Důvodová zpráva k Novela z. - vodní zákon

Návrh reaguje na nedostatečnou platnou právní úpravu tzv. individuálních zdrojů znečištění, resp. domovních čistíren odpadních vod (dále jen „DČOV“). Cílem návrhu je proto zavedení jednotných požadavků na provozování DČOV (do kapacity 50 EO) a jejich soustav, neboť tento způsob likvidace odpadních vod se v posledních letech stal systémovým řešením v kategorii zejm. menších obcí (s produkovaným znečištěním do 1000 EO). Cílem navrhované úpravy je pak zejména stanovit jasná pravidla na provozování těchto soustav, a to ve smyslu zajištění odborné úrovně provozování, dlouhodobé udržitelnosti celého systému a zejména pak ve smyslu zaručení dlouhodobé úrovně čištění odpadních vod, které jsou prostřednictvím soustavy DČOV zneškodňovány. Návrh dále stanoví, že vlastníkem je jeden subjekt, a to obec či jiná právnická osoba. Touto je myšlena zejména vodárenská společnost zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury.

Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů.⁠‌​‌‌‌‌‌​​‌​​​‌​‌⁠

Navrhovaná právní úprava vychází z potřeby vytvořit jednotný rámec pro provozování soustav DČOV, které se staly významným prvkem vodohospodářské infrastruktury zejména v menších obcích. Hlavními principy jsou:

Navrhovaná právní úprava neřeší personální otázky a z jejího obsahu nelze posuzovat otázky diskriminace a rovného postavení žen a mužů.

Dosavadní právní úprava neobsahuje dostatečně konkrétní pravidla pro provozování soustav DČOV, což v praxi vede k rozdílným postupům a nerovnoměrnému zajištění kvality čištění odpadních vod. Vzhledem k rostoucímu významu těchto soustav v menších obcích je nezbytné stanovit jednotný právní rámec, který:

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh je v souladu s čl. 7 Ústavy, který ukládá státu povinnost dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí. Návrh nezasahuje do základních práv a svobod jednotlivců, neboť upravuje pouze technické a organizační podmínky provozování soustav DČOV.

Navrhovaná novela není v rozporu s předpisy Evropské unie. Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Navrhovaná novela není transpoziční. Z předpisů Evropské unie jsou pro navrhovanou úpravu relevantní:

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními závazky České republiky v oblasti ochrany životního prostředí a vodního hospodářství.

Již nyní mají vlastníci individuálních systémů povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustavy, tudíž se neočekávají přímé dopady ve smyslu navýšení investičních nákladů pro vlastníky soustav DČOV. Navýšení provozních nákladů je možné předpokládat v případě nutnosti nově zajistit odborně způsobilou osobu, která bude dodržování postupů pro plynulé a bezpečné provozování soustavy zajišťovat. S ohledem na možnosti zajistit plnění této role interně a očekávanou nepravidelnou časovou náročnost těchto činností se navýšení těchto nákladů na státní rozpočet očekává jako spíše marginální.

Aby byly individuální systémy ČOV udržitelné, musí poskytovat odpovídající úroveň ochrany vodního prostředí a musí být řádně provozována v souladu s požadavky vodního zákona a jeho prováděcích předpisů. Systémy musí být dobře navržené, robustní a vhodné pro místní podmínky. Řádná údržba jednotlivých systémů, na kterou opatření směřuje, je zaručována v tomto případě odborně způsobilou osobou.

Návrh zákona nemá žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. ⁠‌​‌‌‌‌‌​​‌​​​‌​‌⁠

Návrh zákona nemá žádná korupční rizika.

Návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu České republiky.

Návrh nemá dopady na rodiny ani na hendikepované členy rodiny či rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi.

Úprava týkající se soustav DČOV nebude mít přímé dopady ve smyslu navýšení investičních nebo provozních nákladů pro vlastníky soustav DČOV. Již nyní mají vlastníci individuálních systémů povinnost zajistit čištění odpadních vod a ochranu životního prostředí na úrovni stokových soustav.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rozpočty územních samosprávních celků.

Návrh je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.

Ustanovení § 55d a 55e zavádí definici soustav domovních čistíren odpadních vod (dále jen „DČOV“) a pravidla pro provozování těchto soustav.

