Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Zákon č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, nabyl základní účinnosti dnem 1. října 2025. Přechodnými ustanoveními bylo stanoveno, že osobám, které jsou příjemci tzv. rušených dávek (přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení) a osobám společně posuzovaným s příjemci těchto dávek vzniká nárok na dávku státní sociální pomoci nejdříve od 1. dubna 2026, o čemž Úřad práce ČR vydá rozhodnutí. Zároveň byla přechodnými ustanoveními k novelám zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zajištěna výplata tzv. rušených dávek až do doby, kdy od dubna 2026 vznikne nárok na novou dávku státní sociální pomoci.
S ohledem na zcela nové procesy spojené s novou dávkou státní sociální pomoci, na které se Úřad práce ČR aktuálně adaptuje a tento proces je výrazně náročnější, než bylo původně předpokládáno, a s ohledem na nesoulad mezi stavem Úřadu práce ČR v okamžiku náběhu nové dávky a stavem, který byl předpokládán při návrhu přechodného období, se navrhuje posunout období nároku na dávku státní sociální pomoci z dubna 2026 na červenec 2026, čímž dojde k prodloužení doby, během které Úřad práce ČR bude moci vyhodnocovat nárok na dávku státní sociální pomoci. Kontinuita v podpoře příjemců rušených dávek bude zajištěna prodloužením období, během kterého bude zachován nárok na tzv. rušené dávky. Rozhodné období pro posouzení nároku a stanovení výše dávky zůstává zachováno, a to v rozsahu, v jakém bylo uplatněno pro měsíc duben 2026. Mění se tedy pouze měsíc nároku, ne rozhodné období pro jeho posouzení.
Navržená úprava posunující rozhodné datum pro vyhotovení podpůrného plánu ze září 2026 na prosinec 2026 reaguje na potřebu zajištění stabilního zavedení nové právní úpravy dávky státní sociální pomoci v prvním roce její účinnosti. Úprava umožňuje rovnoměrné rozložení nové agendy, podporuje kvalitní práci s klientem a snižuje riziko formálního plnění této povinnosti. Změna má přechodový charakter, nemá dopad na nárok ani výši dávky a stanoví nejzazší lhůtu pro vyhotovení podpůrného plánu, aniž by v odůvodněných případech vylučovala jeho dřívější zpracování.
Zákon č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 300/2025 Sb., upravuje právní předpisy dotčené vydáním zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci. Tento zákon mimo jiné mění v zákonu č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, částky životního minima pro tři kategorie osob (navýšení u jednotlivce a první osoby v domácnosti, snížení u druhé a další osoby v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem) a okruh započitatelných příjmů včetně způsobu jejich zápočtu.
Účinnost navýšení částek životní minima dle zákona o životním a existenčním minimu byla stanovena na 1. května 2026, což je vzhledem k dalšímu vývoji legislativního i aplikačního procesu nutno korigovat, a to tak, aby příslušné částky životního a existenčního minima byly účinné od 1. října 2026. Tento posun nasedá na posun účinnosti vzniku nároku na novou dávku státní sociální pomoci u tzv. příjemců rušených dávek na červenec 2026 a přinese významné aplikační zjednodušení, když odstraní nutnost hromadného přepočtu u velkého množství případů tzv. příjemců rušených dávek v přechodném období a současně již u některých příjemců nové dávky státní sociální pomoci. Současně se zamezí vyššímu riziku chybovosti, které by dopadlo jak na stát, tak na klienty. K přepočtu z důvodu změny částek životního minima dojde v době, kdy u většiny klientů bude dávka státní sociální pomoci přepočtena podle příjmů a nákladů na bydlení. Zajistí se tak efektivní administrativní proces, sníží se zátěž Úřadu práce ČR a odstraní se potřeba dvojí implementace změn do informačních systémů.
Podle předloženého návrhu tak bude prodlouženo přechodné období do 30. června 2026, což znamená, že původní dávky státní sociální podpory (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě) a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení) budou vyplaceny v červenci 2026 ještě podle stávajících pravidel životního minima. Od července 2026 bude nárok na novou dávku státní sociální pomoci (pro přecházející příjemce původních dávek) hodnocen také podle aktuálně platného životního minima. Pokud by však v průběhu hodnocení došlo ke změně životního minima, tj. kdykoliv v období do července 2026, bylo by nutné provést přehodnocení stávajících příjemců opakovaně, a to dvakrát pro dávku státní sociální pomoci a jednou pro dávky pomoci v hmotné nouzi. Bez posunu by tedy částky životního minima byly upraveny ještě v původním systému dávek, a následně znovu v rámci dávky státní sociální pomoci. To by znamenalo několikanásobnou administrativní zátěž pro Úřad práce ČR a zmíněné riziko vyšší chybovosti.
Navrženým postupem se umožní vyhnout se změnám vnitřních parametrů dávky státní sociální pomoci v průběhu přechodného období a zároveň minimalizovat riziko nutnosti dalšího přehodnocování, a to i u dávek pomoci v hmotné nouzi. Stávající příjemci dávek budou převedeni plynule a při následujícím hlavním rozhodném období pro příjmy a náklady na bydlení se bude postupovat již podle upraveného životního minima, které bude sladěno s parametry dávky státní sociální pomoci.
Částky životního minima přímo ovlivňují výpočet nároku a výše dávky státní sociální pomoci. Pokud by se měnily dříve, než bude finálně nastavena její podoba, vzniklo by riziko nutnosti dalších korekcí a nechtěných dopadů. Současné zavedení dávky státní sociální pomoci spolu se změnou životního minima by komplikovalo orientaci klientů i zaměstnanců Úřadu práce ČR a zvyšovalo riziko chyb. Odklad umožní jeden jasný start reformy. Změna částek životního minima zasahuje do informačních systémů – posun snižuje riziko opakovaných zásahů, usnadní testování a eliminuje potřebu hromadných přepočtů. Cílem není omezit podporu, ale zabránit krátkodobým výkyvům v příjmech domácností a zajistit hladký a sociálně bezpečný přechod do nového systému.
Účinnost úpravy okruhu příjmů a způsobu jejich zápočtu (§ 6 až 8 zákona o životním a existenčním minimu) se navrhuje stanovit na 1. června 2028. Okruh příjmů a způsob jejich zápočtu stanovený v zákoně o životním a existenčním minimu se vedle posuzování toho, zda příjmy domácnosti dosahují částek životního nebo existenčního minima, využívá také pro další účely. Vedle jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi (mimořádné okamžité pomoci) i pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením apod. Přestože věcně dochází jen k drobným změnám, znamená to nutnost úpravy informačních systémů v jednotlivých oblastech. Pro zajištění plynulého poskytování dotčených sociálních dávek je nezbytné posunutí účinnosti na 1. června 2028, které zabezpečí dostatečný časový prostor pro implementaci uvedených změn.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s Ústavou České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) a Listinou základních práv a svobod (ústavní zákon č. 23/1991 Sb.). Navrhovaná úprava nezasahuje do základních práv a svobod a nemění právní postavení fyzických ani právnických osob. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecnými právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava posune účinnost již dříve schválených změn a současně prodlouží období, ve kterém bude zachován nárok na tzv. rušené dávky, čímž však nevzniknou nové dopady na výdaje státního rozpočtu ani na rozpočty územních samosprávných celků.
Návrh nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Nemění podmínky podnikání, nezakládá nové povinnosti ani výhody pro podnikatelské subjekty.
5. Předpokládané sociální dopady, dopady na rodiny
Navrhovaná právní úprava nemá negativní sociální dopady. Zabezpečí prodloužení období, ve kterém bude zajištěna kontinuita v podpoře příjemců rušených dávek tak, aby k vyhodnocení nároku na nově vzniklou dávku státní sociální pomoci mohlo dojít bez zbytečného časového vypětí až do července 2026.
Posunutí účinností uvedených úprav zajistí dále kontinuitu poskytování příslušných sociálních dávek, což je významné pro osoby sociálně slabé i osoby se zdravotním postižením. Návrh neovlivňuje ochranu práv dětí ani národnostní menšiny. Návrh neovlivňuje plnění funkcí rodiny, počet vyživovaných členů ani specifické životní situace (rodiny samoživitelů, rodiny s více dětmi, osoby se zdravotním postižením). Nepřináší nové povinnosti ani omezení, nezasahuje do rovnováhy mezi prací a rodinným životem.
6. Předpokládané dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
7. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava neporušuje zákaz diskriminace ani rovnost mužů a žen.
8. Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční jednání a není tedy spojena s korupčními riziky.
10. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní nebude mít dopady na bezpečnost nebo obranu státu, neboť se této oblasti netýká.
11. Územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na územní samosprávné celky. Úprava nemění rozsah kompetencí obcí ani krajů.
12. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Posun účinnosti zajišťuje dostatečný čas pro úpravu informačních systémů, podporuje předvídatelnost a srozumitelnost právní úpravy a nevyžaduje nové administrativní úkony od občanů ani orgánů veřejné správy.
13. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení
Cílem navržené právní úpravy je zajistit plynulou implementaci změn a efektivní administrativní proces bez negativních dopadů na příjemce dávek. Navrhovaná právní úprava má legislativnětechnický charakter, nemění věcný obsah právní regulace, pouze o tři měsíce posouvá datum účinnosti již schválených ustanovení, z tohoto důvodu je nezbytné, aby návrh zákona nabyl účinnosti nejpozději dnem 31. března 2026. Toto je důvod pro návrh na využití § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
14. Informace dle zákona o regulaci lobbování
Předkladatel v souvislosti s tímto návrhem neidentifikoval žádné osoby, které by podle zákona o regulaci lobbování vykonávaly lobbistickou činnost.
Zvláštní část
K části první (novela zákona o dávce státní sociální pomoci)
K čl. I bodům 1 až 3:
Navrhuje se, aby nárok na dávku státní sociální pomoci vznikl osobám, které jsou příjemcem přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, a osobám společně posuzovaným s příjemci těchto dávek, nárok na dávku při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nejdříve od 1. července 2026.
K čl. I bodu 4:
Navržená úprava spočívající v posunutí rozhodného data, u něhož se podpůrný plán vyhotovuje až po uplynutí 6 měsíců, ze září 2026 na 31. prosince 2026 reflektuje potřebu zajištění funkčního a stabilního zavedení systému dávky státní sociální pomoci v průběhu celého roku 2026. Rok 2026 představuje první plný rok aplikace nové právní úpravy dávky státní sociální pomoci, během něhož dochází k postupnému náběhu nové agendy, sjednocování metodických postupů a adaptaci informačních systémů a pracovních procesů. Posunutí rozhodného data na 31. prosince 2026 umožňuje rovnoměrné rozložení povinností v čase a snížení rizika, že podpůrné plány budou zpracovávány formálně a bez reálného přínosu pro klienta. Tím je posílena kvalita práce s klientem a faktický účel podpůrného plánu jako nástroje aktivní podpory, nikoli pouhé administrativní povinnosti. Navržená změna má výhradně přechodový charakter a nedotýká se nároku na dávku ani její výše. Posunutím rozhodného data se neodkládá poskytnutí hmotné podpory, nevzniká újma na právech příjemců, dochází pouze k úpravě časování následné práce s klientem. Současně se zdůrazňuje, že navržené posunutí lhůty nevylučuje možnost vyhotovit podpůrný plán i dříve, pokud to individuální situace příjemce nebo aplikační praxe bude vyžadovat. Úprava stanoví nejzazší okamžik pro jeho zpracování v přechodném období, nikoli pevnou povinnost vyčkat uplynutí šesti měsíců ve všech případech.
K čl. I bodu 5:
Navrhované opatření reaguje na změnu, která stanoví, od kdy náleží dávka státní sociální pomoci u klientů tzv. rušených dávek, tedy na opatření specifikovaná v bodech 1 až 3.
Navrhované opatření specifikuje den (31. července 2026), do kterého Úřad práce musí rozhodnout u žádostí o dávku státní sociální pomoci klientů, kteří byli příjemci tzv. rušených dávek a které byly podány v období od října 2025 do prosince 2025. Zároveň je pamatováno na situace, ve kterých Úřad práce ČR řízení přerušil, a ve kterých není možné termín 31. července 2026 dodržet.
K čl. II (přechodné ustanovení):
Přechodným ustanovením se stanoví, že bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí ve věci nároku na dávku státní sociální pomoci od dubna 2026, vzniká nárok na dávku státní sociální pomoci ze zákona až od 1. července 2026. Pokud se jedná výlučně o změnu data nároku, nové rozhodnutí se nevydává. Dojdeli však v rámci rozhodného období k jiné změně rozhodné skutečnosti, bude vydáno nové rozhodnutí. Nadále zůstává zachována pro tyto žadatele povinnost hlásit Úřadu práce ČR změnu v okruhu členů domácnosti.
K části druhé (novela zákona o životním a existenčním minimu)
V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, a s posunem účinnosti okruhu započitatelných příjmů je nezbytné vyloučit ze započítávaných příjmů podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, rovněž příjem plynoucí z dávky státní sociální pomoci. Cílem je zabránit tomu, aby nedocházelo k jejímu započítávání při posuzování nároku na jiné dávky a další účely.
K části třetí čl. IV (novela zákona o sociálních službách)
Jde o legislativně-technickou úpravu. Formálně se odstraňuje část ustanovení, která se stala po zrušení přídavku na dítě obsoletní.
K části čtvrté čl. V (novela zákona č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci)
Navrhuje se upravit přechodná ustanovení a ustanovení o účinnosti.
K čl. V bodům 1 a 2:
Navrhuje se v návaznosti na úpravy zákona o dávce státní sociální pomoci, aby byly rušené dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení) vypláceny do 30. června 2026 a dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) byly vypláceny do 31. července 2026.
K čl. V bodům 3 a 5:
Navrhovaným posunem se účinnost úpravy částek životního minima časově slaďuje s prvním přehodnocením nové dávky u stávajících příjemců. Prodloužení přechodného období do 30. června 2026 umožní, aby hodnocení nároku na novou dávku státní sociální pomoci již probíhalo jednotně podle aktualizovaných parametrů. Bez posunu účinnosti úpravy částek životního minima by bylo nutné provádět opakované přehodnocování nároků, což by znamenalo zvýšenou administrativní zátěž, vyšší riziko chyb a nepřehlednost pro klienty i správní orgány. Navržené řešení umožňuje plynulý a přehledný přechod do nového systému, omezuje zásahy do informačních systémů a přispívá k sociálně bezpečné implementaci reformy bez krátkodobých výkyvů v příjmech domácností.
K čl. V bodům 4 a 5:
Účinnost úpravy okruhu příjmů a způsobu jejich zápočtu (§ 6 až 8 zákona o životním a existenčním minimu) se navrhuje stanovit na 1. června 2028. Okruh příjmů a způsob jejich zápočtu stanovený v zákoně životním a existenčním minimu se vedle posuzování toho, zda příjmy domácnosti dosahují částek životního nebo existenčního minima, využívá také pro další účely. Vedle jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi (mimořádné okamžité pomoci) i pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku pro osoby se zdravotním postižením apod. Přestože věcně dochází jen k drobným změnám, znamená to nutnost úpravy informačních systémů v jednotlivých oblastech. Pro zajištění plynulého poskytování dotčených sociálních dávek je nezbytné posunutí účinnosti na 1. června 2028, které zabezpečí dostatečný časový prostor pro implementaci uvedených změn.
K části páté čl. VI (Účinnost)
Vzhledem k akutní nezbytnosti a z důvodu naléhavého obecného zájmu ve smyslu § 9 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv je pro realizaci výše uvedených opatření především s ohledem na nasazení informačních systémů naprosto nezbytné, aby předložený návrh zákona nabyl účinnosti dnem 31. března 2026.
V Praze, dne 27. ledna 2026