Důvodová zpráva k Novela z. o nemocenském pojištění - RJ

Podle § 26 zákona o nemocenském pojištění činí obecná podpůrčí doba u nemocenského nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, nestanoví-li zákon jinak.

Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény pouze po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů. Současně platí, že nemocenské této skupině pojištěnců nelze vyplácet déle než do dne, jímž skončila doba zaměstnání, jde-li o zaměstnance, popřípadě skončilo pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou nebo o zahraničního zaměstnance.⁠​‌​‌‌‌​‌​​‌​‌​​‌⁠

Platná právní úprava tedy staví ekonomicky aktivní poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, do odlišného postavení oproti ostatním pojištěncům, pokud jde o délku výplaty nemocenského při delší dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě.

Navrhovaná právní úprava reaguje na tuto dílčí odlišnost. Jejím cílem je odstranit pouze limit počtu kalendářních dnů pro výplatu nemocenského u poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a navázat délku výplaty nemocenského u této skupiny na obecnou podpůrčí dobu.

Návrh je záměrně koncipován jako malá novela. Nemění právní úpravu poživatelů starobního důchodu. Nemění ani další části právní úpravy nemocenského pojištění, zejména ochrannou lhůtu podle § 15 zákona o nemocenském pojištění, právní úpravu ošetřovného nebo úpravu přeplatků při zpětném přiznání důchodu. Předmětem návrhu je výlučně délka výplaty nemocenského u poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně v době trvání pojištěné činnosti.

Hlavním cílem návrhu je zmírnit tvrdost současné právní úpravy v případech, kdy ekonomicky aktivní poživatel invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně onemocní nebo mu je nařízena karanténa na dobu přesahující 70 kalendářních dnů. V takových případech se dnes výplata nemocenského zastaví, přestože jde o osobu, která vykonává pojištěnou činnost a účastní se systému nemocenského pojištění.

Návrh vychází z toho, že v případě této skupiny pojištěnců je vhodné použít obecnou podpůrčí dobu podle § 26 zákona o nemocenském pojištění, avšak při zachování dosavadního pravidla, že nemocenské nenáleží po skončení zaměstnání nebo pojištění. Tím se odstraňuje nejtvrdší dopad současné právní úpravy, aniž by docházelo k širší změně konstrukce nemocenského pojištění.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh není v rozporu s čl. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod, podle nichž jsou lidé svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu. Návrh není v rozporu ani s čl. 26 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací, ani s čl. 30 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci.

Navrhovaná úprava sleduje legitimní cíl v oblasti sociálního zabezpečení a pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením. Vede k omezení dosavadního rozdílného zacházení v oblasti délky výplaty nemocenského, aniž by zasahovala do základní konstrukce nemocenského pojištění.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Předmět návrhu spadá do oblasti vnitrostátní úpravy nemocenského pojištění. Návrh nepředstavuje transpozici práva Evropské unie a není v rozporu se závazky České republiky vyplývajícími z členství v Evropské unii.

Navrhovaná právní úprava bude mít negativní dopad na výdaje systému nemocenského pojištění, a tím i na státní rozpočet, neboť u poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně bude nemocenské možné vyplácet i po uplynutí dosavadního limitu 70 kalendářních dnů.

Přesné vyčíslení tohoto dopadu závisí zejména na počtu dotčených pojištěnců, u nichž dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa přesáhne 70 kalendářních dnů, na délce výplaty nemocenského nad dosavadní limit a na výši denních vyměřovacích základů.

Z dat Ministerstva práce a sociálních věci vyplývá, že v roce 2024 bylo v pracovním poměru celkem 41 092 osob pobírajících invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a celkový počet dočasných pracovních neschopností těchto osob činil 25 466. Počet dnů dočasné pracovní neschopnosti u předmětných pojištěnců činil průměrně 63,4 dne na osobu. Navrhovaná právní úprava dle vyjádření ministerstva povede u cca 20 % invalidních důchodců třetího stupně s dočasnou pracovní neschopností s nárokem na nemocenské k prodloužení doby výplaty dávky s celkovými dopady na státní rozpočet ve výši cca 40 až 60 mil. Kč ročně.

Dopad na rozpočty krajů a obcí se nepředpokládá.

Návrh nepřináší nové administrativní povinnosti pro zaměstnavatele ani pro osoby samostatně výdělečně činné. Nemění ohlašovací povinnosti, evidenční povinnosti ani způsob výpočtu pojistného.

Návrh se nedotýká náhrady mzdy, platu nebo odměny v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Jeho dopad se týká pouze další výplaty nemocenského v rámci systému nemocenského pojištění.

Návrh bude mít pozitivní sociální dopady na ekonomicky aktivní poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a na osoby s nimi žijící ve společné domácnosti. Umožní lépe překlenout období delší léčby, rehabilitace nebo rekonvalescence a může snížit tlak na předčasný návrat do práce v době, kdy zdravotní stav ještě plný návrat neumožňuje.

Návrh může současně přispět ke stabilitě pracovního uplatnění této skupiny osob a omezit riziko ztráty příjmu v případech závažnějších nebo déletrvajících zdravotních komplikací.

Navrhovaná právní úprava nemá rozdílné dopady na muže a ženy a je z tohoto hlediska neutrální.

Navrhovaná právní úprava nemá dopady na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava nevyvolává potřebu nového zpracování osobních údajů ani rozšíření dosavadních evidencí a je z tohoto hlediska neutrální.⁠​‌​‌‌‌​‌​​‌​‌​​‌⁠

Navrhovaná právní úprava nezakládá nová rozhodovací oprávnění ani nové správní procesy, které by zvyšovaly korupční rizika.

Navrhovatel v souladu s § 20 odst. 1 písm. j) zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv informuje o tom, že v souvislosti s přípravou tohoto návrhu zákona došlo ze strany České asociace paraplegiků – CZEPA, z. s., ev. č. RL1459912985, k lobbování podle zákona o regulaci lobbování.

Navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Předložená právní úprava je věcně úzká, obsahově jednoduchá a má povahu malé technické novely.

Návrh se omezuje pouze na dílčí změnu § 28 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a nezasahuje do základní konstrukce systému nemocenského pojištění. Nemění okruh pojištěných osob, sazby pojistného, ochrannou lhůtu, právní úpravu ošetřovného ani další systémové instituty. Smyslem návrhu je odstranit jedinou konkrétní tvrdost stávající právní úpravy, a to omezení výplaty nemocenského na 70 kalendářních dnů u ekonomicky aktivních poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, při současném zachování dosavadního pravidla, že nemocenské této skupině nenáleží po skončení zaměstnání nebo pojištění.

Projednání návrhu zákona již v prvém čtení je dále odůvodněno zájmem na co nejrychlejším odstranění dosavadní disproporce v právní úpravě a na posílení právní jistoty dotčených osob. Včasné přijetí zákona zároveň vytvoří dostatečný časový prostor pro metodickou a organizační přípravu orgánů nemocenského pojištění před navrhovaným dnem nabytí účinnosti.

S ohledem na malý rozsah návrhu, jeho legislativní jednoduchost a omezené věcné dopady se proto navrhuje, aby Poslanecká sněmovna s předloženým návrhem vyslovila souhlas již v prvém čtení.