Důvodová zpráva k Novela z. o důchodovém pojištění

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se předkládá za účelem zmírnění dopadů některých opatření v oblasti důchodového pojištění přijatých v minulém volebním období na základě právní úpravy účinné od 1. 1. 2025 a 1. 7. 2025.

Stávající právní úprava regulující problematiku, kterou se návrh zabývá, v zásadě nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace. Výjimkou může být fakt, že platná právní úprava zakládá speciální nárok na preferované zacházení se skupinou pojištěnců, kteří dosáhli věku 85 let, jimž od dosažení tohoto věku náleží zvýšení procentní výměry starobního důchodu. Tato diskriminace z důvodu věku je však podepřena legitimními důvody, jak je uvedeno dále, proto nejde o nepřípustné narušení principu rovnosti.⁠‌​‌‌‌​​​​‌​​‌‌‌​⁠

Věkovou valorizací se pro účely tohoto návrhu rozumí zvýšení procentní výměry důchodu (obvykle starobního), které je podmíněno nikoliv ekonomickými faktory (růstem cen a růstem reálných mezd), ale výlučně dosažením konkrétního zákonem stanoveného věku.

Již současná právní úprava věkové valorizace v určité podobě zná.

Zákon č. 264/2006 Sb. zavedl s účinností od 1. 7. 2006 zvyšování procentní výměry o 2000 Kč při dosažení věku 100 let. Jednalo se o právní potvrzení dlouholeté praxe, kdy byly důchody stoletých občanů zvyšovány rozhodnutím ministra práce a sociálních věcí. Podle přechodného ustanovení čl. LXVII bodu 2 tohoto zákona se poživatelům důchodů, kteří dosáhli věku 100 let před účinností tohoto zákona, zvýšila procentní výměra vypláceného důchodu od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.

Zákon č. 191/2018 Sb. zavedl zvyšování procentní výměry o 1000 Kč při dosažení věku 85 let, a to původně od splátky splatné v měsíci, v němž pojištěnec tohoto věku dosáhne. Přechodným ustanovením se zároveň zvýšily o tuto částku důchody všem občanům, kteří dosáhli věku 85 let před 1. 1. 2019. O tomto zvýšení se nevydávalo písemné rozhodnutí, ale pouze písemné oznámení podobně jako při běžné valorizaci důchodů. Zákon č. 417/2024 Sb. pak s účinností od 1. 7. 2025 pozměnil úpravu tak, že toto zvýšení náleží od prvního dne kalendářního měsíce, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 85 let. Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se takto pouze procentní výměra starobního důchodu. Dosáhl-li poživatel důchodu věku 85 let v kalendářním měsíci, v němž se provádí „ekonomická“ valorizace důchodů (tzv. pravidelná, tj. od 1. ledna kalendářního roku, nebo tzv. mimořádná, tj. valorizace při růstu cen aspoň o 5 % podle § 67a zákona o důchodovém pojištění), náleží zvýšení z důvodu věku až k takto zvýšené procentní výměře.

Legitimitu věkové valorizace lze spatřovat v tom, že tempo zvyšování důchodů v rámci pravidelné či mimořádné valorizace prováděné v závislosti na růstu cen a růstu reálných mezd nekopíruje dynamiku zvyšování nově přiznávaných důchodů, což vede k tomu, že nově přiznávané důchody jsou v průměru vyšší než důchody přiznané v minulosti, přičemž rozdíl se s narůstajícím časovým odstupem zvětšuje. Tento jev je mírněn právě věkovou valorizací, tedy zvýšením procentní výměry o pevnou částku v případě dosažení věku 85 let.

Zákon č. 417/2024 Sb. (tzv. důchodová reforma) zrušil právní úpravu, která s účinností od 1. 1. 2010 zakládala nárok na zvýšení starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši. Toto zvýšení činilo 0,4 % výpočtového základu za každých úplných 360 dnů výdělečné činnosti. Bylo tedy relativně nízké a provádělo se vždy na žádost pojištěnce. Od 1. 1. 2025 bylo toto zvyšování důchodu nahrazeno slevou na pojistném ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem. Pracující starobní důchodci tak neplatí svoji část pojistného (6,5 % z vyměřovacího základu), což mělo za cíl zvýšit jejich čisté mzdy.

Zrušením nároku na zvýšení starobního důchodu však došlo ke ztrátě motivačního nástroje, který příjemcům starobního důchodu umožňoval prostřednictvím výdělečné činnosti zlepšit svou budoucí příjmovou situaci v období, kdy již nebudou schopni své příjmy aktivně navyšovat vlastní výdělečnou činností.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve stávajícím znění neobsahuje výslovnou specifikaci měny, ve které jsou důchody vypláceny, ani výslovnou úpravu možnosti platit důchod na účet v zahraničí v jiné měně než českých korunách ani úpravu toho, kdo nese náklady měnové konverze.

Výplata důchodů dle zákona č. 155/1995 Sb. nebo bilaterálních smluv o sociálním zabezpečení na bankovní účty v zahraničí je zajišťována prostřednictvím České národní banky (dále jen „ČNB“), která tyto platby provádí na základě pokynu České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) jako majitele účtu, zpravidla v měnách USD nebo EUR. ČNB převádí částku důchodu z českých korun do cizí měny a následně ji prostřednictvím korespondenční banky odesílá do cílové země na účet příjemce dávky. V cílové zemi, není-li účet příjemce veden v EUR či USD, dochází k dalšímu přepočtu podle kurzů místní banky. Příjemce dávky tak nese dopady dvou kurzových konverzí. Jedna z konverzí je přitom prováděna podle kurzu ČNB, který si příjemce dávky nesjednal, protože není klientem ČNB (pozn.: nejedná se o kurz české koruny vyhlášený ČNB, ale o kurz „deviza prodej“ sjednaný mezi ČNB a jejími klienty; i tento kurz je ale veřejně přístupný na webových stránkách ČNB).

S ohledem na absenci výslovného zákonného ustanovení umožňujícího výplatu v jiné než české měně nelze vyloučit, že by příjemci dávek mohli požadovat výplatu do ciziny v korunách či se domáhat použití jiného směnného kurzu. Existuje již judikatura vnitrostátních soudů v oblasti soukromého práva (např. výživného), kde dal soud takovému požadavku za pravdu, a plnění v jiné měně nebylo uznáno za řádné. Přestože je v řadě případů teoreticky proveditelné, aby ČNB odesílala do třetích zemí platby v českých korunách, bylo by to procesně složité i finančně velmi nákladné pro státní pokladnu. Navrhuje se proto zavedení jednoznačného pravidla přímo do vnitrostátní úpravy, které explicitně upraví a zafixuje současnou praxi.

Níže navržená opatření v zásadě nemají dopady na rovnost mužů a žen a nejsou ani v rozporu se zákazem diskriminace.

Navržená úprava předpokládá rozšíření preferovaného zacházení se skupinou pojištěnců ve vyšším věku, konkrétně těch, kteří dosáhli věku 80 let a vyššího, jimž bude při dosažení tohoto věku a v každém navazujícím pětiletém intervalu náležet zvýšení procentní výměry starobního důchodu. Tato pozitivní diskriminace z důvodu věku je však podepřena legitimními ekonomickými důvody, jak je vysvětleno výše, proto nejde o nepřípustné narušení principu rovnosti.

Na základě závazku uvedeného v programovém prohlášení vlády („Zavedeme věkové valorizace, aby důchody od 80 let rostly s věkem seniorů.“) se navrhuje navázat na již zavedený mechanismus věkových valorizací (§ 67ab zákona o důchodovém pojištění), avšak provádět toto zvýšení nikoliv skokově, jako je tomu podle dosavadní úpravy, ale kontinuálně v pětiletých intervalech počínaje kalendářním měsícem, v němž pojištěnec dosáhne věku 80 let. Zvýšení procentní výměry důchodu (obvykle starobního) přitom bude činit vždy 500 Kč a v případě dosažení věku 100 let bude činit 1000 Kč. V průběhu času se tak procentní výměra z důvodu věku kumulovaně navýší až o 3000 Kč, jak je uvedeno v následující tabulce, což odpovídá stejné částce, o kterou se důchody kumulovaně navýší podle dosavadní právní úpravy (1000 Kč v 85 letech + 2000 Kč ve 100 letech).

Tabulka 1 - Věkové valorizace dosud a od roku 2027

Zvýšení bude náležet od prvního dne kalendářního měsíce, v němž poživatel důchodu dosáhne příslušného věku. Tedy např. pokud věku 80 let dosáhne 30. března 2027, bude mu zvýšení náležet od 1. března 2027 podobně jako je tomu podle dosavadní úpravy. Důvodem je zjednodušení postupu při přiznávání tohoto zvýšení, aby nebylo zapotřebí vždy individuálně počítat a zvlášť účtovat poměrnou část zvýšení náležející v měsíci dosažení příslušného věku. Poživatel důchodu nebude o zvýšení žádat, ale plátce důchodu mu jej přizná z moci úřední, jako je tomu v současnosti.

U tzv. dílčích důchodů (§ 61 zákona o důchodovém pojištění) se při zvýšení procentní výměry důchodu podle nového § 67ab zákona o důchodovém pojištění bude postupovat jako při pravidelném zvyšování důchodů, tzn. částka zvýšení bude odpovídat poměru českých dob pojištění k celkové době pojištění, tedy včetně pojištění v cizině.

Pokud je pojištěnec poživatelem více důchodů (starobního a vdovského/vdoveckého), náleží věková valorizace vždy k důchodu starobnímu, bez ohledu na jeho výši. Vdovský/vdovecký důchod se tímto způsobem zvýší jen v případě pojištěnce, který k datu dosažení příslušného věku nepobírá starobní důchod (nevznikl mu nárok nebo si o něj nepožádal).

Výše popsaným způsobem budou důchody zvyšovány pojištencům, kteří dosáhnou věku 80 let v období účinnosti nové úpravy. Pro pojištěnce, kteří tohoto a vyššího věku dosáhli před účinností nové úpravy, je třeba v rámci zásady rovného zacházení zajistit čerpání stejného benefitu od její účinnosti. Přitom je však třeba brát v úvahu nároky, které již tito pojištěnci získali podle dosavadní úpravy, a tyto nároky pouze „dorovnat“ do úhrnné výše odpovídající příslušnému věkovému pásmu, jak je uvedeno v tabulce č. 1. Na principu tohoto „dorovnání“ je založeno přechodné ustanovení.

Pokud tito pojištěnci dosáhnou za účinnosti nové úpravy věkové hranice rozhodné pro nárok na další zvýšení, bude jim toto zvýšení přiznáno již podle obecné úpravy, tedy podle § 67ab zákona o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2027. V případě, že nárok na zvýšení podle § 67ab tohoto zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2027, vznikne v měsíci lednu 2027, přičte se k němu i případný nárok vzniklý na základě přechodného ustanovení a zvýšení se přizná souhrnně.

Dopad navržené úpravy je demonstrován v níže uvedené tabulce, v níž je uvedeno, o kolik a na základě jakého právního titulu se zvýší nebo zvýšil důchod pojištěncům dosahujícím rozhodných věkových hranic ke dvěma hraničním datům, a to 31. 12. 2026 (a dříve) a 1. 1. 2027 (a později). Kurzívou jsou uvedeny nároky získané již na základě dosavadní právní úpravy.

Tabulka 2 – Nároky v přechodném období (hraniční situace):

V případě nároků na zvýšení vzniklých v měsíci lednu 2027 na základě přechodného ustanovení nebude vydáváno rozhodnutí o zvýšení důchodu, ale toto zvýšení se provede souběžně s pravidelnou valorizací a zvýšený důchod se vyplatí prvně od data splatnosti důchodu v lednu 2027, o čemž pojištěnec obdrží písemné oznámení v režimu § 86 odst. 2 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Tento procesní režim bude zaveden obecně i pro rozhodování o nárocích na základě nově znějícího § 67ab odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nově tedy již o zvýšení procentní výměry důchodu z titulu tzv. věkové valorizace nebude vydáváno z moci úřední klasické správní rozhodnutí, ale také jen oznámení, obdobně jako při běžné valorizaci důchodů. V případě nesouhlasu s obsahem tohoto oznámení může poživatel důchodu podat do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, orgánu sociálního zabezpečení, který je plátcem dávky, písemnou žádost o vydání rozhodnutí o zvýšení dávky; orgán sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu byla tato žádost doručena, rozhodnutí o úpravě důchodu, které pak může účastník řízení napadnout opravným prostředkem, resp. žalobou ve správním soudnictví.

Vláda ve svém programovém prohlášení mj. uvádí: „Zvýšíme motivaci k práci ve stáří. Každý odpracovaný rok navýší důchod o 1,5 % vyměřovacího základu. Automatický přepočet bude prováděn každoročně bez nutnosti žádosti. Konkrétními opatřeními budeme motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání lidí v předdůchodovém a důchodovém věku. Stávající systém slevy na sociálním pojištění ponecháme.“.

V návaznosti na tento závazek vlády vůči občanům se navrhuje posílit příjmovou úroveň poživatelů starobních důchodů, kteří zůstávají i po přiznání důchodu výdělečně činní, a to i do období, kdy již nebudou schopni takovou výdělečnou činnost vykonávat. Navyšování individuální finanční motivace příjemců důchodu zůstávat aktivní na pracovním trhu se kromě růstu jejich životní úrovně pozitivně promítá také do ochoty setrvat na trhu práce, což současně zvyšuje inkaso daňových a pojistných příjmů státu, zmírňuje nedostatek pracovních sil v klíčových profesích a posiluje celkovou stabilitu trhu práce.

Zavede se proto kombinace obou uvedených výhod a tím se ještě zvýší motivace starobních důchodců k výkonu výdělečné činnosti. Sleva na pojistném jim tedy bude náležet i nadále, zároveň se jim však bude zvyšovat procentní výměra důchodu, a to o poměrnou část z 1,5 % odpovídající rozsahu doby výdělečné činnosti v příslušném období 12 měsíců. Pro tento účel se částečně přihlédne také k době výdělečné činnosti získané před účinností navrhované úpravy, konkrétně v období od 1. 9. 2026 (popř. od pozdějšího data) do 31. 12. 2026. Zakotvení těchto individuálních motivačních prvků, podporujících dobrovolné setrvání na trhu práce i v důchodovém věku, se bude započítávat již závěrem roku 2026.

Zvýšení bude u zaměstnanců prováděno automaticky bez nutnosti podání žádosti, čímž se odbourá administrativní zátěž na straně pojištěnců. ČSSZ využije pro tento účel údaje o době pojištění sdělované průběžně prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (dále jen „JMHZ“), které je účinné od 1. 1. 2026. V zákoně č. 582/1991 Sb. bude zapotřebí zrušit výjimku zavedenou v § 38 odst. 1 s účinností od 1. 1. 2025, podle níž nejsou zaměstnavatelé povinni hlásit údaje z oblasti důchodového pojištění u zaměstnanců, kteří jsou poživateli starobního důchodu. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nebude automatické zvyšování proveditelné vzhledem k neexistenci jednotné centrální databáze těchto osob a nestejnému způsobu vedení evidence oproti zaměstnancům a k rozdílným možnostem získání údajů rozhodných pro zvýšení, proto bude prováděno na základě žádosti.

