A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu.
Navrhovaný zákon má výrazně harmonizační povahu; sleduje se jím dosažení plné slučitelnosti právního řádu České republiky s právními akty Evropských společenství v oblasti civilního procesního práva a v oblasti upravované obchodním zákoníkem. Součástí harmonizačních opatření je i navrhovaná novelizace zákona o ochraně spotřebitele, bez níž by nebylo možno realizovat pro oblast ochrany práv spotřebitelů navrhované procesní úpravy.
Dále je navrhována změna nebo upřesnění některých dalších ustanovení občanského soudního řádu; navrhované úpravy jsou vyvolány zejména změnami souvisejících vnitrostátních právních předpisů, např. novelizací obchodního zákoníku nebo přijetím zákona o majetku České republiky - cílem je zajištění vnitřního souladu celého právního řádu.
V souvislosti s navrhovanými úpravami je dále navrhováno do obecných procesních ustanovení občanského soudního řádu převést ta ustanovení zvláštních zákonů (např. obchodní zákoník), která se vyskytují souběžně a upravují v zásadě stejné procesní postupy pro různé věci.
Současně s těmito úpravami a v návaznosti na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve věci vládního návrhu zákona o pojistné smlouvě a o změně některých souvisejících zákonů (parlamentní tisk č. 838) vláda předkládá i dopracované znění právní úpravy pojistné smlouvy. V souladu s původním návrhem je pojistná smlouva předložena v pojetí absolutního obchodu, a proto je zařazena jako zvláštní díl XXVII do části třetí hlavy druhé obchodního zákoníku. V souvislosti s tím se navrhuje provést i příslušnou úpravu občanského zákoníku.
B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Ve vztahu k právu Evropských společenství jde konkrétně o implementaci
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES, o žalobách na zdržení pro ochranu zájmů spotřebitelů (31998L0027),
- směrnice Rady 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (32000L0043),
- směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví rámec pro rovné zacházení v případě zaměstnání nebo povolání (32000/L0078),
- směrnice Rady 84/450/EHS, o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se klamavé reklamy (31984L0450), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES, kterou se mění směrnice č. 84/450/EHS, o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu (31997L0055),
- směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (32000L0035),
- směrnice č. 78/855/ES vycházející z článku 54 odstavec 3 g) smlouvy a týkající se fúzí akciových společností (31978L0855)
- směrnice č. 82/891/ES vycházející z článku 54 odstavec 3 bod g) smlouvy a týkající se rozdělení akciových společností (31982L0891)
- směrnice Rady 78/473/ES týkající se soupojištění a čl. 10 odst. 2 písm. a) Nařízení Komise č. 92/3932/ES týkající se soupojištění provozovaného pojišťovacími pooly,
- směrnice Rady 87/344/ES týkající se pojištění právní ochrany,
- směrnice Rady 88/357/ES týkající se definice velkých rizik,
- směrnice Rady 88/357/ES týkající se práva platného pro pojistné smlouvy uzavírané v neživotním pojištění,
- směrnice Rady 90/619/ES týkající se práva platného pro pojistné smlouvy uzavírané v životním pojištění,
- směrnice Rady 92/96/ES týkající se povinnosti sdělovat informace zájemci před uzavřením pojistné smlouvy a pojistníkovi během jejího trvání,
- směrnice Rady 88/357/ES, ve znění Směrnice Rady 92/49/ES, týkající se podmínek pro uzavírání pojistných smluv v případě, kdy se jedná o povinné pojištění uložené členským státem,
- přílohy II. směrnice Rady 92/96/ES týkající se rozsahu informací, které musí být sděleny zájemci před uzavřením pojistné smlouvy a pojistníkovi během jejího trvání.
Navrhuje se rovněž do obchodního zákoníku převést ta ustanovení nařízení Rady 2137/85/EHS o evropském hospodářském zájmovém sdružení (31985R2137), u nichž je to vzhledem k povaze tohoto právního předpisu Evropských společenství nutné.
Navrhovanými úpravami by mělo dojít k zajištění plné slučitelnosti příslušné vnitrostátní úpravy s odpovídající úpravou práva Evropských společenství.
Pokud jde o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/31/ES, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"), je třeba uvést, že tato implementace spadá do gesce Úřadu pro veřejné informační systémy, který na základě úkolu uloženého Národním programem přípravy České republiky na členství v Evropské unii měl v březnu letošního roku předložit vládě k projednání materiál "Návrh legislativního postupu pro podporu elektronického obchodu v ČR v návaznosti na směrnici 2000/31/ES Evropského parlamentu a Rady z 8. června 2000 o elektronickém obchodu". Protože dosud není vyřešena otázka, zda ustanovení směrnice, která mají soukromoprávní charakter, budou součástí samostatného zákona zabývajícího se elektronickým obchodem či zda budou implementována do platných právních předpisů soukromého práva, není vhodné, aby se tato ustanovení stala součástí předkládané novelizace občanského a obchodního zákoníku.
C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet.
Navrhovaná úprava si nevyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu ani nárůst pracovních sil.
Část první článek I
K bodu 1: Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech byl nahrazen zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, který přesunul soudní ingerenci do správního soudnictví. Dosavadní ustanovení § 9 odst. 2 písm. b) je proto obsoletní.
K bodu 2: Jedná se o upřesnění ve vztahu k novelizaci obchodního zákoníku, která namísto pojmu ”obchodní jméno” zavedla pojem ”obchodní firma”.
K bodu 3: S ohledem na zařazení pojistné smlouvy mezi absolutní obchody je nutná změna občanského soudního řádu zaměřená na věcnou příslušnost soudů při řešení sporů vyplývajících z pojistných smluv. Okresní soudy by měly projednávat v I. stupni všechny spory vznikající z pojistných smluv, neboť by jinak mohlo dojít k rozdvojení soudních řízení, např. při soudním řízení o náhradu škody způsobené provozem silničního vozidla, kdy žalobu proti škůdci by v I. stupni projednával okresní soud, a žalobu proti pojistiteli (v případě přímého nároku poškozeného vůči pojistiteli) by v I. stupni projednával krajský soud.
K bodům 4 a 5: Směrnice č. 2000/43/ES požaduje po členských státech, aby ve svém právu zajistily v soudním řízení možnost zastupování osob, které se cítí poškozeny v důsledku svého rasového nebo etnického původu, sdruženími, mezi jejichž cíle patří ochrana těchto osob; to je proto potřeba promítnout do obecné úpravy zastupování v občanském soudním řízení. Obdobný požadavek vyplývá ze směrnice 2000/78/ES pro zastupování osob, které se cítí poškozeny v důsledku svého náboženství, světového názoru, invalidity, věku nebo sexuální orientace. Vzhledem k platné právní úpravě již obsažené v § 133a občanského soudního řádu byla občanským sružením sledujícím příslušné cíle dána možnost zastupovat i osoby, které jsou účastníky řízení ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví.
K bodům 6 a 7: V návaznosti na používání nových prostředků komunikace je potřeba upravit též jejich použití při doručování písemností v soudním řízení.
K bodům 8 a 9:Navrhovaná úprava sleduje promítnutí úpravy zákona č. 219/2000 Sb., o majetku státu, kterým byl do právního řádu zaveden pojem ”organizační složka státu”, tomu je potřeba přizpůsobit i úpravu doručování státu v rámci občanského soudního řízení. Úprava vychází z postavení státních orgánů jako organizačních složek státu, jejichž jednání je jednáním státu. Samostatně je potřeba zachovat doručování správním úřadům, které vystupují jako účastníci řízení ve správním soudnictví. V návaznosti na přijetí zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, je potřeba upravit též doručování soudní exekutorům.
K bodu 10: Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), promítl možnost učinit podání v elektronické podobě jen do § 42 o.s.ř., je však potřeba umožnit i soudu použití prostředků elektronické komunikace.
K bodu 11: Jedná se o upřesnění ve vztahu k pojmům užívaným obchodním zákoníkem po jeho novelizaci a zákonem o majetku České republiky.
K bodu 12: V § 54 odst. 3 a v § 55 obchodního zákoníku jsou uvedena ustanovení procesní povahy, která z hlediska systematického do obchodního zákoníku nepatří; dosud byla tato ustanovení přímo vázána k aktivní procesní legitimaci právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů (§ 54 odst. 1 obchodního zákoníku). Navrhuje se tuto úpravu převést do občanského soudního řádu a spojit s úpravou týkající se řízení ve věcech ochrany spotřebitele v návaznosti na implementaci směrnice 98/27/ES.
Do občanského soudního řádu se v podstatě přejímá § 54 odst. 3 obchodního zákoníku; procesní důsledky tohoto ustanovení se budou vztahovat i na řízení ve věcech ochrany spotřebitele, pokud žalobcem bude oprávněná spotřebitelská organizace.
Do občanského soudního řádu se nepřejímá ustanovení obchodního zákoníku o tom, že další osoby se mohou připojit k zahájenému sporu podle obecných ustanovení jako vedlejší účastníci. Tato možnost obecně plyne z § 93 občanského soudního řádu.
Protože (ať již přímo nebo zprostředkovaně) obsahuje obchodní zákoník v řadě ustanovení týkajících se přeměn obchodních společností odkaz na § 54 odst. 3, který se navrhuje zrušit, byl do novelizace občanského soudního řádu (§ 83 odst. 2) zařazen i odkaz na řízení ve věcech přeměn obchodních společností. Určení, o které věci konkrétně půjde, plyne z právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku; do § 220a obchodního zákoníku týkajícího se fúze sloučením akciové společnosti bude doplněna věta stanovující, že podání návrhu na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi má účinky stanovené zvláštním právním předpisem (občanským soudním řádem v § 83 odst. 2). Tímto způsobem budou účinky podle o.s.ř. vztaženy nejen na podání výše uvedeného návrhu, ale i na podání žalob týkajících se dalších forem přeměn akciové společnosti i dalších obchodních společností, jejichž právní úprava v obchodním zákoníku na § 220a (a jeho prostřednictvím na rušený § 54 odst. 3) přímo či nepřímo odkazuje.
Implementací směrnice 200/35/ES, o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích se do obchodního zákoníku doplňuje nové ustanovení § 369a odst. 5, podle kterého se právnické osoby založené s cílem hájit zájmy podnikatelů mohou domáhat, aby se podnikatel zdržel ve stanovených věcech použití obecných obchodních podmínek, které mají zneužívající povahu vzhledem k věřitelům; i pro tyto případy je potřeba upravit překážku již zahájeného řízení vůči jiným žalobcům.
Obdobnou úpravu je navrhováno zavést i ve vztahu k žalobám na zdržení se protiprávního jednání v návaznosti na implementaci směrnice 98/27/ES. Ohledně terminologického souladu směrnice 98/27/ES z toho hlediska, jaký žalobní petit může požadovat (čeho se může domáhat) oprávněná spotřebitelská organizace směrnice v čl. 2 odst. 1 písm. a) uvádí:
”1. Member states shall designate the courts or administrative authorities competent to rule on proceedings commenced by qualified entities within the meaning of Article 3 seeking:
(a) an order with all due expediency, where apropriate by way of summary procedure, requiring the cessation or prohibition of any infringement;”.
Z hlediska ustálené procesní terminologie je plně postačující formulovat, že žalobce se může domáhat zdržení se (něčeho – protiprávního jednání). V tomto pojmu je obsaženo jak ukončení, tak zákaz porušování. Takto formulovaný žalobní petit je v plném souladu s požadavky shora uvedené směrnice.
K bodu 13: Jde o nápravu technického nedopatření, kdy novela obchodního zákoníku zavedla do § 109 odst. 2 poznámku pod čarou č. 33c), aniž stanovila její text.
K bodu 14 a 15: Podle směrnice 2000/43/ES, jsou členské státy EU povinny ve svém právním řádu zajistit, aby v případech, kdy osoby, které se považují za poškozené, protože vůči nim nebylo postupováno podle zásady rovného zacházení a předloží soudu skutečnosti, podle nichž se lze domnívat že došlo k jejich přímé nebo nepřímé diskriminaci, bylo povinností žalovaného prokázat, že k porušení zásady rovného zacházení nedošlo. Obdobný požadavek obsahuje směrnice 2000/78/ES ve vztahu k osobám, které se cítí diskriminovanými v důsledku svého náboženství, světového názoru, invalidity, věku nebo sexuální orientace. Povinnost dosáhnout souladu svého právního řádu se směrnicí 2000/43/ES mají členské státy EU do 19.7.2003, a se směrnicí 2000/78/ES do 2. prosince 2003. K zajištění plného souladu občanského soudního řádu s oběma směrnicemi se proto navrhuje rozšíření obdobné, a již platné úpravy důkazního břemene ve vztahu k diskriminaci na základě pohlaví, též na případy diskriminace uvedené v těchto směrnicích.
K bodu 16: Podle § 55 odst. 2 obchodního zákoníku může soud účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění; tato právní úprava se vztahuje na rozhodnutí ve věcech ochrany proti nekalé soutěži. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES v čl. 2 odst. 1 písm. b) požaduje v zásadě stejnou právní úpravu pro soudní rozhodnutí ve věcech, v nichž žalobu podaly oprávněné spotřebitelské organizace z důvodu veřejného zájmu. V zájmu sjednocení procesních ustanovení se navrhuje platná ustanovení převést do občanského soudního řádu s tím, že uveřejnění bude možné i ve spotřebitelských sporech; z hlediska implementace směrnice 98/27/ES není věcný důvod pro odlišnou úpravu v těchto věcech.
K bodu 17: Jedná se o úpravu ve vztahu nově vkládanému ustanovení § 159a odst. 2. Z důvodu přehlednosti se navrhuje v § 159 upravovat jen podmínky, za nichž rozsudek nabývá formální právní moci.
K bodu 18: Navrhuje upravit závaznost výroku pravomocného rozsudku v samostatném ustanovení a zároveň převést do této úpravy i zvláštní úpravy závaznosti rozsudku pro další oprávněné osoby ze stejného právního vztahu nebo práva, obsažené dosud v obchodním zákoníku a zákoně o ochraně hospodářské soutěže. Obdobnou úpravu se navrhuje zavést rovněž pro další oprávněné osoby ve spotřebitelských sporech ve vztahu k implementaci směrnice 98/27/ES.
Část druhá článek II
K bodu 1: Navržené ustanovení představuje zpřesnění údajů, jež je třeba zapisovat do obchodního rejstříku u podniku zahraniční osoby a u organizační složky podniku zahraniční osoby.
K bodu 2: Ustanovení § 44a vychází z směrnice č. 84/450/EHS, o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření členských států ve věci klamavé reklamy, ve znění směrnice č. 97/55/ES, která mění směrnici č. 84/450/EHS o klamavé reklamě a doplňuje do ní ustanovení o srovnávací reklamě.
Definice reklamy, z níž vychází pojetí klamavé reklamy a srovnávací reklamy, byla na základě těchto právních předpisů Evropských společenství zařazena před zvláštní skutkové podstaty nekalosoutěžního jednání.
Návrh obsahuje v souladu s právem Evropských společenství širší definici reklamy, než je uvedena v zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., popřípadě v návrhu novelizace tohoto zákona, které reklamu omezují pouze na reklamu šířenou sdělovacími prostředky.
K bodům 3 a 4: Skutková podstata klamavé reklamy se nově definuje v souladu s požadavky směrnice č. 84/450/EHS, z tohoto předpisu Evropských společenství byla rovněž převzata kriteria pro určování klamavé reklamy.
K bodům 5 a 6:Vzhledem k novele občanského soudního řádu se v § 54 zrušuje odstavec 3 a zrušuje se § 55.
K bodu 7: Navržené ustanovení předpokládá, že se evropské hospodářské zájmové sdružení bude považovat za obchodní společnost. V důsledku toho se na ně bez dalšího budou vztahovat obecná ustanovení obchodního zákoníku o obchodních společnostech.
K bodům 8 až 11: Vázanost režimu odpovídajícího směrnici Rady č. 78/855/EHS ze dne 9. října 1978 o fúzích akciových společností přijatá podle čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o založení EHS na typ smlouvy podle platného § 67 odst. 1 umožňuje tomuto režimu se vyhnout, jestliže bude uzavřena smlouva jiného typu nebo nepojmenovaná. Je proto třeba vymezit rámec tohoto režimu shodně se směrnicí a nikoli jenom ve vazbě na pojem podniku, který je užší. Jde o přesnější harmonizaci s čl. 30 a 31 uvedené směrnice.
Změny v následujících odstavcích § 67a jsou podmíněny rozšířením odstavce prvého.
K bodu 12:Ustanovením § 75c je do obchodního zákoníku implementováno nařízení č. 2137/85 o evropském hospodářském zájmovém sdružení. Vzhledem k právní povaze nařízení, které je přímo závazné a není ho tedy třeba celé převádět do národního právního řádu, jsou v obchodním zákoníku upraveny pouze ty otázky evropských sdružení, o nichž to nařízení výslovně stanoví. Právní poměry evropského sdružení se budou primárně řídit nařízením č. 2137/85; ve věcech, ve kterých to nařízení připouští, nebo ve věcech, které nařízení neupravuje, bude nutno postupovat podle českého práva. V souladu s nařízením č. 2137/85 se v návrhu stanoví, že evropské sdružení je právnickou osobou.
Povinnost zapisovat evropské sdružení, které má sídlo v České republice, jakož i pobočky evropského sdružení, které má sídlo mimo území České republiky, do obchodního rejstříku, plyne rovněž z právního předpisu Evropských společenství.
V návaznosti na ustanovení § 31 odst. 1 obchodního zákoníku, který stanoví, že návrh na zápis do obchodního rejstříku podává oprávněná osoba, jíž se zápis týká, nebo osoby oprávněné k tomu podle zákona, a na čl. 1 odst. 2 nařízení č. 2137/85, z nějž lze vyvodit, že sdružení vzniká až zápisem do obchodního rejstříku, byly v návrhu určeny osoby, které jsou oprávněny podat návrh na zápis evropského sdružení do obchodního rejstříku. Rovněž byly určeno, kdo podává návrh na zápis pobočky evropského sdružení do obchodního rejstříku.
Návrh dále v souladu s nařízením určuje podrobnosti týkající se zápisu evropského sdružení do obchodního rejstříku, firmy evropského sdružení a zveřejňování údajů týkajících se evropského sdružení.
Navrhovaný § 75d vztahuje na evropské sdružení účinnost 196a obchodního zákoníku, který upravuje disposice s majetkem akciové společnosti v případech, kdy druhou stranou smlouvy je např. člen orgánu společnosti; toto ustanovení návrhu navazuje na čl. 3 nařízení. Návrh dále určuje podmínky, za nichž se právnické nebo fyzické osoby mohou stát členy nebo jednateli evropského sdružení, a podmínky výkonu funkce jednatele evropského sdružení.
V § 75e se upravuje způsob zániku členství v evropském sdružení ve vazbě na prohlášení konkursu na jeho majetek nebo nařízení výkonu rozhodnutí či vydání exekučního příkazu k postižení podílu člena v evropském sdružení (čl. 28 nařízení).
Ustanovení § 75g vztahuje na ručení členů evropského sdružení ustanovení obchodního zákoníku o ručení společníků veřejné obchodní společnosti a doplňuje tak ustanovení čl. 24 nařízení rady č. 2137/58.
K bodu 13: Navržená změna je důsledkem zrušení § 54 odst. 3 obchodního zákoníku, v podrobnostech odkazujeme na důvodovou zprávu k bodu 9 části první tohoto návrhu.
K bodu 14: Navrženou úpravou se odstraňují pochybnosti při interpretaci ustanovení § 220d odst. 4 obchodního zákoníku, podle jehož platného znění je akciová společnost povinna vydat akcionáři bezplatně, pouze za úhradu nákladů, písemnosti vymezené v zákoně.
K bodům 15 a 16: Novelizací obchodního zákoníku se pojistná smlouva včleňuje mezi smlouvy obchodní. Vyloučení použitelnosti ustanovení § 263 má vazbu na návrhnové právní úpravy pojistné smlouvy.
K bodu 15: Navržený § 369a představuje implementaci směrnice 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Nově se stanoví okamžik splatnosti úroků z prodlení v obchodních vztazích mezi podnikateli nebo mezi podnikateli a státem, obcemi, vyššími územními samosprávnými celky nebo státními organizacemi, a další podmínky vzniku nároku na úroky z prodlení. Dále se stanoví zvláštní důvod neplatnosti dohody smluvních stran týkající se splatnosti úroků z prodlení. Taková dohoda se stává neplatnou, pokud je zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli.
Návrh rovněž upravuje právo právnických osob založených s cílem hájit zájmy podnikatelů domáhat se u soudu, aby se podnikatel, který používá obecné obchodní podmínky, které se týkají splatnosti a výše úroků z prodlení a mají vzhledem k věřitelům zneužívající povahu, tohoto jednání zdržel.
K bodu 16:
K § 728a:
Pojistná smlouva se charakterizuje jako synallagmatický právní vztah vznikající mezi pojistitelem, který se v pojistné smlouvě zavazuje poskytnout pojistné plnění v případě vzniku pojistné události, a pojistníkem, který se v této smlouvě zavazuje platit pojistné.
Vymezuje se základní obsah pojistné smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou pojistné podmínky. Tyto pojistné podmínky jsou z hlediska druhů blíže definované v § 3 písm. u) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Zákon současně stanoví i základní obsah pojistných podmínek, a to pouze v nejobecnější rovině, neboť tento obsah je převážně závislý na typu pojištění.
Pro uzavření pojistné smlouvy se předpokládá písemná forma návrhu na její uzavření, která však nemusí být vždy dodržena. Písemná forma se nevyžaduje v případě pojištění krátkodobého, kterým se rozumí pojištění sjednané na dobu kratší než 1 rok. V případech krátkodobého pojištění, např. v pojištění cestovních výloh, kdy je třeba uzavřít pojistnou smlouvu během krátkého časového okamžiku, lze pojistnou smlouvu uzavřít např. telefonicky. V takovém případě však musí pojistitel vydat pojistníkovi pojistku jako doklad o uzavření pojistné smlouvy. Pokud byla pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, je povinností pojistitele vydat pojistníkovi stejnopis pojistné smlouvy.
Pojistná událost musí být v pojistné smlouvě přesně vymezena, přičemž může být vymezena i zvláštním právním předpisem ( např. § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebo § 6 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu). Zejména v povinném pojištění odpovědnosti za škodu, kde je základním cílem ochrana poškozených osob, zvláštní právní předpisy ukládají pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění i v případě, kdy nebyla splněna podmínka nahodilosti vzniku škody, tj., kdy škoda byla způsobena úmyslným jednáním pojištěného nebo pojistníka.
K § 728b:
Pojistná smlouva je definována jako smlouva o finančních službách, což odpovídá změnám v občanském zákoníku v souvislosti s právní úpravou adhezních smluv. Jako pojistitel může pojistnou smlouvu uzavřít pouze právnická osoba, která může provozovat pojišťovací činnosti podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví.
V případě povinných pojištění, kde je základním cílem ochrana poškozených osob, je vyloučena možnost odchylky v pojistné smlouvě od ustanovení navrhovaného zákona, resp. zvláštního zákona upravujícího povinné pojištění, jestliže by tato odchylka vedla ke snížení rozsahu pojištění, který je stanoven zvláštním zákonem ukládajícím povinnost pojištění.
K § 728c
Jedním z významných nedostatků stávající právní úpravy je nedostatečné vymezení základních pojmů používaných v soukromém pojištění. To v praxi vede k nejednotnosti výrazů užívaných v pojistných smlouvách a pojistných podmínkách. Zákon tak pro účely předmětné právní úpravy definuje základní pojmy související se vznikem a trváním pojištění a pojmy vztahující se k pojištění sjednávanému v souladu s pravidly platnými v rámci EU. Z důvodu lepší srozumitelnosti navrhovaného zákona jsou některé pojmy vymezeny přímo v textu zákona, a to v případech, které předkladatel považuje za účelné.
K § 728d:
Upravuje se způsob uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva se uzavírá přijetím návrhu na její uzavření, který může být podán pojistitelem, pojistníkem nebo osobou zmocněnou jedním z navrhovatelů, tj. pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem. K přijetí návrhu je stanovena doba jednoho měsíce, nebylo-li dohodnuto jinak. V případě, že se jedná o pojištění životní, kde je podmínkou přijetí návrhu lékařská prohlídka pojištěného, resp. pojistníka, je stanovena 2 měsíční lhůta k přijetí návrhu.
Návrh je přijat okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení druhé smluvní strany o přijetí svého návrhu nebo, bylo-li dohodnuto, že návrh předložený pojistitelem lze přijmout zaplacením stanoveného pojistného, je návrh přijat zaplacením tohoto pojistného, tj. převedením nebo poukázáním pojistného na účet pojistitele.
Pokud druhá strana návrh přijme s výhradami nebo se změnami v předloženém návrhu, považuje se takové přijetí návrhu za nový návrh. Druhá smluvní strana má lhůtu 1 měsíce na to, aby se vyjádřila k upravenému návrhu, marné uplynutí této lhůty je považováno za odmítnutí návrhu. Stejným způsobem jako u návrhu na uzavření pojistné smlouvy se postupuje v případě prodloužení nebo změny pojistné smlouvy.
Pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy. V pojistné smlouvě však lze dohodnout, že pojištění vznikne později, tzn., že pojistná smlouva bude platná ode dne jejího uzavření, avšak účinná později, ode dne stanoveného v pojistné smlouvě, nebo, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Podmínkou plnění pojistitele je v takovém případě nevědomost nebo nemožnost dozvědět se ze strany pojistníka, že nastala pojistná událost a naopak, pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době vzniku pojištění věděl, popř. mohl vědět, že nemůže dojít k pojistné události.
K § 728e:
Obecně se pro úkony týkající se soukromého pojištění stanoví písemná forma. Tento nebo jiný zákon může pro některé úkony stanovit i jinou než písemnou formu. Z uvedeného vyplývá, že pokud se v navrhovaném zákoně stanoví povinnosti podat vysvětlení, doložit skutečný stav, dát souhlas apod., rozumí se tím, že všechny tyto právní úkony musí být učiněny v písemné formě.
Vážným nedostatkem stávající právní úpravy je absence ustanovení o doručování obdobná, jako je tomu např. v občanském soudním řádu, správním řádu atp., provedená zákonem č. 29/2000 Sb. Dosavadní úprava založená na principu dostání se písemnosti do sféry vlivu adresáta dovoluje pojistníkům obcházet ustanovení zákona a znemožňuje tak doručování např. výpovědí pojištění v pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla pojistitelem.
K § 728f:
Promlčecí doba je tak jako v současnosti tříletá, s výjimkou životních pojištění, kde je desetiletá. Je samozřejmé, že bude-li se jednat o připojištění k životnímu pojištění, tj. bude se jednat o rozšíření pojistné ochrany např. pro případ úrazu nebo nemoci, které je sice závislé na existenci hlavního pojištění tj. životního, pak promlčecí lhůta bude pro nároky z připojištění tříletá. Z důvodů jednoznačnosti se přímo říká, že stejná promlčecí doba se vztahuje i na nároky poškozeného, jestliže mu vůči pojistiteli vzniká přímý nárok na pojistné plnění, a na nárok pojištěného na úhradu částky, kterou tato osoba vyplatila přímo poškozenému jako náhradu škody, za kterou pojištěný odpovídá a kterou by jinak musel podle pojistné smlouvy uhradit pojistitel přímo poškozenému.
K § 728g:
Pojistiteli se stanoví obligatorní povinnost vydat pojistníkovi pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. V případě, že pojistná smlouva nebyla uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat nejméně údaje, které jsou základním obsahem pojistné smlouvy (§ 728a odst. 1 a 2).
K § 728h:
Ten, kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu (pojistník) nemusí být ve všech případech současně osobou, na jejíž život, zdraví, věc, právo, odpovědnost za škodu nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje (pojištěný). V takovém případě se jedná o pojištění cizího pojistného rizika. Pojištěný, který není současně pojistníkem musí být ze strany pojistníka seznámen s obsahem pojistné smlouvy. Je-li osobou oprávněnou k přijetí pojistného plnění pojistník, musí být pojištěným dán souhlas k takovému plnění. K uplatnění tohoto práva musí pojistník pojistiteli prokázat, že pojištěného seznámil s obsahem pojistné smlouvy.
V případě smrti pojistníka jako fyzické osoby nebo jeho zániku bez právního nástupce jako právnické osoby, vstupuje na místo pojistníka pojištěný, přičemž navrhovaný zákon umožňuje odchylnou úpravu v rámci pojistné smlouvy. Bylo-li sjednáno pojištění vztahující se na cizí pojistné riziko více osob, pak musí pojistná smlouva obsahovat i úpravu týkající se dalšího trvání pojištění pro tyto případy.
K § 728i:
Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby, kdy právo na pojistné plnění nevzniká osobě, která jako pojistník pojišťuje vlastní pojistné riziko, ale jiné osobě určené pojistnou smlouvou. Pro takovouto smlouvu platí úprava § 50 občanského zákoníku. Souhlas této třetí osoby může být dán až při uplatnění práva na pojistné plnění. V takovém případě se tato třetí osoba stává účastníkem pojištění teprve udělením souhlasu.
K § 728j:
Pojistné je úplatou pojistníka za závazek pojistitele poskytnout v případě vzniku pojistné události dohodnuté plnění. Pojistné stanoví vždy pojistitel, a to s ohledem na jeho zkušenosti a znalosti vyjádřenými většinou matematickými propočty. Nedohodne-li se pojistitel s pojistníkem jinak, vzniká mu právo na pojistné dnem uzavření pojistné smlouvy, nejdříve však dnem počátku pojištění, tj. dnem, od kterého vzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění v případě vzniku pojistné události.
Splatnost pojistného je určena pojistnou smlouvou a nebylo-li jinak dohodnuto, je běžné pojistné splatné dnem počátku pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění. Pro určení doby, kdy bylo pojištění zaplaceno, je rozhodná doba jeho zaplacení v hotovosti pojistiteli, a to např. u přepážky pojistitele nebo prostřednictvím k tomu pojistitelem zmocněného pojišťovacího agenta nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo odepsáním z účtu pojistníka. Lze dohodnout i jiný způsob zaplacení pojistného. Zákon nebrání v praxi používanému zproštění pojistníka od placení pojistného (např. pojištění pro případ invalidity), a to v případech a za podmínek stanovených pojistnou smlouvou.
K § 728k:
Obecně platí, že pojistitel má právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění. V případě, že nastane pojistná událost, v důsledku které zanikne pojistné riziko, tedy i pojistný zájem, např. totální škoda nebo smrt pojištěné osoby, vzniká pojistiteli právo na pojistné do konce pojistného období, bylo-li sjednáno pojištění za běžné pojistné, nebo za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, tj. v případě jednorázového pojistného. Úprava je dispozitivní, neboť umožňuje odchylnost ujednání v pojistné smlouvě.
V průběhu doby pojištění může z řady příčin dojít ke změně výše placeného pojistného. Takovou změnu je pojistitel povinen pojistníkovi sdělit nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného. Nesouhlas s touto změnou je pojistitel povinen pojistníkovi sdělit nejpozději do 1 měsíce od obdržení sdělení pojistitele o změně pojistného. Nesouhlas tak má za následek zánik pojištění. Mimo důvody pro zvýšení pojistného stanovené navrhovaným zákonem nelze bez souhlasu pojistníka pojistné měnit.
S výjimkou povinného pojištění, u kterého nelze krátit nároky oprávněné osoby, je pojistitel oprávněn započíst si proti svému pojistnému plnění částky dlužného pojistného, popř. jiné splatné pohledávky z pojištění.
K § 728l:
Navrhovaný zákon dále stanoví některé základní povinnosti pojistníka a pojištěného. Jedná se zejména o povinnost pravdivě a úplně odpovědět na písemné dotazy pojistitele vznesené v souvislosti se sjednáním pojištění nebo se šetřením pojistné události. Právo na plnění z pojištění má osoba určená pojistnou smlouvou nebo zvláštním zákonem, tzv. oprávněná osoba. Ustupuje se tak od stávající právní úpravy, která obecně právo na pojistné plnění přisuzovala pojištěnému, kterému zdaleka ne ve všech případech toto právo vzniká a který není vždy současně i pojistníkem. Z tohoto důvodu se povinnost oznámit vznik pojistné události obecně ukládá pojistníkovi jako smluvní straně, není-li současně pojištěným, vzniká tato povinnost pojištěnému a v případě pojištění pro případ smrti, vzniká tato povinnost oprávněné osobě.
Pokud by oprávněná osoba způsobila pojistnou událost úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba, nenabude tato oprávněná osoba práva na pojistné plnění.
K § 728m:
Stanoví se povinnost pojistníka nebo pojištěného v případě pojištění cizího pojistného rizika bezodkladně oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného zájmu nebo rizika.
Je-li důsledkem změny pojistného rizika takové jeho zvýšení, že by za těchto podmínek pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel nebo by ji uzavřel za jiných podmínek, vzniká mu právo navrhnout změnu pojistné smlouvy, a to do 1 měsíce od doby, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl. Navrhovaná změna pojistné smlouvy se váže na dobu, kdy se pojistné riziko zvýšilo. Zvýší-li se pojistné riziko takovým způsobem, že by pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel, může pojistnou smlouvu vypovědět.
Naopak, sníží-li se v důsledku změny podmínek pojistné riziko, je povinností pojistitele úměrně takovému snížení snížit i výši pojistného.
Marným uplynutím stanovených lhůt se pojistitel zbavuje možnosti dovolávat se dodatečně zvýšení pojistného rizika. To však neplatí v případech, kdy zvýšení pojistného rizika v průběhu doby trvání pojištění vyplývá z jeho samotného charakteru, který je zohledněn v kalkulaci pojistného, např. v pojištění úrazu nebo nemoci, kdy dochází ke zvýšení pojistného rizika v důsledku stárnutí.
K § 728n:
Stanoví se některé základní povinnosti pojistitele, kterými jsou zejména povinnost zahájit bezodkladně šetření pojistné události, poskytnout pojistné plnění do 15 dnů po skončení šetření pojistné události, poskytnout na písemné požádání oprávněné osoby přiměřenou zálohu, nemůže-li být šetření skončeno do 1 měsíce po zahájení šetření pojistné události, hradit náklady šetření, pokud nebyly vyvolány porušením povinností účastníků pojištění.
K § 728o:
Upravují se následky porušení zákonem nebo pojistnou smlouvou stanovených povinností. Pojistitel může snížit pojistné plnění v případě, kdy stanovil v důsledku porušení uvedených povinností nižší pojistné, a to v poměru stanoveného pojistného k pojistnému, které by bylo stanoveno, pokud by nebyly porušeny tyto povinnosti. Jedná-li se o porušení povinností, které měly podstatný vliv na vznik pojistné události, její rozsah nebo na šetření pojistitele, pak může pojistitel snížit své pojistné plnění v závislosti na tom, jaký vliv toto porušení mělo. Za podmínek vymezených zákonem může pojistník i pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit nebo může pojistitel odmítnout poskytnutí pojistného plnění.
K § 728p:
Upravuje se zástava, převod nebo postoupení pojistky nebo pohledávek z pojistné smlouvy, pro které platí příslušná ustanovení občanského zákoníku. V případě zastavené věci movité plní pojistitel jen se souhlasem zástavního věřitele za předpokladu, že před výplatou pojistného plnění byl pojistiteli pojištěným oznámen nebo věřitelem prokázán vznik zástavního práva v této věci. V případě zastavené nemovitosti plní pojistitel pouze se souhlasem zástavního věřitele, a to za předpokladu, že zástavní věřitel nejpozději před výplatou pojistného plnění doloží pojistiteli vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Nečinnost zástavního věřitele po obdržení sdělení pojistitele, že pojištěnému vzniklo právo na pojistné plnění, se uplynutím stanovené lhůty 1 měsíce považuje za souhlas s plněním pojistitele. Na tento důsledek však musí být zástavní věřitel pojistitelem upozorněn. V případě nesouhlasu zástavního věřitele s plněním pojistitele nebo nevyřízením podané žádosti o vklad zástavního práva je pojistitel povinen částku ve výši pojistného plnění složit do notářské úschovy. Náklady s tím spojené jdou k tíži věřitele.
K § 728r:
V praxi existuje řada důvodů, mimo již zmíněného nezaplacení pojistného, pro to, aby pojištění nezaniklo, ale aby bylo po určitou dobu přerušeno. Příkladem může být pojištění vozidla, které v důsledku dlouhodobější opravy nebude užíváno v provozu. V takovém případě může být pojištění přerušeno na dobu nutnou k jeho opravě a po tuto dobu nevzniká pojistníkovi povinnost platit pojistné a pojistiteli povinnost plnit za škodné události, které nastanou v době přerušení pojištění. Po dobu přerušení pojištění pojistiteli nevzniká povinnost plnit z pojistné smlouvy a pojistníkovi nevzniká povinnost platit pojistné. Doba přerušení pojištění se započítává do pojistné doby. Z hlediska ochrany poškozených se vylučuje přerušení povinného pojištění, jestliže existují důvody, pro které musí trvat, např. vozidlo je užíváno v provozu na veřejných pozemních komunikacích.
K § 728s až 728y:
V uvedených ustanoveních se upravují způsoby zániku pojištění. Mimo zániků pojištění, které jsou upraveny v jiných částech navrhovaného zákona, pojištění zaniká stejně jako jiné smluvní vztahy uplynutím doby, dohodou, výpovědí nebo odstoupením. Dále pojištění zaniká nezaplacením pojistného. Stávající právní úprava v § 801 občanského zákoníku, podle které v případě nezaplacení pojistného pojištění zaniká uplynutím 3, resp. 6 měsíční zákonné lhůty, umožňuje spekulace pojistníků a vystavuje pojistitele dlouhodobé povinnosti plnit, aniž by bylo zaplaceno pojistné. Na rozdíl od toho se navrhovaným zákonem předkládá úprava, která podmiňuje zánik pojištění pro neplacení pojistného upozorněním pojistitele na nezaplacení nebo jen částečné zaplacení pojistného a důsledky s tím spojené. Obdobná úprava je již obsažena v § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Takové pojištění lze obnovit při splnění podmínek stanovených pojistnou smlouvou v době jejího uzavření nebo dohodnutých s pojistitelem dodatečně.
Dalším důvodem zániku pojištění je odstoupení od pojistné smlouvy, v důsledku kterého na rozdíl od stávající právní úpravy smlouva nezaniká ex tunc, ale ex nunc podle § 349 obchodního zákoníku, a odmítnutí poskytnutí pojistného plnění pojistitelem, jestliže mu byly při uzavírání pojistné smlouvy vědomě poskytnuty nepravdivé nebo neúplné odpovědi, které pojistitel nemohl při uzavření pojistné smlouvy zjistit a které byly pro toto uzavření podstatné. Zvláštní zákon však může tento způsob zániku vyloučit, je-li zde silnější ochrana poškozeného, např. § 10 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V takovém případě vzniká pojistiteli právo, aby mu částku vyplaceného pojistného plnění uhradil pojištěný.
Pojištění může zaniknout i z jiných důvodů, zejména zánikem pojistného nebezpečí, pojištěné věci nebo jiné majetkové hodnoty, smrtí fyzické nebo zánikem právnické osoby.
K § 728z:
Jednou z řady změn, které přináší navrhovaný zákon, je rozlišování dvou základních forem pojištění, a to pojištění škodového a pojištění obnosového. Škodové pojištění slouží k náhradě škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Na rozdíl od pojištění obnosového tak pojistitel nemůže ze škodového pojištění poskytnout pojistné plnění z pojistné události v částce vyšší než je vzniklá a prokázaná škoda, s drobnými výjimkami, které tento zákon umožňuje např. v souvislosti s pojištěním na novou cenu.
K § 728za:
Změny ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví majetku, ke kterému se pojištění váže může mít různý dopad na podmínky dalšího trvání pojištění. Ty jsou závislé na charakteru pojištění. Z tohoto důvodu se obecně s touto změnou spojuje zánik pojištění. Pokud podle pojistných podmínek v důsledku této změny pojištění nezaniká, navrhovaný zákon ukládá pojistiteli povinnost upravit ve svých pojistných podmínkách podmínky dalšího trvání pojištění a způsob přechodu práv a povinností z pojištění. Ty budou odlišné v závislosti od sjednaného pojištění.
K § 728zb:
Pojistitel má možnost omezit jak horní, tak i spodní hranici svého plnění. Jak již bylo uvedeno výše, škodové pojištění nesmí vést k obohacení. V případě pojištění věci nebo jiného majetku, jehož hodnota je ocenitelná v době sjednání pojištění, by horní hranice plnění měla odpovídat hodnotě takovéto věci nebo majetku vyjádřené v penězích formou pojistné částky. Tuto stanoví pojistník a ten je také povinen změny této hodnoty pojistiteli oznámit, v opačném případě se vystavuje nebezpečí přepojištění nebo podpojištění podle § 728zn a 728zo. Zákon spojuje taková ujednání pojistné smlouvy, která by pojistnou částku vztahovala k hodnotě pojištěného majetku v době vzniku, s její neplatností. Důvodem je zabránit možným podvodům, neboť taková ustanovení pojistné smlouvy by nutila pojistitele plnit bez ohledu na výši pojistného rizika, které bylo základem pro stanovení výše pojistného v době sjednání pojistné smlouvy.
V těch druzích pojištění, kde v době uzavření pojistné smlouvy nelze určit pojistnou hodnotu pojištěné věci, např. pojištění odpovědnosti, pojištění právní ochrany, pojištění finančních ztrát, atp., lze horní hranici pojistného plnění omezit tzv. limitem pojistného plnění. V takovém případě pojistitel nemůže používat institutu přepojištění a podpojištění a je v závislosti na obsahu pojistné smlouvy povinen plnit do výše skutečné škody, nejvýše však do sjednaného limitu pojistného plnění. Přesahuje-li skutečná škoda tento limit a nebylo-li sjednáno jiné pojištění, které by tento přesah krylo, jde tato škoda k tíži pojištěného. Uvedený způsob určení hranice pojistného plnění může být použit i v pojištění věci nebo jiného majetku ocenitelného v době sjednání pojištění, jestliže účelem tohoto pojištění je krytí pouze části hodnoty pojištěného majetku, tzv. zlomkové pojištění.
Pojistné plnění poskytované pojistitelem ve škodovém pojištění může být omezeno. Z hlediska spodní hranice takového omezení se používá franšíza, a to odčetná (spoluúčast) nebo integrální. Touto spodní hranicí svého plnění pojistitel vylučuje tzv. drobné škody, jejichž šetření by často bylo podstatně nákladnější než samotná výše škody a přitom je taková škoda pro pojištěného finančně únosná. Navíc má tato spoluúčast za cíl vést pojištěné osoby k předcházení škodám.
Hranice pojistného plnění se obecně vztahuje na jednu škodnou událost. Vznikne-li při jedné škodné události více pojistných událostí, pak celkové plnění pojistitele za všechny pojistné události nemůže překročit stanovenou horní hranici. Překračuje-li skutečná škoda tuto hranici, pak se pojistné plnění poskytuje jednotlivým oprávněným osobám v poměru, v jakém je tato horní mez plnění k výši celkové škody. Zvláštní zákon však může stanovit jinak, např. § 3 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Stejně tak se lze dohodnout jinak v pojistné smlouvě.
K § 728zd až 728ze:
Je-li totéž pojistné riziko pojištěno pro stejné období u více pojistitelů nebo několika pojistnými smlouvami, hovoříme o tzv. množném pojištění. Množné pojištění může vzniknout buď jako soupojištění nebo jako souběžné pojištění anebo jako vícenásobné pojištění.
