Vládní návrh zákona, kterým se mění a dop. trestní zákon

i, plně neodpovídá stávající úrovni hospodářských vztahů a potřebám jejich ochrany. Navrhovaná úprava má doplňující charakter a respektuje zásadu, že trestní právo by nemělo být nástrojem, kterým stát zasahuje do vývoje těch ekonomických vztahů, které neodporují zákonu. Návrh novelizace nijak neomezuje podnikatelskou sféru, ani nezakládá žádné nové povinnosti, které by již nevyplývaly ze zvláštních zákonů (zejména obchodního zákoníku nebo zákona o konkursu a vyrovnání), pouze sankcionuje porušení nebo nesplnění nejdůležitějších z nich a tím poskytuje důslednější ochranu těch, kteří jednají v souladu se zákonem.

Změny v uvedené oblasti mají buď zpřesňující povahu, tedy doplňují stávající skutkové podstaty trestných činů tak, aby především korespondovaly právní úpravě povinností v hospodářských vztazích vyplývajících ze zvláštních zákonů, nebo spočívají v doplnění trestního zákona o nové skutkové podstaty. V tomto směru se jedná zejména o trestněprávní sankce za porušování povinností v konkursním řízení, povinností při sjednávání a poskytování úvěrů nebo povinností vyplývajících z povolání, postavení nebo funkce určité osoby v rámci činnosti podniku ve smyslu obchodního zákoníku.Ukazuje se totiž, že postih za porušení uvedených povinností podle zvláštních zákonů je buď jen symbolický, nebo plně nevystihuje závažné důsledky takového porušení práva. Za takové situace právo nemůže být dostatečným regulativem chování ekonomických subjektů a nástrojem ochrany řádných podnikatelů.

Druhou významnou oblastí, které se předkládaný návrh novelizace dotýká, je postih drogové kriminality. Návrh nespočívá v pouhém paušálním zvyšování trestních sazeb. Zaměřuje se především na zpřísnění postihu některých jednání a stanovení trestnosti nepřekažení trestného činu spočívajícího ve výrobě a v nezákonné manipulaci s drogami v obzvláště závažných případech.

Předkládaný návrh novelizace trestního zákona se dále zaměřuje na nové pojetí postihu drogové kriminality tím, že zakotvuje trestnost držení drogy pro vlastní potřebu. Podle čl. 36 Jednotné úmluvy o omamných látkách ze dne 31. března 1961(č. 47/1965 Sb.) se signatáři zavazují k trestnímu postihu tam uvedených forem nakládání s drogami včetně jejich držby. Návrh tedy upouští od dosavadní beztrestnosti držby omamných a psychotropních látek a jedů pro vlastní potřebu. Dosavadní beztrestnost totiž eliminuje v řadě případů možnost postihu dealerů a distributorů drog. V souladu s uvedeným článkem Jednotné úmluvy o omamných látkách návrh vytváří podmínky pro zvláštní postup vůči osobám, které jsou na drogách závislé tak, že v určitých případech bude možno upustit od potrestání, resp. podmíněně odložit výkon trestu za současné aplikace probačních opatření.

Posledním okruhem úprav obsaženým v předkládaném návrhu je vypuštění dvou trestných činů poskytujících zvýšenou ochranu prezidentu republiky a dalším osobám v postavení veřejného činitele před především verbálními útoky. V případech, kdy takový útok má skutečně charakter hrubé neslušnosti nebo výtržnosti, anebo kdy je způsobilý ohrozit vážnost napadeného, lze takové jednání postihnout podle dalších ustanovení trestního zákona, chránících každou osobu.

Návrh novelizace neodporuje mezinárodním úmluvám nebo doporučením. Většina navrhovaných úprav naopak koresponduje právnímu stavu většiny evropských zemí.

S přijetím návrhu a jeho aplikací nejsou spojeny dodatečné nároky na státní rozpočet a pracovní síly placené z rozpočtových prostředků. Určitý příjem do státního rozpočtu naopak bude představovat výnos z trestů majetkové povahy, pokud v konkrétních případech za nově navrhované trestné činy budou uloženy. Výši tohoto příjmu nelze předem specifikovat.