika, a to z důvodu, že jejich činnost je při provádění staveb obdobná.

Z důvodu odstranění nejednoznačnosti současného znění zákona dochází k vložení nového odstavce upravujícího započitatelnost odborné praxe. Do doby odborné praxe nelze započítat praxi prováděnou v souběhu s řádným studiem na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole, kterým se žadatel připravuje na výkon profese. Zkušenost a odborná praxe jsou klíčovými faktory pro kvalifikaci profesionálů v různých oborech. Je však důležité odlišovat mezi odbornou praxí získanou v rámci řádného studia na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole a praxí prováděnou nezávisle mimo školské prostředí. Praxe prováděná v souběhu s řádným studiem zpravidla není plně kompatibilní s praxí, která je vyžadována pro danou autorizaci. Žadatelé během studia nejsou v plném rozsahu vystaveni reálným pracovním situacím, ačkoli mohou získat teoretické znalosti a dovednosti. Z tohoto důvodu je navrhováno vyloučení odborné praxe získané v průběhu studia z počítání doby odborné praxe pro účely autorizace. Tento krok zajistí, že autorizované osoby budou mít skutečnou a relevantní praxi, která odpovídá požadavkům a standardům v jejich oboru. Obdobná úprava je například u advokátních koncipientů, kterým se taktéž praxe získaná během studia nezapočítává do praxe pro účely složení advokátní zkoušky.

Současné znění zákona stanovuje fixní výši poplatku za přijetí žádosti a na přípravu a konání zkoušky odborné způsobilosti. Takovéto stanovení fixní výše sazby zabraňuje adekvátnímu přizpůsobení výše poplatku aktuálním podmínkám.

Navrhovaná úprava přenáší pravomoc stanovit výši poplatku a způsob jeho úhrady na vnitřní předpis Komory. Tímto krokem je umožněna flexibilita v nastavení poplatků. Zároveň je však stanovena maximální souhrnná hranice poplatku, a to ve výši 10 000 Kč, která zajišťuje, že nastavení poplatků zůstane přiměřené a nebude neúměrně zatěžovat uchazeče o autorizaci.

Uvedený flexibilní systém umožní Komorám lépe reagovat na aktuální potřeby a okolnosti, jako jsou změny ve složení zkoušky, nárůst nákladů na administrativu, technologické inovace nebo změny v regulaci.

V souvislosti se zavedením autorizovaného stavitele jako autorizované osoby je doplněno znění jeho slibu, které je obdobné jako u ostatních autorizovaných osob.

Navrhovaná úprava stanoví, že fyzické autorizační razítko se vydá pouze na žádost a nebude vydáváno obligatorně v každém jednotlivém případě. Uvedené se navrhuje v souvislosti s digitalizací stavebního řízení, jelikož projektanti musí projektovou dokumentaci předkládat stavebnímu úřadu v elektronické podobě a fyzické autorizační razítko je tudíž nadbytečné. Z tohoto důvodu bude vydáváno pouze na žádost, pokud jej autorizovaná osoba bude potřebovat k úkonům prováděným v listinné podobě.

Předmětné ustanovení upravuje jednotlivé případy zániku autorizace, procesní postup Komory při výmazu autorizované osoby ze seznamu autorizovaných osob a podmínky opětovného podání žádosti o udělení autorizace po jejím odejmutí. Účelem právní úpravy je jednoznačné vymezení právních skutečností vedoucích k zániku autorizace, zajištění aktuálnosti seznamu autorizovaných osob a ochrana důvěry ve výkon autorizovaných činností jako činností vykonávaných ve veřejném zájmu.

První odstavec taxativně vymezuje důvody zániku autorizace ze zákona.

Smrt autorizované osoby nebo její prohlášení za mrtvou představují objektivní právní skutečnost vylučující další existenci oprávnění osobní povahy. Omezení svéprávnosti autorizované osoby zakládá důvod zániku autorizace s ohledem na povahu práv a povinností spojených s výkonem autorizované činnosti, jejíž řádný výkon předpokládá plnou schopnost samostatně právně jednat a nést odpovědnost za výkon autorizované činnosti.

V písmenu c) upravuje zánik autorizace na základě jednostranného právního jednání autorizované osoby spočívajícího ve vzdání se autorizace. Z důvodu právní jistoty a vyloučení pochybností o autenticitě projevu vůle se stanoví požadavek úředního ověření podpisu v případě listinného podání a požadavek kvalifikovaného elektronického podpisu v případě elektronického podání. Okamžikem zániku autorizace je den doručení oznámení Komoře.

Druhý odstavec upravuje případy zániku autorizace v důsledku nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.

Podle písmene a) autorizace zaniká v návaznosti na pravomocné uložení disciplinárního opatření odejmutí autorizace. Jedná se o nejzávažnější disciplinární opatření ukládané za závažné porušení povinností autorizované osoby, které odůvodňuje definitivní ztrátu oprávnění k výkonu autorizované činnosti.

Podle písmene b) autorizace zaniká rovněž v případě, kdy bylo následně zjištěno, že autorizace byla udělena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů. Úprava sleduje ochranu zákonnosti rozhodování o udělení autorizace a zachování důvěryhodnosti systému autorizací. Současně vyjadřuje požadavek, aby oprávnění k výkonu autorizované činnosti bylo přiznáno pouze osobám, které zákonné podmínky splňují skutečně a nikoli pouze formálně.

Třetí odstavec stanoví procesní povinnost Komory provést bezodkladně výmaz osoby, jejíž autorizace zanikla, ze seznamu autorizovaných osob, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy se Komora o důvodu výmazu dozvěděla. Současně se zakotvuje povinnost Komory vyrozumět vyškrtnutou osobu o provedeném výmazu písemnou formou.

Úprava sleduje zajištění správnosti a aktuálnosti údajů vedených v seznamu autorizovaných osob, který plní významnou informační a evidenční funkci vůči veřejnosti i orgánům veřejné moci. Stanovení lhůty současně reflektuje zásadu rychlosti a hospodárnosti postupu Komory při výkonu svěřené působnosti.

Čtvrtý odstavec zavádí časové omezení možnosti opětovného podání žádosti o udělení autorizace osobou, které byla autorizace odejmuta podle odstavce 2 písm. a) jako disciplinární opatření. Taková osoba může požádat o nové udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.

Smyslem právní úpravy je posílení preventivní a represivní funkce disciplinární odpovědnosti autorizovaných osob a současně zajištění přiměřeného časového odstupu, během něhož lze zohlednit závažnost předchozího porušení povinností při výkonu autorizované činnosti. Současně však úprava nevylučuje možnost opětovného udělení autorizace osobám, a to po uplynutí stanovené doby, budou-li splněny zákonné podmínky pro udělení autorizace.

Ustanovení upravuje jednotlivé případy pozastavení autorizace, a to jak případy, kdy pozastavení autorizace nastává přímo ze zákona, tak případy, kdy o pozastavení autorizace rozhoduje Komora. Současně se stanoví povinnost Komory provést záznam o pozastavení autorizace v seznamu autorizovaných osob.

