Důvodová zpráva k Novela z. o silničním provozu - EU

Navrhuje se v souladu s čl. 48 odst. 3 legislativních pravidel vlády doplnit poznámku pod čarou č. 47 o odkaz na novelu směrnice o ITS. Tato směrnice bude totiž do českého právního řádu provedena i zákonem o silničním provozu.

Navrhuje se zrušit definici pojmu „celostátní dopravní informační systém“. Podrobnější úprava tohoto informačního systému včetně vymezení údajů v něm vedených bude obsažena v § 124 odst. 3 zákona o silničním provozu. Definice tohoto pojmu je tedy již nadbytečná.

Navrhuje se změna právní úpravy sběru, poskytování a zveřejňování informací vedených v celostátním dopravním informačním systému. Novelizované zákonné ustanovení bude společně s budoucí prováděcí právní úpravou klíčové pro provedení novely směrnice o ITS do českého právního řádu.

Celostátní dopravní informační systém je systém, jenž dlouhodobě spravuje Ředitelství silnic a dálnic s. p. a v němž jsou vedeny aktuální údaje o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích.

Podstatou navržené změny je rozšíření souboru údajů, které budou vedeny v celostátním dopravním informačním systému, a to dle požadavků novely směrnice o ITS.

Podle čl. 6a odst. 1 směrnice o ITS ve znění její novely je novou povinností členských států zajistit, aby data vymezená druhově v příloze III směrnice o ITS ve znění její novely byla v termínech a v rámci zeměpisného pokrytí, které rovněž vymezuje příloha III, jak dostupná, tak přístupná, přičemž přístupnost musí být zajištěna prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst. Definice pojmů „dostupnost dat“, „vnitrostátní přístupové místo“ a „přístupnost dat“ obsahuje čl. 4 v bodech 21 až 23 směrnice o ITS ve znění její novely. V příloze III této směrnice je vymezeno 27 kategorií dat, která budou muset být dostupná a skrze vnitrostátní přístupová místa rovněž přístupná.

Současně podle čl. 6a odst. 2 směrnice o ITS ve znění její novely je novou povinností členských států zajistit, aby služby inteligentních dopravních systémů uvedené v příloze IV směrnice o ITS ve znění její novely byly zavedeny pro zeměpisné pokrytí vymezené stejnou přílohou nejpozději v termínech stanovených v ní. Příloha IV pamatuje na to, že povinně mají být v členských státech Evropské unie zavedeny služby minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu.

Z 27 kategorií dat, která budou muset být dostupná a rovněž skrze vnitrostátní přístupová místa přístupná, bude v České republice 26 kategorií dat dostupných a přístupných prostřednictvím celostátního dopravního informačního systému. Celostátní dopravní informační systém tak bude představovat v rozsahu dotčených dat vnitrostátní přístupové místo ve smyslu čl. 6a odst. 1 věty poslední a čl. 4 bodu 22 směrnice o ITS ve znění její novely (tento systém lze považovat za digitální rozhraní zřízené Českou republikou, které představuje jednotné přístupové místo k datům, vymezené ve specifikacích vydávaných Evropskou komisí). V tomto informačním systému budou vedeny údaje o

Detailní popis těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis. Již od roku 2007 je přitom účinná vyhláška o celostátním dopravním informačním systému, podle které je do celostátního dopravního informačního systému předávána a jeho prostřednictvím zveřejňována celá řada údajů, které zákon o silničním provozu souhrnně označuje jako „informace o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích“. Část těchto údajů (viz § 1 vyhlášky) již přitom v současnosti odpovídá těm, jejichž dostupnost a přístupnost mají členské státy zajistit dle čl. 6a odst. 1 ve spojení s přílohou III směrnice o ITS ve znění její novely.

Konkrétně lze uvést, že informace o situaci v provozu na pozemních komunikacích, které mají vliv na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jež jsou podle zákona o silničním provozu a vyhlášky o celostátním dopravním informačním systému vedeny v celostátním dopravním informačním systému, odpovídají 11 kategoriím dat podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely, jimiž jsou data o

K tomu je též vhodné dodat, že zveřejňováním části výše uvedených údajů bude vedle čl. 6a odst. 1 ve spojení s přílohou III rovněž naplněna transpozice čl. 6a odst. 2 ve spojení s přílohou IV směrnice ITS ve znění její novely. V potřebném rozsahu bude pro veřejnost zajištěno poskytování příslušných služeb inteligentních dopravních systémů. ⁠​‌​‌​​‌‌​‌​​‌​​​⁠

Zajištění dostupnosti a přístupnosti dalších 15 kategorií dat dle čl. 6a odst. 1 ve spojení s přílohou III směrnice o ITS ve znění její novely bude rovněž provedeno prostřednictvím celostátního dopravního informačního systému. Za tímto účelem bude ve vymezení tohoto informačního systému uvedeno, že obsahuje rovněž údaje o obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích a údaje o parkovištích a jejich dostupnosti.

Souhrnné označení „vybrané údaje o obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích“ odpovídá 12 kategoriím dat podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely, jimiž jsou data o

Souhrnné označení „vybrané údaje o parkovištích a jejich dostupnosti“ odpovídá 3 kategoriím dat podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely, jimiž jsou data o

Podrobnější popis údajů, které návrh zákona označuje jako vybrané údaje o obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích a o parkovištích a jejich dostupnosti pak stanoví prováděcí právní předpis.

Ve srovnávaní s platnou právní úpravou jsou dále navrženy následující změny.

Zaprvé, navrhuje se v zákoně o silničním provozu výslovně vztáhnout relevantní pravidla k celostátnímu dopravnímu informačnímu systému. Současně se navrhuje uvést, že správcem systému je Ředitelství silnic a dálnic s. p., kdy tato legislativní změna odpovídá dlouhodobému faktickému stavu. Stávající právní úprava toliko neurčitě stanoví, že Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba zajišťuje informovanost veřejnosti o vybraných situacích v provozu na pozemních komunikacích. Navíc, v návaznosti na recentní výslovné zakotvení Ředitelství silnic a dálnic s. p. do zákona o pozemních komunikacích je možné tomuto státnímu podniku přímo uložit povinnosti i v zákoně o silničním provozu.

Zadruhé, z výše uvedených důvodů spjatých s nutností transponovat do vnitrostátního právního řádu čl. 6a ve spojení s přílohami III a IV směrnice o ITS ve znění její novely se navrhuje konzistentně s výše popsanou změnou vymezení celostátního dopravního informačního systému rozšířit okruh údajů, jež mají být různými subjekty poskytovány a Ředitelstvím silnic a dálnic s. p. zveřejňovány.

Zatřetí, rovněž z důvodu transpozice čl. 6a ve spojení s přílohami III a IV směrnice o ITS ve znění její novely se navrhuje precizovat výčet subjektů povinných k poskytování údajů, jež mají být vedeny v celostátním dopravním informačním systému. Vedle Policie České republiky, obecní policie, silničních správních úřadů, správců pozemních komunikací a Hasičského záchranného sboru České republiky se doplňují vlastníci pozemních komunikací pro případ, že výkon správy pozemních komunikací není zajišťován prostřednictvím správců (ve smyslu § 9 zákona o pozemních komunikacích). Jelikož zákon o silničním provozu nedefinuje, co se míní „silničními správními úřady“, navrhuje se normativně odkázat na zákon o pozemních komunikací, jenž tyto úřady specifikuje.

Začtvrté, doplňuje se lhůta pro splnění povinnosti spočívající v poskytnutí údajů, jež mají být vedeny v celostátním dopravním informačním systému. Řada údajů má pro účastníky provozu na pozemních komunikacích význam pouze v případě, že jsou zveřejněny bezodkladně poté, co nastanou okolnosti, které tyto údaje popisují. Typicky údaje o situacích v provozu na pozemních komunikacích (například o požárech vozidel, dopravních nehodách či překážkách na pozemní komunikaci) musí být dostupné bezodkladně poté, co k těmto situacím došlo. Proto bude povinnost poskytovat dotčené údaje Ředitelství silnic a dálnic s. p. stanovena spolu s lhůtou požadující bezodkladné poskytnutí údajů.

Zapáté, z vnitrostátní právní úpravy se navrhuje vypustit pravidla stran sběru údajů povinnými subjekty. Přestože poslední věta § 124 odst. 3 zákona o silničním provozu ve stávajícím znění zmocňuje k úpravě sběru údajů vyhláškou, sama povinnost takového sběru není v zákoně vyjádřena. Toliko vyhláška o celostátním dopravním informačním systému stanoví přímo takovouto povinnost, nicméně lze mít pochybnosti o jejím přínosu. Za dostačující považuje předkladatel návrhu zákona stanovit povinnost vybraným subjektům poskytovat určité údaje, přičemž je na nich, jak toho dosáhnou. Není třeba normovat (ve srovnání s § 2 vyhlášky o celostátním dopravním informačním systému ve stávajícím znění), že vychází ze „zjištění nebo hlášení svých zaměstnanců“ nebo že k tomu využijí „dopravní zařízení“ nebo „informační systémy v dopravě, pokud je vlastní nebo provozují“.

Zašesté, dochází k precizaci zmocnění pro prováděcí právní předpis. Vyhláška vydaná Ministerstvem dopravy by měla (podobně jako doposud) specificky, detailně a konkrétně popsat jednotlivé údaje, které spadají pod stávající zákonné vymezení stanovených údajů o „situaci v provozu na pozemních komunikacích“ a dále pak pod nové zákonné vymezení stanovených údajů o „obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích“ a o „parkovištích a jejich dostupnosti“. Které údaje jsou považovány v rámci těchto pojmů za „stanovené“ stanoví právě vyhláška. Z výše uvedených důvodů se vypouští zmocnění ke stanovení způsobu sběru údajů. Naopak se doplňuje zmocnění ke stanovení rozsahu poskytovaných údajů (vedle způsobu zveřejňování), jelikož jednotlivé subjekty vymezené zákonem nebudou poskytovat všechny údaje, ale jen ty, jimiž v rámci plnění svěřených úkolů disponují nebo by jimi disponovat mohly. Pokud jde o způsob zveřejňování údajů vedených v celostátním dopravním informačním systému, toto zmocnění poslouží i k provedení požadavku uvedeného v čl. 4 bodech 21 a 23 směrnice o ITS ve znění její novely, dle něhož mají být data dostupná a přístupná v digitálním strojově čitelném formátu. Předpokládá se s ohledem na rozsah a obsah předvídaných změn, že Ministerstvo dopravy stávající vyhlášku o celostátním dopravním informačním systému nahradí novou vyhláškou.

Ve vztahu k výše popsané povinnosti vybraných subjektů bezodkladně poskytovat určité údaje Ředitelství silnic a dálnic s. p. za účelem jejich vedení v celostátním dopravním informačním systému je vhodné doplnit několik skutečností. Nenavrhuje se změna stávajícího přístupu zákonodárce, jenž jednotlivě a kazuisticky nevymezuje, které subjekty poskytují které údaje. Tuto specifikaci ponechává i návrh zákona na prováděcí právní předpis (viz k tomu navržené zmocnění ke stanovení „rozsahu a způsobu“ poskytování dotčených údajů jednotlivými skupinami poskytovatelů). Lze však předem konstatovat následující skutečnosti:

Při formulaci návrhu vyhlášky tak bude zohledněno jak zeměpisné pokrytí, k němuž se mají data dle unijního práva vztahovat, tak termíny stanovené unijním právem, k nimž má být jejich dostupnost a přístupnost zajištěna.

Přestože § 124 odst. 3 zákona o silničním provozu stanoví již ve svém stávajícím znění povinnost Policie České republiky, obecní policie, silničních správních úřadů, správců pozemních komunikací a Hasičského záchranného sboru České republiky poskytovat vybrané informace, zákon nepamatuje na situaci, kdy tato povinnost není splněna. Zatímco u správních orgánů a bezpečnostních sborů lze vycházet z předpokladu dodržování právní úpravy a v případě jejího nedodržení řešení této situace jinými prostředky než prostředky správního trestání, u vlastníků a správců pozemních komunikací je žádoucí skrze formulaci příslušné skutkové podstaty přestupku a odpovídajícího správního trestu zajistit vynutitelnost uložené povinnosti. Navrhuje se proto do § 125d zákona o silničním provozu upravujícího přestupky právnických a podnikajících fyzických osob doplnit přestupek spočívající v tom, že vlastník nebo správce pozemní komunikace v rozporu s § 124 odst. 3 bezodkladně neposkytne Ředitelství silnic a dálnic s. p. aktuální údaje, které mají být vedeny v celostátním dopravním informačním systému. Tato skutková podstata tedy dopadá jak na situaci prvotního neposkytnutí určitého údaje, tak na absenci jeho aktualizace.

Za spáchání uvedeného přestupku bude hrozit pokuta do 100 000 Kč. Takto stanovená horní hranice sazby pokuty bude totožná s hranicí stanovenou u jiných pokut, jejichž uložení hrozí za spáchání obdobných přestupků podle dalších zákonů novelizovaných předloženým návrhem zákona. V souladu se zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“) přitom bude možné namísto pokuty uložit za spáchání dotčeného přestupku správní trest napomenutí.

Veškeré přestupky v režimu zákona o silničním provozu projednávají dle jeho § 125e odst. 1 obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Bude tomu tak i v případě nově navržené skutkové podstaty přestupku, přičemž je zřejmé, že jeho řešení bude odvislé od oznamování důvodného podezření z přestupku ze strany Ředitelství silnic a dálnic, s. p. I když § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich stanoví oznamovací povinnost „správnímu orgánu“, ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu je takovýmto orgánem i právnická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy. Předkladatel návrhu zákona považuje za takovouto působnost i kompetenci Ředitelství silnic a dálnic, s. p. vymezenou v navrženém § 124 odst. 3 zákona o silničním provozu.

Navrhuje se v souladu s čl. 48 odst. 3 legislativních pravidel vlády doplnit poznámku pod čarou č. 35 o odkaz na novelu směrnice o ITS. Tato směrnice bude totiž do českého právního řádu provedena i zákonem o silniční dopravě.

Navrhuje se uložení nové povinnosti vlastníků a správců pozemních komunikací poskytovat bezodkladně Ministerstvu dopravy aktuální údaje o umístění zastávek linkové osobní dopravy, o přístupnosti těchto zastávek a o přístupových cestách k nim a na to navazující povinnosti Ministerstva dopravy obdržené informace zveřejňovat.

Tento návrh navazuje na čl. 6a odst. 1 směrnice o ITS ve znění její novely, který stanoví novou povinnost členských států zajistit, aby data vymezená druhově v příloze III směrnice o ITS ve znění její novely byla v termínech a v rámci zeměpisného pokrytí, které rovněž vymezuje příloha III, jak dostupná, tak přístupná, přičemž přístupnost musí být zajištěna prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst. Definice pojmů „dostupnost dat“, „vnitrostátní přístupové místo“ a „přístupnost dat“ obsahuje čl. 4 v bodech 21 až 23 směrnice o ITS ve znění její novely. V příloze III této směrnice je kromě výše uvedených 26 kategorií dat, která budou muset být dostupná a skrze vnitrostátní přístupová místa rovněž přístupná, stanovena též kategorie dat o „umístění zjištěných přístupových uzlů pro všechny druhy pravidelné dopravy, včetně informací o přístupnosti přístupových uzlů a cest v místech přestupu (např. existence výtahů, eskalátorů)“. Pojem přístupový uzel je pak definován v čl. 2 bodu 25 nařízení Komise o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii jako „předem určené místo, kde mohou cestující nastoupit do pravidelné dopravy nebo dopravy na vyžádání nebo z ní vystoupit“.

Je tedy zřejmé, že podle unijního práva má Česká republika zajistit dostupnost a přístupnost dat o místech pro nástup a výstup cestujících v rámci silniční, drážní, vodní i letecké přepravy osob, jde-li o přepravu pravidelnou. Podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely se uvedená povinnost vztahuje od 31. prosince 2026 na přístupové uzly umístěné na území městských uzlů podle unijního nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (těmito uzly jsou konkrétně Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem), přičemž od 31. prosince 2028 se vztáhne na celou dopravní síť Evropské unie.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti budou vlastníci pozemních komunikací nebo jejich správci, je-li výkon správy pozemních komunikací zajišťován jejich prostřednictvím, povinni poskytovat ode dne 31. prosince 2026 Ministerstvu dopravy aktuální údaje o umístění zastávek linkové osobní dopravy v jednotlivých směrech vedení spojů na jimi vlastněné nebo spravované pozemní komunikaci na území městského uzlu, o přístupnosti těchto zastávek (zejména z hlediska osob s omezenou schopností pohybu a orientace) a o přístupových cestách k nim. Od 31. prosince 2028 se tato povinnost rozšíří na veškeré zastávky linkové osobní dopravy (tedy nejen na území městských uzlů).

Předmětné údaje následně zveřejní Ministerstvo dopravy (ne však ve výše popsaném celostátním dopravním informačním systému), čímž splní unijní povinnost směřující k zajištění dostupnosti dat a jejich přístupnosti přes vnitrostátní přístupové místo. Zveřejňování údajů se předpokládá prostřednictvím Informačního systému veřejné dopravy.

Údaje, jež se mají v rámci navrženého zákonného vymezení poskytovat, specificky, detailně a konkrétně popíše prováděcí právní předpis v podobě vyhlášky, k jejímuž vydání se navrhuje zmocnit Ministerstvo dopravy. Vedle rozsahu dotčených údajů stanoví vyhláška i způsob poskytování a zveřejňování těchto údajů. Pokud jde o způsob zveřejňování údajů, dotčené zmocnění poslouží i k provedení požadavku provedení požadavku uvedeného v čl. 4 bodech 21 a 23 směrnice o ITS ve znění její novely, dle něhož mají být data dostupná a přístupná v digitálním strojově čitelném formátu.

K výše uvedenému je vhodné dodat, že předkladatel návrhu zákona se rozhodl předmětnou informační povinnost uložit vlastníkům a správcům pozemních komunikací z toho důvodu, že na pozemních komunikacích umísťují dopravní značení vztahující se k zastávkám linkové osobní dopravy. Z titulu správy pozemních komunikací by dotčenými údaji (o umístění zastávek, jejich přístupnosti a přístupových cestách) měli disponovat. Pokud by však některými údaji týkajícími se přístupnosti zastávek či přístupových cest k nim nedisponovali, budou moci požádat organizátory ve smyslu § 6 odst. 2 zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o jejich poskytnutí. Současně není smysluplné omezovat rozsah uvedené povinnosti na zastávky nově vzniklé od 31. prosince 2026 nebo na zastávky, u nichž po tomto datu došlo ke změně jejich umístění, přístupnosti nebo přístupových cest (byť by to příloha III směrnice o ITS ve znění její novely umožnila), neboť by následné zveřejňování takovýchto kusých a dílčích informací pro odbornou i širokou veřejnost postrádalo většího přínosu a náklady na zveřejňování informací v takovémto užším rozsahu by byly vynakládané neúčelně.

