Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 58/1995 Sb.") byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky dne 14. března 1995 a za dobu své působnosti se projevil jeho pozitivní vliv na rozvoj pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Zároveň obě instituce, jak Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále jen "EGAP"), tak i Česká exportní banka, a.s., (dále jen "ČEB") získaly značné nové zkušenosti i s některými omezeními zákona, spočívajícími zejména v tom, že stávající úprava neumožňuje rozšířit státní podporu na poskytování některých nových forem pojištění a zvýhodněného financování. Cílem navrhované novely zákona č. 58/1995 Sb. je umožnit rozšíření spektra služeb obou institucí na rozsah obvyklý v obdobných institucích v zahraničí.
I. 1. Stávající úprava podpory vývozu
Stávající znění zákona č. 58/1995 Sb. řeší státní podporu vývozu pověřením EGAP provozovat pojištění pohledávek z vývozních úvěrů proti nezaplacení z komerčních a teritoriálních (politických) důvodů, a pověřením ČEB poskytovat financování vývozních úvěrů, zvýhodněně proti tržním podmínkám, zejména z hlediska výše úrokových sazeb a doby splatnosti úvěrů.
EGAP nabízí v rámci státní podpory vývozu pojištění kombinace teritoriálních a komerčních rizik, EGAP dále diferencuje svoje pojišťovací produkty podle délky splatnosti pojištění úvěru (krátkodobé do 1 roku a dlouhodobé nad 1 rok) a podle forem financování vývozu (dodavatelský úvěru, odběratelský úvěr, potvrzený akreditiv).
Rozsah státní podpory a tím i působení ČEB je vymezeno na financování vývozních úvěrů, přičemž stávající zákon č. 58/1995 Sb. taxativně stanoví způsoby provozování zvýhodněného financování, a to přímé úvěry, které ČEB poskytuje přímo vývozci nebo zahraniční osobě, a refinanční úvěry, kdy ČEB poskytuje finanční zdroje bankám vývozce (komerčním bankám).
Současné znění zákona č. 58/1995 Sb. však neumožňuje nabídnout českým vývozcům komplexní podporu nezbytnou k finančnímu zabezpečení celého procesu počínaje nabídkou, získáním vývozní zakázky, uzavření smlouvy o vývozu přes výrobu a dodávky a konce následným servisem.
I. 2. Cíle navrhované novely zákona č. 58/1995 Sb.
Základním předmětem předkládané novely zákona č. 58/1995 Sb. je:
1. rozšířit státní podporu vývozu, a tím i činnosti EGAP a ČEB na:
- všechny fáze přípravy a uzavření smlouvy o vývozu,
- zabezpečení výroby pro vývoz,
- poskytování záruk za řádné splnění všech závazků a povinností vývozce při uzavření a plnění podmínek smlouvy o vývozu.
Rozšířením působnosti EGAP a ČEB se vytvoří předpoklady pro zvýšení úrovně podpory českých vývozců, a tím pro zlepšování jejich konkurenční schopnosti.
2. provést některé systémové změny vztahu EGAP a ČEB ke státní rozpočtu a vztahů mezi EGAP a ČEB navzájem.
Jde především o:
- upuštění od podmíněnosti zvýhodněného financování, poskytovaného ČEB, pojištěním vývozních úvěrových rizik,
- přechodný režim zajištění úvěrů poskytovaných ČEB komerčním bankám,
- upřesnění způsobu stanovování pojistné kapacity EGAP a rozhodovacích pravomocí o pojištění vývozních úvěrů velkého rozsahu,
- rozšíření dotací ztrát ČEB ze zvýhodněného financování,
- úprava státní záruky za závazky EGAP a ČEB a pravidel schvalování získání zdrojů ČEB.
3. upřesnit definice některých pojmů v zákoně a odstranit legislativní nepřesnosti stávajícího znění zákona č. 58/1995 Sb.
I. 3. Finančně - ekonomické dopady novely zákona č. 58/1995 Sb. na státní rozpočet
Navrhované rozšíření forem státní podpory vývozu bude znamenat, že kapacita EGAP i ČEB bude využívána pro širší škálu produktů než dosud a navíc stát bude garantovat část nově definovaných rizik.
1. Pojistná rizika související s novými produkty EGAPu budou, stejně jako u ostatních pojistných produktů provozovaných na základě zákona č. 58/1995 Sb., kryta pojistnými fondy a rezervami EGAP, při zachování stávajícího poměru mezi objemem pojištěných rizik a objemem rezerv a fondů 7:1. Využití státem vložených zdrojů je však již dnes výrazně vyšší - za každou 1 Kč vloženou státem do rezerv a fondů společnosti, pojistil dosud EGAP vývoz za cca 12 Kč.
V současnosti je již pouze cca 75 % pojistné kapacity EGAP tvořeno fondy z rozpočtových dotací, zbývající část si společnost vyprodukovala svojí vlastní činností, přičemž na přírůstku rezerv a fondů předpokládaném pro rok 1997 se vlastní zdroje společnosti budou podílet 35 - 40-ti procenty. Rozhodující část pojistné kapacity se řádným splácením dříve pojištěných úvěrů reprodukuje, takže odhadovaná pojistná kapacita EGAP pro konec roku 1997 představuje až 38 mld. Kč, z toho víc než 20 mld. Kč je prostor pro nově sjednávaná pojištění.
Hrubým odhadem lze kalkulovat, že pokud by na každý dosud pojištěný vývozní úvěr byly uplatněny i dodatečné, nově navrhované druhy pojištění, zvýšila by se pojistná angažovanost EGAP o 20 - 30% proti dnešnímu stavu. Systémově nicméně nevznikají z nových produktů EGAP žádné přímé zvýšené nároky na rozpočtové zdroje, bude však předmětem exekutivního rozhodnutí, zda stávající pojistná kapacita EGAP má být přerozdělena na krytí i nových produktů, nebo zda bude kapacita zvýšena o předpokládaný rozsah krytí nových druhů pojištění. Skutečný dodatečný nárok na pojistnou kapacitu EGAP bude tudíž záviset na poptávce po nových pojišťovacích produktech. Určitý skluz v uzavírání některých velkých obchodních případů umožní, aby EGAP v roce 1997 zabezpečil pojištění podle nově navrhovaných pojistných produktů bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Pro následující roky se očekává, že při každoročním pojišťování objemu vývozních úvěrů ve výši nejméně cca 15 mld. Kč, nové druhy pojištění mohou (při plném využití) vyvolat nároky na dalších 3 - 5 mld. Kč pojistné kapacity, což si vyžádá dodatečné pojistné fondy až cca 700 mil Kč. Při zachování stávajícího podílu vlastních a rozpočtových zdrojů na tvorbě fondů by tudíž nároky na rozpočtové zdroje pro krytí nových druhů pojištění neměly přesáhnout 400 - 500 mil. Kč, z nichž by se však podstatná část revolvovala v relativně krátkém období
Za předpokladu splácení pojištěných úvěrů bez pojistných událostí mimořádného rozsahu a při dosažení celkové kapacity cca 60 - 70 mld. Kč lze již dnes odhadovat, že během 4 až 5 následujících let budou nároky na dotace ze státního rozpočtu postupně klesat a EGAP by měl pokrývat rozhodují část svých potřeb z reprodukce stávající kapacity a z vlastních zdrojů, a měl by se tak stát relativně nezávislým na pravidelných dotacích ze státního rozpočtu. Potřeba rozpočtových dotací by měla vznikat pouze při opakovaném mimořádně velkém objemu pojistných událostí, které by vyčerpaly zdroje EGAPu, a bylo by nutno uplatnit rozpočtovou záruku.
2. Nové formy provozování zvýhodněného financování ze strany ČEB, mohou znamenat systémově nové nároky na státní rozpočet z uplatnění státní záruky za závazky ČEB. Uplatnění záruky přichází do úvahy pouze v případech, kdy selžou obvyklé bankovní zajišťovací instrumenty, ČEB neobdrží splátky poskytnutých úvěrů a nebude tudíž schopna splácet vypůjčené finanční zdroje dle sjednaných podmínek.
Jedná se především o rizika nesplacení úvěrů v důsledku komerčního rizika na straně českého vývozce, které nebude pojištěno u EGAP, a kdy nebude možno uplatnit sjednané nástroje zajištění takového rizika a na krytí ztráty nebudou postačovat ani vytvořené rezervy ČEB. Objem těchto nepojistitelných rizik se bude pohybovat do výše max. 5 až 10 % sumy poskytovaných úvěrů; i z časového hlediska se jedná o relativně krátkodobé expozice ve srovnání s délkou doby čerpání a splácení úvěru.