Zvyšování bude realizováno na základě těchto principů:

Příklad č. 1:

Pojištěnci náleží ke dni 31. 12. 2027 starobní důchod, jehož procentní výměra činí 24 500 Kč. Poživatel starobního důchodu v daném případě vykonával výdělečnou činnost jen v prosinci 2026, v březnu 2027 a květnu 2027 (celkem 93 dnů). Poměrná část hodnoty 1,5 % za 93 dnů se stanoví podle vzorce 1,5 x 93/365 = 0,382191 …, tedy po zaokrouhlení 0,39 %. Běžná valorizace od ledna 2028 bude činit např. 3,1 %. Pojištěnci tedy náleží od. 1. ledna 2028 zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 3,49 % (3,1 % řádná valorizace + 0,39 % zvýšení za další práci) z 24 500 Kč = 855,05 Kč, tedy po zaokrouhlení celkem 856 Kč. Pokud by pojištěnec při pobírání starobního důchodu nepracoval, činilo by zvýšení procentní výměry pouze 3,1 %, tedy 760 Kč (rozdíl je 96 Kč). Pokud by pojištěnec při pobírání starobního důchodu pracoval celý rok, činilo by zvýšení procentní výměry 4,6 %, tedy 1127 Kč (rozdíl by byl 367 Kč).

Příklad č. 2:

Pojištěnci náleží ke dni 31. 12. 2027 starobní důchod, jehož procentní výměra činí 24 500 Kč. V souběhu pobírá vdovecký důchod, jehož procentní výměra k témuž datu činí 5 500 Kč (jde o částku krácenou na polovinu z důvodu souběhu). Poživatel starobního důchodu v daném případě vykonával výdělečnou činnost opět jen v prosinci 2026, v březnu 2027 a květnu 2027 (celkem 93 dnů). Poměrná část hodnoty 1,5 % za 93 dnů se stanoví podle vzorce 1,5 x 93/365 = 0,382191 …, tedy po zaokrouhlení 0,39 %. Běžná valorizace od ledna 2028 bude činit např. 3,1 %. Pojištěnci tedy náleží od. 1. ledna 2028 zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 3,49 % (3,1 % řádná valorizace + 0,39 % zvýšení za další práci) z 24 500 Kč = 855,05 Kč, tedy po zaokrouhlení celkem 856 Kč. Pojištěnci dále náleží od 1. ledna 2028 zvýšení procentní výměry vdoveckého důchodu o 3,49 % z 5 500 Kč = 191,95 Kč, tedy po zaokrouhlení celkem 192 Kč. Pokud by pojištěnec při pobírání důchodů nepracoval, činilo by zvýšení procentní výměry pouze 3,1 %, tedy 760 Kč v případě starobního důchodu (rozdíl 96 Kč) a 171 Kč v případě vdoveckého důchodu (rozdíl 21 Kč), celkem tedy 931 Kč (rozdíl 117 Kč). Pokud by pojištěnec při pobírání důchodů pracoval celý rok, činilo by zvýšení procentní výměry 4,6 %, tedy 1127 Kč v případě starobního důchodu (rozdíl by byl 367 Kč) a 253 Kč v případě vdoveckého důchodu (rozdíl by byl 82 Kč), celkem tedy 1380 Kč (rozdíl by byl 449 Kč).

Rozhodné období pro zjišťování počtu dnů výdělečné činnosti není třeba v žádném případě individuálně stanovovat. Uplatní se zcela obecně i v případech, kdy pojištěnec po jeho část nebyl poživatelem starobního důchodu např. proto, že si jeho výplatu nechal zastavit, nebo proto, že tato dávka byla přiznána až v průběhu rozhodného období. Cílem je za využití podílu počtu dnů získané doby výdělečné činnosti vůči počtu dnů trvání rozhodného období stanovit koeficient, který se využije pro výpočet plného či poměrného zvýšení důchodu.

Příklad č. 3:

Situace je stejná jako v příkladu č. 1 jen s tím rozdílem, že důchod je přiznán a vyplácen až od 17. 11. 2026. Výsledek bude totožný jako v příkladu č. 1, přestože pojištěnec nebyl poživatelem starobního důchodu po celé rozhodné období pro zjišťování počtu dnů výdělečné činnosti.

U poživatelů tzv. dílčích důchodů (§ 61 zákona o důchodovém pojištění) nebude zákonem výslovně stanoveno žádné speciální pravidlo pro určení hodnoty procentního zvýšení za další práci. Případný zvláštní postup bude v těchto případech aplikován na základě přímo použitelných koordinačních předpisů EU nebo dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení.

Jak je výše uvedeno, zvyšování důchodu za výdělečnou činnost bude u pracujících důchodců prováděno z převážné části automaticky. Pojištěnci již tedy nebudou zatěžováni opakovaným podáváním žádostí a plátcům důchodu ubude administrativní zátěž spojená s jejich individuálním vyřizováním. S ohledem na charakter navrženého řešení nebudou o zvýšení za výdělečnou činnost z titulu zaměstnání vydávána standardně individuální správní rozhodnutí, jako tomu bylo podle právní úpravy účinné do konce roku 2024. O zvýšení budou pojištěnci informováni stejným způsobem jako o „ekonomické“ valorizaci důchodů, tedy prostřednictvím automatizovaně vyhotovovaných oznámení vydávaných v režimu ust. § 86 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. Ta budou obsahovat údaje o všech skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na zvýšení a pro stanovení jeho výše, což umožní pojištěncům verifikovat správnost postupu plátce důchodu.

