Důvodová zpráva k Novela z. o výzkumu - RJ

Návrh zákona mění zákon č. 328/2025 Sb., o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (dále jen „zákon č. 328/2025 Sb.“), a zákon č. 329/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (dále jen zákon č. 329/2025 Sb.“).

Zákon č. 328/2025 Sb. představuje novou komplexní právní úpravu veřejné podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Jeho hlavní část má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2027. V období mezi jeho vyhlášením a plným nabytím účinnosti byly identifikovány některé nedostatky, které by v aplikační praxi mohly vést k nejednotnému výkladu, k nejasnostem při poskytování podpory z veřejných prostředků, případně ke zhoršenému postavení českých autorů vědeckých publikací vůči vydavatelům vědeckých periodik. Důvodem předložení návrhu zákona je proto provedení korekce nové právní úpravy ještě před nabytím její účinnosti. Návrh sleduje preventivní účel: odstranit nedostatky právní úpravy dříve, než se projeví v praxi. Takový postup je z hlediska právní jistoty vhodnější než následné řešení aplikačních problémů prostřednictvím výkladových stanovisek, metodických doporučení nebo dodatečných novelizací po nabytí účinnosti zákona.⁠​‌​‌​‌​​‌‌‌​​‌​‌⁠

Předkládaný návrh zákona mění také zákon č. 329/2025 Sb., který je doprovodným (změnovým) zákonem k zákonu č. 328/2025 Sb. Co se týče změny zákona č. 329/2025 Sb., návrh se věcně omezuje na v zákoně č. 329/2025 Sb. část první (čl. I), tj. formální změnu v kompetenčním zákoně, část třetí (čl. IV a čl. V), tj. na změny provedené v zákoně č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných výzkumných institucích“) a část šestou (čl. VIII), tj. formální změnu v zákoně o státní službě. Ostatních částí zákona č. 329/2025 Sb. se návrh nedotýká.

Oba zákony (zákon č. 328/2025 Sb. a zákon č. 329/2025 Sb.) nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027 (až na zákonné výjimky – viz § 102 zákona č. 328/2025 Sb. a čl. IX zákona č. 329/2025 Sb.). Návrh je tak novelou zákonů, které byly vyhlášeny, avšak dosud nenabyly účinnosti. Účinnost novely se proto navrhuje ke stejnému dni, k němuž nabývají účinnosti zákon č. 328/2025 Sb. a zákon č. 329/2025 Sb., tj. k 1. lednu 2027 (čl. III návrhu). Účinnost části novely upravující zákon č. 329/2025 Sb. se navrhuje ke dni následujícímu dni jejího vyhlášení. Jen tak se novelizovaná ustanovení uplatní od prvního dne účinnosti novelizovaných zákonů a nevznikne přechodné období, v němž by nabyla účinnosti dosavadní (upravovaná) verze.

Platná právní úprava je založena na zákoně č. 328/2025 Sb., který nahrazuje dosavadní právní úpravu podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků obsaženou zejména v zákoně č. 130/2002 Sb. Zákon č. 328/2025 Sb. rozšiřuje a nově systematizuje úpravu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků. Upravuje předmět právní úpravy, základní pojmy, koncepční dokumenty, zásady činnosti ve výzkumu a inovacích, orgány a instituce systému, druhy podpory, podmínky poskytování podpory, informační povinnosti, informační systémy, veřejnosprávní kontrolu, přestupky, přechodná ustanovení a zrušení předchozí právní úpravy. Současně byl přijat zákon č. 329/2025 Sb., který mění řadu dalších zákonů tak, aby odpovídaly nové právní úpravě výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Tento změnový zákon zasahuje mimo jiné do kompetenčního zákona, právní úpravy veřejných výzkumných institucí a zákona o státní službě.

Zákon č. 328/2025 Sb. je koncipován jako modernizační předpis, jehož cílem je vytvořit ucelenější právní rámec pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Přesto však platné znění obsahuje některé nedostatky, které vyžadují korekci ještě před plným nabytím účinnosti zákona.

Pojem „operační program“ v průběhu času poněkud zastaral a v souvislosti s postupným vývojem kohezní politiky a evropských nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací je zapotřebí zvolit obecnější pojem, který lépe vystihuje aktuálně připravovaný Národní a regionální partnerský plán pro programové období 2028-2034 a zahrne nejen stávající operační programy, ale další nástroje, a to nejen aktuálně používané, ale i takové, které se pravděpodobně objeví později.

Další doplnění několika pojmů je vyvoláno rozsáhlou úpravou § 82 a 83, které se týkají otevřené vědy.

V souvislosti s postupným zaváděním otevřené vědy do vědeckého prostředí a příklonem k publikování vědeckých sdělení v elektronických časopisech, a to nejen v členských zemích EU (např. Rakousko, Německo, Francie, Belgie, Nizozemí), ale i v dalších státech (např. Velká Británie, USA, Kanada) se do právních systémů zavádí tzv. sekundární publikační práva, která posilují postavení autorů vědeckých publikací vůči vydavatelům vědeckých periodik. Stejnou úpravu je nutné zavést i v České republice.

Současné znění zákona sice ukládá povinnost zajistit dohledatelnost, přístupnost a opakované využití dat, avšak neobsahuje plnou implementaci principů FAIR. Návrh proto doplňuje princip „propojitelnosti“ (interoperability) a současně stanoví konkrétní mechanismy pro ukládání údajů do důvěryhodných repozitářů. Současně je zachována zásada „tak otevřené, jak je jen možné, tak uzavřené, jak je nutné“, která umožňuje chránit osobní údaje, obchodní tajemství, bezpečnostní zájmy státu, práva duševního vlastnictví nebo legitimní zájmy související s komercializací výsledků.

Zákon pracuje s národní politikou, národními prioritami aplikovaného výzkumu, koncepcemi poskytovatelů a koncepcemi výzkumných organizací, avšak vztahy mezi těmito dokumenty nejsou ve všech ohledech dostatečně vyjasněny. Návrh tak dává prostor, aby se národní politika mohla více zaměřit na posílení koordinace, strategického řízení a prioritizace systému výzkumu, vývoje a inovací, zvýšení adaptability a efektivity veřejných investic do výzkumu, vývoje a inovací a na silnější propojení s hospodářskou politikou státu a dalšími průřezovými veřejnými politikami.

Návazností a propojeností dokumentů a důrazem na plnění stanovených indikátorů odpadá nutnost definovat v zákoně podrobnosti obsahu a ponechává se větší volnost poskytovatelům i výzkumným organizacím při volbě cest / způsobů, jak požadované indikátory naplnit.

Platná úprava mění název Rady pro výzkum, vývoj a inovace a současně v navazujícím změnovém zákoně zařazuje Grantovou agenturu České republiky a Technologickou agenturu České republiky mezi ústřední orgány státní správy. Agentury sice představují orgány veřejné správy s celostátní působností, které administrují poskytování podpory výzkumu, vývoje a inovací, přesto však není nezbytné, aby byly zařazeny mezi ústřední orgány státní správy podle kompetenčního zákona. Současně s ohledem na dosavadní fungující praxi není nezbytné, aby zaměstnanci agentur byli podřazeni pod zákon o státní službě.

Zákon č. 328/2025 Sb. upravil postup Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a dalších úřadů a vlády při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu. Tato úprava však byla zdrojem nejasností. Tyto nejasnosti procesní povahy je zapotřebí odstranit.

Platná právní úprava nedostatečně vymezuje účast hlavních aktérů na hodnocení výzkumných organizací, což je předmětem neustálých diskusí. Jde zejména o postavení Rady pro výzkum, vývoj a inovace a jejího podílu na hodnocení výzkumných organizací. Toto postavení je zapotřebí vyjasnit a stanovit, kým nebo čím je toto postavení určeno.

Úprava daná zákonem č. 130/2002 Sb. umožňuje používání rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru fyzických osob v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací. Zákonem č. 328/2025 Sb. není použití rodných čísel umožněno, neboť se předpokládá existence jiného jednoznačného identifikátoru osob. Zákon č. 328/2025 Sb. však nevytvořil žádné přechodné období pro takovou změnu a toto přechodné období citelně chybí.

Postavení a hospodaření veřejných výzkumných institucí upravuje zákon o veřejných výzkumných institucích. Tento zákon je novelizován mimo jiné zákonem č. 329/2025 Sb. (část třetí, čl. IV a čl. V), který do něj vkládá nový § 2a zavádějící institut veřejné infrastrukturní instituce a provádí řadu dalších změn ve vnitřním řízení a v nakládání s majetkem veřejných výzkumných institucí. Zákon č. 328/2025 Sb., který nahrazuje dosavadní zákon č. 130/2002 Sb. (§ 101 bod 1 zákona č. 328/2025 Sb.), nově vymezuje mimo jiné transfer znalostí a výzkumného pracovníka (§ 2 odst. 1 písm. d) a § 2 odst. 3 písm. c) zákona č. 328/2025 Sb.). Zákon č. 329/2025 Sb. byl vyhlášen, avšak dosud nenabyl účinnosti (účinnosti nabude dnem 1. ledna 2027 — čl. IX). Platný právní stav ke dni zpracování návrhu tvoří dosud účinný zákon o veřejných výzkumných institucích, do něhož teprve k 1. lednu 2027 zasáhnou zákon č. 329/2025 Sb. a zákon č. 328/2025 Sb. Předmětem novely je tedy znění, které nabude účinnosti, nikoli text v současnosti aplikovaný.

Dosavadní (novelizované) znění zákona č. 329/2025 Sb. obsahuje ve vztahu k veřejné infrastrukturní instituci a k dotčeným ustanovením zákona o veřejných výzkumných institucích několik míst, která návrh zpřesňuje:

Platný právní stav je tedy třeba hodnotit tak, že základní koncepce nové právní úpravy je zachována, avšak vyžaduje cílenou novelizaci. Navržené změny směřují k tomu, aby právní úprava byla použitelná, vnitřně soudržná, slučitelná s evropským právem a přiměřená specifikům výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

Návrh novely zákona č. 328/2025 Sb. vychází z několika základních zásad. První z nich je zásada právní jistoty a předvídatelnosti veřejné podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Právní úprava má dostatečně určitě vymezovat základní pojmy, druhy podpory, podmínky jejího poskytování, práva a povinnosti poskytovatelů, žadatelů, příjemců a partnerů a procesní rámec hodnocení, rozhodování a kontroly. Druhou zásadou je zásada souladu národní právní úpravy s právem Evropské unie, zejména s pravidly veřejné podpory podle čl. 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími blokové výjimky a s unijním rámcem pro podporu výzkumu, vývoje a inovací. Třetí zásadou je zásada přiměřenosti administrativních povinností. Návrh omezuje nebo zpřesňuje povinnosti, které jsou duplicitní, deklaratorní, nejasně vymezené nebo nepřiměřeně zatěžující ve vztahu k účelu, jehož má být dosaženo. V návaznosti na to návrh upravuje zejména koncepční dokumenty poskytovatelů a výzkumných organizací a zveřejňování informací. Čtvrtou zásadou je respekt ke specifické povaze výzkumného prostředí a vědecké autonomii (badatelské svobodě). Výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nelze účelně řídit pouze standardními nástroji obecné dotační správy. Právní úprava musí zohledňovat odborné hodnocení, nejistotu výzkumných výsledků, potřebu ochrany duševního vlastnictví, legitimní důvěrnost některých informací, odlišnost základního a aplikovaného výzkumu, specifické postavení výzkumných organizací a veřejných výzkumných institucí a nezbytnost vytvořit bezpečný právní rámec pro transfer znalostí.

V oblasti vymezení základních pojmů návrh upřesňuje pojmy týkající se operačních programů, které jsou nahrazeny obecnějším pojmem, a doplňuje nové pojmy, související s úpravou § 82 a 83 o otevřené vědě.

V oblasti otevřené vědy návrh zavádí tzv. sekundární publikační práva a zlepšuje postavení českých autorů vědeckých publikací. Touto úpravou se přijímá řešení obvyklé v právních řádech jiných států, např. Rakouska, Německa, Francie, Nizozemí a dalších. Návrh upřesňuje také poskytování údajů z výzkumu s cílem naplnit požadavky směrnice o otevřených datech a jejich opakovaném použití a současně dbá na nezbytnou ochranu duševního vlastnictví, důvěrnosti osobních údajů, obchodní tajemství, bezpečnostní zájmy nebo budoucí aplikační využití.

Současné znění zákona sice ukládá povinnost zajistit dohledatelnost, přístupnost a opakované využití dat, avšak neobsahuje plnou implementaci principů FAIR. Novela proto doplňuje princip „propojitelnosti“ (interoperability) a současně stanoví konkrétní mechanismy pro ukládání údajů do důvěryhodných repozitářů. Současně je zachována zásada „tak otevřené, jak je jen možné, tak uzavřené, jak je nutné“, která umožňuje chránit osobní údaje, obchodní tajemství, bezpečnostní zájmy státu, práva duševního vlastnictví nebo legitimní zájmy související s komercializací výsledků.

V institucionální oblasti se návrh vrací k dlouhodobě užívanému názvu Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Změna názvu na delší označení zahrnující transfer znalostí není nezbytná, neboť název orgánu nemusí vyčerpávajícím způsobem vypočítávat všechny oblasti, v nichž orgán vykonává svou působnost. Zachování dosavadního názvu je vhodné také z důvodu kontinuity, právní srozumitelnosti a ustáleného užívání zkratky RVVI. Zároveň dochází ke změně ve složení Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, kdy se navrhuje, aby v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí byli zastoupeni i zástupci některých resortů.

Návrh dále upravuje postavení Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky. Obě agentury mají být nadále organizačními složkami státu, správními úřady vykonávajícími státní správu a správci samostatných rozpočtových kapitol, nikoli však ústředními správními úřady (ústředními orgány státní správy) ve smyslu kompetenčního zákona. Tento přístup lépe odpovídá jejich odborné a redistribuční povaze, spočívající především v organizaci hodnocení projektů a poskytování podpory výzkumu a inovací. Tato změna se promítne i do postavení zaměstnanců obou agentur, kteří nebudou státními zaměstnanci podle zákona o státní službě.

Návrh reaguje na stávající změny organizace státní správy výzkumu, vývoje a inovací a mění v souladu s požadavkem zákona o informačních systémech veřejné správy správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle skutečného stavu. Návrh by tak měl odstranit existující legislativní překážky a umožnit plné naplnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády ze dne 23. února 2026 č. 122, o převodu agendy kosmických aktivit a agendy související se zajištěním činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

V oblasti strategického řízení návrh zpřesňuje vztah národní politiky, koncepcí poskytovatelů a dlouhodobých koncepcí rozvoje výzkumných organizací. Návrh vypouští některé podrobnosti koncepcí, např. popis opatření k realizaci koncepcí, neboť klade důraz na plnění stanovených indikátorů a volbu cest (opatření) ponechává zcela v působnosti osob, které mají příslušnou koncepci naplňovat. Tím, že návrh trvá na posloupnosti národní politiky výzkumu, vývoje a inovací a jednotlivých koncepčních dokumentů, nezdůrazňuje přílišné podrobnosti obsahu, neboť koncepce poskytovatele musí vycházet z národní politiky a koncepce výzkumné organizace zase z koncepce poskytovatele (a národní politiky). Tím získává text zákona na přehlednosti, je jednodušší a vytváří větší prostor pro poskytovatele i výzkumné organizace.

V oblasti poskytování podpory návrh zpřesňuje pravidla účasti Rady pro výzkum, vývoj a inovace na hodnocení výzkumných organizací. Cílem je vyjasnit provádění hodnocení výzkumných organizací, které zejména v oblasti rozdělení kompetencí bylo příčinou nedorozumění, aniž by byla narušena odborná povaha tohoto hodnocení.

Návrh se přechodně vrací k použití rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru fyzických osob v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, a tím vytváří časový prostor pro vytvoření a naprogramování jiného způsobu identifikace fyzických osob, aniž by byl narušen proces shromažďování a zpracování údajů v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací.

Návrh odstraňuje nejasnosti procesní povahy při přípravě výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, kdy upřesňuje postup Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, vlády a dalších úřadů v této oblasti.

Zákon č. 328/2025 Sb. umožňuje pro testování inovativních technologií, produktů a služeb zřizování projektů kontrolovaného testovacího prostředí (regulatorní sandboxy) za určitých podmínek (§ 63). Ačkoliv zákon připustil možné financování regulatorních sandboxů z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, nestanovil žádný postup. Návrh zákona doplňuje chybějící postup a nově jako podmínku pro financování regulatorního sandboxu z veřejných prostředků stanovuje schválení vládou, a to postupem obdobným pro schvalování programů.

Návrh zpřesňuje z administrativního i věcného hlediska poskytování systémové podpory.

Celkově návrh nemění základní koncepci zákona č. 328/2025 Sb., nýbrž ji zpřesňuje a stabilizuje. Nejde o změnu směru právní úpravy, ale o odstranění nedostatků, které by mohly bránit jejímu řádnému fungování nebo vyvolávat právní nejistotu při používání zákona.

Návrh novely zákona č. 329/2025 Sb. vychází z několika vzájemně souvisejících principů.

Zaprvé se umožňuje, aby veřejná infrastrukturní instituce vykonávala vedle zajišťování infrastruktury též základní výzkum, aplikovaný výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, souvisejí-li s touto infrastrukturou a stanoví-li tak zřizovací listina (§ 2a odst. 2). Reaguje se na skutečnost, že provoz některých výzkumných infrastruktur objektivně vyžaduje také vlastní odbornou a experimentální činnost. Možnost je koncipována jako fakultativní a vázaná na infrastrukturu, čímž zůstává zachováno funkční odlišení veřejné infrastrukturní instituce od veřejné výzkumné instituce.

Zadruhé se zpřesňuje dvojí postavení zaměstnanců veřejné infrastrukturní instituce (§ 2a odst. 4). Zaměstnanci se pro účely zákona o veřejných výzkumných institucích nadále nepovažují za výzkumné pracovníky veřejné výzkumné instituce, avšak není vyloučeno, aby byli výzkumnými pracovníky podle zákona č. 328/2025 Sb., splňují-li jeho podmínky. Odstraňuje se tím riziko, že by osoby fakticky provádějící výzkum byly vyňaty z rámce zákona č. 328/2025 Sb., který výzkumného pracovníka vymezuje funkčně a šíře (§ 2 odst. 3 písm. c) zákona č. 328/2025 Sb.).

Zatřetí se zajišťuje svoboda vědeckého bádání i v podmínkách řízení veřejné infrastrukturní instituce zřizovatelem (§ 2a odst. 6). Výslovně se stanoví, že závazné pokyny zřizovatele nesmějí určovat obsah, metody, postupy ani výsledky výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí.

Začtvrté se odstraňují nesystémové a neproporcionální zásahy do vnitřního řízení a majetkových dispozic veřejných výzkumných institucí (zrušení čl. IV bodů 8, 13, 16 a 17 zákona č. 329/2025 Sb., s navazující legislativně-technickou opravou odkazu). Podrobnosti rozhodovacích postupů se ponechávají vnitřním předpisům institucí při zachování obecných principů transparentnosti, odpovědnosti a hospodárnosti; substantivní pravidla nakládání s výsledky a transferu znalostí přitom poskytuje zákon č. 328/2025 Sb.

Zapáté se zvyšuje flexibilita hospodaření veřejných výzkumných institucí zvýšením limitu pro převod účelově určených veřejných prostředků do fondu účelově určených prostředků z 5 % na 10 % (§ 26 odst. 2 zákona o veřejných výzkumných institucích) a přibližuje se tím režim veřejných výzkumných institucí režimu veřejných vysokých škol. Návrh současně nahrazuje dosavadní obsah čl. IV bodu 15 (vkládané pravidlo pro zakládání právnických osob v § 20 odst. 1 zákona o veřejných výzkumných institucích) úpravou § 26 odst. 2; i toto pravidlo věcně náleželo k odstraňovanému okruhu selektivních majetkových a korporátních dispozic.

Zašesté se slaďuje přechodné ustanovení (čl. V bod 3 zákona č. 329/2025 Sb.) s novým zněním § 2a odst. 4.

Ve vztahu k zákazu diskriminace a k rovnosti mužů a žen jsou dopady navrhovaného řešení neutrální; úprava se dotýká institucionálního a majetkového rámce, nikoli postavení fyzických osob podle pohlaví či jiného zakázaného kritéria.

Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.

Doplnění § 2a odst. 6 zákona č. 329/2025 Sb., podle něhož závazné pokyny zřizovatele nesmějí určovat obsah, metody, postupy ani výsledky výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí, posiluje soulad úpravy se svobodou vědeckého bádání zaručenou čl. 15 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Úprava institucionálního uspořádání a hospodaření veřejných výzkumných a infrastrukturních institucí náleží do působnosti zákonodárce a respektuje ústavní rámec nakládání s veřejným majetkem.

Návrh zákona je slučitelný se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. Návrh zákona není návrhem, jehož hlavním účelem by byla transpozice nové směrnice Evropské unie. Mění však právní úpravu v oblasti, která je významně ovlivněna právem Evropské unie, zejména pravidly veřejné podpory, pravidly pro podporu výzkumu, vývoje a inovací, pravidly pro otevřená data a opakované použití informací veřejného sektoru a pravidly týkajícími se některých forem mezinárodní a evropské výzkumné spolupráce.

Z hlediska práva veřejné podpory je rozhodující zejména čl. 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách; dále jen „nařízení Komise (EU) č. 651/2014“) a další přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující blokové výjimky a podporu de minimis. Návrh zákona tato pravidla nenahrazuje ani nezužuje jejich použití. Návrh umožňuje i nadále využívat procesu notifikace zamýšlené podpory Evropské komisi v případech, kdy poskytovatel považuje určitou podporu za potřebnou, avšak pro její použití je zapotřebí požádat Evropskou komisi o posouzení slučitelnosti zamýšleného režimu podpory s pravidly společného trhu, neboť není možné využít možností daných nařízením Komise (EU) č. 651/2014 nebo např. režimem de minimis.

Návrh zpřesňuje implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Současné znění sice ukládá povinnost zajistit dohledatelnost, přístupnost a opakované využití dat, avšak neobsahuje plnou implementaci principů FAIR. Novela proto doplňuje princip „propojitelnosti“ (interoperability) a současně stanoví konkrétní mechanismy pro ukládání údajů do důvěryhodných repozitářů, avšak zachovává zásadu „tak otevřené, jak je jen možné, tak uzavřené, jak je nutné“, která umožňuje chránit osobní údaje, obchodní tajemství, bezpečnostní zájmy státu, práva duševního vlastnictví nebo legitimní zájmy související s komercializací výsledků.

Návrh zákona není v rozporu s pravidly vnitřního trhu Evropské unie. Nezavádí nové překážky volného pohybu zboží, osob, služeb ani kapitálu. Neupravuje požadavky na výrobky ani technické požadavky, které by vyžadovaly notifikaci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535. Návrh se týká především vnitrostátního institucionálního, procesního a dotačního rámce podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

Veřejná infrastrukturní instituce i veřejná výzkumná instituce mohou naplňovat znaky organizace pro výzkum a šíření znalostí, resp. provozovat výzkumnou infrastrukturu ve smyslu čl. 2 bodu 83 a bodu 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Umožní-li novela veřejné infrastrukturní instituci vykonávat též výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí (§ 2a odst. 2), stává se přímo relevantním požadavek odděleného účtování financování, nákladů a výnosů hospodářských a nehospodářských činností a další podmínky podle čl. 26 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Novela tato pravidla nemění ani nepředjímá; úprava se má uplatňovat v jejich mezích. Za předpokladu dodržování pravidel veřejné podpory práva Evropské unie při nakládání s majetkem a při financování dotčených institucí není návrh s právem Evropské unie v rozporu (obdobně důvodová zpráva k zákonu č. 329/2025 Sb.).

Lze proto uzavřít, že návrh zákona je se závazky České republiky vyplývajícími z členství v Evropské unii slučitelný.

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona nemění mezinárodněprávní postavení České republiky v oblasti výzkumu, vývoje, inovací ani transferu znalostí. Nezakládá nové mezinárodní závazky, neruší stávající závazky a nebrání jejich plnění. Návrh se týká zejména vnitrostátní organizace systému podpory z veřejných prostředků, podmínek poskytování takové podpory, postavení některých institucí, procesních pravidel a informačních povinností.

Navrhovaná právní úprava neomezuje účast České republiky v mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích. Naopak zachovává právní rámec pro podporu mezinárodní spolupráce, včetně projektů mezinárodní spolupráce, účasti v mezinárodních organizacích a spolupráce se zahraničními partnery.

Návrh zákona je rovněž slučitelný s mezinárodními závazky České republiky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. Úprava transferu znalostí, nakládání s výsledky, důvěrnosti informací a zveřejňování údajů respektuje skutečnost, že výsledky výzkumu a vývoje mohou být chráněny podle předpisů upravujících autorské právo, práva průmyslového vlastnictví a obdobná práva. Návrh nezasahuje do mezinárodních závazků České republiky vyplývajících zejména z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl ani z Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Návrh zákona není v rozporu ani s mezinárodními závazky v oblasti akademické a vědecké spolupráce. Neomezuje svobodu vědeckého bádání ani mezinárodní výměnu poznatků. Vytváří pouze přesnější pravidla pro případy, kdy jsou činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí financovány z veřejných prostředků, a kdy je proto nezbytné upravit odpovědnost příjemců a poskytovatelů, hospodárné nakládání s veřejnými prostředky a ochranu výsledků.

Návrh rovněž nezasahuje do mezinárodních závazků České republiky v oblasti ochrany osobních údajů, bezpečnosti informací, kybernetické bezpečnosti ani kontroly nakládání s citlivými technologiemi. Pokud se tyto otázky při výzkumné nebo inovační činnosti uplatní, budou se i nadále řídit příslušnými zvláštními právními předpisy a mezinárodními závazky.

Návrh zákona nezakládá nový nárok na prostředky státního rozpočtu ani ostatních veřejných rozpočtů. Nemění celkový objem výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Výše těchto výdajů bude i nadále určována zákonem o státním rozpočtu, střednědobým výhledem státního rozpočtu a příslušnými rozpočtovými pravidly. Cílem navrhovaných změn je zajistit, aby nová právní úprava byla při svém plném uplatnění proveditelná, srozumitelná a slučitelná s pravidly veřejné podpory. Z tohoto důvodu se nepředpokládá, že by návrh vyvolal potřebu navýšení výdajů státního rozpočtu.

Návrh nezakládá zvýšené požadavky na státní rozpočet přesahující schválené limity výdajů, počtu zaměstnanců nebo objemu prostředků na platy. Zvýšení limitu pro převod účelově určených veřejných prostředků do fondu účelově určených prostředků z 5 % na 10 % (§ 26 odst. 2 zákona o veřejných výzkumných institucích) se dotýká pouze časového rozložení čerpání již poskytnutých účelově určených prostředků, tj. možnosti jejich převodu do dalšího období, nikoli celkového objemu podpory. Z hlediska veřejných rozpočtů je proto v souhrnu neutrální a zvyšuje efektivitu využití již přidělených prostředků, zejména při objektivních časových posunech v realizaci projektů výzkumu, vývoje a inovací (harmonogram prací, zadávání veřejných zakázek, pořizování přístrojového vybavení, personální zajištění projektu). Umožnění vlastní výzkumné činnosti veřejné infrastrukturní instituce (§ 2a odst. 2) ovlivňuje způsob využití prostředků, nikoli jejich celkovou výši.

Pozitivní rozpočtový efekt lze očekávat v důsledku navrhovaného zachování pracovněprávního režimu zaměstnanců Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky. Pokud by byli tito zaměstnanci převedeni do režimu státní služby, znamenalo by to administrativní, organizační a personální náklady spojené se služební systemizací, služebními postupy a úpravou vnitřních procesů. Návrh tyto náklady nevytváří a zachovává dosavadní funkční model.

Návrh nemá přímý finanční dopad na rozpočty krajů a obcí. Územní samosprávné celky budou dotčeny pouze tehdy, pokud samy vystupují v oblasti podpory výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí v postavení poskytovatelů nebo jiných subjektů podle zákona. Ani v těchto případech však návrh nezakládá novou povinnost poskytovat podporu ani nezvyšuje povinné výdaje územních samosprávných celků.

Celkově se nepředpokládá negativní dopad návrhu zákona na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Případné dílčí náklady budou nevýznamné a budou kompenzovány vyšší právní jistotou, snížením rizika aplikačních sporů a omezením administrativních postupů, které by vznikly při zachování nejasného platného znění.

Z hlediska hospodářských dopadů lze návrh hodnotit jako převážně stabilizační. Přesnější úprava nakládání s výsledky může přispět k efektivnějšímu využívání veřejných prostředků, k vyšší právní jistotě výzkumných organizací a podniků spolupracujících ve výzkumu a inovacích a k lepšímu uplatnění výsledků výzkumu v praxi. Tyto dopady však nelze v této fázi spolehlivě kvantifikovat.

Návrh novely zákona č. 328/2025 Sb. nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí ve smyslu zavedení nových regulatorních povinností podnikatelům obecně. Podnikatelské subjekty by mohly být návrhem dotčeny zejména jako žadatelé, příjemci, partneři nebo uživatelé výsledků získaných s podporou výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. V těchto případech návrh směřuje především k větší předvídatelnosti podmínek podpory a k právnímu vyjasnění spolupráce s výzkumnými organizacemi.

Návrh novely zákona č. 329/2025 Sb. má na podnikatelské prostředí neutrální až mírně pozitivní dopad. Odstranění fragmentované úpravy majetkových dispozic a zpřesnění rámce veřejné infrastrukturní instituce mohou usnadnit spolupráci výzkumných institucí s aplikační sférou a transfer znalostí a technologií; substantivní pravidla transferu poskytuje zákon č. 328/2025 Sb.

Návrh nemá sociální dopady, neovlivňuje postavení specifických skupin obyvatel (osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením, národnostních menšin). Návrh nebude mít dopad na životní prostředí.

Návrh nemění obecné standardy ochrany soukromí a osobních údajů. Přechodně však umožňuje zpracování rodných čísel výlučně za účelem jednoznačného ztotožnění osob a propojení údajů vedených podle dosavadní a nové právní úpravy. Toto zpracování je omezeno na nezbytně nutnou dobu, nejdéle tři roky; rodná čísla nesmějí být zveřejněna a po ověření údajů musí být bez zbytečného odkladu vymazána. Návrh jinak okruh ani účely zpracování osobních údajů nerozšiřuje.

Návrh nezvyšuje korupční rizika a ve svém souhrnu působí jednoznačně ve prospěch jejich snížení.

Odstranění selektivní úpravy majetkových dispozic a odkázání podrobností na vnitřní předpisy institucí je doprovázeno zachováním obecných principů transparentnosti, odpovědnosti a hospodárnosti a posílení dozoru dozorčí rady a zřizovatele nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce (§ 19 zákona o veřejných výzkumných institucích). Výslovná záruka, že závazné pokyny zřizovatele nesmějí určovat obsah a výsledky výzkumu, a zpřesnění působností snižují riziko nepřípustného ovlivňování. Nová korupční rizika návrh nezavádí.

Návrh nemá přímý dopad na bezpečnost nebo obranu státu. Problematiku bezpečnosti výzkumu, ochrany znalostí a institucionální odolnosti upravuje zákon č. 328/2025 Sb. V oblasti transferu znalostí, do níž náleží dotčená úprava zákona o veřejných výzkumných institucích, se uplatní zejména příslušná ustanovení zákona č. 328/2025 Sb. (srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 329/2025 Sb.).

Návrh se netýká rodin a dětí.

Návrh nemá podstatné dopady na územní samosprávné celky. Uplatní-li se navrhované změny (zejména § 26 odst. 2) i tam, kde funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce vykonává územní samosprávný celek, jde pouze o zpřesnění dosavadního režimu bez nových zátěží.

Návrh je z pohledu zásad tvorby digitálně přívětivé legislativy neutrální.

Návrh zákona převážně zpřesňuje a koriguje právní úpravu, která dosud nenabyla v plném rozsahu účinnosti, konkrétně jde o odstranění nedostatků, které by v aplikační praxi mohly vést k nejednotnému výkladu, k ohrožení řádného poskytování podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí z veřejných prostředků, případně ke zhoršenému postavení českých autorů vědeckých publikací vůči vydavatelům vědeckých periodik. Účelem návrhu zákona je odstranění nedostatků právní úpravy dříve, než se projeví v praxi.

Cílem navrhovaných změn je zajistit, aby nová právní úprava byla při svém plném uplatnění proveditelná, srozumitelná a slučitelná s pravidly veřejné podpory.

Z výše uvedeného důvodu je žádoucí včasné přijetí návrhu zákona před plným nabytím účinnosti zákona č. 328/2025 Sb. a zákona č. 329/2025 Sb.

Vzhledem k tomu, že u návrhu zákona bylo dosaženo vysoké míry politické a věcné shody a vzhledem k technické povaze uvedeného návrhu zákona není potřebné podrobnější projednání.

Na základě výše uvedeného se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení postupem podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

S ohledem na očekávanou délku legislativního procesu lze tímto postupem zajistit nabytí účinnosti navrhované právní úpravy k 1. lednu 2027, resp. dříve, tedy před plným nabytím účinnosti platné právní úpravy.

Navrhuje se, aby část první návrhu zákona, která upravuje zákon č. 328/2025 Sb., nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2027, a část druhá, která upravuje zákon č. 329/2025 Sb., nabyla účinnosti ke dni následujícímu dni jejího vyhlášení.

Navržené nabytí účinnosti části první návrhu zákona dnem 1. ledna 2027 odpovídá hlavnímu dni nabytí účinnosti zákona č. 328/2025 Sb. a zákona č. 329/2025 Sb. Účelem návrhu je, aby změny provedené tímto zákonem byly do právního řádu promítnuty současně s plným uplatněním nové právní úpravy výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Tím se předejde tomu, aby právní úprava nabyla účinnosti v podobě, která již byla shledána jako věcně nebo aplikačně problematická.

Nabytí účinnosti části první návrhu zákona k 1. lednu je vhodné také z rozpočtových a organizačních důvodů. Oblast poskytování podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je úzce spojena s ročním rozpočtovým cyklem, přípravou výzev, plánováním výdajů, schvalováním programů, přípravou koncepcí a vnitřních metodických dokumentů poskytovatelů. Účinnost k prvnímu dni kalendářního roku umožní, aby poskytovatelé a příjemci podpory postupovali od počátku rozpočtového období podle jednotného a zpřesněného právního rámce.

U části druhé návrhu zákona, která mění zákon č. 329/2025 Sb., se navrhuje nabytí účinnosti již ke dni následujícímu dni jejího vyhlášení. Z důvodu eliminace aplikačních a procesních problémů je žádoucí, aby nyní navrhovaná právní úprava, která mění novelu v současné době aplikovaného znění platných a účinných zákonů, nabyla účinnosti dříve než tato novela, která má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2027.

Při přípravě návrhu zákona nelobboval žádný lobbista ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.