Dochází ke zpřesnění důvodů obligatorního pozastavení autorizace. Autorizace je nově pozastavena po dobu výkonu trestu uloženého za trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti, pro kterou byla autorizace udělena, po dobu výkonu správního trestu zákazu činnosti autorizované osoby a po dobu výkonu disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení autorizace. Úprava sleduje zajištění toho, aby autorizovaná osoba po dobu trvání uvedených překážek nevykonávala činnost, pro jejíž výkon přestala splňovat předpoklady stanovené zákonem.

Současně se upravují náležitosti oznámení autorizované osoby o pozastavení autorizace, a to stanovením požadavku úředně ověřeného podpisu v případě listinného podání a kvalifikovaného elektronického podpisu v případě elektronického podání.

Nově se dále zakotvuje pozastavení autorizace v případě prodlení autorizované osoby s úhradou členského příspěvku delšího než 6 měsíců, pokud nedojde k úhradě ani v dodatečné lhůtě po výzvě Komory obsahující poučení o následcích nesplnění této povinnosti. Navržená úprava reaguje na potřebu zajistit řádné plnění základních členských povinností vůči Komoře a posílit vymahatelnost úhrady členských příspěvků jako jednoho z předpokladů řádného výkonu působnosti profesní samosprávy.

Vymezují se případy fakultativního pozastavení autorizace, o nichž rozhoduje Komora na základě posouzení konkrétních okolností případu. Jedná se o případy zahájení trestního stíhání v souvislosti s výkonem autorizované činnosti, zahájení řízení o svéprávnosti autorizované osoby nebo dlouhodobého nevykonávání činnosti, pro kterou byla autorizace udělena.

V případě dlouhodobého nevykonávání autorizované činnosti se umožňuje pozastavení autorizace až do přezkoušení odborné způsobilosti autorizované osoby.

Stanoví se povinnost Komory provést bezodkladně záznam o pozastavení autorizace v seznamu autorizovaných osob poté, co nastane skutečnost zakládající pozastavení autorizace nebo Komora o pozastavení autorizace rozhodne. Tím je zajištěna aktuálnost údajů vedených v seznamu autorizovaných osob.

Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019 č.j. 4 As 43/2019-45, ve kterém Nejvyšší správní soud zákonodárci vytkl nedůslednost při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob („…tento zákon totiž jako podmínku pro vznik odpovědnosti za disciplinární delikt požaduje, aby ke spáchání deliktu došlo v přímé souvislosti s výkonem vybraných a dalších odborných činností, pro které byla dané osobě udělena autorizace.“).

Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené opomenutí nelze bez změny zákona napravit. Navrženou úpravou proto dochází ke zpřesnění odpovědnosti autorizované osoby. Navržená úprava tedy rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob, kdy nově není vázána pouze na udělenou autorizaci, ale na výkon veškerých vybraných a jiných odborných činností ve výstavbě. Podle nové úpravy tedy bude možné postihnout právě jednání, kdy autorizovaná osoba provede činnost, která je v rozporu s udělenou autorizací, například vypracuje nebo pozmění projektovou dokumentaci, která se netýká jeho oboru nebo specializace.

Legislativně technická úprava související se zavedením autorizovaného stavitele mezi autorizované osoby. Zároveň se rozvolňuje režim, v rámci kterého mohou autorizované osoby vykonávat své povolání, kdy kromě společnosti s ručením omezeným a veřejné obchodní společnosti se dále doplňuje i komanditní společnost.

Navrhovaná úprava reflektuje legislativně technické úpravy, kterými se zajišťuje terminologická jednotnost a předchází se možným výkladovým nejasnostem.

Současně dochází z důvodu nadbytečnosti ke zrušení písmene b), které zakazovalo výkon činností či zaměstnání, jež by mohly ohrozit nezávislost postavení svobodného architekta nebo svobodného inženýra. Obecná pravidla profesní etiky a případná omezení vyplývající z jiných právních předpisů a vnitřních předpisů Komory jsou dostatečná.

Navrhuje se vypuštění ustanovení, jelikož zakládání obchodních společností se řídí zákonem o obchodních korporacích. Zvláštní úprava v autorizačním zákoně z tohoto důvodu není nutná. Zároveň dochází k určité liberalizaci požadavků, za kterých je možné povolání autorizované osoby vykonávat v obchodních společnostech. To však nijak nezbavuje odpovědnosti za výkon činnosti autorizované osoby konkrétní autorizované osoby vykonávající svou činnost v rámci obchodní společnosti.

Navržená úprava zpřesňuje povinnost autorizované osoby být pojištěna pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou výkonem činnosti, pro kterou jí byla udělena autorizace. Výslovně se stanoví, že povinnost pojištění trvá po celou dobu výkonu autorizované činnosti.

Současně se zakotvuje požadavek přiměřenosti limitu pojistného plnění možné újmě vznikající při výkonu autorizované činnosti a zmocnění Komory ke stanovení minimálního limitu pojistného plnění vnitřním předpisem. Navržené řešení umožňuje pružně reagovat na rozdílnou míru rizikovosti jednotlivých autorizovaných činností i na vývoj ekonomických a pojistných podmínek bez nutnosti zákonné změny.

Z povinnosti pojištění jsou současně vyňaty případy, kdy autorizovaná osoba vykonává činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, neboť odpovědnost za újmu způsobenou při výkonu činnosti v těchto případech nese zpravidla zaměstnavatel nebo jiná obdobná osoba, pro kterou je činnost vykonávána.

Dosavadní odstavec 2 se vypouští z důvodu nadbytečnosti, neboť povinnost trvání pojištění po celou dobu výkonu autorizované činnosti je nově výslovně zakotvena již v odstavci 1.

Legislativně technická úprava a sladění terminologie.

S přijetím nového stavebního zákona a doprovodného změnového zákona (který novelizoval i autorizační zákon) pozbyli autorizovaní architekti oprávnění samostatně vypracovat dokumentaci pro provádění stavby jako celek, když s účinností novely autorizačního zákona bylo v § 17 písm. c) stanoveno, že mohou vypracovávat toliko její architektonicko-stavební část. Nová vyhláška o dokumentaci staveb však zavádí dva typy dokumentace pro provádění staveb, a to jednu obecnou, která se použije pro všechny stavby, a druhou specifickou, která se použije pouze pro stavby rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci.

Kvalifikace autorizovaných architektů zahrnuje dovednosti potřebné k vypracování všech složek dokumentace pro provádění stavby u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, z tohoto důvodu se autorizovaným architektům zavádí oprávnění projektovat dokumentaci pro provádění staveb u těchto staveb. Ze stejného důvodu se dále zavádí oprávnění pro zpracování dokumentace pro odstranění stavby.

Obecná dokumentace pro provádění stavby se nepoužije pro stavby rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci.