V případě zjištěného nesouladu, resp. nesouhlasu s postupem plátce důchodu, má pojištěnec možnost postupovat podle § 86 odst. 2 věty druhé zákona č. 582/1991 Sb., tedy podat do 60 dnů po splátce dávky důchodového pojištění, od které byla provedena změna její výše, orgánu sociálního zabezpečení, který je plátcem dávky, písemnou žádost o vydání rozhodnutí o zvýšení dávky; orgán sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu byla tato žádost doručena, rozhodnutí o úpravě dávky důchodového pojištění. To bude praktické zejména v případech, kdy zaměstnavatelé neplnili řádně své povinnosti a ČSSZ tak nemohla v době přípravy valorizační akce vytěžit z JMHZ perfektní údaje potřebné pro provedení automatického zvýšení ve správné výši. Tyto případy tedy budou řešeny individuálně.

Automatizované zvyšování důchodů nebude proveditelné u OSVČ. U těchto pojištěnců bude třeba o zvýšení vždy požádat na předepsaném tiskopisu. Tato žádost bude součástí přehledu o příjmech a výdajích (zatržení příslušné kolonky), takže její podání nebude tyto důchodce administrativně zatěžovat. Návazně na tuto žádost bude důchod OSVČ zvýšen zpětně od data vzniku nároku na toto zvýšení (tj. od 1. ledna příslušného kalendářního roku), s tím, že OSVČ obdrží jednorázový doplatek tohoto zvýšení za období od 1. ledna kalendářního roku do přiznání běžných splátek zvýšeného důchodu. Pro OSVČ tedy bude platit, že čím dříve podá přehled, tím dříve bude její důchod zvýšen. Doplatek však dostane vždy za celé období od vzniku nároku na zvýšení, takže ani při delší časové prodlevě nebude poškozena.

Právní úprava nebude obsahovat speciální procesní normy pro případy, kdy budou ČSSZ prostřednictvím opravných hlášení dodatečně sdělovány údaje o dobách pojištění pracujících důchodců. Bude již ponecháno na vůli plátců důchodu, zda pro tyto případy zavedou interně speciální kontrolní mechanismy za účelem automatizovaného zjednání nápravy či zda budou tyto případy řešit pouze ad hoc v návaznosti na individuální žádosti klientů. Oba přístupy lze realizovat na základě obecné právní úpravy.

Cílem navrhovaného znění je zajistit kontinuitu dosavadní praxe, předejít případným námitkám ze strany příjemců dávek a posílit právní jistotu ohledně možnosti vyplácet důchody při plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv do smluvních i třetích států v jiné než české měně a ohledně použitého kurzu (tento kurz si příjemce důchodů může dohledat na webových stránkách ČNB).

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo občanů na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří, a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

Návrh respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Navržená opatření směřují k prohloubení ústavně garantovaného práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a nejsou v rozporu s principem rovnosti a zákazu diskriminace.

Návrhu zákona se v širších souvislostech dotýkají předpisy EU zejména z oblasti koordinace sociálního zabezpečení a z oblasti rovnosti a zákazu diskriminace, v platném znění:

Návrh zákona není v rozporu s těmito právními předpisy Evropské unie, jejichž principy respektuje.

Návrh zákona je plně slučitelný s právem EU jako celkem.

Postavení českých občanů a občanů jiných členských států EU je rovnoprávné.

Návrh zákona reflektuje, především prostřednictvím návrhu automatického zvyšování důchodu pracujících důchodců, Doporučení Rady k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Česka z roku 2025, konkrétně „Improve the incentives for people close to retirement to continue working.“ Zároveň se v textu dokumentu k doporučení uvádí, že „In 2023 and 2024, Czechia adopted legislative reforms addressing the long-running country-specific recommendation on pensions. The reforms raise the statutory retirement age to 67 by 2056, slow down the growth of newly granted pensions, reduce the maximum duration of early retirement, and tighten eligibility conditions for early retirement. These measures are projected to increase the effective retirement age and limit the increase in public pension spending in the long term by 1.9 pps. of GDP. Fully implementing the recently adopted pension reforms would help mitigate ageing-related spending pressure and the resultant risks to fiscal sustainability.“, přičemž návrh nezasahuje do žádného z uváděných opatření a nemá tak dopad na uváděné pozitivní dopady.

ČR je vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách, Evropský zákoník sociálního zabezpečení a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech.

Návrh zákona plně respektuje závazky, které pro Českou republiku vyplývají z těchto pramenů mezinárodního práva veřejného.

Odhad zachycuje pouze přímé kvantifikovatelné dopady opatření v rámci základního důchodového pojištění, tj. dopady na příjmy z pojistného na důchodové pojištění a na výdaje na důchody. Abstrahuje od možných širších sekundárních makroekonomických efektů na příjmovou stranu státního rozpočtu a další makroekonomické veličiny.

Úprava věkové valorizace

Věková valorizace by v roce 2027 zvýšila výdaje na důchody o 2,6 mld. Kč. Postupně by docházelo k mírnému růstu dodatečných výdajů spojenému s rostoucí nadějí dožití a postupným dosahováním cílových věků početnými ročníky narozenými v 70. letech, v roce 2060 by roční dopady opatření dosáhly cca 6,4 mld. Kč, což v hodnotách současné mzdové hladiny představuje cca 2 mld. Kč.

