PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA PRO PARLAMENT ČR
1. Úvod
Na základě usnesení vlády ČR ze dne 22. ledna 2025 č. 48 byl Ministerstvem životního prostředí zpracován materiál obsahující návrh na dodatečnou ratifikaci Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť přijaté v Bernu dne 19. září 1979 a změn přílohy II přijatých ve Štrasburku dne 4. prosince 1998, změn přílohy I přijatých ve Štrasburku dne 3. prosince 1999, změn přílohy II přijatých ve Štrasburku dne 30. prosince 2001, a na ratifikaci změny přílohy II přijaté ve Štrasburku dne 8. prosince 2017 a změny příloh II a III přijaté ve Štrasburku dne 6. prosince 2024.
Součástí Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (dále „Úmluva“ nebo „Bernská úmluva“) jsou čtyři přílohy, které slouží k určení stupně ochrany druhů rostlin a živočichů a k vymezení způsobu jejich ochrany (viz část IV tohoto materiálu):
- příloha I, přísně chráněné druhy rostlin,
- příloha II, přísně chráněné druhy živočichů,
- příloha III, chráněné druhy živočichů,
- příloha IV, zakázané prostředky a způsoby zabíjení, odchytu a jiných forem využívání.
V zájmu formálně právního sladění procesu sjednání Úmluvy se současnými ústavně právními požadavky se navrhuje vládě, aby při příležitosti ratifikace změny přílohy II Úmluvy přijaté ve Štrasburku dne 8. prosince 2017 a změny příloh II a III Úmluvy přijaté ve Štrasburku dne 6. prosince 2024 byl předložen Parlamentu ČR text Úmluvy a jejích již platných příloh k vyjádření souhlasu s dodatečnou ratifikací a aby tento text byl následně ratifikován prezidentem republiky (podle článku 49 písm. e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb.). Proto, aby text Úmluvy a jejich příloh mohl být řádně ratifikován, je zapotřebí taktéž dodatečně ratifikovat všechny změny příloh Úmluvy, které byly přijaty Stálým výborem Bernské úmluvy od přístupu ČR k Úmluvě s účinností od 1. června 1998. Konkrétně se jedná o změny přílohy II z roku 1998, změny přílohy I z roku 1999 a změny přílohy II z roku 2001, jejichž cíl a obsah jsou uvedeny níže. V roce 2018, kdy vláda svým usnesením č. 554 ze dne 29. srpna 2018 vyjádřila souhlas s výše zmíněnou změnou přílohy II přijatou v roce 2017, nebyl z procesních důvodů dokončen ratifikační proces jak ve vztahu ke změně přílohy II, tak ve vztahu k dodatečné ratifikaci Úmluvy.
37. zasedání stálého výboru Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (dále „Úmluva“ nebo „Bernská úmluva“) se uskutečnilo ve dnech 5.–8. prosince 2017 ve Štrasburku. Stálý výbor přijal mimo jiné také změnu přílohy II Úmluvy, obsahující seznam přísně chráněných druhů živočichů (dále jen „změna přílohy II“), který byl rozšířen o nový druh. Vláda byla o výsledcích tohoto zasedání informována na zasedání dne 21. února 2018.
44. zasedání stálého výboru Bernské úmluvy, které se uskutečnilo ve dnech 2.–6. prosince 2024 ve Štrasburku přijalo změnu příloh II a III Úmluvy. Vláda byla o výsledcích tohoto zasedání informována na zasedání dne 22. ledna 2025.
Změny Bernské úmluvy vstupují dle jejího článku 17 v platnost tři měsíce po jejich přijetí. Vzhledem k obvyklé délce ratifikačního procesu změn prezidentských smluv, která v ČR přesahuje jeden rok, nebylo možné tuto proceduru ve lhůtě tří měsíců dokončit, a ČR proto uplatnila k přijatým změnám z procedurálních důvodů dvě námitky podle článku 17 Úmluvy. První námitka se týká změny přílohy II přijaté na 37. zasedání stálého výboru Bernské úmluvy (viz bod 5), druhá námitka se týká změny přílohy II a III na 44. zasedání stálého výboru Bernské úmluvy. Po následné ratifikaci prezidentem budou tyto námitky ČR odvolány.
2. Dodatečná ratifikace Úmluvy
Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť byla sjednána dne 19. září 1979 a v platnost vstoupila 1. června 1982. Česká republika přistoupila k Úmluvě jako k mezinárodní smlouvě vládní kategorie s účinností od 1. června 1998. Přílohy Úmluvy byly od přístupu České republiky několikrát změněny, konkrétně v roce 1998, 1999, 2001, 2017 a 2024. ČR k Úmluvě přistoupila s výhradami podle článku 22 proti zařazení některých ptačích a savčích predátorů (vlk obecný, medvěd hnědý, káně lesní, káně rousná, jestřáb lesní, poštolka obecná, výr velký) do Přílohy II. Tato výhrada se týká i zařazení sudokopytníka, kozy bezoárové. Ta na našem území není původním druhem a vyskytuje se pouze v oborovém chovu. Poslední výhradou přístupu je zařazení poloautomatických a automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než dva náboje do Přílohy IV. Tyto výhrady zůstávají v platnosti a Ministerstvo životního prostředí nenavrhuje jejich odvolání (výhrada týkající se vlka obecného se sice v mezidobí stala obsoletní, to však nevyžaduje její odvolání). Gestorem Úmluvy se stalo Ministerstvo životního prostředí za spolupráce Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.
K přístupu ČR k Úmluvě došlo před novelizací Ústavy ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. Touto novelou byly jednoznačněji upraveny požadavky na sjednávání mezinárodních smluv z hlediska kritérií pro určení, u jakých mezinárodních smluv podléhá jejich ratifikace prezidentem republiky souhlasu Parlamentu ČR (tzv. prezidentské smlouvy). Podle uvedených kritérií spadá Úmluva do kategorie prezidentských smluv (článek 49 písm. e) Ústavy). Proto i ratifikace jejích změn (v souladu se zásadou procesní ekvivalence) podléhá souhlasu Parlamentu.
V zájmu formálně právního sladění procesu sjednání Úmluvy se současnými ústavně právními požadavky se navrhuje vládě, aby při příležitosti ratifikace změny přílohy II Úmluvy přijaté ve Štrasburku dne 8. prosince 2017 a změny příloh II a III Úmluvy přijaté ve Štrasburku dne 6. prosince 2024 byl předložen Parlamentu ČR text Úmluvy a jejích již platných příloh k vyjádření souhlasu s jejich dodatečnou ratifikací a aby tento text byl následně ratifikován prezidentem republiky (podle článku 49 písm. e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb.). Díky tomu budou mít jak Úmluva, tak její změny nadále povahu mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy, a budou tedy součástí právního řádu ČR s aplikační předností před zákonem. Dodatečná ratifikace Úmluvy nemá dopady na právo ČR, státní rozpočet, veřejnou správu nebo podnikovou sféru.
Proto, aby text Úmluvy a jejich příloh mohl být řádně ratifikován, je zapotřebí taktéž ratifikovat všechny změny příloh Úmluvy, které byly přijaty Stálým výborem Bernské úmluvy od přístupu ČR k Úmluvě s účinností od 1. června 1998. Jednotlivé změny příloh Úmluvy jsou podrobněji popsány níže.
3. Dodatečná ratifikace změn přílohy II (1998)
Změny přílohy II spočívají v zařazení nových druhů do přílohy II. Návrhy Rumunska zařadit do této přílohy paokouna vrankovitého (Romanichtys valsanicola) a Švýcarska zařadit jepici dlouhochvostou (Palingenia longicauda) byly přijaty ve Štrasburku dne 4. prosince 1998 na 18. zasedání Stálého výboru Úmluvy jednomyslně za přítomnosti 27 smluvních stran. V souladu s Úmluvou vstoupily změny v platnost pro smluvní strany, které nevznesly námitky, dne 4. března 1999.
4. Dodatečná ratifikace změn přílohy I (1999)
Změny přílohy I spočívají v zařazení nových druhů do přílohy I. Návrh Malty zařadit do této přílohy sandarakovník článkovaný (Tetraclinis articulata (Vahl) Masters), Helichrysum melitense (Pignatti) Brulo, Lanfranco, Pavone et Ronsisvalle, Hyoseris frutescens Brullo et Pavone, Palaeocyanus crassifolius (Bertoloni) Dostal a Cremnophyton lanfrancoi Brullo et Pavone byl přijat ve Štrasburku dne 3. prosince 1999 na 19. zasedání Stálého výboru Úmluvy jednomyslně za přítomnosti 35 smluvních stran. V souladu s Úmluvou vstoupily změny v platnost pro smluvní strany, které nevznesly námitky, dne 3. prosince 2000.
5. Dodatečná ratifikace změn přílohy II (2001)
Změny přílohy II spočívají v zařazení nových druhů do přílohy II. Návrh Moldavska na zařazení střevlíků Carabus bessarabicus a Carabus hungaricus byl přijat ve Štrasburku dne 30. prosince 2001 na 21. zasedání Stálého výboru Úmluvy jednomyslně za přítomnosti 38 smluvních stran. V souladu s Úmluvou vstoupily změny v platnost pro smluvní strany, které nevznesly námitky, dne 1. března 2002.
6. Ratifikace změny přílohy II (2017)
Změna přílohy II spočívá v zařazení nového druhu do přílohy II. Stálý výbor konsenzem schválil návrh Albánie zařadit do této přílohy rysa balkánského (Lynx lynx balcanicus). Jedná se o poddruh rysa ostrovida, který byl zařazen v příloze III. V ČR se tento poddruh nevyskytuje. Vláda byla o výsledcích 37. zasedání Stálého výboru Úmluvy informována na zasedání dne 21. února 2018. Změna vstoupila v platnost dne 8. března 2018, tedy tři měsíce poté, co byla schválena stálým výborem, a to pro smluvní strany, které nevznesly námitky. ČR vznesla námitku dne 2. března 2018. Usnesením vlády č. 554 ze dne 29. srpna 2018 vyjádřila vláda souhlas s výše zmíněnou změnou přílohy II.
7. Ratifikace změny příloh II a III (2024)
Změna příloh II a III spočívá v přeřazení vlka obecného (Canis lupus) z přílohy II do přílohy III. Vláda byla o výsledcích 44. zasedání Stálého výboru Úmluvy informována na zasedání dne 22. ledna 2025. Změna vstoupila v platnost dne 7. března 2025, tedy tři měsíce poté, co byla schválena Stálým výborem, a to pro smluvní strany, které nevznesly námitky. ČR vznesla námitku dne 17. února 2025.
8. Důvod ratifikace změn příloh I, II a III Českou republikou
ČR jakožto smluvní strana Úmluvy se zavázala plnit závazky, které z této Úmluvy vyplývají, a svým rozhodnutím přijmout změny příloh Úmluvy přispívá ke konsensu v naplňování cílů Úmluvy. Historické změny přijaté v roce 1998 (změna přílohy II), 1999 (změna přílohy I) a 2001 (změna přílohy II), které pro ČR vstoupily ve své době v platnost, je potřeba dodatečně ratifikovat spolu s dodatečnou ratifikací Úmluvy s ohledem na zásadu procesní ekvivalence.
V roce 2017 ČR s navrhovanou změnou souhlasila v návaznosti na rozhodnutí Rady EU podpořit zařazení rysa balkánského do přílohy II, protože vychází z vědeckých poznatků a rys ostrovid (Lynx lynx) je již zařazen do přílohy III (Chráněné druhy živočichů) a také do příloh Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Dále je návrh v souladu s cíli EU, pokud jde o mezinárodní spolupráci v ochraně biodiverzity (vycházející například z Úmluvy o biologické rozmanitosti). Přijetí změny přílohy II je v souladu také s dlouhodobými pozicemi ČR v oblasti druhové ochrany.
V roce 2024 předložila na 44. zasedání Stálého výboru návrh na změnu příloh II a III EU, a to v návaznosti na rozhodnutí Rady (EU) 2024/2669 ze dne 26. září 2024. Na základě stejného rozhodnutí EU a jejích 27 členských států hlasovalo jednotně pro podporu návrhu.
9. Právní zajištění provádění Úmluvy a změn přílohy I, II a III
Ratifikace a dodatečná ratifikace Úmluvy a všech výše uvedených změn příloh I, II a III nejsou v rozporu s ústavním pořádkem ČR, s právními předpisy ČR, ani se současnou legislativou České republiky vztahující se k ochraně přírody či s jinými mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.
Česká republika provádí závazky Úmluvy zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; druhy vyjmenované v přílohách I, II a III jsou uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. V ČR je právní ochrana planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť rovněž zajištěna v rámci soustavy Natura 2000, jejíž vytvoření ukládají směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků, které byly plně transponovány do právního řádu zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů.
10. Dopady na veřejnou správu, podnikatelský sektor a státní rozpočet
Změny přílohy II z roku 1998, změny přílohy I z roku 1999 a změny přílohy II z roku 2001 nepředstavují další nároky na specifická ochranná opatření vzhledem ke skutečnosti, že se dané druhy nevyskytují na území ČR.
Změna přílohy II z roku 2017 nepředstavuje další nároky na specifická ochranná opatření vzhledem ke skutečnosti, že rys balkánský, který byl přidán na seznam přílohy II, se na území ČR nevyskytuje. Jeho případná ochrana je na národní úrovni pokryta stávajícím platným právním řádem ČR. Rovněž změna příloh II a III z roku 2024 nevyžaduje právní úpravy na národní úrovni, stávající právní řád ČR ochranu druhu zajišťuje.
Vzhledem k výše uvedenému právnímu zajištění provádění změn příloh I, II a III Úmluvy nebudou dodatečná ratifikace Úmluvy a změn jejích příloh z roku 1998, 1999 a 2001 a ratifikace změn jejích příloh z roku 2017 a 2024 vyžadovat změnu platné právní úpravy ČR uvedené oblasti a rovněž nebudou mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru nad rámec toho, co stanoví legislativa EU a ČR.
11. Odůvodnění návrhu podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
S ohledem na skutečnosti uvedené výše, jakož i vzhledem k datu vstupu změn příloh Úmluvy z roku 2017 a 2024 v platnost vláda navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s dodatečnou ratifikací Úmluvy a změn jejích příloh z roku 1998, 1999 a 2001 a s ratifikací změn jejích příloh z roku 2017 a 2024 již v prvním čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Materiál byl schválen vládou ČR usnesením ze dne 20. července 2026 č. 479