OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu
Současná právní úprava standardizace (z dnešního pohledu pojmosloví normalizace) je částečně uvedena v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Klíčové problémy platného právního vztahu:
Srozumitelnost textu z hlediska celého právního řádu.
Právní úprava v současné podobě je dosti novelizovaná (kdy orgány státní správy v oblasti normalizace byly různorodé za posledních 30 let).
Vymezení základních pojmů není v současné době dostatečné.
Základní právní úprava v oblasti standardizace je obsažena v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a též v zákoně č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dle pak též např. v zákoně č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti s novou právní úpravou zákona o standardizaci se v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu řeší i transformace Puncovního úřadu. Puncovní úřad se navrhuje transformovat do Českého metrologického institut (ČMI).
U činnosti České agentury pro standardizaci (v současné době státní příspěvkové organizace) se navrhuje zřízení právnické osoby vzniklé ze zákona, která bude mít veřejnoprávní prvky. Tvorba norem, jejich zajištění pro ČR a další hlavní činnosti této agentury jsou považovány za velice důležité a v zájmu ČR, z tohoto důvodu se předpokládá vytvoření právnické osoby zřízené zákonem, která nebude zřízena za účelem zisku, ale optimálním zajištění celé oblasti standardizace.
Činnost Puncovní úřadu je upravena zejména zákonem č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákonem České národní rady č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů ve znění pozdějších předpisů.
Český metrologický institut se řídí zejména zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších zákonů.
Zřízení a základní kompetence ČOI upravuje zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Kompetence dále rozšiřuje celá řada zvláštních právních předpisů.
Řízení, resp. postup při provádění kontrolní činnosti, je pro všechny uvedené organizace upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Základní činností prováděných Puncovním úřadem dle puncovního zákona lze rozdělit do dvou oblastí, a to puncovní kontrola a puncovní inspekce.
Puncovní kontrola zahrnuje okruh činností spojených se zkoušením a označování zboží z drahých kovů.
Puncovní inspekce obsahuje činnosti dohledového charakteru včetně ukládání sankcí v rámci přestupkového řízení.
Dále Puncovní úřad zajišťuje mezinárodní spolupráci s puncovními úřady jiných států, provádí poradenskou či znaleckou činnost apod.
ČOI je hlavním orgánem dozoru nad trhem provádějícím kontroly v širokém spektru oblastí a zároveň vede přestupková řízení a ukládá sankce. Navrhovaná novela má za cíl kontrolu dodržování povinností dle puncovního zákona svěřit ČOI.
Český metrologický institut je národním metrologickým institutem, jehož hlavní činností je zkoušení měřidel. Oblast puncovní kontroly (zkoušení zboží z drahých kovů) přechází do jeho působnosti.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Vytvořit moderní, obecný a zastřešující právní předpis pro tvorbu norem, zastřešení norem, vytvoření agentury, proces standardizace a i evropské/mezinárodní pojetí standardizace, tedy normalizace.
Standard z obecného hlediska znamená obvyklý, je často překládán jako norma. Z tohoto důvodu se navrhuje zákon nazvat „zákon o standardizaci“.
Ze současných souvisejících právních předpisů zrušit příslušná ustanovení do jedné právní úpravy (zejména zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů).
Základním poslání právní úpravy bude uplatňovat a prosazovat na základě výsledků vědy, techniky, praxe, evropského a mezinárodního standardu nové směry technického rozvoje za účelem zvyšování technické a ekonomické úrovně výroby a výrobků, jejich jakosti, specializace výroby a efektivnosti investic.
Cílem navrhované právní úpravy je modernizace rámce pro tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem (ČSN). Návrh reaguje na dynamický technologický rozvoj, povinnost harmonizace s evropským normalizačním systémem a nutnost jednoznačného definování vztahu mezi technickými normami a právními předpisy.
Hlavními pilíři úpravy jsou posílení role zainteresovaných stran a technické veřejnosti v procesu tvorby norem, prioritizace evropských norem pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu a definování ochrany duševního vlastnictví norem v éře umělé inteligence.
Návrh jasně definuje složení soustavy ČSN, a zároveň se zakotvuje ochrana zkratky „ČSN“, která je pro uživatele garantem kvality a odborné revize. Právní úprava nově jasně stanovuje vzájemnou hierarchii jednotlivých ČSN a vymezuje pravidla pro tvorbu původních (národních) ČSN, čímž se předejde duplicitám a technickým překážkám v rámci jednotného trhu EU. Vzhledem k rychlosti přebírání norem a jejich vysoce odbornému charakteru se nově připouští vydání normy v anglickém či jiném jazyce, případně bilingvně. Pro zajištění právní jistoty a ochrany koncového uživatele text návrhu stanovuje, že v případě rozporu je rozhodující české znění.
Návrh úpravy potvrzuje základní princip, že technická norma není obecně závazná, ale má doporučující charakter, pokud ji za závaznou neprohlásí konkrétní zákon. Ustanovení v § 42 řeší kolizní pravidla pro případ, že se dvě normy ocitnou v rozporu, přičemž prioritu dostávají normy evropské před mezinárodními a mezinárodní před původními českými. Nově se ukotvuje ochrana textů ČSN, což je kritické ustanovení reflektující 21. století. Explicitně se zakazuje využívání textů a dat z norem pro trénování systémů umělé inteligence (AI) bez souhlasu Agentury. Normy jsou výsledkem nákladné odborné činnosti a jejich neřízené vytěžování do databází třetích stran by podkopalo ekonomickou udržitelnost normalizačního systému.
Cílem zákona je též začlenit Puncovní úřad do Českého metrologického institutu formou:
Zrušení Puncovního úřadu jako samostatného orgánu.
Převedení jeho působnosti v oblasti laboratorních zkoušek (puncovní kontrola) na Český metrologický institut a v oblasti dozoru nad trhem (puncovní inspekce) na Českou obchodní inspekci.
Převedení zaměstnanců, majetku, práv a závazků.
Úpravy souvisejících právních předpisů.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Lze konstatovat návrh není rozporný s předpisy Evropské unie. Nebylo ani identifikováno, že by návrh byl rozporný s judikaturou soudních orgánů Evropské unie, případně s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Evropský výbor pro normalizaci (anglicky European Committee for Standardization – ECS, francouzsky Comité Européen de Normalisation – CEN) je nezisková organizace, jejímž posláním je podpora evropské ekonomiky v globálním obchodu, prosperity obyvatel Evropy a životního prostředí, tím že poskytuje efektivní základnu pro zainteresované strany při rozvoji, údržbě a šíření ucelených souborů norem a specifikací. Vídeňská smlouva byla podepsána mezi CEN a ISO v roce 1991 s počátkem platnosti v polovině 90. let. Její primární cíl je zabránit duplicitám (eventuálně konfliktům) mezi normami CEN a ISO. V posledním desetiletí CEN přebírá normy ISO, kterými nahrazuje vlastní CEN normy. Tuto mezinárodní spolupráci a členství má zajišťovat právě nově vzniklá, nezávislá, Česká agentura pro standardizaci (Agentura).
Puncovní úřad zastupuje Českou republiku v Konvenci pro zkoušení a označování zboží z drahých kovů (The Convention on the Control and Marking of Articles of Precious Metals). ČR je právoplatným členem Konvence od roku 1994. Konvence je jediná nezávislá mezivládní organizace, která se zabývá aspekty zkoušení a označování zboží z drahých kovů. Sídlo organizace se nachází ve Švýcarsku – Ženevě. Konvence byla založena v roce 1972 ve Vídni. Jejím posláním je usnadnit obchod se zbožím z drahých kovů mezi členskými státy. Depozitářem Konvence je Švédské království. Konvencí jsou definovány a používány společné puncy, platné ve všech členských státech Konvence.
Puncovní úřad zastupuje Českou republiku v mezinárodní normalizaci v oblasti drahých kovů, a to v ISO ve skupině WG 1 TC 174 a v CEN v komisi TC 283.
Na poli mezinárodní spolupráce může Český metrologický institut nemalou škálu zkušeností a poskytnout potřebnou podporu pro mezinárodní zastupování státu v oblasti puncovnictví.
Český metrologický institut zabezpečuje (v úzké spolupráci s ÚNMZ) plnění úkolů, které vyplývají z členství ČR v EU a v evropských metrologických orgánech a organizacích (EURAMET e.V., WELMEC) a z mezivládních smluv a ujednání (Metrická konvence, Ujednání CIPM MRA, OIML). V užším regionu střední Evropy se ČMI podílí na činnosti sdružení národních metrologických institutů zemí bývalého Rakouska – Uherska DUNAMET.
Navrhovaná právní úprava, i na základě výše uvedeného, nemá dopad na mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí
V souvislosti s navrhovanou úpravou se nepředpokládají negativní dopady na státní rozpočet. Ve vztahu k zřízení nově vzniklých organizací, Českou agenturou pro standardizaci (v současné době státní příspěvková organizace) dojde k snížení nákladů na státní rozpočet.
Převedením činností Puncovního úřadu na ČMI a s tím spojené krátkodobé náklady předpokládá výdaje, které budou pokryty zejména ze zdrojů ČMI a Puncovního úřadu. Hlavní část nákladů bude tvořit integrace IT systémů, úprava infrastruktury ČMI a finalizace organizační změny. Počáteční výdaje budou ve střednědobém výhledu převýšeny úsporami pocházejících ze snížení administrativních nákladů, odstranění duplicitních pozic a využití společných laboratoří. Navrhovaný zákon nemá dopady na rozpočty krajů a obcí.
7. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, a zhodnocení dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní sociální dopady.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní dopady na životní prostředí.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Na základě navrhované právní úpravy nebude docházet ke zpracování osobních údajů ani se nepředpokládají žádné dopady na soukromí osob, nad současná platnou právní úpravu. Lze proto konstatovat, že návrh není v rozporu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů ani s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
9. Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika ve vztahu k části návrhu týkající se nově vzniklých organizací nebyla identifikována. Podstata navrhovaného řešení spočívá v možnosti zřídit nově vzniklé právnické osoby s veřejnoprávními prvky. Navrhovaná úprava však nepřináší nové postupy, ve kterých by mohla vzniknout korupční rizika. Předpokládá se ponechání současných pojistek kontroly (obecně jistě orgánů činných v trestním řízení nebo v rámci Nejvyššího kontrolního úřadu, ve smyslu kontroly nad finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob). U České agentury pro standardizaci se navrhuje též dohled UNMZ.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava má neutrální či spíše pozitivní dopad na bezpečnost.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné dopady na obranu státu.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny
Nepředpokládají se dopady na rodiny. Navrhovaná právní úprava neupravuje oblasti, ve kterých by takové dopady mohly vzniknout. Z pohledu hodnocení dopadů na rodiny je proto navrhovaná právní úprava neutrální.
12. Zhodnocení územních dopadů
Navrhovaná právní úprava se nedotýká územních samosprávných celků.
13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nedopadá na oblast digitální agendy nebo agendy, která by mohla být digitalizována. Není proto ani v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
14. Regulace lobbování
Navrhovaný zákon nebyl předmětem lobbování podle zákona č. 168/2025 Sb. o regulaci lobbování.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Část první - standardizace
Hlava I
Zcela novou právní úpravou zákona o standardizaci se navrhuje vytvoření komplexní, moderní a optimální právní úpravy, která řeší doposud trochu roztříštěnou úpravu de lege lata. Upravuje se předmět úpravy, přesné vymezení pojmů, které jsou používány v celém návrhu.
Základním smyslem standardizace je pomocí jednotných pravidel, požadavků, charakteristik nebo postupů pro výrobky a jejich uvádění na trh, pro zřizování a poskytování služeb nebo pro uskutečňování jiných činností přispívat k zajištění jejich bezpečnosti, kompatibility, jakosti, interoperability a k ochraně veřejného zájmu. Součástí standardizace je současné pojetí normalizace.
Předpokládá se vytvoření změny právní úpravy současné státní příspěvkové organizace (zřízené UNMZ) na právnickou osobu svého druhu, zřízenou přímo ze zákona a veřejnoprávními prvky. Tento koncept je optimální, jelikož tato právnická osoba nemá být zřízena za účelem zisku, ale zejména k zajištění své hlavní činnosti a rozvoj této činnosti.
Za hlavní činnost se předpokládá zajištění následujících činností Českou agenturou pro standardizaci:
a)plní úkoly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci, b)plní povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích, c)zajišťuje tvorbu a vydávání českých technických norem, d)zajišťuje pro ministerstva, jiné správní úřady nebo územní samosprávné celky zpřístupnění českých technických norem a jiných technických dokumentů prostřednictvím sponzorovaného přístupu, e)zajišťuje tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového standardu stavby podle jiného právního předpisu, f)na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Úřadem zajišťuje odborné činnosti ve prospěch státu a g)vydává Věstník Agentury.
Z tohoto důvodu není optimální cesta státního podniku (oproti tomu Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá i snížení státních podniků) ani přímo právnické osoby, která by byla zřízena za účelem zisku.
Precizně se vytváří pojmosloví pro celou právní úpravu. Např. je využita „tradiční“ definice české státní normy. Podrobně je např. definována harmonizovaná norma (harmonizovaná norma vzniká na základě požadavku Komise EU, harmonizace se oznamuje uveřejněním ve Věstníku EU (OJEU). EU obecně uvádí následující definici: Harmonizovaná norma je evropská norma vypracovaná uznanou evropskou normalizační organizací: CEN, CENELEC nebo ETSI. Vzniká na základě žádosti Evropské komise adresované jedné z těchto organizací. Odkazy na harmonizované normy musí být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.
U nově vzniklé právnické osoby se předpokládá i možná kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.
Hlava II
Zde se pregnantně vymezuje státní potažmo veřejná správa v oblasti standardizace. Politiku standardizace zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (viz i přímá novela tzv. kompetenčního zákona), Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (UNMZ) zajištuje součinnost nově vzniklé organizaci České agentuře pro standardizaci, zajišťuje vyřízení přestupků a vykonává dozor.
Agentura je nově změněná právnická osoba s veřejnoprávními prvky. Jedná se o nezávislou organizaci, která bude zajišťovat zejména tvorbu a vydávání českých technických norem a další hlavní činnosti. Které mají silný veřejnoprávní charakter. Distribuce norem je dána nadále do komerční báze prodeje norem. Vedle toho v hlavní činnosti bude nadále zajišťovat sponzorovaný přístup k normám a tvorbu, správu, rozvoj a zveřejnění datového standardu stavby.
V návrhu jsou precizně specifikovány orgány České agentury pro standardizaci, včetně jejích přesné činnosti, jejich jmenování či odvolání a všech další podstatných souvislostí.
Je přesně stanoveno hospodaření Agentury. Agentura sestavuje pro rozpočtový rok rozpočet, který je vyrovnaný nebo přebytkový s ohledem na předpokládané příjmy a výdaje v daném roce. Rozpočtovým rokem je kalendářní rok, tedy od 1.1. do 31. 12. kalendářního roku. Pro účely správy poplatku za sponzorovaný přístup se rozpočet Agentury považuje za veřejný rozpočet. Rozpočet Agentury schvaluje Rada a projedná jej Dozorčí rada (§ 23).
Je v návrhu výčet příjmů Agentury z její hlavní činnosti a vedlejší činnosti, které tvoří její rozpočet. V případě příjmů z vedlejší činnosti Agentury je výše úplaty za vedlejší činnosti stanovena na základě ceníku Agentury. Ceník Agentury před jeho uveřejněním projedná Dozorčí rada a odsouhlasuje UNMZ. Ceník nabývá účinnosti jeho uveřejněním na internetových stránkách Agentury. Dále pak citované ustanovení stanoví výčet výdajů agentury, které vychází z její hlavní a vedlejší činností, správou majetku a provozní činností Agentury.
Je též upraven finanční vztah mezi Agenturou a UNMZ. Financování činností, kterými pověří UNMZ Agenturu se stanoví na základě veřejnoprávní smlouvy. Může jít například o činnost z oblasti standardizace, nad rámec činnosti Agentury stanovené zákonem, realizace jiných úkolů v rámci projektů, které jsou v gesci jiných ústředních orgánů státní správy nebo jiných orgánů veřejné moci, kterými byl pověřen UNMZ a jejichž plnění svěřil UNMZ Agentuře. Veřejnoprávní smlouva stanoví zejména vymezení rozsahu činností, výši úplaty za činnosti a její splatnost.
Návrh upravuje pro Agenturu též 3 typy fondů, do kterých kladné přebytky za předchozí roky.
Je obdobně jako v současné právní úpravě navržen sponzorovaný přístup a příspěvek za datový standard stavby. Tomu odpovídá i zrušení příslušných ustanovení v zákoně č. 22/1997 Sb.
Návrh má i přesné vymezení mezinárodní spolupráce na poli standardizace.
Hlava III
Jedná se o precizní úpravu vymezení soustavy norem a tvorby norem. Tomu odpovídá i zrušení příslušných ustanovení v zákoně č. 22/1997 Sb. Je přesně vymezena tvorba norem, jazyk využívaný v normách, platnost, účinnost a závaznost norem, jakož i rozmnožování a rozšiřování norem.
Hlava IV
Je navržen dozor nad výkonem činností Agentury ze strany UNMZ.
Hlava V
Zde je upravena oblast přestupků ve vztahu ke standardizaci.
Hlava VI
Jsou navrženy precizní a komplexní přechodná ustanovení.
Část druhá
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Změna předpokládá změnu pojetí z normalizace na politiku standardizace.
Tato část zákona obsahuje též úpravu navazující na změny v puncovním zákoně.
Část třetí
Změna zákona o České obchodní inspekci
V souvislosti s novými dozorovými pravomocemi České obchodní inspekce v oblasti puncovnictví lze očekávat, že v praxi budou ve zvýšené míře nastávat situace, kdy bude žádoucí z pohledu taktiky, potřeby rychlé reakce, ale i z důvodu omezené dostupnosti zaměstnanců s potřebnou specializací v rámci jednotlivých inspektorátů provést kontrolu i v jiném kraji, než ve kterém má inspektorát sídlo. Cílem změn provedených v ust. § 1 odst. 3 zákona o České obchodní inspekci tak je upravit místní příslušnost odchylně pro výkon kontroly a pro vedení správního řízení.
Dále se mění ust. § 3 odst. 1 písm. c) zákona o České obchodní inspekci zněním, které upravuje hrazení nákladů za zkoušky provedené za účelem ověření, zda výrobek nebo služba jsou v souladu s požadavky právních předpisů, popřípadě odpovídají deklarovaným vlastnostem. Navrhované úpravy sjednocují znění daného ustanovení s úpravou obsaženou v ust. § 5 odst. 4 zákona č. 87/2023 Sb., o dozoru nad trhem s výrobky, zejména v tom směru, že nově zakotvují nárok České obchodní inspekce na náhradu nákladů vynaložených nikoliv jen za samotné zkoušky, ale i za nakládání se vzorkem nebo jeho skladování.
Část čtvrtá
Změna zákona o metrologii
Navrhuje se upřesnění rozsahu zákonného zmocnění v současnosti obsaženého v § 3 odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., v jehož smyslu prováděcí právní předpis stanoví seznam stanovených měřidel podléhajících ověření. Daným prováděcím předpisem je vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.
Návrhem změny zákona č. 505/1990 Sb. nedochází k založení žádných nových povinností na straně adresátů zákona.
Část pátá
Změna puncovního zákona
Tato část návrhu zákona mění puncovní zákon ve smyslu obecné části důvodové zprávy. Jedná se o technickou novelu, kdy část působnosti Puncovního úřadu týkající se tzv. puncovní kontroly, což představuje zejména zkušební činnost v laboratořích) přechází na Český metrologický institut, část působnosti týkající se kontroly trhu a dodržování povinností výrobců, obchodníků a dovozců na Českou obchodní inspekci , část působnosti spočívající zejména v přezkumu rozhodnutí Českého metrologického institutu na UNMZ a část na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ve věcech spojených s nakládáním s majetkem pocházejícím z činností v oblasti puncovnictví.
Mimo to, jsou v části první provedeny drobné úpravy ve smyslu zpřesnění terminologie zejména s ohledem na aktuální legislativní rámec jednotného trhu a legislativy Evropské Unie.
Jsou zde navržena i precizní a komplexní přechodná ustanovení.
Část šestá
Změna zákona o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví.
Tato část zákona obsahuje úpravu navazující na změny v puncovním zákoně.
Část sedmá
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Změna souvisí se změnou postavení dnes Agentury (státní příspěvkové organizace) na Agenturu na právnickou osobou s veřejnoprávními prvky.
Část osmá
Změna zákona o správních poplatcích
Ruší správní poplatky u činností, které nejsou příliš využívány nebo administrativní zátěž s nimi spojená převyšuje jejich výnos. A zejména se ruší poplatky, které souvisejí s činností Puncovního úřadu.
Část devátá
Změna zákona o dozoru nad trhem s výrobky
Tato část zákona obsahuje úpravu navazující na změny v puncovním zákoně.
Část desátá
Změna zákona o obecné bezpečnosti
Tato část zákona obsahuje úpravu navazující na změny v puncovním zákoně.
Část jedenáctá
Změna zákona o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí
Změna souvisí se změnou postavení dnes Agentury (státní příspěvkové organizace) na Agenturu na právnickou osobou s veřejnoprávními prvky, včetně navrženého příspěvku za datový standard stavby (obdobně jako současná úprava).
Část dvanáctá
Zrušovací ustanovení
Navrhuje se zrušení částí či celých právních předpisů, které souvisejí se změnami předpisů.
Část třináctá
Účinnost
Účinnost je navržena v souladu s pravidly stanovenými zákonem č.222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, tak, aby byl zákon účinný od 1. ledna kalendářního roku. Vzhledem k předpokládané délce legislativního procesu je u převážné části zákona navržena účinnost dne 1. ledna 2027. Výjimku představuje pouze změna zákona o metrologii, kde je navržena účinnost o rok pozdější, tedy s počátkem ode dne 1. ledna 2028.
Poznámky
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES.
2 Zákon č. 330/2025 Sb., o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí a o změně zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.