A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Podle § 26 zákona o nemocenském pojištění činí obecná podpůrčí doba u nemocenského nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, nestanoví-li zákon jinak.
Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény pouze po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů. Současně platí, že nemocenské této skupině pojištěnců nelze vyplácet déle než do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.
Platná právní úprava tedy staví ekonomicky aktivní poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, do odlišného postavení oproti ostatním pojištěncům, pokud jde o délku výplaty nemocenského při delší dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě.
Navrhovaná právní úprava reaguje na tuto dílčí odlišnost. Jejím cílem je odstranit pouze limit počtu kalendářních dnů pro výplatu nemocenského u poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a navázat délku výplaty nemocenského u této skupiny na obecnou podpůrčí dobu.
Návrh je záměrně koncipován jako malá novela. Nemění právní úpravu poživatelů starobního důchodu. Nemění ani další části právní úpravy nemocenského pojištění, zejména ochrannou lhůtu podle § 15 zákona o nemocenském pojištění, právní úpravu ošetřovného nebo úpravu přeplatků při zpětném přiznání důchodu. Předmětem návrhu je výlučně délka výplaty nemocenského u poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v době trvání pojištěné činnosti.
2. Důvod předložení a hlavní principy navrhované právní úpravy
Hlavním cílem návrhu je zmírnit tvrdost současné právní úpravy v případech, kdy ekonomicky aktivní poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně onemocní nebo mu je nařízena karanténa na dobu přesahující 70 kalendářních dnů. V takových případech se dnes výplata nemocenského zastaví, přestože jde o osobu, která vykonává pojištěnou činnost a účastní se systému nemocenského pojištění.
Návrh vychází z toho, že v případě této skupiny pojištěnců je vhodné použít obecnou podpůrčí dobu podle § 26 zákona o nemocenském pojištění, avšak při zachování dosavadního pravidla, že nemocenské nenáleží po skončení zaměstnání nebo pojištění. Tím se odstraňuje nejtvrdší dopad současné právní úpravy, aniž by docházelo k širší změně konstrukce nemocenského pojištění.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh není v rozporu s čl. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod, podle nichž jsou lidé svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu. Návrh není v rozporu ani s čl. 26 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací, ani s čl. 30 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci.
Navrhovaná úprava sleduje legitimní cíl v oblasti sociálního zabezpečení a pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením. Vede k omezení dosavadního rozdílného zacházení v oblasti délky výplaty nemocenského, aniž by zasahovala do základní konstrukce nemocenského pojištění.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předmět návrhu spadá do oblasti vnitrostátní úpravy nemocenského pojištění. Návrh nepředstavuje transpozici práva Evropské unie a není v rozporu se závazky České republiky vyplývajícími z členství v Evropské unii.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava bude mít negativní dopad na výdaje systému nemocenského pojištění, a tím i na státní rozpočet, neboť u poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně bude nemocenské možné vyplácet i po uplynutí dosavadního limitu 70 kalendářních dnů.
Přesné vyčíslení tohoto dopadu závisí zejména na počtu dotčených pojištěnců, u nichž dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa přesáhne 70 kalendářních dnů, na délce výplaty nemocenského nad dosavadní limit a na výši denních vyměřovacích základů.
Z dat Ministerstva práce a sociálních věci vyplývá, že v roce 2024 bylo v pracovním poměru celkem 41 092 osob pobírajících invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a celkový počet dočasných pracovních neschopností těchto osob činil 25 466. Počet dnů dočasné pracovní neschopnosti u předmětných pojištěnců činil průměrně 63,4 dne na osobu. Navrhovaná právní úprava dle vyjádření ministerstva povede u cca 20 % invalidních důchodců třetího stupně s dočasnou pracovní neschopností s nárokem na nemocenské k prodloužení doby výplaty dávky s celkovými dopady na státní rozpočet ve výši cca 40 až 60 mil. Kč ročně.
Dopad na rozpočty krajů a obcí se nepředpokládá.
6. Předpokládaný dopad na podnikatelské prostředí
Návrh nepřináší nové administrativní povinnosti pro zaměstnavatele ani pro osoby samostatně výdělečně činné. Nemění ohlašovací povinnosti, evidenční povinnosti ani způsob výpočtu pojistného.
Návrh se nedotýká náhrady mzdy, platu nebo odměny v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Jeho dopad se týká pouze další výplaty nemocenského v rámci systému nemocenského pojištění.
7. Předpokládané sociální dopady
Návrh bude mít pozitivní sociální dopady na ekonomicky aktivní poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a na osoby s nimi žijící ve společné domácnosti. Umožní lépe překlenout období delší léčby, rehabilitace nebo rekonvalescence a může snížit tlak na předčasný návrat do práce v době, kdy zdravotní stav ještě plný návrat neumožňuje.
Návrh může současně přispět ke stabilitě pracovního uplatnění této skupiny osob a omezit riziko ztráty příjmu v případech závažnějších nebo déletrvajících zdravotních komplikací.
8. Předpokládané dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá rozdílné dopady na muže a ženy a je z tohoto hlediska neutrální.
9. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na životní prostředí.
10. Předpokládané dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nevyvolává potřebu nového zpracování osobních údajů ani rozšíření dosavadních evidencí a je z tohoto hlediska neutrální.
11. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nezakládá nová rozhodovací oprávnění ani nové správní procesy, které by zvyšovaly korupční rizika.
12. Informace o lobbování
Navrhovatel v souladu s § 20 odst. 1 písm. j) zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv informuje o tom, že v souvislosti s přípravou tohoto návrhu zákona došlo ze strany České asociace paraplegiků – CZEPA, z. s., ev. č. RL1459912985, k lobbování podle zákona o regulaci lobbování.
13. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila se senátním návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Předložená právní úprava je věcně úzká, obsahově jednoduchá a má povahu malé technické novely.
Návrh se omezuje pouze na dílčí změnu § 28 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a nezasahuje do základní konstrukce systému nemocenského pojištění. Nemění okruh pojištěných osob, sazby pojistného, ochrannou lhůtu, právní úpravu ošetřovného ani další systémové instituty. Smyslem návrhu je odstranit jedinou konkrétní tvrdost stávající právní úpravy, a to omezení výplaty nemocenského na 70 kalendářních dnů u ekonomicky aktivních poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, při současném zachování dosavadního pravidla, že nemocenské této skupině nenáleží po skončení zaměstnání nebo pojištění.
Projednání návrhu zákona již v prvém čtení je dále odůvodněno zájmem na co nejrychlejším odstranění dosavadní disproporce v právní úpravě a na posílení právní jistoty dotčených osob. Včasné přijetí zákona zároveň vytvoří dostatečný časový prostor pro metodickou a organizační přípravu orgánů nemocenského pojištění před navrhovaným dnem nabytí účinnosti.
S ohledem na malý rozsah návrhu, jeho legislativní jednoduchost a omezené věcné dopady se proto navrhuje, aby Poslanecká sněmovna s předloženým návrhem vyslovila souhlas již v prvém čtení.
B. Zvláštní část
K čl. I bodu 1, 4 a 5
Legislativně-technické promítnutí změn do ustanovení zákona o nemocenském pojištění.
K čl. I bodu 2
Z první věty § 28 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění se vypouštějí poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Tím se tato skupina pojištěnců vyjímá ze zvláštní úpravy, podle níž se nemocenské vyplácí pouze po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů v kalendářním roce.
Zvláštní režim poživatelů starobního důchodu zůstává beze změny zachován.
K čl. I bodu 3
Do § 28 se vkládá nový odstavec 2, podle něhož se nemocenské poživatelům invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vyplácí po podpůrčí dobu stanovenou v § 26 zákona o nemocenském pojištění.
Současně se zachovává dosavadní pravidlo, že nemocenské této skupině pojištěnců lze vyplácet nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.
K čl. II
Stanoví se, že nároky na nemocenské vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vyplývající se posoudí podle dosavadních právních předpisů.
Cílem je vyloučit zpětné působení zákona a předejít nejasnostem při posuzování již běžících případů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
K čl. III
Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2027 v souladu s požadavky zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, podle něhož mají právní předpisy nabývat účinnosti přednostně k 1. lednu nebo 1. červenci.
Stanovení pevného data účinnosti na začátek kalendářního roku odpovídá povaze navrhované změny a poskytuje orgánům nemocenského pojištění dostatečný časový prostor pro organizační a metodickou přípravu.
Miloš Vystrčil