Důvodová zpráva k Návrh novely zákona o pohřebnictví - RJ

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, definuje jako lidský pozůstatek vedla mrtvého lidského těla nebo jeho části i plod po potratu. Současně tento zákon ruší § 18 vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR č.19/1988 Sb.,o postupu při úmrtí a pohřebnictví, který upravoval nakládání s ostatky, včetně předčasně odňatých lidských plodů.

Potratem se podle vyhlášky MZ ČR č.11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky, rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž

a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů,

b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500g, ale nepřežije 24 hodin po porodu,

c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.

Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství.

Prenatální vývoj člověka trvá 38 týdnů, rozděluje se na stadia preembrya, embrya a plodu, přičemž o plodu hovoříme asi od 11.gestačního týdne. Je-li plod vypuzen z dělohy, mluvíme o potratu.

Zdravotnická zařízení evidují ukončení těhotenství potratem, předpisy o matrikách v případě potratu nevyžadují žádná hlášení, jako je tomu v případě narození mrtvého dítěte.

Definováním plodu po potratu jako lidským pozůstatkem v zákoně o pohřebnictví a současným zrušením předpisu, který umožňoval zpopelnění potraceného plodu ve spalovně zdravotnického zařízení, vzniká oprávněná obava ze zákonné povinnosti tyto definované lidské pozůstatky pohřbívat, tzn. uložit do hrobu nebo hrobky na veřejném pohřebišti nebo zpopelnit v krematoriu.

Pohřbít potracený plod, není-li nijak registrován v úmrtní matrice, resp. knize úmrtí, je prakticky neproveditelné. V úvahu je nutno vzít i etickou nepřijatelnost takovéhoto aktu.

V praxi není za posledních 10 let znám případ žádosti matky nebo obou rodičů o pohřbení potraceného plodu.

Ani v případě narození mrtvého dítěte, které se řídí matričními předpisy a je v tomto případě vystavován úmrtní list, není v praxi realizován pohřeb a mrtvé novorozeně je po pitvě zjišťující příčinu úmrtí většinou zpopelněno ve spalovně zdravotnického zařízení.

Pohřební ústav Hl.města Prahy například v posledních deseti letech nezaregistroval jedinou žádost o pohřbení mrtvě narozeného dítěte (!).

Ze všech těchto důvodů považujeme definici plodu po potratu jako lidský pozůstatek pro účely pohřebnictví za mylnou a navrhujeme ji ze zákona vypustit.

V souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., navrhujeme Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona byl vysloven souhlas již v prvém čtení. Tento návrh projednávání podáváme, neboť se jedná o právní úpravu, jejíž přijetí je velmi nutné, a to mimo jiné i vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 256/2001 Sb. nabývá účinnosti 1. 1. 2001. Navrhovaná právní úprava není rozsáhlá a domníváme se, že je možné ji projednat a schválit v rámci prvního čtení.

Navrhovaná právní úprava nebude mít finanční dopad na státní rozpočet.

Návrh novely zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy.