Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Důvodová zpráva k Novela z. o technických požadavcích na výrobky - EU - RJ

Zdroj dokumentu

Sněmovní tisk
č. 269 v 10. volebním období
Typ dokumentu
návrh novely zákona

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I)Obecná část

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Dne 18. 12. 2024 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011 (dále jen „CPR-2024“). Toto nařízení, stejně jako nařízení zrušené, bylo vytvořeno podle zásad tzv. Nového legislativního rámce (New Legislative Framework – dále jen „NLF“).

Zrušené nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011 (dále jen „CPR-2011“) bylo přijato za účelem harmonizace podmínek pro uvádění stavebních výrobků na vnitřní trh EU a odstranění překážek obchodu s nimi mezi členskými státy. Zkušenosti s prováděním nařízení, zejména hodnocení provedené Evropskou komisí v roce 2019, poukázaly na nedostatky takto stanoveného rámce. Jedná se zejména o oblast vypracování norem a dozoru nad trhem a dále o problém duplicit a rozporů ve vztahu k jiným harmonizačním předpisům. Dále byla shledána nutnost naplnit cíle v oblasti ochrany klimatu a modernizace přístupu k informacím o stavebních výrobcích formou digitalizace. Z těchto i dalších důvodů bylo přistoupeno k nahrazení původního nařízení novým.⁠‌‌‌‌​​‌​​​‌​‌‌​​⁠

Adaptace právního řádu ČR na zrušené nařízení CPR-2011 byla zahrnuta do zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a to novelizačním zákonem č. 100/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (později doplněno zákonem č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Uvedený zákon jinak obsahuje implementaci starších harmonizačních předpisů EU, předcházejících NLF, a úpravu výrobků neharmonizovaných. Dále byla adaptace zahrnuta do zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, jenž představuje zákonný rámec pro implementaci předpisů EU, vytvářených na základě NLF.

Zákon č. 90/2016 Sb., byl vypracován až v návaznosti na tzv. alignment package z roku 2014 – soubor 8 směrnic, jež přizpůsoboval právní úpravu harmonizovaných požadavků na vybrané výrobky zásadám NLF. Potřebná adaptace na ustanovení CPR-2011 byla proto zahrnuta do zákona č. 22/1997 Sb.

B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Návrh provádí adaptaci právního řádu ČR nutnou pro zajištění aplikace CPR-2024. Převážná část relevantních ustanovení nařízení je aplikovatelná přímo; členské státy však jsou povinny vlastními postupy zajistit výkon státní správy v potřebných oblastech. Jedná se zejména o určení vnitrostátních orgánů, které budou vykonávat činnosti stanovené nařízením, určení oznamujícího orgánu a jazyka, v němž jsou vyhotovovány některé dokumenty. Proto je třeba provést adaptaci, a to prostřednictvím novely zákona č. 90/2016 Sb., jejíž přijetí se za tímto účelem navrhuje.

Působnost zákona č. 90/2016 Sb. jako adaptačního předpisu pro oblast výrobků, která je upravena přímo použitelnými nařízeními EU, je založena uvedením odkazu na dané nařízení v části druhé Hlavě I zákona (viz § 1 odst. 4). Tam jsou zároveň obsažena potřebná adaptační ustanovení.

Zároveň je nutné odstranit adaptační ustanovení na CPR-2011, zavedená zákonem č. 100/2013 Sb. (s výjimkou těch, která již byla zrušena pozdějšími novelami) ze zákona č. 22/1997 Sb. Většina ustanovení CPR-2024 se použije od 8. ledna 2026. Přechod na novou úpravu má ovšem být postupný, zejména z důvodu nutnosti vypracování nových technických specifikací. Z tohoto důvodu zůstává zásadní část CPR-2011 v platnosti až do 8. ledna 2040 (oba předpisy tedy budou působit souběžně). Na stejné datum je proto odložena účinnost této části návrhu. Nařízení předpokládá, že dále bude přijímáno množství prováděcích aktů Komise. Obsah prováděcích aktů nelze v této chvíli hodnotit.

C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Nezbytnost navrhované právní úpravy je dána legislativními závazky vyplývajícími z členství ČR v Evropské unii. Z CPR-2024 vznikají ČR povinnosti, k jejichž splnění je nutno přijmout implementační předpis.

D) ZHODONOCENÍ SOULADU S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s

  • - čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,

  • - čl. 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,

  • - čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku ČR (dále jen „Listina“), a to zejména s

  • - čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

  • - čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování lidských práv a svobod,

  • - čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá.

Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny. Návrh zákona rovněž respektuje zásadu „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ podle čl. 39 Listiny.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.

E) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE A OBECNÝMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE

Návrh provádí adaptaci právního řádu ČR na CPR-2024. Obsahuje ustanovení nutná k zajištění řádné adaptace. Nedochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu implementovaných norem, tzv. gold-platingu. Návrh je v souladu s výše uvedenými předpisy, k nimž není ke dni předložení návrhu evidována relevantní judikatura soudních orgánů EU. Rovněž je v souladu s obecnými zásadami práva EU. Návrh změny zákona č. 90/2016 Sb. nevznikal v přímé koncepční návaznosti na návrh zákona o ekodesignu výrobků, mezi oběma právními rámci však přetrvává věcná provázanost vyplývající z práva Evropské unie.

F) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je česká republika vázána

Předkládaný návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie.

G) předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty A na podnikatelské prostředí ČR

Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty se nepředpokládá. Činnost státních orgánů, především orgánů dozoru a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, jakožto oznamujícího orgánu, se nebude významným způsobem lišit od současného stavu. Pro provádění této činnosti mají tyto orgány zajištěny personální, technické i finanční prostředky k naplnění úkolů stanovených nařízením, a to prostřednictvím ročních rozpočtů. Z adaptace neplyne dopad na podnikatelské prostředí.

H) ZHODNOCENÍ, ZDA NÁVRHEM ZÁKONA NENÍ ZAKLÁDÁNA VEŘEJNÁ PODPORA

Návrhem není zakládána veřejná podpora.

I) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA PRÁVA A POVINNOSTI FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB

S návrhem adaptačního zákona nejsou spojeny přímé dopady na práva fyzických a právnických osob. Veškeré povinnosti, které budou muset jednotlivé dotčené subjekty nově plnit při uvádění výrobků na trh, vyplývají přímo z nařízení o uvádění stavebních výrobků na trh. Tyto dopady již byly vyčísleny v rámci hodnocení dopadů, které bylo zveřejněno spolu s návrhem nařízení. Návrh, kromě vymezení působnosti vnitrostátních orgánů, pouze specifikuje povinnost predikovanou nařízením, aby dotčené subjekty poskytovaly určité dokumenty a informace související s výrobkem v českém jazyce. Náklady spojené s případným překladem dokumentů lze odhadnout na max. tisíce Kč za výrobek dle rozsahu dotčených dokumentů a informací.

J) Sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny; dopady na ochranu práv dětí a dopady na životní prostředí

Návrh nemá sociální dopady včetně dopadů na specifické skupiny. Předmětná právní úprava ze své povahy nemá dopad na ochranu práv dětí ani na životní prostředí. Předmětná právní úprava se nedotýká postavení fyzických osob, problematiky zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen.

K)zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Příslušné státní orgány mají zavedený systém ochrany osobních údajů podle citovaného nařízení.

Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

1. L)Zhodnocení korupčních rizik

Činnosti podle CPR-2024 budou v ČR vykonávat stávající orgány, které mají propracované vnitřní mechanismy kontroly včetně určení konkrétní odpovědné osoby. Každý orgán má zpracovánu interní protikorupční strategii, resp. interní protikorupční program, které jsou k dispozici na jeho webových stránkách. Rovněž jsou zpracovány etické kodexy zaměstnanců, které vycházejí ze služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 12/2015 ze dne 14. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců.