Tabulka 3 –Výdajové dopady věkové valorizace do státního rozpočtu

Automatické zvyšování starobních důchodů za další výdělečnou činnost

První dopady na příjmové straně se v důsledku vyšší míry zaměstnanosti projeví již v roce 2027, a to na úrovni 0,3 mld. Kč¹ s tím, že vývoj těchto dopadů se bude odvíjet od početnosti věkových skupin, u nichž dojde ke zvýšení míry zaměstnanosti (nominálně poroste z 0,3 na 1,1 mld. Kč v roce 2060, přičemž v hodnotách současné mzdové hladiny to bude růst na 0,5 mld. Kč kolem roku 2040 s následným poklesem zpět na 0,3 mld. Kč ročně). Na výdajové straně se dopady projeví v roce 2028, kdy dojde ke zvýšení za výdělečnou činnost v prvním roce účinnosti, tj. v roce 2027, a to na úrovni cca 0,8 mld. Kč, přičemž roční dopady budou postupně narůstat až na úroveň necelých 55 mld. Kč v roce 2060, tj. zhruba 17 mld. Kč v hodnotách současné mzdové hladiny.

Zvýšení participace na pracovním trhu i v důchodovém věku zároveň zmírní napětí na trhu práce a přispěje k lepšímu využití lidského kapitálu starších generací. Navržené opatření neznamená nadměrné zvýšení výdajů na důchody a z dlouhodobého hlediska přispívá k udržitelnosti důchodového systému. Základní scénář výpočtu je konzervativní a vychází z velmi nízkého nárůstu pracujících důchodců o cca 2 tisíce, který je v tomto scénáři považován dále za fixní. Odhad v základním scénáři nereflektuje průběžné postupné předpokládané změny chování vyplývající ze zvýšených individuálních motivací setrvat na pracovním trhu i při pobírání důchodu, které se budou projevovat v čase.

Tabulka 4 – Příjmové a výdajové dopady automatického zvyšování důchodů za výdělečnou činnost do státního rozpočtu

S ohledem na uvedené předpokládané pozitivní dopady zvýšení participace na pracovním trhu jsou dále pro ilustraci vyčísleny 3 alternativní scénáře efektů pro situace intenzivnějšího zvýšení míry zaměstnanosti ve vyšších věkových kohortách (konkrétně mezi 65 a 75 lety), a to

Scénář A

I ve Scénáři A se první dopady na příjmové straně v důsledku vyšší míry zaměstnanosti projeví již v roce 2027, a to na úrovni 1,4 mld. Kč s tím, že vývoj těchto dopadů se bude odvíjet od početnosti věkových skupin, u nichž dojde ke zvýšení míry zaměstnanosti (nominálně poroste z 1,4 na 5,2 mld. Kč v roce 2060, přičemž v hodnotách současné mzdové hladiny bude nárůst nejvyšší na hodnotu 1,8 mld. Kč kolem roku 2050 s následným poklesem na 1,6 mld. Kč ročně). Na výdajové straně se dopady poprvé projeví v roce 2028, kdy dojde ke zvýšení za výdělečnou činnost v prvním roce účinnosti, tj. v roce 2027, a to na úrovni cca 0,8 mld. Kč, přičemž roční dopady budou postupně narůstat až na úroveň přes 57 mld. Kč v roce 2060, tj. zhruba 18 mld. Kč v hodnotách současné mzdové hladiny.

Tabulka 4a – Příjmové a výdajové dopady automatického zvyšování důchodů za výdělečnou činnost do státního rozpočtu (Scénář A)

Scénář B

I ve Scénáři B se první dopady na příjmové straně v důsledku vyšší míry zaměstnanosti projeví již v roce 2027, a to na úrovni 0,4 mld. Kč s tím, že vývoj těchto dopadů se bude odvíjet od postupného růstu míry zaměstnanosti a početnosti věkových skupin, u nichž dojde ke zvýšení míry zaměstnanosti (nominálně roční dodatečný příjem státního rozpočtu poroste z 0,4 na 44,6 mld. Kč v roce 2060, přičemž v hodnotách současné mzdové hladiny to bude růst na 13,9 mld. Kč ročně v roce 2060). Na výdajové straně se dopady projeví v roce 2028, kdy dojde ke zvýšení za výdělečnou činnost v prvním roce účinnosti, tj. v roce 2027, a to na úrovni cca 0,8 mld. Kč, přičemž roční dopady budou postupně narůstat až na úroveň přes 74 mld. Kč v roce 2060, tj. zhruba 23 mld. Kč v hodnotách současné mzdové hladiny.

Tabulka 4b – Příjmové a výdajové dopady automatického zvyšování důchodů za výdělečnou činnost do státního rozpočtu (Scénář B)

Scénář C

I ve Scénáři C se první dopady na příjmové straně v důsledku vyšší míry zaměstnanosti projeví již v roce 2027, a to na úrovni 0,7 mld. Kč s tím, že vývoj těchto dopadů se bude odvíjet od postupného růstu míry zaměstnanosti a početnosti věkových skupin, u nichž dojde ke zvýšení míry zaměstnanosti (nominálně roční dodatečný příjem státního rozpočtu poroste z 0,7 na 89,2 mld. Kč v roce 2060, přičemž v hodnotách současné mzdové hladiny to bude růst na 27,8 mld. Kč ročně v roce 2060). Na výdajové straně se dopady projeví v roce 2028, kdy dojde ke zvýšení za výdělečnou činnost v prvním roce účinnosti, tj. v roce 2027, a to na úrovni cca 0,8 mld. Kč, přičemž roční dopady budou postupně narůstat až na úroveň 95 mld. Kč v roce 2060, tj. zhruba 30 mld. Kč v hodnotách současné mzdové hladiny.

