Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu
Opatření k získání a uchovávaní elektronických důkazů jsou pro trestní vyšetřování a stíhání napřič Evropskou unií stále důležitější. Pro boj proti trestné činnosti jsou zásadní účinné mechanismy k získávání elektronických důkazů a tyto mechanismy by měly podléhat podmínkám a zárukám, aby zajistily plné dodržování základních práv a zásad Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie, zejména pak zásady nezbytnosti a přiměřenosti, spravedlivého procesu, ochrany soukromí, osobních údajů a důvěrné povahy komunikací.
Síťové služby (např. počítačová síť, hardwarová adresa, IP adresa, doménová adresa) mohou být poskytovány odkudkoli, přičemž v zemi, ve které jsou nabízeny, ani na vnitřním trhu jako takovém nevyžadují fyzickou infrastrukturu, fyzické prostory ani přítomnost pracovníků. Proto může být obtížné uplatňovat a vymáhat povinnosti, které těmto poskytovatelům služeb ukládají vnitrostátní a unijní právní předpisy, zejména povinnosti plnit příkazy nebo rozhodnutí justičních orgánů. Tak je tomu především v oblasti trestního práva, kde se orgány členských států potýkají s potížemi při doručování, zajištění dodržování svých rozhodnutí a jejich vymáhání, zejména v případě, jsou-li služby poskytovány z místa mimo jejich území. Ve snaze vyrovnat se s touto situací přijaly členské státy řadu vzájemně nesourodých opatření k účinnějšímu uplatňování a vymáhání svých právních předpisů. Mezi nimi jsou také opatření, jež umožňují kontaktovat poskytovatele služeb za účelem získání elektronických důkazů, které jsou zapotřebí pro trestní řízení. Za tímto účelem některé členské státy přijaly nebo zvažují přijetí právních předpisů, které řadě poskytovatelů služeb nabízejících služby na jejich území ukládají povinnost mít na území daného státu svého zástupce. Tyto požadavky vytvářejí překážky volného pohybu služeb na vnitřním trhu.
Existuje riziko, že při neexistenci přístupu na úrovni Evropské unie se členské státy budou pokoušet překonat současné nedostatky související se shromažďováním elektronických důkazů v trestním řízení tím, že budou ukládat povinnosti na vnitrostátní úrovni, které nebudou sladěny s povinnostmi stanovenými ostatními státy. Takovéto vzájemně nesourodé vnitrostátní povinnosti by vytvářely další překážky volnému poskytování služeb na vnitřním trhu.
Navrhovaná právní úprava takové nedostatky eliminuje.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Návrh zákona o určování provozoven a jmenování zástupců některých poskytovatelů služeb za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (dále jen „návrh zákona“) je do legislativního procesu předkládán s cílem stanovení pravidel pro určování určených provozoven a jmenování zástupců určitých poskytovatelů služeb v Evropské unií v souvislosti s doručováním, dodržováním a vymáháním rozhodnutí a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států pro účely shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení, kterými by měly být odstraněny stávající překážky bránící volnému pohybu služeb a mělo by být zamezeno tomu, aby jednotlivé členské státy v budoucnosti postupovaly v této otázce rozdílnými způsoby.
Návrh zákona tedy transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1544 ze dne 12. července 2023, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení (dále jen „směrnice 2023/1544“).
Tato harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců by neměla mít vliv na povinnosti poskytovatelů služeb podle jiných právních předpisů Evropské unie. Kromě toho by mělo být usnadněno účinnější vymáhání trestního práva v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie.
Určené provozovny a zástupci, jak jsou upraveni v návrhu zákona, by měli sloužit jako adresáti rozhodnutí a příkazů vydaných pro účely shromažďování elektronických důkazů na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (dále jen „nařízení 2023/1543“), dále směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech a Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii, včetně případů, kdy jsou tato rozhodnutí a příkazy předávány ve formě certifikátů.
Návrh zákona neupravuje žádným způsobem vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona. Právní úprava na české ani unijní úrovni neobsahuje žádná ustanovení týkající se nerovného zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, resp. právní vztahy upravované v oblasti elektronických komunikací vylučují, že by mohly být takto poměry vytvářející diskriminační stav přímo nebo zprostředkovaně vyvolány. Na obdobných principech je pak vytvářena také nová úprava.
Právní úprava je z povahy upravovaných právních vztahů genderově neutrální, tedy nečiní žádné rozdíly mezi fyzickými osobami na základě jejich pohlaví.
