OBECNÁ ČÁST
Ministerstvo dopravy předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „návrh zákona“ nebo „navrhovaná právní úprava“).
Jde o monotematický návrh zákona, jehož jediným cílem je naplnit závazek obsažený v Programovém prohlášení vlády, jenž spočívá ve „zmrazení ceny dálniční známky“.
A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
A.1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon o pozemních komunikacích upravuje zpoplatnění užívání pozemních komunikací.
Zpoplatnění užívání vybraných pozemních komunikací představuje jeden z klíčových nástrojů financování výstavby, modernizace, opravy, údržby a správy dopravní infrastruktury. Zákon o pozemních komunikacích rozlišuje dva základní režimy zpoplatnění, a to časové zpoplatnění (časový poplatek), jemuž podléhají vozidla nejméně se čtyřmi koly, jejichž největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny, a mýtné, které se vztahuje na vozidla těžší. Časový poplatek umožňuje užívání zpoplatněné komunikace po zvolené časové období bez ohledu na skutečný počet ujetých kilometrů, zatímco mýtné je vybíráno v závislosti na typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Oba způsoby zpoplatnění mají společný účel – spravedlivě a transparentně rozdělit náklady na správu a údržbu pozemních komunikací mezi jejich uživatele a současně vytvářet stabilní příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje výstavbu, modernizaci, opravy, údržbu a správu dálnic a silnic.
Pokud jde o časový poplatek, zákon o pozemních komunikacích stanoví od roku 2024 pravidla pro určování sazeb časového poplatku, a to časového poplatku na 1 rok, 30 dnů, 10 dnů a 1 den. Zároveň je zakotveno pravidlo pro stanovení nižších sazeb časového poplatku v případě hybridních vozidel (25 % sazeb relevantních pro nezvýhodněná vozidla) a vozidel poháněných zemním plynem nebo biometanem (50 % sazeb relevantních pro nezvýhodněná vozidla), přičemž vozidla používající jako pohon výlučně elektrickou energii nebo vodík jsou od úhrady časového poplatku zcela osvobozena. Stanovená pravidla pro určování sazeb časového poplatku respektují požadavky unijního práva, které stanoví, že měsíční sazba časového poplatku nesmí překročit 19 % roční sazby, desetidenní sazba nesmí překročit 12 % roční sazby a denní sazba nesmí překročit 9 % roční sazby, přičemž podle zákona o pozemních komunikacích jsou předmětné sazby stanoveny na uvedených limitech.
Zákon o pozemních komunikacích výslovně upravil výši časového poplatku na 1 rok pro rok 2024, a to na úrovni 2 300 Kč. Od této hodnoty se pak odvíjely i všechny ostatní sazby časového poplatku v daném roce, ať již pro období kratší než 1 rok nebo pro zvýhodněná vozidla.
Od 1. ledna 2025 a následně každoročně se pak uplatňuje automatický valorizační mechanismus zakotvený rovněž v zákoně o pozemních komunikacích, který zohledňuje ve výši časového poplatku úhrnný průměrný index růstu či poklesu spotřebitelských cen za období 1 roku a procentuální změnu délky dálnic v provozu za stejné období. Výsledky uplatnění tohoto valorizačního mechanismu, v podobě konkrétní výše sazeb časového poplatku, zveřejňuje Ministerstvo dopravy vždy do konce listopadu kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, k jehož počátku budou sazby časového poplatku platit. Zveřejňovány přitom jsou rovněž informace vztahující se k aktuální délce dálnic v provozu a meziroční změně této délky, jelikož jde o klíčové údaje ovlivňující výslednou výši sazeb časového poplatku. Zveřejňován je též změnový koeficient, jenž jako desetinné číslo, kterým je násobena posledně platná výše časového poplatku na 1 rok, souhrnně vyjadřuje změnu spotřebitelských cen i změnu délky dálnic v provozu. Pokud jde o údaje týkající se procentuální změny úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, tato data zveřejňuje Český statistický úřad.
S ohledem na každoroční změny sazeb časového poplatku stanoví zákon o pozemních komunikacích rovněž obecné pravidlo, z něhož lze dovodit, v jaké výši se má časový poplatek hradit. Hradit se má vždy ve výši, jaká platila k 1. lednu kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena.