Soupojištění je vyjádřením jednoho ze dvou základních způsobů dělení pojistného rizika. Pojistné riziko, které přesahuje možnosti pojistitele, může pojistitel rozdělit v horizontální rovině mezi více pojistitelů, pak hovoříme o soupojištění, anebo část rizika předat v úrovni vertikální zajišťovně. Institut soupojištění není doposud právně upraven, což v praxi činí řadu problémů. Jedná se zejména o postavení pojistníka, který by neměl být v případě soupojištění nucen komunikovat se všemi soupojistiteli a zejména případné pojistné plnění uplatňovat na každém soupojistiteli zvlášť, ale smlouvou o soupojištění by měl být určen vedoucí soupojistitel, který jménem a na účet ostatních soupojistitelů bude uplatňovat práva a vykonávat povinnosti vyplývající z takovéto pojistné smlouvy. Soupojištění přitom může vzniknout jak s vědomím pojistníka, tak i bez jeho vědomí, tj. v případech, kdy pojistitel po uzavření pojistné smlouvy s pojistníkem rozloží převzaté pojistné riziko mezi více pojistitelů na základě smlouvy o soupojištění. Soupojištění lze provozovat i formou tzv. poolu, kdy se více pojistitelů dohodne, že bude za určitých podmínek krýt společně určitý druh pojistného rizika, většinou se bude jednat o velká pojistná rizika, např. atomová rizika. V takovém případě může funkci vedoucího pojistitele vykonávat společný orgán k tomu vytvořený nebo pojišťovací makléř.
Souběžné pojištění vzniká mezi pojistníkem a dvěma nebo více pojistiteli, s nimiž pojistník uzavřel pojistné smlouvy týkající se téhož pojistného rizika, a výše podílů jednotlivých pojistitelů na celkovém pojistném plnění nepřesáhne úhrnem pojistnou částku nebo limit pojistného plnění. V tomto případě plní každý z pojistitelů v souladu s pojistnou smlouvou až do výše sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění.
Vícenásobné pojištění vznikne tehdy, jestliže se dvě nebo více pojištění vztahují na totéž pojistné riziko, a to pro stejné období a jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěné věci nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši škody. V takovém případě je každý pojistitel povinen plnit v souladu s uzavřenou pojistnou smlouvou a jednotliví pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě stanovené horní hranice pojistného plnění. Vznik vícenásobného pojištění je pojistník povinen oznámit, jakmile se o tom dozví, každému pojistiteli, který uzavřel pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění.
Pojistitel nemůže v případě pojistné události pojistnou smlouvu týkající se vícenásobného pojištění změnit nebo zrušit, jestliže by to bylo k neprospěchu ostatních pojistitelů.
K § 728zf:
Obecným zájmem je, aby byla učiněna všechna opatření nezbytná k zabránění vzniku škod, popř. ke zmírnění jejich následků nebo k zabránění dalších následných škod. Z tohoto důvodu má pojistník nebo pojištěný anebo jiná osoba, která vynaložila náklady na odvrácení vzniku hrozící pojistné události nebo na zmírnění jejích následků, popř. z důvodů hygienických, ekologických nebo bezpečnostních, proti pojistiteli právo na úhradu těchto nákladů. Tyto náklady se nehradí osobě, která je povinna tyto náklady vynaložit v souladu s právním předpisem, kterým se ve své činnosti řídí (např. hasiči, záchranná služba, armáda, policie atp.). Výše hrazených nákladů může být pojistnou smlouvou omezena, pokud však byly tyto náklady vynaloženy se souhlasem pojistitele, je pojistitel povinen hradit tyto náklady bez omezení.
K § 728zg:
Škodové pojištění slouží k náhradě škod vzniklých v majetkové sféře pojištěných osob v důsledku pojistné události. Je proto nutné, aby nároky na náhradu škody, které vzniknou oprávněné osobě, přešly na pojistitele, a to až do výše jím vyplaceného pojistného plnění. Oprávněná osoba je povinna zabezpečit přechod těchto práv na pojistitele, v opačném případě má pojistitel právo pojistné plnění snížit nebo právo na vrácení již vyplaceného pojistného plnění. V případě povinného pojištění může být zvláštním zákonem stanovena jiná úprava, která zabezpečuje uspokojení nároků oprávněných osob v plné výši a pojistiteli právo na náhradu vyplaceného plnění vůči tomu, kdo přechod práva na pojistitele nezabezpečil nebo jinak zmařil.
K § 728zh:
Na rozdíl od pojištění škodového, je pojištění obnosové sjednáváno za účelem získání prostředků, kapitálu, rozšiřujících majetkovou sféru oprávněných osob. Plnění pojistitele může mít formu jednorázového plnění nebo formu opakujících se plateb (důchodu). Základem pro výpočet pojistného v obnosovém pojištění je částka, která má být v případě pojistné události vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.
K § 728zi:
Jedná se o další základní odlišnost obnosového pojištění od pojištění škodového. V pojištění obnosovém není vznikem práva na pojistné plnění vůči pojistiteli dotčeno právo na náhradu proti tomu, kdo za škodu odpovídá. To znamená, že např. v případě smrti pojištěné osoby, která byla způsobena protiprávním jednáním třetí osoby, nezaniká oprávněné osobě uplatněním práva na plnění z pojištění pro případ smrti pojištěné osoby vůči pojistiteli právo na náhradu škody vůči třetí osobě, která odpovídá za smrt pojištěného.
K § 728zj:
Za podmínek stanovených tímto zákonem a za podmínek, které pojistitel stanoví ve svých pojistných podmínkách, vzniká z předčasně ukončeného obnosového pojištění právo na odkupné, tj. na výplatu části nespotřebovaného pojistného uloženého jako rezerva životních pojištění, právo na redukci pojištění, tj. na snížení pojistné částky bez povinnosti platit další pojistné nebo na zkrácení doby pojištění a na obnovení pojištění po redukci.
K § 728zk až 728zo:
Ustanovení těchto paragrafů se vztahují k pojištění věci a jiného majetku. Pojištění věci lze sjednat pouze jako pojištění škodové, tj. za účelem náhrady škody vzniklé pojistnou událostí. Pojištění jiného majetku než věci může být sjednáno i jako pojištění obnosové, tj. za účelem získání určité finanční částky, např. pojištění pro případ nepříznivého počasí.
V pojistné smlouvě lze dohodnout různé způsoby pojištění z hlediska ceny, v jaké pojistitel poskytuje pojistné plnění. Pojištění tak může být např. sjednáno na časovou, obecnou, novou cenu nebo na jinou dohodnutou cenu, např. modifikovanou.
Pojištění se může vztahovat na jednotlivou věc nebo soubor věcí. V případě pojištění souboru věcí se pak pojištění vztahuje na každou věc, která v daném okamžiku náleží k tomuto souboru. V pojistné smlouvě musí být určena pojistná částka nebo limit pojistného plnění, na které je věc nebo soubor věcí pojištěn. Je-li pojištěno několik souborů, musí být horní hranice pojistného plnění určena pro každý soubor samostatně.
Zjistí-li se po pojistné události nebo po výplatě pojistného plnění, že se ztracený nebo odcizený majetek našel, vzniká pojistníkovi, resp. oprávněné osobě povinnost tuto skutečnost pojistiteli oznámit, a to bez zbytečného odkladu. Okamžikem převzetí ztraceného nebo odcizeného majetku přechází vlastnictví tohoto majetku na pojistitele, pokud nebylo ve smlouvě dohodnuto jinak. Opravu poškozeného majetku nebo odstraňování jeho zbytků může oprávněná osoba provést až na pokyn pojistitele, který musí zjistit skutečnou výši škody. To však neplatí, jestliže z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů je nutné s opravou nebo odstraněním zbytků začít dříve.
V pojištění majetku sjednávaného za účelem náhrady škody by pojistná částka měla odpovídat pojistné hodnotě pojištěného majetku. Je-li pojistná částka vyšší než pojistná hodnota majetku, vzniká tzv. přepojištění. Dojde-li k tomu, má pojistník i pojistitel právo navrhnout snížení pojistné částky za současného snížení pojistného. Pokud některá ze smluvních stran s takovým návrhem nesouhlasí, zanikne pojištění uplynutím jednoho měsíce od obdržení návrhu na změnu.
V opačném případě, tedy, je-li pojistná částka nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, vzniká tzv. podpojištění. Pojistné plnění se při podpojištění poskytuje v poměru, v jakém je pojistná částka k výši pojistné hodnoty pojištěného majetku.
K § 728zp:
Pojištění právní ochrany je upraveno v souladu se Směrnicí ES č. 87/344/EEC, o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů, týkajících se pojištění právní ochrany, ze dne 22. června 1987. Touto úpravou, stejně jako příslušnou směrnicí, se sleduje předcházení střetu zájmů mezi pojištěným a pojistitelem, který současně s pojištěním právní ochrany poskytuje i pojištění v jiném pojistném odvětví neživotních pojištění. Pojištěnému se garantuje svoboda výběru svého právního zástupce, popř. jiné kvalifikované osoby. Pojistiteli se ukládají povinnosti zabezpečit provozně výkon této své činnosti tak, aby nedocházelo k výše uvedenému střetu zájmů. S ohledem na to, že ne ve všech případech je tato regulace nutná a žádoucí, zákon stanoví případy, na které se ustanovení o pojištění právní ochrany nevztahují.
K § 728zr až 728zu:
Těmito ustanoveními se upravuje pojištění odpovědnosti za škodu, které lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Z tohoto pojištění vzniká pojištěnému právo, aby za něj pojistitel v souladu s obsahem pojistné smlouvy nahradil škodu, kterou způsobil jinému a za kterou odpovídá podle zvláštního zákona nebo ke které se smluvně zavázal. Plnění pojistitele může být smluvně omezeno limitem pojistného plnění. Nebylo-li omezeno, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši skutečné škody, za kterou pojištěný odpovídá. Pokud pojištěný uhradil poškozenému škodu přímo, vzniká mu proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, kterou by jinak v souladu s pojistnou smlouvou plnil pojistitel.
Náhradu škody platí pojistitel poškozenému. Ten však nemá přímý nárok vůči pojistiteli, pokud zvláštní zákon nebo pojistná smlouva nestanoví jinak. Takovým zákonem je např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 9 odst. 1).
Pojištěnému se stanoví povinnost sdělit pojistiteli, že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu škody a vyjádřit se k tomu, sdělit další informace týkající se škodné události a postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Oznámením škodné události zmocňuje pojištěný pojistitele škodnou událost projednávat.
Pokud byla škoda způsobena pojištěným ve stavu, do kterého se přivedl vlastní vinou a v jeho důsledku byla snížena jeho schopnost rozpoznat následky svého jednání, vzniká pojistiteli právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil. V ostatních případech porušení povinností platí ustanovení § 728o odst. 2 o snížení pojistného plnění.
K § 728zv:
Vymezuje se charakter pojištění úvěru, jehož cílem je ochrana před škodami na majetku pojištěného, které mu mohou vzniknout z důvodu nesplácení úvěru dlužníkem, a pojištění záruky, kterým pojistitel se pojistitel zavazuje plnit v případě, že pojištěný je povinen plnit ze svého ručitelského závazku, v případě propadnutí kauce, jistoty, plnění z nich nebo z jiného obdobného důvodu uvedeného v pojistné smlouvě. Toto pojištění lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění úvěru se státní zárukou je upraveno zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní zárukou, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 4 odst. 4 stanoví, že ”při pojištění vývozních úvěrových rizik postupuje exportní pojišťovna podle tohoto zákona a všeobecných pojistných podmínek schválených Ministerstvem financí; přitom je povinna hospodárně využívat rozpočtové dotace a záruky.”
Zvláštní úpravu pojištění záruky obsahuje i zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, kterým se zavádí povinné pojištění záruky cestovní kanceláře poskytované pro případ jejího úpadku. Navrhovaný zákon o pojistné smlouvě se tak pro toto pojištění použije tehdy, pokud výše uvedený zvláštní zákon nestanoví jinak.
K § 728zw:
Pojištění finančních ztrát je po návratu ČR k tržnímu hospodářství velmi využívaným pojištěním, zejména v podnikatelské sféře. Podle přílohy k zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, je toto pojištění jedním z pojistných odvětví (odvětví č. 16, část B přílohy k zákonu), přičemž finanční ztráty mohou vyplývat z výkonu povolání, z nedostatečného příjmu, z nepříznivých povětrnostních vlivů, ze ztráty zisku, ze stálých nákladů, z nepředvídaných obchodních výdajů, ze ztráty tržní hodnoty, ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, z jiných nepřímých obchodních finančních ztrát, popř. i jiných finančních ztrát. Toto pojištění lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
K § 728zx až 728zzb:
Obsahem pojištění osob je pojištění fyzické osoby pro případ, který se týká jejího života, zdraví, popř. jejího osobního stavu. Z tohoto pojištění se v případě pojistné události oprávněné osobě vyplácí sjednaná částka nebo dohodnutý důchod anebo je jí poskytována určitá výše plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. Oprávněnou osobou je buď přímo pojištěný anebo, bylo-li sjednáno pojištění pro případ smrti pojištěného, pojistníkem v pojistné smlouvě určená osoba, tzv. obmyšlený, popř. osoba určená podle § 728zz odst. 2 a 3.
Pojistitel, který pojistnou smlouvou přebírá pojistné riziko související se zdravotním stavem pojištěného, popř. pojistníka (pokud se jedná o pojištění se zproštěním povinnosti platit pojistné), je ze zákona oprávněn prostřednictvím zdravotnického zařízení přezkoumávat zdravotní stav těchto osob. Zdravotní stav přezkoumává zdravotnické zařízení určené pojistitelem na základě souhlasu uděleného pojistiteli pojištěným, resp. pojistníkem. Osoby činné pro pojistitele, které se seznámily se zdravotním stavem těchto osob, jsou povinny zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost podle § 39 zákona o pojišťovnictví.
V pojištění pro případ smrti pojištěného může pojistník určit v pojistné smlouvě osobu, které vznikne v případě jeho smrti právo na pojistné plnění. Tato osoba se označuje jako obmyšlený a je určena jménem nebo vztahem k pojištěnému. Souhlas obmyšleného s přijetím plnění nemusí být dán přímo v době jeho určení, ale i dodatečně při vzniku práva na toto plnění. Pojistník je oprávněn až do vzniku pojistné události osobu obmyšleného změnit, přičemž tato změna je účinná teprve doručením písemného sdělení této změny pojistiteli.
Nebyla-li určena osoba obmyšleného, resp. nenabude-li obmyšlený právo na plnění, a to z důvodu, že pojistnou událost způsobil úmyslně nebo z jeho podnětu jiná osoba, pak právo na pojistné plnění nabývají osoby přímo určené zákonem. Pokud tohoto práva nabude více osob a nebyly-li určeny jejich podíly na pojistném plnění, má každý z nich právo na stejný díl.
Pokud není pojistník současně pojištěným, pak může určit nebo změnit obmyšleného pouze se souhlasem pojištěné osoby. To platí i v případě postoupení práv z pojištění nebo jejich zastavení. Pokud obmyšlený projevil souhlas s tím, aby byla pojistná smlouva uzavřena v jeho prospěch, pak tímto udělil i souhlas k postoupení, popř. zastavení práv a povinností z pojištění. Jedná-li se o pojištění ve prospěch obmyšleného nebo o pojištění cizího pojistného rizika, pak je k uzavření pojistné smlouvy nutný písemný souhlas této třetí osoby, resp. jejího zákonného zástupce. Souhlas je vyžadován i v případě určení nebo změny obmyšleného a k výplatě odkupného. Taková povinnost však neplatí v případě skupinového pojištění osob. Příkladem může být pojištění pro případ úrazu vztahující se na všechny účastníky provozu v prostředcích hromadné dopravy osob. V těchto případech by nebylo možné uvedené povinnosti splnit.
K § 728zzc až 728zzh:
Tato ustanovení se týkají životního pojištění, tj. pojištění fyzické osoby pro případ smrti, dožití se stanoveného věku, smrti nebo dožití se stanoveného věku anebo pro případ jiné nahodilé události týkající se zdraví nebo osobního stavu této osoby. Toto pojištění lze sjednat jen jako pojištění obnosové. Zákon přímo zakazuje pojištění smrti dítěte do 3 let jeho věku anebo pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte. Takové pojištění by bylo v rozporu s etikou.
Pojistiteli se dává právo snížit své pojistné plnění, jestliže v důsledku nesprávného uvedení data narození pojištěné osoby nebo jejího pohlaví byly chybně stanoveny technické parametry pojištění, a to v poměru, v jakém je výše chybně stanoveného nižšího pojistného k jeho správné výši. Bylo-li z tohoto důvodu placeno vyšší pojistné, je pojistitel povinen jeho výši upravit s účinností ode dne, kdy se o tom dozvěděl. Pokud by však při správném uvedení data narození pojištěného pojistitel pojistnou smlouvu neuzavřel, je oprávněn od pojistné smlouvy odstoupit.
Došlo-li ke smrti pojištěného jeho úmyslným zbavením se života, tj. sebevraždou, je pojistitel povinen plnit pouze tehdy, jestliže pojištění trvalo nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející této sebevraždě. Tímto ustanovením se vylučuje možný záměr pojištěného, aby úmyslným zbavením se života využil daného pojištění k finančnímu zabezpečení osob, kterým vznikne právo na pojistné plnění v případě takové jeho smrti.
Dojde-li během trvání pojištění k neplacení pojistného a bylo-li v případě běžného pojistného zaplaceno pojistné za dobu uvedenou v pojistné smlouvě, mění se automaticky takové pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou nebo se sníženým ročním důchodem. Tato redukce je závislá na výši zaplaceného pojistného. Pojistníkovi tak zanikne povinnost platit další pojistné. Jestliže však tato pojistná částka, resp. snížený roční důchod jsou menší než limity stanovené pojistnou smlouvou, dojde k redukci doby pojištění. Uplynutím této redukované doby pak pojištění zanikne, pokud do této doby nedojde k obnovení pojištění. Tato redukce se však nevztahuje na pojištění pro případ smrti sjednaného za běžné pojistné a na přesně stanovenou dobu, u kterého se nevytváří rezervotvorná složka. Takové pojištění zanikne jako jiná pojištění pro nezaplacení pojistného.
V případě rezervotvorných pojištění, s výjimkou pojištění, ze kterého se vyplácí důchod, vzniká pojistníkovi právo na výplatu odkupného, které představuje část vytvořené rezervy vypočítanou pojistně matematickými metodami. Vzhledem k tomu, že v prvních letech pojištění je výše zaplaceného běžného pojistného nižší než náklady pojistitele spojené s pojištěním, stanoví se dvouletá lhůta, ve které nevzniká právo pojistníka vůči pojistiteli na výplatu odkupného. V závislosti na charakteru pojištění mohou pojistné podmínky stanovit jinak.
Pojistná smlouva může také stanovit podmínky, za kterých lze redukované pojištění obnovit. Tyto podmínky by měly obsahovat povinnost doplatit dlužnou částku pojistného, závazek pojistníka platit odpovídající výši pojistného a určit dobu od této redukce, ve které je možno žádat o obnovu pojištění.
K § 728zzi a 728zzj:
V těchto ustanoveních se upravuje úrazové pojištění, které může být sjednáno jak jako pojištění škodové, tak i jako pojištění obnosové. Pojištění úrazu je často sjednáváno jako pojištění skupinové, tj. pojištění, kterým je pojištěna osoba, která sice není a ani nemůže být v pojistné smlouvě přesně určena, která však náleží ke skupině osob vymezené pojistnou smlouvou. Pojištěnou je tak např. každá osoba, která je návštěvníkem fotbalového utkání nebo účastníkem zájezdu.
Pojistiteli se dává právo odmítnout pojistné plnění, pokud k úrazu došlo úmyslným poškozením zdraví pojištěného nebo byl-li uznán vinným pro úmyslný trestný čin, který souvisí se vznikem jeho úrazu. Právo snížit své pojistné plnění má pojistitel v případech, kdy se pojištěný uvedl do takového stavu, kdy nebyl schopen ovládat svoje jednání, resp. posoudit jeho následky a v tomto stavu došlo k jeho úrazu. Dojde-li v takovém stavu ke smrti pojištěného následkem úrazu, je pojistitel oprávněn takto snížit své pojistné plnění jen tehdy, pokud pojištěný způsobil jiné osobě těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
K § 728zzk:
Úprava obsahuje základní ustanovení o pojištění pro případ nemoci, které může být jak pojištěním škodovým, tak i obnosovým. Toto pojištění může doplňovat, ale i nahrazovat systém veřejného zdravotního pojištění, který nepokrývá všechny náklady ani osoby. Aby se předešlo spekulacím, stanoví se minimální doba trvání smluvního zdravotního pojištění, které je alternativou k systému veřejného zdravotního pojištění, nejméně rok.
Upravují se čekací doby, které nesmí být delší než stanovené zákonem. Pojistitel nemůže namítat v tomto pojištění zvýšení rizika podle § 728m odst. 2 až 5, neboť zvyšování pojistného rizika v důsledku stárnutí je pro toto pojištění charakteristickým znakem a musí být zakalkulováno pojistné.
K § 728zzl až 728zzp:
V těchto ustanoveních se v souladu se Směrnicemi Rady 88/357/EEC a 90/619/EEC upravují velká rizika v neživotním pojištění, výběr práva platného pro smlouvy uzavírané v životním a neživotním pojištění.
Řada zvláštních zákonů stanoví právnickým a fyzickým osobám povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. S ohledem na připravovaný vstup České republiky do EU bylo nutné v navrhovaném zákoně upravit i možnost splnit povinnost pojištění sjednáním příslušné smlouvy s pojistitelem působícím v rámci EU. Do návrhu zákona jsou tak zapracována ustanovení čl. 8 druhé neživotní směrnice č. 88/357/EEC.
V souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU se upravují některé povinnosti v případě uzavírání pojistných smluv v rámci volného poskytování služeb (Směrnice Rady 92/96/EEC, čl. 31). S tím souvisí i ustanovení § 728zzo odst. 4 a 5, jejichž obsahem jsou informace, které musí zájemce, resp. pojistník v případě pojistných smluv týkajících se pojištění osob obdržet před uzavřením smlouvy a kdykoliv během jejího trvání.
Tato ustanovení nabudou účinnosti, s výjimkou § 728zzl, dnem vstupu ČR do EU.
Část třetí článek III
V souvislosti se zařazením právní úpravy pojistné smlouvy do obchodního zákoníku se z občanského zákoníku vypouštějí příslušná ustanovení týkající se pojištění, tedy především část osmá (pojistná smlouva) a ustanovení o promlčení nároků z pojištění.
Část čtvrtá článek IV
Návrh v souladu s nařízením č. 2137/85 o evropském hospodářském zájmovém sdružení stanoví sankci pro případ, kdy evropské sdružení nebo jeho pobočka poruší povinnost uvádět na dopisech, objednávkách a obdobných listinách předepsané údaje, tedy zejména název, sídlo a údaje spojené se zápisem do obchodního rejstříku.
Za porušení uvedené povinnosti se navrhuje stanovit obdobnou sankci, jakou již platná právní úprava obsahuje pro případy, kdy obdobnou povinnost (uvádět údaje stanovené obchodním zákoníkem na obchodních listinách) poruší jiný podnikatel.
Navržená novelizace zákona o přestupcích navazuje na novelizaci tohoto předpisu, kterou v současné době projednává Poslanecká sněmovna.
Sankci za porušení povinností upravených v souvislosti se zápisy do obchodního rejstříku stanoví trestní zákon v § 125 (zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění).
Návrh dále do zákona o přestupcích zařazuje sankci za používání obchodních podmínek, které mají zřejmě zneužívající povahu ve vztahu k věřiteli ve smyslu navrženého § 369a obchodního zákoníku.
Část pátá článek V
V této části se upravuje § 6 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, čímž se reaguje na změny provedené navrhovaným zákonem, zejména se v souladu s novou právní úpravou zákona o pojišťovnictví a pojistné smlouvy jednoznačně vymezuje povinné pojištění stanovené uvedeným zákonem jako pojištění záruky.
Část šestá článek VI
Směrnice 98/27/ES, k jejíž implementaci se Česká republika zavázala čl. 92 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, zavazuje členské státy zapracovat do národního právního řádu oprávnění pro sdružení spotřebitelů zahájit řízení před soudy a být účastníkem řízení ve věci ochrany práv spotřebitelů. Stávající sdružení spotřebitelů budou moci postupovat podle navrženého ustanovení v případě, že doplní ve stanovách svůj cíl činnosti o následující:
- podávání návrhů na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů,
- účast na takovém řízení.
Navržená konstrukce nevylučuje další následné stanovení zákonných kritérií pro sdružení, která budou před soudy chránit zájmy spotřebitelů v případě, že to vyplyne z praxe nebo z aplikace v jiných členských státech EU.
Část sedmá článek VII
V zájmu právní jistoty je potřeba upravit postup v případech, které se týkají doby přede dnem účinnosti navrhované úpravy.
S ohledem na to, že se řada právních předpisů odvolává ve věcech soukromého pojištění na občanský zákoník, je nutné, z důvodu zařazení pojistné smlouvy jako absolutního obchodu do obchodního zákoníku, stanovit, že nabytím účinnosti dílu XXVII upravujícího pojistnou smlouvu se má v těchto případech na mysli navrhovaný zákon.
Část osmá článek VIII
Účinnost navrhované úpravy je stanovena ve vztahu k závazkům, přijatým v pozičních dokumentech, Národním programu a v dalších dokumentech, včetně legislativního plánu vlády s výjimkou ustanovení, která se vztahují k nařízení Rady č. 2137/85/ES. Ta mají nabýt účinnosti spolu s nařízením dnem vstupu České republiky do Evropské unie. Ustanovení týkající se pojistné smlouvy s výjimkou ustanovení vázaných na vstup ČR do EU nabývají účinnosti 1. ledna 2003, neboť pojistitelé musí mít dostatečnou legisvakanci nezbytnou k přizpůsobení zejména svých pojistných podmínek a celkově uzavíraných pojistných smluv novým podmínkám.
V Praze dne 25. července 2001
Ing. Miloš Zeman v.r.
předseda vlády
JUDr. Jaroslav Bureš v.r.
ministr spravedlnosti
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 99/1963 Sb.,občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
* * *
Příslušnost
§ 9
* * *
(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
zrušeno:
/b) ve sporech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů v informačních systémech,39)
--------------------------------
39) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech./
(3) Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně
* * *
n) ve sporech z práv k /obchodnímu jménu/obchodní firmě,49)
* * *
r) ve sporech z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, s výjimkou sporů
1. ze smluv o úvěru,50) o běžném účtu51) a o vkladovém účtu52) a z jejich zajištění; ustanovení písmena p) tím není dotčeno,
2. o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami uvedenými pod bodem1 a jejich zajištění,
3. o určení vlastnictví k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem,
4. o práva k cizím věcem,53)
5. týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor,
6. o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
7. z pojistných smluv,
* * *
§ 26
(1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí obchodních, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.
(2) Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen "Úřad") může zastupovat účastníka v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.
(3) Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, 57a) k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací.
(4) Převezme-li odborová organizace nebo Úřad anebo právnická osoba podle odstavce 3 zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.
--------------------------------
57a) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.
* * *
Doručování
§ 45
Písemnost doručuje soud soudním doručovatelem nebo orgány justiční stráže, prostřednictvím držitele poštovní licence (dále jen "pošta"), veřejné datové sítě nebo příslušného policejního orgánu a v případech stanovených zvláštními předpisy i prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.
§ 45a
Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.
§ 46
Doručování fyzickým osobám
(1) Fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli bude zastižena.
(2) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, působící v témže místě podnikání anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(3) Je-li podle odstavce 2 písemnost odevzdána účastníku, který má na věci protichůdný zájem, je doručení neúčinné.
(4) Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(5) Není-li zjištěn opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval.
(6) Písemnost se ukládá
a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže ji doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže,
b) u pošty, jestliže se doručuje prostřednictvím pošty,
c) na uzlu veřejné datové sítě označeném elektronickou adresou adresáta, jestliže se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě.
* * *
/§ 48
Doručování státním orgánům
(1) Písemnost určená státním orgánům se doručuje na adresu jejich sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2) Za státní orgán jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21a odst. 2 nebo jeho zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu, kdo je oprávněn za státní orgán jednat.
§ 48a
Doručování státu
(1) Písemnost určená státu se doručuje příslušnému státnímu orgánu na adresu jeho sídla. Jestliže státní orgán o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2) Ustanovení § 48 odst. 2 platí obdobně./
§ 48
Doručování státu
(1) Písemnost určená správním úřadům se doručuje na adresu jejich sídla. Jestliže správní úřad o to požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
2) (1) Písemnost určená státu se doručuje příslušné organizační složce státu na adresu jejího sídla. Jestliže příslušná organizační složka státu o to požádá, doručuje se jí písemnost na adresu, kterou sdělila soudu.
(3) Za správní úřad jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby oprávněné nebo pověřené vystupovat za správní úřad před soudem nebo jeho zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá tomu, kdo je oprávněn za správní úřad jednat.
(4) Za příslušnou organizační složku jsou oprávněny písemnost, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, převzít osoby uvedené v § 21a odst. 2 nebo její zaměstnanci, kteří byli pověřeni přijímat písemnosti. Není-li jich, písemnost se odevzdá vedoucímu příslušné organizační složky státu.
* * *
§ 48a
Doručování soudním exekutorům
(1) Soudním exekutorům se písemnost doručuje na adresu exekutorského úřadu, který řídí. 61a) Jestliže o to soudní exekutor požádá, doručuje se mu písemnost na adresu, kterou sdělil soudu.
(2) Písemnost určenou soudnímu exekutorovi, včetně písemnosti doručované do vlastních rukou, mohou přijmout také exekutorští koncipienti, exekutorští kandidáti nebo jiní jeho zaměstnanci.
(3) Ustanovení § 46 odst. 6 a § 48b odst. 3 platí obdobně.
(4) Při doručování písemnosti zástupci soudního exekutora se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 3.
-------------------------------
61a) § 13 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
* * *
Předvolání a předvádění
§ 51
Předvolání k soudu se děje zpravidla písemně a v naléhavých případech i telegraficky, v elektronické podobě, telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen.
* * *
Zahájení řízení
§ 79
(1) Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků /(obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušného státního orgánu, který za stát před soudem vystupuje)/ (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních vztahů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.
* * *
§ 83
(1)Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.
(2) Zahájení řízení
a) o zdržení se protiprávního jednání nebo o odstranění závadného stavu ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, 62a)
b) o zdržení se protiprávního jednání ve věcech ochrany práv spotřebitelů, 62b)
c) ve věcech přeměn obchodních společností, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, 41)
d) o zdržení se používání obchodních podmínek, které jsou výrazně nevýhodné v neprospěch věřitele, 62c)
e) v dalších věcech stanovených zvláštními právními předpisy,
brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky.
--------------------------------
62a) § 53 a 54 obchodního zákoníku.
62b) § 25 odst. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
62c) § 369a odst. 5 obchodního zákoníku.
* * *
§ 109
* * *
(2) Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže
a) účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu;
b) zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem;
c) probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět; to neplatí v řízení o povolení zápisu usnesení o zvýšení základního kapitálu nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu.33c)
--------------------------------
33c) Například § 142 až 147 a § 202 až 216b obchodního zákoníku.
* * *
§ 133a
(1) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace,má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
(2) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech poskytování zdravotní a sociální péče, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních a zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
* * *
§ 155
(1) Obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení.
(2) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a) plnění vychází z právního úkonu, v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně a devizové předpisy 65) umožňují tuzemci,66) který má plnit, plnění v navrhované cizí měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo
b) některý z účastníků je cizozemcem.67)
(3) Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky.
(4) Ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním 62a), a ve věcech ochrany práv spotřebitelů 62b) může soud účastníkovi, jehož žalobě vyhověl, přiznat na jeho návrh ve výroku rozsudku právo rozsudek uveřejnit na náklady neúspěšného účastníka; podle okolností případu soud stanoví též rozsah, formu a způsob uveřejnění.
--------------------------------
65) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
66) § 1 písm. b) zákona č. 219/1995 Sb.
67) § 1 písm. c) zákona č. 219/1995 Sb.
§ 159
/(1)/ Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci.
/(2) Výrok pravomocného rozsudku je závazný pro účastníky a pro všechny orgány; pro jiné osoby než účastníky je závazný jen v případech stanovených zákonem a v rozsahu v něm uvedeném. Výrok pravomocného rozsudku o osobním stavu je závazný pro každého.
(3) Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozsudku projednávána znovu./
§ 159a
(1) Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.
(2) Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2, je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro další osoby oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání. Zvláštní právní předpisy stanoví, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu je výrok pravomocného rozsudku závazný pro jiné osoby než účastníky řízení.
(3) Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o osobním stavu, je závazný pro každého.
(4) V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.
(5) Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
* * *
ČÁST PRVNí
OBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava V
Hospodářská soutěž
Díl I
Účast na hospodářské soutěži
§ 41
Fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé (dále jen „soutěžitelé“), mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti; jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat.
§ 42
(1) Zneužitím účasti v hospodářské soutěži je nekalé soutěžní jednání (dále jen „nekalá soutěž“) a nedovolené omezování hospodářské soutěže.
(2) Nedovolené omezování hospodářské soutěže upravuje zvláštní zákon.
§ 43
(1) Pokud z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nevyplývá jinak, nevztahuje se ustanovení této hlavy na jednání v rozsahu, v jakém má účinky v zahraničí.
(2) Českým osobám jsou, pokud jde o ochranu proti nekalé soutěži, postaveny na roveň zahraniční osoby, které v České republice podnikají podle tohoto zákona. Jinak se mohou zahraniční osoby domáhat ochrany podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a není-li jich, na základě vzájemnosti.
Díl II
Nekalá soutěž
§ 44
Základní ustanovení
(1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje.
(2) Nekalou soutěží podle odstavce 1 je zejména:
a) klamavá reklama,
b) klamavé označování zboží a služeb,
c) vyvolávání nebezpečí záměny,
d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
e) podplácení,
f) zlehčování,
g) srovnávací reklama,
h) porušování obchodního tajemství,
i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.
§ 44a
Reklamou se rozumí každé sdělení učiněné v rámci podnikatelské činnosti s cílem podpořit odbyt zboží nebo služeb včetně nemovitostí, práv a závazků.
§ 45
Klamavá reklama
(1) Klamavou reklamou je reklama, která jakkoli, a to i svým způsobem předvedení, uvádí v omyl nebo by mohla uvést v omyl osoby, na které se obrací nebo které zasáhne, a která je pro svoji klamavou povahu způsobilá ovlivnit jejich hospodářské chování nebo která z těchto důvodů způsobí nebo může způsobit újmu jinému soutěžiteli.
(2) Klamavou reklamou je i reklama obsahující pravdivé údaje, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž jsou tyto údaje uvedeny, může způsobit důsledky uvedené v odstavci 1.
(3) Pro určení, zda je reklama klamavá, je třeba přihlížet ke všem jejím složkám, zejména:
a) k charakteristickým rysům zboží nebo služeb, jako je jejich dostupnost, povaha, provedení, složení, postup a datum výroby nebo poskytnutí, jejich účelnost, možnosti využití, množství, specifikace, jejich zeměpisný nebo obchodní původ, výsledky, které mohou být očekávány při jejich používání, nebo výsledky testů zboží a služeb,
b) k ceně nebo způsobu jejího určení a podmínkám dodání zboží nebo poskytnutí služeb,
c) k postavení a právům zadavatele reklamy, k jeho majetku, odbornosti, k právům k duševnímu vlastnictví, jimiž disponuje, a k cenám nebo ocenění, které obdržel.
[§ 45
Klamavá reklama
(1) Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.
(2) Za šíření údajů se považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem.
(3) Klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.]
§ 46
Klamavé označení zboží a služeb
(1) Klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. Ustanovení § 45 odst. 2 [odst. 3] platí obdobně.
(2) Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy „druh“, „typ“, „způsob“ a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb mylnou domněnku.
(3) Klamavým označením není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako například „pravý“, „původní“ apod.
(4) Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti ze zapsaného označení původu výrobků, ochranných známek, chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat, stanovená zvláštními zákony.
§ 47
Vyvolání nebezpečí záměny
Vyvolání nebezpečí záměny je:
a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
b) užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků),
c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.
§ 48
Parazitování na pověsti
Parazitováním je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.
§ 49
Podplácení
Podplácením ve smyslu tohoto zákona je jednání, jímž:
a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním či jiném obdobném poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo
b) osoba uvedená v písm. a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.
§ 50
Zlehčování
(1) Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu.
(2) Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).
§ 50a
Srovnávací reklama
(1) Srovnávací reklamou je jakákoliv reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo zboží nebo služby nabízené jiným soutěžitelem.
(2) Srovnávací reklama je přípustná, jen pokud
a) není klamavá,
b) srovnává jen zboží nebo služby uspokojující stejné potřeby nebo určené ke stejnému účelu,
c) objektivně srovnává jen takové znaky daného zboží nebo služeb, které jsou pro ně podstatné, relevantní, ověřitelné a representativní; zpravidla musí být srovnání ve více znacích, mezi něž může patřit i cena; jen výjimečně lze připustit srovnání v jediném znaku, splňuje-li takové srovnání v plné míře všechny uvedené podmínky,
d) nevede k vyvolání nebezpečí záměny na trhu mezi tím, jehož výrobky nebo služby reklama podporuje, a soutěžitelem nebo mezi jejich podniky, zbožím nebo službami, ochrannými známkami, firmami nebo jinými zvláštními označeními, která se pro jednoho nebo druhého z nich stala příznačnými,
e) nezlehčuje podnik, zboží nebo služby soutěžitele ani jeho ochranné známky, firmu či jiná zvláštní označení, která se stala pro něj příznačnými, ani jeho činnost, poměry či jiné okolnosti, jež se jej týkají,
f) se vztahuje u výrobků, pro které má soutěžitel oprávnění užívat chráněné označení původu, vždy jenom na výrobky se stejným označením původu,
g) nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou soutěžitele, jeho firmou či jinými zvláštními označeními, která se pro něj stala příznačnými, anebo z dobré pověsti spjaté s označením původu konkurenčního zboží, a
h) nenabízí zboží nebo služby jako napodobení nebo reprodukci zboží nebo služeb označovaných ochrannou známkou nebo obchodním jménem nebo firmou.
(3) Jakékoli srovnání odkazující na zvláštní nabídku musí jasně a jednoznačně uvést datum, ke kterému tato nabídka končí, nebo musí uvést, že bude ukončena v závislosti na vyčerpání zásob nabízeného zboží nebo služeb. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit, musí soutěžitel také uvést datum, jímž začíná období, v němž se uplatní zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky.
§ 51
Porušení obchodního tajemství
Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství (§ 17), které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:
a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán,
b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.
§ 52
Ohrožování zdraví a životního prostředí
Ohrožováním zdraví a životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy ochrany zdraví anebo životního prostředí chráněné zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů.
Díl III
Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži
§ 53
Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
§ 54
(1) Právo, aby se rušitel protiprávního jednání zdržel a aby odstranil závadný stav, může mimo případy uvedené v § 48 až § 51 uplatnit též právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů.
(2) Jestliže se práva, aby se rušitel jednání nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav v případech uvedených v § 44 až 47 a § 52 domáhá spotřebitel, musí rušitel prokázat, že se jednání nekalé soutěže nedopustil. To platí i pro povinnost k náhradě škody, pokud jde o otázku, zda škoda byla způsobena jednáním nekalé soutěže, a pro právo na přiměřené zadostiučinění a na vydání neoprávněného majetkového prospěchu; výši způsobené škody, závažnost a rozsah jiné újmy, povahu a rozsah bezdůvodného obohacení však musí prokázat vždy žalobce, i když jím je spotřebitel.
[(3) Jakmile bylo zahájeno řízení ve sporu o zdržení se jednání nebo o odstranění závadného stavu anebo bylo pravomocně skončeno, nejsou žaloby dalších oprávněných osob pro tytéž nároky z téhož jednání přípustny; to není na újmu práva těchto dalších osob připojit se k zahájenému sporu podle obecných ustanovení jako vedlejší účastníci. Pravomocné rozsudky vydané o těchto nárocích k žalobě i jen jednoho oprávněného jsou účinné i pro další oprávněné.]
[§ 55
(1) Při ústních jednáních ve sporech podle předchozích ustanovení může být rozhodnutím soudu na návrh nebo z úřední moci vyloučena veřejnost, jestliže by veřejným projednáváním došlo k ohrožení obchodního tajemství anebo veřejného zájmu.
(2) Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.]
ČÁST DRUHÁ
OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVO
Hlava I
Obchodní společnosti
Díl I
Obecná ustanovení
§ 56
(1) Obchodní společnost (dále jen „společnost”) je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní zákon nezakazuje. Za obchodní společnost se považuje i evropské hospodářské zájmové sdružení (dále jen "evropské sdružení") založené podle nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 z 25. července 1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (dále jen „nařízení Rady“).
(2) Nestanoví-li zákon jinak, mohou být zakladateli společnosti a účastnit se na jejím podnikání osoby fyzické i právnické.
(3) Činnost uvedenou v § 30 odst. 2 může společnost vykonávat pouze pomocí osob tam uvedených. Odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů není dotčena.
(4) Fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti.
(5) Ustanovení upravující jednotlivé formy společností stanoví, v jakém rozsahu ručí společníci za závazky společnosti. Pro jejich ručení se použije obdobně ustanovení o ručení (§ 303 a násl.), pokud z jiných ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. Je-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, ručí společníci za závazky společnosti jen do výše, v níž věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky, nebyli uspokojeni v konkursním řízení.
(6) Po zániku společnosti ručí společníci za závazky společnosti stejně jako za jejího trvání. Pokud se společnost zrušuje s likvidací, ručí společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku (§ 61 odst. 4), nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti. Mezi sebou se společníci vyrovnají týmž způsobem jako při ručení za trvání společnosti.
§ 56a
(1) Zneužití většiny stejně jako menšiny hlasů ve společnosti je zakázáno.
(2) Jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit, je zakázáno.
§ 57
Založení společnosti
(1) Nevyplývá-li z jiných ustanovení tohoto zákona něco jiného, zakládá se společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu.
(2) Společenská smlouva může být uzavřena i zmocněncem vybaveným k tomu plnou mocí. Plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele se připojí ke společenské smlouvě.
(3) Připouští-li tento zákon, aby společnost založil jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská (zakladatelská) smlouva.
§ 58
Základní kapitál
(1) Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti (dále jen „vklad”). Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu.
(2) Základní kapitál se vytváří povinně v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku, pokud tak stanoví zákon.
§ 59
Vklad společníka
(1) Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků (dále jen „peněžitý vklad”) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (dále jen „nepeněžitý vklad”), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti.
(2) Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Nepřejde-li na společnost majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě. Převede-li společník podíl na jiného, ručí za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na veřejném trhu.
(3) Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti anebo nepeněžitého vkladu komanditisty do komanditní společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Přesahuje-li hodnota nepeněžitého vkladu 10 000 000 Kč nebo je předmětem vkladu podnik, jeho část, know-how nebo je společnost zakládána jedním zakladatelem anebo má jediného společníka, vyžaduje se společný posudek zpracovaný dvěma znalci nezávislými na společnosti, jmenovanými soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost (dále jen „navrhovatel”). Účastníky řízení jsou navrhovatel a znalec a místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Soud odvolá na návrh společnosti jmenovaného znalce, pokud porušuje závažným způsobem své povinnosti. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh kteréhokoliv účastníka soud, který znalce jmenoval.