V porovnání se stávající právní úpravou nepřináší návrh zákona zvýšení korupčních rizik. Lze konstatovat, že navržená právní úprava se shoduje s principy dobré praxe a neobsahuje procesy ani sankce, které by se jevily jako nepřiměřené ve srovnání se stávající právní úpravou.

Navrhovaná právní úprava využívá stávajících konceptů a procesů, které již v právním řádu ČR existují, které se osvědčily a u nichž je míra korupčních rizik v přijatelných mezích. Rozsah množiny subjektů, na něž se návrh zákona vztahuje, je odpovídající účelu navrhované právní úpravy, nedochází ke zvyšování počtu orgánů dozoru.

Řízení upravená v rámci navrhované právní úpravy poskytují nástroje pro účinnou obranu proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy. Z toho vyplývá i možnost podávat řádné, případně i mimořádné opravné prostředky.⁠‌‌‌‌​​‌​​​‌​‌‌​​⁠

M) HODOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU

Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

N) zhodnocení dopadů na rodiny

Dotčená právní úprava ze své povahy nemá dopad na rodiny.

O) ZHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH DOPADŮ

Návrh se nedotýká územně samosprávných celků a nemá územní dopady.

P) ZHODNOCENÍ SOULADU SE ZÁSADAMI TVORBY DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY

Návrh právního předpisu nebrání dodržování Zásad digitálně přívětivé legislativy. Návrh nezakládá riziko digitálního vyloučení.

Q) INFORMACE PODLE ZÁKONA O LOBBOVÁNÍ

Ve vztahu k zákonu č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, lze deklarovat, že při přípravě návrhu zákoka nedošlo k lobbování.

S) ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU, ABY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VYSLOVILA S NÁVRHEM ZÁKONA SOUHLAS JIŽ V PRVÉM ČTENÍ

Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem tohoto požadavku je, že se jedná o adaptační předpis s krátkou implementační lhůtou, věcně jde pouze o procesní změny vyvolané přímo použitelným předpisem bez možnosti diskrece. Návrh zákona neobsahuje ustanovení jdoucí nad rámec a rozsah adaptace.

II)Zvláštní část

K článku I

K bodům 1 – 14

Ze zákona se vypouštějí ustanovení vložená zákonem č. 100/2013 Sb. a zákonem č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. S výjimkou těch ustanovení, která již byla zrušena pozdějšími novelami. Těmito ustanoveními byla provedena adaptace na CPR-2011.

K článku II

Navržené přechodné ustanovení navazuje čl. 95 odst. 2 CPR-2024. Ten stanoví, že subjekty pro technické posuzování (TAB), které jsou určené podle CPR-2011, se považují za určené i podle CPR-2024. Určující členské státy je však znovu posoudí a určí v souladu s cyklem pravidelného přehodnocování, a to nejpozději 8. ledna 2030.

Podle § 11c zákona č. 22/1997 Sb., pověření k výkonu činnosti subjektu pro technické posuzování uděluji Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě žádosti. Navržené přechodné ustanovení stanovuje, že pověření udělené Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 11c ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává v platnosti i po nabytí účinnosti tohoto zákona. Avšak toto pověření v souladu s čl. 95 odst. 2 CPR-2024 zanikne uplynutím dne 8. ledna 2030, pokud nejpozději k tomuto dni nenabude právní moci rozhodnutí o novém pověření výkonem činnosti subjektu pro technické posuzování.

K článku III

K bodu 1

Z ustanovení o předmětu zákona se vypouští odkaz na zákon č. 22/1997 Sb., kterým byla provedena adaptace na nařízení CPR-2011.

