Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Návrh zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání

Sněmovní tisk: č. 1005, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
  1. Zhodnocení platného právního stavu

V České republice je způsobilost k výkonu zdravotnického povolání upravena v části čtvrté několikrát novelizovaného zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a směrnicí č. 10/1986 Věstníku MZ, o náplni činnosti středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků.

Současná právní úprava je již nevyhovující a neodpovídá některým předpisům Evropské unie.

Dosavadní dvouatestační systém specializace lékařů a farmaceutů je reliktem kádrové politiky totalitního režimu. Od roku 1992 došlo k rozvoji nových oborů magisterského a bakalářského studia na vysokých školách a postavení jejich absolventů při poskytování zdravotní péče není právně vyřešeno.

Cit. vyhláška č. 77/1981 Sb. již není v souladu se skutečností vzhledem ke vzniku dalších oborů jak specializačních postgraduálních, tak i například nových oborů středních zdravotních škol. Nad rámec ustanovení vyhlášky č. 77/1981 Sb. byly zřízeny další obory středních zdravotnických škol a v roce 1996 byly uzákoněny také vyšší zdravotnické školy. Rovněž pro jejich absolventy je třeba upravit jejich postavení v poskytování zdravotní péče a stanovit obory pro jejich další vzdělávání. Stávající specializační obory pro střední zdravotnické pracovníky i jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví již neodpovídají plně současným potřebám zdravotnické praxe.

b) Hlavní principy navrhované právní úpravy

Navrhovaný zákon upravuje podmínky způsobilosti pro výkon povolání lékaře, zubního lékaře, lékárníka, klinického psychologa, logopeda, všeobecné sestry, porodní asistentky, nižších a pomocných pracovníků a dalších pracovníků ve zdravotnictví.

Návrh zákona zavádí celoživotní vzdělávání, jehož součástí je i specializační vzdělávání.

Dále zavádí systém akreditovaných pracovišť, čímž ruší monopol současného IPVZ a IDV PZ.

Návrh zákona posiluje práva i povinnosti školitelů, jako základních kamenů postgraduální přípravy lékařů a farmaceutů.

Organizaci vzdělávání zajišťuje Centrum specializačního vzdělávání, zřizované Ministerstvem zdravotnictví, řízené správní a dozorčí radou a ředitelem.

Zákon definuje základní obory, nástavbové obory budou definovány vyhláškou MZ.

Zákon rovněž ošetřuje přerušení výkonu povolání a zánik způsobilosti k výkonu.

Navrhovaná právní úprava stanoví podmínky uznávání vzdělání a praxe získaných v zahraničí.

Otevírá možnosti dalšího rozvoje bakalářského studia jako kvalifikace pro výkon zdravotní sestry. Definuje náplň práce vysokoškolsky vzdělaných sester, čímž je přibližuje současnému evropskému standardu.

Tato navrhovaná úprava si nečiní ambice řešit vzdělávání a to i přesto, že svým obsahem mění současný systém postgraduálního vzdělávání v ČR a přibližuje jej principům v Evropě obvyklým.

Návrh neřeší pracovně právní vztahy, které jdou podle názoru předkladatelů dostatečně popsány v Zákoníku práce.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Podmínky pro činnost fyzických osob při výkonu zdravotnického povolání jsou v souladu s čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Dále se stanoví podíl komor, odborných společností, profesních organizací a sdružení zejména na návrzích obsahu dalšího vzdělávání a účasti ve správní radě Centra .

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropských společenství a odůvodnění případných odchylek.

Navrhovaná novela není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ani právními akty EU.

e) Předpokládaný hospodářský a finanční obsah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet.

Navrhovaná právní norma nepředpokládá zvýšení nároků na státní rozpočet oproti stávající úpravě.

K §1:

Definuje předmět úpravy.

K § 2:

Vysvětlení pojmu „celoživotní vzdělávání“.

K §3 a 4:

Definují požadavky pro výkon povolání lékaře a zubního lékaře

K § 5 až 8:

Zde se zřizuje Centrum postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví s pražským a brněnským pracovištěm. Definuje se statut a orgány Centra, včetně působnosti a pravomocí.

Zřizuje se Správní rada Centra a zákon stanoví její složení. Správní rada je složena ze zástupců MZ, MŠMT, lékařských fakult, odborných společností, komor a profesních sdružení tak, aby bylo dosaženo co nejširšího zastoupení pracovníků ve zdravotnictví. Dalším orgánem je Dozorčí rada Centra, která je složena ze zástupců exekutivy. Statutárním orgánem je Ředitel Centra.

K § 9:

Zavádí nový pojem akreditované školící zařízení včetně popisu akreditace a složení akreditační komise. Dále určuje dobu akreditace, podmínky a povinnosti pracoviště. Zřizuje seznam akreditovaných pracovišť jako registr zveřejněný ve Věstníku MZ. Definuje školence i školitele.

K § 10:

Určuje rozsah a dobu postgraduálního vzdělávání pro lékaře.

K § 11

Určuje zařazení do specializačního vzdělávání, minimální délku pobytu na určeném pracovišti. Nově zavádí možnost započtení části doktorandského studia do postgraduálního vzdělávání, je li náplň výuky shodná se studijním specializačním oborem a možnost zápočtu praxe získané v zahraničí.

K § 12:

Definuje podmínky atestační zkoušky. Norma předpokládá přítomnost školitele u atestační zkoušky s hlasem poradním. Určuje náležitosti dokladu o složení atestační zkoušky.

K§ 13:

Vyjmenovává obory základní specializace pro lékaře a zubní lékaře s minimální délkou přípravy.

K§ 14:

V tomto paragrafu je definována nástavbová specializace. Zákon předpokládá vyhlášku MZ se seznamem nástavbových oborů. Vzhledem k prudkému rozvoji medicíny dochází k častému vzniku nových nástavbových oborů. Jejich určení vyhláškou MZ umožní větší možnost reagovat pružně na tento fakt.

K§15:

Určuje ztrátu způsobilosti k výkonu povolání pro lékaře při přerušení praxe na dobu delší šesti let a možnost jejího znovunabytí po přezkoušení a souhlasu Centra.

K § 16:

Zabývá se uznáváním vzdělání a praxe získané v zahraničí. Předpokladem je osvědčení o uznání podle zákona č. 111/98 Sb. a úspěšně složená aprobační zkouška organizovaná ministerstvem. Určeny jsou části aprobační zkoušky a složení zkušební komise.

K § 17 až 22:

Definují způsobilost k výkonu povolání lékárníka, včetně vymezení pojmů, popisu postgraduálního vzdělávání a vyjmenování specializací. Adekvátně jako u lékařů je popsáno přerušení výkonu povolání a uznávání vzdělání a praxe získané v zahraničí.

K § 23 a 24:

Tato část návrhu se věnuje klinickým psychologům, zavádí pojem klinického psychologa v přípravě a samostatně pracujícího klinického psychologa. Stanoví délku specializační přípravy.

K § 25 a 26:

Stanoví adekvátně způsobilost klinických logopedů.

K § 27:

Definuje způsobilost k výkonu povolání zdravotnické informatiky a techniky. Určuje možnosti pregraduálního studia a doplňujícího postgraduálního studia pro absolventy informatiky bez zdravotnického, či biomedicínského zaměření.

K § 28:

Zavádí a definuje způsobilost k k samostatnému výkonu povolání radiologického fyzika, možnosti studijních programů a podmínky specializačního vzdělávání.. Jako u ostatních oborů zdravotnických pracovníků určuje minimální délku specializační přípravy, podmínky atestace a náplň činnosti samostatného pracovníka.

K § 29:

Definuje způsobilost laboratorních pracovníků s vysokoškolským vzděláním. Vyjmenovává šest oborů magisterských studijních programů. Obory specializačního vzdělávání stanoví ministerstvo vyhláškou na návrh Centra.

K § 30 a 31:

Rozšiřují vysokoškolské zdravotnické pracovníky o absolventy dalších magisterských, případně bakalářských programů: fyziotherapie, ošetřovatelství, toxikologie, laboratorní technika a ergotherapie. V případě přerušení výkonu povolání a uznávání vzdělání a praxe v zahraničí návrh zákona odkazuje na obdobná ustanovení u lékařů a lékárníků.

K § 32 až 35:

Definují odbornou způsobilost k výkonu povolání sestry, zapracovává normu EU, tj. desetileté všeobecné vzdělání a tři roky odborného studia. To umožňují i vyšší odborné školy a dále rozvíjející se bakalářské studijní obory. Pro zdravotní sestry návrh počítá s absolvování nástupní praxe v délce šest až dvanáct měsíců. Je posílena úloha vedoucího pracoviště, který může délku upravit podle výsledků práce absolventa v prvých šesti měsících. Návrh počítá s možností zápočtu praxe v zahraničí. Definuje postup při získávání funkční specializace k samostatnému výkonu péče ve zvlášť úzce vymezeném rozsahu práce zdravotní sestry.

K § 36:

Určují tři možnosti získání způsobilosti k výkonu porodní asistentky: na vyšší zdrav. škole v příslušném oboru, bakalářským studijním programem a nebo specializačním vzděláváním po získání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání zdravotní sestry.

K § 37:

Toto ustanovení vyjmenovává ostatní zdravotnické pracovníky a jejich způsobilost.

K § 38 a 39:

Definují nižší a pomocné zdravotnické pracovníky.

K § 40:

Stanoví se zamezení přístupu ke zdravotnickému povolání pro osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům.

K § 41:

V přechodných ustanoveních se stanoví platnost způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání získaná podle dosavadních předpisů a platnost I.atestace lékařů k výkonu samostatného povolání. Dále se stanoví možnost získávání způsobilosti podle současných norem do 31.12.2006. IPVZ v Praze a IDVPZ v Brně se stávají podle tohoto ustanovení součástmi Centra a jejich pracoviště akreditovanými podle tohoto zákona až do rozhodnutí akreditační komise.

K § 42:

Zde se ministerstvo zmocňuje k vydání vyhlášek.

K § 43:

Tímto ustanovením se mění zákon o péči o zdraví lidu.

K § 44:

Stanoví se účinnost dne 1.1.2002

Platné znění části zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačenými změnami, kterých se novelizace týká.

Hlava čtvrtá

Pracovníci ve zdravotnictví

Oddíl 1

Způsobilost a poslání

§ 52

Úkoly pracovníků ve zdravotnictví

Úkoly zdravotnictví plní podle zásad účelné dělby práce zdravotničtí pracovníci a ostatní pracovníci ve zdravotnictví.

Podmínky pro výkon zdravotnických povolání

§ 53

(1) Zdravotnickými pracovníky jsou osoby, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Tuto způsobilost získávají

a) lékaři na lékařské fakultě, kliničtí psychologové a kliničtí logopedové a farmaceuti na farmaceutické fakultě,

b) ostatní zdravotničtí pracovníci na zdravotnické škole nebo odborným školením.

Zdravotnickými pracovníky jsou též dentisté, kteří získali způsobilost k výkonu svého povolání před účinností tohoto zákona.

(2) Způsobilost zdravotnických pracovníků k výkonu povolání, kterou získali podle dosavadních předpisů, zůstává nedotčena.

(3) Ministerstvo zdravotnictví na základě vyjádření profesních organizací3) může povolit výkon zdravotnického povolání cizinci nebo tomu, kdo nabyl odborné způsobilosti v cizině, je-li podle svého vzdělání a praktických zkušeností způsobilý k tomuto povolání; povolení může být vázáno na úspěšný výkon zkoušky.

(4) Lékaři a stomatologové pro výkon povolání v preventivní a léčebné péči a absolventi vysokoškolského studia v oboru farmacie pro výkon povolání v lékárenském zařízení na území České republiky musí splňovat také požadavky stanovené zvláštním předpisem.10)

------------------------------------------------------------------

3) Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.

10) Zákon ČNR č. 220/1991 Sb.

§ 54

(1) Obory zdravotnických pracovníků v jednotlivých kategoriích, jejich pracovní náplň a bližší podmínky pro výkon zdravotnického povolání určuje ministerstvo zdravotnictví po projednání s profesními organizacemi3) a s příslušnými profesními sdruženími. Ministerstvo zdravotnictví také stanoví kvalifikační předpoklady pro výkon funkcí ve zdravotnictví.

(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou vedoucí funkce, které se ve zdravotnických organizacích a zařízeních v působnosti ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí obsazují na základě výběrového řízení, podmínky jeho vyhlášení a průběh.

§ 55

Povinnosti pracovníků ve zdravotnictví

(1) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni vykonávat zdravotnické povolání svědomitě, poctivě, s hluboce lidským vztahem k občanům a s vědomím odpovědnosti ke společnosti.

(2) Každý zdravotnický pracovník je povinen zejména

a) vykonávat své povolání v rozsahu a způsobem, pro něž zásady určuje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s profesními organizacemi,3)

b) převzít a řádně plnit i mimořádné zdravotnické úkoly uložené mu dočasně v důležitém obecném zájmu,

c) poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby další odbornou péči,

d) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl v souvislosti s výkonem svého povolání, s výjimkou případů, kdy skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby nebo kdy byl této povinnosti zproštěn nadřízeným orgánem v důležitém státním zájmu; povinnost oznamovat určité skutečnosti, uložená zdravotnickým pracovníkům zvláštními předpisy,10a) není tím dotčena.

(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se vztahují i na zdravotnické pracovníky, kteří nevykonávají zdravotnické povolání.

(4) Ostatní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni kromě dalšího vzdělávání ve svém oboru osvojit si i zdravotnické znalosti v rozsahu potřebném pro výkon své práce.

------------------------------------------------------------------

10a) § 49 odst. 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 56

Péče okresních úřadů a obcí o zdravotnické pracovníky

Okresní úřady a obce mají usnadňovat zdravotnickým pracovníkům plnění jejich odpovědného poslání tím, že pro ně vytvářejí příznivé životní podmínky v místech výkonu jejich povolání; zejména jsou povinny pečovat o zajištění jejich vhodného ubytování.

Oddíl 2

Výchova, výuka a další vzdělávání

§ 57

(1) Odborné a pedagogické řízení, kontrola výchovy a vzdělávání na lékařských a farmaceutických fakultách přísluší ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, které přitom v otázkách výchovy a výuky těsně spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví.

(2) Ministerstvo zdravotnictví provádí odborné a pedagogické řízení zdravotnických škol a domovů mládeže zdravotnických škol a určuje jejich síť; u soukromých a církevních škol tak činí v dohodě s jejich zřizovateli. Inspekci na zdravotnických školách a v domovech mládeže zdravotnických škol provádí ministerstvo zdravotnictví svými školními inspektory.

§ 58

(1) Péče o další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví je důležitým úkolem všech vedoucích pracovníků ve zdravotnických zařízeních a orgánech.

(2) Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví řídí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a ve spolupráci s profesními organizacemi3) a dalšími profesními sdruženími. Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví upraví zvláštní zákon.

§ 59

Pro zabezpečení dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků může ministerstvo zdravotnictví zřizovat instituty, jejichž posláním je pedagogická, metodická a vědeckovýzkumná činnost a které podléhají akreditaci. Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví dále zajišťují zdravotnická zařízení akreditovaná k této činnosti.

§ 60

Výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a ústavů pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou vysoce kvalifikovaná pracoviště zdravotnických zařízení. Ministerstvo zdravotnictví určuje tato pracoviště, napomáhá jejich rozvoji a ustanovuje a odvolává jejich vedoucí pracovníky; taková pracoviště se označují jako kliniky. Jde-li o pracoviště sloužící výuce na lékařských a farmaceutických fakultách, postupuje ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Milan Cabrnoch v. r.

Milada Emmerová v. r.

Miroslav Ouzký v. r.

Zdeněk Škromach v.r.

Lucie Talmanová v.r.

Jana Volfová v.r.

1) § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

2) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 490/2000 Sb.

3) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád).

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací