Důvodová zpráva k Vl.n.z. o urč. provoz. za účel shrom. důkazů v trest řízení - EU

Opatření k získání a uchovávaní elektronických důkazů jsou pro trestní vyšetřování a stíhání napřič Evropskou unií stále důležitější. Pro boj proti trestné činnosti jsou zásadní účinné mechanismy k získávání elektronických důkazů a tyto mechanismy by měly podléhat podmínkám a zárukám, aby zajistily plné dodržování základních práv a zásad Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie, zejména pak zásady nezbytnosti a přiměřenosti, spravedlivého procesu, ochrany soukromí, osobních údajů a důvěrné povahy komunikací.

Síťové služby (např. počítačová síť, hardwarová adresa, IP adresa, doménová adresa) mohou být poskytovány odkudkoli, přičemž v zemi, ve které jsou nabízeny, ani na vnitřním trhu jako takovém nevyžadují fyzickou infrastrukturu, fyzické prostory ani přítomnost pracovníků. Proto může být obtížné uplatňovat a vymáhat povinnosti, které těmto poskytovatelům služeb ukládají vnitrostátní a unijní právní předpisy, zejména povinnosti plnit příkazy nebo rozhodnutí justičních orgánů. Tak je tomu především v oblasti trestního práva, kde se orgány členských států potýkají s potížemi při doručování, zajištění dodržování svých rozhodnutí a jejich vymáhání, zejména v případě, jsou-li služby poskytovány z místa mimo jejich území. Ve snaze vyrovnat se s touto situací přijaly členské státy řadu vzájemně nesourodých opatření k účinnějšímu uplatňování a vymáhání svých právních předpisů. Mezi nimi jsou také opatření, jež umožňují kontaktovat poskytovatele služeb za účelem získání elektronických důkazů, které jsou zapotřebí pro trestní řízení. Za tímto účelem některé členské státy přijaly nebo zvažují přijetí právních předpisů, které řadě poskytovatelů služeb nabízejících služby na jejich území ukládají povinnost mít na území daného státu svého zástupce. Tyto požadavky vytvářejí překážky volného pohybu služeb na vnitřním trhu.⁠​‌​‌‌​‌‌‌‌​‌‌​‌​⁠

Existuje riziko, že při neexistenci přístupu na úrovni Evropské unie se členské státy budou pokoušet překonat současné nedostatky související se shromažďováním elektronických důkazů v trestním řízení tím, že budou ukládat povinnosti na vnitrostátní úrovni, které nebudou sladěny s povinnostmi stanovenými ostatními státy. Takovéto vzájemně nesourodé vnitrostátní povinnosti by vytvářely další překážky volnému poskytování služeb na vnitřním trhu.

Navrhovaná právní úprava takové nedostatky eliminuje.

Návrh zákona o určování provozoven a jmenování zástupců některých poskytovatelů služeb za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (dále jen „návrh zákona“) je do legislativního procesu předkládán s cílem stanovení pravidel pro určování určených provozoven a jmenování zástupců určitých poskytovatelů služeb v Evropské unií v souvislosti s doručováním, dodržováním a vymáháním rozhodnutí a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států pro účely shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení, kterými by měly být odstraněny stávající překážky bránící volnému pohybu služeb a mělo by být zamezeno tomu, aby jednotlivé členské státy v budoucnosti postupovaly v této otázce rozdílnými způsoby.

Návrh zákona tedy transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1544 ze dne 12. července 2023, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (dále jen „směrnice 2023/1544“).

Tato harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců by neměla mít vliv na povinnosti poskytovatelů služeb podle jiných právních předpisů Evropské unie. Kromě toho by mělo být usnadněno účinnější vymáhání trestního práva v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie.

Určené provozovny a zástupci, jak jsou upraveni v návrhu zákona, by měli sloužit jako adresáti rozhodnutí a příkazů vydaných pro účely shromažďování elektronických důkazů na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (dále jen „nařízení 2023/1543“), dále směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech a Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii, včetně případů, kdy jsou tato rozhodnutí a příkazy předávány ve formě certifikátů.

Návrh zákona neupravuje žádným způsobem vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona. Právní úprava na české ani unijní úrovni neobsahuje žádná ustanovení týkající se nerovného zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, resp. právní vztahy upravované v oblasti elektronických komunikací vylučují, že by mohly být takto poměry vytvářející diskriminační stav přímo nebo zprostředkovaně vyvolány. Na obdobných principech je pak vytvářena také nová úprava.

Právní úprava je z povahy upravovaných právních vztahů genderově neutrální, tedy nečiní žádné rozdíly mezi fyzickými osobami na základě jejich pohlaví.

Návrhem zákona nejsou dotčeny pravomoci orgánů činných v trestním řízení při shromažďování elektronických důkazů podle jiného právního předpisu, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, jde-li o přímé kontaktování poskytovatelů služeb usazených v České republice

Návrh zákona transponuje do českého právního řádu směrnici 2023/1544 a stanoví pravidla pro určování provozoven a jmenování zástupců některých poskytovatelů služeb za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení v České republice v souvislosti s doručováním, dodržováním a vymáháním rozhodnutí a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států pro účely shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení, na základě kterých by měly být odstraněny stávající překážky bránící volnému pohybu služeb a mělo by být zamezeno tomu, aby jednotlivé členské státy Evropské unií v budoucnosti postupovaly v této otázce rozdílnými způsoby. Návrh zákona vytváří rovné podmínky pro poskytovatele služeb. Pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců by neměla mít vliv na povinnosti poskytovatelů služeb podle jiných právních předpisů. Kromě toho by mělo být usnadněno účinnější vymáhání trestního práva.

Základní meze pro uplatňování právních předpisů stanoví ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“) a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jež byla vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

V obecné rovině lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je co do stanovení působnosti dozorového orgánu, práv a povinností fyzickým a právnickým osobám i úpravy správního trestání plně slučitelná s ústavním pořádkem České republiky. V tomto smyslu ústavní pořádek stanovuje zákonodárci jasné limity, jakým způsobem taková práva a povinnosti přijmout. Takovýmto limitem je v prvé řadě čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, jimiž je shodně stanoveno, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Stejně tak návrh zákona svou úpravou vychází z čl. 4 odst. 1 Listiny, jímž je stanoveno, že „povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod".

Navrhovaná právní úprava reflektuje čl. 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a je také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda.

Co se týká správního trestání, návrh právního předpisu plně respektuje zásadu správního trestání nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege v čl. 39 Listiny i zásadu ne bis in idem uvedenou v čl. 40 odst. 5 Listiny.

Navrhovaná právní úprava sleduje mj. legitimní cíl, kterým je účinnější vymáhání trestního práva. Žádným způsobem taktéž není omezeno právo podnikat uvedené v čl. 26 nebo porušeno právo na ochranu soukromí v čl. 7 Listiny.

Co do otázky libovůle a zákazu diskriminace je možné uvést, že předkládaná úprava zcela srovnává jednotlivé adresáty navrhované regulace a nečiní v jejich postavení rozdíly. Navrhovaná právní úprava respektuje ústavní princip rovnosti podle čl. 1 Listiny a zákazu diskriminace podle č. 3 Listiny.

Z pohledu mantinelů, které stanovuje ústavní pořádek, je nutné zmínit i čl. 10 Ústavy a povinnosti vyplývající ze členství České republiky v Evropské unii. Těmto povinnostem lze dostát jen tehdy, dojde-li k přijetí předkládaného návrhu zákona.

Navrhovaná úprava reflektuje výše uvedené a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Návrh je v souladu s předpisy Evropské unie, stejně jako s judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami.

Návrh zákona provádí následující předpisy EU:

K návrhu se vztahují další následující předpisy EU:

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Evropské úmluvy o lidských právech.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ať již se jedná o smlouvy dvoustranné, nebo mnohostranné.

Problematika pravidel pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení obsažená v samotném návrhu zákona není spojena s požadavky na navýšení finančních prostředků.

Vzhledem k tomu, že se jedná o nový institut, nelze dopady na podnikatelské prostředí kvantifikovat. Nicméně lze očekávat, že se povinnosti dané zákonem bude týkat jen omezeného počtu podnikatelů, a to z toho důvodu, že povinnosti dané zákonem se nevztahují na poskytovatele služeb, kteří jsou usazeni v České republice a poskytují služby pouze na jejím území.

Veškeré dopady v oblasti počtu míst a objemu prostředků na platy spojené s přijetím navrženého materiálu budou plně a výhradně zabezpečeny v rámci stanoveného limitu počtu míst a objemu prostředků na platy v dotčených kapitolách státního rozpočtů, tj. bez nároků na jejich jakékoliv navýšení.

S ohledem na komplikované řešení problematiky dozorového orgánu, kdy Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasilo, aby bylo dozorovým orgánem, je v předkládaném materiálu jako dozorový orgán navrhován Český telekomunikační úřad, u kterého bude patrně potřeba zajistit adekvátní odbornou kapacitu.

Předkládaný návrh zákona se nijak nedotýká problematiky veřejné podpory, a proto jím není zakládána veřejná podpora.

Návrh zákona bude mít dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob, když stanoví povinnost předávat kontaktní údaje určené provozovny nebo jmenovaného zástupce Českému telekomunikačnímu úřadu. Neočekává se však, že by tyto dopady byly významného charakteru.

V současné době lze předpokládat, že se toto bude týkat počtu nanejvýš jednotek až nízkých desítek subjektů. Dále povinné subjekty budou předávat pouze ty údaje, které Český telekomunikační úřad nemá k dispozici při plnění svých jiných úkolů.

Předmětný materiál nemá dopady na životní prostředí ani na specifické skupiny obyvatel, jako jsou osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani z hlediska ochrany práv dětí.

Pro účely doručování, dodržování a vymáhání rozhodnutí a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení dochází u Českého telekomunikačního úřadu a Ministerstva spravedlnosti ke shromažďování údajů o fyzických a právnických osobách, kterých se bude daná právní úprava ve vztahu ke směrnici 2023/1544 týkat.

Návrhem zákona bude docházet k shromažďování a aktualizaci údajů na straně Českého telekomunikačního úřadu a předávání údajů Ministerstvu spravedlnosti za účelem dalšího zveřejnění na zvláštní internetové stránce Evropské justiční sítě v trestních věcech. Cílem je usnadnění koordinace mezi členskými státy a využívání určené provozovny nebo zástupce orgány jiného členského státu.

Rozsah požadovaných osobních údajů je nastaven v návrhu zákona nové a odpovídá o obsahu čl. 3 budu 2 směrnice 2023/1544.

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

Jde zejména o proces ve vztahu ke shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení. Účelem shromažďování, aktualizace (ČTÚ) a předání (MSP) osobních údajů je získaní informace o poskytovatelích služeb, které poskytují služby na území České republiky a nejméně v jednom dalším členském státě Evropské unie.

Český telekomunikační úřad v souladu s navrhovanou právní úpravou vykonává státní správu obsaženou v ustanovení § 5 a současně pří výkonu působnosti podle této právní úpravy spolupracuje s Ministerstvem spravedlnosti.

Ustanovení § 6 obsahuje soubor kontaktních údajů, mezi které mj. patří jméno, popřípadě název, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

Uvedené údaje bude mít k dispozici Český telekomunikační úřad a Ministerstvo spravedlnosti, které bude následně sdělovat údaje na zvláštní internetové stránce Evropské soudní sítě v trestních věcech.

Český telekomunikační úřad a Ministerstvo spravedlnosti budou zpracovávat osobní údaje výhradně v elektronické podobě. Konkrétní podobu zpracování osobních údajů navrhovaná právní úprava nestanovuje, a Český telekomunikační úřad společně s Ministerstvem spravedlnosti se v tomto ohledu řídí obecnou právní úpravou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovaná právní úprava v daném ohledu nemění obecnou úpravu kontrolního řádu ani správního řádu. Návrh nemění lhůty pro uchování osobních údajů.

Český telekomunikační úřad i Ministerstvo spravedlnosti jsou povinné přijmout opatření, aby nedošlo k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům nebo neoprávněnému zpracování.

K osobním údajům jsou oprávněny přistupovat pouze osoby oprávněné k jejich zpracování na základě organizačního řádu (organizační struktury) jednotlivých povinných osob.

Návrh nezavádí nové mechanismy prevence zneužití osobních údajů.

Návrh zákona nezavádí nové sankce za zneužití osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava nenastavuje nově proces zacházení s osobními údaji a jejich ochrany. Jde o přiměřené a relativní zpracování osobních údajů omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány. Právní úprava s sebou nenese dopady na soukromí dotčených ani jiných osob. V současné době lze předpokládat, že zpracování osobních údajů se dotkne počtu nanejvýš jednotek až nízkých desítek subjektů. Z výše uvedeného lze konstatovat, že zpracování osobních údajů je legální a legitimní.

Předkládaný návrh zákona je svým charakterem technickým právním předpisem a v důsledku jednotlivých navrhovaných změn nevznikají v daném návrhu korupční rizika.

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky, oddělení boje s korupcí. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Při zpracování návrhu zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při jeho aplikaci. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání.

Obecně lze k navrhované úpravě ve vztahu ke vzniku korupčních rizik uvést, že významnost korupčních rizik navrhované úpravy byla určena na základě vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu korupčního jednání a případné závažnosti jeho důsledků, a to v jejich vzájemném vztahu.

Návrh má pozitivní dopady na bezpečnost nebo obranu státu. Harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců by neměla mít vliv na povinnosti poskytovatelů služeb podle jiných právních předpisů Evropské unie. Kromě toho by mělo být usnadněno účinnější vymáhání trestního práva v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie.

Předkládaný materiál nemá žádné dopady z hlediska plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, ani s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.

Předkládaný materiál nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.

Předkladatel při přípravě návrhu zákona zohlednil zásady tvorby digitálně přívětivé legislativy a níže hodnotí navrhovanou úpravu z hlediska jejích jednotlivých principů.

16. 1 Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default): DSA, DGA a P2B:

Materiál nemá dopady do oblasti budování přednostně digitálních služeb.

16. 2 Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb:

Materiál nemá dopady z hlediska principů opakovatelnosti a znovupoužitelnosti údajů a služeb.

Materiál nemá přímé dopady do oblasti přístupnosti služeb.

Materiál se netýká sdílených služeb veřejné správy.

Materiál přímo neupravuje oblast informačních systémů veřejné správy.

Materiál se netýká oblasti mezinárodní interoperability.

Materiál nemá dopady do oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.

Materiál nemá dopady z hlediska otevřených dat a služeb veřejné správy.

Materiál je technologicky neutrální.

Materiál nemá žádný vliv na uživatelskou přívětivost.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) nebyla vypracována na základě výjimky udělené předsedou Legislativní rady vlády ze dne 4. července 2023, čj. 31468/2023-UVČR.