(4) Posudek znalce musí obsahovat alespoň
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda hodnota nepeněžitého vkladu, ke které vedou použité způsoby ocenění, odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad, nebo částce, která se má započítávat na vklad do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným,
c) částku, kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.
(5) Jestliže je vkládán podnik či jeho část, použijí se přiměřeně ustanovení o smlouvě o prodeji podniku; jsou-li součástí podniku nemovitosti, musí být ve smlouvě o vkladu podniku obsaženo též prohlášení podle § 60 odst. 1.
(6) Spočívá-li nepeněžitý vklad nebo jeho část v převodu pohledávky, použijí se přiměřeně ustanovení o postoupení pohledávky. Společník, který převedl na společnost jako nepeněžitý vklad pohledávku, ručí za dobytnost této pohledávky do výše jejího ocenění.
(7) Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích, nevyplývá-li ze společenské smlouvy nebo stanov jiný způsob náhrady. Stejnou povinnost má společník, který splatil vklad po vzniku společnosti, a hodnota nepeněžitého vkladu v době jeho splacení nedosáhla částky, na jakou byl oceněn. Spočíval-li nepeněžitý vklad ve zřízení nebo převedení práva užívání nebo požívání na dobu určitou a toto právo zaniklo před uplynutím určené doby, je společník povinen hradit újmu tím vzniklou v penězích. Převede-li společník podíl na jiného, ručí za splnění této povinnosti nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na veřejném trhu.
(8) Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti. Tato pohledávka může být započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu nebo emisního kursu, jen pokud to stanoví zákon.
§ 60
Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti
(1) Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě. Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, i když není zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti, popřípadě jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Jiné majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá společnost až účinností tohoto zápisu.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat osobě spravující splacené vklady (dále jen „správce vkladu”) písemné prohlášení podle odstavce 1 před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti správci vkladu je vklad splacen. Tím není dotčeno ustanovení § 59 u odst. 2. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině stanoveno něco jiného. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad plněním do vzniku společnosti. Pokud je nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se i předání dokumentace, v níž je zachyceno. Pokud je nepeněžitým vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se i předání podniku nebo jeho části správci vkladu. O předání podniku nebo jeho části anebo dokumentace, v níž je zachyceno know-how, sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis.
(3) Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti, ledaže jde o peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky zřízeném pro tuto společnost před jejím vznikem. Nevznikne-li společnost, je správce vkladu povinen splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit i s plody a užitky z nich. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně.
(4) Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.
§ 61
Podíl
(1) Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost. Pro účely tohoto zákona se oceňuje podíl mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.
(3) Právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky podle odstavce 2 nebo ode dne doručení posudku znalce podle odstavce 2 společnosti, nestanoví-li zákon, dohoda účastníků nebo společenská smlouva jinak. Jestliže společníci nebo příslušný orgán společnosti účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena.
(4) Je-li se zrušením společnosti spojena likvidace, má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace, (podíl na likvidačním zůstatku).
§ 62
Vznik společnosti
(1) Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti (§ 57 u) nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.
(2) Není-li při založení obchodní společnosti výslovně určeno, že se zakládá na dobu určitou, platí, že byla založena na dobu neurčitou.
§ 63
Právní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy; zákon stanoví, pro které úkony se vyžaduje forma notářského zápisu. Pokud stanoví zákon formu notářského zápisu pro právní úkon, kterým se zakládá společnost, vyžaduje se forma notářského zápisu i pro změny jeho obsahu.
§ 64
Jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku
(1) Kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán; jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Jestliže společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost zavázána od počátku.
(2) Jiné závazky než ty, které souvisejí se vznikem společnosti a z nichž jsou zavázáni zakladatelé, nesmí společnost převzít, ledaže budou smlouvy uzavřeny s odkládací podmínkou vzniku společnosti a schválení takto převzatých závazků společníky, popřípadě příslušným orgánem společnosti. Osoby, které převzaly jménem společnosti jiné závazky, odpovídají za škodu z toho vzniklou a jsou z těchto jednání zavázány.
(3) Zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání uvedených v odstavci 2 a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému je schválit tak, aby mohla být dodržena lhůta podle odstavce 1. Poruší-li zakladatelé tuto povinnost, odpovídají věřitelům za škodu, která jim v důsledku toho vznikne.
(4) Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu po schválení jednání učiněných před vznikem společnosti oznámit to účastníkům závazkových vztahů vzniklých z těchto jednání.
§ 65
Zákaz konkurence
(1) Ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání.
(2) Společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.
(3) Práva společnosti podle odstavce 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 65
(1) Jsou-li v účetnictví společnosti v aktivech vykazovány zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek, musí být tento majetek účetně odepsán nejpozději v průběhu pěti let od vzniku společnosti.
(2) Dokud není majetek uvedený v odstavci 1 zcela účetně odepsán, je jakékoliv vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku, a nerozdělený zisk minulých období jsou nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů.
§ 66
(1) Osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, může ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. U osoby zvolené za člena orgánu zaměstnanci společnosti výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku funkce.
(2) Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.
(3) Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.
(4) Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se statutární a jiné orgány usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. Stanovy či společenská smlouva mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu. Hlasující se pak považují za přítomné.
(5) Ustanovení odstavců 1 a 4 se nevztahují na valnou hromadu.
(6) Ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů o odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti, bez zřetele k tomu, jaký vztah ke společnosti mají.
(7) Osoby, které činí jménem společnosti písemné úkony, je podepisují tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Neuvedení firmy u podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního úkonu.
§ 66a
Podnikatelská seskupení
(1) Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti, je většinovým společníkem a společnost, ve které tuto většinu má, je společností s většinovým společníkem. Hlasy plynoucí z účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným jsou hlasy spojené s jeho podílem ve společnosti. U akciové společnosti se počítají do hlasů plynoucích z účasti akcionáře ve společnosti hlasy příslušející k jeho akciím s hlasovacími právy bez ohledu na to, zda již byly tyto akcie vydány. Prioritní akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se považují pro účely tohoto ustanovení za akcie bez hlasovacích práv i v případech, kdy podle zákona hlasovací právo dočasně nabývají. Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti se nezapočítávají hlasy z vlastních podílů nebo akcií v majetku společnosti nebo jí ovládané osoby ani z podílů nebo akcií, které drží určitá osoba svým jménem na účet společnosti nebo osoby ovládané společností.
(2) Ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (dále jen „ovládaná osoba”). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. Ovládající osobou však není osoba, jejíž vliv na společnost je založen mandátní smlouvou, smlouvou o správě určitého majetku a jinou obdobnou obchodní smlouvou.
(3) Ovládající osobou je vždy osoba, která
a) je většinovým společníkem; to neplatí, jestliže je ovládající osoba určena podle ustanovení písmene b),
b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo
c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem.
(4) Osoby jednající ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích práv na určité osobě, jsou vždy ovládajícími osobami. 3
(5) Není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládající osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, jsou ovládajícími osobami.
(6) Disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou.
(7) Jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení (dále jen „řízená osoba”) jinou osobou (dále jen „řídící osoba”), tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern (holding) a jejich podniky včetně podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky. Není-li prokázán opak, má se za to, že ovládající osoba a osoby jí ovládané tvoří koncern. Jednotnému řízení lze podrobit osoby i smlouvou (dále jen „ovládací smlouva”). Ovládací smlouvu lze uzavřít i ve vztazích mezi ovládající osobou a jí ovládanými osobami.
(8) Nebyla-li uzavřena ovládací smlouva, nesmí ovládající osoba využít svého vlivu k tomu, aby prosadila přijetí opatření nebo uzavření takové smlouvy, z nichž může ovládané osobě vzniknout majetková újma, ledaže vzniklou újmu uhradí nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, anebo bude v téže době uzavřena smlouva o tom, v jaké přiměřené lhůtě a jak bude ovládající osobou tato újma uhrazena.
(9) Není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „propojené osoby”). Ve zprávě se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob, a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Tato zpráva je součástí výroční zprávy podle zvláštního právního předpisu.
(10) Má-li ovládaná osoba dozorčí radu či jiný obdobný orgán, přezkoumá tento orgán zprávu podle odstavce 9 a o přezkoumání zprávy informuje valnou hromadu, popřípadě jiné obdobné shromáždění či schůzi členů ovládané osoby a seznámí je se svým stanoviskem.
(11) Pokud podléhá účetní závěrka ovládané osoby ověření auditorem, je auditor povinen ověřit i správnost údajů uvedených ve zprávě podle odstavce 9.
(12) Každý společník má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení výroční zprávy do sbírky listin, jinak toto právo zaniká. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.
(13) Právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě, že
a) ve zprávě auditora podle odstavce 11 jsou uvedeny výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9,
b) stanovisko podle odstavce 10 obsahuje výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9, nebo
c) zpráva statutárního orgánu podle odstavce 9 obsahuje informaci o tom, že ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění určitého opatření podle odstavce 8 vznikla újma a že tato újma nebyla ovládající osobou uhrazena ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení podle odstavce 8.
(14) Vyžaduje-li ovládající osoba na ovládané osobě, s níž nemá uzavřenou ovládací smlouvu, přijetí opatření nebo uzavření smlouvy, z nichž vznikne ovládané osobě újma, a nebude-li splněna povinnost podle odstavce 8, je ovládající osoba povinna nahradit z toho vzniklou škodu. Kromě toho je povinna nahradit škodu, která z toho vznikla společníkům nebo členům ovládané osoby nezávisle na povinnosti k náhradě škody vůči ovládané osobě. Povinnost k náhradě škody však nevzniká, pokud by taková smlouva byla uzavřena nebo takové opatření bylo přijato i osobou, která není osobou ovládanou, za předpokladu, že by plnila své povinnosti s péčí řádného hospodáře.
(15) Osoby, které jsou statutárním orgánem ovládající osoby nebo jeho členem, ručí za splnění závazku k náhradě škody podle odstavce 14 společně a nerozdílně. Společně a nerozdílně ručí za splnění závazku k náhradě škody též osoby, jež jsou statutárním orgánem ovládané osoby nebo jeho členem, jestliže ve zprávě podle odstavce 9 neuvedly smlouvy nebo opatření, z nichž vznikla společnosti újma, nebyla-li tato újma nahrazena nebo nebyla-li uzavřena smlouva o její úhradě podle odstavce 8. To však neplatí, pokud tyto osoby jednaly na základě řádného usnesení valné hromady nebo schůze členů ovládané osoby.
(16) Ustanovení odstavců 10, 12 a 13 se nepoužijí v případě, kdy ovládající osobou vůči společnosti je její jediný společník, jakož i v případě, kdy ovládajícími osobami vůči společnosti jsou všichni její společníci, kteří jednají ve shodě (§ 66b); v takovém případě se z ustanovení odstavců 14 a 15 rovněž nepoužijí ustanovení o náhradě škody společníkům nebo členům ovládané osoby a o právu společníků nebo členů ovládané osoby podat žalobu o náhradu škody proti ovládající osobě.
§ 66b
Jednání ve shodě
(1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby anebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby.
(2) Jednáním ve shodě jsou jednání uvedená v odstavci 1 uskutečněná zejména
a) právnickou osobou a jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a osobami v jejich přímé řídící působnosti, členem dozorčího orgánu, likvidátorem, správcem konkursní podstaty, vyrovnacím nebo nuceným správcem anebo mezi těmito osobami navzájem,
b) ovládající osobou a jí ovládanými osobami,
c) osobami ovládanými stejnou ovládající osobou, nebo
d) osobami tvořícími koncern.
(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že jednáními ve shodě jsou jednání uskutečněná
a) společností s ručením omezeným a jejími společníky anebo mezi jejími společníky navzájem,
b) veřejnou obchodní společností a jejími společníky anebo mezi jejími společníky navzájem,
c) komanditní společností a komplementáři anebo mezi jejími společníky navzájem,
d) osobami blízkými,
e) investiční společností a jí obhospodařovaným investičním fondem či penzijním fondem nebo mezi jí obhospodařovanými fondy, nebo
f) obchodníkem s cennými papíry a osobou, jejíž cenné papíry obhospodařuje, jestliže může disponovat hlasovacími právy s nimi spojenými.
(4) Osoby jednající ve shodě musí plnit povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně.
§ 66c
Každý, kdo pomocí svého vlivu ve společnosti úmyslně přiměje osobu, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu, prokuristou nebo jiným zmocněncem společnosti, jednat ke škodě společnosti nebo společníků, ručí za splnění povinnosti k náhradě škody, jež vznikla v souvislosti s takovým jednáním.
§ 67
Rezervní fond
(1) Vyžaduje-li tento zákon zřízení rezervního fondu, lze jej použít v rozsahu, v němž je vytvářen podle tohoto zákona povinně, pouze ke krytí ztrát společnosti, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a akciová společnost ze zisku běžného účetního období po zdanění (dále jen „čistý zisk”) nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud to zákon nevylučuje. Rezervní fond lze vytvořit i při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladů nebo nad emisní kurs akcií.
(3) Podíl na čistém zisku společnosti lze určit teprve po doplnění rezervního fondu v souladu s tímto zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami.
§ 67a
Převody a nájem podniku nebo jeho části a převody, jejichž důsledky jsou obdobné přeměnám společností,
jestliže převádějící společnosti nezanikají
(1) Ke smlouvě, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, k nájmu podniku nebo jeho části nebo k jiné dispozici, jejíž důsledky jsou obdobné přeměně společnosti, aniž však zaniká převádějící společnost, musí být udělen písemný souhlas společníků nebo valné hromady společnosti jako při fúzi sloučením.
(2) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 musí být přijato podle stejných pravidel jako rozhodnutí valné hromady o fúzi sloučením a o rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis.
(3) Pro přezkoumání smlouvy podle odstavce 1 znalcem z hlediska správnosti ceny se použijí přiměřeně ustanovení § 92 odst. 1 věty druhé pro veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost, § 153a odst. 4 pro společnost s ručením omezeným a § 220c pro akciovou společnost.
(4) Společníci musí mít možnost seznámit se alespoň jeden měsíc před udělením souhlasu nebo konáním valné hromady s návrhem smlouvy podle odstavce 1 a zprávou znalce, jestliže se vyžaduje.
(5) Pro informaci o záměru uskutečnit dispozici uvedenou v odstavci 1 o převodu a nájmu podniku nebo jeho části se použije přiměřeně ustanovení § 220d odst. 1 první věta.
(6) Jestliže dispozice uvedená v odstavci 1 je obdobná rozdělení akciové společnosti, aniž je tato společnost zrušena, použijí se ustanovení o rozdělení akciové společnosti přiměřeně.
§ 68
Zrušení a zánik společnosti
(1) Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku (§ 31 odst. 4).
(2) Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) a g) a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty. Při zrušení společnosti podle předchozí věty se k výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu.
(3) Společnost se zrušuje
a) uplynutím doby, na kterou byla založena,
b) dosažením účelu, pro který byla založena,
c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací,
d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,
e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato,
f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo
g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.
(4) Je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu z jiného důvodu než pro nedostatek majetku společnosti, nepovažuje se společnost za zrušenou. Zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) a g) majetek, provede se její likvidace.
(5) Byla-li společnost zrušena nebo byl-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo správce konkursní podstaty. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán.
(6) Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliže
a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost,
b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti,
c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky,
d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond,
e) společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3,
f) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu.
(7) V případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné.
(8) Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti.
(9) Jestliže bylo rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušeno, sestaví společnost ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí mezitímní účetní závěrku.
§ 68a
Neplatnost společnosti
(1) Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla.
(2) Neplatnost společnosti může prohlásit jenom soud, a to i bez návrhu, jestliže
a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma,
b) skutečný předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku,
c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti),
d) nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů,
e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům,
f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva.
(3) Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace.
(4) Právní vztahy, do nichž neplatná společnost vstoupila, nejsou neplatností společnosti dotčeny. Povinnost společníků splatit nesplacené vklady trvá, pokud to vyžaduje zájem věřitelů na splnění závazků neplatné společnosti.
Přeměny společnosti
§ 69
Způsoby přeměny společnosti
(1) Společnosti se sídlem v České republice mohou být přeměněny
a) fúzí,
b) převodem jmění na společníka, nebo
c) rozdělením.
(2) Za přeměnu se považuje také změna právní formy společnosti.
(3) Fúze se může uskutečnit formou
a) sloučení, nebo
b) splynutí.
(4) Rozdělení se může uskutečnit formou
a) rozdělení se založením nových společností,
b) rozdělení sloučením, nebo
c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b).
(5) Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti. K přeměně společnosti v likvidaci je zapotřebí, aby společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušili podle § 68 odst. 8. Mezitímní účetní závěrka podle § 68 odst. 9 se nevyžaduje.
(6) Fúze nebo převod jmění na společníka jsou přípustné i v případě, že společnost je v úpadku nebo byl již na její majetek prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání (§ 69h).
(7) Rozhodnutí o přeměně společnosti lze zrušit do vydání rozhodnutí, jímž se povoluje zápis fúze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku (§ 28a), jestliže s tím souhlasí všechny zúčastněné společnosti. Na rozhodování o zrušení rozhodnutí o přeměně společnosti se použijí přiměřeně ustanovení upravující souhlas společníků s přeměnou společnosti.
(8) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.
§ 69a
Fúze
(1) Sloučením dochází k zániku společnosti (dále jen „zanikající společnost”) nebo více společností, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; jmění zanikající společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou společnost (dále jen „nástupnická společnost”). Společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jmění zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost. Společníci zanikajících společností se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak.
(3) Zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak.
(4) Právní účinky uvedené v odstavcích 1 a 2 nastávají ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku (§ 28a odst. 1). Jestliže byl zastaven obchodní podíl společníka na společnosti, popřípadě jeho akcie nebo zatímní listy, přechází zástavní právo i na obchodní podíl, který tento společník nabude v důsledku fúze, popřípadě na takto nabyté akcie. Nástupnická společnost je povinna před vydáním listinných akcií na jméno zaznamenat na nich zástavní právo. Záznam musí mít náležitosti zástavního rubopisu a musí jej podepsat člen nebo členové představenstva, kteří jsou oprávnění k datu emise jednat jménem společnosti. Zastavené listinné akcie na majitele vydá společnost zástavnímu věřiteli. U zaknihovaných akcií je společnost povinna v příkazu k vydání akcií podle zvláštního právního předpisu uložit Středisku cenných papírů nebo jiné právnické osobě pověřené podle zvláštního právního předpisu vedením evidence zaknihovaných cenných papírů (dále jen „Středisko cenných papírů”), aby zástavní právo zaregistrovaly. Středisko cenných papírů na základě příkazu společnosti provede registraci zástavního práva podle zvláštního právního předpisu. V návrhu na zápis fúze do obchodního rejstříku musí být požádáno o zápis zástavního práva k novému obchodnímu podílu, je-li tento obchodní podíl nabýván za zastavený obchodní podíl nebo zastavené akcie či zatímní listy.
(5) Při sloučení jsou zúčastněnými společnostmi zanikající i nástupnická společnost. Při splynutí jsou zúčastněnými společnostmi pouze zanikající společnosti.
(6) Při sloučení akciové společnosti, popřípadě společnosti s ručením omezeným je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce, mají-li být v důsledku sloučení vydány nástupnickou společností nové akcie nebo mají-li vzniknout pro společníky této společnosti nové obchodní podíly. Při splynutí je každá zúčastněná akciová společnost, popřípadě společnost s ručením omezeným povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce. Pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 a 4 s tím, že tímto znalcem může být i osoba, která je pro tuto společnost jmenována jako znalec pro fúzi (§ 220c odst. 1). Ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o fúzi (§ 153a odst. 4 a § 220c odst. 5).
§ 69b
Převod jmění na společníka
(1) Za podmínek stanovených u jednotlivých forem společností mohou společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnout, že společnost se zrušuje bez likvidace a že jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden společník se sídlem nebo bydlištěm v České republice. Jestliže je obchodní podíl společníka, jeho akcie nebo zatímní list zastaven, lze rozhodnout o převodu jmění, jen je-li zástavnímu věřiteli poskytnuto dostatečné zajištění jeho pohledávky.
(2) Právní účinky uvedené v odstavci 1 nastávají ke dni zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku (§ 28a odst. 2).
§ 69c
Rozdělení
(1) Rozdělením rozdělovaná společnost zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnické společnosti a její společníci se stávají společníky nástupnických společností, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Při rozdělení musí mít zanikající společnost i nástupnické společnosti stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak.
(3) Ustanovení § 69a odst. 4 platí přiměřeně.
(4) Při rozdělení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi zanikající společnost i nástupnické společnosti. Při rozdělení se založením nových společností je zúčastněnou společností pouze zanikající společnost.
(5) Dochází-li k rozdělení akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, je rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce ke dni zpracování konečné účetní závěrky (§ 220t odst. 5). V posudku znalce musí být odděleně oceněno i jmění, jež má přejít na jednotlivé nástupnické společnosti. Pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 a 4 s tím, že tímto znalcem může být i osoba, která je pro tuto společnost jmenována jako znalec pro rozdělení (§ 220s odst. 3). Ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o rozdělení (§ 153d odst. 3, § 220s odst. 4).
§ 69d
Změna právní formy
(1) Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu společnosti nebo na družstvo, nestanoví-li zákon jinak. Právní účinky změny právní formy nastávají ke dni zápisu změny právní formy (§ 28a odst. 4) do obchodního rejstříku.
(2) Ke změně právní formy se vyžaduje dohoda společníků ve formě notářského zápisu, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o změně právní formy (dále jen „rozhodnutí o změně právní formy”). Návrh rozhodnutí o změně právní formy předkládá statutární orgán společníkům nebo příslušnému orgánu v písemné formě. Návrh spolu se zprávou podle odstavce 4, pokud se vyžaduje, musí být k dispozici společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž se bude o změně právní formy rozhodovat, ledaže jsou všichni společníci statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem anebo souhlasí s tím, že lhůta nemusí být dodržena. Souhlas musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem, popřípadě musí být udělen na valné hromadě. Prohlášení o udělení souhlasu na valné hromadě se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. Souhlas má účinky i vůči právním nástupcům společníka.