Současná právní úprava tedy obsahuje automatický valorizační mechanismus, který vede ke každoroční úpravě sazeb časového poplatku v návaznosti na ekonomické ukazatele (míru inflace) a rozšíření dálniční sítě. Tento mechanismus byl zaveden za účelem zajištění dlouhodobé reálné hodnoty poplatku a stability financování dopravní infrastruktury.
V praxi však valorizační pravidla vedou k pravidelnému nárůstu finanční zátěže pro uživatele dálnic, a to i v situacích, kdy zvýšení sazby nemusí být vyváženo odpovídající změnou kvality poskytované infrastruktury. Zároveň dochází k automatickému přenosu makroekonomických výkyvů do výše sazeb, aniž by byla možnost tyto dopady pružněji korigovat. V dobách vysoké inflace (jaká byla například v letech 2022 a 2023) tak může dojít k značnému nárůstu sazeb časového poplatku. O výši časového poplatku pro jednotlivé roky tak není vedena odborná ani politická debata, a nerozhodují o ní volení zástupci, ani exekutiva, což vede k opomíjení dalších legitimních aspektů veřejného zájmu, jimiž jsou například sociální situace, stav podnikatelského prostředí nebo kvalita infrastruktury.
A.2. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Současná právní úprava v oblasti řešené návrhem zákona nevyvolává zvláštní dopady z hlediska zákazu diskriminace ani na rovnost žen a mužů.
B.Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
B.1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Z výše uvedených důvodů je navrženo zrušení valorizačního mechanismu každoroční úpravy sazeb časového poplatku v návaznosti na změny inflace a rozsahu dálniční sítě.
Navržené zrušení valorizačního mechanismu
umožní větší stabilitu sazeb a vyšší předvídatelnost pro veřejnost,
ponechá rozhodování o změně sazeb výlučně v rukou zákonodárce a
odstraní každoroční administrativní proces přepočtu sazeb a jejich zveřejňování ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
B.2.Zhodnocení navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nevyvolá žádné dopady na zákaz diskriminace ani na rovnost žen a mužů.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhované změny vycházejí z Programového prohlášení vlády, v němž je obsažen závazek, jenž spočívá ve „zmrazení ceny dálniční známky“.
Tohoto cíle nelze dosáhnout jinak než změnou stávající zákonné úpravy.
D.Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Zrušení valorizačního algoritmu automatické úpravy sazeb časového poplatku je plně v souladu s ústavním požadavkem, aby ukládání poplatků a vymezení jejich výše bylo založeno výhradně na základě zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). Navrhovaná právní úprava posiluje roli zákonodárce při rozhodování o výši veřejnoprávních plateb a eliminuje automatické mechanismy, které vedou ke změně faktické poplatkové zátěže bez přímého zákonného zásahu.
Lze proto konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s ustálenou judikaturou Ústavního soudu.
E.Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Právo Evropské unie nestanoví povinnost automatické valorizace sazeb časového poplatku.
Oblast zpoplatnění užívání vybraných pozemních komunikací je upravena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, ve znění pozdějších předpisů. Podle jejího čl. 7 odst. 9 mohou členské státy stanovit snížené mýtné nebo poplatky za užívání nebo osvobození od povinnosti platit mýtné nebo poplatky za užívání u vozidel s nulovými emisemi a maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla do 4,25 tuny. Předmětné fakultativní ustanovení směrnice bude i nadále využito. Čl. 7a odst. 1 stanoví, že poplatky za užívání musí být úměrné době užívání dotčených pozemních komunikací. Podle čl. 7a odst. 3 prvního pododstavce, který se vztahuje na osobní automobily, lze stanovit poplatky za užívání na období jednoho dne, jednoho týdne nebo 10 dnů či obou těchto období, jednoho nebo dvou měsíců a jednoho roku. Dvouměsíční sazba přitom nesmí překročit 30 % roční sazby, měsíční sazba nesmí překročit 19 % roční sazby, desetidenní sazba nesmí překročit 12 % roční sazby, týdenní sazba nesmí překročit 11 % roční sazby a denní sazba nesmí překročit 9 % roční sazby. Navržená právní úprava tyto limity respektuje.
Návrh zákona je plně v souladu s právem Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Lze proto konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Problematika změn sazeb časového poplatku za užívání pozemních komunikací není předmětem zvláštní právní úpravy mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy České republiky, jimiž je Česká republika vázána.
Pokud jde o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 1 dodatkového protokolu k této úmluvě výslovně uvádí, že právo na pokojné užívání majetku není dotčeno předpisy upravujícími placení daní a jiných poplatků.
G. Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
G.1. Dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava má významné dopady na příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury.
