Důvodová zpráva k Vl. návrh zák. o Ústřed. kontrol. a zkuš. ústavu zeměděl.

Základní ustanovení upravuje v souladu s čl. 79 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, postavení Ústavu jako správního úřadu, který též plní odborné a zkušební úkony a odborné činnosti související s jeho působností, stanoví jeho sídlo a vymezuje, kdo je v čele Ústavu a jak je do své funkce ustanovován. Stanoví též způsob určení vnitřní struktury Ústavu.

V tomto ustanovení je vypočtena působnost svěřená Ústavu zvláštními zákony.

Vývoj metod a postupů (odstavec 1 písm. a)) se provádí především v rámci spolupráce při tvorbě mezinárodních norem a dále v případě, že pro určitý účel není žádná ověřená metoda zkoušení (popřípadě postup) dostupná. I v takových případech je třeba postupovat tak, aby bylo zaručeno dosažení správných, objektivních výsledků. Vyvinuté metody (postupy) jsou po ověření zahrnuty do tzv. Jednotných pracovních postupů, které používají všechna pracoviště Ústavu a dále osoby oprávněné podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů provádět určité odborné úkony. V případě potřeby se nové metody včleňují do vyhlášek provádějících jednotlivé zvláštní zákony. Ověření metody (validace) zjišťuje základní statistické parametry postupu (opakovatelnost, reprodukovatelnost, citlivost, selektivita, robustnost, mez stanovitelnosti, linearita), pokud jsou stanovitelné.

Cílem metodického vedení subjektů provádějících odborné a zkušební úkony (odstavec 1 písm. b)) je především zpřístupnit metody zkoušení (postupy), spolupracovat při ověření metody (postupu) na daném pracovišti, konzultovat při řešení neshod kontrolních analýz, a organizovat mezilaboratorní porovnávací zkoušky (kruhových testů).

Mezilaboratorní porovnávací zkoušky uvedené v odstavci 1 písm. c)) pořádá Ústav v souladu s mezinárodními normami (např. ISO Guide 43). Princip spočívá v rozeslání shodného materiálu o definované homogenitě více účastníkům, kteří provedou analýzy. Výsledky jsou statisticky vyhodnoceny ověřenými robustními statistickými metodami a jsou zjištěna pracoviště, jejichž výsledky jsou mimo toleranci. Výsledky jsou zveřejněny tak, že je zajištěna anonymita účastníků. Cílem je účinná externí kontrola kvality práce a konzultace o případných neshodách. V současné době Ústav organizuje čtyři pravidelné mezilaboratorní porovnávací zkoušky, kdy ve třech periodách jsou zasílány vždy tři vzorky analyzovaného materiálu (krmiva, půdy, kaly a sedimenty, rostlinný materiál). Dále organizuje nepravidelné mezilaboratorní porovnávací zkoušky pro stanovení obsahu půdního dusíku, doplňkových látek v krmivech, obsahu tuku v řepce atd. Rozsah a frekvence těchto nepravidelných testů závisí na aktuální potřebě Ústavu, resp. dalších subjektů.

V ustanovení odstavce 1 písm. d) až g) a odstavce 2 jsou vypočteny další odborné činnosti, které jsou praxí vyžadovány, ač tuto působnost zvláštní právní předpisy Ústavu doposud neukládaly.

Sledování a vyhodnocování výskytu rizikových látek v krmivech je součástí dlouhodobého monitoringu rizikových látek v potravinovém řetězci, který organizuje Ministerstvo zemědělství v rámci tzv. strategie potravinové bezpečnosti potravin. Výsledky sledování jsou rovněž následně využívány k přijímání opatření v organizaci kontroly krmiv.

Přestože je zemědělský půdní fond vystaven řadě úmyslných i neúmyslných vstupů látek a přestože tyto vstupy zásadně ovlivňují ekologické a produkční vlastnosti půd, kvalitu podzemních vod a pěstovaných plodin, není jejich sledování a vyhodnocování souborně upraveno žádným právním předpisem. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona 308/2000 Sb., zabezpečuje prostřednictvím registrace hnojiv a povinnosti vést evidenci jejich používání pouze část informací nezbytných pro celkové bilancování toků látek v zemědělství. Sledování vstupů látek do půdy atmosférickou depozicí, aplikací kalů z čistíren odpadních vod a říčních a rybničních sedimentů není právně upraveno.