(3) Zástavní práva zřízená k obchodním podílům společníků, popřípadě k jejich akciím nebo zatímním listům zanikají změnou právní formy jen tehdy, nelze-li podíly na nástupnické osobě zastavit. Zaniká-li zástavní právo, musí být zástavnímu věřiteli poskytnuta dlužníkem dostatečná jistota k zajištění pohledávky dosud zajištěné zástavním právem k obchodním podílům nebo akciím či zatímním listům. Nezaniká-li změnou právní formy zástavní právo, platí ustanovení § 69a odst. 4 přiměřeně.
(4) Statutární orgán společnosti vyhotoví k návrhu rozhodnutí o změně právní formy písemnou zprávu, v níž odůvodní návrh z právního a ekonomického hlediska a charakterizuje právní postavení společníků po změně právní formy (dále jen „zpráva o změně právní formy”). Ve zprávě o změně právní formy se neuvádějí skutečnosti, které tvoří předmět obchodního tajemství společnosti nebo ovládající či ovládané osoby. V takovém případě musí zpráva o změně právní formy obsahovat důvody, proč nejsou tyto skutečnosti ve zprávě uvedeny. Zpráva o změně právní formy se nevyžaduje, má-li společnost jednoho společníka nebo jsou všichni společníci statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem anebo všichni společníci souhlasí s tím, že zpráva o změně právní formy nebude zpracována. Pro souhlas platí ustanovení odstavce 2. Má-li společnost dozorčí radu, přezkoumá dozorčí rada návrh rozhodnutí o změně právní formy a podá o tom zprávu valné hromadě, která bude tento návrh schvalovat.
(5) Návrh rozhodnutí o změně právní formy a rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat alespoň
a) firmu, sídlo a identifikační číslo společnosti před změnou právní formy,
b) právní formu, jíž má společnost nabýt,
c) firmu po změně právní formy,
d) den, k němuž byl zpracován návrh rozhodnutí o změně právní formy (dále jen „den zpracování změny právní formy”),
e) návrh společenské smlouvy veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo návrh zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným anebo návrh stanov akciové společnosti nebo družstva po změně právní formy,
f) jméno, bydliště a rodné číslo osob, které budou zapisovány jako statutární či jiný orgán společnosti, družstva anebo jako jeho člen po změně právní formy do obchodního rejstříku; mění-li se právní forma na akciovou společnost, jsou členové první dozorčí rady voleni pouze na dobu jednoho roku, přičemž se nepoužijí ustanovení zákona o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci, popřípadě pravidla a lhůtu pro vydání zatímního listu, jestliže společník, jemuž mají být vydány akcie, nesplatil vklad v dosavadní společnosti nebo družstvu,
g) pravidla postupu při vypořádání se společníkem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jež mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, není-li ke změně právní formy nutný souhlas všech společníků,
h) mění-li se právní forma na akciovou společnost, počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého společníka po změně právní formy, pravidla postupu a lhůtu pro jejich vydání,
i) výši náhrady pro majitele dluhopisů a opčních listů (§ 69f odst. 2).
(6) Společnost je povinna vyhotovit ke dni zpracování změny právní formy mezitímní účetní závěrku, není-li den zpracování změny právní formy rozvahovým dnem podle zvláštního právního předpisu. Mezitímní účetní závěrka musí být ověřena auditorem, pokud ověření účetní závěrky auditorem vyžaduje zvláštní právní předpis, a schválena valnou hromadou, která bude schvalovat rozhodnutí o změně právní formy, jinak všemi společníky. Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka ke dni zpracování změny právní formy, nesmí být starší než tři měsíce počítáno ke dni, v němž bude přijato rozhodnutí o změně právní formy. Jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni zpracování změny právní formy nižší než základní kapitál, který má mít společnost nebo družstvo podle návrhu rozhodnutí o změně právní formy, není změna právní formy přípustná.
(7) Společnost, jež mění svou právní formu, sestavuje konečnou účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku a zahajovací rozvahu ke dni tohoto zápisu. Konečná závěrka musí být ověřena auditorem.
(8) Dochází-li ke změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, je společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce ke dni zpracování změny právní formy. Pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 a 4. V posudku však znalec uvede, zda výše čistého obchodního majetku odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle návrhu rozhodnutí o změně právní formy. Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být v takovém případě vyšší, než je částka čistého obchodního majetku vyplývajícího z posudku znalce.
(9) Jestliže vlastní kapitál akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstva po změně právní formy nedosáhne výše základního kapitálu v zahajovací rozvaze sestavené ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jsou společníci nebo členové povinni doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle poměru, v jakém se podílí jmenovitá hodnota jejich akcií nebo výše vkladů do základního kapitálu na základním kapitálu společnosti před změnou právní formy.
(10) Společníkům ani členům nesmí být v souvislosti se změnou právní formy poskytnuto jakékoliv plnění, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nikomu, kdo se podílel na změně právní formy, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu.
(11) Záměr přijmout rozhodnutí o změně právní formy zveřejní statutární orgán alespoň 15 dnů před přijetím rozhodnutí o změně právní formy.
§ 69e
Zápis změny právní formy do obchodního rejstříku
K návrhu na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku se přikládají též
a) rozhodnutí o změně právní formy,
b) zpráva o změně právní formy, pokud ji zákon vyžaduje, nebo souhlas společníků podle § 69d odst. 4 s tím, že zprávu nevyžadují,
c) povolení příslušných státních orgánů, pokud je zákon vyžaduje,
d) doklady o poskytnutí jistoty podle § 69f odst. 1, pokud zákon její poskytnutí vyžaduje,
e) mezitímní účetní závěrka včetně zprávy auditora, je-li takové ověření předepsáno, sestavená ke dni zpracování změny právní formy.
§ 69f
Ochrana věřitelů a odpovědnost za škodu při změně právní formy
(1) Věřitelé společnosti, která změnila svou právní formu, kteří přihlásí své pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis změny právní formy do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, nemohou-li požadovat uspokojení svých pohledávek a zhorší-li se v důsledku změny právní formy dobytnost jejich pohledávek. Jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku změny právní formy podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky, je oprávněn požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku. Nedojde-li mezi věřitelem a společností k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky. Právo na poskytnutí jistoty nemají věřitelé ve vztahu k pohledávkám, ke kterým jim přísluší právo na přednostní nebo oddělené uspokojení v konkursu, nebo k pohledávkám, jež vznikly až po dni, v němž se stal zápis změny právní formy do obchodního rejstříku účinný vůči třetím osobám.
(2) Jestliže společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy, zaniká ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku právo na upisování akcií nebo na výměnu dluhopisů za akcie společnosti, nebyl-li uplatněn postup podle zvláštního právního předpisu. Postavení majitelů ostatních dluhopisů se nemění. Jestliže byly vydány opční listy, zanikají ke dni zápisu změny právní formy práva s opčním listem spojená, ledaže zvláštní právní předpis stanoví něco jiného. Majitelům vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kteří neuplatnili postup podle zvláštního právního předpisu, anebo opčních listů vzniká právo na přiměřenou náhradu za zaniklá práva, jejíž výši stanoví rozhodnutí o změně právní formy. Není-li poskytnutá náhrada přiměřená, mohou se majitelé vyměnitelných a prioritních dluhopisů domáhat, aby výši náhrady určil soud. Soudní rozhodnutí, jímž se určuje výše náhrady, je pro společnost co do základu přiznaného práva závazná i vůči ostatním oprávněným osobám. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne, v němž se stal zápis změny právní formy do obchodního rejstříku účinný vůči třetím osobám, zaniká.
(3) Má-li dojít v souvislosti se změnou právní formy ke změně emisních podmínek jiných dluhopisů neuvedených v odstavci 2, musí si společnost vyžádat souhlas majitelů dluhopisů podle zvláštního právního předpisu.
(4) Statutární orgán zašle bez zbytečného odkladu věřitelům společnosti známým ke dni, kdy rozhodnutí o změně právní formy nabylo účinnosti vůči třetím osobám, kteří mají právo na poskytnutí dostatečné jistoty podle odstavce 1, oznámení o tom, že mohou žádat přiměřené zajištění pohledávek.
(5) Osoby, jež jsou statutárním orgánem společnosti, která mění právní formu, nebo jeho členy, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne společnosti, jež změnila svou právní formu, jejím společníkům a věřitelům porušením povinnosti při změně právní formy. Soudní rozhodnutí, kterým se přiznává právo na náhradu takové škody, je pro odpovědné osoby co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám.
(6) Právo na náhradu škody podle odstavce 5 se promlčuje ve lhůtě pěti let ode dne účinnosti zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vůči třetím osobám.
§ 69g
Neplatnost změny právní formy
(1) Neplatnost rozhodnutí o změně právní formy může prohlásit pouze soud, a to jen do právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje zápis změny právní formy do obchodního rejstříku. Takového prohlášení se může domáhat pouze společník společnosti, jež mění právní formu.
(2) Jestliže je možné odstranit vadu, která je důvodem neplatnosti rozhodnutí o změně právní formy, vyzve soud před rozhodnutím ve věci společnost k odstranění této vady.
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčena ustanovení § 68a.
§ 69
Konkurs a vyrovnání
(1) Jestliže nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek některé osoby zúčastněné na fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo nastaly účinky povolení vyrovnání podle zvláštního právního předpisu, může dojít k fúzi nebo převodu jmění na společníka i v průběhu konkursního řízení nebo vyrovnacího řízení za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
(2) Jestliže nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek některé osoby zúčastněné na fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo nastaly účinky povolení vyrovnání, smlouva o fúzi (§ 92a odst. 2, § 104a odst. 2, § 153a odst. 2, § 220a odst. 1, § 220n odst. 2) nebo smlouva, popřípadě rozhodnutí o převzetí (§ 92c odst. 1, § 104c odst. 1, § 153c odst. 1, § 220p odst. 4) nemohou nabýt účinnosti, dokud k nim nebude udělen potřebný souhlas podle zvláštního právního předpisu. K návrhu na jmenování znalce pro fúzi je třeba též souhlasu správce podle zvláštního právního předpisu.
§ 70
(1) Je-li společnost zrušena s likvidací nebo zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v § 68 odst. 3 písm. f) a g) majetek, provede se likvidace podle tohoto zákona, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiný způsob vypořádání jejího jmění.
(2) Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem „v likvidaci”.
(3) Jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Je-li jmenováno více likvidátorů a z jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor.
§ 71
(1) Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátorem může být jen fyzická osoba, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(2) Při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje likvidátora soud, který o zrušení společnosti rozhodl. Soud podle předchozí věty může jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu některého ze společníků nebo statutární orgán anebo člena statutárního orgánu. Společník, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, kterého jmenoval likvidátorem soud, se nemůže vzdát své funkce. Může však požádat soud o odvolání z funkce likvidátora, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem vykonávat funkci likvidátora a jež se zapisuje do obchodního rejstříku podle § 28 odst. 6.
(3) Zemře-li likvidátor, je-li odvolán nebo vzdá-li se své funkce anebo nemůže-li ji vykonávat, jmenuje se nový likvidátor způsobem, kterým byl jmenován předchozí likvidátor, a zapíše se místo dosavadního likvidátora do obchodního rejstříku. Soud jmenuje nového likvidátora, jestliže tak neučiní bez zbytečného odkladu orgán, který je k tomu podle odstavce 1 oprávněn.
(4) Bez ohledu na způsob určení likvidátora může soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou.
(5) Likvidátor je orgánem společnosti (§ 66) a za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem jako členové statutárních orgánů.
(6) Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Jde-li o likvidátora jmenovaného soudem podle § 71 odst. 2 věta druhá, odměna mu nenáleží.
(7) Nelze-li jmenovat likvidátora podle odstavců 1 až 4, jmenuje likvidátora soud z osob zapsaných v seznamu správců konkursní podstaty.
(8) Likvidátorovi jmenovanému soudem jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout správci konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu.
(9) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora hradí stát.
§ 72
(1) Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku.
(2) Zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu. To neplatí, pokud došlo ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a g).
§ 73
Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce.
§ 74
(1) Likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán. Nesestaví-li statutární orgán tuto účetní závěrku bez zbytečného odkladu po vstupu společnosti do likvidace, přechází tato povinnost na likvidátora.
(2) Likvidátor je povinen zaslat soupis jmění každému společníku a věřiteli společnosti, kteří o to požádají.
(3) V průběhu likvidace uspokojí likvidátor přednostně mzdové nároky zaměstnanců společnosti, není-li povinen podat návrh na prohlášení konkursu.
§ 75
(1) Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek), mezi společníky, a předloží ji společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení (dále jen „návrh rozdělení likvidačního zůstatku”). Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku.
(2) Každý společník, který s návrhem rozdělení likvidačního zůstatku nesouhlasí, se může domáhat, aby soud přezkoumal výši podílu na likvidačním zůstatku, který má podle návrhu rozdělení likvidačního zůstatku obdržet. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy byl návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán, zaniká. Soudní rozhodnutí, kterým soud přezkoumal výši podílu společníka na likvidačním zůstatku, je pro společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním společníkům.
(3) Společníkům nelze poskytnout plnění z důvodů jejich práva na podíl na likvidačním zůstatku, a to ani ve formě zálohy, dříve, než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti, kteří včas přihlásili své pohledávky. Před uplynutím lhůty podle odstavce 2 nemůže být poskytnuto žádné plnění z důvodu rozdělování podílu na likvidačním zůstatku.
(4) Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze rozdělit likvidační zůstatek, jen byla-li věřiteli poskytnuta odpovídající jistota.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije v případě, že došlo ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a g) a společnost má pouze majetek, který nepostačuje k úhradě všech závazků. V takovém případě zpeněží likvidátor majetek společnosti a z výtěžku prodeje uhradí nejprve náklady likvidace, dále uspokojí mzdové nároky zaměstnanců a poté pohledávky ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti. Není-li možné uspokojit pohledávky stejného pořadí v plné výši, uhradí se poměrně. Nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době majetek zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí jejich pohledávek. Pokud věřitelé odmítnou převzít majetek k úhradě dluhu, přechází tento majetek dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku na stát. O tom je likvidátor povinen vyrozumět orgán příslušný podle zvláštního právního předpisu k prozatímní správě národního majetku.
(6) O způsobu naložení s majetkem podle odstavce 5 sestaví likvidátor zprávu, ve které uvede zejména, jakého výtěžku z prodeje majetku bylo dosaženo, jaký majetek nebyl zpeněžen a zda byl převzat věřiteli k úhradě dluhu či nikoliv, jací věřitelé a v jaké výši byli uspokojeni a kteří věřitelé uspokojeni nebyli, popřípadě jaký majetek přejde na stát výmazem společnosti z obchodního rejstříku (zpráva o naložení s majetkem). Zprávu o naložení s majetkem předloží společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení. Neschválení zprávy nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem sestaví likvidátor účetní závěrku.
§ 75a
(1) Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku z prodeje majetku k uspokojení věřitelů anebo převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek anebo odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů podle § 75 odst. 5. Po rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor seznam společníků, kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku.
(2) Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku.
§ 75b
(1) Jestliže se po skončení likvidace společnosti zjistí dosud neznámý majetek nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací, rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o obnovení likvidace společnosti a jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení likvidace společnosti, a osobu likvidátora.
(2) Jestliže se zjistí dosud neznámý majetek po výmazu společnosti z obchodního rejstříku, rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o zrušení zápisu o jejím výmazu a o obnovení likvidace společnosti nebo o jejím vstupu do likvidace a jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení společnosti, že společnost je v likvidaci, a osobu likvidátora.
(3) Ke dni zápisu do obchodního rejstříku podle odstavce 1 nebo 2 sestaví likvidátor zahajovací rozvahu. Ustanovení § 68 odst. 8 se nepoužije.
Díl IA
Evropské hospodářské zájmové sdružení
§ 75c
(1) Evropské hospodářské zájmové sdružení založené podle nařízení Rady se sídlem na území České republiky a zapsané do obchodního rejstříku je právnickou osobou. Pro evropská sdružení, jejichž sídlo uvedené ve smlouvě je na území České republiky, platí kromě nařízení Rady v rozsahu stanoveném nařízením Rady právní řád České republiky.
(2) Do obchodního rejstříku se zapisuje evropské sdružení, které má sídlo na území České republiky. Do obchodního rejstříku se zapisuje též pobočka evropského sdružení, které má sídlo mimo území České republiky, je-li zřízena na území České republiky.
(3) Návrh na zápis evropského sdružení do obchodního rejstříku podávají společně všechny osoby, které podepsaly smlouvu o založení evropského sdružení. Návrh na zápis pobočky evropského sdružení do obchodního rejstříku podle odstavce 2 podává evropské sdružení, jehož je pobočka organizační složkou.
(4) Do obchodního rejstříku se zapisují kromě údajů uvedených v nařízení Rady údaje o jednateli nebo jednatelích evropského sdružení uvedené v § 28 odst. 1 písm. e) a o likvidátorovi nebo likvidátorech uvedené v § 28 odst. 6 a jedná-li se o zápis pobočky evropského sdružení, údaje uvedené v § 28 odst. 3 písm. f). Listiny uvedené v nařízení Rady se ukládají do sbírky listin obchodního rejstříku.
(5) Kromě údajů a listin, jejichž zveřejnění ukládá nařízení Rady, a které musejí být zveřejněny v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, musí být zveřejněn výrok a podstatný výtah z odůvodnění určený soudem z rozhodnutí soudu o neplatnosti evropského sdružení.
(6) Firma evropského sdružení musí obsahovat dodatek „evropské hospodářské zájmové sdružení“ nebo „EHZS“. Přípustný je také dodatek vyjádřený v kterémkoliv z jazyků členských států Evropských společenství.
§ 75d
(1) Ustanovení § 196a platí pro evropské sdružení obdobně.
(2) Členem evropského sdružení nebo jeho jednatelem může být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. Ustanovení § 194 odst. 7 platí přiměřeně.
(3) Členem nebo jednatelem evropského sdružení nemůže být právnická osoba, jejíž skutečný nebo deklarovaný předmět činnosti nebo podnikání je v rozporu se zákonem nebo veřejným pořádkem.
(4) Je-li členem evropského sdružení nebo jeho jednatelem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí v evropském sdružení její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky odstavce 2.
(5) Osoba vykonávající funkci jednatele jménem právnické osoby podle předchozího odstavce odpovídá za výkon funkce stejně, jako fyzická osoba, která je jednatelem.
(6) Povinnosti a odpovědnost jednatelů evropského sdružení se řídí přiměřeně § 135.
§ 75e
Členství v evropském sdružení zaniká také prohlášením konkursu na majetek společníka nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením jeho podílu v evropském sdružení nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu člena v evropském sdružení po právní moci usnesení o nařízení exekuce. V případě členství právnické osoby zaniká také okamžikem zániku této osoby bez právního nástupce.
§ 75f
Pro ručení členů evropského sdružení platí obdobně ustanovení o ručení společníků veřejné obchodní společnosti.
* * *
§ 220a
Smlouva o fúzi
(1) Ke sloučení se vyžaduje uzavření smlouvy o fúzi všemi zúčastněnými společnostmi. Smlouva o fúzi musí mít formu notářského zápisu. Návrh smlouvy o fúzi obsahující údaje podle odstavce 3 musí schválit valné hromady všech zúčastněných společností, ledaže zákon takové schválení nevyžaduje.
(2) Není-li návrh smlouvy o fúzi schválen podle odstavce 1, je smlouva o fúzi neplatná. Vyžaduje-li se ke sloučení souhlas státního orgánu podle zvláštního právního předpisu, nemůže smlouva o fúzi nabýt účinnosti dříve, než nabude právní moci rozhodnutí, jímž příslušný státní orgán souhlas se sloučením udělil. Vyžaduje-li se ke sloučení souhlasu více státních orgánů, nemůže smlouva o fúzi nabýt účinnosti dříve, než nabude právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas se sloučením poslední z nich. Právní mocí rozhodnutí, jímž se souhlas k fúzi neuděluje, se smlouva o fúzi ruší.
(3) Smlouva o fúzi musí obsahovat alespoň
a) firmu, sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných společností a jejich právní formu,
b) výměnný poměr akcií s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o registraci akcií určených k výměně za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností, včetně podrobných pravidel postupu a stanovení lhůt při jejich výměně, a výši případného doplatku akcionářům zanikající společnosti nebo zanikajících společností na vyrovnání, s pravidly pro jeho výplatu, anebo údaj o tom, že akcie nebudou vyměňovány s uvedením důvodu (§ 220g odst. 1 až 3),
c) určení, jak budou získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně,
d) den, od kterého vzniká právo na dividendu z vyměněných akcií, jakož i všechny předpoklady jeho vzniku,
e) údaj o vlivu sloučení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu a stanovení lhůt při jejich výměně, a případně údaj o výši doplatku dosavadním akcionářům nástupnické společnosti na vyrovnání, s pravidly pro jeho výplatu,
f) určení, v jaké struktuře nástupnická společnost přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající společnosti, jež nejsou závazkem,
g) den, od něhož se jednání zanikající společnosti nebo zanikajících společností považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti (dále jen „rozhodný den fúze“),
h) práva, jež nástupnická společnost poskytne majitelům jednotlivých druhů akcií, opčních listů, dluhopisů nebo jiných cenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována (§ 220j odst. 3 a 4),
i) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti,
j) návrh změn stanov po sloučení, dochází-li k jejich změně.
(4) Je-li nástupnická společnost jediným akcionářem zanikající společnosti, neobsahuje smlouva o fúzi údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až d) a písm. i).
