Důvodová zpráva k Návrh zákona o státních zaměstnancích - související

Státní službu v České republice upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Jedná se o relativně komplexní právní úpravu, jejímž cílem byla úprava poměrů zaměstnanců státu, kteří vykonávají správní činnosti. Zaměstnanci vykonávající správní činnosti definované právním předpisem jsou tak ve služebním poměru vůči státu. Tento služební poměr je právním vztahem, jehož předmětem je výkon závislé práce státního zaměstnance pro služební úřad reprezentující obecný zájem státu. V České republice je tak od přijetí zákona o státní službě závislá práce spočívající ve správní činnosti pro stát vykonávána ve zvláštním právním vztahu, který je upraven zvláštním zákonem. Tento zákon je postaven na diametrálně odlišných principech než zákoník práce, na něhož však velké množství ustanovení zákona o státní službě na základě principu delegace odkazuje.

S ohledem na specifika některých správních úřadů a navazujících úprav obsahují některé zákony dílčí odchylky od zákona o státní službě, popřípadě naopak rozšiřují jeho působnost na některé státní fondy či na zákon o státní službě jinak odkazují. ⁠‌​‌‌‌​‌‌​​​‌‌‌‌‌⁠

Pokud bude zákon o státní službě zrušen a nahrazen novou zákonnou úpravou, je nezbytné tuto skutečnost promítnout do těchto speciálních zákonů, aby byla zachována komplexnost a vzájemná provázanost právních úprav v rámci právního řádu.

Nejrozsáhlejší změny se týkají zákona o zahraniční službě, k němuž byl doposud subsidiárním zákonem zákon o státní službě. To vyvolává zvýšený rozsah změn, které však i zde mají formální a legislativně technickou povahu, nikoliv povahu věcných změn.

Nenavrhuje se novelizovat stavební zákon, a to z důvodu aktuálně souběžně projednávaného návrhu poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony (sněmovní tisk č. 67).¹ Provázanost bude zajištěna v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně v rámci 2. čtení obou návrhů.

Navrhovaná úprava bezprostředně navazuje na úpravu obsaženou v návrhu zákona o státních zaměstnancích. Základním východiskem je zejména čl. 79 odst. 2 Ústavy, podle kterého má právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravit zákon. Uvedený požadavek bude naplněn zákonem o státních zaměstnancích.

Navržený zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Předložený návrh zákona nemá implementační povahu a nezapracovává předpisy Evropské unie. Zároveň respektuje způsob, jakým jsou závazky České republiky v oblasti závislé práce promítnuty především do zákoníku práce a od této úpravy se neodchyluje. Oblasti se dotýkají především tyto předpisy Evropské unie:

Navrhovaná právní úprava se dotýká těchto předpisů Evropské unie:

Návrh zákona je s právem Evropské unie plně slučitelný.

Navrhovaná opatření jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a to včetně mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách.

Předložený návrh neklade žádné zvláštní nároky na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.

Návrh zákona nemá dopad na podnikatelské prostředí.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný negativní dopad na práva specifických sociálních skupin obyvatel, jako jsou zdravotně postižení, národnostní menšiny, zaměstnanci a jiné. Novela také nebude mít žádný dopad na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená v návrhu zákona nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

Návrh zákona nemá v žádném ohledu negativní vliv na ochranu osobních údajů ani nijak nenarušuje soukromí osob.

Navrhovaná úprava nepřináší zvýšení korupčního rizika. Návrh novely byl připraven na základě praktických zkušeností s aplikační praxí. Rozsah návrhu je přiměřený množině vztahů, které má upravovat.

Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu a nemá tak na ně žádný dopad.

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní sociální dopady, což platí i pro dopady na rodiny s ohledem na plnění jejich funkce.

Navržená právní úprava není spojena s územními dopady, ani s dopady na územní samosprávné celky. Nijak se nedotýká ani postavení úředníků územních samosprávných celků.

Navrhovaná úprava je plně v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy a ani není dáno riziko digitálního vyloučení.

V zákoně o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, tedy tzv. kompetenčním zákoně, je nezbytné aktualizovat vymezení působnosti Úřadu vlády tak, aby zohledňovalo zrušení zákona o státní službě, a precizovat v této souvislosti ustanovení o tom, kdo stojí v čele Úřadu vlády. Souvisí to se skutečností, že zákonem o státních zaměstnancích má dojít ke zrušení sekce pro státní službu jako funkčně zvláštně příslušného orgánu v Úřadu vlády a mění se i vymezení role státního tajemníka v Úřadu vlády.

Dále je nutné v rámci ustanovení vymezujícího postavení poradce pro národní bezpečnost tak, aby bylo jasné, že jeho pracovní místo není pracovním místem státního zaměstnance ve smyslu návrhu zákona o státních zaměstnancích. V neposlední řadě je nutné též vypustit zmínku o příkazech k výkonu služby, neboť nově navržený zákon tento institut nezná.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné aktualizovat ustanovení, která na tento zákon odkazují, a zároveň výslovně uvést kompetenci ke jmenování ředitele Fondu, kterým má být ministr životního prostředí.

Jde o formální změnu, legislativní zkratka „ministr“ se nově zavádí už v předchozím odstavci a proto je nutné tuto skutečnost zohlednit.

Ve vztahu k zaměstnancům Fondu, kteří v rámci své činnosti vykonávají „správní činnosti“ ve smyslu navrženého § 7 zákona o státních zaměstnancích, se navrhuje zachovat jejich speciální právní režim srovnatelný se zaměstnanci vykonávajícími takové činnosti ve správních úřadech. Nepůjde však již o služební, ale o pracovní poměr, což mj. lépe reflektuje skutečnost, že Fond je samostatná právnická osoba odlišná od státu.

Také v tomto případě jde o formální změny reagující na zrušení zákona o státní službě včetně zrušení institutu služebních předpisů. Právní úprava se přizpůsobuje tomu, že zákon o státních zaměstnancích nezná instituty jako služební úřad, služební orgán, služební předpis nebo příkaz k výkonu služby a vše se bude nově řídit pracovněprávními předpisy a pracovněprávními instituty.

V souvislosti se zrušením služebních předpisů, pro jejichž vydávání byla v zákoně stanovena odlišná příslušnost než v případě ostatních vnitřních předpisů, se navrhuje výslovně stanovit, že se na dosavadní služební předpisy předsedy Úřadu hledí od účinnosti navrženého zákona jako na vnitřní předpisy Kolegia Úřadu.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se vypouští úprava odkazující na příkazy k výkonu služby, které se jako služební institut zrušují a nahrazují obecnými pracovněprávními pokyny.

Uděluje se paušální výjimka z povinnosti skládat úřednickou zkoušku pro všechny zaměstnance, kteří jsou lékařem orgánu sociálního zabezpečení nebo odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem, který plní úkoly orgánu sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti. Východiskem je, že pokud uvedenou práci již mnohdy roky vykonávají, jsou k jejímu výkonu odborně způsobilí. Zavádí se tedy právní fikce, že úřednickou zkoušku úspěšně složili.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné zrušit ustanovení odkazující na působnost služebního orgánu a na jiné služební instituty včetně příkazů k výkonu služby.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné zrušit ustanovení odkazující na působnost služebního orgánu a na jiné služební instituty včetně příkazů k výkonu služby.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné zrušit ustanovení odkazující na působnost služebního orgánu a na jiné služební instituty včetně příkazů k výkonu služby.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné aktualizovat ustanovení, která na tento zákon odkazují, a zároveň výslovně uvést kompetenci ke jmenování ředitele Fondu, kterým má nově být ministr dopravy.

Ve vztahu k zaměstnancům Fondu, kteří v rámci své činnosti vykonávají „správní činnosti“ ve smyslu navrženého § 7 zákona o státních zaměstnancích, se navrhuje zachovat jejich speciální právní režim srovnatelný se zaměstnanci vykonávajícími takové činnosti ve správních úřadech. Nepůjde však již o služební, ale o pracovní poměr, což mj. lépe reflektuje skutečnost, že Fond je samostatná právnická osoba odlišná od státu.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné aktualizovat ustanovení, která na tento zákon odkazují, a zároveň výslovně uvést kompetenci ke jmenování ředitele Centra pro regionální rozvoj České republiky, kterým má nově být ministr pro místní rozvoj.

Ve vztahu k zaměstnancům Centra pro regionální rozvoj České republiky, kteří v rámci své činnosti vykonávají „správní činnosti“ ve smyslu navrženého § 7 zákona o státních zaměstnancích, se navrhuje zachovat jejich speciální právní režim srovnatelný se zaměstnanci vykonávajícími takové činnosti ve správních úřadech.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je nutné aktualizovat ustanovení, která na tento zákon odkazují, a zároveň výslovně uvést kompetenci ke jmenování ředitele Fondu, kterým má být ministr zemědělství.

Ve vztahu k zaměstnancům Fondu, kteří v rámci své činnosti vykonávají „správní činnosti“ ve smyslu navrženého § 7 zákona o státních zaměstnancích, se navrhuje zachovat jejich speciální právní režim srovnatelný se zaměstnanci vykonávajícími takové činnosti ve správních úřadech. Nepůjde však již o služební, ale o pracovní poměr, což mj. lépe reflektuje skutečnost, že Fond je samostatná právnická osoba odlišná od státu.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě je v zákoně o ochraně veřejného zdraví nutné precizovat postavení hlavního hygienika České republiky, který je vrchním ředitelem sekce v Ministerstvu zdravotnictví. Nově jako státní zaměstnanec nebude ve služebním, ale v pracovním poměru podle zákona o státních zaměstnancích.

Navrhuje se rozvolnit úpravu týkající se Rady vlády pro informační společnost (RVIS). Rada vlády je poradním orgánem vlády a proto by uspořádání vztahů v rámci RVIS mělo být vymezeno vládou a ne zákonodárcem. Konkrétně se vypouští povinnost, aby v čele RVIS stál člen vlády, což umožní do čela RVIS jmenovat i jinou osobu, například předsedu Digitální a informační agentury nebo vládního zmocněnce.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se v energetickém zákoně odstraňují zmínky o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná.

Pokud jde o předsedu Národní sportovní agentury, zachovává se jeho jmenování vládou, ale vypouští se úprava, že návrh na jmenování nebo odvolání musí vládě předložit předseda vlády. Zde jde o interní otázku vlády, kterou není potřeba řešit v zákoně.

Také v případě Národní sportovní agentury se v souvislosti se zrušením zákona o státní službě odstraňují zmínky o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se odstraňují zmínky o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se navrhuje aktualizovat podmínky, za nichž mohou státní zaměstnanci konat justiční zkoušku. Obsahově se tyto podmínky nemění, okruh státních zaměstnanců připouštěných na vlastní náklady ke zkoušce se nerozšiřuje ani nezužuje.

V zájmu právní jistoty se navrhuje přechodným ustanovením výslovně stanovit, že úřednickou zkouškou se rozumí nejen zkouška podle nově navrhovaného zákona o státních zaměstnancích, ale i úřednická zkouška podle rušeného zákona o státní službě.

Navrhuje se zrušit díl soudního řádu správního upravující řízení o zrušení služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka. Zákon o státních zaměstnancích předpokládá, že veškeré tyto služební předpisy budou k 1. červenci 2026 zrušeny a jejich soudní přezkum tedy ztrácí smysl. Ostatně za dobu účinnosti této úpravy žádné řízení podle tohoto dílu soudního řádu správního neproběhlo.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se v zákoně o elektronických komunikacích odstraňují zmínky o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná.

Jelikož jsou předseda Českého telekomunikačního úřadu a členové Rady Českého telekomunikačního úřadu vyňati z režimu zákona o státních zaměstnancích, navrhuje se precizovat ustanovení vymezující rozsah uplatnění zákoníku práce na jejich právní poměry. Jde o formální úpravu ustanovení, které je již dnes obsoletní a tudíž matoucí, do funkční podoby.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se odstraňují zmínky o služebním orgánu a dalších služebních institutech, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná. Věcně se úprava nijak nemění.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se odstraňují zmínky o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná.

Jde o úpravu terminologie tak, aby odpovídala zákonu o státních zaměstnancích a pracovněprávnímu pojetí jejich vztahu.

Vymezuje se postavení zastupitelského úřadu. Materiálně nejde o novinku, stejná úprava je už dnes obsažena v § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu. Jeví se nicméně vhodné ji přesunout přímo do zákona.

Jde opět o úpravu terminologie a její nezbytné promítnutí do textu zákona. Věcný obsah jednotlivých ustanovení se však zachovává.

V souvislosti se zrušením zákona o státní službě se odstraňují zmínky o služebním orgánu a o příkazech k výkonu služby, neboť tyto instituty již nově navržený zákon o státních zaměstnancích nezná.

Vypouští se podmínka, že kandidáta na předsedu Digitální a informační agentury vládě navrhuje a návrh na jeho odvolání vládě podává člen vlády, který stojí v čele Rady vlády pro informační společnost (RVIS). Jde o úpravu navazující na změny navržené v zákoně o informačních systémech veřejné správy, kde se navrhuje umožnit, aby v čele RVIS mohla stát i jiná osoba než člen vlády. Jde navíc o otázku vnitřního uspořádání vztahů ve vládě, které by neměl řešit zákonodárce.

Ve zbytku se reaguje na další změny v oblasti zaměstnávání státních zaměstnanců, především na zrušení služebního poměru, což s sebou nese zrušení institutů služebního úřadu, služebního orgánu a příkazů k výkonu služby.

V souvislosti s přijetím zákona o státních zaměstnancích se navrhuje vypustit ve vymezení působnosti orgánů Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ustanovení, která budou po zrušení zákona o státní službě obsoletní. Změny mají být účinné až od 1. ledna 2027.

V návaznosti na změny v působnosti ústředních správních úřadů, kdy agenda státní služby od 1. ledna 2026 přešla z Ministerstva vnitra na Úřad vlády, a na navržené zrušení zákona o státní službě a jeho nahrazení zákonem o státních zaměstnancích dochází k úpravě pravidel pro vznik první systemizace Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky jako ústředních správních úřadů. Změna těchto ustanovení nemá odloženou účinnost, neboť obě novelizovaná ustanovení již sama jsou v účinnosti.

Tyto změny mají být účinné až od 1. ledna 2027 a v rámci přechodných ustanovení zohledňují skutečnost, že dosavadní zaměstnanci Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky nebudou přecházet do služebního poměru, neboť poměr státních zaměstnanců podle zákona o státních zaměstnancích bude poměrem pracovním. To mj. značně zjednoduší personální transformaci Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky na nový model, když odpadne mj. podávání žádostí o přijetí do služebního poměru a rozhodování o těchto žádostech. Jinak se věcný smysl přechodných ustanovení nemění.

Ve shodě s návrhem zákona o státních zaměstnancích a s jednotnými dny právní účinnosti se navrhuje, aby zákon byl účinný od 1. července 2026, což je objektivně nejbližší v úvahu připadající datum. V případě ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí se navrhuje odložená účinnost od 1. ledna 2027 v případě ustanovení, která sama budou účinná až od 1. ledna 2027.⁠‌​‌‌‌​‌‌​​​‌‌‌‌‌⁠