Důvodová zpráva k Doh.o posíleném partnerství a spol.mezi EU a Rep. Uzbekistán

pro Parlament České republiky

[vložený obrázek]⁠​​​‌​‌​​‌​‌‌​​​‌⁠

Dne 16. července 2018 přijala Rada EU rozhodnutí o zmocnění k zahájení jednání s Republikou Uzbekistán o dohodě o posíleném partnerství a spolupráci (dále jen „Dohoda“). Jednání o Dohodě bylo zahájeno v listopadu 2018. Evropská unie a Republika Uzbekistán dokončily jednání o Dohodě v červnu 2022. Dne 6. července 2022 bylo znění Dohody parafováno.

Dne 18. října 2024 Evropská komise předložila návrh na sjednání Dohody ve výlučné pravomoci EU, tzn. pouze mezi EU a Republikou Uzbekistán. Dne 7. listopadu 2024 se delegace členských států shodly na tom, že Dohoda by měla být sjednána jakožto smíšená smlouva mezi EU a členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé. Pracovní skupina pro východní Evropu a Střední Asii dosáhla dohody o smíšené povaze dohody dne 15. dubna 2025. Této dohody bylo dosaženo za předpokladu, že Evropská unie a Republika Uzbekistán u příležitosti podpisu posílené dohody o partnerství a spolupráci podepíšou dodatečné společné prohlášení, které bude obsahovat výslovný odkaz na plné respektování územní celistvosti Kyperské republiky ze strany Uzbekistánu, včetně závazku Uzbekistánu k příslušným rezolucím Rady bezpečnosti OSN 541 (1983) a 550 (1984). Rozhodnutí Rady EU o podpisu Dohody jménem EU a o jejím předběžném provádění bylo přijato dne 16. června 2025.

Vláda České republiky (dále také „ČR“) přijala za účelem přípravy podpisu Dohody zástupcem ČR dne 9. července 2025 usnesení č. 529. Dohoda byla následně podepsána v Bruselu dne 24. října 2025. Za ČR ji podepsal mimořádný a zplnomocněný velvyslanec, stálý představitel ČR při EU Vladimír Bärtl, za EU vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise Kaja Kallas a komisařka pro rozšíření Marta Kos a za vládu Republiky Uzbekistán ministr zahraničních věcí Bakhtiyor Saidov.

Dohoda představuje důležitý krok k posílení politické a hospodářské angažovanosti EU ve Střední Asii a vytváří základ pro účinnější dvoustrannou spolupráci EU s Republikou Uzbekistán posílením politického dialogu a spolupráce v četných oblastech.

Posílená dohoda o partnerství a spolupráci obsahuje standardní ustanovení EU o lidských právech, Mezinárodním trestním soudu, zbraních hromadného ničení, ručních palných zbraních a lehkých zbraních a boji proti terorismu. Zahrnuje rovněž spolupráci v takových oblastech, jako je zdraví, životní prostředí, změna klimatu, energetika, daně, vzdělávání a kultura, práce, zaměstnanost a sociální věci, věda a technologie a doprava. Dále se týká právní spolupráce, právního státu, praní peněz a financování terorismu, organizované trestné činnosti a korupce. Očekává se, že část Dohody týkající se obchodu zajistí lepší regulační prostředí pro hospodářské subjekty a přinese tak podnikům v EU značné hospodářské výhody. Posílená dohoda o partnerství a spolupráci nepředstavuje iniciativu v působnosti Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

Dohoda stanoví institucionální rámec složený z Rady pro spolupráci, Výboru pro spolupráci a Výboru pro parlamentní spolupráci (viz hlava VII „Institucionální, obecná a závěrečná ustanovení“), Podvýboru pro práva duševního vlastnictví a umožňuje zřízení podvýborů a dalších orgánů, které budou nápomocny Radě pro spolupráci. Zavádí rovněž mechanismus plnění závazků, který řeší případy, kdy jedna ze stran neplní závazky přijaté v rámci Dohody.

Tato Dohoda po svém vstupu v platnost nahradí Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé podepsanou dne 21. června 1996, která vstoupila v platnost 1. července 1999. ⁠​​​‌​‌​​‌​‌‌​​​‌⁠

Z pohledu České republiky je možné přivítat sjednání této Dohody a odpovídající perspektivu posílení spolupráce mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé.

Diplomatické vztahy mezi Československem a Republikou Uzbekistán byly navázány 7. května 1992, mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán pak k 1. lednu 1993 a jsou udržovány na úrovni velvyslanectví. Zájmy České republiky v Republice Uzbekistán hájí Velvyslanectví ČR v Taškentu. V průběhu léta 2025 zahájilo činnost rezidentní Velvyslanectví Uzbekistánu v Praze vedené CDA a.i., přičemž velvyslanec zůstává akreditován z Berlína. Bilaterální vztahy jsou bezproblémové a korektní. V říjnu 2023 bylo na úrovni předsedů vlád přijato Společné prohlášení o navázání posílené spolupráce mezi vládou České republiky a vládou Republiky Uzbekistán. V obchodně-ekonomické oblasti se spolupráce ČR s Uzbekistánem dynamicky rozvíjí zejména v posledních letech, obrat vzájemného obchodu dosáhl v roce 2024 téměř 250 mil. USD, z čehož je převážná většina vývoz z ČR (238 mil. USD).

Do svého vstupu v platnost má být Dohoda prozatímně prováděna dle čl. 345 odst. 3 Dohody, na straně EU však pouze v rozsahu záležitostí spadajících do její pravomoci. Členské státy nebudou Dohodu samostatně prozatímně provádět.

Z hlediska právního řádu ČR se jedná o mezinárodní smlouvu tzv. prezidentské kategorie naplňující znaky čl. 49 písm. a), e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších změn, k jejíž ratifikaci prezidentem republiky je třeba souhlasu obou komor Parlamentu ČR. Poté bude Dohoda vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv ČR, čímž se stane v souladu s čl. 10 Ústavy ČR součástí právního řádu ČR, nicméně s ohledem na článek 350 Dohody nebude možné se přímo domáhat jejích ustanovení ve vnitrostátním právním řádu.

Dohoda je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, se závazky vyplývajícími z členství ČR v EU, jakož i se závazky převzatými v rámci jiných platných mezinárodních smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Sjednání Dohody nevyžaduje změny v právním řádu ČR a k jejímu provádění není třeba přijímat žádné vnitrostátní právní předpisy. Dohoda nebude mít přímý dopad na státní rozpočet.⁠​​​‌​‌​​‌​‌‌​​​‌⁠

S ohledem na harmonogram projednávání na úrovni EU bylo mezirezortní připomínkové řízení (včetně projednání s prezidentem republiky prostřednictvím Kanceláře prezidenta republiky a s předsedou Legislativní rady vlády) v souladu s čl. 16 odst. 3 písm. d) Směrnice vlády ke sjednávání mezinárodních smluv v rámci EU a k jejich vnitrostátnímu projednávání, která je přílohou usnesení vlády ze dne 9. ledna 2008 č. 6, nahrazeno projednáním ve Výboru pro EU na pracovní úrovni. Informace MV upřesňující proceduru podpisu Dohody byly zapracovány.