Obecná část
1. Popis obsahu návrhu zákona s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Cílem zákona je zlepšit výhodnost spoření na penzi pro stávající i budoucí střadatele díky posílení přenositelnosti naspořených prostředků mezi různými produkty, minimalizaci přímých regulačních zásahů ze strany státu do poplatkové struktury, vyššímu zapojení zaměstnavatelů. Navržená opatření lze rozdělit do několika hlavních oblastí:
1. Započítávání doby spoření mezi DIP a DPS - křížová přenositelnost
Cíl: Poplatník by neměl být penalizován za změnu typu finančního produktu v průběhu života. Pokud spoří na stáří, měla by se doba strávená v DPS i DIP sčítat pro splnění zákonného limitu 120 měsíců.
2. Bezsankční křížové přesuny prostředků (zostření trhu)
Cíl: Umožnit občanům přesunout část kapitálu za výhodnějším zhodnocením, aniž by museli kompletně rušit smlouvy a čelit masivnímu dodanění (částečná křížová přenositelnost).
3. Motivační balíček pro mladé do 30 let
Cíl: Motivovat mladé lidi k včasnému zahájení spoření na stáří výrazným zvýšením státní spoluúčasti v prvním roce.
4. Investiční strategie životního cyklu a informační povinnost
Cíl: Zabránit znehodnocení úspor při dlouhém časovém horizontu nevhodnou volbou konzervativních fondů a zároveň zajistit transparentní informace o budoucí penzi.
5. Úprava limitů poplatků v DPS (snížení maximálního výkonnostního poplatku)
Cíl: Zvýšit čistý výnos pro účastníky DPS snížením maximální hranice odměny penzijních společností za zhodnocení, čímž dojde k přiblížení nákladovosti trhu s ETF.
6. Povinnost zaměstnavatele přispívat na penzi na vyžádání zaměstnance
Cíl: Odstranit administrativní neochotu zaměstnavatelů přispívat DPS/DIP a zavést minimální standard včetně informační povinnosti zaměstnavatelů.
2. Zhodnocení platného právního stavu
Český doplňkový penzijní systém tvoří tzv. třetí pilíř, jehož hlavními složkami jsou penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Do tohoto systému se v širším smyslu řadí i další daňově zvýhodněné produkty určené pro spoření na stáří, mezi které patří penzijní pojištění, soukromé životní pojištění či dlouhodobý investiční produkt.
Systém prošel vývojem; zatímco penzijní připojištění je starší produkt existující před rokem 2013, doplňkové penzijní spoření jej od té doby nahradilo. Do staršího systému již není možné nově vstupovat, ačkoliv v něm zůstává mnoho účastníků, kteří mohou přejít do novějšího spoření. Oba modely fungují na dobrovolné bázi prostřednictvím individuálních smluv, kde účastníci investují vlastní příspěvky spravované v transformovaných nebo účastnických fondech. Při splnění zákonných podmínek je na tyto úspory poskytován státní příspěvek a systém definuje pravidla pro budoucí čerpání dávek.
Veškeré vztahy mezi klienty a penzijními společnostmi jsou ukotveny v individuálních soukromoprávních smlouvách. Tyto kontrakty musí být v souladu s příslušnou legislativou, zejména se zákonem č. 42/1994 Sb. pro penzijní připojištění nebo zákonem č. 427/2011 Sb. pro doplňkové penzijní spoření. Tato legislativa zajišťuje právní rámec, podle kterého jsou finanční prostředky shromažďovány a zhodnocovány.
Penzijní společnosti si mohou vůči majetku v účastnických fondech účtovat pouze úplatu v maximálních limitech daných zákonem. Kromě poplatků za individuální služby drobného charakteru, nesmí penzijní společnost účtovat nic jiného než úplatu za obhospodařování a úplatu za zhodnocení majetku v účastnických fondech. Limity se liší podle typu účastnického fondu a odlišné limity jsou potom také za správu transformovaných fondů. Přehled těchto limitů je uveden v následující tabulce:
| Typ fondu | Maximální úplata za obhospodařování | Maximální úplata za zhodnocení |
|---|---|---|
| Transformované fondy | 0,8 % | 10 % |
| Povinný konzervativní fond | 0,4 % | 10 % |
| Ostatní účastnické fondy (smíšené, dynamické) | 1,0 % | 15 % |
| Alternativní účastnický fond | 2,5 % | 25 % |
Účastník doplňkového penzijního spoření si při vzniku účasti volí strategii spoření, což je způsob rozložení prostředků v jednotlivých účastnických fondech vytvořených penzijní společností. Strategii spoření může měnit. Právní úprava také obsahuje povinnost penzijní společnosti ve vymezeném období přesouvat prostředky do povinného konzervativního fondu nebo obdobného fondu, a to s cílem zamezit výraznému kolísání hodnoty prostředků účastníků v době blížící se výplatě dávek. Tyto principy jsou běžnou součástí soukromých doplňkových penzijních schémat. Je ovšem zachována volba účastníka o tom, kde budou jeho prostředky umístěny. Zákonný postup je nastaven pro případ, že účastník nezvolí jiný způsob rozložení prostředků v účastnických fondech.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z hlediska obsahu návrhu zákona má význam zejména čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná úprava je plně v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z jejího členství v Evropské unii. Oblast individuálního doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění nepodléhá evropské harmonizaci a zůstává ve výlučné kompetenci členského státu. Právní předpisy EU, které regulují zaměstnanecké penzijní systémy či panevropský osobní penzijní produkt (PEPP), se předkládaného návrhu nijak nedotýkají.
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Mezinárodní smlouvy neobsahují specifické normy, které by upravovaly témata řešená v návrhu zákona.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí, dopady na územní samosprávné celky, územní dopady
U zavedení motivačního balíčku pro mladé lze čisté roční náklady státního rozpočtu na tuto dočasnou pobídku odhadovat mezi 600 miliony až 1,3 miliardami Kč v nejpravděpodobnějších scénářích (oproti stávající 20% podpoře u DPS). Novým nákladem je podpora i pro DIP.
Zavedení povinného penzijního příspěvku ve výši min. 500 Kč měsíčně na žádost zaměstnance by vytvořilo nárok pro přibližně 3,119 milionu zaměstnanců, kteří tento benefit dnes nečerpají (1,281 milionu jej již pobírá). Při realistické 70% účasti (tj. 2,183 milionu nových příjemců; 1,637 mil. v soukromém a 545,8 tis. ve veřejném sektoru) se dopady odvíjejí od reakce trhu práce:
Scénář A: Dodatečné náklady (bez snížení mezd)
Zaměstnavatelé absorbují náklady na povinné příspěvky jako čisté navýšení svých mzdových výdajů.
Soukromí zaměstnavatelé: Hrubé roční náklady vzrostou o 9,82 mld. Kč. Po uplatnění 21% daňového štítu (snížení základu daně z příjmů právnických osob – DPPO) klesne čisté zatížení na 7,76 mld. Kč.
Veřejní zaměstnavatelé: Přímé rozpočtové výdaje na platy ve státní a veřejné sféře vzrostou bez možnosti daňové kompenzace o 3,27 mld. Kč ročně.
Veřejné rozpočty: Zaznamenají celkovou čistou roční ztrátu 5,34 mld. Kč (3,27 mld. Kč přímé výdaje státu jako zaměstnavatele + 2,06 mld. Kč výpadek na DPPO u soukromých firem).
Scénář B: Mzdová substituce (zachování nákladů práce)
Zaměstnavatelé kompenzují novou povinnost snížením plánovaného růstu hrubých mezd tak, aby jejich celkové náklady na pracovní sílu zůstaly stejné. Hrubá mzda zaměstnance by se v průměru snížila o 373,69 Kč měsíčně (4 484,30 Kč ročně).
Zaměstnavatelé: Čisté finanční dopady na hospodaření soukromého i veřejného sektoru jsou nulové.
Veřejné rozpočty: Přeměna zdanitelné mzdy na osvobozený příspěvek způsobí roční výpadek příjmů na daních a odvodech ve výši 5,91 mld. Kč:
Výpadek sociálního pojištění (zaměstnanec i zaměstnavatel): -3,12 mld. Kč
Výpadek zdravotního pojištění (zaměstnanec i zaměstnavatel): -1,32 mld. Kč
Výpadek daně z příjmů fyzických osob (DPFO): -1,47 mld. Kč
Realisticky lze dopady odhadovat mezi těmito dvěma krajními scénáři. Vzhledem k rychlosti růstu mezd v České republice lze spíše očekávat dopad blížící se scénáři A.
