Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Senátní návrh zákona o volbách do Parlamentu ČR

Sněmovní tisk: č. 1022, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Základní právní úpravu voleb do obou komor Parlamentu České republiky a složení komor obsahuje Ústava České republiky v čl. 15 – 19. Ústava stanoví počet poslanců a senátorů, délku volebního období, volební systémy a věkové hranice pro aktivní i pasivní volební právo.

Podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu upravuje podle čl. 20 Ústavy zákon. Tímto zákonem je zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákona č. 204/2000 Sb. (dále jen „volební zákon“).

Předkládaná novela je důsledkem schválení zákona v rozporu s Ústavou České republiky a následném rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001 o návrhu prezidenta České republiky na zrušení ustanovení § 27 věty první, § 48 odst. 4, § 50 odst. 1, 2 a 3 a Přílohy č. 1 a 2 volebního zákona pro rozpor s čl. 18 odst. 1 Ústavy České republiky a na zrušení ustanovení § 49 odst. 1 písm. b), c), d) a odst. 3 písm. b) a d) volebního zákona pro rozpor s čl. 5 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Ústavní soud zároveň rozhodl o návrhu skupiny 33 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 27 věty první, § 48 odst. 4, § 50 odst. 1, 2, 3 a Přílohy č. 1 a 2 volebního zákona pro rozpor s principy vyplývajícími z čl. 1, čl 2, čl. 5, čl. 6, čl. 9 odst. 2 Ústavy, dále z čl. 21 odst. 1 a 2 a čl. 22 Listiny, čl. 25 odst. 1 pím. B) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „Pakt“) a Všeobecné deklarace lidských práv, na zrušení ustanovení § 31 odst. 4 volebního zákona pro rozpor s čl. 5 a čl. 6 Ústavy, čl. 3 odst. 2, čl. 4 a čl. 22 Listiny, čl. 2, čl. 25 a čl. 26 Paktu a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ustanovení § 49 odst. 1 písm. b), c), d), a odst. 3 písm. b), c), d) volebního zákona pro rozpor s čl. 5 a čl. 6 Ústavy a čl. 20 – 22 Listiny, a ustanovení § 85věty třetí pro rozpor s čl. 5 Ústavy, čl. 22 Listiny a nálezem Ústavního soudu č. 246/1999 Sb.

Ve věci výše zmíněných návrhů Ústavní soud rozhodl o zrušení ustanovení § 27 věty první, § 31 odst. 4, § 48 odst. 4, § 50 odst. 1, 2 a 3, § 85 věty třetí a Přílohy č. 1 a 2 volebního zákona dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval, že provedené derogace vyžadují takové provedení úprav volebního zákona v duchu nálezu Ústavního soudu, které by předešlo obtížným interpretačním sporům v dané věci.

Ze zákona byla vypuštěna ustanovení o počtu volebních krajů, o způsobu přepočtu hlasů na poslanecké mandáty tzv. upravenou d´Hondtovou metodou, o stanovení nejnižšího počtu mandátů v jednom volebním kraji na 4, o povinné kauci při volbách do Poslanecké sněmovny a o příspěvku na úhradu volebních nákladů. Předložený návrh vypuštěná ustanovení nově řeší.

Předložený návrh reaguje i na zjevnou chybu při schvalování volebního zákona a navrhuje vyloučit zmocněnce politické strany z rozhodování o možnosti stažení kandidáta mezi prvním a druhým kolem senátních voleb, a to z důvodu snadné politické zneužitelnosti daného ustanovení.

Vedle návazností spojených s nálezem Ústavního soudu č. 64/2001 Sb. obsahuje návrh i úpravu, která umožňuje korespondenční formu hlasování při volbách do Poslanecké sněmovny v zahraničí.

Korespondenční forma hlasování je vhodnou alternativou ostatních systémů výkonu volebního práva v zahraničí. Je to způsob i v zahraničí známý a využívaný (např. v Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku, Velké Británii). Jeho výhodou je, že nevyžaduje v zásadě žádné zvláštní volební okrsky ani komise, a nelze tak namítat ani zásah do státní suverenity. Navrhovaná úprava si klade za cíl ještě více rozšířit možnost výkonu volebního práva oproti současnosti.

Novela volebního zákona č. 204/2000 Sb. upravila pouze možnost hlasování na zastupitelských úřadech, což sice představuje zlepšení v porovnání s právní úpravou v době před novelizací volebního zákona, přesto však nelze nevidět, že hlasování na zastupitelských úřadech by mohlo přinést pro řadu oprávněných voličů značné komplikace, které by ve svém důsledku vedly k tomu, že mnoho občanů možnost hlasování v zahraničí nevyužije. Největším problémem se zdá být především nutnost dostavit se k vykonání volebního aktu na zastupitelský úřad. Uvážíme-li především značnou vzdálenost, kterou by někteří voliči museli překonat, aby mohli volit, je nasnadě, že v mnoha případech oprávnění voliči na možnost volit rezignují.

Korespondenční forma hlasování představuje z hlediska voličů snadnější způsob, jak právo volit vykonávat. Především bude voličům ušetřena cesta na zastupitelský úřad a pravděpodobně i další výlohy.

Na druhou stranu předpokládá tato možnost větší míru pečlivosti při výkonu volebního práva, neboť omyly např. při vyplňování hlasovacích lístků, které mají za následek neplatnost hlasovacích lístků, nebudou moci již být napraveny v tom smyslu, že by voličům byly např. poskytnuty náhradní hlasovací lístky. Korespondenční volba je také náročnější na organizaci z hlediska časového, proto je nutné bezpodmínečně dodržovat lhůty stanovené pro jednotlivé kroky.

Právě pro určitou „přísnost” korespondenční volby je zachována i možnost volit na zastupitelských úřadech. Smyslem takovéto dvojkolejnosti je zachovat voličům, kteří nepodali své žádosti včas, či kterým nebyly řádně a včas doručeny volební materiály, možnost volit, přestože z jejich hlediska půjde o určitou náhražku znamenající pro ně více komplikací. Druhým důvodem je i zachování možnosti volit u občanů, kteří se pouze krátkodobě v den voleb zdržují v zahraničí.

Korespondenční volba je organizačně o něco komplikovanější a existuje tedy více možností, kdy by mohlo dojít k narušení průběhu voleb. Počínaje různými zdrženími při doručování volebních materiálů voliči, nebo naopak doručování hlasovacích lístků, přes špatně vyplněné hlasovací lístky až po různá administrativní pochybení. Pro všechny tyto možné situace, které by v konkrétním případě mohly korespondenční hlasování zkomplikovat či znemožnit, je zachována i původní varianta volby na zastupitelských úřadech. Není totiž přípustné, aby volič, který se rozhodl hlasovat korespondenčně, nemohl nakonec volební právo vykonat pro pochybení, která ani nemusí být na jeho straně.

Z hlediska organizačního vychází navrhovaná úprava co nejvíce ze stávajícího mechanismu. Důvodem pro to je minimalizovat zejména finanční náklady, které se zřejmě do určité míry zvýší. Dále je důležité, aby pro účely korespondenčního hlasování nemuselo vzniknout velké množství dalších orgánů, což by mělo vliv na zpomalení průběhu voleb, nehledě k dalším možným problémům.

Podle navrhované úpravy by voliči, kteří chtějí vykonávat své volební právo v zahraničí, stejně jako dosud žádali o zápis do zvláštních seznamů vedených zastupitelskými úřady, ovšem s tím rozdílem, že by jim následně byl vydán voličský průkaz automaticky. Stejně tak by se jim automaticky zasílali volební materiály a tudíž by celý volební akt nevyžadoval jejich osobní přítomnost na zastupitelských úřadech.

I podle navrhované úpravy by se hlasy odevzdané v zahraničí, stejně jako dosud, přičítaly politickým stranám, politickým hnutím a jejich koalicím kandidujícím v tom volebním kraji, který by byl určen losem. Teoreticky by bylo možno uvažovat o tom, že by hlasy voličů žijících v zahraničí byly přičítány subjektům kandidujícím např. v kraji, kde měl volič své poslední trvalé bydliště či pobyt. Zde by však vznikl problém s těmi voliči, kteří se v zahraničí zdržují trvale a zpravidla již po dlouhou dobu, takže hledat jejich vazbu na určitý konkrétní kraj by bylo dosti problematické. Navíc by hlasování za situace, kdy by se odevzdané hlasy přičítaly kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím v různých volebních krajích, bylo z hlediska organizačního velice složité a nákladné. Proto tedy předložený návrh počítá, stejně jako dosavadní volební zákon, s tím, že hlasy odevzdané v zahraničí se připočítají politickým subjektům pouze v jednom kraji.

Předložený návrh vytváří takový systém organizace voleb, který v maximální možné míře brání narušení korespondenční volby, přestože možnost porušení tajnosti hlasování nikdy nelze zcela vyloučit. Osud volebního lístku totiž leží aspoň po určitou dobu v rukou úřední osoby. Při dodržení všech předpisů by však k porušení tajnosti hlasování docházet nemělo.

K návrhu je připojena novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutí, která omezuje účinnost vyplácení státního příspěvku politickým stranám a politickým hnutím do konce roku 2002. Účelem je vytvořit pracovní prostor pro vypracování nové systémové právní normy o financování politických stran a politických hnutí ze státního rozpočtu.

Navrhovaná úprava reaguje v plném rozsahu na nález Ústavního soudu a je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Zrušení volebních kaucí pro volby do Poslanecké sněmovny, zvýšení příspěvku na úhradu volebních nákladů a zároveň snížení hranice odevzdávaných hlasů, která je podmínkou pro vyplacení příspěvku na úhradu volebních nákladů, budou mít dopad na státní rozpočet. Předpokládané výdaje na úhradu volebních nákladů budou činit cca 750 mil. Kč.

Korespondenční hlasování si vyžádá další náklady na provedení voleb, jejich výši lze odhadnout při účasti zhruba 80 000 oprávněných voličů na částku 40 000 000 Kč. K těmto údajům lze dospět úvahou, kdy se počítá zhruba s 250 000 oprávněnými voliči zdržujícími se trvale nebo dočasně v zahraničí v době voleb. Volební účast při volbách je osciluje kolem 75%, tedy lze počítat s tím, že v zahraničí by volilo přibližně 180 000 občanů. Z nich určitá část využije možnosti hlasovat přímo v České republice (podle dosavadních zkušeností však velmi malá, cca 3 – 5 %). Zhruba polovina z nich pak bude nejspíše volit přímo na zastupitelských úřadech, neboť jednak voliči dočasně se zdržující v zahraničí nebudou moci volit korespondenčně a jednak i pro značnou část voličů s trvalým pobytem v zahraničí to bude představovat snazší způsob. Zbývá tedy asi 80 000 voličů, u nichž lze předpokládat, že využijí korespondenční volby. Předpokládaná částka na jednoho voliče činí 500 Kč, přičemž největší výdaje budou vynaloženy na zasílání volebních materiálů voličům. Celková částka 40 mil. Kč bude ovšem částkou maximální, jejíž překročení je nepravděpodobné.

K čl. I bodu 1 až 3

Navrhovaná úprava vychází z toho, že volič, který si přeje hlasovat korespondenčně, se stejně jako dosud registruje u zastupitelského úřadu, v jehož obvodu má trvalý pobyt. Podmínky registrace jsou stejné jako dosud, zvláštností je pouze to, že v žádosti o zanesení do zvláštního seznamu je již zahrnuta žádost o vydání voličského průkazu; pokud jde o nutnost ověřeného podpisu, vychází tato úprava z dosavadní úpravy vydávání voličských průkazů.

Zároveň se přiměřeně prodlužují lhůty, ve kterých je potřeba požádat o provedení zápisu, důvodem je větší počet dalších kroků ohledně vyřizování žádosti. Navrhovaná úprava předpokládá, že žádost o zápis do zvláštního seznamu je možno podat i dopředu, např. ještě dříve, než budou volby vůbec vyhlášeny. Zároveň je nutné vytvořit dostatečný časový prostor pro uplatnění případných opravných prostředků proti zamítnutí žádosti o provedení zápisu do zvláštního seznamu.

Voliči, kteří požádají uvedeným způsobem o zápis do zvláštního seznamu, budou zahrnuti do tzv. soupisu voličů, se kterým zastupitelské úřady naloží obdobně jako se zvláštními seznamy - tyto soupisy budou odeslány příslušným ministerstvům, čímž dojde k odstranění nežádoucích duplicit narušujících ve svém důsledku jeden ze stěžejních principů volebního práva, totiž princip rovnosti.

K čl. I bodu 4

Zde je nově upraveno vydávání voličských průkazů pro korespondenční hlasování, lhůty jsou stanoveny s ohledem na nutnost zajistit určitou časovou rezervu pro vlastní vykonání volby.

Zároveň je zakotvena možnost použít voličský průkaz vydaný pro korespondenční volbu i pro hlasovaní na zastupitelských úřadech. Důvodem jsou především možná pochybení, která by mohla korespondenční volbu znemožnit.

K čl. I bodu 5

S ohledem na to, že Ústavní soud svým nálezem zrušil Přílohu č. 1, která obsahovala seznam volebních krajů pro volby do Poslanecké sněmovny s uvedením jejich sídla a s ohledem na nové vymezení volebních krajů (navrhované znění věty druhé § 26) bylo nutno přeformulovat i toto ustanovení tak, aby na zrušenou přílohu neodkazovalo.

K čl. I bodu 6

Toto ustanovení vytváří speciální orgán (komisi), dohlížející právě na korespondenční hlasování.