Navržená úprava zpřesňuje rozsah oprávnění autorizovaných osob v oboru krajinářská architektura. Dosavadní odkaz na odborné vedení změn jednoduchých staveb se nahrazuje oprávněním odborně vést rovněž jejich odstraňování.

Úprava reflektuje systematiku stavebního zákona, který vedle provádění staveb samostatně upravuje také jejich odstraňování jako specifický druh stavební činnosti vyžadující odborné vedení a odpovědnost za její řádný výkon.

Doplňuje se ustanovení, že autorizovaný architekt je oprávněn podílet se na vypracování stavebně konstrukční části dokumentace pro provádění stavby vypracované autorizovaným inženýrem. Autorizovaný architekt v rámci dokumentace pro povolení záměru bude především odpovědný za architektonický návrh stavby, z tohoto důvodu je vhodné zajistit jeho spolupráci i v rámci dokumentace pro provádění stavby, aby zajistil, že jím navržený architektonický záměr bude správně realizován.

Navrhovaná úprava rozšiřuje dosavadní znění tím, že do výčtu činností autorizovaných osob doplňuje slova „navrhovat a vyhodnocovat“ ve vztahu ke stavebně architektonickým a urbanistickým průzkumům.

Tato změna lépe reflektuje skutečný rozsah odborné činnosti, neboť průzkumy nejsou pouze prováděny, ale zahrnují i fázi jejich návrhu a následného vyhodnocení.

Digitální technická mapa je novým nástrojem zřízeným novelou zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. V souvislosti s touto změnou je nutné doplnit, že autorizované osoby mají oprávnění připravovat do digitální technické mapy podklady, jelikož autorizovaná osoba je odpovědná za návrh stavby, tudíž podle jejího návrhu bude následně stavba do digitální technické mapy zanesena.

Jedná se o formulační zpřesnění a sjednocení.

Legislativně technická úprava, která slaďuje terminologii s novým stavebním zákonem. Nově je udělována autorizovanému architektovi pravomoc k odbornému vedení odstraňování jednoduché stavby v pozici stavbyvedoucího.

Jedná se o zpřesnění, konkretizaci odkazu na jiný (zvláštní) právní předpis.

Navrhovaná úprava v písmenu e) stanoví, že autorizovaný inženýr je kromě statických a dynamických výpočtů oprávněn provádět i další potřebné výpočty záměru. Jde například o výpočty za účelem zpracování průzkumu základových poměrů a jiných dalších předprojektových prací. Dosavadní znění písmene e) dává autorizovanému inženýrovi pouze oprávnění zpracovat statické a dynamické výpočty související se samotným záměrem, uvedené však není dostatečné, jelikož před samotnou fází zpracování projektové dokumentace je nutné provést další výpočty v rámci předprojektové přípravy. Dále se rozšiřuje dosavadní znění tím, že do výčtu činností autorizovaných osob se doplňují slova „navrhovat a vyhodnocovat“ ve vztahu ke stavebně technickým, geotechnickým nebo inženýrským průzkumům. Tato změna lépe reflektuje skutečný rozsah odborné činnosti, neboť průzkumy nejsou pouze prováděny, ale zahrnují i fázi jejich návrhu a následného vyhodnocení.

Dále v písmenu h) je nově stanoveno oprávnění zpracovávat posudky pro hodnocení staveb, jejich částí a technologií. Uvedené posudky se zpracovávají v rámci užívání stavby pro předcházení havárií nebo naopak po živelní katastrofě, zda stavba je nadále schopna užívání. Tyto posudky již dnes běžně autorizovaní inženýři zpracovávají, byla to však neformální činnost. Navrhovaná úprava jednoznačně zavádí, že se jedná o oprávnění autorizovaného inženýra. Dále se zavádí oprávnění zpracovávat podklady pro digitální technickou mapu. Digitální technická mapa je novým nástrojem zřízeným novelou zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. V souvislosti s touto změnou je nutné doplnit, že autorizované osoby mají oprávnění připravovat do digitální technické mapy podklady, jelikož autorizovaná osoba je odpovědná za návrh stavby, tudíž podle jejího návrhu bude následně stavba do digitální technické mapy zanesena.

V písmenu i) se zavádí oprávnění pro autorizovaného inženýra odborně vést odstraňování stavby v pozici stavbyvedoucího. Dosavadní právní úprava zcela nelogicky umožňovala autorizovanému inženýrovi odborně vést provádění stavby, nikoliv však její odstraňování. Je zcela jednoznačné, že pokud má autorizovaný inženýr odbornost vést provádění stavby, pak má i odbornost stavbu odstraňovat, což je méně odborně náročný proces než realizace stavby nové.

V písmenu j) se jedná o zpřesnění, konkretizaci odkazu na jiný (zvláštní) právní předpis.

V písmenu e) se zavádí oprávnění pro autorizovaného technika odborně vést odstraňování stavby v pozici stavbyvedoucího. Dosavadní právní úprava zcela nelogicky umožňovala autorizovanému technikovi odborně vést provádění stavby, nikoliv však odstraňování. Je zcela jednoznačné, že pokud má autorizovaný technik odbornost vést provádění stavby, pak má i odbornost stavbu odstraňovat, což je méně odborně náročný proces než realizace stavby nové. Navrhovaná úprava taktéž doplňuje činnost „a vydávat odborná stanoviska“. Tímto rozšířením se lépe vymezuje odpovědnost autorizovaných osob, které nejen provádějí průzkumy, ale zároveň i vydávají odborná stanoviska na základě výsledků těchto průzkumů. Tato změna má za cíl posílit právní jistotu a umožnit autorizovaným osobám poskytovat komplexní odborné služby, které zahrnují jak provádění analýz, tak i formulování odborných stanovisek.

Dále dochází k zavedení oprávnění provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce pro autorizovaného technika, stejně jako u ostatních autorizovaných osob. Není účelné, aby pouze autorizovaný technik toto oprávnění neměl, jelikož právě autorizovaný technik je typicky odpovědný za realizaci stavby z pozice stavbyvedoucího.

Pravomoci autorizovaného stavitele jsou stanoveny v rozsahu realizačních prací, tedy odborného vedení provádění stavby, provádění technického dozoru stavebníka nad realizací stavby, řízení příslušných odborných stavebních a montážních prací, provádění geodetických měření pro vytyčovací práce na stavbě, pokud zákon o zeměměřictví nestanoví jinak, provádění stavebně technických průzkumů a vydávání odborných stanovisek. Autorizovaný stavitel není oprávněn k projektování.

Ustanovení písmene c), jež vymezuje oprávnění autorizovaného stavitele řídit příslušné odborné stavební a montážní práce, má za účel umožnit, aby autorizovaný stavitel mohl v rámci své odborné specializace vykonávat řízení dílčích stavebních nebo montážních činností, aniž by musel vždy vystupovat v roli stavbyvedoucího.

Toto oprávnění se vztahuje na situace, kdy je nezbytné odborné vedení nebo řízení konkrétního technologického postupu či specializované montážní činnosti (např. betonářské, tesařské, ocelářské, izolační nebo jiné obdobné práce), které vyžadují autorizovanou osobu s odpovídající kvalifikací. Autorizovaný stavitel tak může působit v rámci realizačního týmu jako odborný garant či vedoucí příslušného pracovního úseku, aniž by nesl odpovědnost za celkovou organizaci a řízení celé stavby.

Jedná se o totožnou pravomoc, kterou disponuje autorizovaný technik podle § 19 tohoto zákona.

Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019 č.j. 4 As 43/2019-45, ve kterém Nejvyšší správní soud zákonodárci vytkl nedůslednost při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob („… tento zákon totiž jako podmínku pro vznik odpovědnosti za disciplinární delikt požaduje, aby ke spáchání deliktu došlo v přímé souvislosti s výkonem vybraných a dalších odborných činností, pro které byla dané osobě udělena autorizace.“).

Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené opomenutí nelze bez změny zákona napravit. Navrženou úpravou proto dochází ke zpřesnění odpovědnosti autorizované osoby. Navržená úprava tedy rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob, kdy nově není vázána pouze na udělenou autorizaci, ale na výkon veškerých vybraných a jiných odborných činností ve výstavbě. Podle nové úpravy tedy bude možné postihnout právě jednání, kdy autorizovaná osoba provede činnost, která je v rozporu s udělenou autorizací, například vypracuje nebo pozmění projektovou dokumentaci, která se netýká jeho oboru nebo specializace.

Současně se systematicky upravuje ustanovení týkající se disciplinárních opatření, která může Komora uložit. Ustanovení výslovně vymezuje jednotlivé druhy disciplinárních opatření (písemná důtka, pokuta, pozastavení nebo odejmutí autorizace, zákaz výkonu funkce ve voleném orgánu Komory), čímž se posiluje právní jistota autorizovaných osob i transparentnost rozhodování Komory v disciplinárních řízeních. Dále úprava stanoví, že disciplinární opatření nelze ukládat souběžně, s výjimkou disciplinárního opatření zákazu výkonu funkce ve voleném nebo jmenovaném orgánu Komory, které lze uložit vedle disciplinárního opatření pokuty nebo pozastavení autorizace. Dále se výslovně zakotvuje, že příjem z uložených pokut je příjmem Komory, která pokutu uložila.

Navržená změna tak nejen reaguje na judikaturní podnět, ale i zpřehledňuje a sjednocuje právní úpravu disciplinární odpovědnosti a sankcí autorizovaných osob v rámci systému profesní samosprávy.

V odstavci 1 se vypouští pro nadbytečnost úprava stanovující podpis předsedy.

Toto ustanovení upravuje proces disciplinárního řízení vedeného v rámci profesní samosprávné organizace. Jeho účelem je zajistit nezávislé, spravedlivé a transparentní projednání disciplinárních provinění, stanovit procesní lhůty a jasně vymezit působnost jednotlivých orgánů Komory. Navržené úpravy odstraňují duplicity současné právní úpravy se správním řádem nebo zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Třetí odstavec ukládá povinnost oznámit rozhodnutí také dozorčí radě Komory, která návrh podává. Tato úprava sleduje princip procesní kontroly a informovanosti orgánu dozoru o výsledku jím iniciovaného řízení. Zároveň tím vzniká základ pro případné odvolání podle nového § 22 odst. 1.

Ustanovení přiznává aktivní legitimaci k podání odvolání i dozorčí radě. Je to důležité pro zachování dohledové funkce nad řádným výkonem disciplinární pravomoci a pro případ, kdy stavovský soud rozhodne v rozporu s návrhem.

Druhý odstavec nově navrženého ustanovení určuje, že o odvolání rozhoduje představenstvo Komory jako orgán nejvyšší autority v rámci profesní samosprávy. Tím se zajišťuje dvouinstančnost disciplinárního řízení, přezkum zákonnosti a přiměřenosti uloženého opatření. Úprava tím naplňuje požadavek spravedlivého procesu, vyváženosti mezi stavovskou samosprávou a ochranou práv jednotlivce.

Ustanovení § 22 jasně vymezuje vztahy nadřízenosti a podřízenosti uvnitř organizační struktury Komory. Jeho účelem je zajistit organizační přehlednost a právní jistotu, kdo vykonává správní působnost Komory v rámci rozhodovací činnosti a komu přísluší přezkumné pravomoci ve vnitřních řízeních Komory.

Představenstvo je podle organizačního principu profesních komor výkonným a řídicím orgánem, který rozhoduje o věcech spadajících do působnosti Komory mezi zasedáními nejvyššího orgánu (např. sněmu či sjezdu). Postavení představenstva jako nadřízeného správního orgánu vyplývá z jeho kolektivní pravomoci zastupovat Komoru navenek a zajišťovat výkon správy profese.

Uvedením tohoto ustanovení se deklaruje, že ve všech otázkách, kde Komora vykonává veřejnou správu (např. disciplinární, autorizační či evidenční řízení), představenstvo plní funkci nadřízeného orgánu vůči dalším správním orgánům Komory (např. stavovskému soudu, dozorčí radě nebo jiným komisím).

Legislativní úprava vyplývající ze zavedení autorizovaného stavitele jako nové autorizované osoby. V některých případech, např. v ustanovení § 22a odst. 4, byl odstraněn nadbytečný odkaz na ustanovení obsažené v autorizačním zákonu.

Česká komora architektů zastřešuje rovněž autorizované architekty v oboru krajinářská architektura, a tedy pojem krajina ve výčtu působnosti zřetelně absentuje. Z tohoto důvodu je do ustanovení doplněno, že Česká komora architektů v rámci své působnosti spolupůsobí při ochraně tvorby krajiny.

Legislativně technická úprava.

Navrhované ustanovení upravuje povinnost představenstva České komory architektů svolat nejvyšší orgán, tj. valnou hromadu, a to nejméně jednou za dva roky.

Povinnost svolávat zasedání valné hromady každoročně Českou komoru architektů zatěžuje organizačně i finančně. Náklady na jedno zasedání se pohybují kolem 500 000 Kč, přičemž násobně větším nákladem jsou v součtu stovky hodin práce zaměstnanců České komory architektů, které každoroční organizace vyžaduje. Ve srovnání s ostatními profesními komorami není přitom neobvyklé, že se zasedání valné hromady koná v nižší frekvenci, a to například u Exekutorské komory jednou za 2 roky, u Komory patentových zástupců jednou za 3 roky a u České advokátní komory jednou za 4 roky.

Nově se doplňuje možnost zúčastnit se valné hromady využitím vzdáleného přístupu. Komora je povinna stanovit vnitřním předpisem podmínky takového připojení. Tato změna vychází z potřeby zajistit větší flexibilitu a umožnit účast na valné hromadě i těm osobám, které se nemohou fyzicky zúčastnit, což přispívá k větší dostupnosti a efektivitě jednání.