V návaznosti na uložení nové povinnosti vlastníků a správců pozemních komunikací poskytovat Ministerstvu dopravy aktuální údaje o umístění zastávek linkové osobní dopravy, o přístupnosti těchto zastávek a o přístupových cestách k nim se navrhuje do § 35 odst. 8 zákona o silniční dopravě upravujícího přestupky právnických a podnikajících fyzických osob doplnit přestupek spočívající v tom, že vlastník nebo správce pozemní komunikace Ministerstvu dopravy bezodkladně neposkytne stanovené aktuální údaje. Tato skutková podstata tedy dopadá jak na situaci prvotního neposkytnutí určitého údaje, tak na absenci jeho aktualizace, přičemž postižitelné bude i pozdní (nikoli bezodkladné) poskytnutí údajů.

Dále se navrhuje doplnit přestupek postihující organizátora dopravy za to, že neposkytne stanovené aktuální údaje vlastníku nebo správci pozemní komunikace, pokud o to byl požádán.

Za spáchání uvedených přestupků bude hrozit pokuta do 100 000 Kč, přičemž za tímto účelem bylo do zákona o silniční dopravě zavedeno nové pásmo pokuty, kterou lze uložit. Takto stanovená horní hranice sazby pokuty bude totožná s hranicí stanovenou u jiných pokut, jejichž uložení hrozí za spáchání obdobných přestupků podle dalších zákonů novelizovaných předloženým návrhem zákona.

Dotčené přestupky budou projednávat standardně dopravní úřady (tedy krajské úřady) ve smyslu zákona o silniční dopravě. Tyto úřady v rámci rozhodování o udělení licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy posuzují žádosti obsahující vymezení trasy linky, včetně zastávek pro nástup a výstup cestujících, posuzují, zda bylo označení zastávek na trase linky ve směru vedení spojů stanoveno nebo umístěno místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, a v rozhodnutí o udělení licence uvádí trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup cestujících. V případě rozhodování o udělení licence k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy vydávají dopravní úřady závazná stanoviska. S ohledem na to, že aktuální údaje mají povinnost vlastníci a správci pozemních komunikací poskytovat Ministerstvu dopravy, bude řešení dotčených přestupků odvislé od spolupráce s tímto ministerstvem. Z § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich vyplývá přitom i pro Ministerstvo dopravy povinnost oznamovat důvodné podezření z přestupku.

Navrhuje se v souladu s čl. 48 odst. 3 legislativních pravidel vlády doplnit poznámku pod čarou č. 1 o odkaz na novelu směrnice o ITS. Tato směrnice bude totiž do českého právního řádu provedena i zákonem o dráhách.

Navrhuje se uložení nové povinnosti vybraných provozovatelů dráhy poskytovat Ministerstvu dopravy bezodkladně aktuální údaje o umístění stanic, zastávek a nástupišť, o přístupnosti těchto stanic, zastávek a nástupišť a o přístupových cestách k nim a na to navazující povinnosti Ministerstva dopravy obdržené informace zveřejňovat.

Tento návrh navazuje na čl. 6a odst. 1 směrnice o ITS ve znění její novely, který stanoví novou povinnost členských států zajistit, aby data vymezená druhově v příloze III směrnice o ITS ve znění její novely byla v termínech a v rámci zeměpisného pokrytí, které rovněž vymezuje příloha III, jak dostupná, tak přístupná, přičemž přístupnost musí být zajištěna prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst. Definice pojmů „dostupnost dat“, „vnitrostátní přístupové místo“ a „přístupnost dat“ obsahuje čl. 4 v bodech 21 až 23 směrnice o ITS ve znění její novely. V příloze III této směrnice je kromě výše uvedených 26 kategorií dat, která budou muset být dostupná a skrze vnitrostátní přístupová místa rovněž přístupná, stanovena též kategorie dat o „umístění zjištěných přístupových uzlů pro všechny druhy pravidelné dopravy, včetně informací o přístupnosti přístupových uzlů a cest v místech přestupu (např. existence výtahů, eskalátorů)“. Pojem přístupový uzel je pak definován v čl. 2 bodu 25 nařízení Komise o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii jako „předem určené místo, kde mohou cestující nastoupit do pravidelné dopravy nebo dopravy na vyžádání nebo z ní vystoupit“.

Je tedy zřejmé, že podle unijního práva má Česká republika zajistit dostupnost a přístupnost dat o místech pro nástup a výstup cestujících v rámci silniční, drážní, vodní i letecké přepravy osob, jde-li o přepravu pravidelnou. Podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely se uvedená povinnost vztahuje od 31. prosince 2026 na přístupové uzly umístěné na území městských uzlů podle unijního nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (těmito uzly jsou konkrétně Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem), přičemž od 31. prosince 2028 se vztáhne na celou dopravní síť Evropské unie.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti budou provozovatelé dráhy povinni poskytovat ode dne 31. prosince 2026 Ministerstvu dopravy aktuální údaje o umístění stanic, zastávek a nástupišť v jednotlivých směrech vedení spojů na jimi provozované dráze na území městského uzlu, o přístupnosti těchto stanic, zastávek a nástupišť (zejména z hlediska osob s omezenou schopností pohybu a orientace) a o přístupových cestách k nim. Od 31. prosince 2028 se tato povinnost rozšíří na veškeré stanice, zastávky a nástupiště (tedy nejen na území městských uzlů).

Předmětné údaje následně zveřejní Ministerstvo dopravy, čímž splní unijní povinnost směřující k zajištění dostupnosti dat a jejich přístupnosti přes vnitrostátní přístupové místo. Zveřejňování údajů se předpokládá prostřednictvím Informačního systému veřejné dopravy. Údaje, jež se mají v rámci navrženého zákonného vymezení poskytovat, specificky, detailně a konkrétně popíše prováděcí právní předpis v podobě vyhlášky, k jejímuž vydání se navrhuje zmocnit Ministerstvo dopravy. Vedle rozsahu dotčených údajů stanoví vyhláška i způsob poskytování a zveřejňování těchto údajů. Pokud jde o způsob zveřejňování údajů, dotčené zmocnění poslouží i k provedení požadavku uvedeného v čl. 4 bodech 21 a 23 směrnice o ITS ve znění její novely, dle něhož mají být data dostupná a přístupná v digitálním strojově čitelném formátu.

K výše uvedenému je vhodné dodat, že předkladatel návrhu zákona se rozhodl předmětnou informační povinnost uložit provozovatelům dráhy (a nikoli provozovatelům zařízení služeb) z toho důvodu, že je jejich povinností zajistit, aby dopravce mohl použít dráhu v rozsahu přístupových komunikací pro cestující a pro přepravu věcí včetně dopravních ploch (to vyplývá z § 2 odst. 1 písm. a) a bodu 6 odst. 1 přílohy vyhlášky č. 76/2017 Sb., o obsahu a rozsahu služeb poskytovaných dopravci provozovatelem dráhy a provozovatelem zařízení služeb). Samotné zajištění přístupu od vstupu do železniční stanice až na nástupiště spadá do minimálního přístupového balíku, je tedy ze strany dopravců hrazeno provozovatelům dráhy v rámci platby za použití dopravní cesty. Podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona o dráhách vede provozovatel dráhy seznam součástí provozovaných drah, kterými jsou i budovy a zařízení určené k uspokojování přepravních potřeb a poskytování služeb spojených s přepravou veřejnosti (to vyplývá z § 9 písm. i) vyhlášky č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů). Navíc, uložená povinnost se týká i nástupišť, jejichž provoz zajišťují přímo provozovatelé dráhy (nikoli provozovatelé zařízení služeb). Z těchto důvodů by provozovatelé dráhy dotčenými údaji (o umístění stanic, zastávek a nástupišť, jejich přístupnosti a přístupových cestách) měli disponovat.

Současně není smysluplné omezovat rozsah uvedené povinnosti na stanice, zastávky či nástupiště nově vzniklé od 31. prosince 2026 nebo na stanice, zastávky či nástupiště, u nichž po tomto datu došlo ke změně jejich umístění, přístupnosti nebo přístupových cest (byť by to příloha III směrnice o ITS ve znění její novely umožnila), neboť by následné zveřejňování takovýchto kusých a dílčích informací pro odbornou i širokou veřejnost postrádalo většího přínosu a náklady na zveřejňování informací v takovémto užším rozsahu by byly vynakládané neúčelně.

V návaznosti na uložení nové povinnosti provozovatelů dráhy poskytovat Ministerstvu dopravy bezodkladně aktuální údaje o umístění stanic, zastávek a nástupišť, o přístupnosti těchto stanic, zastávek a nástupišť a o přístupových cestách k nim se navrhuje do § 51 odst. 4 zákona o dráhách upravujícího přestupky právnických a podnikajících fyzických osob doplnit přestupek spočívající v tom, že provozovatel dráhy Ministerstvu dopravy bezodkladně neposkytne stanovené aktuální údaje. Tato skutková podstata tedy dopadá jak na situaci prvotního neposkytnutí určitého údaje, tak na absenci jeho aktualizace, přičemž postižitelné bude i pozdní (nikoli bezodkladné) poskytnutí údajů.

Za spáchání uvedeného přestupku bude hrozit pokuta do 100 000 Kč, což odpovídá jednomu ze stávajících pásem pokuty, kterou lze dle zákona o dráhách uložit právnickým či podnikajícím fyzickým osobám. Takto stanovená horní hranice sazby pokuty bude totožná s hranicí stanovenou u jiných pokut, jejichž uložení hrozí za spáchání obdobných přestupků podle dalších zákonů novelizovaných předloženým návrhem zákona.

Dotčený přestupek bude projednávat standardně Drážní úřad. Pouze v případě dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové nebo speciální budou příslušné obecní úřady (podle § 52a odst. 1, § 54 odst. 2 a § 57 zákona o dráhách). S ohledem na to, že aktuální údaje mají povinnost vlastníci a správci pozemních komunikací poskytovat Ministerstvu dopravy, bude řešení dotčených přestupků odvislé od spolupráce s tímto ministerstvem, jenž je nadřízeným správním orgánem vůči Drážnímu úřadu. Z § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich vyplývá přitom i pro Ministerstvo dopravy povinnost oznamovat důvodné podezření z přestupku.

V návaznosti na vložení nového pododstavce (písm. g)) do § 51 odst. 4 zákona o dráhách je navrženo též navazující přečíslování souvisejících odkazů.

Navrhuje se v souladu s čl. 48 odst. 3 legislativních pravidel vlády doplnit poznámku pod čarou č. 1 o odkaz na novelu směrnice o ITS. Tato směrnice bude totiž do českého právního řádu provedena i zákonem o vnitrozemské plavbě.

Navrhuje se uložení nových povinností provozovatelů pozemní části vybraných přístavů nebo přístavišť poskytovat Ministerstvu dopravy bezodkladně aktuální údaje o umístění přístavů a přístavišť, o přístupnosti těchto přístavů a přístavišť a o přístupových cestách k nim a na to navazující povinnosti Ministerstva dopravy obdržené informace zveřejňovat.

Tento návrh navazuje na čl. 6a odst. 1 směrnice o ITS ve znění její novely, který stanoví novou povinnost členských států zajistit, aby data vymezená druhově v příloze III směrnice o ITS ve znění její novely byla v termínech a v rámci zeměpisného pokrytí, které rovněž vymezuje příloha III, jak dostupná, tak přístupná, přičemž přístupnost musí být zajištěna prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst. Definice pojmů „dostupnost dat“, „vnitrostátní přístupové místo“ a „přístupnost dat“ obsahuje čl. 4 v bodech 21 až 23 směrnice o ITS ve znění její novely. V příloze III této směrnice je kromě výše uvedených 26 kategorií dat, která budou muset být dostupná a rovněž skrze vnitrostátní přístupová místa přístupná, stanovena též kategorie dat o „umístění zjištěných přístupových uzlů pro všechny druhy pravidelné dopravy, včetně informací o přístupnosti přístupových uzlů a cest v místech přestupu (např. existence výtahů, eskalátorů)“. Pojem přístupový uzel je pak definován v čl. 2 bodu 25 nařízení Komise o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii jako „předem určené místo, kde mohou cestující nastoupit do pravidelné dopravy nebo dopravy na vyžádání nebo z ní vystoupit“.

Je tedy zřejmé, že podle unijního práva má Česká republika zajistit dostupnost a přístupnost dat o místech pro nástup a výstup cestujících v rámci silniční, drážní, vodní i letecké přepravy osob, jde-li o přepravu pravidelnou. Podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely se uvedená povinnost vztahuje od 31. prosince 2026 na přístupové uzly umístěné na území městských uzlů podle unijního nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (těmito uzly jsou konkrétně Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem), přičemž od 31. prosince 2028 se vztáhne na celou dopravní síť Evropské unie.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti budou provozovatelé pozemní části přístavů nebo přístavišť povinni poskytovat ode dne 31. prosince 2026 Ministerstvu dopravy aktuální údaje o umístění jimi provozovaných přístavů a přístavišť na území městského uzlu, o přístupnosti těchto přístavů a přístavišť (zejména z hlediska osob s omezenou schopností pohybu a orientace) a o přístupových cestách k nim. Od 31. prosince 2028 se tato povinnost rozšíří na veškeré přístavy a přístaviště (tedy nejen na území městských uzlů). Nicméně před i po 31. prosinci 2028 půjde s ohledem na požadavky unijního práva jen o ty přístavy a přístaviště, které jsou využívány pro přepravu cestujících podle jízdního řádu (zákon o vnitrozemské plavbě na rozdíl od zákona o civilním letectví nerozlišuje mezi pravidelnou a nepravidelnou přepravou osob).

Předmětné údaje následně zveřejní Ministerstvo dopravy, čímž splní unijní povinnost směřující k zajištění dostupnosti dat a jejich přístupnosti přes vnitrostátní přístupové místo.

Údaje, jež se mají v rámci navrženého zákonného vymezení poskytovat, specificky, detailně a konkrétně popíše prováděcí právní předpis v podobě vyhlášky, k jejímuž vydání se navrhuje zmocnit Ministerstvo dopravy. Vedle rozsahu dotčených údajů stanoví vyhláška i způsob poskytování a zveřejňování těchto údajů. Pokud jde o způsob zveřejňování údajů, dotčené zmocnění poslouží i k provedení požadavku uvedeného v čl. 4 bodech 21 a 23 směrnice o ITS ve znění její novely, dle něhož mají být data dostupná a přístupná v digitálním strojově čitelném formátu.

K výše uvedenému je vhodné dodat, že předkladatel návrhu zákona se rozhodl předmětnou informační povinnost uložit provozovatelům přístavů nebo přístavišť, jelikož by dotčenými údaji (o umístění přístavů či přístavišť, jejich přístupnosti a přístupových cestách) měli s ohledem na jimi vykonávanou podnikatelskou činnost disponovat. Lze předpokládat, že provozovatelé přístavů uvedenou povinností v praxi zatíženi nebudou, jelikož fakticky dochází k nástupu a výstupu cestujících v obvodu existujících veřejných přístavů jen ve výjimečných případech, neboť tyto přístavy slouží primárně pro nákladní přepravu a jejich umístění je často mimo lokality, kde existuje zájem o nástup či výstup cestujících.

Současně není smysluplné omezovat rozsah uvedené povinnosti na přístavy či přístaviště nově vzniklé od 31. prosince 2026 nebo na přístavy a přístaviště, u nichž po tomto datu došlo ke změně jejich umístění, přístupnosti nebo přístupových cest (byť by to příloha III směrnice o ITS ve znění její novely umožnila), neboť by následné zveřejňování takovýchto kusých a dílčích informací pro odbornou i širokou veřejnost postrádalo většího přínosu a náklady na zveřejňování informací v takovémto užším rozsahu by byly vynakládané neúčelně.

V návaznosti na uložení nové povinnosti provozovatelům pozemní části přístavů nebo provozovatelům přístavišť poskytovat Ministerstvu dopravy bezodkladně aktuální údaje o umístění přístavů a přístavišť, o přístupnosti těchto přístavů a přístavišť a o přístupových cestách k nim se navrhuje do § 43 odst. 1 a § 44 odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě upravujících přestupky fyzických a právnických osob doplnit přestupek spočívající v tom, že provozovatel přístavu nebo přístaviště Ministerstvu dopravy bezodkladně neposkytne stanovené aktuální údaje. Tyto skutkové podstaty tedy dopadají jak na situaci prvotního neposkytnutí určitého údaje, tak na absenci jeho aktualizace, přičemž postižitelné bude i pozdní (nikoli bezodkladné) poskytnutí údajů.

Za spáchání uvedeného přestupku bude hrozit pokuta do 100 000 Kč, což odpovídá jednomu ze stávajících pásem pokuty, kterou lze dle zákona o vnitrozemské plavbě uložit. Takto stanovená horní hranice sazby pokuty bude totožná s hranicí stanovenou u jiných pokut, jejichž uložení hrozí za spáchání obdobných přestupků podle dalších zákonů novelizovaných předloženým návrhem zákona.

Dotčený přestupek bude projednávat standardně Státní plavební správa. S ohledem na to, že aktuální údaje mají povinnost provozovatelé přístavů nebo přístavišť poskytovat Ministerstvu dopravy, bude řešení dotčených přestupků odvislé od spolupráce s tímto ministerstvem, jenž je nadřízeným správním orgánem vůči Státní plavební správě. Z § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich vyplývá přitom i pro Ministerstvo dopravy povinnost oznamovat důvodné podezření z přestupku.

V návaznosti na vložení nového pododstavce (písm. b)) do § 43 odst. 1 a do § 44 odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě je navrženo též navazující přečíslování souvisejících odkazů.

Navrhuje se v souladu s čl. 48 odst. 3 legislativních pravidel vlády doplnit poznámku pod čarou č. 1 o odkaz na novelu směrnice o ITS. Tato směrnice bude totiž do českého právního řádu provedena i zákonem o pozemních komunikacích.

Čl. 6 odst. 6 pododstavec třetí směrnice o ITS ve znění její novely stanoví, že členské státy mohou určit jeden nebo více subjektů příslušných k posuzování souladu s požadavky stanovenými ve specifikacích. Toto ustanovení ve směrnici Evropského parlamentu a Rady navazuje na jednotlivé články obsažené v tzv. specifikacích, tedy vybraných nařízeních Evropské komise přijatých v přenesené pravomoci, která jsou vyjmenována v obecné části této důvodové zprávy. Navrhuje se ve smyslu čl. 6 odst. 6 pododstavce třetího směrnice o ITS ve znění její novely stanovit, že posuzování souladu s požadavky stanovenými specifikacemi provádí právnická osoba zřízená nebo založená Ministerstvem dopravy, kterou k tomu Ministerstvo dopravy pověří. Předkladatel návrhu zákona počítá s tím, že touto osobou bude Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Jde o veřejnou výzkumnou instituci, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo dopravy. Tato instituce disponuje potřebnými odbornými, organizačními, materiálními i personálními kapacitami pro výkon dotčené činnosti. Klíčová pravidla pro posuzování souladu s požadavky stanovenými specifikacemi a související povinnosti jednotlivců pak stanoví samotné specifikace.

V dané souvislosti je vhodné upozornit na rozdíl mezi posuzováním shody na jedné straně a posuzováním souladu s požadavky stanovenými specifikacemi na straně druhé. Byť oba instituty znějí podobně, a bohužel ani český překlad druhého ze zmíněných institutů není v některých specifikacích přesný (ve srovnání s jejich anglickým zněním), je vhodné mezi nimi rozlišovat. Výše zmíněný článek čl. 6 odst. 6 směrnice o ITS ve znění její novely zmiňuje v pododstavci druhém „posuzování shody“ (v anglickém znění jde o „conformity assessment“), zatímco v pododstavci třetím je dílčí regulace „posuzování souladu s požadavky stanovenými ve specifikacích“ (v anglickém znění jde o „assessment of compliance with the requirements set out in the specifications“). Smysl posuzování shody je popsán v bodě 26 preambule novely směrnice o ITS, tento proces se týká složek (v anglickém znění „constituents“) inteligentních dopravních systémů, směřuje k zajištění jejich bezpečnosti, funkčnosti a interoperability a vychází z pravidel obsažených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS, včetně stanovení modulů pro jednotlivé fáze posuzování shody. Posuzování souladu s požadavky stanovenými ve specifikacích se pak vztahuje k způsobu sběru, poskytování, výměny, šíření nebo aktualizace dat, může zahrnovat i posouzení prohlášení souladu s požadavky nebo provedení namátkových kontrol a nevychází z výše zmíněného rozhodnutí č. 768/2008/ES (nepočítá ani s moduly pro posuzování). Zatímco § 39a odst. 3 a 4 zákona o pozemních komunikacích dopadá na součásti inteligentního dopravního systému a posouzení jeho shody dle určité specifikace, nově navržený § 39a odst. 5 se vztahuje k posuzování souladu s požadavky stanovenými specifikací.

Čl. 10 odst. 3 a 4 směrnice o ITS ve znění její novely stanoví nová pravidla ochrany osobních údajů směřující k jejich anonymizaci a pseudonymizaci. Dle nich platí, že a) je-li anonymizace technicky proveditelná a lze-li účelů zpracování dat dosáhnout pomocí anonymizovaných údajů, použijí se anonymizované údaje, a b) není-li anonymizace technicky proveditelná nebo nelze-li účelů zpracování dat dosáhnout pomocí anonymizovaných údajů, údaje se pseudonymizují za předpokladu, že pseudonymizace je technicky proveditelná a účelů zpracování dat lze dosáhnout použitím pseudonymizovaných údajů.

Směrnice o ITS ve znění její novely neobsahuje definici anonymizace ani pseudonymizace. Zatímco význam prvního z uvedených pojmů je zřejmý a užívají jej běžně i české právní předpisy, pojem pseudonymizace specificky definuje čl. 4 bod 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). „Pseudonymizací“ se rozumí zpracování osobních údajů tak, že již nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů bez použití dodatečných informací, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno, že nebudou přiřazeny identifikované či identifikovatelné fyzické osobě.

Navrhuje se shora uvedená pravidla provést i do zákona o pozemních komunikacích s učiněním normativního odkazu na obecné nařízení o ochraně osobních údajů. S uplatněním tohoto pravidla lze nicméně počítat spíše u jiných typů dat, než na která dopadá příloha III směrnice o ITS ve znění její novely a potažmo jiné části návrhu zákona. Nepředpokládá se totiž, že by poskytování údajů o obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích, parkovištích a jejich dostupnosti, situacích v provozu na pozemních komunikacích nebo místech pro pravidelný nástup a výstup cestujících v rámci přepravy osob zahrnovalo zpracovávání osobních údajů.

Současně se v této souvislosti aktualizuje odkaz na předpisy upravující ochranu osobních údajů, tj. odkazuje se na obecné nařízení o ochraně osobních údajů a zákon o zpracování osobních údajů.

Navrhuje se v souladu s čl. 48 odst. 3 legislativních pravidel vlády doplnit poznámku pod čarou č. 1 o odkaz na novelu směrnice o ITS. Tato směrnice bude totiž do českého právního řádu provedena i zákonem o civilním letectví.

Navrhuje se uložení nové povinnosti provozovatelů vybraných letišť poskytovat Ministerstvu dopravy bezodkladně aktuální údaje o umístění letišť, o přístupnosti těchto letišť a o přístupových cestách k nim a na to navazující povinnosti Ministerstva dopravy obdržené informace zveřejňovat.

Tento návrh navazuje na čl. 6a odst. 1 směrnice o ITS ve znění její novely, který stanoví novou povinnost členských států zajistit, aby data vymezená druhově v příloze III směrnice o ITS ve znění její novely byla v termínech a v rámci zeměpisného pokrytí, které rovněž vymezuje příloha III, jak dostupná, tak přístupná, přičemž přístupnost musí být zajištěna prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst. Definice pojmů „dostupnost dat“, „vnitrostátní přístupové místo“ a „přístupnost dat“ obsahuje čl. 4 v bodech 21 až 23 směrnice o ITS ve znění její novely. V příloze III této směrnice je kromě výše uvedených 26 kategorií dat, která budou muset být dostupná a skrze vnitrostátní přístupová místa rovněž přístupná, stanovena též kategorie dat o „umístění zjištěných přístupových uzlů pro všechny druhy pravidelné dopravy, včetně informací o přístupnosti přístupových uzlů a cest v místech přestupu (např. existence výtahů, eskalátorů)“. Pojem přístupový uzel je pak definován v čl. 2 bodu 25 nařízení Komise o poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v celé Unii jako „předem určené místo, kde mohou cestující nastoupit do pravidelné dopravy nebo dopravy na vyžádání nebo z ní vystoupit“.

Je tedy zřejmé, že podle unijního práva má Česká republika zajistit dostupnost a přístupnost dat o místech pro nástup a výstup cestujících v rámci silniční, drážní, vodní i letecké přepravy osob, jde-li o přepravu pravidelnou. Podle přílohy III směrnice o ITS ve znění její novely se uvedená povinnost vztahuje od 31. prosince 2026 na přístupové uzly umístěné na území městských uzlů podle unijního nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (těmito uzly jsou konkrétně Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha a Ústí nad Labem), přičemž od 31. prosince 2028 se vztáhne na celou dopravní síť Evropské unie.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti budou provozovatelé letišť povinni poskytovat ode dne 31. prosince 2026 Ministerstvu dopravy aktuální údaje o umístění jimi provozovaných letišť na území městského uzlu, o přístupnosti těchto letišť (zejména z hlediska osob s omezenou schopností pohybu a orientace) a o přístupových cestách k nim. Od 31. prosince 2028 se tato povinnost rozšíří na veškerá letiště (tedy nejen na území městských uzlů). Nicméně před i po 31. prosinci 2028 půjde s ohledem na požadavky unijního práva jen o ta letiště, na nichž je provozována pravidelná obchodní letecká doprava osob.

Předmětné údaje následně zveřejní Ministerstvo dopravy, čímž splní unijní povinnost směřující k zajištění dostupnosti dat a jejich přístupnosti přes vnitrostátní přístupové místo.

Údaje, jež se mají v rámci navrženého zákonného vymezení poskytovat, specificky, detailně a konkrétně popíše prováděcí právní předpis v podobě vyhlášky, k jejímuž vydání se navrhuje zmocnit Ministerstvo dopravy. Vedle rozsahu dotčených údajů stanoví vyhláška i způsob poskytování a zveřejňování těchto údajů. Pokud jde o způsob zveřejňování údajů, dotčené zmocnění poslouží i k provedení požadavku uvedeného v čl. 4 bodech 21 a 23 směrnice o ITS ve znění její novely, dle něhož mají být data dostupná a přístupná v digitálním strojově čitelném formátu.

K výše uvedenému je vhodné dodat, že předkladatel návrhu zákona se rozhodl předmětnou informační povinnost uložit provozovatelům letišť, jelikož by dotčenými údaji (o umístění letišť, jejich přístupnosti a přístupových cestách) měli s ohledem na jimi vykonávanou podnikatelskou činnost disponovat. Lze předpokládat, že tato povinnost se bude vztahovat na jednotky letišť v České republice.

Současně není smysluplné omezovat rozsah uvedené povinnosti na letiště nově vzniklá od 31. prosince 2026 nebo na letiště, u nichž po tomto datu došlo ke změně jejich umístění, přístupnosti nebo přístupových cest (byť by to příloha III směrnice o ITS ve znění její novely umožnila), neboť by následné zveřejňování takovýchto kusých a dílčích informací pro odbornou i širokou veřejnost postrádalo většího přínosu a náklady na zveřejňování informací v takovémto užším rozsahu by byly vynakládané neúčelně.

V návaznosti na uložení nové povinnosti provozovatelům letišť poskytovat Ministerstvu dopravy bezodkladně aktuální údaje o umístění letišť, o přístupnosti těchto letišť a o přístupových cestách k nim se navrhuje do § 93 odst. 2 písm. d) zákona o civilním letectví upravujícího přestupky právnických a podnikajících fyzických osob doplnit přestupek spočívající v tom, že provozovatel letiště Ministerstvu dopravy bezodkladně neposkytne stanovené aktuální údaje. Tato skutková podstata tedy dopadá jak na situaci prvotního neposkytnutí určitého údaje, tak na absenci jeho aktualizace, přičemž postižitelné bude i pozdní (nikoli bezodkladné) poskytnutí údajů.

Za spáchání uvedeného přestupku bude hrozit pokuta do 100 000 Kč, což odpovídá jednomu ze stávajících pásem pokuty, kterou lze dle zákona o civilním letectví uložit. Takto stanovená horní hranice sazby pokuty bude totožná s hranicí stanovenou u jiných pokut, jejichž uložení hrozí za spáchání obdobných přestupků podle dalších zákonů novelizovaných předloženým návrhem zákona.

Dotčený přestupek bude projednávat standardně Úřad pro civilní letectví. S ohledem na to, že aktuální údaje mají povinnost provozovatelé letišť poskytovat Ministerstvu dopravy, bude řešení dotčených přestupků odvislé od spolupráce s tímto ministerstvem, jenž je nadřízeným správním orgánem vůči Úřadu pro civilní letectví. Z § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich vyplývá přitom i pro Ministerstvo dopravy povinnost oznamovat důvodné podezření z přestupku.

V návaznosti na vložení nového bodu (bodu 1) do § 93 odst. 2 písm. d) zákona o civilním letectví je navrženo též navazující přečíslování souvisejících odkazů.

Navrhuje se, aby navržený zákon nabyl účinnosti dne 1. července 2026, v souladu s požadavkem na jednotná data účinnosti dle § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů. Uvedené datum účinnosti je navrhováno přesto, že transpoziční lhůta novely směrnice o ITS uplynula dne 21. prosince 2025. Nastavené datum souvisí s ukončením 9. volebního období Poslanecké sněmovny a s předpokládanou délkou legislativního procesu v rámci nového volebního období dolní komory Parlamentu České republiky.

Příloha III směrnice o ITS ve znění její novely předpokládá postupný náběh povinnosti členských států zajistit dostupnost a přístupnost 27 kategorií dat, a to k termínům 31. prosince 2025, 2026, 2027 a 2028. U 26 kategorií těchto dat stanoví teprve předpokládaná vyhláška k zákonu o silničním provozu (dle zmocnění navrženého v § 124 odst. 3), které konkrétní subjekty budou k jakým datům a ve vztahu k jakým pozemním komunikacím poskytovat Ředitelství silnic a dálnic s. p. relevantní údaje o místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích, o parkovištích a jejich dostupnosti a o situaci v provozu na pozemních komunikacích. S tím pak bude spjato i zveřejnění dotčených údajů.

Pokud jde o kategorii dat o umístění přístupových uzlů pro všechny druhy pravidelné dopravy, včetně informací o přístupnosti přístupových uzlů a cest v místech přestupu, členské státy mají zajistit jejich dostupnost a přístupnost od 31. prosince 2026 u přístupových uzlů umístěných na území městských uzlů podle unijního nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a od 31. prosince 2028 u zbytku své dopravní sítě. Tomu odpovídají data odložené účinnosti navržených změn zákona o silniční dopravě, zákona o dráhách, zákona o vnitrozemské plavbě a zákona o civilním letectví. ⁠​‌​‌​​‌‌​‌​​‌​​​⁠

Ivan Bednárik, MBA