Platná právní úprava tzv. individuálních zdrojů znečištění, resp. DČOV se jeví jako nedostatečná. Cílem návrhu je proto zavedení jednotných požadavků na soustav DČOV (do kapacity 50 EO), neboť tento způsob likvidace odpadních vod se v posledních letech stal systémovým řešením zejména u menších obcí (s produkovaným znečištěním do 1000 EO). Cílem navrhované úpravy je stanovit jasná pravidla na provozování těchto soustav, a to ve smyslu zajištění odborné úrovně provozování, dlouhodobé udržitelnosti celého systému a zejména ve smyslu zaručení dlouhodobé úrovně čištění odpadních vod, které jsou prostřednictvím soustavy DČOV zneškodňovány. Návrh dále stanoví, že vlastníkem je jeden subjekt, a to obec či jiná právnická osoba. V praxi jí bude zejména vodárenská společnost zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury.

Pro účely vodního zákona se definuje soustava DČOV, zároveň je stanoveno, že vlastníkem je jeden subjekt, a to obec či jiná právnická osoba. Touto je myšlena zejména vodárenská společnost zabývající se provozováním vodohospodářské infrastruktury. Není přitom vyloučena možnost, aby vlastník soustavy DČOV provozoval i další zařízení, jejichž není vlastníkem, je-li tak činěno na základě smlouvy mezi vlastníkem soustavy DČOV a vlastníkem DČOV, která není součástí soustavy. Disponuje-li obec kanalizací pro veřejnou potřebu nezakončenou obecní ČOV, stává se soustava DČOV součástí této kanalizace a je nutné ji provozovat podle požadavků stanovených zákonem o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (odst. 3).

Ustanovení upravuje práva a povinnosti vlastníka soustavy DČOV při jejím provozování. Jedná se o povinnost zajistit plynulé a bezpečné provozování soustavy DČOV.

Definují se nové pojmy „provozovatel“ a „provozování soustavy DČOV“. Soustavu DČOV lze provozovat pouze prostřednictvím odborně způsobilé osoby, přičemž touto odborně způsobilou osobou může být i vlastník soustavy DČOV sám, pakliže splňuje požadavky na odbornou způsobilost podle odstavce 5 písm. a) nebo b). Vlastník soustavy DČOV může rovněž uzavřít smlouvu o provozování soustavy DČOV s odborně způsobilou osobou a provozovat soustavu DČOV jejím prostřednictvím.

Vlastník soustavy DČOV, jakož i její provozovatel dále disponují právem kontroly, údržby a stavebních úprav DČOV tvořících soustavu DČOV a za tímto účelem může vstupovat na přímo dotčené cizí pozemky. Tato práva musí být vykonávána tak, aby co nejméně zatěžovala vlastníky dotčených pozemků a staveb, resp. osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby, popř. další osoby, které užívají tyto pozemky nebo stavby s jeho souhlasem.

Stanovuje se postup pro případ poruchy DČOV, kdy není-li smluvně mezi vlastníkem DČOV a vlastníkem pozemku nebo stavby ujednáno jinak, platí pro vstup na přímo dotčené cizí pozemky obdobně povinnosti uvedené v odstavcích 6 a 7. Vlastník nebo provozovatel soustavy DČOV je tedy povinen svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Právo vstupu na pozemky musí být vykonáváno tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Ustanovení je dispozitivní, tzn. že vlastník, resp. provozovatel soustavy DČOV a vlastník dotčeného pozemku či stavby si mohou podmínky vstupu dohodnout i jinak.

Stanovuje se působnost MŽP k problematice soustav DČOV.

Navrhují se sankce za porušení povinností stanovených vlastníku nebo provozovateli soustavy DČOV. Za provozování soustavy DČOV bez odborně způsobilé osoby lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Výše sankce byla zvolena s ohledem na podobně závažný přestupek, kterým je nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami bez povolení [(§ 125a odst. 1 písm. b)]. Za neoznámení vstupu na cizí pozemek nebo neuvedení pozemku anebo stavby po skončení prací do přechozího stavu lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Výše sankce v případě tohoto přestupku byla zvolena s ohledem na srovnatelné jednání právnické osoby, jíž bylo uloženo opatření k nápravě, přičemž tato osoba neuvede pozemek nebo stavbu při odstraňování závadného stavu do předchozího stavu [(§ 125h odst. 2 písm. c)].

Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení. Důvodem nastavení účinnosti tzv. klouzavým způsobem je – v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů – naléhavý obecný zájem spočívající v potřebě co nejrychlejšího zajištění jednotného právního rámce pro provozování soustav DČOV, a tím i v ochraně vodního prostředí a veřejného zdraví.