Zrušení valorizačního mechanismu automatické úpravy sazeb časového poplatku bude mít na příjmy rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury negativní dopad, neboť nebude docházet ke každoročnímu navyšování těchto příjmů, které by vyplývalo z navýšení sazeb časového poplatku. V letošním roce jsou příjmy rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury plynoucí z časového zpoplatnění očekávány ve výši cca 8,7 mld. Kč, přičemž ale i bez valorizace sazeb časového poplatku dochází v důsledku nárůstu objemu úhrady časového poplatku každoročně k nárůstu příjmů z časového zpoplatnění v průměru o 5 %.
G.2.Dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí
Navrhovaná právní úprava má omezený dopad na podnikatelské prostředí.
Pozitivní dopad na podnikatelské prostředí lze spatřovat ve zrušení valorizačního mechanismu úpravy sazeb časového poplatku, jenž dopadal plošně a automaticky, bez možnosti jakékoli modifikace, na všechny podnikatele, tzn. v tom, že v budoucnu nebude docházet k navyšování sazby časového poplatku bez změny zákona.
Celkově lze však konstatovat, že navrhovaná právní úprava má marginální dopady na podnikatelské prostředí.
H.Zhodnocení, zda navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu
Navrhovanou právní úpravou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nedochází jí totiž k založení selektivního ekonomického zvýhodnění určitých podniků či odvětví dopravy ze strany státu.
I. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava má omezené dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob spočívající v tom, že v důsledku zrušení valorizačního mechanismu nebude docházet ke každoročnímu navýšení sazeb časového poplatku. Navrhuje se tedy pouze dílčí úprava stávající zákonné poplatkové povinnosti.
J. Zhodnocení sociálních dopadů navrhované právní úpravy, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava vyvolá pozitivní sociální dopady, jelikož zrušení valorizačního mechanismu každoroční úpravy sazeb časového poplatku chrání ekonomicky zranitelnější skupiny obyvatel před nekontrolovaným růstem nákladů na mobilitu a zvyšuje předvídatelnost jejich výdajů.
Navrhovaná právní úprava nevyvolá dopady na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.
K.Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí ani osobních údajů.
Návrh zákona neupravuje zpracování osobních údajů, nezavádí nové evidence ani registry a nemění rozsah ani účel zpracování osobních údajů podle platné právní úpravy. Nedochází k rozšíření okruhu zpracovávaných údajů ani k jejich novému využití ze strany orgánů veřejné moci nebo jiných subjektů.
L. Zhodnocení korupčních rizik navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava nevyvolává žádná korupční rizika, neboť nezavádí nové rozhodovací pravomoci orgánů veřejné moci, nezakládá nové správní řízení ani nerozšiřuje diskreční oprávnění při ukládání povinností nebo při rozhodování o právech fyzických a právnických osob. Úprava spočívá výlučně ve změně zákonného nastavení sazeb časového poplatku, které se uplatní automaticky a plošně vůči všem adresátům právní úpravy.
M.Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nevyvolá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
N. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na rodiny
Navrhovaná právní úprava může vyvolat pozitivní dopad na rodiny, jelikož zrušení valorizačního mechanismu každoroční úpravy sazeb časového poplatku chrání ekonomicky zranitelnější rodiny před nekontrolovaným růstem nákladů na mobilitu a zvyšuje předvídatelnost jejich výdajů.
O. Zhodnocení územních dopadů navrhované právní úpravy, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nevyvolává změny v kompetencích územních samosprávných celků.
Změny obsažené v návrhu zákona se týkají výhradně úpravy systému časového poplatku za užívání zpoplatněných pozemních komunikací a nedopadají na výkon samostatné ani přenesené působnosti obcí a krajů. Navrhovaná právní úprava nezakládá nové úkoly pro územní samosprávné celky, nevyžaduje změny jejich vnitřní organizace ani navýšení personálních kapacit.
Z hlediska finančních dopadů může navrhovaná právní úprava dílčím způsobem ovlivnit rozpočty územních samosprávných celků pouze v rozsahu, v jakém tyto subjekty samy provozují vozidla podléhající úhradě časového poplatku, neboť návrh přináší stabilizaci nákladů, a to ve vztahu ke všem vozidlům podléhajícím úhradě časového poplatku, protože do budoucna nebudou sazby časového poplatku beze změny zákona navyšovány.
P. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrh zákona nezavádí nové procesy ani povinnosti, které by vyžadovaly vznik nebo úpravu digitálních služeb veřejné správy, a neklade překážky využívání stávajících digitálních nástrojů v oblasti úhrady časového poplatku. Úprava se týká výlučně zákonného nastavení sazeb poplatků.
Navrhovaná právní úprava je technologicky neutrální, nevyžaduje opakované poskytování údajů, kterými veřejná správa již disponuje, a je slučitelná s principy „digital by default“ a „only once“, neboť zachovává možnost využívat stávající „digitální“ způsoby úhrady časového poplatku bez nutnosti dalších úkonů ze strany uživatelů.
Lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava respektuje zásady digitálně přívětivé legislativy a nevytváří překážky pro další rozvoj nebo využívání digitálních služeb veřejné správy v dotčené oblasti.
Q. Údaje o lobbování
Při přípravě návrhu zákona žádný lobbista ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, nelobboval.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodům 1 a 2 (§ 21)
Navrhuje se nové pevné stanovení sazeb časového poplatku pro jednotlivá časová období, a to přímo na zákonné úrovni. Časový poplatek bude možné hradit, tak jako dosud, na 1 rok, 30 dnů, 10 dnů nebo 1 den. Výše těchto sazeb odpovídá sazbám platným pro letošní rok.
V zákoně budou pevně stanoveny i zvýhodněné sazby vázané k druhu pohonu vozidla, tj. pro hybridní vozidla a vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem. Výše těchto sazeb odpovídá současné výši sazeb časového poplatku pro tato vozidla. Je tedy zachován princip, že sazby časového poplatku pro hybridní vozidla jsou stanoveny ve výši 25 % standardních sazeb časového poplatku a sazby časového poplatku pro vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem jsou stanoveny ve výši 50 % standardních sazeb časového poplatku.
Tato úprava nahrazuje dosavadní mechanismus automatické každoroční valorizace sazeb časového poplatku. Cílem je zvýšení předvídatelnosti pro uživatele zpoplatněných pozemních komunikací, neboť výše časového poplatku nebude v budoucnu automaticky měněna na základě externích ekonomických ukazatelů a rozsahu dálniční sítě. Občanům, podnikatelům a dalším osobám se tak nebudou každoročně zvyšovat výdaje spjaté s provozem vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích. Současně se tím posiluje role zákonodárce při rozhodování o výši poplatkové zátěže. Na druhé straně tato zákonná změna povede k nižším příjmům Státního fondu dopravní infrastruktury.
Dochází tedy ke zrušení ustanovení upravujících valorizační algoritmus, procentní odvození sazeb časového poplatku na 30 dnů, 10 dnů a 1 den od roční sazby, obecné vyjádření zvýhodněných sazeb pro hybridní vozidla a vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem a povinnost Ministerstva dopravy každoročně vyhlašovat sdělení o sazbách časového poplatku a změnovém koeficientu.
Výsledkem je výrazné zjednodušení právní úpravy i aplikační praxe.
K bodu 3 (§ 21a odst. 4 písm. b))
Navrhované změny představují legislativně technické úpravy, které reflektují přečíslování odstavců v § 21.
K čl. II (přechodné ustanovení)
Přechodné ustanovení reaguje na skutečnost, že od 1. ledna 2027 budou sazby časového poplatku stanoveny přímo zákonem o pozemních komunikacích a není proto nezbytné, aby výše těchto sazeb pro rok 2027 byla v předstihu (do konce listopadu 2026) vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a to navíc v situaci, kdy bude zachována stávající výše těchto sazeb. Pro případ, že by s ohledem na délku legislativního procesu nebyl zákon publikován ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv před 1. prosincem 2026 a došlo by v souladu s platným a účinným zněním zákona o pozemních komunikacích k vyhlášení sdělení o výši sazeb časového poplatku na rok 2027 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, přechodné ustanovení výslovně upravuje, že se k takovému sdělení nepřihlíží.
K čl. III (účinnost)
V souladu s principem jednotných dat účinnosti dle zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou přechodného ustanovení, které ruší povinnost vyhlásit sazby časového poplatku na rok 2027 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo dopravy má povinnost tak učinit vždy nejpozději do 30. listopadu přechozího roku, je potřeba, aby ke zrušení této povinnosti došlo s účinností nejpozději k tomuto dni. Navrhuje se proto, aby toto přechodné ustanovení nabylo účinnosti dnem 30. listopadu 2026.
Ivan Bednárik, MBA