S ohledem na úpravu umožňující zúčastnění se valné hromady s využitím vzdáleného přístupu dochází ke změně terminologie, která lépe odpovídá právnímu rámci pro elektronickou účast a rozhodování na dálku, jelikož autorizovaná osoba nemusí být jednání valné hromady fyzicky přítomna, ale postačí pouze její účast s využitím vzdáleného přístupu.

Navrhovaná úprava spočívá ve vypuštění písmene g), které umožňovalo nejvyššímu orgánu Komory rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti.

Důvodem je skutečnost, že již samotný zákon stanovuje, že to, co není výslovně upraveno, náleží do pravomoci nejvyššího orgánu Komory. Tento krok tedy odstraňuje duplicitu a zajišťuje, že všechny pravomoci týkající se organizace Komory a jejích orgánů jsou jednoznačně vymezeny v souladu s obecným právním rámcem.

S ohledem změnu odstavce 1 tohoto ustanovení, které mění povinnost představenstva České komory architektů svolat nejvyšší orgán, tj. valnou hromadu, nejméně jednou za dva roky, je rozděleno schválení rozpočtu Komorami mezi Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českou komoru architektů.

Shromáždění delegátů jako nejvyšší orgán České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě schvaluje rozpočet. Valná hromada jako nejvyšší orgán České komory architektů schvaluje tzv. rozpočtový rámec pro dvouleté období, tj. pro období, v němž se hospodaření České komory architektů bude pohybovat v období mezi dvěma valnými hromadami.

V rámci interního fungování České komory architektů se navrhuje prodloužení doby mandátu členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu čtyř let.

Funkční období se navrhuje prodloužit na čtyři roky, což je obdobná právní úprava, jakou mají i jiné stavovské organizace, např. volební období představenstva České advokátní komory je taktéž čtyřleté. Prodloužením volebního období tudíž není nikterak ohroženo demokratické fungování Komory.

V odstavci 6 se dále navrhuje prodloužení funkčního období členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě z dosavadních tří let na čtyři roky. Navržená délka funkčního období vytváří stabilnější podmínky pro výkon působnosti volených orgánů Komory a umožňuje zajištění větší kontinuity jejich činnosti.

V návaznosti na prodloužení funkčního období volených orgánů Komor se navrhuje rovněž v ustanovení § 29 odst. 3 prodloužení funkčního období členů autorizačních rad jmenovaných ministrem pro místní rozvoj z dosavadních tří let na čtyři roky.

Navrhuje se výslovně zakotvit možnost účasti delegátů na shromáždění delegátů České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě prostřednictvím vzdáleného přístupu, budou-li podmínky takové účasti upraveny vnitřním předpisem Komory. Navržená úprava reaguje na potřebu modernizace vnitřního fungování profesní samosprávy a umožnění flexibilnějšího výkonu práv delegátů při zachování řádného průběhu jednání shromáždění delegátů.

Současně se ponechává na vnitřních předpisech Komory, aby stanovily konkrétní technické a organizační podmínky účasti prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, včetně způsobu ověřování totožnosti delegátů, výkonu hlasovacích práv nebo zabezpečení průběhu jednání. Úprava tak vytváří obecný zákonný rámec umožňující využití moderních komunikačních prostředků při zachování autonomie profesní samosprávy.

Navrhovaná úprava upřesňuje současný text předmětného ustanovení. Toto doplnění zajišťuje jasné rozlišení mezi dvěma odlišnými profesními komorami a jejich příslušnými orgány, tedy valnou hromadou v případě České komory architektů a shromážděním delegátů v případě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Doplňuje se písmeno h), které umožňuje představenstvu České komory architektů, jakožto statutárnímu orgánu této Komory, schvalovat rozpočet na kalendářní rok, a to v rámci rozpočtového rámce daného rozhodnutím valné hromady.

Úprava je navrhována v souvislosti se snížením frekvence povinného svolání valné hromady z jednoho roku na dva roky. Rozpočet na kalendářní rok bude schvalovat představenstvo jako nejvyšší výkonný orgán.

Cílem navržené úpravy je upřesnit rozsah kontrolní pravomoci, obdobně jako tomu je v případě jiných profesních komor, a to pouze ve vztahu k výkonu profese.

V rámci zajištění vyšší míry právní jistoty je na úvod ustanovení § 28 vložen nový odstavec upravující základní rámec stavovského soudu včetně jeho působnosti. Současná úprava neobsahovala základní vymezení, což v některých případech vedlo k nepřehlednosti a nejasnostem v interpretaci ustanovení.

Stavovský soud může vést rovněž řízení smírčí anebo řízení rozhodčí. Rozhodčím řízením se rozumí pro potřeby tohoto zákona řízení, jehož cílem je nalézt spravedlivé řešení sporu mezi dvěma či více autorizovanými nebo registrovanými osobami, popřípadě mezi autorizovanou nebo registrovanou a jinou osobou, a jehož výsledkem je rozhodčí nález, který není exekučním titulem.

Vypouští se nadbytečný text týkající se podepisování rozhodnutí.

Jedná se pouze o formulační úpravu.

Do působnosti autorizační rady namísto představenstva se nově doplňuje oprávnění uznávat příbuzné vzdělání a povolovat výjimky z předepsaného vzdělání. Navržené doplnění působnosti autorizační rady odpovídá jejímu postavení odborného orgánu Komory odpovědného za posuzování splnění odborných předpokladů pro výkon autorizované činnosti a za průběh autorizačního procesu.

Posouzení, zda dosažené vzdělání odpovídá požadavkům kladeným na výkon autorizované činnosti, případně zda jsou splněny podmínky pro povolení výjimky z předepsaného vzdělání, představuje odbornou otázku úzce související s posuzováním odborné způsobilosti uchazeče. Je proto účelné, aby tyto otázky posuzoval orgán, který disponuje potřebným odborným zázemím a současně se podílí na ověřování odborné úrovně uchazečů v rámci autorizačního řízení.

Komory jako samosprávné veřejnoprávní korporace vykonávající veřejnou správu na úseku udělování a odnímání autorizací neměly doposud postaveno najisto, že předseda autorizační rady je vždy osoba navržená příslušnou Komorou, což porušuje princip, že Komora by měla jako samosprávná veřejnoprávní korporace o svých záležitostech rozhodovat sama. Nově se tedy zavádí, že předsedou autorizační rady musí být osoba navržená příslušnou Komorou a posiluje se tak princip nezávislosti Komor.

Daná úprava má za cíl pouze sladit pojmy a definice používané v rámci právního předpisu, aby byla eliminována možnost nejednoznačného výkladu a interpretace. Z uvedeného důvodu se navrhuje nahrazení sousloví „členské poplatky“ souslovím „členské příspěvky“.