Sekundární a administrativní dopady:
Omezení flexibility benefitů: Příspěvek 6 000 Kč ročně odčerpá 12 % ze společného osvobozeného limitu 50 000 Kč pro daňově zvýhodněné produkty na stáří, což sníží prostor pro jiné formy zajištění (např. Dlouhodobý investiční produkt – DIP).
Administrativní zátěž: Výrazně by vzrostla byrokracie mzdových účtáren, které již od roku 2026 musí povinně administrovat a evidovat 4% odvody na penzijní spoření pro zaměstnance v rizikových profesích.
Pro ty zaměstnance, kteří se nacházejí pod mediánovým příjmem, můžeme díky těmto opatřením očekávat významné zlepšení v zajištění na stáří. U všech ostatních bude vyšší prostupnost kapitálu mj. znamenat i dopad ve snížení poplatků, které se předpokládáme u DPS v horizontu 2 - 3 let výrazně více přiblíží DIP.
Snížení maximálního poplatku ze zisku i posílení konkurence bude mít dopad na penzijní společnosti. Zvýší se tím významně tlak na snížení poplatků a i jejich ziskovost by se tím pádem měla více přiblížit tomu, co je na trhu (např. u DIP) běžné.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, zhodnocení korupčních rizik a zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů, není spojen s korupčními riziky a nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
7. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Vzhledem k tomu, že aplikace navrhované právní úpravy nepředpokládá využití informačních systémů a nedotýká se práva na digitální služby, není její posouzení z hlediska Zásad pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy relevantní.
8. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatelé v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
Zvláštní část
K části první
Změna zákona o daních z příjmů
K čl. I bodu 1
Navrhuje se výslovně doplnit, že příspěvek zaměstnavatele podle zákoníku práce a povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří se posuzují jako příspěvek zaměstnavatele ve smyslu daňového režimu upraveného v § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů.
Cílem je odstranit případné výkladové nejasnosti ohledně daňového režimu nově zaváděného příspěvku zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt. Navržená úprava vychází z principu, že příspěvek zaměstnavatele poskytovaný na základě zákoníku práce má mít stejný daňový režim jako jiné příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, a to v rámci již existujících zákonných limitů.
K čl. I bodům 2 a 3
Navrhuje se upravit pravidlo 120 kalendářních měsíců tak, aby se pro účely splnění časové podmínky sčítala doba trvání doplňkového penzijního spoření a dlouhodobého investičního produktu poplatníka.
Stávající právní úprava může vést k situaci, kdy je poplatník fakticky penalizován za změnu typu produktu, přestože prostředky nadále zůstávají určeny ke spoření na stáří. Navržená změna proto vychází z materiálního pojetí účelu daňové podpory: rozhodující má být to, zda poplatník dlouhodobě spoří na stáří, nikoliv to, zda po celou dobu využívá jediný typ produktu.
Současně se stanoví, že kalendářní měsíc, ve kterém poplatníkovi trvalo doplňkové penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt, se započte pouze jednou. Toto pravidlo brání tomu, aby souběžné využívání obou produktů vedlo k umělému zkrácení zákonné časové podmínky.
K čl. I bodu 4
Navrhuje se výslovně stanovit, že převod prostředků mezi doplňkovým penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem téhož poplatníka nepředstavuje porušení podmínek daňové podpory, pokud jsou prostředky převedeny přímo mezi penzijní společností a poskytovatelem dlouhodobého investičního produktu a zůstávají vedeny jako prostředky určené ke spoření na stáří.
Účelem změny je umožnit vyšší flexibilitu třetího pilíře a odstranit daňovou bariéru, která může bránit racionálnímu přesunu prostředků mezi dvěma zákonem uznanými formami dlouhodobého spoření na stáří. Návrh současně zachovává základní ochranný princip daňové podpory, neboť prostředky nesmí být vyplaceny poplatníkovi k volné dispozici, ale musí zůstat v režimu dlouhodobého spoření.