Návrhem zákona nejsou dotčeny pravomoci orgánů činných v trestním řízení při shromažďování elektronických důkazů podle jiného právního předpisu, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, jde-li o přímé kontaktování poskytovatelů služeb usazených v České republice
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Návrh zákona transponuje do českého právního řádu směrnici 2023/1544 a stanoví pravidla pro určování provozoven a jmenování zástupců některých poskytovatelů služeb za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení v České republice v souvislosti s doručováním, dodržováním a vymáháním rozhodnutí a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států pro účely shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení, na základě kterých by měly být odstraněny stávající překážky bránící volnému pohybu služeb a mělo by být zamezeno tomu, aby jednotlivé členské státy Evropské unií v budoucnosti postupovaly v této otázce rozdílnými způsoby. Návrh zákona vytváří rovné podmínky pro poskytovatele služeb. Pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců by neměla mít vliv na povinnosti poskytovatelů služeb podle jiných právních předpisů. Kromě toho by mělo být usnadněno účinnější vymáhání trestního práva.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Základní meze pro uplatňování právních předpisů stanoví ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“) a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jež byla vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
V obecné rovině lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je co do stanovení působnosti dozorového orgánu, práv a povinností fyzickým a právnickým osobám i úpravy správního trestání plně slučitelná s ústavním pořádkem České republiky. V tomto smyslu ústavní pořádek stanovuje zákonodárci jasné limity, jakým způsobem taková práva a povinnosti přijmout. Takovýmto limitem je v prvé řadě čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, jimiž je shodně stanoveno, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Stejně tak návrh zákona svou úpravou vychází z čl. 4 odst. 1 Listiny, jímž je stanoveno, že „povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod".
Navrhovaná právní úprava reflektuje čl. 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a je také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda.
Co se týká správního trestání, návrh právního předpisu plně respektuje zásadu správního trestání nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege v čl. 39 Listiny i zásadu ne bis in idem uvedenou v čl. 40 odst. 5 Listiny.
Navrhovaná právní úprava sleduje mj. legitimní cíl, kterým je účinnější vymáhání trestního práva. Žádným způsobem taktéž není omezeno právo podnikat uvedené v čl. 26 nebo porušeno právo na ochranu soukromí v čl. 7 Listiny.
Co do otázky libovůle a zákazu diskriminace je možné uvést, že předkládaná úprava zcela srovnává jednotlivé adresáty navrhované regulace a nečiní v jejich postavení rozdíly. Navrhovaná právní úprava respektuje ústavní princip rovnosti podle čl. 1 Listiny a zákazu diskriminace podle č. 3 Listiny.
Z pohledu mantinelů, které stanovuje ústavní pořádek, je nutné zmínit i čl. 10 Ústavy a povinnosti vyplývající ze členství České republiky v Evropské unii. Těmto povinnostem lze dostát jen tehdy, dojde-li k přijetí předkládaného návrhu zákona.
Navrhovaná úprava reflektuje výše uvedené a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Návrh je v souladu s předpisy Evropské unie, stejně jako s judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami.
Návrh zákona provádí následující předpisy EU:
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1544 ze dne 12. července 2023, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení.
K návrhu se vztahují další následující předpisy EU:
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení,
úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii,
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění).
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Evropské úmluvy o lidských právech.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ať již se jedná o smlouvy dvoustranné, nebo mnohostranné.
7. Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Problematika pravidel pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení obsažená v samotném návrhu zákona není spojena s požadavky na navýšení finančních prostředků.
Vzhledem k tomu, že se jedná o nový institut, nelze dopady na podnikatelské prostředí kvantifikovat. Nicméně lze očekávat, že se povinnosti dané zákonem bude týkat jen omezeného počtu podnikatelů, a to z toho důvodu, že povinnosti dané zákonem se nevztahují na poskytovatele služeb, kteří jsou usazeni v České republice a poskytují služby pouze na jejím území.
Veškeré dopady v oblasti počtu míst a objemu prostředků na platy spojené s přijetím navrženého materiálu budou plně a výhradně zabezpečeny v rámci stanoveného limitu počtu míst a objemu prostředků na platy v dotčených kapitolách státního rozpočtů, tj. bez nároků na jejich jakékoliv navýšení.
S ohledem na komplikované řešení problematiky dozorového orgánu, kdy Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasilo, aby bylo dozorovým orgánem, je v předkládaném materiálu jako dozorový orgán navrhován Český telekomunikační úřad, u kterého bude patrně potřeba zajistit adekvátní odbornou kapacitu.
8. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Předkládaný návrh zákona se nijak nedotýká problematiky veřejné podpory, a proto jím není zakládána veřejná podpora.
9. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh zákona bude mít dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob, když stanoví povinnost předávat kontaktní údaje určené provozovny nebo jmenovaného zástupce Českému telekomunikačnímu úřadu. Neočekává se však, že by tyto dopady byly významného charakteru.
V současné době lze předpokládat, že se toto bude týkat počtu nanejvýš jednotek až nízkých desítek subjektů. Dále povinné subjekty budou předávat pouze ty údaje, které Český telekomunikační úřad nemá k dispozici při plnění svých jiných úkolů.
10. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Předmětný materiál nemá dopady na životní prostředí ani na specifické skupiny obyvatel, jako jsou osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani z hlediska ochrany práv dětí.
11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
11.1. Zhodnocení dopadů
Pro účely doručování, dodržování a vymáhání rozhodnutí a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení dochází u Českého telekomunikačního úřadu a Ministerstva spravedlnosti ke shromažďování údajů o fyzických a právnických osobách, kterých se bude daná právní úprava ve vztahu ke směrnici 2023/1544 týkat.
Návrhem zákona bude docházet k shromažďování a aktualizaci údajů na straně Českého telekomunikačního úřadu a předávání údajů Ministerstvu spravedlnosti za účelem dalšího zveřejnění na zvláštní internetové stránce Evropské justiční sítě v trestních věcech. Cílem je usnadnění koordinace mezi členskými státy a využívání určené provozovny nebo zástupce orgány jiného členského státu.
Rozsah požadovaných osobních údajů je nastaven v návrhu zákona nové a odpovídá o obsahu čl. 3 budu 2 směrnice 2023/1544.
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
11.2. Účel zpracování osobních údajů
Jde zejména o proces ve vztahu ke shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení. Účelem shromažďování, aktualizace (ČTÚ) a předání (MSP) osobních údajů je získaní informace o poskytovatelích služeb, které poskytují služby na území České republiky a nejméně v jednom dalším členském státě Evropské unie.
11.3. Kategorie zpracovaných osobních údajů
Český telekomunikační úřad v souladu s navrhovanou právní úpravou vykonává státní správu obsaženou v ustanovení § 5 a současně pří výkonu působnosti podle této právní úpravy spolupracuje s Ministerstvem spravedlnosti.
Ustanovení § 6 obsahuje soubor kontaktních údajů, mezi které mj. patří jméno, popřípadě název, trvalý pobyt, místo podnikání a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
Uvedené údaje bude mít k dispozici Český telekomunikační úřad a Ministerstvo spravedlnosti, které bude následně sdělovat údaje na zvláštní internetové stránce Evropské soudní sítě v trestních věcech.
11.4. Způsob zpracování osobních údajů
Český telekomunikační úřad a Ministerstvo spravedlnosti budou zpracovávat osobní údaje výhradně v elektronické podobě. Konkrétní podobu zpracování osobních údajů navrhovaná právní úprava nestanovuje, a Český telekomunikační úřad společně s Ministerstvem spravedlnosti se v tomto ohledu řídí obecnou právní úpravou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11.5. Lhůty pro uchování osobních údajů
Navrhovaná právní úprava v daném ohledu nemění obecnou úpravu kontrolního řádu ani správního řádu. Návrh nemění lhůty pro uchování osobních údajů.
11.6. Posouzení nebezpečí neoprávněného přístupu k osobním údajům
Český telekomunikační úřad i Ministerstvo spravedlnosti jsou povinné přijmout opatření, aby nedošlo k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům nebo neoprávněnému zpracování.
11.7. Prevence zneužití osobních údajů
K osobním údajům jsou oprávněny přistupovat pouze osoby oprávněné k jejich zpracování na základě organizačního řádu (organizační struktury) jednotlivých povinných osob.
Návrh nezavádí nové mechanismy prevence zneužití osobních údajů.
11.8. Sankce za zneužití osobních údajů
Návrh zákona nezavádí nové sankce za zneužití osobních údajů.