Současné znění § 30a odst. 1 odkazuje na § 7 odst. 1 písm. b), který uvádí „příslušníky členského státu Evropské unie“. Tímto odkazem není jednoznačné, zda pod toto označení spadají i občané České republiky. V častých případech tato skutečnost vedla k nejasnostem a z tohoto důvodu se navrhuje zpřesnění, kdy se včleňuje do textu i odkaz na písmeno a), které uvádí, že Komora udělí na podkladě písemné nebo elektronické žádosti autorizaci tomu, kdo je občanem České republiky.

Legislativně technická úprava související se zavedením autorizovaného stavitele jako nové autorizované osoby.

Legislativně technická úprava.

Výši poplatku stanoví zákon o správních poplatcích, tudíž postačuje ponechat ustanovení, že zaplacený poplatek je příjmem Komory. Zároveň se doplňuje odkaz na zákon o správních poplatcích.

Dochází ke sladění terminologie, jelikož autorizační zákon používá pojem „vybrané a odborné činnosti“. zde však byly uvedeny pouze „vybrané činnosti“.

Legislativně technická úprava.

Navrhovaná úprava doplňuje a zpřesňuje dosavadní text ustanovení tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že autorizovaná osoba může vykonávat vybrané a odborné činnosti pouze v rozsahu svého oboru a případně specializace, pro které jí byla udělena autorizace.

Úprava reaguje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 4. 2019, č. j. 4 As 43/2019-45, ve kterém soud upozornil na nedůslednost zákonodárce při koncipování odpovědnosti autorizovaných osob. Soud konstatoval, že podle stávající právní úpravy lze za disciplinární delikt postihnout pouze takové jednání, které bylo spácháno v přímé souvislosti s výkonem vybraných nebo jiných odborných činností, pro které byla dané osobě autorizace udělena. Dle soudu nelze toto opomenutí bez legislativní změny odstranit.

Navrhovanou úpravou se proto zpřesňuje a rozšiřuje odpovědnost autorizovaných osob tak, aby zahrnovala i případy, kdy autorizovaná osoba vykonává činnost mimo rámec své autorizace, tedy v rozporu s oborem či specializací, pro kterou jí bylo oprávnění uděleno. Nové znění umožní postihnout jednání, kdy autorizovaná osoba překročí meze své odborné způsobilosti – například pokud vypracuje, posoudí nebo pozmění projektovou dokumentaci, která nespadá do jejího oboru nebo specializace.

Cílem úpravy je posílit odpovědnost autorizovaných osob, zajistit vyšší právní jistotu a ochranu veřejných zájmů v oblasti výstavby, a zároveň reflektovat požadavky vyplývající z judikatury Nejvyššího správního soudu.

Stávající právní úprava již umožňuje Komoře uznat oprávnění k výkonu činnosti autorizované osoby vydané obdobnou zahraniční institucí. Nově se však výslovně upravují navazující úkony Komory vůči osobě, jejíž oprávnění bylo uznáno, zejména její zápis do seznamu autorizovaných osob, vydání osvědčení o autorizaci a možnost vydání autorizačního razítka a oprávnění k vydání elektronického autorizačního razítka.

Navržená úprava odstraňuje dosavadní výkladové nejasnosti ohledně postupu Komory po uznání zahraničního oprávnění a výslovně stanoví, jakým způsobem bude osoba s uznaným oprávněním vedena v seznamu autorizovaných osob a jaké doklady jí budou ze strany Komory vydávány.

Navržená přechodná ustanovení upravují kontinuitu autorizací udělených podle dosavadní právní úpravy a jejich zařazení podle nového vymezení oborů autorizace. Současně se stanoví, jakým způsobem se posuzují dosavadní autorizace udělené v oborech stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, technika prostředí staveb a stavby pro plnění funkce lesa po nabytí účinnosti navržené právní úpravy. Cílem navrženého řešení je zachování kontinuity oprávnění autorizovaných osob a odstranění pochybností o jejich zařazení podle nové systematiky oborů autorizace.

Dále se stanoví lhůta pro vydání vnitřního předpisu Komory upravujícího minimální limit pojistného plnění a současně přechodné období pro splnění nových požadavků na rozsah pojištění autorizovaných osob. Navržená úprava zohledňuje potřebu poskytnout autorizovaným osobám dostatečný časový prostor pro přizpůsobení pojistných vztahů nové právní úpravě.

Současně se výslovně stanoví, že délka funkčního období členů představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu zvolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadní právní úpravy. Navržené přechodné ustanovení zajišťuje kontinuitu výkonu funkcí stávajících členů orgánů Komor a předchází pochybnostem o dopadu nové právní úpravy na již vzniklá funkční období.

Obdobně jako v zákoně č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon) se stanovuje povinnost autorizovaného zeměměřického inženýra vést chronologický seznam dokumentů („digitální autorizační deník“), a to v elektronické podobě.

Legislativně technická úprava, kdy se ustanovení uvádí do souladu s předchozím textem zákona tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, že Ministerstvo obrany ověřuje a vede evidenci výsledků zeměměřických činností vojáků v činné službě a zaměstnanců zařazených v Ministerstvu obrany.

Jedná se o formální sjednocení formulace s písmenem a).

Navrhují se terminologická upřesnění, kdy důsledku předchozí novelizace provedené na základě pozměňovacího návrhu, tedy bez předchozího meziresortního připomínkového řízení, nedošlo k důslednému promítnutí změn v oblasti ověřování výsledků zeměměřických činností do předmětného ustanovení [odstavec 3 písm. b) a c) a odstavce 4 a 5].

Dále se do odstavce 7 doplňuje lhůta, ve které je Ministerstvo obrany povinno vydat osvědčení o odborné způsobilosti k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením, a ustanovení se při této příležitosti vhodněji formuluje.

Na základě praktické zkušenosti se také doplňují podrobnosti vedení seznamu fyzických osob odborně způsobilých k ověřování výsledků zeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením Ministerstvem obrany.

Změny týkající se udělování autorizace, ke kterým dochází v § 16f, je třeba promítnout i v § 16e. Vzhledem k tom, že autorizace bude nově udělena zápisem do rejstříku, který bude mít konstitutivní charakter, nemůže podmínka zápisu do rejstříku stát vedle podmínky udělení autorizace – jednalo by se totiž dvakrát o totéž.

Navrhuje se explicitně upravit některé povinnosti autorizovaného zeměměřického inženýra, které doposud v textu zákona o zeměměřictví nebyly přímo řešeny. Jedná se o povinnosti tvořící elementární součást výkonu činnosti každého autorizovaného zeměměřického inženýra, které jsou dosud zakotveny ve vnitřních předpisech České komory zeměměřičů (dále jen „Komora“) schválených na ustavujícím sněmu v prosinci 2023 přítomnými členy Komory. Autorizovaný zeměměřický inženýr má být tudíž povinen řídit se vnitřními předpisy Komory a platit řádně a včas členské příspěvky. Povinnost řídit se obecně závaznými právními předpisy není třeba výslovně upravovat, neboť ta plyne ze samotné podstaty těchto předpisů.

Navrhuje se také zakotvit povinnost být pojištěn, a to pro autorizovaného zeměměřického inženýra, který aktivně vykonává činnosti, pro které Komora uděluje autorizaci. Povinnost tudíž nedopadá na ty autorizované zeměměřické inženýry, kteří nejsou aktivní a platí pouze snížený členský příspěvek, nebo ty, kteří mají pozastavenou autorizaci. Povinnost pojištění se vztahuje na celou dobu výkonu činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra. Jedná se o povinnost běžně požadovanou i v jiných stavovských komorách, jako je například ČKA či ČKAIT (viz například § 16 autorizačního zákona).

Legislativně technická úprava.

Jedná se o úpravu, která předmětné ustanovení uvádí do souladu s textem návrhu novelizace autorizačního zákona.

Návrh zákona reaguje na reálné zkušenosti s uznáváním kvalifikace. Ukazuje se, že požadavek 5 let odborné praxe v České republice pro zkušené autorizované zeměměřické inženýry, kteří mají za sebou dlouholetou úspěšnou praxi v zahraničí v oblasti geodézie ve výstavbě, je příliš dlouhá doba. K osvojení si postupů podle právních předpisů v České republice by postačovala doba kratší. Z tohoto důvodu se autorizovanému zeměměřickému inženýrovi, který ověřuje výsledky zeměměřických činností podle § 16f odst. 1 písm. c), tedy výsledky zeměměřických činností využívaných ve výstavbě, umožňuje započíst část praxe získané v zahraničí. Konkrétně se mu uznají až 2 roky praxe ze zahraničí a v České republice bude muset vykonat zbývající 3 roky. Započtení praxe bude v souladu s Autorizačním a zkušebním řádem Komory v jednotlivých případech posuzovat autorizační rada.

Návrh zákona logicky přeskupuje obsah předmětných ustanovení, aby byla zřejmá posloupnost kroků k získání autorizace a jednoznačně stanoven vznik autorizace. Nově se stanoví, že po splnění podmínek a složení slibu vzniká autorizace konstitutivně na základě zápisu do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů.

Doplňují se ustanovení, jakým způsobem se prokazuje bezúhonnost. Jedná se o standardně používanou formulaci napříč právním řádem České republiky. Ustanovení je navrhováno jako shodné s § 8 odst. 2 a 3 autorizačního zákona, v podrobnostech lze tedy odkázat na odůvodnění k těmto ustanovením.

Text ustanovení je z legislativně technických důvodů přesunut z § 16f odst. 3 písm. h) a zároveň se předmětné ustanovení uvádí do souladu s textem návrhu novelizace § 8 odst. 10 autorizačního zákona. Zároveň se upravuje maximální výše poplatku, a to z 5 000 Kč na 10 000 Kč tak, aby byl vytvořen prostor pro možnost úpravy výše tohoto poplatku v závislosti na inflaci a dalších relevantních faktorech.

Za účelem zvýšení transparentnosti návrh zákona obsahuje rozšíření údajů, které budou přístupné veřejnosti v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. Jedná se jednak o identifikátor datové schránky, jednak údaj o pozastavení autorizace a ukončení pozastavení autorizace. Dále byla provedena formální oprava chybného odkazu.

Za účelem vedení digitálního autorizačního deníku autorizovaným zeměměřickým inženýrem v souladu s § 16 odst. 1 písm. f) se stanoví povinnost Komory vytvářet, spravovat a zpřístupnit autorizovaným zeměměřickým inženýrům elektronický nástroj pro vedení tohoto deníku. V rámci Komory pak za vytvoření a správu nástroje pro vedení deníku bude odpovídat představenstvo Komory.

Navrhuje se zpřesnění a doplnění podmínek zániku autorizace. Autorizace bude zásadně zanikat již okamžikem, kdy nastanou rozhodné skutečnosti, a výmaz z rejstříku bude pouze deklaratorní.

Autorizace bude nadále odnímána rozhodnutím pouze v případech, kdy je prostor pro rozhodovací činnost Komory, a to jako disciplinární opatření, nebo jako důsledek zjištění, že autorizace byla udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů.

V případech, kdy autorizovaná osoba opakovaně spáchá přestupek na úseku zeměměřictví spočívající v tom, že nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí nebo základní státní mapové dílo, bude autorizace zanikat již právní mocí rozhodnutí o spáchání přestupku, neboť je zájem na tom, aby při splnění těchto podmínek autorizace zanikla co nejdříve. Současné řešení, kdy k zániku autorizace v souvislosti s opakovaným spácháním přestupku na úseku zeměměřictví je nezbytné, aby po splnění této podmínky následoval ještě úkon Komory spočívající v odejmutí autorizace, je nepraktické, neboť úkon odejmutí autorizace je v tomto případě ryze formální a pouze časově odkládá důsledek spočívající v zániku autorizace. Navrhované řešení je efektivnější, praktičtější a snižuje administrativní zátěž, přitom vede ke stejnému výsledku. Dále se podrobněji upravují podmínky a způsob stanovení doby, po jejímž uplynutí může osoba, které zanikla autorizace, požádat o opětovné udělení autorizace.

Současná právní úprava umožňuje podle stávajícího § 16 odst. 2 písm. c) odejmout autorizaci tomu, komu byla autorizace udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů. V důsledku změn v odstavci 1, který nadále upravuje problematiku zániku, nikoliv odnímání autorizace, je nutné řešení této problematiky přesunout do nového odstavce.

Čtvrtý odstavec stanoví procesní povinnost Komory provést bezodkladně výmaz osoby, jejíž autorizace zanikla, ze seznamu autorizovaných osob, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy se Komora o důvodu výmazu dozvěděla. Současně se zakotvuje povinnost Komory vyrozumět vyškrtnutou osobu o provedeném výmazu písemnou formou.

Úprava sleduje zajištění správnosti a aktuálnosti údajů vedených v seznamu autorizovaných osob, který plní významnou informační a evidenční funkci vůči veřejnosti i orgánům veřejné moci. Stanovení lhůty současně reflektuje zásadu rychlosti a hospodárnosti postupu Komory při výkonu svěřené působnosti.

Do pátého odstavce se v důsledku předchozích změn přesouvá pravidlo ze stávajícího odstavce 4.

Návrh zákona uvádí do souladu podmínky pro pozastavení autorizace s návrhem změny autorizačního zákona, když Komora pozastaví autorizaci v případě prodlení s úhradou členského příspěvku déle než 6 měsíců. Před tím musí být autorizovaný zeměměřický inženýr Komorou vyzván k úhradě příspěvku a poučen o následcích nezaplacení. Zároveň bude autorizace pozastavena podle odstavce 6 písm. a) na dobu výkonu jakéhokoliv trestu, nikoliv pouze odnětí svobody.

Obsah sedmého odstavce se přebírá z dosavadní právní úpravy.

Ze stejných důvodů jako v případě zániku autorizace se stanoví povinnost Komory provést bezodkladně záznam o pozastavení autorizace.

Povinnost autorizovaného inženýra oznámit Komoře všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem pro odejmutí nebo pozastavení autorizace, zůstává zachována. Skutečnost, že opomenutí splnění této povinnosti má za následek disciplinární řízení, plyne dostatečně z § 16q, na tomto místě se tedy toto pravidlo vypouští jako duplicitní.

Ustanovení je doplňováno takovým způsobem, aby v případě, kdy některý z orgánů Komory nejedná v souladu s tímto zákonem nebo vnitřními předpisy Komory, bylo možné takovou situaci řešit s využitím interních pravidel Komory. Tato pravidla budou stanovena v Organizačním řádu Komory.

Nově se doplňuje možnost Komory vnitřním předpisem stanovit podmínky, za kterých se členové mohou zúčastnit sněmu využitím vzdáleného přístupu, budou-li podmínky takové účasti upraveny vnitřním předpisem Komory. Navržená úprava reaguje na potřebu modernizace vnitřního fungování profesní samosprávy a umožnění flexibilnějšího výkonu práv delegátů při zachování řádného průběhu jednání shromáždění delegátů.

Současně se ponechává na vnitřních předpisech Komory, aby stanovily konkrétní technické a organizační podmínky účasti prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, včetně způsobu ověřování totožnosti delegátů, výkonu hlasovacích práv nebo zabezpečení průběhu jednání. Úprava tak vytváří obecný zákonný rámec umožňující využití moderních komunikačních prostředků při zachování autonomie profesní samosprávy.

Zkušenosti z praxe ukazují, že schvalování některých činností sněmem, který se koná každé 3 roky, může být nepraktické. Příkladem toho jsou standardy výkonů a dokumentace, což je oblast, která je velice dynamická. Z tohoto důvodu se navrhuje přesunout kompetenci schvalování standardu výkonů a dokumentace představenstvu.

Předkládaným návrhem se podrobněji stanoví procesy a vztahy mezi jednotlivými orgány Komory a umožní přezkum jejich jednání tak, aby byla posílena důvěryhodnost a zákonnost jednotlivých procesů. Upřesňuje se, že kompetence sněmu zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva se netýká rozhodnutí, která mají charakter rozhodnutí podle správního řádu, neboť taková rozhodnutí mohou být zrušena či změněna pouze k tomu příslušnými orgány na základě řádných či mimořádných opravných prostředků. V daném případě však má jít o rozhodnutí v obecném slova smyslu, zejména tedy rozhodnutí organizačního, ekonomického, provozního a obdobného charakteru.

Zároveň se doplňuje výslovné stanovení odvolacího orgánu pro rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí představenstva a také orgánů, které by byly příslušné k řešení mimořádných opravných prostředků.

Legislativně technická úprava v návaznosti na změny týkající se vzniku autorizace.

Po vzoru návrhu změny autorizačního zákona se explicitně doplňuje kompetence autorizační rady vydávat osvědčení o autorizaci. Toto doplnění nebude mít praktický dopad na činnosti Komory, neboť je vydávání osvědčení obsaženo již ve vnitřních předpisech Komory.

Jedná se o zpřesnění textu a uvedení jej do souladu s návrhem změny autorizačního zákona – podrobněji viz odůvodnění ke změnám v § 20 autorizačního zákona. Dále se upravuje pozice předsedy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v rámci disciplinárního řízení. Pravidla, která již plynou z jiných procesních předpisů, zejména správního řádu, například možnost vyžádat si předložení dokladů či možnost autorizovaného zeměměřického inženýra odvolat se proti rozhodnutí, kterým mu bylo disciplinární opatření uloženo, se jako duplicitní vypouští.

Návrhem se upřesňuje příslušnost orgánů katastru a zeměměřictví a Ministerstva obrany k projednávání přestupků na úseku zeměměřictví tak, aby byly jednotlivé kompetence jednoznačně stanoveny a nedocházelo k interpretačním nejasnostem.

Zákonem č. 88/2023 Sb. se prodloužila doba, po kterou je opakované porušení povinnosti podle zákona bráno jako opakované spáchání přestupku, a to ze 3 let na 5 let. Ustanovení se v praxi neosvědčilo, a proto je lhůta opětovně zkrácena na 3 roky.

V návaznosti na zavedení nové povinnosti autorizovaného zeměměřického inženýra být pojištěn se stanoví lhůta pro vydání vnitřního předpisu Komory upravujícího minimální limit pojistného plnění a současně přechodné období pro splnění nových požadavků na rozsah pojištění autorizovaných osob. Navržená úprava zohledňuje potřebu poskytnout autorizovaným zeměměřickým inženýrům dostatečný časový prostor pro přizpůsobení pojistných vztahů nové právní úpravě.

Dále je potřebné pro případy, kdy k odejmutí autorizace došlo před účinností zákona, umožnit dodatečně stanovit, po jaké době může osoba, které zanikla autorizace, požádat o opětovné udělení autorizace. Ustanovení, podle kterého se tak může stát nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace, se totiž zrušuje, a je zájem na tom, aby důsledky odejmutí autorizace podle právní úpravy do účinnosti novely byly pokud možno stejné jako důsledky zániku autorizace podle § 16i odst. 2 zákona. Proto se navrhuje mechanismus stanovení doby upravený v poslední větě § 16i odst. 2 dodatečně aplikovat i na případy, kdy k odnětí autorizace došlo před účinností zákona.

Podle dosavadní právní úpravy je uchazeč o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora povinen nést náklady spojené s přípravou na zkoušku a jejím vykonáním. Právní úprava však dosud jednoznačně neupravuje subjekt oprávněný tyto finanční prostředky vybírat a spravovat.

Organizaci zkoušek autorizovaných inspektorů dosud zajišťuje koordinační rada zřízená oběma Komorami na základě zákonného zmocnění. Koordinační rada však není právnickou osobou ani jiným subjektem nadaným právní osobností, což v praxi vyvolává nejasnosti při správě finančních prostředků určených k úhradě nákladů spojených s organizací zkoušek.

Navrhuje se proto výslovně stanovit, že poplatek spojený s přípravou na zkoušku a jejím vykonáním hradí uchazeč komoře, jejímž je členem. Současně se zakotvuje oprávnění komory stanovit výši a způsob úhrady poplatku vnitřním předpisem.

Současně se stanoví požadavek, aby výše poplatku odpovídala nákladům na přípravu a konání zkoušky, a zakotvuje se maximální výše poplatku. Tím dochází k vytvoření transparentního rámce pro stanovení výše poplatku při zachování požadavku jeho přiměřenosti.

Účinnost je navrhována na 1. ledna 2027, jde tedy o standardní termín nabytí účinnosti podle zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Navrhované úpravy nevyžadují výraznější legisvakační dobu.