K čl. I bodu 5
Navrhuje se doplnit zákon o daních z příjmů tak, aby bylo zřejmé, že příspěvek zaměstnavatele poskytovaný podle nového ustanovení zákoníku práce je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele za podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů.
Jde o navazující změnu k zavedení nového pracovněprávního nároku zaměstnance. Jejím cílem je zajistit, aby právní úprava byla z hlediska zaměstnavatelů daňově předvídatelná a aby nevznikaly pochybnosti o daňovém zacházení s novou zákonnou povinností.
K části druhé
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
K čl. II bodu 1
Navrhuje se zavést zvýšený státní příspěvek pro účastníky do 30 let věku v prvních 12 kalendářních měsících od vzniku jejich prvního doplňkového penzijního spoření nebo dlouhodobého investičního produktu.
Cílem je motivovat mladé osoby k dřívějšímu zahájení spoření na stáří. Časný vstup do systému dlouhodobého spoření má zásadní význam pro celkovou výši naspořených prostředků, neboť umožňuje delší investiční horizont a delší dobu zhodnocování prostředků.
Zvýšený státní příspěvek činí 50 % z měsíčního příspěvku účastníka, nejvýše však 1 000 Kč měsíčně. Podpora je omezena nejvýše na 12 kalendářních měsíců v souhrnu za doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt téhož účastníka. Návrh tak zachovává motivační charakter opatření a současně omezuje jeho dopad na veřejné rozpočty.
K čl. II bodu 2
Navrhuje se umožnit účastníkovi doplňkového penzijního spoření, který nedosáhl věku 50 let, převést část prostředků účastníka na jeho dlouhodobý investiční produkt.
Převod je omezen na nejvýše 50 % hodnoty prostředků evidovaných jako příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele a odpovídající podíl na výnosech a ztrátách. Státní příspěvky a výnosy připadající na státní příspěvky se nepřevádějí. Toto řešení respektuje skutečnost, že státní příspěvek je navázán na režim doplňkového penzijního spoření, a zároveň umožňuje účastníkovi flexibilněji nakládat s vlastními prostředky a prostředky od zaměstnavatele.
Věkové omezení do 50 let sleduje ochranu účastníka před nevhodným přesunem prostředků v pozdější fázi spoření, kdy se zpravidla zkracuje investiční horizont. Převod není dávkou, odbytným ani částečným odbytným a jeho provedením doplňkové penzijní spoření nezaniká. Prostředky tak zůstávají určeny ke spoření na stáří.
K čl. II bodu 3
Navrhuje se snížit maximální úplatu za zhodnocení majetku v ostatních účastnických fondech z 15 % na 10 %.
Cílem navržené úpravy je zvýšit čistý výnos účastníků doplňkového penzijního spoření a posílit nákladovou efektivitu systému. Návrh zachovává možnost penzijní společnosti získat odměnu za dosažené zhodnocení, avšak snižuje její maximální zákonnou hranici.
K čl. II bodu 4
Navrhuje se zavést strategii životního cyklu jako základní strategii spoření. Pokud účastník při uzavření smlouvy neurčí strategii spoření, bude se mít za to, že určil strategii životního cyklu.
Návrh reaguje na riziko, že účastníci s dlouhým investičním horizontem mohou setrvávat v příliš konzervativních strategiích, které nemusí odpovídat jejich věku ani účelu dlouhodobého spoření na stáří. U účastníků mladších 45 let proto penzijní společnost doporučí strategii životního cyklu nebo jinou strategii s převažující dynamickou složkou.
Současně je zachována svoboda volby účastníka. Účastník může zvolit i jinou strategii, penzijní společnost jej však musí srozumitelně upozornit na možné dopady konzervativní strategie při dlouhém investičním horizontu.
K čl. II bodu 5
Navrhuje se nahradit automatický převod prostředků do povinného konzervativního fondu před dosažením důchodového věku systémem založeným na informovaném rozhodnutí účastníka.
Penzijní společnost má účastníka nejpozději 5 let před dosažením věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod informovat o možnosti převodu prostředků do povinného konzervativního fondu nebo do účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem. Samotný převod však provede pouze na žádost účastníka.
Tato úprava lépe zohledňuje rozdíl mezi účastníkem, který zamýšlí jednorázové vyrovnání, a účastníkem, který plánuje postupné čerpání prostředků. Automatické zkonzervativnění nemusí být vhodné zejména v případech, kdy budou prostředky čerpány postupně a část z nich může zůstat investována po delší dobu.
K čl. II bodu 6
Navrhuje se doplnit pravidelný výpis účastníka o modelovou informaci o očekávané měsíční dávce z doplňkového penzijního spoření, a to ve vybraných věkových milnících 45, 50, 55 a 60 let.
Účelem je posílit praktickou informovanost účastníka. Samotný údaj o aktuální hodnotě účtu nemusí být pro účastníka dostatečně srozumitelný z hlediska budoucího příjmu ve stáří. Modelová informace má účastníkovi přiblížit, jakou přibližnou měsíční dávku mohou jeho prostředky představovat.
K části třetí
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
K čl. III bodu 1
Navrhuje se umožnit majiteli dlouhodobého investičního produktu převést peněžní prostředky nebo majetek vedené v rámci dlouhodobého investičního produktu na jeho doplňkové penzijní spoření.
Tato úprava tvoří protějšek k možnosti převodu části prostředků z doplňkového penzijního spoření na dlouhodobý investiční produkt. Cílem je umožnit obousměrnou flexibilitu mezi oběma produkty, pokud prostředky zůstávají určeny ke spoření na stáří.
Zároveň se výslovně stanoví, že takový převod se nepovažuje za výběr prostředků z dlouhodobého investičního produktu. Tím se brání tomu, aby převod mezi dvěma podporovanými produkty vyvolal stejné následky jako předčasné vybrání prostředků k volnému použití.
K čl. III bodu 2
Navrhuje se zavést státní příspěvek k dlouhodobému investičnímu produktu pro osoby mladší 30 let za obdobných podmínek, jaké se zavádějí u doplňkového penzijního spoření.
Cílem je zachovat neutralitu mezi doplňkovým penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem. Pokud má být mladá generace motivována k včasnému zahájení spoření na stáří, neměla by být zvýšená státní podpora omezena pouze na jeden z těchto dvou produktů.
Státní příspěvek činí 50 % hodnoty prostředků připsaných ve prospěch dlouhodobého investičního produktu za kalendářní měsíc, nejvýše však 1 000 Kč měsíčně. Příspěvek náleží nejvýše za 12 kalendářních měsíců v souhrnu za doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt téhož majitele. Tím se předchází duplicitnímu čerpání zvýšené podpory.
Podrobnosti poskytování státního příspěvku stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Vzhledem k tomu, že dlouhodobý investiční produkt je poskytován různými typy regulovaných finančních institucí, je vhodné ponechat technické parametry administrace na prováděcím právním předpisu.
K části čtvrté
Změna zákoníku práce
K čl. IV bodu 1
Navrhuje se doplnit informační povinnost zaměstnavatele o možnosti požádat o příspěvek na spoření na stáří podle § 224a. Cílem je zajistit, aby byl zaměstnanec srozumitelně informován o tomto benefitu již při vzniku pracovního poměru, čímž se zvyšuje transparentnost a šance na reálné využití tohoto nástroje podpory spoření.
K čl. IV bodu 2
Vkládá se nový § 224a, který zakládá právo zaměstnance v pracovním poměru požádat zaměstnavatele o příspěvek na doplňkové penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt.
Podmínka rozsahu práce: Nárok je omezen na zaměstnance, jejichž sjednaný rozsah týdenní pracovní doby činí nejméně polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Tato podmínka zajišťuje, že benefit cílí na zaměstnance s významnějším pracovním úvazkem, u nichž lze předpokládat dlouhodobější stabilitu pracovněprávního vztahu.
Princip „na žádost“: Povinnost zaměstnavatele nevzniká automaticky, ale na základě písemné žádosti zaměstnance, který sám na produkt přispívá alespoň 500 Kč měsíčně. Tím je posílena spoluúčast zaměstnance a zároveň zajištěna administrativní přehlednost pro zaměstnavatele.