11.9. Závěr
Navrhovaná právní úprava nenastavuje nově proces zacházení s osobními údaji a jejich ochrany. Jde o přiměřené a relativní zpracování osobních údajů omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány. Právní úprava s sebou nenese dopady na soukromí dotčených ani jiných osob. V současné době lze předpokládat, že zpracování osobních údajů se dotkne počtu nanejvýš jednotek až nízkých desítek subjektů. Z výše uvedeného lze konstatovat, že zpracování osobních údajů je legální a legitimní.
12. Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh zákona je svým charakterem technickým právním předpisem a v důsledku jednotlivých navrhovaných změn nevznikají v daném návrhu korupční rizika.
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky, oddělení boje s korupcí. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Při zpracování návrhu zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při jeho aplikaci. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání.
Obecně lze k navrhované úpravě ve vztahu ke vzniku korupčních rizik uvést, že významnost korupčních rizik navrhované úpravy byla určena na základě vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu korupčního jednání a případné závažnosti jeho důsledků, a to v jejich vzájemném vztahu.
13. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh má pozitivní dopady na bezpečnost nebo obranu státu. Harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců by neměla mít vliv na povinnosti poskytovatelů služeb podle jiných právních předpisů Evropské unie. Kromě toho by mělo být usnadněno účinnější vymáhání trestního práva v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie.
14. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Předkládaný materiál nemá žádné dopady z hlediska plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, ani s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
15. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Předkládaný materiál nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
16. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Předkladatel při přípravě návrhu zákona zohlednil zásady tvorby digitálně přívětivé legislativy a níže hodnotí navrhovanou úpravu z hlediska jejích jednotlivých principů.
16. 1 Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default): DSA, DGA a P2B:
Materiál nemá dopady do oblasti budování přednostně digitálních služeb.
16. 2 Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb:
Materiál nemá dopady z hlediska principů opakovatelnosti a znovupoužitelnosti údajů a služeb.
16. 3 Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility):
Materiál nemá přímé dopady do oblasti přístupnosti služeb.
16.4 Sdílené služby veřejné správy:
Materiál se netýká sdílených služeb veřejné správy.
16.5 Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy:
Materiál přímo neupravuje oblast informačních systémů veřejné správy.
16.6 Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru:
Materiál se netýká oblasti mezinárodní interoperability.
16.7 Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR):
Materiál nemá dopady do oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.
16.8 Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government):
Materiál nemá dopady z hlediska otevřených dat a služeb veřejné správy.
16. 9 Technologická neutralita:
Materiál je technologicky neutrální.
16. 10 Uživatelská přívětivost:
Materiál nemá žádný vliv na uživatelskou přívětivost.
17. Odůvodnění neprovedení Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) nebyla vypracována na základě výjimky udělené předsedou Legislativní rady vlády ze dne 4. července 2023, čj. 31468/2023-UVČR.
18. Informace podle zákona o lobbování
Během přípravy materiálu nezaznamenal zpracovatel žádný případ lobbování.
Zvláštní část
K § 1 – Předmět úpravy
Toto ustanovení vymezuje předmět úpravy zákona v návaznosti na předpis EU, kterým je směrnice 2023/1544.
Předmětem úpravy zákona je zapracování směrnice 2023/1544 a stanovení pravidel pro určování provozoven a jmenování zástupců některých poskytovatelů služeb pro účely doručování, dodržování a vymáhání rozhodnutí a příkazů vydaných příslušnými orgány členských států Evropské unie za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení podle nařízení (EU) 2023/1543, směrnice 2014/41/EU a Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii, a úprava výkonu státní správy v této oblasti. Přestože jsou povinnosti poskytovatelů určit provozovnu nebo jmenovat zástupce stanoveny primárně pro účely uvedených předpisů, orgány činné v trestním řízení se na tyto určené provozovny nebo jmenované zástupce mohou v souladu se směrnicí 2023/1544 obracet v širším okruhu případů (k tomu srov. odůvodnění k § 2).
Návrh zákona nejde nad rámec působnosti výše uvedeného předpisu Evropské unie.
K § 2 – Působnost zákona
Návrh zákona se týká pouze poskytovatelů služeb, kteří jsou usazeni v České republice a nabízí služby též na území jiného členského státu Evropské unie, který se účastní právních nástrojů uvedených v § 1 písm. a) pro výkon zajišťovaných jednání, nebo kteří nejsou usazeni v České republice a nabízí služby na území České republiky. Nevztahuje se tedy na poskytovatele, kteří jsou usazeni na území České republiky a nabízejí služby výhradně na jejím území.
Tímto zákonem přitom samozřejmě nejsou nijak dotčeny pravomoci českých orgánů činných v trestním řízení obracet se při shromažďování elektronických důkazů přímo na poskytovatele služeb, pokud je usazen v České republice.
Pro účely tohoto zákona pod pojmem „jiný členský stát“ je nutno rozumět jakýkoliv členský stát Evropské unie, s výjimkou České republiky. Pod pojmem „členský stát Evropské unie“ je nutno rozumět jakýkoliv členský stát Evropské unie včetně České republiky.
K § 3 – Vymezení pojmů
Návrh zákona vymezuje několik pojmů.
V rámci § 3 jsou definovány následující pojmy – poskytovatel služeb, nabízení služeb na území České republiky, nabízení služeb na území členských států Evropské unie, provozovna, určena provozovna, zástupce.
poskytovatelem služeb – osoba, která poskytuje, s výjimkou finančních služeb, zejména podle § 2 odst. 1 písm. a) až g) zákona o volném pohybu služeb, jednu nebo více z následujících služeb:
1. služby elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích,
2. služby správy a provozu registru doménových jmen, registrace doménových jmen nebo obdobné služby, které poskytuje osoba jménem registrátora doménového jména, číslování adres internetového protokolu a s tím související služby,
3. služby informační společnosti podle zákona o některých službách informační společnosti, které umožňují uchovávat nebo jinak zpracovávat údaje jménem uživatelů, kterým je služba poskytována, pokud je uchovávání údajů určující složkou poskytované služby, nebo které umožňují jejich uživatelům mezi sebou navzájem komunikovat,
nabízením služeb na území České republiky umožnění osobám v České republice využívat služby uvedené v písmeni a), pokud existuje podstatné spojení poskytovatele služeb s Českou republikou; má se za to, že podstatné spojení s Českou republikou existuje zejména,
1. má-li poskytovatel služeb na území České republiky provozovnu,
2. má-li poskytovatel služeb významný počet uživatelů poskytovaných služeb v České republice, nebo
3. zaměřuje-li poskytovatel služeb svou činnost na Českou republiku,
nabízením služeb na území jiného členského státu – umožnění osobám na území jiného členského státu využívat služby uvedené v písmeni a), pokud existuje podstatné spojení poskytovatele služeb s tímto jiným členským státem; má se za to, že podstatné spojení s jiným členským státem existuje zejména
1. má-li poskytovatel služeb na území tohoto jiného členského státu provozovnu,
2. má-li poskytovatel služeb významný počet uživatelů poskytovaných služeb v tomto jiném členském státě, nebo
3. zaměřuje-li poskytovatel služeb svou činnost na tento jiný členský stát,
provozovnou – provozovna podle čl. 3 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543,
určenou provozovnou – určená provozovna podle čl. 3 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 a
zástupcem – zástupce podle čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543.
Poskytovatelem služby informační společnosti podle zákona o některých službách informační společnosti se rozumí poskytovatel služeb informační společnosti ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535, kterého nelze kvalifikovat jako poskytovatele služeb elektronických komunikací, ale který svým uživatelům nabízí možnost komunikovat mezi sebou navzájem nebo jim nabízí služby, které lze využívat k uchovávání nebo jinému zpracovávání údajů jejich jménem. Podle bodu 14 odůvodnění směrnice 2023/1544 se jedná například o internetová tržiště, která spotřebitelům a podnikům umožňují komunikovat mezi sebou navzájem, a další hostingové služby včetně případů, kdy je služba poskytována přes cloud, anebo online platformy, jako jsou například herní platformy a internetové platformy pro hazardní hry. Pokud však poskytovatel služeb informační společnosti nenabízí svým uživatelům možnost komunikovat mezi sebou navzájem, ale pouze s poskytovatelem služby, a nenabízí ani možnost uchovávat nebo jinak zpracovávat údaje nebo pokud toto uchovávání údajů není určující složkou, která je zásadní součástí služby poskytované uživatelům, neměla by se na něho vztahovat definice „poskytovatele služeb“ podle tohoto zákona, a to ani pokud jsou služby poskytované tímto poskytovatelem, službami informační společnosti ve smyslu směrnice (EU) 2015/1535. Příkladem služeb, u nichž uchovávání údajů není určující složkou, mohou být mimo jiné právní, architektonické, inženýrské a účetní služby poskytované on-line na dálku.
Mezi služby spadající pro zajištění proxy serverů je možno uvést např. správa aplikačního protokolu a konfigurace. Je nutno uvést, že proxy server je zprostředkující server, který funguje jako prostředník mezi uživatelem a ostatními virtuálními servery a pracuje na principu vy – proxy server – internet. Proxy server je aplikační protokol, který skrývá IP adresy klientů i osobní údaje. Tímto způsobem je zajištěn přístup k webovým stránkám mnohem bezpečnějším způsobem.
Nabízením na území České republiky – je nutno rozumět umožnění osobám na území České republiky využívat služby, a to vytvořením podstatného spojení s Českou republikou založením provozovny na jejím území, nebo pokud taková provozovna není založená, zajištěním významného počtu uživatelů poskytované služby v České republice nebo zaměřením své činnosti na Českou republiku. Zacílení činností na Českou republiku by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v obchodě s aplikacemi, od poskytování místních reklam nebo reklam v českém jazyce nebo od řešení vztahů se zákazníky, například poskytováním zákaznického servisu v českém jazyce.
Při určení toho, zda poskytovatel služeb nabízí služby v Unii, je nutné kromě toho, jestli poskytovatel služeb umožňuje fyzickým nebo právnickým osobám v jednom či více členských státech využívat jeho služby, rovněž posoudit, jestli existuje podstatné spojení s Unií. Existence takového podstatného spojení s Unií by měla být předpokládána, pokud má poskytovatel služeb provozovnu v Unii. Pokud takovou provozovnu nemá, mělo by být kritérium podstatného spojení založeno na konkrétních faktických kritériích, jako je například významný počet uživatelů v jednom nebo více členských státech nebo zacílení činností na jeden nebo více členských států. Zacílení činností na jeden nebo více členských států by mělo být určeno na základě všech relevantních okolností, včetně takových faktorů, jako je používání jazyka či měny obecně používaných v daném členském státě nebo možnost objednání zboží či služeb. Přesný počet významných uživatelů evropský právní předpis nestanovuje.
Nabízení služeb na území jiného členského státu – jedná se o umožnění fyzickým nebo právnickým osobám v kterémkoli členském státě Evropské unie využívat služby uvedené v § 3 písm. a), a to vytvořením podstatného spojení s tímto členským státem zejména existencí nebo založením provozovny na jejím území, nebo pokud taková provozovna není založená, zajištěním významného počtu uživatelů nabízené služby v jednom nebo více členských státech Evropské unie nebo zaměřením své činnosti na jeden nebo více členských států Evropské unie. Zacílení činností na některý členský stát by mohlo být též odvozeno od dostupnosti aplikace v příslušném národním obchodě s aplikacemi, od poskytování místních reklam nebo reklam v jazyce běžně používaném v daném členském státě nebo od řešení vztahů se zákazníky, například poskytováním zákaznického servisu v jazyce běžně používaném v tomto členském státě.
Provozovna – provozovnou se pro účely návrhu zákona rozumí provozovna podle čl. 3 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543.
Určená provozovna – je provozovna podle čl. 3 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543.
Zástupce – tento pojem se pro účely návrhu zákona vztahuje k čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543.
K § 4 – Určená provozovna a zástupce
Ustanovení § 4 stanoví povinnost jak poskytovatelů služeb, kteří jsou usazení v České republice a nabízí služby též na území jiného členského státu, který se účastní nástrojů pro výkon zajišťovaných jednání, tak poskytovatelů služeb, kteří nabízejí služby na území České republiky a nejsou usazeni v České republice nebo v jiném členském státě, který se účastní nástrojů pro výkon zajišťovaných jednání.
Poskytovatel služeb může určit více určených provozoven nebo jmenovat více zástupců. V takovém případě takový poskytovatel služeb vymezí u každé určené provozovny nebo u každého zástupce přesné území, pro které působí; při určení nebo jmenování musí být zahrnuta celá území všech členských států, které se účastní nástrojů pro výkon zajišťovaných jednání.
Poskytovatel služeb, který určí určenou provozovnu nebo jmenuje zástupce, je povinen jim v potřebném rozsahu udělit oprávnění a zajistit zdroje potřebné pro účely zajišťovaných jednání.
Poskytovatel služeb je povinen určit určenou provozovnu nebo jmenovat zástupce nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení nabízení služeb na území České republiky nebo jiného členského státu, došlo-li k zahájení nabízení služeb na jeho území dříve. Jde-li o poskytovatele služeb usazeného v České republice, počítá se lhůta podle věty první ode dne zahájení nabízení služeb na území jiného členského státu.
Pod pojmem „poskytovatel služeb usazený v členském státě Evropské unie, který se neúčastní nástrojů pro výkon zajišťovaných jednání“ je nutno rozumět takového poskytovatele služeb, který je usazen v členském státě, který nevydává rozhodnutí a příkazy vydané za účelem shromažďování elektronických důkazů na základě nařízení (EU) 2023/1543, směrnice 2014/41/EU a Úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracované Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii, a rovněž nevydává rozhodnutí a příkazy na základě vnitrostátního práva za účelem shromažďování elektronických důkazů a adresované fyzické nebo právnické osobě, která jedná jako zástupce nebo určená provozovna poskytovatele služeb na území tohoto členského státu.
Zástupcem může být pouze plně svéprávná fyzická osoba nebo právnická osoba. Zástupce musí mít trvalý pobyt, popřípadě bydliště, nebo sídlo v České republice nebo bydliště nebo sídlo v jiném členském státě, který se účastní nástrojů pro výkon zajišťovaných jednání a ve kterém poskytovatel služeb nabízí služby.
Poskytovatel služeb určí úřední jazyk nebo jazyky podle Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, v platném znění (CELEX 1958R0001, Úřední věstník 17, 6.10.1958, s. 385), které lze použít pro kontaktování určené provozovny nebo zástupce. Tímto jazykem musí být vždy alespoň jeden z úředních jazyků v souladu s právními předpisy členského státu Evropské unie, v němž se nachází určená provozovna nebo v němž má trvalý pobyt, popřípadě bydliště, nebo sídlo zástupce.
Pod pojmem „zdroje pro výkon zajišťovaných jednání“ je třeba rozumět evropské předpisy uvedené v článku 1 odst. 2 větě první směrnice 2023/1544, tj. nařízení (EU) 2023/1543, směrnici 2014/41/EU a Úmluvu o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovanou Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii.
Oproti tomu pojem „použitelný rámec pro výkon zajišťovaných jednání“ je pojmem širším, neboť oproti uvedeným výše evropským předpisům zahrnuje i vnitrostátní předpisy členských států Evropské unie ve smyslu článku 1 odst. 2 věty druhé směrnice 2023/1544.
K § 5 – Výkon státní správy
Výkon státní správy je dán Českému telekomunikačnímu úřadu jako regulačnímu orgánu v oblasti elektronických komunikací a služeb informačních společností.
Český telekomunikační úřad vykonává následující činnosti:
a) zajišťuje kontrolu, zda poskytovatel služeb určil určenou provozovnu nebo jmenoval zástupce a toto určení nebo jmenování oznámil podle § 7,
b) zajišťuje kontrolu, zda poskytovatel služeb poskytl určené provozovně nebo zástupci na území České republiky v potřebném rozsahu oprávnění a zdroje potřebné pro účely zajišťovaných jednání,
c) zajišťuje koordinaci a spolupráci s orgány jiných členských států v případě poskytovatelů služeb neplnících povinnosti podle tohoto zákona nebo obdobné povinnosti podle práva jiného členského státu a
d) zajišťuje koordinaci s příslušnými orgány jiných členských států
Český telekomunikační úřad předává Ministerstvu spravedlnosti kontaktní údaje určených provozoven a zástupců podle ustanovení § 6 a jejich aktualizace a Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje jejich zveřejnění na internetové stránce Evropské justiční sítě v trestních věcech.
K § 6 – Kontaktní údaje o poskytovatelích služeb a určených provozovnách a zástupcích
Stanoví se, jaké kontaktní údaje poskytovatelé služeb poskytují i s ohledem na povahu subjektu (fyzická osoba, právnická osoba). Těmito údaji jsou:
U poskytovatelů služeb
1. jméno, bydliště, místo podnikání, popřípadě sídlo odštěpného závodu na území České republiky, adresa elektronické pošty, telefonní číslo, adresa internetové stránky a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo
2. název, sídlo, popřípadě sídlo odštěpného závodu na území České republiky, adresa elektronické pošty, telefonní číslo, adresa internetové stránky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu.
V případě určených provozoven l. jméno, bydliště, místo podnikání, adresa elektronické pošty, telefonní číslo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, datum určení určené provozovny a úřední jazyk nebo jazyky, které lze použít pro kontaktování, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo
2. název, sídlo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, datum určení určené provozovny a úřední jazyk nebo jazyky, které lze použít pro kontaktování, jde-li o právnickou osobu,
V případě zástupců l. jméno, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě bydliště, na území České republiky, datum narození, datum jmenování zástupcem, adresa elektronické pošty, telefonní číslo a úřední jazyk nebo jazyky, které lze použít pro kontaktování, jde-li o fyzickou osobu,
2. jméno, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, datum jmenování zástupcem, adresa elektronické pošty, telefonní číslo a úřední jazyk nebo jazyky, které lze použít pro kontaktování, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo
3. název, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a bydliště fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, datum jmenování zástupcem, adresa elektronické pošty, telefonní číslo a úřední jazyk nebo jazyky, které lze použít pro kontaktování, jde-li o právnickou osobu.
K § 7 – Oznámení
Ustanovení § 7 stanoví, že poskytovatel služeb, poskytovatel služeb je povinen neprodleně po určení určené provozovny nebo jmenování zástupce na území České republiky písemně oznámit Úřadu jejich určení nebo jmenování spolu s údaji podle § 6 včetně přesného vymezení území, pro které určené provozovny nebo zástupci působí, určil-li více určených provozoven nebo jmenoval-li více zástupců. Úřad není oprávněn žádat od poskytovatele služeb kontaktní údaje známé z jeho úřední činnosti. Dále je poskytovatel povinen oznámit každou změnu v oznámených údajích neprodleně po jejím vzniku s uvedením tohoto data.
Pod pojmem „úřední jazyk“ je nutno rozumět jeden z jazyků (24) Evropské unie. Dále je nutno uvést, že angličtina je nadále úředním jazykem EU i přesto, že Spojené království opustilo EU. Zůstává úředním a pracovním jazykem orgánů EU, pokud je takto uvedena v nařízení č. 1 . Angličtina je také jedním z úředních jazyků Irska a Malty. Pokud se určená provozovna nachází nebo zástupce má bydliště nebo sídlo na území České republiky, je úředním jazykem český jazyk nebo jeden nebo více dalších úředních jazyků Evropské unie.
K § 8 – Změna určené provozovny nebo zástupce nebo kontaktních údajů
Poskytovatel služeb může kdykoliv změnit určenou provozovnu nebo zástupce, jejich kontaktní údaje nebo vymezení území, pro které určená provozovna nebo zástupce působí. Změnu je poskytovatel služeb povinen oznámit Českému telekomunikačnímu úřadu neprodleně poté, co nastala, neoznámil-li chystanou změnu již před jejím vznikem. Změna určené provozovny, zástupce nebo kontaktních údajů nabývá účinnosti dnem jejího oznámení, neuvede-li poskytovatel služby v oznámení datum pozdější.
K § 9 – Přestupky
Navrhované ustanovení zakotvuje skutkové podstaty přestupků, kterých se na úseku souvisejícím s určením zástupců vybraných subjektů za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení může dopustit právnická nebo podnikající fyzická osoba. Za přestupek lze uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč.
Výše uvedené ustanovení stanoví maximální výše pokuty za jednotlivé přestupky. Výše horní hranice pokuty se odvíjí od závažnosti příslušného deliktu.
Podle pravidel správního trestání musí být sankce určena pachateli individuálně̌ a musí splňovat znaky zákonnosti a přiměřenosti, protože jinak by neplnila své funkce. Vždy je pak třeba vycházet z individuálního případu. Efektivita ukládaných sankcí pak souvisí s tím, do jaké míry je v konkrétním případě zvolen vhodný druh sankce a její výměra. Výše pokuty za přestupek byla stanovena tak, aby byla odrazující, ale ne likvidační.
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá Český telekomunikační úřad.
K § 10 – Přechodné ustanovení
Přechodné ustanovení je uvedeno v návaznosti na ustanovení článku 7 směrnice 2023/1544.
Poskytovatel služeb, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona splňuje podmínky uvedené v § 2 odst. 1, je povinen určit určenou provozovnu nebo jmenovat zástupce nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
K § 10 – Účinnost
S ohledem na stanovené datum provedení směrnice, které je ode dne 18. února 2026, se datum nabytí účinnosti zákona v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, navrhuje patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Poznámky
1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1544 ze dne 12. července 2023, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro určování určených provozoven a jmenování zástupců za účelem shromažďování elektronických důkazů v trestním řízení.
2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení.
3 Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovaná Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii, vyhlášená pod č. 55/2006 Sb. m. s.
4 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
5 Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
6 Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.
7 Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství, v platném znění (CELEX 1958R0001, Úřední věstník 17, 6.10.1958, s. 385).