(5) Výměnný poměr akcií musí být vhodný a odůvodněný. Nelze-li při stanovení výměnného poměru akcií z vážných důvodů vyměnit akcie tak, aby nedošlo k poškození akcionářů některé ze zúčastněných společností, přizná se těmto akcionářům doplatek na dorovnání (dále jen „doplatek“). Doplatek nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty akcií určených k výměně za akcie právního nástupce. Doplatek lze přiznat jak akcionářům nástupnické společnosti, tak akcionářům zanikající společnosti nebo zanikajících společností. Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem sloučení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů společnosti podle § 220j.
(6) Jestliže se budou štěpit akcie akcionářů nástupnické společnosti nebo se bude měnit jejich podoba, druh nebo forma podle odstavce 3 písm. e), použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona, popřípadě zvláštního právního předpisu o štěpení akcií, o změně podoby, druhu nebo formy akcií, není-li dále stanoveno jinak. Jestliže se bude zvyšovat jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti podle odstavce 3 písm. e), použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, při němž dochází ke zvýšení jmenovité hodnoty akcií, s tím, že ustanovení, která upravují částku zvýšení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek zvýšení jmenovitých hodnot akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti. Jestliže se bude snižovat jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti podle odstavce 3 písm. e), použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona o snižování základního kapitálu, při němž dochází ke snížení jmenovité hodnoty akcií, s výjimkou ustanovení § 213, s tím, že ustanovení, jež upravují částku snížení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek snížení jmenovitých hodnot akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti. Nepoužijí se ustanovení o zápisu zvýšení nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(7) Rozhodný den fúze nemůže předcházet o více než devět měsíců den, k němuž bude podán návrh na zápis sloučení do obchodního rejstříku. Lhůta k výměně akcií nesmí být delší než jeden měsíc od účinnosti zápisu sloučení do obchodního rejstříku vůči třetím osobám a nesmí předcházet den zápisu sloučení do obchodního rejstříku.
(8) Nikomu, kdo se podílel na sloučení, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu.
(9) Jestliže zúčastněné společnosti nepodají do šesti měsíců ode dne, kdy smlouva o fúzi splňuje všechny požadavky stanovené zákonem, návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku, má kterákoliv společnost, která byla připravena návrh včas podat, právo odstoupit od smlouvy. Odstoupením od smlouvy i jen jednou ze zúčastněných společností zanikají práva a závazky všech zúčastněných společností. Nebude-li podán návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku do jednoho roku, platí, že zúčastněné společnosti od smlouvy odstoupily.
(10) Společnost, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku, odpovídá každé společnosti, která byla připravena tento návrh podat, za škodu, která jí v důsledku odstoupení od smlouvy vznikla. Společně a nerozdílně s ní odpovídají za vzniklou škodu i osoby, které byly v době do účinnosti odstoupení od smlouvy členy jejího představenstva. Poté, co byl povolen zápis sloučení do obchodního rejstříku, nemůže být smlouva o fúzi zúčastněnými společnostmi změněna ani zrušena.
(11) Neplatnosti smlouvy o fúzi se může dovolávat pouze zúčastněná společnost nebo osoba, jež je oprávněna podat žalobu na neplatnost usnesení valné hromady o sloučení. Neplatnost smlouvy o fúzi musí být prohlášena soudem. Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi je možno podat pouze do konce lhůty stanovené pro podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady. Tím není dotčeno ustanovení § 220h. Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi musí být spojen s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o sloučení. Podání návrhu na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi má pro další případné žalobce účinky stanovené zvláštním právním předpisem. [Ustanovení § 54 odst. 3 platí obdobně].
* * *
§ 220d
Informace o sloučení
(1) Představenstvo každé ze zúčastněných společností je povinno alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení, uložit do sbírky listin (§ 27a odst. 2) návrh smlouvy o fúzi po přezkoumání dozorčí radou, jestliže se takové přezkoumání vyžaduje, a zároveň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení, zveřejnit oznámení o uložení návrhu smlouvy do sbírky listin. Současně zveřejní upozornění pro akcionáře na jejich práva podle odstavců 2 až 4 a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 220j. Nemá-li se konat valná hromada některé nebo více ze zúčastněných společností podle § 220e odst. 12, 14 nebo 15, musí být akcionáři této společnosti nebo těchto společností upozorněni ve zveřejnění na jejich práva podle § 220e odst. 13 a povinnost podle věty prvé musí být splněna jeden měsíc před rozhodováním představenstva podle § 220e odst. 12, 14 a 15. Za představenstvo zanikající společnosti může tyto povinnosti splnit představenstvo nástupnické společnosti.
(2) V sídle každé ze zúčastněných společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň jeden měsíc před stanoveným datem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení,
a) návrh smlouvy o fúzi,
b) účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední tři roky, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha nástupnické společnosti a zprávy auditora o jejich ověření,
d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, byla-li konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi podle § 220a odst. 1 uplynulo více než šest měsíců,
e) společná zpráva představenstev nebo zprávy představenstev všech zúčastněných společností o fúzi, jestliže se vyžadují, a společné zprávy dozorčích rad nebo zprávy dozorčích rad všech zúčastněných společností o přezkoumání fúze, jestliže se vyžadují,
f) společná znalecká zpráva o fúzi nebo znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, jestliže se vyžadují,
g) posudek znalce podle § 69a odst. 6, není-li součástí znalecké zprávy o fúzi.
(3) Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka ke dni, který předchází rozhodnému dni fúze. Zahajovací rozvaha se sestavuje k rozhodnému dni fúze.
(4) Společnost je povinna vydat každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně, pouze za úhradu nákladů, opis nebo výtah z písemností uvedených v odstavci 2 písm. a) až f), jestliže se vyžadují.
(5) Jestliže se nemá konat podle § 220e odst. 12 valná hromada nástupnické společnosti, je rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 nástupnickou společností den, na nějž je svolávána valná hromada zanikající společnosti. Mají-li se konat valné hromady zanikajících společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolávána první z těchto valných hromad. Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností, je rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 všemi zúčastněnými společnostmi den, kdy má být uzavřena smlouva o fúzi.
* * *
část třetí
obchodní závazkové vztahy
Hlava I
Obecná ustanovení
Díl I
Předmět právní úpravy a její povaha
§ 261
(1) Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.
(2) Touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb.
(3) Touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy
a) mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka,
b) mezi zakladateli družstva a mezi členem a družstvem, jakož i mezi členy družstva navzájem, pokud vyplývají z členského vztahu v družstvu, jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností,
c) z burzovních obchodů a jejich zprostředkování (§ 642) a dále z úplatných smluv týkajících se cenných papírů,
d) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716),
e) z bankovní záruky (§ 313), z cestovního šeku (§ 720) a slibu odškodnění (§ 725),
f) mezi společností nebo družstvem a osobou, která je statutárním orgánem nebo jiným orgánem nebo jeho členem,
g) mezi zakladateli a správcem vkladu,
h) z pojistných smluv.
(4) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích, jež se řídí touto částí zákona podle předchozích odstavců.
(5) Při použití této části zákona podle odstavců 1 a 2 je rozhodující povaha účastníků při vzniku závazkového vztahu.
(6) Smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Směnná smlouva související s podnikáním stran se však řídí tímto zákonem a použijí se na ni přiměřeně ustanovení tohoto zákona o kupní smlouvě; při plnění závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při převzetí zboží postavení kupujícího.
§ 262
(1) Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Dohodou nelze vyloučit použití ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách nebo adhezních smlouvách a zneužívajících klauzulích a ustanovení zvláštních právních předpisů směřujících k ochraně spotřebitele.
(2) Nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštního právního předpisu něco jiného a je-li jenom jedna ze stran právního vztahu podle § 261 odst. 1 nebo 3 podnikatelem, použijí se ustanovení této části na obě strany; ustanovení o odpovědnosti, spotřebitelských smlouvách nebo adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a společných závazcích občanského zákoníku a ustanovení zvláštních zákonů směřujících k ochraně spotřebitele však je třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem.
§ 263
(1) Strany se mohou odchýlit od ustanovení této části zákona nebo její jednotlivá ustanovení vyloučit s výjimkou ustanovení § 261 a § 262 odst. 2, § 263 až 272, § 273 odst. 1, § 276 až 289, § 301, 303, 304, § 306 odst. 2 a 3, § 308, § 311 odst. 1, § 312, 313, § 321 odst. 4, § 322, 324, 341, 344, 355, 365, 370, 371, 376, 382, 384, § 386 až 408, § 444, 458, 459, 477, 478, § 479 odst. 2, § 480, § 483 odst. 3, § 488, § 488b až 488e, § 493, 499, § 509 odst. 1, § 528, 535, 592, 597, 608, § 612 až 614, § 620, § 622 odst. 4, § 628, 655, 655a, 658, 659a, 659b, § 659c, § 660 odst. 4, § 662 odst. 3, § 668 odst. 3, § 669 odst. 6, § 672a, § 673 odst. 2, § 678, § 679 odst. 1, § 680, 707, 711, 720, 725, 729, 743 a § 745 odst. 2.
(2) Strany se nemohou odchýlit od základních ustanovení v této části a od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na případy podle § 369a a na pojistnou smlouvu podle dílu XXVII hlavy II části třetí.
* * *
Prodlení dlužníka
§ 365
Dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.
§ 366
Pokud zákon nestanoví pro jednotlivé druhy smluv něco jiného, může věřitel při prodlení dlužníka trvat na řádném plnění závazku.
§ 367
Věřitel je oprávněn při prodlení dlužníka požadovat od něho náhradu škody podle § 373 a násl. Odstoupit od smlouvy je oprávněn v případech, které stanoví zákon nebo smlouva.
§ 368
(1) Je-li dlužník v prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli nebo nakládá-li s věcí, kterou má předat nebo vrátit věřiteli, v rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu, přechází na něho po dobu, po kterou je v prodlení nebo porušuje tyto povinnosti, nebezpečí škody na věci, jestliže toto nebezpečí nenesl již předtím.
(2) Škodou na věci ve smyslu tohoto zákona je ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo.
(3) Dlužník nahradí věřiteli škodu na věci, jestliže k ní došlo v době, kdy nesl nebezpečí škody na věci, ledaže tato škoda byla způsobena věřitelem nebo vlastníkem věci nebo by k ní došlo i při splnění povinnosti dlužníka. Pro náhradu je rozhodující snížení hodnoty věci s přihlédnutím k cenovým poměrům v době vzniku škody na věci. Nárok na náhradu jiné škody podle § 373 a násl. tím není dotčen.
§ 369
(1) Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
(2) Věřitel má nárok na náhradu škody způsobené prodlením se splněním peněžitého závazku, jen pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení.
§ 369a
(1) Úroky z prodlení ve vztazích mezi podnikateli nebo mezi podnikateli a státem, obcemi, vyššími územními samosprávnými celky nebo státními organizacemi vzniklých v souvislosti s úplatnými dodávkami zboží nebo služeb jsou splatné dnem následujícím po dni splatnosti ceny plnění nebo po uplynutí lhůty k placení ceny stanovených smlouvou. Není-li den splatnosti nebo lhůta k placení stanovena smlouvou, úroky z prodlení jsou splatné, aniž je zapotřebí výzvy k plnění
a) po uplynutí 30 dnů od obdržení faktury nebo jiného obdobného vyúčtování dlužníkem nebo
b) není-li možno určit datum obdržení faktury nebo jiného obdobného vyúčtování, po uplynutí 30 dnů od obdržení zboží nebo služby dlužníkem nebo
c) obdrží-li dlužník fakturu nebo jiné obdobné vyúčtování dříve než zboží nebo službu, uplynutím 30 dnů po obdržení zboží nebo služby nebo
d) ukládá-li zákon nebo smlouva převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiné obdobné vyúčtování před nebo při převzetí nebo ověření, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším dni.
(2) Věřitel má právo ve vztazích podle odstavce 1 požadovat úroky z prodlení jenom za předpokladu, že splnil své smluvní i zákonné povinnosti a že neobdržel v okamžiku splatnosti dlužnou částku, ledaže by dlužník neodpovídal za prodlení.
(3) Dlužník je povinen platit úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
(4) Odporuje-li dohoda smluvních stran ve vztazích podle odstavce 1 ustanovení odstavce 1 písm. b), c) a d), je neplatná a splatnost úroků z prodlení se řídí těmito ustanoveními, jestliže je s přihlédnutím ke všem okolnostem případu včetně obchodních zvyklostí a povahy výrobků nebo služeb zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli. Je přitom třeba přihlédnout k tomu, zda má dlužník objektivní důvod pro odchýlení se od uvedených ustanovení.
(5) Právnické osoby založené s cílem hájit zájmy podnikatelů se mohou domáhat, aby se podnikatel, který používá obecné obchodní podmínky, jež se týkají splatnosti a výše úroků z prodlení ve vztazích podle odstavce 1 a mají zneužívající povahu ve smyslu odstavce 4 vzhledem k věřitelům, tohoto jednání zdržel.
* * *
Díl XXVII
Pojistná smlouva
Oddíl 1
§ 728a
Základní ustanovení
(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.
(2) Pojistná smlouva musíobsahovat zejména
a) určeníoprávněné osoby,
b) určení,zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové,
c) vymezení pojistného nebezpečí,
d) výši pojistného, jeho splatnost a zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové,
e) vymezení pojistné doby a doby platnosti pojistné smlouvy, a
f) v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.
(3) Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky pojistitele, na něž se pojistná smlouva odvolává. Tyto pojistné podmínky musí být k pojistné smlouvě připojeny. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.
(4) Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
(5) Pojistná smlouva musí být uzavřena písemně. Písemné formy k uzavření pojistné smlouvy není třeba, jde-li o pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění).
(6) Pojistitel je povinen vydat pojistníkovi stejnopis pojistné smlouvy, jestliže tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.
§ 728b
Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, na základě které vzniká a trvá pojištění.
Je-li zvláštním právním předpisem stanovena určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu (dále jen ”povinné pojištění”), lze se v pojistné smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis připouští, a pouze tehdy, nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného zvláštním právním předpisem.
Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby.
728c
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto dílu se rozumí
a) událostí skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku,
b) pojistnou událostí skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění,
c) pojistnou dobou doba, na kterou bylo pojištění sjednáno,
d) zájemcem osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem,
e) účastníkem pojištění pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost,
f) pojistitelem právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona,
g) pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu,
h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje,
i) oprávněnou osobou osoba, které vzniká v případě pojistné události právo na pojistné plnění,
j) obmyšleným osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vzniká právo na pojistné plnění z pojistné události, kterou je smrt pojištěného,
k) skupinovým pojištěním pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíže vymezených v pojistné smlouvě, jejichž totožnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa,
l) pojistným nebezpečím možná prvotní příčina vzniku pojistné události,
m) pojistným rizikem míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím,
n) pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky události vyvolané pojistným nebezpečím,
o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat,
p) pojistným úplata za pojištění,
r) běžným pojistným pojistné stanovené na časová období dohodnutá v pojistné smlouvě (pojistná období),
s) jednorázovým pojistným pojistné stanovené tak, že bude splaceno najednou na celou pojistnou dobu,
t) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění,
u) cenou časovou cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z ceny nové věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem,
v) cenou novou cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako novou věc, stejného druhu a účelu,
w) odkupným část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění,
x) čekací dobou doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi,
y) pojištěním škodovým pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události,
z) pojištěním obnosovým pojištění, jehož účelem je získání dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody,
za) volným poskytováním služeb provozování pojišťovací činnosti na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen ”členský stát”) nebo Evropského hospodářského prostoru, než je členský stát sídla pojistitele na základě povolení uděleného orgánem dozoru členského státu sídla pojistitele, aniž by tato činnost podléhala udělení povolení dozorčím orgánem jiného členského státu, ve kterém má být pojišťovací činnost provozována a aniž by byla vykonávána prostřednictvím dceřiné společnosti nebo organizační složky podniku pojistitele zřízené v tomto jiném členském státě než stát sídla pojistitele.
§ 728d
(1) K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do 1 měsíce nebo, je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy zjištění zdravotního stavu pojištěného nebo pojistníka, do 2 měsíců ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento návrh obdržela. Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy dojde navrhovateli sdělení o přijetí návrhu.
Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě stanovené v odstavci 1, pokud tento zákon nevyžaduje uzavření pojistné smlouvy v písemné formě. Pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno (§ 728j odst. 3).
Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá stana k novému návrhu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý.
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně ipro návrh na změnu pojistné smlouvy.
Pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne později.
Lze dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat.
Forma právních úkonů a doručování
§ 728e
(1) K právním úkonům týkajícím se pojištění je třeba písemné formy, není-li v tomto dílu stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
(2) Písemnost, týkající se pojištění, je doručována zpravidla prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního zákona na poslední pojistiteli známou adresu účastníka pojištění, jemuž je určena. Písemnost může být doručena i zaměstnancem pojistitele.
(3) Nebyl-li adresát zastižen, doručovatel uloží písemnost pojistitele v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 15 dnů od jejího uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4) Bylo-li přijetí písemnosti adresátem odmítnuto, považuje se písemnost za doručenou dnem odmítnutí.
Promlčení
§ 728f
Právo na plnění z pojištění se promlčí za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění, za 10 let; promlčecí doba počíná běžet za rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.
Pojistka
§ 728g
Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.
Nebyla-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat nejméně číslo pojistné smlouvy, náležitosti uvedené v § 728a odst. 2 a 3 a případná ujednání odchylná od pojistných podmínek. V ostatních případech musí pojistka obsahovat nejméně určení smluvních stran, číslo pojistné smlouvy, pojistné nebezpečí, pojistnou dobu a dobu platnosti pojistné smlouvy.
Dojde-li ke ztrátě nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Vzniká-li podle pojistné smlouvy povinnost předložit k uplatnění práva na pojistné plnění pojistku, může pojistitel pojistku před vydáním druhopisu umořit.
Pojištění cizího pojistného rizika
§ 728h
(1) Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu na pojistné riziko pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka (dále jen ”pojištění cizího pojistného rizika”).
(2) Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění cizího pojistného rizika.
(3) Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, jestliže prokáže splnění povinnosti podle odstavce 2 a prokáže-li, že mu byl k přijetí pojistného plnění dán souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám.
(4) Zemře-li nebo zanikne-li bez právního nástupce pojistník, který sjednal pojištění cizího pojistného rizika, vstupuje pojištěný do pojištění na místo pojistníka, a to dnem, kdy pojistník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, nestanoví-li pojistná smlouva jinak. Vztahuje-li se pojištění na pojistné riziko více osob, pojistná smlouva stanoví podmínky dalšího trvání tohoto pojištění.
Pojištění ve prospěch třetí osoby
§ 728i
Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Ustanovení občanského zákoníku o smlouvě ve prospěch třetí osoby se v takovém případě použijí obdobně. Souhlas třetí osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění.
Pojistné
§ 728j
(1) Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.
(3) Pojistné je zaplaceno dnem, kdy byla platba předána v hotovosti pojistiteli, nebo dnem, kdy byla přijata poukázaná částka provozovatelem poštovních služeb, anebo byla platba odepsána z účtu příkazce vedeného bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
(4) Na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit způsob stanovení výše pojistného.
§ 728k
(1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, nestanoví-li zákon nebo pojistná smlouva jinak.
(2) Nastala-li pojistná událost, v důsledku které pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě pojistiteli za celou pojistnou dobu. To platí, není-li v tomto dílu stanoveno jinak nebo nebylo-li jinak dohodnuto.
(3) Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději 2 měsíce před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4) Pokud pojistník se změnou výše pojistného podle odstavce 3 nesouhlasí, musí tuto skutečnost pojistiteli sdělit do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl; v tomto případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, ve kterém byl nesouhlas pojistiteli oznámen, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit.
(5) Pojistitel je oprávněn započíst proti pojistnému plnění, s výjimkou pojistného plnění z povinného pojištění, dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky z pojištění.
(6) Pojistitel je povinen přijmout splatné pojistné a jiné splatné pohledávky z pojištění vyplývající z pojistné smlouvy též od zástavního věřitele nebo od oprávněné osoby či od pojištěného.
Další práva a povinnosti účastníků pojištění
§ 728l
Pojistník a pojištěný jsou povinnipravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. To platí i v případě, že jde o změnu pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi nebo pojištěnému.
Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě. Není-li pojistník současně pojištěným, má tuto povinnost pojištěný; je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má tuto povinnost obmyšlený.
(3) Oprávněná osoba nenabude práva na pojistné plnění, jestliže pojistnou událost způsobila úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba.
§ 728m
(1) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika. V případě pojištění cizího pojistného rizika (§ 728h) má tuto povinnost pojištěný.
(2) Jestliže se v pojistnédobě pojistné riziko sníží, je pojistitel povinen úměrně tomuto snížení snížit pojistné, a to s účinností ode dne, kdy se pojistné riziko snížilo.
(3) Jestliže se v pojistné době pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, vzniká pojistiteli právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, navrhnout změnu pojistné smlouvy s účinností ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo; pojistník je povinen vyjádřit se do 1 měsíce od obdržení návrhu, nebylo-li dohodnuto jinak.
(4) Nesouhlasí-li pojistník se změnou pojistné smlouvy nebo nevyjádří-li se k návrhu změny ve lhůtě podle odstavce 3, má pojistitel právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy, nebo ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka podle odstavce 3. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.
(5) Jestliže se v pojistné době pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by za těchto podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel, má právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.
(6) Jestliže pojistitel ve stanovené lhůtě pojistnou smlouvu nevypověděl a ani nepředložil návrh na její změnu, nemůže se dodatečně dovolávat důsledků zvýšení pojistného rizika.
Ustanovení odstavce 2 až 5 se nepoužije u pojištění osob v případech, kdy se pojistné riziko mění v průběhu pojistné doby a kdy je tato změna zohledněna v kalkulaci pojistného.