K čl. I bodu 7

Působnost Ministerstva vnitra se rozšiřuje na shromažďování doručených hlasovacích lístků, toto ustanovení směřuje k tomu, aby hlasovací lístky byly vždy zasílány jednomu orgánu bez ohledu na to, ve kterém volebním kraji nakonec budou hlasy kandidujícím subjektům přičteny. Ministerstvu vnitra je v souvislosti s organizováním voleb svěřena i řada dalších důležitých úkonů, a proto je logické, aby i zde byly soustředěny odeslané hlasovací lístky.

K čl. I bodu 8

7V tomto ustanovení se navrhuje zřídit zvláštní volební orgán, který bude dohlížet na doručování obálek s hlasovacími lístky a poté bude i doručené hlasovací lístky zpracovávat. Úkoly ministerstva spočívající v rozesílání hlasovacích materiálů jsou úkony v zásadě organizační, není třeba se tedy vcelku bát nějaké formy manipulace či úmyslného porušení volebního zákona. Od okamžiku doručení první obálky je však nutné zajistit obdobný dohled nad hlasovacími lístky, který je zajištěn při běžném způsobu hlasování v jednotlivých volebních okrscích. Tento dohled má vykonávat zvláštní komise zřízená stejným způsobem, jako se zřizují okrskové volební komise. Tuto komisi vytvoří politické subjekty ve volebním kraji, který byl vylosován pro přidělení hlasů odevzdaných v zahraničí.

K čl. I bodu 9

Vlastní hlasování bude provedeno tak, že volič obdrží dvě obálky. Do první z nich, úřední obálky, která je stejná jako obálky používané při běžném hlasování, vloží upravený hlasovací lístek. Tuto úřední obálku pak spolu s voličským průkazem vloží do tzv. druhé obálky, která bude adresována Ministerstvu vnitra. Systém dvou obálek je standardně používán k zajištění tajnosti hlasování. Může samozřejmě dojít k porušení obálek, ať už úmyslnému či nešťastnou náhodou. V obou případech to má za následek neplatnost hlasovacího lístku, což zřejmě nelze řešit jinak z důvodu zachování základních volebních principů.

K čl. I bodu 10

Toto ustanovení bylo doplněno v důsledku zrušení věty první § 27 volebního zákona nálezem Ústavního soudu. Zrušené ustanovení zakotvovalo 35 volebních krajů a odkazovalo při jejich vymezení na Přílohu č. 1 k volebnímu zákonu, která byla nálezem Ústavního soudu rovněž zrušena.

Derogací výše uvedeného nastala nutnost zakotvit nový počet volebních krajů a nově je vymezit. Jelikož Ústavní soud konstatoval, že 35 volebních krajů je počet, který vychyluje systém poměrného zastoupení, daný pro Poslaneckou sněmovnu Ústavou, k systému většinovému, bylo třeba v souladu s nálezem Ústavního soudu tento počet snížit. Z hlediska systémového se jeví vhodné stanovit počet volebních krajů a jejich územní vymezení shodně s územím krajů, tj. s vyššími územními samosprávnými celky.

K čl. I bodu 11

Toto ustanovení jednoznačně zakotvuje, že hlasy odevzdané korespondenční volbou se přičítají těm politickým subjektům, které kandidují ve volebním kraji určeném losem. Takto navrhovaná úprava logicky navazuje na stávající úpravu, podle které jsou zvláštní volební okrsky podřazeny vždy jen jednomu volebnímu kraji a tomuto kraji se přičítají i hlasy na zastupitelských úřadech odevzdané.

K čl. I bodu 12

Protože je nezbytné, aby hlasovací lístky byly doručeny voličům ve lhůtě nejméně 20 dnů, jak je navrženo v novém § 39a odst. 3, je nutné změnit lhůtu pro případné dodatečné zaregistrování kandidátní listiny, ohledně které bylo nutno se obrátit na soud kvůli rozhodnutí okresního úřadu o odmítnutí její registrace. Změnou lhůty z 20 na 30 dnů vznikne dostatečný časový prostor pro vytištění aktualizovaných hlasovacích lístků a pro jejich zaslání voličům.

K čl. I bodu 13

Vzhledem k tomu, že došlo nálezem Ústavního soudu zveřejněným pod č. 64/2001 Sb. ke zrušení kaucí, je třeba na tuto skutečnost reagovat zrušením ustanovení o vracení kaucí.

K čl. I bodu 14

Voličům hlasujícím korespondenčně je nutné včas doručit potřebné volební materiály. Hlasovací lístky, resp. jejich tisk, zajišťuje okresní úřad v sídle volebního kraje, proto tento okresní úřad zašle vytištěné hlasovací lístky Ministerstvu vnitra, které zajistí jejich doručení jednotlivým voličům.

Lhůty pro doručení hlasovacích materiálů jsou navrženy tak, aby voliči měli dostatek času doručit své hlasovací lístky příslušným orgánům. To zároveň vyžaduje, aby Ministerstvo vnitra zvolilo odpovídající způsob doručování volebních materiálů voličům.

Zároveň je nutné umožnit, aby voliči mohli zasílat hlasovací lístky již dříve. Takto dojde k vlastnímu hlasování v podstatě ještě přede dnem voleb, avšak vzhledem ke lhůtě nezbytné pro doručení hlasovacích lístků není nutné stanovit nepřiměřeně dlouhou dobu pro doručení hlasovacích lístků po dni voleb, což by jinak znamenalo neúměrné oddalování výsledků voleb, byť i jen v jednom volebním kraji.

K čl. I bodu 15

Vlastní proces posuzování doručených obálek je navržen tak, aby byly zachovány základní principy volebního práva. Ze zpracování mají být vyloučeny především obálky zaslané neoprávněnými osobami, obálky poškozené či jinak znehodnocené.

Postup pro vlastní sčítání hlasovacích lístků je již stejný jako při běžném způsobu hlasování.

K čl. I bodu 16

Ústavní soud v nálezu zveřejněném pod číslem 64/2001 Sb. sice § 49 volebního zákona, upravující uzavírací klauzule pro koalice politických stran a politických hnutí, nezrušil pro neústavnost, ale v odůvodnění nálezu upozornil , že nelze vyloučit možnost účelovosti tohoto ustanovení. V souladu s tímto upozorněním Ústavního soudu se navrhuje dosavadní text § 49 nahradit textem, který byl obsažen ve volebním zákonu před jeho velkou novelou provedenou zákonem č. 204/2000 Sb. Tato nově navrhovaná výše uzavírací klauzule pro koalice se jeví jako optimální.

K čl. I bodu 17

Spolu s ostatními instituty způsobujícími ve svém důsledku odklon od modelu poměrného zastoupení hovoří nález Ústavního soudu zveřejněný pod č. 64/2001 Sb. i o upravení volebního dělitele. Konkrétně Ústavní soud zrušil v § 50 volebního zákona odstavce 1,2 a 3. Důvodem k tomu byl v nich upravený výpočet mandátů pro politické strany, politická hnutí a koalice za pomoci modifikovaného d´Hondtova volebního dělitele. Modifikace spočívala v tom, že první číslo, kterým se dělil počet hlasů pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici, které postoupily do skrutinia, bylo číslo 1,42.

Navrhované ustanovení vychází rovněž z techniky rozdělování mandátů systémem dělitele, upouští však od modifikace d´Hondtovy metody a používá ji v klasické podobě. Počet platných hlasů odevzdaných pro politické strany, politická hnutí a koalice bude nejprve dělen číslem 1, dále čísly 2,3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Odstavce 2 a 3 v § 50 se navrhuje ponechat ve stejném znění, jaké obsahoval § 50 před nálezem Ústavního soudu č. 64/2000 Sb., neboť dosud upravený postup lze plně aplikovat i na nově navrženou číselnou řadu.

K čl. I bodům 18 až 20

Navrhuje se vyloučit mezi prvním a druhým kolem senátních voleb zmocněnce politické strany z rozhodování o stažení kandidáta. Jedná se o zamezení možnosti opakování senátních voleb v daném obvodu z důvodů ryze politických či osobních. Rovněž se navrhuje, aby pro případy, kdy před druhým kolem senátních voleb se kandidát vzdá své kandidatury, pozbude práva být volen anebo zemře, nastoupil na jeho místo kandidát, který se v prvním kole voleb umístil na třetím místě. V daném případě odpadne povinnost konat opakované volby.

K čl. I bodu 21

Ustanovení řeší vrácení složené volební kauce pro volby do Senátu Parlamentu České republiky v případě, že se konají opakované volby. Odstraňuje se nesprávná terminologie, kterou obsahuje dosavadní text.

K čl. I bod 22

Ústavní soud svým nálezem publikovaným pod č. 64/2001 Sb. zrušil větu třetí § 85 volebního zákona. Ta upravovala výši příspěvku na úhradu volebních nákladů a podmínku pro získání tohoto příspěvku tak, že každá politická strana, politické hnutí a koalice, která získala alespoň 2 % z celkového počtu odevzdaných hlasů, získala za každý odevzdaný hlas 30 Kč. Navržené ustanovení reaguje na nález Ústavního soudu; původní hranici 2% odevzdaných platných hlasů pro přiznání příspěvku snižuje na 1% a částku za každý odevzdaný hlas ze 30 Kč zvyšuje na 110 Kč.

K čl. I bodu 23

Toto ustanovení zmocňuje Ministerstvo vnitra, aby stanovilo všechny potřebné procedury pro zajištění korespondenčního hlasování. Jde především o určení vhodných způsobů doručení všech volebních materiálů z hlediska dodržení zákonných lhůt, s přihlédnutím k výši nákladů s takovým doručením spojených.

K čl. I bodu 24

Toto ustanovení shrnuje některá pravidla pro výkon korespondenčního hlasování. Jeho smyslem je především předejít sporům v souvislosti s možnými komplikacemi při zasílání volebních materiálů voličům, jakož i hlasovacích lístků voliči.

Dále je zakotvena povinnost „obnovit” registraci ve zvláštním seznamu pro účely korespondenčního hlasování. Důvodem je ušetřit zbytečné výdaje spojené se zasíláním volebních materiálů voliči, který si zřejmě již nepřeje volit korespondenčně.

Nakonec jsou jednoznačně stanoveny důvody, pro které bude volič vyškrtnut ze zvláštního seznamu, čímž se vyplňuje mezera v dosavadní právní úpravě.

K čl. I bodu 25

Ustanovení má za cíl omezit platnost vyplácení příspěvku na úhradu volebních nákladů do konce roku 2002 a tak vytvořit prostor na vypracování nového systému financování politických stran a hnutí. Ustanovení má návaznost na navrhované omezení platnosti § 20 odst. 7 a 8 zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

K čl. I bodu 26

Ustanovení obsahuje nově stanovený maximální počet kandidátů na kandidátních listinách a reaguje na nové vymezení 14 volebních krajů.

K čl. I bodu 27

Ustanovení upravuje název sídla volebního obvodu č. 12 v příloze 3 volebního zákona.

K čl. II

Ustanovení obsahuje zmocnění pro předsedu vlády k vyhlášení úplného znění zákona o volbách do Parlamentu České republiky ve Sbírce zákonů. Vydání úplného znění volebního zákona se jeví jako potřebné pro praxi.

K části druhé

Navrhovaná novela zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích omezuje platnost ustanovení § 20 odstavců 6 a 7 do 31. 12. 2002. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud zrušil nálezem č. 98/2001 Sb. příslušné odstavce, týkající se výše státního příspěvku vypláceného politickým stranám a hnutím, a tato pasáž byla v podstatě v původní podobě znova schválena aniž došlo k zásadním systémovým změnám, je omezení platnosti těchto ustanovení podnětem pro vypracování nové právní normy o financování politických stran a hnutí.

K části třetí

Účinnost zákona je navržena ke dni vyhlášení z důvodu nutnosti řešit věc co nejdříve.

V Praze dne 9. srpna 2001

předseda Senátu

vz. Zdeněk Vojíř v. r.

Úplné znění částí zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů - s vyznačením navrhovaných změn

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o volbách do Parlamentu České republiky

§ 6

Zvláštní seznam

(1) Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, úřad města, úřad městské části nebo úřad městského obvodu územně členěného statutárního města a místní nebo obvodní úřad v hlavním městě Praze (dále jen "obecní úřad") pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,5) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) a d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který

  1. vykonává v obvodu obce, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu základní nebo náhradní vojenskou službu,

  2. je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení, umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu,

  3. je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody,5a) umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu,

  4. volí na voličský průkaz (§ 6a), nebo

  5. v případě voleb do Senátu nemá trvalý pobyt na území České republiky.

(2) Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad voliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voliče uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději 7 dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují.

(3) Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je volič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento volič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu.

(4) V případě voleb do Senátu se do zvláštního seznamu zapisují pouze voliči přihlášení k trvalému pobytu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby.

(5) Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady při volbách do Poslanecké sněmovny pro voliče, který

a) nemá trvalý pobyt na území České republiky, a to na základě jeho písemné žádosti o zápis, doložené originálem, popřípadě ověřenou kopií dokladů potvrzujících totožnost žadatele, jeho státní občanství České republiky a trvalý pobyt v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být zapsán do zvláštního seznamu; žádost musí být doručena nebo předána zastupitelskému úřadu nejpozději 40 dnů přede dnem voleb, nebo

b) splňuje podmínky podle písmena a) a požádá o zapsání do zvláštního seznamu s tím, že bude hlasovat korespondenční volbou; v tomto případě musí být žádost doručena nejpozději 75 dní přede dnem voleb a k žádosti o zápis do zvláštního seznamu bude kromě náležitostí stanovených v písm. a) přiložena žádost o vydání voličského průkazu s úředně ověřeným podpisem žadatele, nebo ".

c) volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz.

(6) Zvláštní seznamy podle odstavce 5 písm. a) uzavřou zastupitelské úřady 30 dnů přede dnem voleb a předají je neprodleně Ministerstvu zahraničních věcí, které na případné duplicity v zápisech upozorní zastupitelské úřady, u kterých je volič zapsán; po odstranění duplicit sdělí nejpozději 20 dnů přede dnem voleb Ministerstvo zahraničních věcí konečné znění těchto seznamů Ministerstvu vnitra. Je-li volič, zapsaný na základě vlastní žádosti z důvodu trvalého pobytu v cizině ve zvláštním seznamu, veden i ve stálém seznamu, obecní úřad takového voliče na základě oznámení Ministerstva vnitra ze stálého seznamu vyškrtne. Voliče o vyškrtnutí ze stálého seznamu informuje na základě sdělení obecního úřadu zastupitelský úřad.

(7) Soupis voličů zapsaných do zvláštního seznamu podle odstavce 5 písm. b) zašlou zastupitelské úřady Ministerstvu zahraničních věcí nejpozději 70 dní přede dnem voleb. Ministerstvo zahraničních věcí upozorní na případné duplicity v zápisech a nejpozději 60 dní přede dnem voleb předá konečné znění soupisu osob hlasujících korespondenční volbou Ministerstvu vnitra. Ustanovení odstavce 6 druhé a třetí věty platí obdobně.

(8) Zastupitelský úřad předá zvláštní okrskové volební komisi výpis ze zvláštního seznamu, který obsahuje seznam voličů oprávněných volit v tomto zvláštním volebním okrsku.

(9) Podá-li volič žádost podle odstavce 5 písm. b) opožděně, bude tato žádost vyřízena podle odstavce 5 písm. a); o tom musí být volič vyrozuměn.

------------------------------------------------------------------

5) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

5a) § 4 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby.

§ 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 6a

Voličské průkazy

(1) Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 5 písm. a) je zapsán, vydá obecní úřad, popřípadě zastupitelský úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu, popřípadě zvláštního seznamu a do jejich výpisů pro okrskovou volební komisi a zvláštní okrskovou volební komisi. Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby.

(2) Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam nebo zvláštní seznam vede, nebo osobně do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu; obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský průkaz nejdříve 15 dnů přede dnem voleb předá osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle.

(3) Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu v den voleb

a) do Poslanecké sněmovny v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku,

b) do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu.

(4) Voliči, který požádal o zápis do zvláštního seznamu podle § 6 odst. 5 písm. b), vydá zastupitelský úřad, v jehož zvláštním seznamu je zapsán, voličský průkaz automaticky bez zvláštní žádosti a doručí jej voliči na adresu jeho trvalého pobytu způsobem vylučujícím zneužití nejpozději 30 dní přede dnem voleb; zastupitelský úřad přitom vychází ze zvláštního seznamu voličů odpovídajícího konečnému znění soupisu osob hlasujících korespondenční volbou (§ 6 odst. 7). Pouze takto vydaný voličský průkaz může být použit pro korespondenční volbu.

(5) Voličský průkaz vydaný podle odstavce 4 lze použít i pro volbu na kterémkoliv zastupitelském úřadě nebo obecním úřadě obdobně jako voličský průkaz vydaný podle odstavce 1.

§ 7

Volební orgány

(1) Volebními orgány podle tohoto zákona jsou

a) Státní volební komise,

b) Ministerstvo vnitra,

c) Ministerstvo zahraničních věcí,

d) Český statistický úřad,

e) okresní úřad v sídle volebního kraje, které je stanoveno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen "okresní úřad v sídle kraje") pro volby do Poslanecké sněmovny

e) okresní úřad v sídle volebního kraje (§26), v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy, (dále jen ,,okresní úřad v sídle kraje“) pro volby do Poslanecké sněmovny,

f) okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze obvodní a místní úřad v sídle volebního obvodu a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen "okresní úřad v sídle volebního obvodu") pro volby do Senátu,

g) okresní úřad, v hlavním městě Praze, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen "okresní úřad"),

h) pověřený obecní úřad,5b) v hlavním městě Praze obvodní úřad a místní úřad, Obvodní úřad pro Prahu 1 pro zpracování výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen "pověřený obecní úřad"),

i) obecní úřad,

j) starosta obce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen "starosta"),

k) zastupitelský úřad,

l) okrsková volební komise,

m) zvláštní okrsková volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny (dále jen "zvláštní okrsková volební komise"),

n) zvláštní volební komise pro sčítání hlasů odevzdaných korespondenční volbou.

(2) Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy.

------------------------------------------------------------------

5b) § 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.

Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady, ve znění nařízení vlády č. 315/1995 Sb.

Nařízení vlády č. 82/1992 Sb., kterým se určují další pověřené obecní úřady.

§ 9

Ministerstvo vnitra

(1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu.5d)

(2) Ministerstvo vnitra

a) metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky,

b) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu,

c) vydává seznamy registrovaných politických stran a politických hnutí9) a poskytuje je okresním úřadům v sídle kraje a okresním úřadům v sídle volebního obvodu pro účely registrace kandidátních listin a přihlášek k registraci,

d) poskytuje informace z evidence pobytu občanů pro účely vedení stálých seznamů a zvláštních seznamů,

e) ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje provoz jednotného systému telekomunikačního spojení na území České republiky,

f) zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků,

g) zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení,

h) shromažďuje hlasy zasílané při korespondenční volbě.

------------------------------------------------------------------

5d) § 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 130/2000 Sb.

9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 118/1994 Sb.).

§ 14g

Zvláštní okrsková volební komise

(1) Vedoucí zastupitelského úřadu jmenuje 30 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny předsedu a nejméně 2, nejvýše však 5 členů zvláštní okrskové volební komise, kteří jsou státními občany České republiky, v den složení slibu dosáhli věku nejméně 18 let a ovládají český jazyk. V případě, kdy počet členů zvláštní okrskové volební komise poklesne pod 3 v průběhu voleb, jmenuje na neobsazená místa vedoucí zastupitelského úřadu další členy zvláštní okrskové volební komise. První zasedání zvláštní okrskové volební komise svolá vedoucí zastupitelského úřadu tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb. Nepodaří-li se jmenovat tříčlennou zvláštní okrskovou volební komisi, zajistí její úkoly vedoucí zastupitelského úřadu a zapisovatel, kterého jmenuje a odvolává vedoucí zastupitelského úřadu, a to nejpozději 18 dnů před prvním zasedáním zvláštní okrskové volební komise.

Vedoucí zastupitelského úřadu má při plnění těchto úkolů postavení starosty. Členové zvláštní okrskové volební komise se ujímají funkce složením slibu podle § 14e odst. 5.

(2) Zvláštní okrsková volební komise

a) zajišťuje průběh hlasování ve zvláštním volebním okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti,

b) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku,

c) odevzdá volební dokumentaci zastupitelskému úřadu, který ji odešle prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Obvodnímu úřadu v Praze 1.

§ 14h

Zvláštní volební komise pro sčítání hlasů odevzdaných korespondenční volbou

(1) Zvláštní volební komise pro sčítání hlasů odevzdaných korespondenční volbou se zřizuje při Ministerstvu vnitra z členů politických stran, politických hnutí a koalic delegovaných z volebního kraje určeného losem podle § 27.

(2) Pro zřízení zvláštní volební komise pro sčítání hlasů odevzdaných korespondenční volbou platí obdobně ustanovení § 14e a § 14f, přičemž funkci starosty podle § 14e odst. 3, 4 a 7 a podle § 14f odst. 1 vykonává ministr vnitra.

(3) Kromě povinností stanovených v § 14e odst. 1 dohlíží zvláštní volební komise pro sčítání hlasů odevzdaných korespondenční volbou na doručování obálek s hlasovacími lístky Ministerstvu vnitra.

§ 19a

Způsob hlasování

(1) Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků.

(2) Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí do volební schránky. Za voliče, který není schopen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, může tak učinit jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise.

(3) Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise hlasování neumožní.

(4) Volič, který nemá na území České republiky trvalý pobyt při volbách do Senátu, po příchodu do volební místnosti podepíše čestné prohlášení, kterým potvrdí, že vykonává své právo jako volič zapsaný pouze do jednoho výpisu ze zvláštního seznamu voličů. Čestné prohlášení přiloží okrsková volební komise k výpisu z tohoto seznamu.

§ 19b

Způsob hlasování při korespondenční volbě

(1) Volič, který v případě voleb do Poslanecké sněmovny bude hlasovat korespondenční volbou, vloží upravený hlasovací lístek do úřední obálky. Tuto úřední obálku pak spolu se svým voličským průkazem vloží do druhé obálky, která bude adresována Ministerstvu vnitra. Druhou obálku odešle volič takovým způsobem, aby byla doručena Ministerstvu vnitra v zákonem stanovené lhůtě.

(2) Obálku adresovanou Ministerstvu vnitra je také možné zaslat či odevzdat zastupitelskému úřadu, který zajistí její další odeslání Ministerstvu vnitra.

(3) V případě, že volič hlasující korespondenční volbou upraví hlasovací lístek způsobem, který by znamenal neplatnost hlasovacího lístku, může hlasovat na zastupitelském úřadu. To samé platí i pro případ, že volič neobdrží řádně a včas hlasovací lístky nebo jiné materiály související s volbami.

§ 26

Volby do Poslanecké sněmovny se konají podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích na území České republiky. Volebními kraji jsou vyšší územní samosprávné celky vymezené zvláštním zákonem.8a)

____________________

8a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.

§ 27

nadpis vypuštěn

Všechny zvláštní volební okrsky v zahraničí jsou podřazeny pod volební kraj určený losem Státní volební komisí do 7 dnů od vyhlášení voleb prezidentem republiky. Hlasy odevzdané korespondenční volbou se přičítají politickým stranám, politickým hnutím a jejich koalicím, které podávají kandidátní listiny v tomto volebním kraji.

§ 33

Projednání a registrace kandidátních listin

(1) Okresní úřad v sídle kraje přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb předložené kandidátní listiny. Není-li kandidátní listina podána v souladu s § 31, nemá-li náležitosti podle § 32 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve okresní úřad v sídle kraje písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb.

(2) Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne okresní úřad v sídle kraje ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o škrtnutí

a) kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 32 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,

b) kandidáta, který je podle sdělení Českého statistického úřadu uveden na kandidátních listinách ve více volebních krajích, popřípadě v 1 volebním kraji na více kandidátních listinách, a to v tom volebním kraji, kde ke kandidátní listině není připojeno prohlášení podle § 32 odst. 2; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtnou jej všechny okresní úřady v sídle kraje, kde byla kandidátní listina podána,

c) kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší počet stanovený podle § 32 odst. 3,

d) kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 32 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné, nebo

e) kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 25.

(3) Okresní úřad v sídle kraje ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb rozhodne

a) o registraci bezvadné kandidátní listiny,

b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána v souladu s § 31 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 32 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2.

(4) Okresní úřad v sídle kraje neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je proti tomuto rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86); současně rozhodnutí vyvěsí na úřední desce okresního úřadu v sídle kraje a vyznačí na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.

(5) Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba uvádět v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance okresního úřadu v sídle volebního kraje.

(6) Seznam všech politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, zašle okresní úřad v sídle kraje Státní volební komisi, která nejpozději 45 dnů přede dnem voleb určí losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny. Výsledek losování sdělí předseda Státní volební komise kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a okresním úřadům v sídlech krajů.

(7) Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede okresní úřad v sídle kraje zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů 30 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek.

(8) Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, jejichž kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce okresní úřad v sídle kraje složenou kauci. Je-li složena na účet okresního úřadu v sídle kraje místo kauce jiná částka, okresní úřad v sídle kraje ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu.

(8) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.

------------------------------------------------------------------

10) § 200m zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

§ 39

Hlasování

V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv.

§ 39a

Zvláštní ustanovení pro korespondenční volbu

(1) Hlasovací lístky zašle příslušný okresní úřad v sídle kraje určeného losem podle § 27 Ministerstvu vnitra, které zajistí jejich doručení voličům uvedeným v konečném znění soupisu voličů hlasujících korespondenční volbou (§ 6 odst. 7) na adresu jejich trvalého pobytu, která je k tomuto účelu uvedena v žádosti o zápis do zvláštního seznamu.

(2) Voličům podle odstavce 1 zašle Ministerstvo vnitra také úřední obálku a i druhou obálku určenou pro zaslání úřední obálky a přiloženého voličského průkazu, jakož i další písemnosti potřebné ke korespondenční volbě, zejména pokyny k vyplnění hlasovacího lístku. Na druhé obálce je natištěna adresa Ministerstva vnitra.

(3) Materiály podle odstavců 1 a 2 musí být doručeny voličům nejpozději 20 dní přede dnem voleb.

(4) Volič může odeslat hlasovací lístek předepsaným způsobem (§ 19b) ihned po obdržení všech potřebných materiálů.

(5) Doručené obálky se vkládají do zvláštní volební schránky pod dohledem zvláštní volební komise (§ 14 h).

§ 40

Zjišťování výsledku hlasování okrskovou volební komisí

a zvláštní okrskovou volební komisí

(1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky, s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání přednostních hlasů (§ 42 odst. 3), a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku.

(2) Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a zvláštního seznamu.

(3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.

(4) Každý člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

§ 40a

Zjišťování výsledků hlasování provedeného korespondenční volbou

(1) Do sčítání hlasů jsou zahrnuty pouze obálky, které byly doručeny Ministerstvu vnitra nejpozději 2 dny po dni voleb. K hlasům obsaženým v obálkách doručených později se nepřihlíží.

(2) Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 předá Ministerstvo vnitra soupis osob podle § 6 odst. 7 zvláštní volební komisi pro sčítání hlasů odevzdaných korespondenční volbou (§ 14h).

(3) Zvláštní volební komise ihned po odevzdání soupisu podle odstavce 2 přikročí ke zjišťování výsledků korespondenční volby. Postupuje přitom tak, že rozpečetí druhé obálky a zkontroluje, zda v nich obsažené voličské průkazy odpovídají údajům podle soupisu voličů. Soulad voličských průkazů se soupisem voličů do něj komise poznamená. Poté komise vyřadí z dalšího sčítání úřední obálky, u kterých nejsou přiloženy voličské průkazy nebo u kterých voličské průkazy neodpovídají údajům v soupisu voličů, jakož i úřední obálky, které byly doručeny v druhých obálkách natolik poškozených, že vzbuzují obavu z možné manipulace s hlasovacími lístky, z dalšího sčítání. Nakonec oddělí úřední obálky od voličských průkazů tak, aby nebylo možné zjistit, který voličský průkaz byl přiložen ke které úřední obálce.

(4) Pro otevření úředních obálek a posuzování hlasovacích lístků platí § 41, pro pořízení zápisu o průběhu a výsledku hlasování platí § 42 a pro předání zápisu o výsledku hlasování platí obdobně § 43 a § 46.

§ 49

Postup politických stran, politických hnutí

a koalic do skrutinia

(1) Na podkladě zápisu o výsledku voleb v krajích Český statistický úřad zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, každé politické hnutí a každou koalici a dále,

a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent,

b) které koalice, složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 10 procent,

c) které koalice, složené ze 3 politických stran popřípadě politických hnutí získaly méně než 15 procent,

d) které koalice, složené z nejméně 4 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 20 procent z celkového počtu platných hlasů.

(2) Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

(3) Zjistí-li Český statistický úřad, že do skrutinia nepostupují alespoň 2 koalice nebo 1 koalice a 1 politická strana nebo politické hnutí, anebo 2 politické strany nebo politická hnutí, sníží

a) u politických stran nebo, politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent,

b) u koalice podle odstavce 1 písm. b) hranici 10 procent na hranici 6 procent,

c) u koalice podle odstavce 1 písm. c) hranici 15 procent na hranici 8 procent,

d) u koalice podle odstavce 1 písm. d) hranici 20 procent na hranici 10 procent.

Nebude-li ani poté dosaženo postupu do skrutinia podle tohoto odstavce, sníží Český statistický úřad hranici o další procento.

(4) Mandáty politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které postoupily do skrutinia, se rozdělují v rámci volebních krajů.

§ 49

Postup politických stran, politických hnutí

a koalic do skrutinia

(1) Na podkladě zápisu o výsledku voleb v krajích Český statistický úřad zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, každé politické hnutí a každou koalici a dále,

a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent,

b) které koalice, složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 7 procent,

c) které koalice, složené ze 3 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 9 procent,

d) které koalice, složené z nejméně 4 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent

z celkového počtu platných hlasů.

(2) Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k těmto politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží.

(3) Zjistí-li Český statistický úřad, že do skrutinia nepostupují alespoň 2 koalice nebo 1 koalice a 1 politická strana nebo politické hnutí, anebo 2 politické strany nebo politická hnutí, sníží

a) u politických stran nebo politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent,

b) u koalice podle odstavce 1 písm. b) hranici 7 procent na hranici 6 procent,

c) u koalice podle odstavce 1 písm. c) hranici 9 procent na hranici 7 procent,

d) u koalice podle odstavce 1 písm. d) hranici 11 procent na hranici 10 procent.

Nebude-li ani poté dosaženo postupu do skrutinia podle tohoto odstavce, sníží Český statistický úřad hranici o další procento.

(4) Mandáty politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které postoupily do skrutinia, se rozdělují v rámci volebních krajů.

§ 50

Skrutinium

(1) Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se v rámci každého volebního kraje postupně dělí čísly 1; 2; 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším. Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, nezapočítávají se však kandidáti, kteří se kandidatury po zaregistrování kandidátní listiny vzdali nebo byli odvoláni podle § 36. Hodnoty podílů se vypočítávají a uvádějí na 2 desetinná místa se zaokrouhlením nahoru.

(2) Všechny podíly vypočtené podle odstavce 1 se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů volebnímu kraji připadlo podle § 48. V případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los. Zároveň s velikostí podílu se uvede i označení politické strany, politického hnutí nebo koalice, která tohoto podílu dosáhla.

(3) Za každý podíl obsažený v seznamu podle odstavce 2 se politické straně, politickému hnutí nebo koalici přikáže 1 mandát.

(4) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

(5) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 10 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi.

(6) V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 5 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 5, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 5, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku.

(7) Nezvolení kandidáti politických stran, politických hnutí a koalic, které v rámci volebního kraje získaly alespoň 1 mandát, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle odstavců 4 až 6.

§ 76

(1) V případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení podle § 75, zajistí okresní úřad v sídle volebního obvodu, aby se druhé kolo voleb konalo sedmý den po ukončení hlasování v prvním kole.

(2) Ve druhém kole kandidují v každém volebním obvodu, ve kterém se volby konají, pouze dva kandidáti, kteří se v prvním kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech.

(3) V případě, že před druhým kolem voleb se kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva volit, zemře nebo jeho kandidatura je odvolána, konají se opakované volby.

(3) Jestliže před druhým kolem voleb ve volebním obvodu se kandidát své kandidatura vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do druhého kola voleb kandidát, který se v prvním kole voleb v konečném pořadí umístil na třetím místě; v takovém případě se druhé kolo voleb koná čtrnáctý den po ukončení hlasování v prvním kole.

(4) Při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou vytištěny na papíru jiné barvy. Hlasovací lístky zašle okresní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím okresních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. Volič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti v den voleb.

(5) Zvolen je ten kandidát, který získá ve druhém kole více odevzdaných platných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los.

(6) Pro druhé kolo voleb platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona vztahující se na volby do Senátu; ustanovení § 66 odst. 1 věta druhá se nepoužije.

§ 79

Opakované volby a opakované hlasování

(1) Opakované volby se konají,

a) jestliže kandidát, který postoupil do druhého kola voleb, se své kandidatury vzdá, pozbude práva volit, zemře nebo jeho kandidatura je odvolána,

a) jestliže žádný z kandidátů nebyl ve volebním obvodu zvolen,

b) shledá-li soud návrh na neplatnost voleb (§ 87) opodstatněným.

(2) Opakované hlasování se koná, shledá-li soud návrh na neplatnost hlasování (§ 87) opodstatněným.

(3) Opakované volby podle odstavce 1 vyhlásí prezident republiky a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1. Pro opakované volby platí lhůty podle § 80 odst. 2 obdobně.

(4) Opakované hlasování podle odstavce 2 vyhlásí prezident republiky do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno prostřednictvím Ministerstva vnitra usnesení soudu.

(5) Konají-li se opakované volby, okresní úřad v sídle kraje vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb složenou kauci politické straně, politickému hnutí nebo koalici.

(5) Konají-li se opakované volby, okresní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb složenou kauci politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi.

§ 85

Příspěvek na úhradu volebních nákladů

Příspěvek na úhradu volebních nákladů se poskytuje pouze za výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna sdělí, po ověření volby poslanců, Ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice.Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 procento z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 110 Kč.

§ 92

nadpis vypuštěn

(1) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou

a) postup obecních úřadů, okresních úřadů a v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí postup zastupitelských úřadů při sestavování a vedení zvláštních seznamů a pořizování výpisů z nich,

b) způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb,

c) v dohodě s Českým statistickým úřadem 1. formu spolupráce orgánů státní správy při předávání podkladů z kandidátních listin a přihlášek k registraci pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic Českým statistickým úřadem a při kontrole správnosti údajů uváděných politickými stranami, politickými hnutími a koalicemi při podávání kandidátních listin a přihlášek k registraci a losování čísel pro označení hlasovacích lístků, 2. postup obecních úřadů, okresních úřadů v sídle kraje, okresních úřadů v sídle volebního obvodu a zastupitelských úřadů při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace, 3. vzor kandidátní listiny, přihlášky k registraci, hlasovacího lístku, zvláštního seznamu voličů, osvědčení o zvolení, vzory tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do Parlamentu České republiky, vzory dalších dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků,

d) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty,

e) po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí způsob rozesílání hlasovacích materiálů voličům hlasujícím korespondenční volbou.

(2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce.

(3) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou.

§ 97c

(1) Zastupitelský úřad ověří k 31. lednu každého roku, zda právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, umožňují státním občanům České republiky hlasování do Poslanecké sněmovny, popřípadě zda je k zajištění hlasování na zastupitelském úřadě třeba zvláštního povolení; v takovém případě požádá o jeho vydání.

(2) Pokud nebude státním občanům České republiky umožněno hlasovat do Poslanecké sněmovny na zastupitelském úřadě, neboť právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, to nedovolují, anebo pokud nebylo povolení vydáno, obdrží voliči zapsaní ve zvláštním seznamu od zastupitelského úřadu voličský průkaz spolu s informací o nejbližším zvláštním volebním okrsku, kde je hlasování umožněno.

§ 97d

(1) Náklady spojené s rozesíláním voličských průkazů a volebních materiálů (úřední obálka, druhá obálka, hlasovací lístky apod.) nese stát.

(2) Náklady a nebezpečí spojené s podáním žádosti o zápis do zvláštního seznamu a s doručením obálek s hlasovacím lístkem při korespondenční volbě nese volič až do okamžiku, kdy dojde k doručení příslušné obálky zastupitelskému úřadu nebo Ministerstvu vnitra.

(3) Ze skutečnosti, že volič neobdržel včas hlasovací materiály, nelze po dni voleb vyvozovat žádné nároky. To samé platí i v případě, že obálky s hlasovacími lístky byly doručeny opožděně, nese-li nebezpečí spojené s doručením obálek volič (odstavec 2).

(4) Volič, který požádal o zápis do zvláštního seznamu podle § 6 odst. 5 písm. b) musí vždy nejpozději ve lhůtě 75 dní přede dnem voleb potvrdit zastupitelskému úřadu, že si přeje hlasovat korespondenční volbou. Toto potvrzení musí být doloženo úředně ověřeným podpisem voliče.

(5) Pokud volič změní místo trvalého pobytu v obvodu působnosti téhož zastupitelského úřadu, sdělí tuto změnu zastupitelskému úřadu, který tuto skutečnost dále oznámí Ministerstvu vnitra, popřípadě jiným orgánům, které údaje o trvalém pobytu potřebují pro účely voleb. Volič nemůže vyvozovat žádné nároky v případě, že změnu trvalého pobytu neoznámí, jakož i ze skutečnosti, že změna bude oznámena a zaregistrována opožděně a volič z tohoto důvodu neobdrží hlasovací lístky či jiné volební materiály.

(6) Zastupitelský úřad, v jehož zvláštním seznamu je volič zapsán podle § 6 odst. 5 písm. b), vyškrtne takového voliče ze seznamu, pokud volič zemře, pokud ztratí české státní občanství, pokud přestane splňovat jinou podmínku stanovenou zákonem pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pokud o to požádá. V případě, že volič nepotvrdí, že si přeje hlasovat korespondenční volbou (odstavec 4), sdělí tuto skutečnost zastupitelský úřad Ministerstvu vnitra, které takového voliče vyškrtne ze soupisu voličů hlasujících korespondenční volbou; tento volič však bude stále veden ve zvláštním seznamu podle § 6 odst. 5 písm. a).

§ 99

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ustanovení § 85 pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2002.

č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb.

Maximální počty kandidátů na kandidátních listinách

maximální počet

volební kraj č.

název

sídlo

kandidátů na

kandidátní listině

1

Hlavní město Praha

Praha

36

2

Středočeský

Praha

34

3

Jihočeský

České Budějovice

22

4

Plzeňský

Plzeň

20

5

Karlovarský

Karlovy Vary

14

6

Ústecký

Ústí nad Labem

26

7

Liberecký

Liberec

17

8

Královéhradecký

Hradec Králové

20

9

Pardubický

Pardubice

19

10

Vysočina

Jihlava

20

11

Jihomoravský

Brno

34

12

Olomoucký

Olomouc

23

13

Zlínský

Zlín

22

14

Moravskoslezský

Ostrava

36

č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb.

Volební obvod č. 12 Sídlo: Strakonice Strakonice-Písek

celý okres Strakonice, západní část okresu Písek, ohraničená na východě obcemi Protivín, Písek, Čížová, Cerhonice, Mirotice, Rakovice, Mišovice, západní část okresu Prachatice, ohraničená na východě obcemi Strážný, Lenora, Horní Vltavice, Buk, Šumavské Hoštice, Lažiště, Dvory, Husinec, Těšovice, Vitějovice, Hracholusky, Strunkovice nad Blanicí

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

§ 20

(1) Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek za podmínek stanovených zákonem.

(2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát.

(3) Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě (§ 18 odst. 1) výroční finanční zprávu.

(4) Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů.

(5) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec nebo senátor na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

(6) Stálý příspěvek činí ročně 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.

(7) Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.

(8) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva

hlavního města Prahy zvolen. Jestliže byl poslanec, senátor, člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden. Není-li na uprázdněný mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy náhradník nebo zanikne-li mandát senátora

v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně nebo hnutí nenáleží.

(9) Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a stanovení jeho výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 3 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

(10) Jestliže se dohody podle odstavce 9 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu Ministerstvo financí vyplatí stálý příspěvek i zpětně.

(11) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb tohoto volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější. Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy, náleží straně a hnutí roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, k novým volbám do zastupitelstva kraje nebo do zastupitelstva hlavního města Prahy. Uprázdní-li se mandát poslance, člena zastupitelstva kraje nebo člena zastupitelstva hlavního města Prahy a na uprázdněný mandát není náhradník nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.

§ 23

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení § 20 odst. 6 a 7 pozbývají platnosti dnem 31. prosince 2002.

3

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací