Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny upravuje pravidla a postupy, podle kterých probíhá jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tento zákon stanovuje strukturu a průběh schůzí, práva a povinnosti poslanců, proces projednávání návrhů zákonů a další procedurální aspekty fungování Poslanecké sněmovny.
Současná právní úprava poskytuje rámec pro efektivní fungování Poslanecké sněmovny. Nicméně v průběhu času byly identifikovány určité nedostatky a oblasti, kde by bylo vhodné provést změny:
- Délka řečnických vystoupení: Stávající úprava umožňuje delší řečnické projevy, což může vést k prodlužování jednání a snižování efektivity legislativního procesu.
- Vystoupení mimo rozpravu: Neexistuje jasné omezení délky vystoupení některých poslanců mimo hlavní rozpravu, což může narušovat strukturu a efektivitu schůzí.
- Faktické poznámky: Současná délka faktických poznámek může být zneužívána k obcházení omezení délky hlavních vystoupení, což narušuje plynulost jednání.
- Procedurální hlasování: Chybí mechanismus pro efektivní řízení procedurálních návrhů a námitek, což může vést k obstrukcím a zdržování jednání.
- Zařazování vrácených nebo zamítnutých návrhů zákonů: Současná úprava neumožňuje flexibilní zařazení těchto návrhů na pořad tzv. mimořádné schůze, což může zpomalovat legislativní proces.
Nezbytnost navrhované právní úpravy:Navrhované změny reagují na výše uvedené nedostatky a mají za cíl:
- Zvýšení efektivity jednání: Omezení délky řečnických vystoupení a faktických poznámek přispěje k plynulejšímu a efektivnějšímu průběhu schůzí.
- Prevence obstrukcí: Stanovení pravidel pro procedurální hlasování a omezení délky vystoupení mimo rozpravu pomůže předcházet záměrnému zdržování jednání.
- Rozšíření časového rozmezí určeného pro projednávání 3. čtení.
- Flexibilita legislativního procesu: Možnost zařazení vrácených nebo zamítnutých návrhů zákonů na pořad tzv. mimořádné schůze umožní rychlejší reakci na aktuální potřeby a situace.
Kromě toho návrh dílčím způsobem upravuje problematiku ústních interpelací, cílí na větší srozumitelnost právní úpravy pro předkladatele sněmovních tisků ve vztahu k e-Legislativě a upravuje některé interní procesy.
Navrhované úpravy jsou nezbytné pro zajištění efektivního, transparentního a moderního fungování Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro důvěru veřejnosti v legislativní proces a demokratické instituce.
Předkladatelé ve svém návrhu vycházejí z návrhů obsažených ve sněmovních tiscích 921 a 948, které byly předloženy koncem minulého volebního období.
Pro debatu o omezení řečnické doby i u osob uvedených v § 67 JŘPS je inspirující nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 47/23 ze 4. června 2025.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona kromě jiného reaguje na opakované apely na změnu jednacího řádu obsažené v nálezech Ústavního soudu. Navrhovaná opatření se nedotýkají závazků z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
Navrhovaná opatření se nijak nedotýkají práva Evropské unie ani judikatury soudních orgánů EU, jedná se o čistě národní úpravu jednacího řádu dolní komory Parlamentu České republiky.
3. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navržené změny nebudou spojeny s žádnými zvýšenými požadavky na finanční prostředky ze státního rozpočtu. V důsledku navržených opatření lze očekávat racionalizaci jednání Poslanecké sněmovny při zachování dostatečného časového prostoru pro debatu o projednávaných návrzích, což by mělo mít mimo jiné pozitivní dopad i na nižší výdaje spojené s jednáním Poslanecké sněmovny a jejích orgánů. Návrh zákona nemá žádné dopady na rozpočty obcí a krajů.
Zvláštní část
K § 32 a 46a
Navržené změny promítají přesun agendy kultury z gesce výboru pro vědu, vzdělání, mládež a sport do výboru pro mediální záležitosti, ke kterému došlo na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny počátkem tohoto volebního období.
K § 54 odst. 5, odst. 6
S cílem zracionalizovat jednání Poslanecké sněmovny se navrhuje zavést časové limity pro vystoupení k návrhu pořadu schůze a k návrhům změn schváleného pořadu schůze. Nově se doplňuje možnost podání písemného návrhu k této věci.
Navrhuje se zavést limit pro odůvodnění návrhů k programu schůze na jejím začátku na 5 minut, pro poslance s přednostním právem na 30 minut.
Navrhuje se snížit časový limit pro podávání návrhů změn pořadu v průběhu schůze z 5 minut na 2 minuty, pro poslance s přednostním právem podle § 67 se nově stanoví limit 10 minut.
K § 54 odst. 7
V zájmu předcházení možným výkladovým sporům se stanoví, že návrhy zákonů vrácené Poslanecké sněmovně k novému projednání nebo zamítnuté Senátem nebo vrácené prezidentem republiky mohou být projednány i na tzv. mimořádné schůzi, tedy schůzi svolané na základě žádosti nejméně pětiny všech poslanců. Obecná ustanovení o lhůtách pro projednání tímto nejsou dotčena.
K § 59 odst. 1 a 2
Nález Ústavního soudu sp. zn. 47/23 ze dne 4. června 2025 rozlišuje přednostní práva vyplývající z Ústavy a přednostní práva zakotvená v § 67 JŘPS (viz body 70 a 71 nálezu). V bodě 72 Ústavní soud uvádí, že „Výklad platného a účinného znění § 67 JŘPS v tom smyslu, že vystoupení přednostních řečníků, jejichž přednostní právo nevyplývá z Ústavy jsou časově i obsahově neomezitelná, je rozporný s ústavním principem rovnosti poslanců jako reprezentantů lidu, a jako takový není ústavně konformní.“.
S ohledem na výše uvedené se navrhuje, aby v případě, kdy Poslanecká sněmovna rozhodne o omezení řečnické doby, platil časový limit na délku vystoupení (byť v případě prvního vystoupení vyšší) i pro většinu osob s přednostním právem. V případě omezení řečnické doby se stanoví časový limit i pro délku vystoupení zpravodaje a poslance pověřeného přednést stanovisko poslaneckého klubu.
Rozhodne-li Poslanecká sněmovna o omezení počtu vystoupení v rozpravě, navrhuje se, aby se takové omezení vztahovalo i na většinu osob s přednostním právem i na zpravodaje, pokud Sněmovna v konkrétním případě nerozhodne jinak.
Jak ve vztahu k časovému limitu, tak omezení počtu vystoupení se výslovně stanoví, na které osoby s přednostním právem se toto nevztahuje.
K § 59 odst. 5
Pro zabránění nedůstojného dobíhání na jednání Poslanecké sněmovny a překvapujících návrhů přerušení jednání nebo bodu mající faktický efekt jeho odmítnutí nebo vrácení k novému projednávání (čímž je evidentně obcházen smysl stávajícího jednacího řádu), se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna mohla v konkrétním bodě stanovit, že nadále probíhá rozprava a návrhy včetně procedurálních budou hlasovány až v předem stanovený čas.
K § 60
Nově se stanoví, že se Poslanecká sněmovna může usnést nejen na omezení počtu vystoupení, ale i na omezení počtu faktických poznámek, přičemž minimální počet je 2. Tento návrh reaguje na situace, kdy i nekonečný sled faktických poznámek může při jednání Poslanecké sněmovny zabrat několik hodin, nehledě k tomu, že jsou faktické poznámky v takovém případě využívány k tomu, že poslanci, kteří s nimi vystupují, reálně získávají možnost vyjádřit své věcné stanovisko k věci (v rozporu s § 60 větou třetí) dříve než poslanci řádně přihlášení do rozpravy. S cílem předejít výkladovým problémům se výslovně stanoví, na které řečníky s přednostním právem se toto omezení vztahuje, a na které nikoli. Dále se zrušuje možnost odpovědi na faktickou poznámku, opět je cílem, aby se nevedla paralelní rozprava v režimu faktických poznámek a reakcí na ně.
K § 66
Všechny navržené změny v předkládaném návrhu směřují k tomu, aby v souladu s opakovaně vyjádřeným právním názorem Ústavního soudu byla při projednávání návrhů zákona respektována práva sněmovní menšiny na vyjádření se k projednávaným návrhům, předkládání svých pozměňovacích návrhů, ale zároveň, aby Poslanecká sněmovna nebyla paralyzována a sněmovní většina byla schopna realizovat svůj program na základě mandátu od voličů a na základě vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou. Předkladatelé věří, že jednotlivé návrhy změn jednacího řádu Poslanecké sněmovny obsažené v předkládaném návrhu ve svém souhrnu povedou k tomu, že Poslanecká sněmovna nebude, tak jako tomu bylo v minulém volebním období, opakovaně ukončovat rozpravu v situaci, kdy do rozpravy ještě budou přihlášeni další řečníci. Nicméně jako určitou pojistku navrhují doplnění § 66 odst. 1. Zároveň se stanovují poměrně přísné podmínky pro využití takového postupu.
K § 67
Navrhuje se limitovat přednostní právo poslanců mimo body projednávaného pořadu časem 30 minut, přičemž v takovém případě lze pokaždé mezi body vystoupit jen jednou. Tato omezení se ale nebudou vztahovat na prezidenta republiky, předsedu Poslanecké sněmovny a členy vlády.
K § 95a
Navrhuje se, aby se návrhy zákonů ve 3. čtení projednávaly ve středu, je-li jednacím dnem, v době od 9 do 19 hodin, tzn. rozšíření oproti platné právní úpravě od 9 do 14 hodin. Na projednávání návrhů zákonů ve 3. čtení v pátek od 9 do 14 hodin se nic nemění. Tak jako dosud bude možné v souladu s § 54 odst. 4 JŘPS rozhodnout o projednávání návrhů zákonů ve 3. čtení i v jiné jednací dny. Zůstává zachována možnost dvou poslaneckých klubů vetovat hlasování o takovém návrhu. Stejně tak bude možné (shodně s platnou právní úpravou) rozhodnout hlasováním o vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů. Nově se stanoví, že návrhy zákonů ve 3. čtení nelze projednávat po 21. hodině. Sněmovna může hlasováním rozhodnout o projednávání návrhů zákonů ve 3. čtení mezi 19. a 21 hodinou, ale veto dvou poslaneckých klubů znemožňuje hlasování o takovém návrhu. Aplikaci § 95a ve spojení s § 54 odst. 4 JŘPS lze demonstrovat na příkladu, kdy bude podán návrh, aby se 3. čtení projednávala v úterý, takový návrh mohou dva 2 poslanecké kluby vetovat podle § 54 odst. 4. Pokud taková námitka podána nebude, mohou 2 poslanecké kluby vetovat projednávání mezi 19. a 21. hodinou podle § 95a.
K § 99
Výslovně se stanoví, že projednává-li se návrh zákona ve stavu legislativní nouze, nevztahuje se časový limit pro délku vystoupení, rozhodne-li Sněmovna o omezení řečnické doby, na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu ani na žádného řečníka uvedeného v § 67 JŘPS.
K § 111
Na základě poznatků z aplikační praxe se navrhuje vytvořit interpelovaným o 1 hodinu delší časový prostor na přípravu na bod Ústní interpelace v návaznosti na interpelace podané v daný jednací den.
K § 114a
Opět na základě aplikační praxe se navrhuje doplnění právní úpravy, kdy je o přikázání zpráv, informací a jiných obdobných podkladů třeba rozhodnout bezodkladně, příp. je delší časová prodleva mezi jednotlivými schůzemi organizačního výboru.
K § 120b
Navržené změny reagují na změnu zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (sněmovní tisk 25 v tomto volebním období). Znění § 120b účinné od 15. ledna 2026 odpovídá právní úpravě stanovící, že všechny návrhy zákonů budou od 15. ledna 2026 předkládány Poslanecké sněmovně a následně projednávány v elektronickém systém tvorby právních předpisů (e-Legislativa). Návrh zákona obsažený ve sněmovním tisku 25 (schválený Poslaneckou sněmovnou dne 26. listopadu 2025) ale toto pravidlo modifikoval; od 15. ledna 2026 bude v e-Legislativě předkládána a projednávána jen menší část návrhů zákonů. Této změně je třeba přizpůsobit i znění § 120b. V mezidobí mezi 15. lednem 2026 a nabytím účinnosti tohoto návrhu zákona je tato záležitost řešena formou změny přechodného ustanovení zákona č. 277/2019 Sb. – srov. sněmovní tisk 25 část druhá (ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou).
K čl. II (Účinnost)
Navržené datum nabytí účinnosti bere v úvahu pravidla stanovená v zákoně č. 222/2016 Sb. Předkladatelé považují návrh zákona za mimořádně naléhavý a v souladu s uvedeným zákonem stanovují den nabytí účinnosti tak, aby bylo navázáno na den vyhlášení zákona s přiměřenou lhůtou odkladu.
V Praze dne prosince 2025