Tabulka 4c – Příjmové a výdajové dopady automatického zvyšování důchodů za výdělečnou činnost do státního rozpočtu (scénář A)

Alternativní scénáře dokumentují, že s narůstajícím zapojením pracujících důchodců se bilance příjmů a výdajů poměrně výrazně zlepšuje. Opatření bude rovněž výrazněji přispívat i k růstu celkového HDP.

Vzhledem k tomu, že jde o legislativní zpřesnění současné aplikační praxe, nemá tato změna žádné rozpočtové dopady.⁠‌​‌‌‌​​​​‌​​‌‌‌​⁠

Celý soubor navrhovaných opatření zvýší v základním scénáři zvoleném pro zpracování RIA (tedy při velmi malé změně počtu pracujících důchodců) příjmy z pojistného v roce 2027 o 0,3 mld. Kč, přičemž tyto dodatečné roční příjmy postupně porostou na 1,1 mld. Kč, což v hodnotách současné mzdové hladiny představuje 0,3 mld. Kč. Výdaje na důchody potom vzrostou v roce 2027 o 2,6 mld. Kč, přičemž tyto dodatečné roční výdaje postupně porostou až na hodnotu těsně pod 61 mld. Kč v roce 2060, což v hodnotách současné mzdové hladiny představuje přibližně 19 mld. Kč. Tyto dodatečné výdaje budou zohledněny při pravidelném sestavování státního rozpočtu a rozpočtového výhledu tak, aby nedocházelo k nárůstu nerovnováhy v rámci dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů. Dopady navrhovaných změn zvyšujících náklady důchodového systému budou zesíleny v interakci s dalšími změnami uvedenými v programovém prohlášení vlády (především zastropování důchodového věku na 65 let a snižování důchodového věku pro zaměstnance v tzv. „náročných profesích“).

Tabulka 5 – Celkové dopady návrhu do státního rozpočtu v základním scénáři

Návrhem zákona není zakládána veřejná podpora.

Návrh zákona nezakládá nové povinnosti pro občany – pojištěnce.

Návrh zákona zakládá novou povinnost pro zaměstnavatele, a sice sdělovat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení údaje z oblasti důchodového pojištění týkající se zaměstnanců, kteří jsou poživateli starobního důchodu v plné výši. Pro tyto zaměstnance přitom podle dosavadní úpravy platila výjimka, neboť důchod se v těchto případech nezvyšoval a sdělování těchto údajů proto nebylo zapotřebí. Při zachování této výjimky by nebylo možno do budoucna provádět automatizované zvyšování starobního důchodu za tuto výdělečnou činnost, proto je třeba výjimku zrušit, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona.

V hypotetickém případě důchodce, který má v 65 letech věku přiznán starobní důchod ve výši průměrného starobního důchodu, se relativní výše důchodu sníží během výplaty z 42 % v 65 letech na 29 % v 99 letech.

Věková valorizace zlepší příjmovou situaci důchodců ve třech vyšších věkových skupinách. Následující graf, číslo 2, tuto změnu ilustruje. Oproti současnému právnímu stavu se příjmy zlepší věkovým skupinám 80 – 84 let, 90 – 94 let a nejvíce skupině 95 – 99 let.

Graf 1 – Počty důchodců a efekt věkové valorizace (srovnání s aktuální věkovou valorizací)

[vložený obrázek]

Naproti tomu s ohledem na počty důchodců v jednotlivých věkových skupinách bude efekt nejvíce citelný u mladších ročníků. Počty osob ve věku nad 94 let se pohybují pouze v řádu nižších tisíců a 100 let se dožívají pouze stovky důchodců.

Graf 2 – Změna výše průměrného důchodu v konkrétním věku vlivem věkové valorizace (prosinec 2025)

[vložený obrázek]

Graf číslo 2 zachycuje dopady návrhu na průměrný vyplácený důchod podle věku příjemce. Zobrazené hodnoty zahrnují celkový důchodový příjem osoby, tedy důchod starobní a pozůstalostní, pokud je takový důchod danému důchodci rovněž vyplácen. Vlivem návrhu se důchody vyplácené osobám ve věku 80 – 84 let zvýší z úrovně okolo 21 400 Kč na 21 900 Kč, což představuje 2,3 %. U starších věkový skupin, 90 – 94 let a 95 – 99 let, se díky navržené změně zvýší vyplácené důchody na úroveň 23 200 Kč (+2,2 %), resp. 23 800 Kč (+4,4 %).

Automatické zvyšování starobních důchodů za další výdělečnou činnost

Zvyšování důchodů za další výdělečnou činnost pozitivně ovlivní sociální a příjmovou situaci pracujících důchodců. Podle dostupných statistik zaměstnanců, za něž je uplatňována sleva na pojistném zaměstnance, je takovýchto pracujících důchodců přibližně 140 tisíc – tj. důchodci, kteří pracují alespoň jeden den v roce.

