A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, vymezuje vedle státních a ostatních svátků v ustanovení § 4 odst. 1 také tzv. významné dny. Jedná se o dny, které připomínají klíčové historické události, významné osobnosti nebo akcentují symboly či společenská témata České republiky. Nejsou-li zároveň státním svátkem nebo ostatním svátkem, jsou pracovními dny.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhuje se, aby 28. srpen, den významné Hostýnské pouti v roce 1948, byl ustanoven jako Den Orla.
Tento den je historicky spjat s událostmi roku 1948, kdy došlo k potlačení a zákazu tělocvičné organizace Orel v důsledku politických represí tehdejšího komunistického režimu. Zásadní událostí bylo potlačení pouti na Svatém Hostýně, které se účastnilo 28. a 29. srpna více než 100 000 orelských poutníků. Komunisté se snažili této pouti zabránit, následně zatýkali nejen organizátory orelské poutě, kterou označili jako vlastizradu, ale i dlouhou řadu funkcionářů a členů organizace po celém Československu.
Orel, jako tradiční tělocvičná a vlastenecká organizace, hrál a stále hraje důležitou roli v oblasti tělesné výchovy, kultury a výchovy mládeže k hodnotám fair play, demokracie a občansky odpovědného jednání. Represivní opatření, která organizaci postihla po roce 1948, jsou dokladem toho, jak totalitní režimy potlačují nejen politickou, ale i kulturní a tělocvičnou činnost.
Zařazení dne 28. srpna mezi významné dny České republiky by přispělo k udržení historické paměti o událostech spojených s komunistickými represemi a pomohlo by připomenout odvahu a oběti členů organizace Orel. Zároveň by tento den mohl sloužit jako příležitost pro vzdělávání a osvětu týkající se nejen historie, ale i hodnot, které Orel prosazuje, včetně sportu, demokracie a společenské odpovědnosti.
Uznání dne 28. srpna jako významného Dne Orla jako boje proti totalitním režimům by bylo nejen symbolickým aktem rehabilitace a uznání historických křivd, ale také podpořením hodnot, které tato organizace zastává a propaguje. Tento den by sloužil k připomenutí nejen historie perzekuce organizace Orel, ale zároveň i všech obětí totalitních režimů, které se snažily potlačit demokratické principy, svobodu a lidskou důstojnost.
V současné době Orel ve svých jednotách podporuje branně-sportovní akce ve spolupráci s Armádou ČR.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, neboť se týká otázek spadajících zásadně do kompetence členských států.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neboť ty na navrhované změny nedopadají.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Novela zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, nebude mít žádný hospodářský nebo finanční dopad na státní rozpočet, mj. proto, že návrh nezavádí do právního řádu České republiky nový státní nebo jiný svátek. Navržený významný den bude i nadále pracovním dnem. Změna nebude mít vliv ani na ostatní veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí České republiky.
7. Předpokládaný dopad na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na činnost územních samosprávných celků.
8. Předpokládané sociální dopady a dopady na rodiny
S ohledem na charakter navrhovaných změn nelze předpokládat relevantní sociální dopady, dopady na jednotlivé skupiny obyvatelstva ani dopady na rodiny.
9. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí, neboť se této oblasti nedotkne.
10. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
11. Dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
12. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a ani nevytváří jejich možnosti.
13. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se navrhovaná opatření této oblasti nijak nedotknou.
14. Informace o lobbování
Navrhovatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
B. Zvláštní část
K čl. I
Orel byl dlouhodobě významným činitelem v oblasti tělesné výchovy, kultury a výchovy mládeže. Prosazoval hodnoty fair play, občanské odpovědnosti, demokracie a aktivního vlastenectví. Represe vůči této organizaci po únoru 1948 reprezentují jeden z příkladů systematického potírání nezávislých spolků totalitní mocí.
Zařazení Dne Orla mezi významné dny České republiky:
posílí historickou paměť a připomene události spojené s perzekucí občanské společnosti,
vzdá úctu obětem represí, které byly uplatňovány proti členům a funkcionářům Orla,
zdůrazní důležitost boje proti totalitním režimům a hodnot demokracie a svobody,
přispěje k osvětě o významu spolkové a sportovní činnosti pro rozvoj občanské společnosti,
naváže na současnou činnost Orla, který ve svých jednotách podporuje branně-sportovní aktivity ve spolupráci s Armádou České republiky.
Uznání Dne Orla by bylo nejen aktem symbolické rehabilitace historických křivd, ale i potvrzením významu hodnot, které OREL dlouhodobě zastává.
K čl. II – Účinnost
Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2027 v souladu s požadavky zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, podle něhož mají právní předpisy nabývat účinnosti přednostně k 1. lednu nebo 1. červenci. Navrhovaný termín umožní, aby byl nový významný den zahrnut do kalendářů, vzdělávacích materiálů a oficiálních přehledů již na celý rok 2027, a zároveň poskytne dotčeným institucím dostatečný prostor pro technické a organizační přizpůsobení. Proto se navrhuje účinnost k 1. lednu nejbližšího následujícího roku.
Miloš Vystrčil