Koordinační mechanismus: V ustanovení je explicitně řešen vztah k případnému souběhu s povinnými příspěvky u náročných profesí. Pokud zaměstnanci vznikne za totéž období nárok na oba typy příspěvků, zaměstnavatel zaplatí pouze vyšší z nich. Tím je zajištěna ochrana zaměstnance (nebude krácen na vyšším nároku) a současně vyloučena administrativní a finanční duplicita plnění. V žádném případě tímto není dotčen nárok zaměstnance na případný vyšší benefit sjednaný v kolektivní smlouvě, pokud by byl ještě vyšší než oba zákonné tituly.
K čl. IV bodu 3 (Změna § 363)
Jde o legislativně-technickou úpravu, která doplňuje nový § 224a do výčtu ustanovení, od kterých se nelze odchýlit v neprospěch zaměstnance, čímž se toto právo stává minimálním zákonným standardem.
K části páté
Změna zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří
K čl. V bodu 1
Navrhuje se doplnit předmět zákona tak, aby zohledňoval i vazbu na nový příspěvek zaměstnavatele podle zákoníku práce.
Cílem není změnit základní koncepci zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří, ale zajistit jeho koordinaci s nově zaváděným pracovněprávním nárokem zaměstnance.
K čl. V bodu 2
Navrhuje se rozšířit vymezení produktu spoření na stáří také o dlouhodobý investiční produkt.
Tato změna je nezbytná pro koordinaci právní úpravy s věcným záměrem, podle něhož má příspěvek zaměstnavatele směřovat nejen na doplňkové penzijní spoření, ale také na dlouhodobý investiční produkt. Zároveň se tím sjednocuje terminologie napříč dotčenými právními předpisy.
K čl. V bodu 3
Navrhuje se stanovit pravidlo pro souběh práva na povinný příspěvek podle zákona č. 324/2025 Sb. a práva na příspěvek zaměstnavatele podle zákoníku práce.
Pokud zaměstnanci vznikne za totéž období nárok na oba příspěvky, zaměstnavatel zaplatí pouze vyšší z nich. Toto pravidlo brání duplicitě plnění za stejné období a současně zajišťuje, že zaměstnanec nebude krácen, pokud mu podle jednoho z režimů náleží vyšší příspěvek. Tímto není dotčen nárok zaměstnance na případný vyšší benefit sjednaný v kolektivní smlouvě, pokud by byl ještě vyšší než oba zákonné tituly.
K části šesté
Přechodná ustanovení
K čl. VI bodu 1
Navrhuje se stanovit, že právo zaměstnance požádat o placení příspěvku zaměstnavatele podle zákoníku práce lze poprvé uplatnit ode dne nabytí účinnosti zákona.
Toto přechodné ustanovení vyjasňuje časový okamžik, od kterého mohou zaměstnanci nové právo využít.
K čl. VI bodu 2
Navrhuje se odložit povinnost zaměstnavatele začít platit příspěvek podle zákoníku práce nejdříve za třetí kalendářní měsíc následující po měsíci, ve kterém zákon nabyl účinnosti.
Cílem je poskytnout zaměstnavatelům přiměřený čas na úpravu interních, mzdových a evidenčních procesů. Současně se tím omezuje riziko aplikačních problémů bezprostředně po nabytí účinnosti zákona.
K čl. VI bodu 3
Navrhuje se stanovit, že státní příspěvek k dlouhodobému investičnímu produktu lze poprvé poskytnout za kalendářní měsíc následující po dni nabytí účinnosti zákona.
Cílem je vyloučit zpětné uplatňování státního příspěvku za období před účinností právní úpravy a umožnit poskytovatelům dlouhodobých investičních produktů a Ministerstvu financí připravit základní administrativní postupy.
K čl. VI bodu 4
Navrhuje se odložit první použití nové informační povinnosti penzijní společnosti týkající se modelové informace o očekávané měsíční dávce.
Penzijní společnosti tak získají čas na úpravu výpisů a interních systémů. Povinnost se poprvé použije pro výpis za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém zákon nabyl účinnosti.
K části sedmé
Účinnost
K čl. VII
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2027.
Toto datum odpovídá povaze navrhovaných změn, které mají dopad na daňové posouzení příspěvků, administraci státní podpory, postupy penzijních společností, poskytovatelů dlouhodobých investičních produktů a zaměstnavatelů. Účinnost k počátku kalendářního roku je vhodná rovněž z hlediska mzdové a daňové evidence.