Důvodová zpráva k Novela z. - plemenářský zákon - RJ

V rámci probíhající revize kompetencí správních úřadů v resortu Ministerstva zemědělství (dále jen „MZe“) se navrhuje optimalizace dozorových orgánů v resortu MZe sloučením České plemenářské inspekce (dále jen „ČPI“) se Státní veterinární správou (dále jen „SVS“) a změna v oblasti veterinární laboratorní diagnostiky – změna zřizovatele státních veterinárních ústavů (dále jen „SVÚ“). Cílem navrhovaných změn, účinných k 1. lednu 2027, je začlenění ČPI do organizační struktury SVS a změna zřizovatele SVÚ z MZe na SVS.

Státní veterinární správa⁠‌‌​​‌‌​​‌​‌​​‌‌​⁠

Základním právním předpisem, který upravuje činnosti SVS, je zákon č. 166/1999 Sb.,o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. SVS je veterinárním zákonem zřízena jako orgán veterinární správy a správní úřad s celostátní působností, který je podřízený MZe. SVS je organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou.

SVS je tvořena Ústřední veterinární správou SVS (dále jen „ÚVS“) a krajskými veterinárními správami SVS (dále jen „KVS“), které vykonávají svou působnost ve věcech veterinární péče na území, které je shodné s územím krajů, a Městskou veterinární správou v Praze SVS, která vykonává působnost KVS na území hlavního města Prahy.

SVS je kompetentní k provádění správních řízení a výkonu jiných správních činností, odborných úkonů, kontrolních a dozorových činností podle veterinárního zákona a dalších právních předpisů. Tyto činnosti SVS vykonává především v následujících oblastech:

SVS má ve své gesci 18 vnitrostátních právních předpisů (veterinární zákon a jeho 17 prováděcích právních předpisů). Další kompetence a postupy SVS vyplývají z 23 zvláštních zákonů.

Nejdůležitějšími zvláštními zákony, které upravují činnost SVS, jsou zejména:

Kromě vnitrostátních právních předpisů se na činnost SVS vztahuje také řada přímo použitelných předpisů Evropské unie (dále jen „EU“). K 31. 12. 2025 měla SVS ve své gesci 298 základních právních předpisů EU. Spolu s novelizacemi těchto právních předpisů se však podle systému ISAP jedná celkem o 1082 platných právních předpisů EU v gesci SVS. Kromě toho SVS vykonává dozorovou činnost i na základě řady právních předpisů EU, které v její gesci nejsou – zejména se jedná o soubor nařízení k úředním kontrolám nebo oblast animal welfare, kde se aktivně podílí i na unijní normotvorbě a koordinaci problematiky na národní i evropské úrovni.

Česká plemenářská inspekce

Základním právním předpisem, který upravuje činnosti ČPI, je zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Plemenářský zákon určuje ČPI postavení orgánu státní správy podřízeného MZe a dále stanovuje její působnost spočívající ve výkonu správních činností.

ČPI je podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizační složkou státu a účetní jednotkou. ČPI vykonává svou činnost především v těchto oblastech:

Výše uvedené činnosti vykonává ČPI zejména na základě ustanovení plemenářského zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Kromě toho vychází kontrolní činnost ČPI přímo z předpisů EU, zejména pak z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu.

V rámci probíhající revize kompetencí správních úřadů v resortu MZe a jejich reorganizace se navrhuje změna týkající se státních příspěvkových organizací zřízených MZe pro státní laboratorní diagnostiku – SVÚ, která spočívá ve změně zřizovatele SVÚ, kterým by se nově stala SVS.

V současné době zajišťují laboratorní diagnostiku tři příspěvkové organizace MZe – Státní veterinární ústav Praha, Státní veterinární ústav Jihlava a Státní veterinární ústav Olomouc. Tyto ústavy v souladu s platnou právní úpravou zřizuje MZe podle § 44 odst. 5 veterinárního zákona. ÚVS podle § 48 odst. 1 písm. f) veterinárního zákona SVÚ řídí a koordinuje jejich odbornou činnost.

V současnosti má každý SVÚ u Českého institutu pro akreditaci akreditováno několik set laboratorních zkoušek, postupů odběrů vzorků a certifikace atd., SVÚ také vykonávají činnost zkušební laboratoře pro Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (dále jen „SZPI“) a další orgány. SVÚ Olomouc je zapsán v seznamu znalců Ministerstva spravedlnosti. SVÚ jsou dále určeny jako referenční a národní referenční laboratoře v rámci referenčních laboratoří EU a Světové organizace pro zdraví zvířat (dále jen „WOAH“). V neposlední řadě pak SVÚ tvoří součást národních a mezinárodních vědeckých projektů.

Současná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Současná právní úprava se nedotýká otázek rovnosti mužů a žen.

V rámci optimalizace struktury dozorových organizací v rezortu MZe se navrhuje provedení transformace ČPI a SVS formou sloučení obou institucí.

Rozhodnutí vychází z koncepce tří pilířů kontrolních subjektů:

Záměrem procesu restrukturalizace a transformace SVS a ČPI je vytvoření efektivně fungující instituce, která bude vykonávat agendy obou současných organizací, efektivnější chod státní správy v oblasti kontroly živočišné produkce a zjednodušení vnější komunikace ČR i sjednocení garancí vůči orgánům EU.

Cílem je zejména:

Při zvažování různých variant identifikovaného problému z obecného (regulatorně-technického) hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno pouze předkládané řešení v podobě legislativního materiálu. Důvodem je skutečnost, že sloučení dvou institucí zřízených zákonem je možno provést pouze pomocí legislativních změn. Jiné regulatorně-technické varianty řešení nelze z těchto důvodů použít.

Hlavním předpokladem pro naplnění zadání, tedy sloučení ČPI a SVS, je předložení návrhu změny plemenářského zákona a s tím související změny veterinárního zákona. Nutná je také novelizace zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

SVS by se stala orgánem odpovědným za dodržování právních předpisů v oblasti šlechtění, plemenitby, evidence a označování hospodářských zvířat. Na SVS by také přešla příslušnost k hospodaření s majetkem, který dosud spravuje ČPI.

Předpokládá se, že práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců ČPI by přešly na SVS. V této souvislosti se plánuje začlenění zaměstnanců ČPI do struktury SVS a jejich přemístění do prostor ÚVS a KVS.

V současné době má ČPI 57 zaměstnanců. Základní členění je na střediska, v nichž působí inspektoři, kteří vykonávají dozor nad činnostmi uvedenými v plemenářském zákoně a provádějí kontroly dotačních titulů v souladu s požadavky SZIF. Pod ředitelem ČPI jsou začleněni čtyři vedoucí oddělení a asistentka a auditorka.

Bude muset dojít k proškolení zaměstnanců ČPI a přechodu na informační systémy SVS, například na personální a mzdový systém, spisovou službu, ekonomické systémy.

Změna by se dotkla i vedení správních řízení. Zatímco ČPI je orgánem prvého stupně v rozhodování ve správním řízení, přičemž odvolacím orgánem je MZe, v rámci SVS je správní řízení vedeno tak, že jako orgán prvého stupně rozhoduje ve správním řízení KVS podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí KVS pak rozhoduje ÚVS.

Navrhovaná změna spočívá ve změně zřizovatele příspěvkových organizací – SVÚ, kterým by se nově stala SVS.

V rámci SVS musí být prováděna laboratorní diagnostika v souladu s národní legislativou, právními předpisy EU a pro obchodování se třetími zeměmi v souladu s kodexem WOAH. Přesně předepsaný je rozsah laboratorní diagnostiky v rámci monitoringu cizorodých látek, v rámci programu antimikrobiální rezistence, metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro udržení příznivé nákazové situace a statusů země prosté a možnosti obchodování v rámci EU a vývozu do třetích zemí. Přesně nestanovený, ale předpokládaný je rozsah laboratorní diagnostiky pro potřeby hygienického dozoru, veterinárního dozoru na jatkách, řešení potravinových kauz, podezření na nákazy, jejich potvrzování a řešení ohnisek, vyhlášených pásem a prokazování účinnosti veterinárního dozoru pro obchodování.