Monitoring ovocných sadů obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství je prováděn pro účely statistických průzkumů sadů ovocných stromů produkujících jablka, hrušně a broskve. Průzkumy jsou prováděny každý rok, a to v jarním období. Eviduje se každý sad o ploše nad 1 500 m2, pokud je produkce určena převážně pro prodej. Kontrolují se výsadby, jejich stav, druhová a odrůdová skladba; zvláštní pozornost je zaměřena na nové výsadby, které jsou dotačně podpořené. Výstupy z tohoto monitoringu jsou použitelné například jako podklady pro mezinárodní jednání, zejména vůči Evropské unii, a jako podklady pro kontrolu dotací na obnovu sadů.

Pro zajištění řádného výkonu pracovních povinností zaměstnanců v Ústavu je nově zakotvena povinnost Ústavu dbát o jejich vzdělávání. Dále je v návrhu zákona uvedeno oprávnění vést evidence potřebné k plnění úkolů Ústavu, které vyplývají z jednotlivých zvláštních zákonů. (např. podle § 17 odst. 1 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., § 31 zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákonač. 357/1999 Sb., zákona č. 153/2000 Sb. a zákona č. 408/2000 Sb., § 4 zákona č. 97/1996 Sb.,o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.).

Chemické, biochemické, mikrobiologické, biologické a jiné zkoušky na základě žádostí organizačních složek státu může Ústav zabezpečovat, jsou-li tím účelně využity zkušební kapacity Ústavu v těch obdobích, ve kterých nejsou plně vytíženy zkouškami prováděnými pro účely výkonu správní působnosti Ústavu. Ústav může předmětné zkoušky provádět i na základě žádostí fyzických a právnických osob zejména, pokud má v určité oblasti zkušební činnosti jedinečné přístrojové vybavení (např. v oblasti pekařských zkoušek kvality pšenic).

Spolupráce ve smyslu odstavce 4 se týká především činnosti v normotvorných orgánech (ISO, CEN) a dále metodické spolupráce s obdobnými Ústavy především ze sousedních zemí (např. LUFA, ALVA, OMMI). Obdobné ustanovení obsahuje např. § 48 písm. o) bod 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

Návrh zákona předpokládá, že Ústav bude moci v rámci své správní činnosti podle zvláštních zákonů uzavřít s odborně způsobilou osobou smlouvu o provedení potřebných odborných a zkušebních úkonů. Jde například o odborné a zkušební úkony spojené s registrací hnojiv (§ 4 odst. 5 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.), o zkoušení odrůd pro registraci odrůd (§ 7 odst. 5 zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 153/2000 Sb. a zákona č. 408/2000 Sb.), nebo o biologické zkoušení krmiv (§ 8 odst. 7 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.). Smyslem provedení odborných a zkušebních úkonů je stanovení vlastností zkoušených materiálů; výsledky těchto stanovení budou Ústavem použity jako podklad pro jím vydávaná správní rozhodnutí. Zákon stanoví obligatorní náležitosti takové smlouvy a kritéria, které musí příslušná fyzická nebo právnická osoba splňovat, aby mohla odborné a zkušební úkony kvalifikovaně provést.

Laboratorní zkoušky jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů a odběry vzorků půd a jejich chemické rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd mohou kromě Ústavu provádět osoby, jimž Ústav na žádost udělí příslušné oprávnění. Podmínky pro udělení takového oprávnění stanoví zvláštní zákony.

Toto ustanovení vymezuje oblasti, ve kterých je Ústav oprávněn požadovat za provedení odborných a zkušebních úkonů náhradu vynaložených nákladů a obsahuje podmínky pro stanovení těchto nákladů. Náhrada nákladů se týká oblasti biologického zkoušení krmiv, doplňkových látek nebo jejich nového užití (podle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.), zkoušení odrůd pro registraci a uznávacího řízení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu (podle zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 153/2000 Sb. a zákonač. 408/2000 Sb.), udělení ochranných práv (podle zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám)) a registrace hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů (podle zákonač. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.).

Rovněž toto ustanovení umožňuje Ústavu kompenzovat výdaje spojené s prováděním odborných a zkušebních úkonů náhradami nákladů přijatými od osob, v jejichž prospěch jsou tyto úkony prováděny. Náhrady nákladů mají v podstatě charakter úhrady spotřebovaných materiálových vstupů; tuto spotřebu (resp. její náklady) lze obtížně předem odhadnout a plánovat jejich výši v rámci schváleného státního rozpočtu. Účelem kompenzace je proto usnadnění financování zmíněných úkonů.

Dále je stanovena možnost Ústavu požadovat od žadatele za odborné a zkušební úkony přiměřenou zálohu a nebo i platbu náhrady nákladů předem, obdobně jako je tomu v ustanovení§ 65 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení o výkonu kontroly upravují některá specifická oprávnění kontrolních pracovníků Ústavu nad rámec ustanovení obsažených v zákoně č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, či v jednotlivých zvláštních předpisech upravujících výkon kontroly na příslušných úsecích. Tato ustanovení jsou pro kontrolní činnost potřebná a praxí vyžadovaná. V důsledku těchto dalších ustanovení jsou zaměstnanci Ústavu oprávněni např. pořizovat fotodokumentaci, čímž se zkvalitní podkladový materiál pro správní řízení (např. při porušení podmínek skladování nebo používání zemědělských výrobků, dodržování výrobních postupů), oprávnění ověřovat totožnost osob pak směřuje k odstranění pochybností o tom, kdo je při výkonu kontroly oprávněn za kontrolovanou osobu jednat. Výslovné zakotvení těchto oprávnění má za účel vyloučit potíže, se kterými se kontrolní pracovníci Ústavu doposud setkávali (bylo odmítáno poskytnutí kopií písemných materiálů, kontrolorům nebyl umožněn průjezd po rozsáhlých pozemcích kontrolovaných osob s odůvodněním, že zákon je opravňuje pouze ke „vstupu“, tj. k pěšímu průchodu, apod.). Obdobu navrhovaným ustanovením lze nalézt v § 4 zákona č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, nebo v § 53 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nově je zakotven institut součinnosti s jinými organizačními složkami státu a třetími osobami; jde o ustanovení obdobné § 12 zákona č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a § 48 písm. o) bodu 1. a § 57 zákonač. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Pro výkon státní správy na úseku vinohradnické a chmelařské evidence (včetně stanovení viničních tratí a chmelařských poloh) je nezbytný aktuální přehled o vlastnických vztazích k pozemkům, na nichž jsou založeny vinice nebo chmelnice, o pěstitelích révy vinné nebo podnožové a o podnikatelích s chmelem. K tomuto účelu Ústav potřebuje využívat údajů souboru geodetických informací i souboru popisných informací katastru nemovitostí (§ 4 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů) a státní mapové dílo „Státní mapa 1 : 5000 - odvozená“ (§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání).

Pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků je nezbytná přesná polohová fixace odběrných míst, jež umožňuje opakování odběrů v čase. Tu lze zabezpečit pomocí využití státních mapových děl „Státní mapa 1 : 5000 - odvozená“ a „Základní mapa České republiky 1 : 10 000“ (§ 2 odst. 1 písm. b) a c) nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání). K vyhodnocení výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd Ústav používá „Soubor vektorových dat správních a katastrálních hranic ČR“.

U všech uvedených státních mapových děl jde o jejich digitální podobu. S ohledem na rozsah potřebných materiálů a s přihlédnutím k faktu, že jsou používány k výkonu státní správy, by měl Ústav mít možnost využívat je bezúplatně. Povinnost katastrálních úřadů poskytovat zmíněné údaje bezúplatně musí ve smyslu § 22 odst. 4 druhé věty zákona č. 344/1992 Sb.,o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, založit zvláštní právní předpis.

Toto ustanovení umožňuje Ústavu vydávat Věstník Ústavu a stanoví podrobnosti pro jeho vydávání. Ve Věstníku Ústavu budou zveřejňovány údaje podle zvláštních zákonů upravujících výkon působnosti Ústavu a některé další údaje (např. postupy a metody podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona a další potřebné informace či oznámení).

Výši náhrad nákladů je nutné stanovit vyhláškou, která nabude účinnosti současně se zákonem. Jde o náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v souvislosti se správní činností Ústavu. Kalkulace nákladů zahrnuje náklady na materiál spotřebovaný v průběhu zkoušek, pracovní náklady (vyjadřují podíl účasti jednotlivých zaměstnanců na realizaci zkoušek) a náklady provozní.

V důsledku předkládaného návrhu zákona je nutno zrušit ustanovení § 3 zákonač. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb. Doposud § 3 pouze vymezoval postavení Ústavu jako správního úřadu. Současně s touto změnou se provádí drobná legislativně-technická úprava zákona č. 115/1995 Sb., ve znění zákona č. 216/2000 Sb.

Tímto ustanovením dochází k legislativně-technické úpravě zákona č. 91/1996 Sb.,o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., s ohledem na právní úpravu provedenou v § 5 a 10 předkládaného návrhu zákona.

Legislativně-technická úprava zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., rovněž souvisí se změnami provedenými v § 5 a 10 předkládaného návrhu zákona.

Tímto ustanovením dochází k legislativně-technické úpravě zákona č. 408/2000 Sb.,o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), s ohledem na právní úpravu provedenou v § 10 předkládaného návrhu zákona.

Cílem tohoto ustanovení je umožnit plynulý přechod z dosavadního institutu pověření na navrhovaný institut oprávnění.

Účinnost zákona se navrhuje ke dni 1. dubna 2002, souběžně s návrhem nového zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, který s tímto návrhem zákona souvisí.

Platné znění části zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumí

_________________________

(§ 3

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) je správním úřadem. Ústav je podřízen ministerstvu. Vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a působnost stanovenou zvláštními zákony2).)

_________________________

(1a) § 2 obchodního zákoníku.)

(2) Např. zákon č. 61/1964 Sb.)

Platné znění části zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

§ 10

Zveřejnění registrace výrobců, dodavatelů a distributorů

(1) Seznam a registrační čísla výrobců doplňkových látek, premixů a krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, seznam a evidenční čísla povolených výrobních provozů a seznam a registrační čísla dodavatelů a distributorů, jimž byla udělena nebo zrušena registrace, zveřejňuje (ministerstvo) ústav pololetně, a to vždy podle stavu k 1. lednu a k 1. červenci kalendářního roku ve (Věstníku Ministerstva zemědělství) Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

§ 17

Vzorkování a laboratorní zkoušení

(1) Vzorkování a laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů provádí ústav v rámci odborného dozoru nebo na vyžádání; to platí i pro přezkoušení podle § 3 odst. 5.

(2) Ústav může pověřit k provádění některých laboratorních zkoušek osoby, kterým na jejich žádost udělí pověření, (dále jen „provozovatel laboratoře“).

(3) Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu odborného dozoru a seznam osob pověřených prováděním laboratorních zkoušek zveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(4) Žádost o udělení pověření musí obsahovat

(5) Ústav udělí (pověření) oprávnění podle odstavce 2 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže

(6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno (pověření) oprávnění podle odstavce 5.

(7) Ústav může (pověření) oprávnění změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo (pověření) oprávnění uděleno. Na písemnou žádost provozovatele laboratoře ústav (pověření) oprávnění zruší.

(8) Ústav a provozovatelé laboratoří jsou povinni k zajištění objektivity a srovnatelnosti výsledků kontroly postupovat podle požadavků na odběr vzorků a používat metody laboratorního zkoušení, jejichž principy stanoví ministerstvo vyhláškou.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy laboratorních zkoušek, které lze provádět na základě (pověření) oprávnění vydaného ústavem.

Platné znění části zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

§ 6

Registr hnojiv a zveřejnění registrace

(1) Registrovaná hnojiva se zapisují do registru hnojiv (dále jen „registr“), který vede ústav.

(2) Do registru se zapisují údaje týkající se hnojiva podle § 4 odst. 2 s výjimkou údajů o výrobním postupu a použitých surovinách podle § 4 odst. 2 písm. h).

(3) Seznam registrovaných hnojiv s uvedením údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až c) u každého hnojiva zveřejňuje (ministerstvo) ústav, a to vždy k 1. lednu kalendářního roku ve (Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky) Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

§ 10

Agrochemické zkoušení zemědělských půd

(1) Agrochemické zkoušení zemědělských půd je pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek s cílem usměrňovat jejich používání; provádí se v šestiletých intervalech a zahrnuje odběr vzorků půd, jejich chemický rozbor a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Ministerstvo stanoví vyhláškou z důvodu ochrany vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce rizikové prvky a rizikové látky, sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování.

(2) Odběr vzorků půd a jejich chemické rozbory provádí osoba pověřená ústavem. Žádost o vydání pověření obsahuje

(2) Ústav provádí odběry vzorků půd a jejich chemické rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd. Ústav může k provádění odběru vzorků půd a jejich chemických rozborů udělit oprávnění osobám, které o to požádají. Žádost o udělení oprávnění obsahuje

(3) Ústav vydá (pověření) oprávnění podle odstavce 2, jestliže

(4) Na vydání pověření se nevztahuje správní řád13). Ústav může (pověření) oprávnění odejmout, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo uděleno, a dále poruší-li (pověřená) oprávněná osoba ustanovení tohoto zákona nebo prováděcího předpisu nebo podmínky, za nichž (pověření) oprávnění bylo uděleno.

(5) Vlastník zemědělské půdy i podnikatel v zemědělství je povinen strpět úkony související s prováděním agrochemického zkoušení zemědělských půd.

(6) (Pověřená) oprávněná osoba zajistí odborný odběr půdních vzorků způsobem stanoveným vyhláškou, provede chemický rozbor půdních vzorků a předá výsledky těchto rozborů ústavu v uspořádání a termínu stanoveném prováděcím předpisem.

(7) Vyhodnocení agrochemického zkoušení zemědělských půd provádí ústav a jeho výsledky předává ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka zemědělské půdy nebo podnikatele v zemědělství hospodařícího na zemědělské půdě předává ústav výsledky týkající se jím obhospodařované půdy též tomuto vlastníku zemědělské půdy nebo podnikateli v zemědělství; předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního předpisu6).

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických rozborů zemědělských půd.

_________________________

§ 13

(1) Ústav uveřejní ve (Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „Věstník“)) Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“)

(2) Kdokoliv může u Ústavu podat námitky proti

(3) Námitky podle odstavce 2 Ústav vypořádá nejpozději do vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 2 nebo § 16. O námitkách rozhoduje Ústav; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.

§ 26

(1) Vznik, zánik, zrušení ochranných práv, převod i jakýkoli přechod ochranných práv k chráněné odrůdě, nucená licence, změny jména, příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku chráněných odrůd, který vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje (ministerstvo) Ústav ve Věstníku.

(2) Do rejstříku chráněných odrůd lze na žádost smluvní strany zapsat i poskytnutí licence podle § 19 odst. 2.

VYHLÁŠKA

ze dne ..………… 2001,

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 11 zákona č. …/2001 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském):

§ 1

(1) Náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen „Ústav“) v oblasti biologického zkoušení krmiv, doplňkových látek nebo jejich nového užití podle zvláštního zákona²⁰) se stanoví podle jednotlivých druhů zvířat, k jejichž krmení jsou krmiva nebo doplňkové látky určeny.

(2) Základem pro výpočet výše náhrad nákladů podle odstavce 1 jsou náklady za jeden úkon, stanovené v příloze č. 1; celkové náklady jsou tvořeny součtem nákladů za všechny provedené zkušební úkony.

§ 2

(1) Náhrady nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné Ústavem v oblasti zkoušení odrůd pro registraci podle zvláštního zákona²¹) a pro udělení ochranných práv podle zvláštního zákona²²) se stanoví za každoroční provedení zkoušek odrůd zařazených do skupin podle náročnosti zkoušek, a to pro zkoušky odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty a pro technologické rozbory a speciální testy.

(2) Náhrady nákladů za zkušební a odborné úkony prováděné Ústavem v oblasti uznávacího řízení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle zvláštního zákona²³) se stanoví podle plochy množitelských porostů, počtu přehlídek a rozsahu laboratorního zkoušení.

(3) Výše nákladů za zkušební a odborné úkony podle odstavců 2 a 3 jsou stanoveny v příloze č. 2.

§ 3

(1) Náhrady nákladů za zkušební a odborné úkony prováděné Ústavem v oblasti registrace hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů podle zvláštního zákona²⁴) se stanoví jako souhrn nákladů za provedené biologické zkoušky a testy, včetně chemických rozborů a souvisejících úkonů.

(2) Výše nákladů za zkušební a odborné úkony podle odstavce 1 jsou stanoveny v příloze č. 3.

§ 4

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.

_________________________

*) Zkušební úkon je komplexní zpracování biologické testace u vybraného druhu a kategorie zvířat v jednom opakování; počet opakování a počty zvířat ve skupině jsou dány přílohou č. 20 k vyhlášce č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech.

**) Náklady za zkušební úkon se počítají za dobu do dosažení požadované hmotnosti.

***) Náklady za zkušební úkon se počítají za celou vymezenou dobu.

ž.h. – živá hmotnost

Pozn.:

Součástí zkoušek užitné hodnoty některých druhů jsou chemické a technologické rozbory a speciální testy, jejichž náklady uhradí žadatel samostatně.

4. Výše náhrad nákladů za ostatní odborné a zkušební úkony prováděné v souvislosti se zkoušením odrůd pro registraci a s řízením o udělení ochranných práv, s uznáváním množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a) analýza a hodnocení technologických vlastností zkoušených odrůd

1. Výše náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony prováděné v rámci přezkoušení vlastností hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů biologickými zkouškami a testy a) náhrady nákladů za biologické zkoušky prováděné na poli, ve skleníku či hale

_____________________

*) Jde o náklady za 1 variantu; variantou se rozumí základní jednotka zkoušení na určité ploše o srovnatelné výměře a ošetřované stejným způsobem, lišící se od ostatních použitým způsobem hnojení; minimální rozsah zkoušky jsou 3 varianty.