Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Návrh zákona, kterým se mění a doplňuje z.č. 137/1996 Sb.

Sněmovní tisk: č. 187, 2. volební období
Zdroj PSP ČR

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování - aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument je důvodovou zprávou k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR - obsahuje záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

 

Předkládaný návrh zákona sleduje vytvoření podmínek pro zkvalitnění péče o těžce zdravotně postižené občany a jejich rodiny zlepšením podmínek pro to, aby tito občané mohli setrvat v rodině. To se týká jak dospělých občanů, tak i dětí. Dosavadní právní úprava příspěvku byla zakotvena v zákoně o sociální potřebnosti, kam byla převedena z vyhl. MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení ⁠​‌​​‌​​‌​‌‌‌​​​​⁠

 

Konstrukce vázající poskytování příspěvku na sociální potřebnost poživatele se jednoznačně neosvědčila. Byla a nadále zůstává zdrojem problémů a trvalé nejistoty poživatelů jak ohledně nároku na výplatu příspěvku, tak i co do správné výše vyplácené částky. Nárok na výplatu tohoto příspěvku zanikl u řady poživatelů po vydání zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti jehož negativní dopad bylo nutno prakticky vzápětí řešit návratem k původnímu stavu zákonem č. 161/1993 Sb., o změnách ve všeobecném zdravotním pojištění. Také způsob výpočtu výše příspěvku byl několikrát měněn v závislosti na institutu, od kterého byl odvozen. (Důchod jako jediný zdroj příjmu pro jednotlivce a manželskou dvojici, životní minimum jednotlivce, částka životního minima jednotlivce určená k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb).

 

Předkládaný návrh zákona není v rozporu s právními předpisy České republiky ani s předpisy Evropské unie.

 

2.

 

Ani poslední úpravu provedenou zákonem č. 136/1996 Sb. nelze považovat za vyhovující. Hlavním důvodem je skutečnost, že jde o typický případ tzv. "sociální pasti" způsobené právě vazbou výplaty příspěvku na hranici sociální potřebnosti. Pokud příjem pečující osoby nepřesahuje částku 2.660,- Kč, náleží při péči o jednu osobu doplatek do výše 2.880,- Kč a při péči o dvě či více osob do částky 4.950,- Kč. Pokud však příjem přesahuje částku 2.660,- Kč, byť i jen o nepatrnou částku, příspěvek již nenáleží.

 

Příklad:

Občan s příjmem 2.659,- Kč pečující o 2 osoby obdrží příspěvek ve výši 2.291,- Kč. jeho příjem celkem činí 4.950,- Kč.

Občan s příjmem 2.661,- Kč pečující o 2 osoby neobdrží žádný příspěvek. Jeho příjmem tedy zůstává ve výši 2.661,- Kč. ⁠​‌​​‌​​‌​‌‌‌​​​​⁠

 

Navrhovaná úprava tyto nezdůvodnitelné disproporce odstraňuje.

 

Druhým závažným důvodem pro navrhovanou změnu je situace v oblasti ústavů sociální péče. Přes sedmdesát objektů, v nichž je umístěno cca 7.000 obyvatel, je v restituci a jejich nabyvatelé dali najevo, že po uplynutí desetileté ochranné lhůty použijí objektu k jiným účelům. Náklady potřebné k vybudování náhradních kapacit přesáhnou částku 5,5 mld. Kč, a to i za předpokladu využití vhodných objektů z kapacity Ministerstva zdravotnictví. Investiční náklady na jedno lůžko dosahují v současné době částky 1 mil. Kč. Pokud by nebyla uspokojivě řešena otázka hmotného zabezpečení pečujících osob, mohlo by dojít k nárůstu požadavků na umístění v ústavech. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že průměrné náklady na jednoho obyvatele ústavu sociální péče činí měsíčně v průměru přibližně 10.000,- Kč, je ekonomická efektivnost navrhovaného řešení zcela evidentní. V této souvislosti je třeba též zdůraznit význam, který má pro všechny zdravotně postižené občany, zejména pak děti, možnost žít v přirozeném rodinném prostředí.

 

Situace osamělých občanů pečujících o blízkou či jinou osobu je oproti úplným rodinám podstatně ztížená, neboť zajišťováním péče přichází tato osoba o hlavní zdroj příjmu.

 

Ustanovení § 48b odst.2 přihlíží ke skutečnosti, že v případě, kdy péči zajišťuje osamělá osoba, je její sociální situace i sociální situace osob, o které je pečováno, velmi svízelná, zejména jde-li o nezaopatřené děti. V důsledku absence příjmu druhého partnera je horní hranicí společenské pomoci hranice sociální potřebnosti. Navržená úprava se snaží toto znevýhodnění alespoň částečně zmírnit.

 

3. Finanční dopad

  ⁠​‌​​‌​​‌​‌‌‌​​​​⁠

Navrhovaná úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, neboť by se tímto řešením snížil počet občanů, kteří by jinak byli umístěni v ústavech sociální péče, případně v léčebnách dlouhodobě nemocných.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací