Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Platná právní úprava přiznává právo volit do zastupitelstev obcí státním občanům České republiky a za podmínek stanovených zákonem rovněž občanům jiných států, kterým toto právo přiznává právní řád České republiky, pokud nejpozději ve druhý den voleb dosáhli věku 18 let a splňují další zákonné podmínky. Věk 18 let je v současnosti současně fakticky navázán i na právo být volen, neboť zákon o volbách do zastupitelstev obcí vymezuje volitelnost prostřednictvím pojmu voliče.
Právo hlasovat v místním referendu je podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, přímo odvozeno od práva volit do zastupitelstva obce. Současná věková hranice 18 let se proto uplatní rovněž pro hlasování v místním referendu. Prostřednictvím pojmu oprávněné osoby se tato věková hranice promítá také do některých organizačních funkcí při přípravě a provedení místního referenda.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, navíc duplicitně spojují dosažení věku 18 let s právem volit a být volen a s právem hlasovat v místním referendu v rámci obecného katalogu práv občana obce, hlavního města Prahy a městské části. Při změně věkové hranice ve volebním a referendovém právu je proto nezbytné tyto předpisy odpovídajícím způsobem sladit a odstranit možné výkladové rozpory.
Základním principem návrhu je snížení věkové hranice pro aktivní volební právo ve volbách do zastupitelstev obcí z 18 na 16 let. Vzhledem k přímé vazbě mezi právem volit do zastupitelstva obce a právem hlasovat v místním referendu se tatáž věková hranice uplatní také pro hlasování v místním referendu. Návrh je záměrně omezen na lokální úroveň a nemění věkovou hranici pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev krajů, Evropského parlamentu ani pro volbu prezidenta republiky.
Lokální úroveň představuje vhodný prostor pro širší zapojení mladých lidí do demokratického rozhodování. Rozhodnutí obcí a městských částí se bezprostředně týkají oblastí, které mají přímý dopad na každodenní život mladých lidí, zejména veřejného prostoru, místní dopravy, školské a volnočasové infrastruktury, sportu, životního prostředí, bydlení nebo kulturního života. Vazba mezi hlasem voliče a konkrétním rozhodováním je zde zpravidla bezprostřednější než u celostátní politiky.
Mladí lidé sledují veřejné dění a vytvářejí si politické a občanské postoje již před dosažením zletilosti. Umožnění hlasovat od 16 let může podpořit jejich politickou gramotnost, odpovědnost a dlouhodobý návyk účasti na demokratickém procesu. Současně jim umožní podílet se na rozhodování o otázkách, jejichž důsledky budou často nést po delší část svého života.
Navrhovatelé současně považují za vhodné zachovat věkovou hranici 18 let pro pasivní volební právo. Výkon mandátu člena zastupitelstva je spojen s rozhodovací odpovědností, účastí na správě veřejných záležitostí v orgánu veřejné moci a s řadou právních důsledků. Návrh proto výslovně odděluje minimální věk pro výkon práva volit od minimálního věku pro výkon práva být volen.
Obdobně se zachovává věková hranice 18 let pro členství v přípravném výboru místního referenda a pro členství v komisích pro hlasování. Jde o organizační a procedurální funkce spojené s přípravou a provedením referenda, nikoli o samotný výkon hlasovacího práva. Šestnáctileté a sedmnáctileté oprávněné osoby však budou moci hlasovat v místním referendu a vykonávat práva, která zákon váže přímo na postavení oprávněné osoby a která mají participační charakter.
Změna zákona o správě voleb je nezbytná proto, aby obecná pravidla informačního systému správy voleb a elektronických petic respektovala věkovou hranici stanovenou vždy příslušným volebním zákonem. Fixní odkaz na věk 18 let by po přijetí návrhu vytvářel nesoulad zejména u voleb do zastupitelstev obcí. Úpravy zákona o obcích a zákona o hlavním městě Praze současně odstraňují duplicitní zakotvení práva volit a práva hlasovat v místním referendu z ustanovení, která jinak vážou širší soubor občanských oprávnění na věk 18 let.
Srovnatelný přístup ke snížení volebního věku existuje i v zahraničí; příkladem je Rakousko, kde je aktivní volební právo od 16 let uplatňováno rovněž v místních volbách. Návrh však volí užší a postupný model, který změnu omezuje na komunální rozhodování a místní referendum.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod. Čl. 21 Listiny základních práv a svobod zaručuje občanům právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců a zakotvuje všeobecnost a rovnost volebního práva. Stanovení konkrétní minimální věkové hranice pro komunální volby je přitom věcí zákonné úpravy.
Čl. 102 odst. 3 Ústavy České republiky výslovně stanoví, že další podmínky výkonu volebního práva do zastupitelstev územních samosprávných celků stanoví zákon. Ústavní pořádek tedy nevyžaduje, aby minimální věk pro aktivní volební právo v komunálních volbách činil 18 let. Rozdílná věková hranice pro aktivní a pasivní volební právo je odůvodněna odlišnou povahou obou práv a sleduje legitimní cíl zachování vyšší věkové hranice pro výkon veřejné funkce. Navrhovaná úprava se nedotýká podstatných náležitostí demokratického právního státu.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je slučitelný s právem Evropské unie. Právo občanů Unie volit a být volen v obecních volbách v členském státě bydliště za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu vyplývá zejména z čl. 22 Smlouvy o fungování Evropské unie a je konkretizováno směrnicí Rady 94/80/ES.
Navrhované snížení věkové hranice v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí dopadá shodně na občany České republiky i na občany jiných členských států Evropské unie, pokud jim český právní řád právo volit v komunálních volbách přiznává a splní další zákonné podmínky. Je tak zachována zásada rovného zacházení s občany Evropské unie v rozsahu požadovaném právem Evropské unie.
Návrh je rovněž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Rozšíření okruhu osob oprávněných vykonávat aktivní volební právo a hlasovat v místním referendu nepředstavuje omezení mezinárodně zaručených politických práv. Podmínky účasti cizinců v komunálních volbách zůstávají zachovány; mění se pouze minimální věková hranice tam, kde jim právo účasti český právní řád přiznává.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Rozšířením okruhu oprávněných voličů o dvě věkové kohorty lze očekávat mírný nárůst nákladů spojených s organizací voleb do zastupitelstev obcí, zejména s přípravou a distribucí volebních materiálů, vedením údajů o voličích a související administrativou. Převážná část organizačních, personálních a technických nákladů na volby však vzniká bez ohledu na přesný počet oprávněných voličů, a celkový dodatečný dopad proto lze očekávat jako omezený.
U místních referend může dojít k dílčímu zvýšení nákladů spojenému s vyšším počtem oprávněných osob, zejména při přípravě seznamů a hlasovacích materiálů. Návrh nezakládá potřebu vzniku nových orgánů veřejné moci ani nových informačních systémů. Změna zákona o správě voleb využívá stávající infrastrukturu a pouze přizpůsobuje její fungování rozdílným věkovým hranicím stanoveným jednotlivými volebními zákony.
Návrh nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Nemění podmínky podnikání, nezakládá nové povinnosti ani oprávnění podnikatelským subjektům a nemá přímý dopad na jejich administrativní nebo finanční zátěž.
5. Předpokládané sociální dopady, dopady na rodiny
Navrhovaná právní úprava nemá negativní sociální dopady ani negativní dopady na rodiny. Jejím přímým sociálním dopadem je rozšíření možnosti šestnáctiletých a sedmnáctiletých osob podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech na místní úrovni.
Lze očekávat zejména pozitivní dopad v podobě posílení občanské participace mladých lidí, jejich politické gramotnosti a vytváření návyku účasti na demokratickém rozhodování. Návrh nezakládá nové povinnosti rodičům ani jiným členům rodiny a nijak nemění soukromoprávní postavení nezletilých osob.
6. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na životní prostředí. Mění pouze věkovou hranici pro výkon vybraných politických práv a související administrativní pravidla.
7. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nemá rozdílné dopady na ženy a muže a je z hlediska rovnosti žen a mužů neutrální. Nová věková hranice pro aktivní volební právo a hlasování v místním referendu bude uplatňována shodně bez ohledu na pohlaví.
Návrh rozšiřuje okruh osob oprávněných vykonávat vybraná politická práva a nezavádí nové nepřípustné diskriminační kritérium. Zachování věkové hranice 18 let pro pasivní volební právo a pro vybrané organizační funkce v místním referendu představuje věkové rozlišení odůvodněné odlišnou povahou těchto funkcí a vyšší mírou odpovědnosti spojenou s jejich výkonem.
8. Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nemění druhy osobních údajů zpracovávaných pro účely správy voleb a místních referend ani účely jejich zpracování. V důsledku snížení věkové hranice se však rozšíří okruh osob, jejichž údaje budou pro tyto zákonné účely zpracovávány, o oprávněné osoby ve věku 16 a 17 let.
Zpracování těchto údajů bude i nadále probíhat na základě zákona v rámci plnění úkolů veřejné moci a prostřednictvím stávajících evidencí a informačních systémů. Návrh nezavádí nové kategorie osobních údajů, nové účely jejich zpracování ani nové způsoby jejich zveřejňování. Dopad na ochranu soukromí a osobních údajů je proto omezený a odpovídá nezbytnému rozsahu potřebnému pro výkon nově přiznaného práva.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nevytváří nové rozhodovací pravomoci založené na správním uvážení, nezavádí nové dotační, licenční ani obdobné mechanismy a nevytváří nový prostor pro korupční jednání. Návrh proto není spojen se zvýšenými korupčními riziky.
10. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost ani obranu státu, neboť se těchto oblastí věcně nedotýká. Nemění působnost bezpečnostních složek ani pravidla související s obranou České republiky.
11. Územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh má omezené administrativní dopady na obce a hlavní město Prahu jako subjekty podílející se na organizaci voleb a místních referend. Tyto subjekty budou muset při přípravě voleb a referend zohlednit rozšíření okruhu oprávněných osob o šestnáctileté a sedmnáctileté, zejména při práci se seznamy voličů nebo oprávněných osob a při přípravě hlasovacích materiálů.
Návrh však nemění rozsah samostatné ani přenesené působnosti územních samosprávných celků, nevytváří nové orgány a nemění územní členění státu. Z hlediska územních dopadů se tedy jedná především o dílčí změnu výkonu již existujících volebních a referendových agend.
12. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava je slučitelná se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Nezavádí nový informační systém ani novou samostatnou digitální agendu; změna se promítá do stávajícího informačního systému správy voleb a do již existujícího zpracování údajů o voličích.
Změna zákona o správě voleb je formulována technologicky neutrálně a nahrazuje pevnou věkovou hranici odkazem na věk stanovený příslušným volebním zákonem. Tím umožňuje, aby digitální nástroje správy voleb pracovaly s rozdílnou věkovou hranicí podle druhu voleb bez vytváření paralelních evidencí nebo duplicitních procesů. Návrh tak podporuje opětovné využití existujících dat a systémů a nezvyšuje zbytečně administrativní ani digitální zátěž.
13. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
Zvláštní část
K čl. I bodu 1
Jde o hlavní věcnou změnu návrhu. Minimální věková hranice pro výkon aktivního volebního práva ve volbách do zastupitelstev obcí se snižuje z 18 na 16 let. Změna se vztahuje jak na občany České republiky, tak na cizince, kterým zákon právo volit v komunálních volbách přiznává, a to za zachování všech ostatních podmínek volebního práva.
K čl. I bodu 2
Ustanovení výslovně zachovává minimální věk 18 let pro pasivní volební právo. Po snížení věku voliče na 16 let již nelze věkovou hranici volitelnosti odvozovat pouze od pojmu voliče, a proto se dosažení věku 18 let vkládá přímo mezi podmínky práva být volen.
K čl. II
Přechodné ustanovení zajišťuje stabilitu pravidel probíhajícího volebního procesu. Pro volby vyhlášené před účinností zákona se použije dosavadní právní úprava.
K čl. III
Zákon o správě voleb na dvou místech používá pevnou věkovou hranici 18 let. Ta se nahrazuje dynamickým odkazem na věk stanovený příslušným zákonem o volbách. Úprava umožní, aby elektronické petice a institut osoby, která se má stát voličem, pracovaly správně i v situaci, kdy jednotlivé druhy voleb mají rozdílnou věkovou hranici aktivního volebního práva. Věková hranice pro členství v okrskových volebních komisích se nemění.
K čl. IV bodům 1 a 2
Ze zákona o obcích se vypouští duplicitní deklarace práva volit a být volen a práva hlasovat v místním referendu v rámci souboru oprávnění občana obce od 18 let. Tato práva jsou komplexně upravena zvláštními volebními a referendovými zákony. Ostatní práva občana obce uvedená v § 16 odst. 2 zůstávají nadále vázána na dosažení věku 18 let. Návazně se upravuje vnitřní odkaz v odstavci 3.
K čl. IV bodům 3 a 4
U zvláštního přípravného výboru pro referendum o oddělení části obce se výslovně zachovává věková hranice 18 let pro všechny jeho členy. Současně se odstraňuje zastaralý odkaz na již zrušenou právní úpravu místního referenda.
K čl. V
Úprava zákona o hlavním městě Praze sleduje stejnou logiku jako změna obecního zřízení. Z ustanovení vymezujících soubor oprávnění občanů hlavního města Prahy a městských částí od 18 let se vypouští právo volit a být volen a právo hlasovat v místním referendu, neboť jejich věkové podmínky stanoví zvláštní zákony. Ostatní občanská oprávnění zůstávají vázána na věk 18 let. Návazně se opravují vnitřní odkazy a ruší se již nepotřebné poznámky pod čarou.
K čl. VI bodu 1
Protože se postavení oprávněné osoby v zákoně o místním referendu odvozuje od práva volit do zastupitelstva obce, snížení volebního věku by bez dalšího vedlo také ke snížení věku členů přípravného výboru. Návrh zachovává dosavadní materiální věkovou hranici 18 let pro tuto organizační funkci a výslovně ji doplňuje do § 9 odst. 1.
K čl. VI bodu 2
Ze stejného důvodu se výslovně zachovává věk 18 let pro členství v okrskových, místních a městských komisích pro hlasování v místním referendu. Změna věkové hranice se má týkat výkonu hlasovacího a participačního práva, nikoli výkonu organizační funkce v orgánu zajišťujícím průběh hlasování.
K čl. VII
Přechodné ustanovení zachovává dosavadní pravidla pro místní referenda vyhlášená před nabytím účinnosti zákona a předchází změně okruhu oprávněných osob v průběhu již zahájeného referendového procesu.
K čl. VIII
Účinnost zákona se navrhuje od 1. ledna 2027. Zvolené datum poskytuje dostatečný prostor pro metodickou a technickou přípravu volebních orgánů a současně zajišťuje, že se změna nedotkne již vyhlášených řádných voleb do zastupitelstev obcí konaných v roce 2026.
V Praze dne …
… (jména navrhujících poslanců)