A. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy
Až do roku 2023 bylo možno uplatnit tiché víno jako reklamní či propagační dar v rámci daňového základu podnikatelů, pakliže hodnota jednoho daru nepřesáhne 500 Kč bez DPH. Možnost tohoto daňového uplatnění byla přijata Parlamentem v roce 2005. Cílem tehdy bylo zrovnoprávnit tiché víno s jinými propagačními předměty, protože původní daňové zákony vylučovaly z této možnosti paušálně předměty podléhající spotřební dani, aniž by bylo zohledněno, že tiché víno sice formálně dle práva Evropské unie je řazeno mezi komodity podléhající spotřební dani, ale v ČR fakticky spotřební dani nepodléhá, když daňová sazba je nulová. Od té doby se částka 500 Kč nezměnila. Již vlivem inflace došlo k snížení daňové úpravy, protože 500 Kč mělo v roce 2005 podstatně vyšší reálnou hodnotu, než v roce 2025.
Bylo by možné pochopit toto omezení, pokud by zákon chtěl řešit problémy státního rozpočtu, ale pak by musel zrušit možnost všech daňově uznatelných výdajů na reklamní či propagační dary. Ovšem to změna zákona v roce 2023 nečinila a nadále tuto možnost ponechává a selektivně zakazuje užití vína pro tento účel. Zákon tedy navádí podnikatele, aby nekupovali pro tento účel moravské a české víno, ale jiné předměty, včetně těch, které na Moravě a v Čechách nevyrábějí. Je to krok, který poškozuje moravské a české vinařství, ale nepomůže státnímu rozpočtu, protože si podnikatelé budou moci reklamní dary uplatnit, jen musí jít o předměty jiné.
Byl to krok vůči moravským a českým vinařům diskriminační. Některá vinařství k těmto účelům prodávala 40 i více procent produkce. Pro tyto účely byla především prodávána dražší přívlastková vína, protože podnikatelé se chtějí v rámci propagace dobře prezentovat. To jsou vína určená do gastronomie. Tyto řady vín jsou stále zatíženy pocovidovou krizí gastronomie, která se z pandemických omezení ještě zcela nevzpamatovala. A změna zákona v roce 2023 covidem postiženou oblast ještě více poškodila. Přitom přínos pro státní rozpočet je nulový, pakliže bude zachována možnost daňového uplatnění jiných darů, například v zahraniční vyrobených golfových míčků.
Na rozdíl od právního stavu do roku 2023 navržené znění umožňuje poskytovat jako dary i pivo, což budou především dárkové speciální řady výrobků, mnohdy od malých pivovarů. Návrh zákona tedy podporuje uplatnění produkce českých a moravských pivovarů v rámci darů pro reklamní a propagační účely podnikatelů.
Navíc došlo k nedůvodnému oddělení daňového přístupu v rámci daně z příjmů a v rámci daně z přidané hodnoty, kde je nadále umožněno uplatnit daňové zvýhodnění vůči reklamním dárkům v podobě tichého vína i piva. Stav, kdy stejnou věc upravuje právní řád odlišně podle toho, o jakou daň jde, je stav nežádoucí.
2. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Platný právní stav diskriminačně znevýhodňuje výrobce některých komodit pro potřeby poskytnutí uznatelného reklamního a propagačního daru z pohledu daně z příjmů. Navíc je dána nedůvodná zákonná rozdílnost úpravy reklamních darů z pohledu zákona o dani z příjmů a z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty. Tento stav je nežádoucí a způsob jeho nápravy je novela zákona o dani z příjmů. Návrh odstraňuje daňovou diskriminaci některých výrobců. Současný právní stav ani návrh se netýká rovnosti mužů a žen.
3. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a shrnutí nejdůležitějších změn, které oproti stávající úpravě zavádí, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Hlavní princip navrhované právní úpravy je odstranění diskriminačního přístupu k uplatnění některých výrobků jako reklamních darů z pohledu zákona o dani z příjmů. Změna je navrhována tak, aby odpovídala příslušné úpravě zákona o dani z přidané hodnoty. Návrh se se netýká rovnosti mužů a žen, nemá sociální dopady na obyvatelstvo a jeho jednotlivé skupiny, ať už jde o sociálně slabé, zdravotně postižené, národnostní menšiny, děti. Nemá vliv na životní prostředí.
4. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaného cíle nelze dosáhnout jinak než novelou zákona o dani z příjmů.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu
Otázka zákonné daňové úpravy reklamních darů není předmětem ústavního pořádku, ani nálezů Ústavního soudu. To dokazuje i to, že obdobná právní úprava platila v letech 2005-23, aniž by byla zpochybněna u Ústavního soudu. Návrh se inspiruje úpravou obdobné problematiky dle § 13 odst. 7 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty. Odstraňuje nedůvodné odlišené daňové úpravy dle dvou daňových zákonů ve vztahu ke stejné věci – reklamním a propagačním darům.
6. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Otázka zákonné daňové úpravy reklamních darů z pohledu daně z příjmů není předmětem práva Evropské unie, tedy ani rozhodování jejich orgánů a ani není podán návrh na úpravu právem Evropské unie. To dokazuje i to, že obdobná právní úprava platila v letech 2005-23, aniž by byla zpochybněna z pohledu práva Evropské unie.
7. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Otázka zákonné daňové úpravy reklamních darů z pohledu daně z příjmů není předmětem mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. To dokazuje i to, že obdobná právní úprava platila v letech 2005-23, aniž by byla zpochybněna z pohledu mezinárodního práva.
8. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona nemá žádný vliv na státní i jiné veřejné rozpočty. Návrh zákona nemá vliv na rozpočty krajů a obcí. Návrh zákona nezavádí novou odpočitatelnou položku, jen ve stávající položce – reklamní a propagační dary odstraňuje její diskriminační dopad na některé předměty – zejména víno a pivo, jakožto tradiční komodity moravského a českého zemědělství a potravinářství. Návrh zákona bude mít pozitivní dopad na tu část podnikatelského prostředí, které dané, dnes diskriminované výrobky, produkuje, zvýší se možnost odbytu.
9. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Návrh nezakládá veřejnou podporu.
10. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh nezakládá žádnou novou povinnost osobám. Rozšiřuje práva poplatníků daně z příjmů uplatnit v rámci reklamních a propagačních darů věci, které od roku 2024 daňově uplatnit nemohli, přestože do roku 2023 tak mohli činit.
11. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Současná platná právní úprava řešení otázky, ani návrh nemá sociální dopady na obyvatelstvo a jeho jednotlivé skupiny, ať už jde o sociálně slabé, zdravotně postižené, národnostní menšiny, děti. Nemá vliv na životní prostředí.
12. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh se netýká ochrany soukromí a osobních údajů.
13. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh se netýká problematiky korupce.
14. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh se netýká bezpečnosti a obrany státu.
15. Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh se netýká rodiny.
16. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nemá žádný negativní územní dopady, včetně dopadů na územní celky. Pozitivní dopad může mít na ta území, která významně produkují výrobky, které nyní nemohly být jako reklamní a propagační dary z pohledu daně z příjmů uplatněny – např. víno na Moravě, pivo v Čechách.
17. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy a digitální vyloučení
Návrh se netýká digitalizace, tedy ani digitálního vyloučení.
B. Zvláštní část
Čl. I
Návrh konkrétního textu je obdobný tak, jak je tato věc upravena v § 13 odst. 7 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Je správné, aby stejná problematika byla v daňových zákonech upravena jednotně.
Čl. II
Účinnost je navržena k novému finančnímu (daňovému) roku, tedy 1. lednu. Vzhledem k očekávané délce legislativního procesu je navržena účinnost od 1. ledna 2027.
hejtman Jihomoravského kraje