K bodu 2

Nově vkládaný oddíl 9 do zákona č. 90/2016 Sb. zajišťuje adaptaci na CPR-2024 v oblastech, kde je vyžadována úprava na úrovni členského státu. Jedná se zejména o určení působnosti státních orgánů a jazyka poskytovaných dokumentů a informací. Zahrnutím oddílu je rovněž zajištěna aplikace sankcí podle části 4. zákona (na jejichž existenci CPR-2024 klade pouze obecný požadavek). Subjekty pro technické posuzování jsou sdruženy v organizaci subjektů pro technické posuzování (EOTA). Členství ČR v EOTA je základním předpokladem účasti ČR v evropském systému pro uvádění stavebních výrobků na trh. Dle čl. 41 odst. 3 nařízení ministerstvo zajišťuje, aby subjekty pro technické posuzování přispívaly organizaci EOTA svými finančními a lidskými zdroji.

K bodu 3

Rozsah odkazovaných paragrafů pro účely skutkové podstaty přestupku oznámeného subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie je rozšiřován v návaznosti na vložení oddílu 9.

K bodu 4

Pachatel přestupku podle § 54 odst. 4 písm. b) je vymezen jako „osoba, která podle příslušného nařízení Evropské unie je výrobcem, zplnomocněným zástupcem, dovozcem nebo distributorem“. CPR-2024 však tento tradiční okruh hospodářských subjektů rozšiřuje o další osoby, jež se účastní dodávání výrobků na trh, jako je poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek, poskytovatelem on-line tržiště nebo distributorem on-line nebo pomocí jiného prostředku prodeje na dálku (tento trend lze očekávat i u budoucích přímo použitelných nařízení). Pro aplikovatelnost ustanovení na tyto nové subjekty je nutné jej upravit.

K článku IV

Navržené přechodné ustanovení navazuje čl. 95 odst. 2 CPR-2024. Ten stanoví, že subjekty oznámené podle CPR-2011, se považují za oznámené i podle CPR-2024. Určující členské státy je však znovu posoudí a určí v souladu s cyklem pravidelného přehodnocování, a to nejpozději 8. ledna 2030.

Oznamování subjektů posuzování shody Evropské komisi a ostatním členským státům reguluje § 17 a násl. zákona č. 90/2016 Sb. Navržené přechodné ustanovení stanovuje, že účinky oznámení subjektu učiněného podle znění zákona účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány i po nabytí účinnosti tohoto zákona. Avšak tyto účinky v souladu s čl. 95 odst. 2 CPR-2024. zaniknou uplynutím dne 8. ledna 2030, pokud nejpozději k tomuto dni nenabude účinků nové oznámení.

K článku V

Příloha zákona o dozoru nad trhem s výrobky obsahuje seznam orgánů dozoru, který je třeba aktualizovat o CPR-2024 a implementační zákon č. 90/2016 Sb. Příslušným orgánem je Česká obchodní inspekce.

K článku VI

Účinnost je navrhována v souladu s datem použitelnosti CPR-2024. Odklad účinnosti zrušení adaptačních ustanovení k CPR-2011 reflektuje skutečnost, že zásadní část tohoto nařízení má zůstat v platnosti až do uvedeného data.⁠‌‌‌‌​​‌​​​‌​‌‌​​⁠

Účinnost je navrhována v souladu s čl. 96 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110, tedy dnem 8. ledna 2026, s výjimkou ustanovení čl. I a III bodu 2, která v souladu s čl. 94 tohoto nařízení nabývají účinnosti dnem 8. ledna 2040, kdy je reflektována skutečnost, že zásadní část nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011 zůstává v platnosti až do uvedeného data. Vzhledem k tomu, že datum účinnosti se řídí požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110, nelze stanovit datum účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci, jak vyžaduje zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, v § 9 odst. 2. S ohledem na závazky, které pro ČR plynou z členství v Evropské unie, které mimo jiné spočívají i v povinnosti implementovat do svého právního řádu příslušné předpisy Evropské unie, nelze v tomto případě při stanovení účinnosti vycházet z § 9 odst. 2 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ale je nutné datum účinnosti stanovit s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 dle § 9 odst. 3 tohoto zákona. Odlišný postup by pak představoval porušení práva Evropské unie.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací