Důvodová zpráva k Návrh novely zákona o správě daní a poplatků

K části prvé – čl. I

K bodu 1 (§ 9 odst. 3)

Návrh se pokouší zohlednit specifika postavení konkursního správce v daňovém procesu, kdy správce podstaty nelze považovat za zákonného zástupce daňového subjektu – úpadce (tomuto pojetí brání skutečnost, že správce jedná vlastním jménem) ani za zástupce věřitelů. Dikce proto odpovídá znění § 14a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, respektive ji pouze promítá do daňové procesní normy.

K bodu 2 (§ 24 odst. 3 písm. b)

Jelikož zákonem č. 105/2000 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.5. 2000, byl zaveden nový procesní subjekt – předběžný správce, bylo nutno na tuto skutečnost a jeho specifické postavení reagovat i v tomto zákoně. Předběžný správce má totiž vůči správci daně některá oprávnění, která by však mohl jen stěží realizovat, pokud by nedošlo k prolomení mlčenlivosti pracovníků správce daně vůči tomuto subjektu. Předběžný správce totiž nemá (ani nemůže mít) postavení statutárního orgánu, přičemž jeho pozici vůči třetím osobám komplikuje i fakt, že jeho postavení se v mnoha ohledech nemůže přiblížit ani konkursnímu správci, jehož oprávnění a povinnosti jsou neoddílně spojeny s prohlášením konkursu.

K bodu 3 (§ 40 odst. 1)

Navržená právní úprava se pokouší zefektivnit výkon a průběh správy daní v průběhu konkursu mj. i tím, že ruší dřívější koncepci, která výslovně neumožňovala, aby správce podstaty v průběhu konkursního řízení podával daňová přiznání k jiným daním než nepřímým. Tento fakt pak působil nepříznivě jak na správu daní, tak v mnoha případech i na správce podstaty, jenž nemohl při zániku daňové povinnosti úpadce k některým daním (např. majetkovým) podat účinně daňové přiznání.

K bodu 4 (§ 40 odst. 12)

Navržená dikce řeší otázku daňového řízení ohledně daňových povinností, které vznikly před prohlášením konkursu a po jeho prohlášení. Koncepce vychází ze závěru, že daňové pohledávky vzniklé před prohlášením konkursu je třeba přihlásit ke konkursnímu soudu, přičemž tyto nároky budou uspokojeny v duchu zásad konkursního řízení, zatímco daňové pohledávky vzniklé po prohlášení konkursu mohou být uspokojovány podle finančních možností konkursní podstaty správcem podstaty, u něhož je také správce daně uplatňuje. Navrhovaná koncepce rovněž jednoznačně stanovuje, že řízení o daňových povinnostech, jež vznikly před prohlášením konkursu a nebyly přihlášeny ke konkursnímu soudu nejdéle do dvou měsíců od prvního přezkumného jednání, se staví. V zájmu efektivnosti daňového řízení je rovněž stanoveno, že přihlášením daňové pohledávky do konkursu docházení k stavení běhu promlčecích lhůt.

K bodu 5 (§ 40 odst. 14)

Vzhledem k tomu, že platná právní úprava této problematiky nezohledňuje dostatečně specifika konkursního řízení ani potřeby daňové správy, navrhuje se tato dikce, která má dosavadní problémy spojené s uplatňováním nároků státního rozpočtu v závěrečné fázi konkursu zmírnit.

K bodu 6 (§ 59 odst. 6)

Pořadí, ve kterém dochází k úhradě daňových nedoplatků, je nutno upravit odchylným způsobem rovněž pro případ aplikace institutu vyrovnání, protože předmětem jeho aplikace je poměrné zkrácení daňových pohledávek, které vznikly před povolením vyrovnání, čímž opět vyvstává nutnost odlišovat ve vyrovnacím řízení daňové pohledávky vzniklé před povolením vyrovnání a po povolení vyrovnání. Má-li vyrovnání sloužit též jako nástroj k oddlužení daňového subjektu, není možno aplikovat § 59 odst. 6 v plném rozsahu, jelikož k naplnění cíle a účelu vyrovnacího řízení by v praxi nedocházelo.

K bodu 7 (§ 62 odst. 6)

Vzhledem k navrhované právní úpravě je nezbytné tuto problematiku taktéž zohlednit i ve formě oddělené evidence daňových nedoplatků těch daňových dlužníků, na jejichž majetek byl soudem prohlášen konkurs anebo jimž bylo povoleno vyrovnání.

K bodu 8 (§ 66a)

Navržené ustanovení se pokouší řešit citelný problém v praxi územních finančních orgánů – odepisování daňových pohledávek po zrušení konkursu nebo po skončení vyrovnání. Předložená koncepce obsahuje taxativní výčet skutečností, na jejichž základě je správce daně oprávněn přikročit k aplikaci tohoto ustanovení. Vzhledem k tomu, že konkurs předznamenává následný zánik právnické osoby, nebude rozhodnutí o odepsání nedoplatku již tomuto daňovému subjektu doručováno. Této problematice se též věnují speciální ustanovení § 74 a 75.

K bodu 9 (Zvláštní ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení)

Zavádí se nové označení části sedmé – Zvláštní ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení.

K bodu 10 (§ 74 a 75)

V rámci části sedmé zákona se zavádí zvláštní ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení. V rámci této navrhované právní úpravy se řeší postup při přihlašování daňových pohledávek do konkursu a vyrovnání. Definují se též účinky prohlášení konkursu a povolení vyrovnání, které mají zásadní dopad na daňové řízení.

Navržená právní úprava definuje daňovou pohledávku pro účely konkursního nebo vyrovnacího řízení, zejména pak pro potřeby rozlišení těchto pohledávek na pohledávky, které jsou pro účely konkursu nebo vyrovnání pohledávkami vzniklými před a po prohlášení konkursu či povolení vyrovnání.

Předkladatel v tomto návrhu též podrobně upravuje postup správce daně v období od prohlášení konkursu do zániku účinků prohlášení konkursu anebo po povolení vyrovnání. Navržená právní úprava se pokouší respektovat specifičnost konkursního nebo vyrovnacího řízení, zahrnuje i určitá omezení spojená s účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání související s daňovým řízením a řeší otázky spojené se zánikem daňových pohledávek a závazků v souvislosti s aplikací institutu vyrovnání.

K čl. II

V této části se upravují přechodná ustanovení k navrženým změnám.

V bodě 1 se navrhuje, aby řízení zahájená před účinností tohoto zákona, byla dokončena podle dikce tohoto zákona. Vychází se tak z tradiční zásady procesního práva o časových mezích procesních zákonů, přičemž z povahy procesního práva plyne, že změny, které přináší procesní právo nové, mohou působit výlučně ode dne nabytí účinnosti nového zákona, a to i pro řízení, jež byla zahájena před jeho účinností.

K části druhé – čl. III

K bodu 1 (§ 1 písm. g)

Navržená dikce jen reflektuje právní stav, kdy pravomoc rozhodovat o pravosti nebo výši pohledávky přihlášené do konkursu územními finančními orgány byla s účinností od 1.5. 2000 zákonem č. 105/2000 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o konkursu a vyrovnání, delegována na soud.

K bodu 2 (§ 9 písm. g)

Předkladatel zohledňuje v tomto návrhu pouze skutečnost, že pravomoc rozhodovat o pravosti nebo výši pohledávky přihlášené do konkursu finančním úřadem byla s účinností od 1.5. 2000 delegována na soud.

K části třetí – čl. IV

K bodu 1 (§ 2 odst. 2)

Nově navržená dikce zohledňuje změny zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, v jejichž rámci byla uvedena tato norma do souladu se zákonem o konkursu a vyrovnání; současně nově použité vymezení předmětu zákonné úpravy lépe koresponduje se zákonem o účetnictví a zákonem o bankách.

K bodu 2 (§ 8 odst. 1)

Navržená dikce se snaží uvést do souladu dikci této právní normy s ust. § 22 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Současná dikce zaměňuje zákonnou přihlašovací lhůtu s lhůtou propadnou, čímž dochází v konečném důsledku k znevýhodňování poplatníka při tvorbě opravných položek za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení účtujícího v soustavě podvojného účetnictví. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví je tak daňovým předpisem podle platné právní úpravy znevýhodňován při tvorbě opravných položek, a to dokonce i nad rámec zákona o konkursu a vyrovnání, který s podáním přihlášky pohledávky až po uplynutí přihlašovací lhůty nespojuje žádné hmotněprávní důsledky pro věřitele této pohledávky (např. nižší míru uspokojení oproti věřitelům, kteří přihlášku pohledávky podali v přihlašovací lhůtě).

K bodu 3 a 4 (§ 8a odst. 1,2)

Pro poplatníka daně z příjmů účtujícího v soustavě podvojného účetnictví se zjednodušuje možnost vytvářet opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31.12.1994. Dosavadní úprava totiž poplatníku ukládala povinnost zahájit rozhodčí řízení nebo podat soudní žalobu, chtěl-li vytvářet opravné položky k částem těchto pohledávek převyšující 33% jejich hodnoty. Tato zvláštní podmínka nutila poplatníka uplatňovat své právo vůči dlužníku bez ohledu na účinnost a účelnost takového postupu a podstatným způsobem zatěžovala soudy v jejich nejpřetíženější agendě – občanskoprávním sporném řízení (měla podstatný vliv na přetíženost krajských obchodních soudů). Ve většině případů musel poplatník vynaložit náklady na takový spor zcela neúčelně, aniž měl naději je získat formou náhrady nákladů soudního řízení zpět. Z důvodů neúčelnosti a zbytečné zátěže pro soudní soustavu se proto uvedená zvláštní podmínka ruší.

K části čtvrté – čl. V

K bodu 1 (§ 7 odst. 2 písm. c)

Navržená dikce se pokouší napravit nepřesnost zakotvenou do této právní normy zákonem č. 492/2000 Sb., která nezohlednila fakt, že výkon funkce správce konkursní podstaty není živností ani podnikáním podle zvláštního předpisu, což má z daňového hlediska vždy zásadní význam.

K bodu 2 (§ 7 odst. 2 písm. d)

Navržená právní úprava je vedena důvody uvedenými v předchozím bodu 1.

K bodu 3 (§ 7 odst. 9 písm. d)

Navrhovaná dikce se snaží objektivněji přihlédnout ke specifickým rysům činnosti zejména konkursních i vyrovnacích správců, přičemž předkládaná právní úprava má i s přihlédnutím k obecným rysům daňové spravedlnosti deklarovat zájem společnosti na efektivním a odborně provedeném konkursním nebo vyrovnacím řízením, jehož hlavní hybnou silou má být profesionálně připravený správce konkursní podstaty. V minulosti, ale i v současné době dochází k případům, kdy správci konkursní podstaty musí v zájmu zajištění uspokojivého průběhu konkursu financovat některé činnosti ze svých vlastních prostředků, na což reaguje i tento návrh.

K bodu 4 (§ 19 odst. 1 písm. h)

Předkládaný návrh pouze zohledňuje ve vztahu ke zdaňování úpadce vedle jiného též specifika nuceného vyrovnání, jež bylo dosud v praxi opomíjeno a není zatím úpadci jako revitalizační nástroj využíváno, na což se pokusila reagovat i novela zákona o konkursu a vyrovnání provedená zákonem č. 105/2000 Sb.

K bodu 5 a 6 (§ 24 odst. 2 písm. k) a § 25 odst. 1 písm. j)

U definice výdajů vynaložených poplatníkem daně z příjmů na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem se u pojmu „spotřebované pohonné hmoty“ vypouští odkaz na zákon č. 119/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o cestovních náhradách, a to z důvodu nastolení právní jistoty při uplatnění výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Odkaz na uvedený zákon totiž vedl správce daně v daňovém řízení k tomu, že limitovali výdaje takto poplatníkem vynaložené podle ust. § 7 odst. 6 zák. č. 119/1992 Sb., tj. uplatňovali pro poplatníka vynakládajícího výdaje na spotřebované pohonné hmoty vlastním silničním motorovým vozidlem limit stanovený zvláštním zákonem pro náhradu za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách zaměstnanců v pracovním poměru. Uvedené výdaje tak byly limitovány aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu. Takový postup je věcně nedůvodný a z daňového hlediska poplatníka vynakládajícího výdaje za spotřebované pohonné hmoty vlastním silničním motorovým vozidlem nepřípustně omezuje a poškozuje. Záměrem nové úpravy je odstranit uvedené omezení pro uplatnění výdajů u poplatníků ve výše specifikovaném případě a sjednotit praxi správců daně při posuzování oprávněnosti tohoto druhu výdajů.

K části páté – čl. VI

K bodu 1 (§ 25 odst. 1 písm. k)

Vzhledem k tomu, že platná právní úprava této problematiky nezohledňovala v dostatečné míře specifika odměny poskytované správcům za výkon funkce podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje se tato dikce, která při respektování zásad daňové spravedlnosti, tyto specifika zohledňuje.

K bodu 2 (§ 35b)

V takto navrženém ustanovení je jen blíže rozvedena právní úprava popsaná v bodu 1.

K bodu 3 (§ 37a odst. 1)

Cílem této právní úpravy je uvést do souladu dikci souvisících hmotněprávních předpisů s účelem a cílem konkursního a vyrovnacího řízení. Dosavadní právní úprava tak v rozporu s úvodním ustanovením zákona o konkursu a vyrovnání umožňuje správci daně používat nadměrný odpočet vzniklý po prohlášení konkursu na úhradu neuhrazené daňové povinnosti vzniklé před prohlášením konkursu, což je v případě daňových dlužníků v úpadku jev poměrně častý. Touto koncepcí však dochází k tomu, že správce daně narušuje jako jeden z jeho účastníků cíl konkursu, jelikož nemůže dojít k poměrnému uspokojení ostatních konkursních věřitelů z majetku tvořícího konkursní podstatu. Dosažení tohoto cíle brání zejména to, že správce daně opět v rozporu s koncepcí konkursního řízení favorizuje v pořadí úhrad daňových povinností ty nároky, které nemohou být v konkursu uspokojeny vůbec (např. pokuty) nebo v duchu zásad poměrného uspokojení v příslušné třídě (nejstarší nedoplatky na daních) před nároky, které vznikly v průběhu konkursu a mají tedy bezpochyby charakter pohledávek za podstatou. Tato praxe také znemožňovala správcům podstaty vést skutečný přehled o plnění daňových povinností úpadce.

K části šesté – čl. VII

K bodu 1 (§ 23 odst. 2)

Cílem tohoto návrhu je odstranit výkladové nejasnosti spojené s otázkou pravomoci rozhodovat spory o pravost, výši nebo pořadí vykonatelné pohledávky jiného (správního) orgánu. Z dikce by proto mělo jednoznačně vyplývat, že s účinností od 1.5. 2000 je tato pravomoc delegována na soud.

K bodu 2 (§ 31 odst. 2 písm. d)

Tento návrh se snaží preventivně předcházet vzniku různých účelových výkladů na charakter daňových a jiných veřejnoprávních pohledávek, s nimiž se může správce podstaty setkat v průběhu konkursu. Novela proto jednoznačně stanovuje, že charakter pohledávek za podstatou mají tyto veřejnoprávní nároky jen tehdy, pokud ke vzniku daňové nebo jiné povinnosti, o níž se tyto nároky podle zvláštního předpisu opírají, došlo po prohlášení konkursu.

Úplné znění ustanovení, která se navrhují k novelizaci

Část první

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,

ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.

§ 9

Způsobilost k jednání

(1) Každý může před správcem daně samostatně jednat v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práva a brát na sebe povinnosti.

(2) Za právnickou osobu jedná statutární orgán nebo ten, kdo prokáže, že je oprávněn za ni jednat.

(3) Při prohlášení konkursu podle zvláštního předpisu^7b) zajišťuje plnění daňových povinností daňového subjektu, které ukládá tento zákon nebo jiné zvláštní předpisy, soudem ustavený správce konkursní podstaty (dále jen ”správce podstaty”).

________

^7b) §14a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 12/1998 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb.

§ 40

Daňové přiznání a hlášení

(1) Daňové přiznání nebo hlášení je povinen podat každý, komu vzniká v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním předpisem tato povinnost, nebo ten, koho k tomu správce daně vyzve. Daňové přiznání se nepodává v průběhu konkurzu.23) Není-li v tomto nebo v jiném daňovém zákoně stanoveno jinak, daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo hlášení.

(1) Daňové přiznání nebo hlášení je povinen podat každý, komu vzniká v souladu s tímto zákonem nebo zvláštním předpisem povinnost, nebo ten koho k tomu správce daně vyzve. Není-li v tomto nebo v jiném daňovém zákoně stanoveno jinak, daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo hlášení.

(2) Daňové přiznání nebo hlášení lze účinně podat jen na tiskopise vydaném ministerstvem nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Součástí daňového přiznání nebo hlášení jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Při dovozu plní funkci daňového přiznání nebo hlášení písemný návrh na celní řízení nebo jiný doklad potvrzující propuštění zboží. Je-li přiznání nebo hlášení podáno též na technickém nosiči dat, musí být ve tvaru stanoveném pro tento účel ministerstvem.

(3) Daňové přiznání nebo hlášení se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jedná-li se o poplatníka, který má povinnost na základě zákona24) mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty. Pokud v prodloužené lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne a přiznání v prodloužené lhůtě podá daňový subjekt sám, je lhůta zachována.

(4) Je-li zdaňovací období kratší než jeden rok, podává se daňové přiznání nebo hlášení do dvaceti pěti dnů po jeho uplynutí. Nenastala-li ve zdaňovacím období daňová povinnost, sdělí tuto skutečnost subjekt daně správci daně písemně ve stejné lhůtě. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

(5) Je-li daňová povinnost vypořádávána při přechodu státních hranic, je daňový subjekt povinen současně předložit daňové přiznání nebo hlášení.

(6) Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro

podání přiznání. Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(7) Zemřel-li daňový subjekt dříve, než bylo podáno přiznání k dani, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelý daňový subjekt do šesti měsíců po jeho úmrtí. Je-li právních nástupců více, podá přiznání kterýkoliv z nich. Nedohodnou-li se, který z nich přiznání podá, určí jej správce daně. Přejde-li právní nástupnictví na stát, tato povinnost nenastává. Není-li právní nástupce znám, podá přiznání zmocněnec ustanovený správcem daně. Zmocněnec ustanovený správcem daně podá přiznání do tří měsíců po svém ustanovení. Správce daně může lhůtu tří měsíců na žádost právního nástupce nebo zmocněnce

prodloužit.

(8) Zanikne-li daňový subjekt bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce nebo orgán, který o zrušení rozhodl, povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Správce daně může tuto lhůtu v odůvodněných případech prodloužit až na tři měsíce.

(9) V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede daňový subjekt účetní závěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Po skončení likvidace je likvidátor povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího

období.

(10) Při zrušení stálé provozovny na území České republiky jsou subjekty se sídlem v cizině povinny podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku.

(11) Při prohlášení konkurzu podle zvláštního předpisu 23) je daňový subjekt povinen podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti prohlášení konkurzu přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Prohlášením konkurzu se daňové řízení nepřerušuje.25)

(12) Při zrušení konkurzu podle zvláštního předpisu je daňový subjekt povinen podat do konce následujícího měsíce ode dne zrušení konkurzu přiznání za období trvání konkurzu.

(12) O daňových povinnostech, ze kterých vznikly pohledávky před prohlášením konkursu a které již nelze v konkursu uplatnit, ³⁰⁾ se daňové řízení staví, a to až do zániku účinků prohlášení konkursu. Po dobu, kdy nelze vést daňové řízení o stanovení daňových povinností před prohlášením konkursu, se běh lhůt stanovených v § 47 tohoto zákona staví.

(13) Dojde-li k převodu poslední části privatizovaného majetku státního podniku na Fond národního majetku, je státní podnik povinen podat přiznání za uplynulou část zdaňovacího období

do konce následujícího měsíce ode dne, kdy k tomuto převodu došlo, a to i v případě, že k tomuto převodu dojde v průběhu posledního kalendářního měsíce ve zdaňovacím období.

(14) V průběhu konkurzu až do jeho skončení je plátce daně z přidané hodnoty a spotřebních daní povinen podávat daňová přiznání nebo hlášení vždy měsíčně ve lhůtě stanovené v odstavci

4 i v případech, kdy je dosud podával za delší než měsíční zdaňovací období.

(14) Při předložení konečné zprávy³¹⁾ je správce podstaty povinen podat daňové přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou dosud nebylo podáno.

(15) Daňovým subjektům jsou zachována práva a povinnosti ohledně daňové povinnosti po dobu stanovenou v § 47 pro vyměření daně a ohledně placení daně po dobu stanovenou v § 70 pro vymáhání daňových nedoplatků i v případech, že mezitím již přestaly být

daňovými subjekty.

(16) Daňový subjekt je povinen v daňovém přiznání nebo hlášení daň si sám vypočítat a uvést též případné výjimky, osvobození, zvýhodnění, slevy, odpočty a vyčíslit jejich výši.

(17) Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně posuzují se pro každé zdaňovací období samostatně.

------------------------------------------------------------------

23) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb.

24) Např. obchodní zákoník, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákon č. 21/1992 Sb.

25) § 14 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb.

³⁰⁾ § 22 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 105/2000 Sb.

³¹⁾ § 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 12/1998 Sb. a zákona č. 105/2000 Sb.

§ 59

Způsob placení daní

(1) Daně se platí příslušnému správci daně v české měně. Při každé platbě musí být uvedeno, na kterou daň je platba určena.

(2) Správce daně přijme platbu na daň, na kterou byla určena. Platbu vykonanou bez dostatečného označení daně přijme správce daně na účtu nejasných plateb a vyzve daňového dlužníka, aby

oznámil do přiměřené, jím určené lhůty, na kterou daň byla platba vykonána. Obdrží-li správce daně odpověď ve stanovené lhůtě, zaúčtuje platbu na daň určenou plátcem v odpovědi s účinností ke dni, kdy byla vykonána. Neodpoví-li daňový dlužník včas, určí správce daně, na kterou daň se platba zaeviduje; v tomto případě platí za den platby den, kdy ji správce daně zaevidoval na daň. O úhradě daně použité správcem daně na jinou platbu, než na jakou ji určil daňový dlužník, musí správce daně daňového dlužníka písemně uvědomit. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat.

(3) Daň lze platit

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet správce daně,

b) v hotovosti

1. prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet správce daně,

2. osobám pověřeným správcem daně výhradně přijímat od daňových dlužníků platby na daň v hotovosti; na přijatou platbu je správce daně povinen vydat potvrzení,

3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,

4. pracovníku správce daně v blokovém řízení,

c) kolkovými známkami, stanoví-li tak zvláštní předpis; každý

správce daně, u něhož připadá v úvahu placení kolkovými známkami, je povinen mít přiměřenou zásobu kolkových známek a prodávat je daňovým dlužníkům,

d) platebními známkami, jde-li o úhradu daní do územních rozpočtů a stanoví-li tak zvláštní předpis,

e) přeplatkem na jiné dani.

(4) Kolkové známky vydává ministerstvo, které obecně závazným právním předpisem upraví zejména jejich podobu, hodnoty, v nichž budou vydávány, jejich evidenci, způsob placení při jejich použití a zacházení s nimi.

(5) Platební známky vydávají okresní úřady a orgány obcí. Ministerstvo upraví obecně závazným právním předpisem jejich náležitosti v rozsahu zmocnění podle odstavce 4.

(6) Úhrada daně se použije na úhradu daňových povinností v tomto pořadí

a) náklady řízení,

b) pokuty,

c) zvýšení daně,

d) nejstarší nedoplatky na dani,

e) běžné platby daní,

f) úrok,

g) penále.

Toto ustanovení se nepoužije v případech, kdy je na majetek daňového dlužníka vedena daňová exekuce, prohlášen konkurs anebo je daňovému dlužníkovi povoleno vyrovnání.

(7) Správce daně je povinen přijmout každou platbu daně, i když není provedena daňovým dlužníkem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji zaplatil dlužník. Vrácení platby tomu, kdo ji

za dlužníka zaplatil, není přípustné.

§ 62

Evidence daní

(1) Předmětem evidence příjmů, kterou vedou správci daně, je zachycování daňových a platebních povinností, jejich úhrad nebo zániků a z toho vyplývajících daňových přeplatků a nedoplatků. Tyto údaje jsou evidovány na osobních účtech jednotlivých daňových dlužníků odděleně za každý druh daně.

(2) Výše daňové a platební povinnosti je evidována na základě předpisných nebo odpisných poukazů evidovaných ve zvláštním záznamu vydaných předpisných a odpisných poukazů.

(3) Na debetní straně osobních účtů se evidují předpisy a odpisy daňové povinnosti včetně jejich případných oprav. Pokud je odpisným poukazem snižována pouze platební povinnost, je evidována na kreditní straně. Záznamy předpisných a odpisných poukazů se měsíčně uzavírají a porovnávají se stavem zaevidovaným na osobních účtech.

(4) Platby a vratky daně jsou evidovány na kreditní straně osobních účtů. Podkladem pro evidenci jsou zejména doklady banka pošt. Vratky daně se mohou uskutečnit jen na základě vydaných platebních poukazů, které jsou evidovány v záznamu vydaných platebních poukazů. Při uzavírání záznamů vydaných platebních poukazů se postupuje obdobně jako při uzavírání záznamů předpisných poukazů.

(5) Správnost evidence na kreditní straně se měsíčně odsouhlasuje podle dokladů bank zasílaných správci daně.

(6) Nedobytný nedoplatek, u něhož je dána možnost, že bude alespoň zčásti vymožen, se eviduje na podrozvahových účtech. Stejně se postupuje i tehdy, pokud je na majetek daňového dlužníka prohlášen konkurs anebo je daňovému dlužníkovi povoleno vyrovnání. Nedoplatky evidované na podrozvahových účtech je třeba exekučně zajistit a vymáhat, jakmile je k tomu dána možnost, nebo alespoň provést takový úkon, jímž se promlčení nedoplatku přerušuje.

(7) Z údajů evidence daní se daňovým dlužníkům na jejich žádost vystavují potvrzení o stavu jejich osobních účtů a pro potřeby správce daně výkazy nedoplatků.

(8) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na daně uplatňované jednorázově.

(9) Pro poskytování informací z evidence daní platí přiměřeně ustanovení o nahlížení do daňových spisů.

(10) Tiskopisy předpisných, odpisných a platebních poukazů a záznamů k nim vydá ministerstvo a současně v nich stanoví jejich náležitosti a další podrobnosti. Ministerstvo upraví v souvislosti se zaváděním výpočetní techniky formu provádění evidence daní obecně závazným právním předpisem.

(11) Částky na zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň podle § 71 a částky vymožené podle § 73 odst. 6 písm. c) a d) se přijímají a evidují na zvláštním bezúročném depozitním účtu u správce daně.

§ 66a

Odepsání daňové pohledávky v konkursním a vyrovnacím řízení

(1) Správce daně odepíše daňovou pohledávku anebo její část na základě pravomocného usnesení soudu o potvrzení vyrovnání anebo v případech, kdy dlužník splnil svoje povinnosti vyplývající z usnesení o povolení vyrovnání úplně a včas.

(2) Správce daně z vlastního podnětu odepíše daňovou pohledávku anebo její část též na základě pravomocného

1. usnesení soudu o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení anebo

2. rozhodnutí soudu o zrušení konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje na úhradu nákladů konkursu anebo

3. usnesení soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku anebo

4. usnesení soudu o zrušení konkursu po splnění nuceného vyrovnání.

(3) Zbude-li po zrušení konkursu daňovému dlužníkovi majetek, odepíše správce daně daňovou pohledávku anebo její část podle odstavce 2 až po zániku daňového subjektu, jestliže zániku předchází likvidace. Došlo-li k zániku daňového dlužníka jeho zrušením bez likvidace, správce daně daňovou pohledávku anebo její část podle odstavce 2 neodepíše.

(4) Odepsáním daňové pohledávky daňový nedoplatek zaniká.

(5) Rozhodnutí o odepsání daňové pohledávky je pravomocné dnem jeho vydání, nedoručuje se a není možno proti němu uplatnit opravný prostředek.

Část sedmá

Zvláštní ustanovení k jednotlivým druhům daní

Zvláštní ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení

HLAVA PRVNÍ

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

§ 74

Přihlašování daňových pohledávek

(1) Pro účely konkursního a vyrovnacího řízení se za daňovou pohledávku považuje nezaplacená částka daně, u níž povinnost k úhradě vznikla na základě tohoto zákona anebo zvláštních předpisů. Za daňovou pohledávku se považuje též pohledávka, která nebyla přiznána daňovým subjektem anebo vyměřena správcem daně. Pokuty, penále, úroky a zvýšení daně (dále jen ”mimosmluvní sankce”) se považují za daňovou pohledávku jen tehdy, pokud byly správcem daně vyměřeny do prohlášení konkursu anebo do povolení vyrovnání.

(2) Pro účely konkursního a vyrovnacího řízení se za daňový závazek považuje částka daně, na jejíž vrácení má daňový subjekt nárok podle tohoto zákona nebo zvláštních předpisů, a to i v případě, že tento nárok neuplatnil.

(3) Pro účely konkursního a vyrovnacího řízení se za daňové pohledávky vzniklé před prohlášením konkursu anebo před povolením vyrovnání považují u

1. daní daňové pohledávky, ohledně nichž vznikla daňová povinnost podle zvláštních předpisů před prohlášením konkursu anebo před povolením vyrovnání, včetně daně za zdaňovací období skončené dnem, který předchází dni prohlášení konkursu anebo povolení vyrovnání,

2. mimosmluvních sankcí daňové pohledávky, které správce daně podle zvláštních předpisů vyměřil do prohlášení konkursu anebo do povolení vyrovnání.

(4) Ustanovení odstavce 3 písm. a) a b) se přiměřeně vztahuje i na daňové závazky vzniklé před prohlášením konkursu anebo před povolením vyrovnání.

(5) Daňové pohledávky anebo daňové závazky, které nelze považovat za daňové pohledávky anebo daňové závazky vzniklé před prohlášením konkursu anebo před povolením vyrovnání podle odstavců 3 a 4, se považují za daňové pohledávky anebo daňové závazky vzniklé po prohlášení konkursu anebo po povolení vyrovnání ^39).

(6) Do konkursního řízení může správce daně přihlašovat též daňové pohledávky, které vznikly před prohlášením konkursu, i bez předchozího vyměření. To platí i pro daňové pohledávky, které budou do konkursu přihlašovány na základě daňové kontroly prováděné po prohlášení konkursu.

(7) Do vyrovnacího řízení může správce daně přihlašovat též daňové pohledávky, které vznikly před povolením vyrovnání, i bez předchozího vyměření. To platí i pro daňové pohledávky, které budou do vyrovnání přihlašovány na základě daňové kontroly prováděné po povolení vyrovnání.

(8) V konkursním nebo vyrovnacím řízení vystupuje jménem správce daně pověřený zaměstnanec správce daně.

(9) Daňová přiznání, daňové doklady, vyúčtování, hlášení a jiné písemnosti, které mají význam pro určení práv a povinností daňového subjektu anebo jiných fyzických osob, anebo právnických osob podle tohoto zákona nebo jiného zvláštního předpisu, vyhotovené správcem podstaty v průběhu konkursu namísto daňového subjektu se považují za doklady vystavené daňovým subjektem.

§ 75

Účinky prohlášení konkursu a povolení vyrovnání

(1) O daňových povinnostech, ze kterých vznikly pohledávky před prohlášením konkursu a které již nelze v konkursu uplatnit, se daňové řízení staví, a to až do zániku účinků prohlášení konkursu. Po prohlášení konkursu není též možno provést daňovou exekuci ohledně daňových pohledávek vzniklých před prohlášením konkursu.

(2) Ve zdaňovacím období od prohlášení konkursu do zániku účinků prohlášení konkursu nelze provést daňovou exekuci za účelem uhrazení daňových pohledávek vzniklých po prohlášení konkursu. Ve zdaňovacím období od prohlášení konkursu do zániku účinků prohlášení konkursu nemůže správce daně vyměřovat mimosmluvní sankce. Od povolení vyrovnání nemůže správce daně vyměřovat mimosmluvní sankce, které se považují za daňové pohledávky vzniklé před povolením vyrovnání.

(3) Prohlášením konkursu se nesplatné daňové pohledávky považují pro účely konkursního řízení za splatné. Prohlášením konkursu se považují za splatné i nesplatné daňové závazky.

(4) Ve zdaňovacím období od prohlášení konkursu do zániku účinků prohlášení konkursu není přípustné vzájemné započítávání daňových pohledávek a daňových závazků a ustanovení § 64 odst. 2,3, 4, 5 a 8 se pro účely vypořádání daňových povinností daňového dlužníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, nepoužijí.

(5) Potvrzením vyrovnání zanikají daňové pohledávky anebo jejich části, které daňový subjekt nemusí na základě usnesení o povolení vyrovnání splnit. Zanikají též všechny daňové pohledávky vzniklé před povolením vyrovnání anebo jejich část, které není možno ve vyrovnání uspokojit. Zanikají rovněž mimosmluvní sankce anebo jejich část, které nebyly pro účely vyrovnacího řízení považovány za daňové pohledávky podle § 74 odst. 1, pokud tyto mimosmluvní sankce tvoří příslušenství daňových pohledávek vzniklých před povolením vyrovnání. Tyto daňové pohledávky a mimosmluvní sankce anebo jejich část nelze po skončení vyrovnání dodatečně vyměřit.

(6) Správce daně může zahájit daňové řízení anebo v něm pokračovat tehdy, pokud daňový subjekt vyrovnání nesplní, a to ode dne, kdy usnesení soudu o nesplnění vyrovnání nabylo právní moci. V takovém případě daňové pohledávky podle odstavce 5 nezanikají.

_______________________

^39). § 31 a 54 zákona č. 105/2000 Sb.

Část druhá

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech

ve znění zák. č. 337/1992 Sb., zák. č. 35/1993 Sb., zák. č. 325/1993 Sb., zák. č. 85/1994 Sb., zák. č. 311/1999 Sb., zák. č. 253/2000 Sb., zák. č. 132/2000 Sb. a zák. č. 218/2000 Sb.

§ 1

(1) Územní finanční orgány jsou správní úřady, které

a) vykonávají správu daní, odvodů a záloh na tyto příjmy, včetně jejich příslušenství, a správních poplatků jimi vyměřovaných a vybíraných podle zvláštního právního předpisu,1)

b) spravují dotace; správou dotací se rozumí kontrola účelové dotace, návratné finanční výpomoci, půjček a příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky a ze státních fondů České republiky a výkon správy odvodů za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu1a) (dále jen "správa dotací"). Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, je součástí správy dotací i oprávnění dotace poskytovat,

c) provádějí finanční revize (dále jen "revize"),

d) provádějí řízení o přestupcích v oboru své působnosti,2)

e) vybírají a vymáhají odvody, poplatky, úhrady, úplaty, pokuty a penále, včetně nákladů řízení, které jsou uloženy jinými orgány státní správy a které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů okresních úřadů a státních fondů České republiky, s výjimkou pokut ukládaných obcemi, kraji a okresními úřady,

f) ukládají účetním jednotkám pokuty podle zvláštního právního

předpisu,2a)

g) rozhodují o pravosti a výši pohledávky na daních, odvodech a dalších jimi spravovaných příjmech v konkurzním řízení podle zvláštního právního předpisu,2b)

h) g) provádějí cenovou kontrolu podle zvláštního právního předpisu,3)

i) h) na základě pověření Ministerstvem financí (dále jen "ministerstvo") poskytují podle zvláštních právních předpisů mezinárodní pomoc při správě daní, provádějí vymáhání

peněžitých pohledávek nebo úkony směřující k jejich vymáhání,

j) i) vykonávají na základě zvláštních právních předpisů3a), 3b), 3c), 3d), 3e) a 3f) další činnosti.

Působnosti uvedené pod písmeny a) až j) vykonávají územní finanční orgány, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Revizí se rozumí právo zjišťovat u rozpočtových a příspěvkových organizací, územních samosprávných celků, okresních úřadů, státních podniků a dalších právnických osob vykonávajících právo hospodaření s majetkem státu skutečnosti rozhodné pro stanovení jejich finančních vztahů ke státnímu rozpočtu České republiky nebo rozpočtům okresních úřadů a územních samosprávných celků, popřípadě ke státním fondům České republiky. Při kontrole se zjišťuje, zda je v souladu s právními předpisy tvorba a použití fondů nebo hospodaření s prostředky státního rozpočtu České republiky, rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů územních samosprávných celků, pokud byly určeny na úhradu nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. Současně se zjišťuje, zda podle právních předpisů nevznikla povinnost zaplatit odvody a penále do státního rozpočtu České republiky, popřípadě do státních fondů České republiky.

------------------------------------------------------------------

1) § 1 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb.

1a) § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

2) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

2b) § 21 až 25 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

3a) § 8 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 10a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 17 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb.

3c) Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.

3d) § 7 až 13 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a ve znění zákona č. 95/1996 Sb.

3e) Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (zákon o lihu) a ve znění zákona č. 129/1999 Sb.

3f) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

§ 9

Finanční ředitelství

a) řídí finanční úřady,

b) vykonává správu daní v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem,7a) včetně vyhledávací činnosti,7b)

c) přezkoumává rozhodnutí finančních úřadů vydaná ve správním řízení,

d) provádí revize,

e) provádí cenovou kontrolu podle zvláštního právního předpisu3),

f) provádí řízení o přestupcích v oboru své působnosti,2)

g) rozhoduje o pravosti a výši pohledávky na daních, odvodech a dalších jimi spravovaných příjmech v konkurzním řízení podle zvláštního právního předpisu,2b)

h) g) v odůvodněných případech provádí úkony, které jinak patří do

pravomoci jím řízených finančních úřadů, anebo se může na provádění těchto úkonů podílet,

i) h) zpracovává údaje získané při výkonu působnosti územních finančních orgánů ve svém územním obvodu.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

2b) § 21 až 25 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.⁠‌​​‌​​​‌‌​​​‌‌​​⁠

7a) Zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7b) § 36 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.

Část třetí

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,

ve znění zák. č. 157/1993 Sb., zák. č.323/1993 Sb., zák. č. 244/1994 Sb., zák. č. 132/1995 Sb., zák. č. 211/1997 Sb., zák. č. 333/1998 Sb., zák. č. 363/1999 Sb. a zák. č. 492/2000 Sb.

§ 2

(1) Rezervami podle § 1 se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, rezerva na opravy hmotného majetku, rezerva na pěstební činnost a ostatní rezervy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky vymezené v tomto zákoně, vytvořené k pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 a řádně zaúčtovaným v účetnictví. Opravné položky se netvoří k pohledávkám vzniklým z titulu úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnávacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31. prosinci 1994.

§ 8

Opravné položky k pohledávkám za dlužníky

v konkursním a vyrovnacím řízení

(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení pohledávek nabytých postoupením přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání,13d) a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení.

(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše hodnoty pohledávek nebo ceny pořízení pohledávek nabytých postoupením pohledávek přihlášených u soudu nejpozději do dvou měsíců od prvního přezkumného jednání 13c) nebo ve lhůtě stanovené usnesením soudu o povolení vyrovnání, nebylo-li možno opožděně podané přihlášky pohledávek přezkoumat na vyrovnacím jednání 13d), a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené déle než dva měsíce od prvního přezkumného jednání 13c) nebo ve lhůtě stanovené usnesením soudu o povolení vyrovnání, nebylo-li možno opožděně podané přihlášky pohledávek přezkoumat na vyrovnacím jednání 13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů 1) podle tohoto ustanovení.

(2) Opravné položky se zruší výnosů v návaznosti na výsledky konkursního a vyrovnacího řízení nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e)

(3) V případě, že jde o pohledávky za zahraničními dlužníky, vzniklé po 1. 1. 1991, může poplatník daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví vytvořit opravné položky až do výše těchto pohledávek, avšak jen za předpokladu, že jde o pohledávky zajištěné (bankovní zárukou, dokumentárním inkasem, akreditivem apod.), vymáhané u zahraničních soudů, a doba od jejich sjednané splatnosti převýšila období jednoho roku. V tomto případě se opravné položky zruší do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.

(4) V případě, že pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a tohoto zákona. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.

------------------------------------------------------------------

1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

13c) § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

13d) § 50 zákona č. 328/1991 Sb.

^13c) § 22 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

^13d) § 50 odst. 3 písm. c) a § 58 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

13e) § 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb.

§ 8a

Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám

splatným po 31. prosinci 1994

(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

a) šest měsíců, až do výše 20 % neuhrazené hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky dále jen "hodnota pohledávky"),

b) 12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky.

(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ¹⁾, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávek uplynulo více než

a) 6 měsíců, až do výše 20% neuhrazené hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen „hodnota pohledávky“),

b) 12 měsíců, až do výše 33% hodnoty pohledávky,

c) 18 měsíců, až do výše 50% hodnoty pohledávky,

d) 24 měsíců, až do výše 66% hodnoty pohledávky,

e) 30 měsíců, až do výše 80% hodnoty pohledávky,

f) 36 měsíců, až do výše 100% hodnoty pohledávky.

(2) Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle

zvláštního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu,13h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné

k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky,

b) 24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky,

c) 30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky,

d) 36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky.

(3) (2) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek vzniklých

a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění,

b) mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g)

c) mezi osobami blízkými,13a)

(4) (3) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.

ČÁST ČTVRTÁ

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění zák. č. 35/1993 Sb., zák. č. 96/1993 Sb., zák. č. 157/1993 Sb., zák. č.196/1993 Sb., zák. č. 323/1993 Sb., zák. č. 42/1994 Sb., zák. č. 85/1994 Sb., zák. č.114/1994 Sb., zák. č. 259/1994 Sb., zák. č. 32/1995 Sb., zák. č. 149/1995 Sb., zák. č. 118/1995 Sb., zák. č. 87/1995 Sb., zák. č. 149/1995 Sb., zák. č. 248/1995 Sb., zák. č. 316/1996 Sb., zák. č. 18/1997 Sb., zák. č. 151/1997 Sb., zák.č. 209/1997 Sb., zák. č. 210/1997 Sb., zák. č. 227/1997 Sb., zák. č.168/1998 Sb., zák. č.149/1998 Sb., zák. č. 333/1998 Sb., zák. č.111/1998 Sb., zák. č. 144/1999 Sb., zák. č. 170/1999 Sb., zák. č. 225/1999 Sb., zák. č. 63/1999 Sb., zák. č.129/1999 Sb., zák. č. 3/2000 Sb., zák. č. 17/2000 Sb., zák. č. 27/2000 Sb., zák. č. 72/2000 Sb., zák. č.100/2000 Sb., zák. č.103/2000 Sb., zák. č. 121/2000 Sb., zák. č. 132/2000 Sb., zák. č. 241/2000 Sb., zák. č. 340/2000 Sb. a zák. č.492/2000 Sb.

§ 7

Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

(1) Příjmy z podnikání jsou

a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7)

b) příjmy ze živnosti,8)

c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou

a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování

a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,

c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů 6f), a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštního právního předpisu,19a)

d) příjmy z činností předběžného, konkursního, zvláštního, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.66)

d) příjmy z činností předběžného, konkursního, zvláštního, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu ⁶⁶⁾

(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění

a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g)

bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně

se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na

společníka část této ztráty stejně jako základ daně.

(5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře

část této ztráty stejně jako základ daně.

(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez

jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.

(7) Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.

(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč.

(9) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v § 12 ve výši

a) 50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,7)

b) 30 % z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a), s výjimkou příjmů podle odstavce 8,

c) 25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a z příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) a c),

d) 25 % 30%z příjmů z činností, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu66) uvedených v odstavci 2 písm. d).

(10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,21) které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu.21) Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 9, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.

(11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitostí nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.

(12) Za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zvláštním předpisem.5)

(13) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d) a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 v případě úmrtí poplatníka.

(14) Pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok,20) je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců 9 a 10, § 7a, 12, 13 a 14 nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce.

------------------------------------------------------------------

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

6f) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

§ 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

Vyhláška č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem, ve znění vyhlášky č. 210/1995 Sb.

7) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.

8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

9) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 82 obchodního zákoníku.

9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

66) § 8 odst. 3, § 9 odst. 3 a § 9b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 19

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,

b) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,

c) příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží

1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f)

2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů,

d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku

technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

e) příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,19)

f) příjmy Fondu dětí a mládeže,

g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,

h) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání a nuceném vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a)

ch) příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 11,

i) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,

k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,4d)

m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank,

n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50)

o) příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,

p) výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)

a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,

r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem,57)

s) příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami,

t) příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené podle zvláštního právního předpisu17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,

u) příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,82)

v) příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,85)

w) příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,86)

x) úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,

y) úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále

úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou.

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového

přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv

k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

------------------------------------------------------------------

4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

12) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

18a) Např. zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb.

18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.

18f) Zákon č. 53/195 4 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.

19) Např. zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.

49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).

82) § 18 a násl. zákoníku práce.

85) § 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

86) § 24 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti

z provozu vozidla).

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je

výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti

v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku

odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na

zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené

po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)

h) nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20)

2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků

účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,

i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na lékařské prohlídky

a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu

(s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se

také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty 5). Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů a u silničního motorového vozidla vypůjčeného23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty 5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d) zvýšená na dvojnásobek,

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

........................

........................

........................

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb.)

§ 25

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku20) a nehmotného majetku,20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,20)

b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček,

c) pořizovací cenu20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce, a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví

zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem,

e) vyplácené podíly na zisku,

f) penále a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,21) regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,26e)

g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,27)

h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28)

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5),23)

k)

------------------------------------------------------------------

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

ČÁST PÁTÁ

Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,

ve znění zák. č. 196/1993 Sb., zák. č. 321/1993 Sb., zák. č. 42/1994 Sb., zák. č. 136/1994 Sb., zák. č. 258/1994 Sb., zák. č. 133/1995 Sb., zák. č. 133/1995 Sb., zák. č. 151/1997 Sb., zák. č.208/1997 Sb., zák. č. 129/1999 Sb., zák. č. 17/2000 Sb., zák. č. 22/2000 Sb., zák. č. 100/2000 Sb., zák. č. 256/2000 Sb., zák. č. 241/2000 Sb.

§ 25

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena dále uvedená zdanitelná plnění za

podmínek stanovených v § 26 až 35:

a) poštovní služby (§ 26),

b) rozhlasové a televizní vysílání (§ 27),

c) finanční činnosti (§ 28),

d) pojišťovnictví (§ 29),

e) převod staveb a pronájem pozemků a staveb (§ 30),

f) výchova a vzdělávání (§ 31),

g) zdravotnické služby a zboží (§ 32),

h) sociální pomoc (§ 33),

i) loterie a jiné podobné hry (§ 34),

j) prodej podniku (§ 35),

k) činnosti prováděné předběžnými, konkursními, zvláštními, zástupci správce a vyrovnacími správci, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního předpisu ⁵¹⁾ (§ 35b)

(2) Od daně jsou osvobozena zdanitelná plnění prováděná subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, v rámci hlavní činnosti (§ 35a).

__________

⁵¹⁾ zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů

§ 35b

Činnosti prováděné předběžnými, konkursními, zvláštními, zástupci správce a vyrovnacími správci, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního předpisu

Od daně je osvobozena odměna vyplacená předběžnému, konkursnímu, zástupci správce a vyrovnacímu správci ⁵¹⁾, která mu byla poskytnuta za výkon funkce a provádění činností souvisejících s výkonem této funkce.

§ 37a

Vracení nadměrného odpočtu

(1) Pokud vznikne v důsledku vyměření nadměrného odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí se plátci bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu. , a to i v případě prohlášení konkurzu. Tento postup se neuplatní, vznikne-li vratitelný přeplatek změnou daňové povinnosti na základě dodatečného vyměření. V tomto případě se postupuje podle zvláštního předpisu.40a)

(2) Vznikne-li v důsledku uplatnění nadměrného odpočtu daňový nedoplatek, počítá se penále 40e) od počátku běhu lhůty podle odstavce 1. Toto penále se neuplatní do doby vrácení nadměrného odpočtu.

(3) Za den vzniku přeplatku v důsledku nadměrného odpočtu se považuje den vyměření.

------------------------------------------------------------------

40a) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40e) § 63 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ŠESTÁ

Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání,

ve znění zák. č. 122/1993 Sb., zák. č. 42/1994 Sb., zák. č. 74/1994 Sb., zák. č. 117/1994 Sb., zák. č. 156/1994 Sb., zák. č. 224/1994 Sb., zák. č. 84/1995 Sb., zák. č. 94/1996 Sb., zák. č. 151/1997 Sb., zák. č. 12/1998 Sb., zák. č. 27/2000 Sb., zák. č. 105/2000 Sb., zák. č. 214/2000 Sb., zák. č. 370/2000 Sb., zák. č. 30/2000 Sb. a zák. č. 368/2000 Sb.

§ 23

(1) Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášených pohledávek, ale nemá pro zjištění pohledávky význam.

(2) Konkursní věřitelé nevykonatelných pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat u soudu, který prohlásil konkurs, proti popírajícím konkursním věřitelům i správci; smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. O pořadí pohledávky rozhoduje vždy soud.

(3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, uplatní své popření u soudu, který prohlásil konkurs.

(4) K uplatnění popřené nevykonatelné pohledávky stanoví správce konkursnímu věřiteli, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena, 30denní lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty nelze k popřené nevykonatelné pohledávce nadále přihlížet.

(5) K uplatnění popření vykonatelné pohledávky stanoví správce konkursnímu věřiteli, který vykonatelnou pohledávku popřel, 30denní lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty se považuje popřená vykonatelná pohledávka za zjištěnou.

§ 31

(1) Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3) lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.

(2) Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po prohlášení konkursu, jsou

a) hotové výdaje a odměna správce podstaty,

b) náklady spojené s udržováním a správou podstaty,

c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora a odměna odpovědného zástupce za činnost prováděnou po prohlášení konkursu,

d) daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, došlo-li ke vzniku daňové nebo jiné povinnosti, o níž se tyto nároky podle zvláštního předpisu opírají ⁸⁾, po prohlášení konkursu,

e) nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem podstaty, včetně smluv o úvěru za účelem financování vývozu poskytnutého podle zvláštního zákona po předchozím souhlasu věřitelského výboru, úroků a smluvních pokut podle těchto smluv, jakož i ze smluv týkajících se provozování podniku, od nichž správce neodstoupil podle § 14 odst. 2,

f) nároky na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno podle § 14 odst. 1 písm. a),

g) pohledávky výživného ze zákona.

(3) Pracovními nároky jsou

a) mzdové (platové) nároky úpadcových zaměstnanců a jejich odměna za pracovní pohotovost,

b) odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

c) nároky úpadcových zaměstnanců na náhradu mzdy za dovolenou, za svátek a při překážkách v práci,

d) nároky úpadcových zaměstnanců z titulu převedení mzdových nároků úpadcových zaměstnanců úpadci na smluvním základě,

e) odstupné úpadcových zaměstnanců poskytované při skončení pracovního poměru,

f) hmotné zabezpečení poskytované úpadcovým zaměstnancům podle zvláštních předpisů,

g) nároky na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru,

h) náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které vznikly úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností,

ch) náhrady příslušející úpadcovým zaměstnancům za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce,

i) splátky náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity, není-li hrazena jinak, a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jde-li o náklady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

(4) Pracovními nároky podle odstavce 3 písm. a) a b) jsou nároky, které vznikly za poslední tři roky před prohlášením konkursu, jakož i po prohlášení konkursu; pracovními nároky podle odstavce 3 písm. c) až i) jsou nároky, které vznikly po prohlášení konkursu nebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen.

(5) Byla-li správcem ustavena stejná osoba, která v době prohlášení konkursu vykonávala funkci správce podniku v řízení o výkon rozhodnutí prodejem podniku téhož dlužníka, a její nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů za výkon této funkce dosud nebyl uspokojen, uhradí se v konkursu spolu s plněním podle odstavce 2 písm. a).

_________________

8) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

⁠‌​​‌​​​‌‌​​​‌‌​​⁠