Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku, stanovil mimo jiné povinnost vytvářet tzv. integrační fond (§ 17 až 20). Tento fond má sloužit k posilování činnosti integračních sociálních podniků a k financování aktivit spojených se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami. První zkušenosti z praxe po nabytí účinnosti zákona však ukázaly, že stávající právní konstrukce integračního fondu je administrativně a účetně složitá, zejména pro menší podniky. V některých případech vede i k ekonomickému omezení činnosti podniků, jelikož vyžaduje trvalé navyšování fondu bez stanoveného stropu a současně omezuje možnosti využití jeho prostředků pouze na úzce vymezené investiční účely. Současná právní úprava tak neodpovídá plně ekonomické realitě sociálního podnikání a může působit jako bariéra pro nové žadatele o přiznání statusu integračního sociálního podniku.
2. Důvody a cíle navrhované právní úpravy
Cílem navrhované právní úpravy je zjednodušit systém hospodaření integračních sociálních podniků, snížit administrativní zátěž a posílit transparentnost a efektivitu nakládání s případným ziskem těchto subjektů.
Návrh nahrazuje stávající integrační fond fondem reinvestice zisku, který lépe odráží ekonomickou podstatu sociálního podnikání. Nová úprava zachovává povinnost využívat více než polovinu dosaženého zisku na činnosti integračního charakteru, zároveň však podnikům umožňuje větší flexibilitu při rozhodování o konkrétním způsobu využití těchto prostředků.
Zákon rovněž zpřesňuje pravidla pro nakládání s prostředky fondu v případě ztráty statusu integračního sociálního podniku, čímž zajišťuje právní jistotu a kontinuitu hospodaření.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhovaná změna je nezbytná k odstranění identifikovaných nedostatků současné právní úpravy, které v praxi komplikují fungování integračních sociálních podniků. Dosavadní konstrukce integračního fondu vedla u některých podniků k nejasnostem při účetním vykazování, zvyšovala náklady na administraci a mohla odrazovat nové subjekty od vstupu do systému.
Zavedením fondu reinvestice zisku se zachovává hlavní cíl, kterým je zajištění účelového využití části zisku ve prospěch integrační činnosti. Navrhována je ale forma, která je pro sociální podniky přehlednější, ekonomicky udržitelnější a méně zatěžující. Návrh vychází ze zkušeností s uplatňováním zákona č. 468/2024 Sb. v praxi a z konzultací s odbornými subjekty působícími v oblasti sociální ekonomiky.
Navrhovaná úprava přispívá k dlouhodobé stabilizaci systému integračních sociálních podniků a ke zvýšení jejich schopnosti naplňovat společenský účel, jímž je zaměstnávání osob se specifickými potřebami a jejich začleňování na trh práce.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava respektuje ústavní pořádek.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Oblasti sociálního podnikání se týká toliko Doporučení Rady ze dne 27. listopadu 2023 o vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky (C/2023/1344), Council Recommendation of 27 November 2023 on developing social economy framework conditions (C/2023/1344), které však není pro členské státy EU závazné.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Oblast není mezinárodními smlouvami upravena.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava nemá přímý dopad na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Úprava nemění dotační mechanismy ani výši podpory poskytovanou integračním sociálním podnikům. Může však mít sekundární pozitivní dopad v podobě zvýšení efektivity hospodaření těchto podniků a jejich dlouhodobé stability, což může vést k vyšší zaměstnanosti osob se specifickými potřebami a tím i k nižším veřejným výdajům.
8. Dopad na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v oblasti sociální ekonomiky. Snížením administrativní a účetní zátěže a zpřesněním pravidel hospodaření se zvýší atraktivita získání a udržení statusu integračního sociálního podniku. Zákon podpoří vznik nových subjektů a usnadní dlouhodobé fungování těch stávajících.
Nepřímo tak přispěje ke zlepšení sociální integrace a zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel, které jsou cílovou skupinou integračních sociálních podniků. Návrh nemá dopady na životní prostředí.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nemá dopad na soukromí a zpracování osobních údajů.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nemá dopad na korupční rizika.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá dopady na obranu a bezpečnost státu.
Zvláštní část
K čl. I (Změna zákona o integračním sociálním podniku)
Navrhovaný článek I nahrazuje stávající část čtvrtou zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku, novým zněním, které nově zavádí fond reinvestice zisku namísto dosavadního integračního fondu.
Účelem této změny je zjednodušit mechanismus povinné tvorby a využívání části zisku integračních sociálních podniků tak, aby lépe odpovídal reálným ekonomickým podmínkám a současně zachoval princip účelového hospodaření s dosaženým ziskem.
Podle nového znění § 17 bude integrační sociální podnik nadále povinen vyčlenit do fondu více než 50 % dosaženého zisku v běžném účetním období. Nově však nebude nutné udržovat tento fond v pevně stanovené výši či jej každoročně navyšovat bez stanoveného limitu. Tím se odstraní dosavadní nejasnosti a administrativní náročnost vedení fondu. Pokud jde o úpravu navrhovanou v odstavci 4, týká se výhradně postupu v případě zániku statusu integračního sociálního podniku a převodu prostředků z fondu na jiný integrační sociální podnik nebo na stát podle § 19 zákona.
Nově je v § 18 stanoveno, že prostředky z fondu reinvestice zisku lze využít na veškeré činnosti integračního sociálního podniku uvedené v § 2 odst. 2 až 4 zákona, tedy nejen na pořízení investičních aktiv, ale i na činnosti spojené se vzděláváním, poradenstvím, rozvojem pracovních dovedností či jinou formou podpory zaměstnanců se specifickými potřebami.
Ustanovení § 19 upravuje pravidla nakládání s prostředky fondu v případě zrušení statusu integračního sociálního podniku. Nově se stanoví, že v případě, kdy podnik nadále vykonává hospodářskou činnost, zůstává povinnost využívat prostředky fondu v souladu se zákonem. Pokud činnost ukončí, prostředky z fondu se převedou jinému integračnímu sociálnímu podniku, který není spojenou osobou, a teprve pokud takový převod není možný, převedou se prostředky státu. Tento mechanismus zajišťuje, že prostředky z fondu zůstávají v systému sociální ekonomiky a slouží stejnému účelu.
V § 20 je vymezen postup pro stanovení výše fondu u subjektů, které nejsou účetní jednotkou, a sjednocuje výkladová pravidla s daňovými předpisy.
K čl. II (Přechodná ustanovení)
Přechodná ustanovení řeší přeměnu dosavadních integračních fondů na fondy reinvestice zisku. Integrační fond vytvořený podle § 17 odst. 1 dosavadního znění zákona se rozpustí ve prospěch vlastního kapitálu, čímž se odstraní povinnost jeho dalšího vedení.
Integrační fondy vytvořené podle § 17 odst. 2 a 3 se naopak považují od nabytí účinnosti zákona za fondy reinvestice zisku, a tedy pokračují ve své existenci, avšak podle nové právní úpravy. Tím se zajistí plynulý přechod mezi dosavadní a novou úpravou bez nutnosti likvidace či převodů majetku.
K čl. III (Účinnost)
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2027, neboť je nezbytné, aby se předmětné změny týkající se účtování promítly v rámci celého účetního období. Dostatečná legisvakance také umožní poskytnout integračním sociálním podnikům i Ministerstvu práce a sociálních věcí potřebnou dobu pro přizpůsobení interních účetních procesů nové právní úpravě a aktualizaci metodických pokynů.