Z finančního pohledu je rozdělována laboratorní diagnostika v SVÚ na diagnostiku, na niž je poskytován prostřednictvím rozpočtu SVS příspěvek na laboratorní úkony, které musí zabezpečovat chovatelé, a na činnost národních referenčních laboratoří a na komerční činnost. Toto dělení zejména v rámci „komerční činnosti“ je nepřesné. Příkladem je provádění laboratorního vyšetření v rámci metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace u kódů, které jsou pro chovatele povinné, ale nejsou hrazené ze státního rozpočtu. Podobná situace je v případě laboratorních vyšetření, která musí mít chovatelé a obchodníci pro certifikaci zásilek. Obdobné je to i v případě potravinářských podniků a podniků zpracovávajících vedlejší živočišné produkty.

V případech, kdy je výsledek laboratorního vyšetření podkladem pro rozhodnutí orgánů veterinární správy, musí být toto vyšetření provedeno v úřední laboratoři. Jako úřední laboratoře využívá SVS právě SVÚ. Laboratoře SVÚ splňují při laboratorním vyšetřování vzorků normy a metody stanovené evropskou legislativou. Z tohoto důvodu je z hlediska veterinárního dozoru žádoucí nadále provádět laboratorní vyšetření v SVÚ. SVÚ provádí i mnoho vyšetření pro různé státní organizace např. v resortu zdravotnictví, životního prostředí, průmyslu, vnitra, armády a zemědělství.

Přechodem funkce zřizovatele SVÚ z MZe na SVS by SVS převzala plnou zodpovědnost za činnost SVÚ v celém rozsahu. Záměrem této změny je zefektivnění vzájemné komunikace mezi SVS a SVÚ při předávání informací v celém procesu laboratorní diagnostiky od odběru vzorků, přes jejich dopravu do SVÚ, až po sdílení výsledků laboratorního vyšetření a zároveň zlepšení kontroly procesu financování. Je nicméně nutné uvést, že se jedná o změny v delším časovém horizontu.

Jde zejména o:

SVS jakožto orgán koordinující odbornou činnost SVÚ bude zřizovatelem schopným z odborného hlediska posoudit rozsah a obsah laboratorních vyšetření a s tím související finanční požadavky na státní rozpočet nebo požadavky personální.

Cílem předloženého návrhu zákona je výše konkrétně popsané sloučení SVS a ČPI a změna zřizovatele SVÚ. Tohoto cíle nelze dosáhnout jinak než provedením novelizace dotčených zákonů.

Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky, zejména ústavnímu zákonu č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.

K této problematice nejsou známy žádné nálezy Ústavního soudu.

Návrh zákona je v souladu s předpisy EU. Předložený návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v EU, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva EU nebo s judikaturou Evropského soudního dvora.

Návrh zákona nemá implementační charakter a nezapracovává do českého právního řádu předpisy EU.

Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.

Přímé náklady vzniklé sloučením SVS a ČPI lze očekávat zejména v následujících oblastech:

Počítá se pouze s náklady na stěhování pracovišť. Se zvýšenými náklady se dále nepočítá.

Mezi hlavní přínosy sloučení SVS s ČPI patří zejména:

Úspory výdajů vzniklé sloučením SVS s ČPI:

Předpokládá se, že zaměstnanci ČPI budou začleněni do SVS a při tomto začlenění dojde k redukci počtu vedoucích zaměstnanců. S uvedeným souvisí nárůst objemu činností SVS a dále i to, že činnost a úloha ČPI se výrazně liší od činností zajišťovaných SVS. Jedinou oblastí, v níž se kontrolní činnosti obou organizací překrývají, je kontrola označování a evidence hospodářských zvířat. Ostatní činnosti jsou pro SVS i ČPI velmi specifické a vysoce odborné. Proto je nutné při začlenění ČPI do SVS zachovat místa inspektorů ČPI, na kterých je vykonávána základní dozorová činnost, a dále využít místa z ústředí ČPI.

Začleněním ČPI do organizační struktury SVS nedojde ke snížení objemu vykonávané agendy, naopak SVS počítá s tím, že inspektoři ČPI by na nových místech v SVS převzali část agendy v oblasti kontrol chovatelů pro dotační tituly a novou oblast chovu, označování a evidence zvířat v zájmovém chovu dle požadavků nové legislativy EU. Vhodnou reorganizací tedy bude možné snížit počet míst vedoucích zaměstnanců.

V současné době má ČPI celkem 57 systemizovaných služebních míst. Organizační struktura ČPI se člení na část centrálního řízení organizace a dvě oddělení zajišťující kontrolní činnost na celém území ČR (Oddělení Čechy a Oddělení Morava). Obě oddělení mají po jednom vedoucím a jedné asistentce a dále se člení na jednotlivá střediska – Oddělení Čechy má 6 středisek s celkem 22 zaměstnanci a Oddělení Morava 7 středisek s celkem 19 zaměstnanci. Současná organizační struktura ČPI zahrnuje celkem 5 vedoucích zaměstnanců.

Navrhovanou změnou by mělo dojít k zefektivnění vzájemné komunikace mezi SVS a SVÚ při předávání informací v celém procesu laboratorní diagnostiky a zároveň zlepšení kontroly procesu financování. Jde však o změny, které se projeví v delším časovém horizontu.

SVS jakožto orgán koordinující odbornou činnost SVÚ bude zřizovatelem schopným z odborného hlediska posoudit rozsah a obsah prováděných laboratorních vyšetření a s tím související finanční požadavky na státní rozpočet nebo požadavky personální.

Navrhovaná úprava nepředpokládá dopady na podnikatelské prostředí, sociální dopady ani dopady na životní prostředí.

Návrh zákona v uvedených oblastech žádné negativní dopady neobsahuje. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Návrh zákona není v rozporu se zákazem diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), nedotýká se otázek rovnosti mužů a žen.

V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Ze závěru posouzení vyplývá, že korupční potenciál vyplývající z návrhu nepředstavuje žádné riziko. Navrhovaná úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky.

Návrh zákona nepřináší žádné dopady, které by měly vliv na plnění funkcí rodiny, počet vyživovaných členů, případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, nebo na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.

Návrh zákona nepřináší žádné dopady na územní samosprávné celky.

Navrhovaná právní úprava byla posouzena z hlediska souladu s těmito zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy:

Předkládaný návrh zákona nevytváří žádné překážky vůči naplňování výše uvedených zásad a nepřináší riziko digitálního vyloučení.

S ohledem na omezený rozsah navrhovaných změn, jejich převážně organizační charakter a potřebu zajistit dostatečný čas pro realizaci transformačních opatření se navrhuje, aby s návrhem zákona vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvém čtení (podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny) tak, aby mohl nabýt účinnosti dne 1. dubna 2027.

Předložený návrh zákona má úzce vymezený předmět úpravy. Jeho jediným cílem je vytvořit právní podmínky pro organizační změnu v resortu MZe spočívající ve sloučení ČPI s SVS a současně změnu zřizovatele státních veterinárních ústavů z MZe na SVS. Návrh sloučení neobsahuje žádné věcné změny v rozsahu vykonávaných dozorových činností, v právech a povinnostech kontrolovaných subjektů ani v systému výkonu státní správy. Navrhovány jsou pouze takové legislativně technické a organizační změny, které jsou nezbytné pro realizaci uvedené transformace. Návrh zákona je po věcné stránce jednoznačný a jeho dopady jsou omezeny na uspořádání výkonu státní správy v rámci resortu Ministerstva zemědělství. Současně je žádoucí zajistit určitý časový prostor pro provedení všech organizačních, personálních a technických kroků souvisejících se sloučením obou institucí před nabytím účinnosti zákona. Včasné přijetí právní úpravy je předpokladem řádné přípravy a hladkého průběhu transformace.