Tabulka 6– Statistika využívání slevy pojistném zaměstnance (pracujícího důchodce)

K uvedenému počtu náleží také osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávají činnost v souběhu s pobíráním důchodu. Bohužel, s ohledem na krátkou dobu existence slevy na pojistném a faktu, že data o osobách samostatně výdělečně činných jsou k dispozici až po podání „Přehledů o příjmech a výdajích“, tedy s velkým časovým zpožděním, není přesný počet prozatím známý. Podle odhadu je takovýchto osob přibližně 20 tisíc. Většina pracujících důchodců je koncentrována ve věku blízkém důchodovému věku, přibližně tři čtvrtiny jich jsou ve věku pod 70 let. Nad rámec osob zachycených v grafu 3 existují i pracující důchodci ve věku nad 74 let, nicméně jejich počet s věkem rychle ubývá a u věkové skupiny nad 85 let jde již o velmi výjimečný jev.

Graf 3 – Podíl věkové skupiny na celkovém počtu pracujících důchodců

[vložený obrázek]

Z analýzy dat o příjemcích důchodů a pracujících vyplývá, že pracující důchodce by si v průměru každoročně polepšil o 250 – 300 Kč. Rozdíly v částkách zvýšení v jednotlivých věcích jsou dány mírně rozdílným průměrným počtem odpracovaných dnů a také rozdíly ve výších důchodů, resp. jejich procentních výměr. U pracujících důchodců nad 74 let, kteří již nejsou zachyceni v tabulce 7, dochází k postupnému poklesu odpracovaných dnů za rok. Vzhledem k aktuální zploštělé struktuře důchodů jsou rozdíly ve zvýšeních nevýznamné, v delším období by se částky měly více diferencovat, přičemž zvýšení u mladších důchodců by mělo být mírně vyšší než u důchodců starších.

Tabulka 7 – průměrné efekty návrhu a počty odpracovaných dnů podle věku pracujícího důchodce

Návrh nepřináší žádné změny z hlediska ochrany soukromí ve srovnání s dosavadní právní úpravou.

Návrh počítá s novým typem zpracování osobních údajů. Zavádí se povinnost zaměstnavatelů sdělovat údaje o účasti pracujících starobních důchodců na důchodovém pojištění. Tyto údaje budou sdělovány prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, tedy za využití nástrojů zajišťujících jejich ochranu v souladu se zákonem č. 323/2025 Sb. Takto získané údaje budou využity Českou správou sociálního zabezpečení pro účely nově zaváděného procesu automatického zvýšení starobního důchodu za tuto výdělečnou činnost. Ostatní plátci důchodu (Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany) získají tyto údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení na individuální žádost, a to základě doplněného ustanovení § 27 odst. 4 zákona č. 323/2025 Sb. Jiným způsobem není možné automatické zvýšení realizovat, navíc toto řešení nepředstavuje žádnou zátěž pro pojištěnce a jen minimální zvýšení zátěže pro zaměstnavatele. Lze jej tedy považovat za nezbytné a přiměřené vzhledem ke sledovanému účelu.

V návrhu se mění parametr zpracování osobních údajů, protože se bude starobní důchod zvyšovat častěji (nově při dosažení 80, 90 a 95 let). Vzhledem k tomu, že se mění jen četnost zpracování, tato změna nemá dopad na ochranu soukromí.

Nebyly identifikovány žádné negativní dopady nebo rizika pro práva a svobody fyzických osob.

Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.

Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh přináší dopady na ty rodiny, kde někteří členové jsou nebo budou příjemci důchodu, včetně důchodů invalidních nebo pozůstalostních. Konkrétní dopad bude dán změnou výše důchodů, která je blíže popsána v kapitole sociálních dopadů.

Návrh nepřináší žádné specifické dopady směrem k rodinám jako institutu.

Návrh nepřináší žádné územní dopady.

Návrh je v souladu se všemi zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, která není návrhem zákona nijak dotčena.

Návrh neobsahuje žádná opatření, která by představovala riziko digitálního vyloučení. Rozdíl oproti dosavadní právní úpravě spočívá v tom, že o zvýšení důchodu z titulu tzv. věkové valorizace a z titulu výkonu výdělečné činnosti v souběhu s pobíráním starobního důchodu nebude vydáváno klasické správní rozhodnutí, ale automatizované oznámení, které bude distribuováno speciální postupem podle § 86a zákona č. 582/1991 Sb., tedy stejným způsobem, jakým jsou pojištěnci podle platné právní úpravy informováni o zvýšení jejich důchodu v rámci běžné „ekonomické“ valorizace. Rozšíření tohoto mechanismu i na věkové valorizace a na zvýšení starobního důchodu za další práci se tedy jeví jako systémové a nebude pro pojištěnce ve vyšším věku představovat omezení možnosti přístupu k této službě.

Ve srovnání s dosavadním stavem nepřináší návrh žádnou změnu z hlediska eGovernmentu. Při postupu plátců důchodu budou využívány údaje, které již tito plátci mají k dispozici v rámci základních registrů veřejné správy nebo agendových informačních systémů, které sami vedou.

Nad rámec uvedeného návrh nepřináší žádné nové postupy v digitálních procesech důchodového pojištění, které by měly dopad na pojištěnce, resp. na specifické skupiny pojištěnců. V tomto směru navrhovaná zákonná úprava navazuje na současný právní stav. K předávání informací bude nadále využíváno elektronického rozhraní České správy sociálního zabezpečení v co největší možné míře.

Předkladatel v souvislostí s tímto návrhem zákona neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování ​vykonávaly lobbistickou činnost.