§ 728n
(1) Pojistitel je povinen po oznámení pojistné události bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit.
(2) Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Pojistitel je povinen ukončit šetření v době přiměřené všem okolnostem týkajícím se šetřené události.
(3) Vzniklo-li právo na pojistné plnění a nemůže-li být šetření skončeno do 1 měsíce po tom, co se pojistitel o pojistné události dozvěděl, je povinen poskytnout oprávněné osobě na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůta podle věty prvé neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného.
(4) Pokud byly náklady šetření podle odstavce 1 vynaložené pojistitelem vyvolány nebo zvýšeny porušením povinností ostatních účastníků pojištění, má pojistitel právo požadovat na tom, kdo povinnost porušil, přiměřenou náhradu. Stejné právo proti pojistiteli mají i ostatní účastníci pojištění, jestliže jim v důsledku bezdůvodného prodlužování šetření pojistitele vznikly nebo se zvýšily náklady.
Následky porušení povinnosti
§ 728o
(1) Porušil-li při sjednávání pojištění nebo při změně pojistné smlouvypojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Pokud mělo porušení povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, může pojistitel pojistné plnění snížit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) V případě, že nebyla splněna povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a pojistitel na základě svého zjištění pojistnou smlouvu vypověděl, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, ve kterém došlo k zániku pojištění; jednorázové pojistné náleží pojistiteli v takovém případě celé.
Zástavní právo a vázání výplaty pojistného plnění na souhlas třetí osoby
§ 728p
(1) Týká-li se pojistná událost zastavené věci movité, vyplatí pojistitel pojistné plnění do výše zastavené pohledávky jen se souhlasem zástavního věřitele, byl-li vznik zástavního práva pojistiteli oznámen pojištěným a prokázán zástavním věřitelem před výplatou pojistného plnění.
(2) Týká-li se pojistná událost zastavené nemovitosti, vyplatí pojistitel pojistné plnění do výše zastavené pohledávky jen se souhlasem zástavního věřitele, doloží-li zástavní věřitel nejpozději před výplatou pojistného plnění, že zástavní právo vzniklo před vznikem pojistné události.
(3) Pojistitel je povinen sdělit zástavnímu věřiteli, že vzniklo právo na pojistné plnění z pojištění zastavené věci movité nebo zastavené nemovitosti. Nesdělí-li zástavní věřitel pojistiteli svůj nesouhlas s výplatou pojistného plnění do 1 měsíce ode dne, kdy obdržel sdělení pojistitele, že pojištěnému vzniklo právo na pojistné plnění, má se za to, že souhlas s touto výplatou byl udělen. Pojistitel musí ve svém sdělení zástavního věřitele na tento následek upozornit.
(4) Odepře-li zástavní věřitel souhlas s výplatou pojistného plnění podle odstavce 1 nebo 2 nebo zástavní věřitel doložil pojistiteli, že podal návrh na vklad zástavního práva a o tomto návrhunebylo dosud rozhodnuto, složí je pojistitel na jeho náklady do soudníúschovy.
(5) Pojistitel je povinen na základě žádosti zástavního věřitele tomuto věřiteli sdělit, zda je placeno pojistné za pojištění, které se vztahuje k předmětu zástavního práva.
(6) Na základě dohody mezi pojistitelem a pojistníkem lze výplatu pojistného plnění vázat na souhlas třetí osoby.
Přerušení pojištění
§ 728r
(1) Pojištění lze dohodou smluvních stran přerušit. Za dobu přerušení pojištění nenáleží pojistiteli pojistné. Z událostí, které nastaly v době přerušení pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi, nevzniká právo na pojistné plnění.
(2) Doba přerušení pojištění se započítává do pojistné doby.
(3) Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání.
Zánik pojištění
§ 728s
Uplynutí doby
Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby.
(2) U pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím pojistné doby pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pokud pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
§ 728t
Nezaplacení pojistného
Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění zaniká v důsledku nezaplacení pojistného marným uplynutím lhůty stanovené pojistitelem, která nesmí být kratší než 1 měsíc ode dne doručení upomínky pojistitele k zaplacení pojistného nebo jeho části. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty prvé lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.
§ 728u
Dohoda
Pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamžik zániku pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazku.
§ 728v
Výpověď
(1) Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.
(2) Je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období, v němž došlo k výpovědi; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před jeho uplynutím, jinak je výpověď neplatná.
(3) Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím pojištění zaniká.
(4) Pojistník může pojištění vypovědět do 1 měsíce ode dne doručení sdělení pojistitele o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo do 1 měsíce ode dne zveřejnění oznámení Ministerstva financí o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.
(5) Pojistitel nemůže podle odstavců 1 a 3 vypovědět životní pojištění.
§ 728w
Odstoupení
(1) Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění (§ 728l odst. 1), má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny závazku z pojistné smlouvy.
(2) Stejné právo odstoupit od pojistné smlouvy jako pojistitel má, za podmínek podle odstavce 1, pojistník, jestliže pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho dotazy, týkající se sjednávaného pojištění.
(3) Odstoupením od pojistné smlouvy smlouva zaniká podle § 349.
§ 728x
Odmítnutí poskytnutí pojistného plnění
(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může pojistitel poskytnutí plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže
a) příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo
oprávněná osoba uvede při uplatnění práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.
(2) Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne.
§ 728y
Jiné důvody zániku pojištění
Pojištění zaniká dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota, nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, nestanoví-li tento zákon nebo pojistná smlouva jinak.
Oddíl 2
Škodové pojištění a obnosové pojištění
§ 728z
Základní ustanovení o škodovém pojištění
V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 728za
Změna vlastníka pojištěného majetku
(1) Nebylo-li dohodnuto jinak, pojištění, které se vztahuje k majetku zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastníka nebo spoluvlastníka tohoto majetku.
(2) Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku vkladem do katastru nemovitostí, pojištění zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.
(3) Pokud bylo v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojištění, které se vztahuje k majetku, nezaniká změnou vlastníka nebo spoluvlastníka tohoto majetku, ke které došlo v době trvání pojištění, musí současně stanovit, za jakých podmínek pojištění dále trvá a upravit způsob přechodu práv a povinností z pojištění; nejsou-li tyto podmínky stanoveny, změnou vlastníka nebo některého ze spoluvlastníků pojištěného majetku pojištění zaniká.
§ 728zb
Hranice pojistného plnění
Není-li tímto zákonemstanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.
(2) Jde-li o pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Ujednání pojistné smlouvy, která by pojistnou částku vztahovala k pojistné hodnotě pojištěného majetku v době vzniku pojistné události, s výjimkou přepojištění (§ 728zn) a podpojištění (§ 728zo), jsou neplatná. Pojistitel je oprávněn při uzavření pojistné smlouvy pojistnou hodnotu pojištěného majetku přezkoumat.
(3) Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění se v pojistné smlouvě stanoví i v případě, že se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku podle odstavce 2 (zlomkové pojištění). Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v případě podle odstavce 2, jestliže tomu odpovídá pojistný zájem.
(4) V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud výše škody nepřesáhne hranici stanovenou v pojistné smlouvě. Lze také dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody způsobem stanoveným v pojistné smlouvě (spoluúčast).
(5) Hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
§ 728zc
Množné pojištění
Vztahují-li se dvěnebo více pojištění na totéž pojistné riziko pojištěné pro stejné období, vzniká množné pojištění. Množné pojištění může vzniknout jako
soupojištění, které vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, nebo
souběžné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek nepřesahuje hodnotu pojištěného majetku, nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody, anebo
vícenásobné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.
§ 728zd
Soupojištění
V případě soupojištění se musí pojistitelé dohodnout, kdo je vedoucím pojistitelem.
Vedoucí pojistitel stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, přejímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. V tomto rozsahu jedná vedoucí pojistitel jménem ostatních pojistitelů.
V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na právech a závazcích plynoucích ze soupojištění.
Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v poměru výše svých podílů podle odstavce 3.
Závazky z pojištění vyplývající ze soupojištění musejí být v případě likvidace pojistitele splněny stejně jako závazky vyplývající z jiných pojištění sjednaných tímto pojistitelem.
(6) V rámci soupojištění může být pojistná smlouva uzavřena mezi pojistníkem a vícepojistiteli, kteří uzavřeli vzájemnou dohodu o společném postupu při pojištění určitých pojistných rizik, a to jménem a na účet všech pojistitelů. Tato dohoda o společném postupu musí určit vedoucího pojistitele podle odstavce 1 nebo pověřit plněním povinností stanovených tímto zákonem vedoucímu pojistiteli společný orgán k tomuto účelu vytvořený nebo společně dohodnutého pojišťovacího makléře.
§ 728ze
Vícenásobné pojištění
Vznikne-li vícenásobné pojištění, je pojistník povinen to oznámit každému pojistiteli a v oznámení uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v ostatních pojistných smlouvách, jakmile se dozví o vzniku vícenásobného pojištění.
Jde-li o vícenásobné pojištění, je pojistitel, který obdržel oznámení o vzniku pojistné události jako první, povinen poskytnout pojistné plnění za celou škodu, nejvíce však do výše pojistné částky nebo limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě, kterou je vázán, a informovat o poskytnutí pojistného plnění ostatní pojistitele, o nichž se dozvěděl.
Pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě pojistná plnění, která by pojistitelé museli poskytnout podle pojistné smlouvy, kterou jsou vázáni.
Platí-li pro některé pojištění právo jiného státu než České republiky, může pojistitel, jenž je tímto právem vázán, uplatňovat nárok na vypořádání podle odstavce 3 jen tehdy, je-li sám podle tohoto práva k takovému vypořádání povinen.
Nastala-li pojistná událost, nemůže pojistitel v neprospěch ostatních pojistitelů změnit nebo zrušit žádné pojištění, které sjednal a které patří do vícenásobného pojištění.
§ 728zf
Zachraňovací náklady
(1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník
a) vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
b) vynaložil na zmírnění následků z již nastalé pojistné události,
c) vynaložil na základě povinnosti podle hygienických, ekologických nebo bezpečnostních předpisů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.
(2) Pojistník má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s činnostmi podle odstavce 1.
(3) Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena s výjimkou nákladů, které byly vynaloženy na záchranu života nebo zdraví osob. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.
(4) Vynaložil-li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba, která tyto náklady vynaložila nad rámec svých zvláštním právním předpisem stanovených povinností, má proti pojistiteli stejné právo na jejich náhradu jako pojistník.
(5) Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.
§ 728zg
Přechod nároků na pojistitele
(1) Vzniklo-li v souvislosti s pojištěním oprávněné osobě nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady (§ 728zf), proti jinému právo na náhradu škody, přechází její právo na pojistitele, a to až do výše částek, které jí pojistitel vyplatil.
(2) Na pojistitele nepřecházejí práva uvedená v odstavci 1 proti osobám, které s oprávněnou osobou žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na ni odkázány svou výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily škodu úmyslně.
(3) Oprávněná osoba je povinna postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody, nebo jiné obdobné právo, které jí v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo.
(4) Vzdala-li se oprávněná osoba svého práva na náhradu škody nebo toto právo včas neuplatnila nebo jinak zmařila přechod svých nároků na pojistitele, má pojistitel právo pojistné plnění snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5) Projeví-li se následky jednání uvedeného v odstavci 4 až po výplatě pojistného plnění, má pojistitel právo na vrácení vyplaceného pojistného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat.
Oddíl 3
Obnosové pojištění
§ 728zh
Základní ustanovení o obnosovém pojištění
(1) V případě pojistné události je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou.
(2) Základem pro stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená pojistníkem v pojistné smlouvě, která má být v případě vzniku pojistné události pojistitelem nejvýše vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.
§ 728zi
Právo na náhradu škody
Právem vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody, ani jiné právo proti tomu, kdo za škodu odpovídá.
§ 728zj
Nestanoví-li tento zákon jinak, může pojistná smlouva určit, kdy z obnosového pojištění vzniká právo na redukci pojistné částky, na snížení ročního důchodu nebo na redukci pojistné doby (§ 728zzf), na odkupné (§ 728zzg) a na obnovení pojištění po redukci pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby (§ 728zzh).
Oddíl 4
Pojištění věci a jiného majetku, pojištění právní ochrany, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úvěru a záruky, pojištění finančních ztrát
§ 728zk
Základní ustanovení opojištění věci a jiného majetku
Pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě.
Pojištění jiného majetku než hmotné věci, hromadné věci nebo souboru hmotných věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové. Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak, představuje pojistnou hodnotu majetku jeho obvyklá cena. Pokud obvyklá cena neexistuje, určí ji soudní znalec.
§ 728zl
(1) Je-li pojištěn soubor věcí a nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, vztahuje se pojištění na všechny věci, které k souboru náleží v okamžiku vzniku pojistné události. Ustanovení o pojistné částce a o limitu pojistného plnění, o pojistné hodnotě, o podpojištění a přepojištění se vztahují na celý pojištěný soubor.
(2) Vztahuje-li se pojištění na několik pojištěných souborů věcí, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění na každý soubor samostatně.
§ 728zm
(1) Pokud pojistník nebo oprávněná osoba zjistí po pojistné události nebo výplatě pojistného plnění pojistitele, že se našel ztracený nebo odcizený majetek, kterého se pojistná událost týká, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli.
(2) Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, přechází na pojistitele vlastnictví nalezeného pojištěného majetku dnem, kdy z pojistné události na takovém majetku pojistitel poskytl pojistné plnění.Pojistitel je povinen nalezený pojištěný majetek převzít.
(3) Pokud v důsledku dohody uvedené v pojistné smlouvě vlastnické právo k nalezenému pojištěnému majetku nepřešlo na pojistitele, je oprávněná osoba povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat.
(4) Oprávněná osoba je povinna vyčkat s opravou majetku poškozeného pojistnou událostí nebo s odstraňováním zbytků majetku takto zničeného na pokyn pojistitele, nejdéle však po dobu stanovenou v pojistné smlouvě, pokud není třeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo odstraněním jeho zbytků začít dříve.
§ 728zn
Přepojištění
(1) Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku, může pojistník nebo pojistitel navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období následující po této změně.
(2) Pokud návrh na snížení pojistné částky nebude druhou stranou přijat ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení, pojištění zaniká uplynutím posledního dne této lhůty.
§ 728zo
Podpojištění
Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
§ 728zp
Pojištění právní ochrany
(1) Pojištění právní ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto pojištěním v pojistné smlouvě dohodnutém rozsahu.
(2) Pojistná smlouva musí zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů svobodu výběru právního zástupce.
(3) Není-li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy, musí být toto pojištění uvedeno ve
(4) Pojistitel musí zabezpečit, aby
žádný z jeho zaměstnanců pověřených vyřizováním nároků z pojištění právní ochrany nebo právním poradenstvím v tomto odvětví pojištění nevykonával současně obdobnou činnost v jiném pojistném odvětví provozovaném pojistitelem, který pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany uzavřel; to platí i v případě, jestliže je tato obdobná činnost v jiném pojistném odvětví provozována jiným pojistitelem provozujícím neživotní pojištění, je-li tento jiný pojistitel ve vztahu k pojistiteli, který pojistnou smlouvu týkající se pojištění právní ochrany uzavřel, osobou ovládanou nebo ovládající, nebo aby
vyřizování nároků z pojištění právní ochrany prováděla osoba nezávislá na pojistiteli, uvedená v pojistné smlouvě, nebo aby
oprávněná osoba měla okamžikem, kdy jí vzniklo vůči pojistiteli právo na pojistné plnění, právo výběru svého zástupce k ochraně svých zájmů.
(5) Pojistitel je povinen uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu pro řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany, pokud o to pojistník při uzavření pojistné smlouvy požádá.
(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahuje na
pojištění právní ochrany, které se týká provozu námořních plavidel nebo pojistných nebezpečí vznikajících v souvislosti s tímto provozem,
zastupování pojištěného, je-li taková činnost současně vykonávána ve vlastním zájmu pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu,
pojištění právní ochrany provozované pojistitelem jako doplněk k pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště.
Pojištění odpovědnosti za škodu
§ 728zr
Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému.
Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.
(4) Je-li sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s vlastnictvím věci, pak toto pojištění se změnou vlastníka zaniká, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.
§ 728zs
(1) Z pojištění odpovědnosti za škodu vzniká pojištěnému právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.
(2) Nebyl-li v pojistné smlouvě rozsah pojistného plnění pojistitele omezen limitem pojistného plnění, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.
(3) Uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá, přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.
§ 728zt
(1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši.
(2) Škodnou událost je pojistitel oprávněn za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
(3) Pojištěný je povinen sdělit pojistiteli, že bylo proti němu v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před státním orgánem nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a informovat o průběhu a výsledcích řízení.
(4) Pojištěný je v řízení o náhradě škody povinen postupovat v souladu s opodstatněnými pokyny pojistitele. Náklady tohoto řízení vynaložené pojištěným hradí pojistitel.
§ 728zu
Právo pojistitele na náhradu pojistného plnění
(1) Jestliže pojištěný způsobí škodusvým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy pojištěný užil léky obsahující návykové látky nebo přípravky obsahující návykové látky, pokud tyto léky užil způsobem předepsaným pojištěnému lékařem a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu.
§ 728zv
Pojištění úvěru a záruky
Pojištění úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky, které mohou pojištěnému vzniknout nesplácením úvěru dlužníkem uvedeným v pojistné smlouvě, popřípadě z jiného, v pojistné smlouvě dohodnutého, důvodu souvisejícího s jím poskytnutým úvěrem.
Pojištění záruky se sjednává pro případ plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce, jistoty nebo plnění z kauce nebo z jistoty nebo z jiného podobného důvodu uvedeného v pojistné smlouvě.
Pojištění úvěru nebo záruky lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Nárok na pojistné plnění zanikne, jestliže oprávněná osoba neoznámí pojistiteli vznik pojistné události ve lhůtě stanovené v pojistné smlouvě. Ustanovení § 728n odst. 3 se pro pojištění úvěru nebo záruky nepoužije.
Pojištění úvěru se státní podporou se řídí zvláštním právním předpisem.
§ 728zw
Pojištění finančních ztrát
Předmětem pojištění finančních ztrát jsou náklady nebo ušlý zisk anebo jiné finanční ztráty dohodnuté v pojistné smlouvě vynaložené v důsledku škodné události.
Pojištění finančních ztrát lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Oddíl 5
Pojištění osob
Základní ustanovení o pojištění osob
§ 728zx
(1) V pojištění osob lze pojistit fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, úrazu, nemoci nebo pro případ jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby.
(2) Z pojištění osob má oprávněná osoba právo, aby jí byla vyplacena dohodnutá částka, nebo, aby jí byl placen dohodnutý důchod, anebo aby jí bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li pojistná událost podle odstavce 1.
(3) Oprávněnou osobou může být pojištěný nebo, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, obmyšlený, a nebyla-li žádná osoba určena nebo, nenabyla-li žádná osoba tohoto práva, osoby stanovené v § 728zz odst. 2 a 3.
§ 728zy
Právo pojistitele související se zjišťováním a přezkoumáním zdravotního stavu
(1) V pojištění osob je pojistitel oprávněn požadovat zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných zdravotnickým zařízením od ošetřujícího lékaře, jakož i prohlídkou, případně vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.
(2) Bylo-li dohodnuto, že je pojistník zproštěn povinnosti platit pojistné, je pojistitel na základě souhlasu pojistníka oprávněn přezkoumávat jeho zdravotní stav způsobem podle odstavce 1.
§ 728zz
Právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného
Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, může pojistník určit obmyšleného jako oprávněnou osobu, která je odlišná od pojistníka a pojištěného, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného měnit. Změna obmyšleného je účinná dnem doručení sdělení pojistiteli.
Nebyl-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.
(3) Není-li osob uvedených v odstavcích 1 a 2, nabývají práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. V případě zjištění, že dědicem je někdo jiný nebo je dědiců více, použije se obdobně ustanovení občanského zákoníku o ochraně oprávněného dědice.
(4) Vznikne-li právo na pojistné plnění několika osobám a nejsou-li jejich podíly určeny, má každá z nich právo na stejný díl.
§ 728zza
Souhlas pojištěného
Je-li pojistník odlišný od pojištěného, může určit nebo změnit osobu obmyšleného nebo pohledávky z pojištění postoupit nebo zastavit jen se souhlasem pojištěného.
Uzavírá-li pojistník pojistnou smlouvu ve prospěch obmyšleného, je k uzavření takové pojistné smlouvy třeba souhlasu pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám. Souhlas pojištěného nebo zákonného zástupce takové osoby se vyžaduje i v případě změny obmyšleného, změny podílů na pojistném plnění, bylo-li určeno více obmyšlených, a k vyplacení odkupného (§ 728zzg).
§ 728zzb
Skupinové pojištění
(1) V případě pojistné smlouvy o skupinovém pojištění nemusí pojistná smlouva obsahovat jména pojištěných, pokud jsou v době pojistné události určeni jiným způsobem vylučujícím pochybnosti o jejich totožnosti. Pro uzavření takové pojistné smlouvy není třeba souhlasu pojištěných.
(2) V případě skupinového pojištění se nepoužije ustanovení § 728zza odst. 2.
Oddíl 6
Životní pojištění
§ 728zzc
(1) V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění anebo pro případ jiné skutečnosti související s jejími kapitálovými potřebami nebo se změnou osobního postavenítéto osoby.
(2) Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové.
(3) Nelze sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, která by nastala do 3 let jeho věku, nebo pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte.
§ 728zzd
Uvedení nesprávného data narození nebo nesprávného pohlaví
(1) Pokud pojistník uvedl nesprávné datum narození nebo pohlaví pojištěného a v důsledku toho bylo pojistitelem chybně stanoveno pojistné, pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka, je pojistitel oprávněn pojistné plnění z této pojistné smlouvy snížit v poměru výše pojistného, které bylo placeno, k výši pojistného, které by bylo placeno, kdyby pojistník uvedl správné datum narození nebo pohlaví pojištěného.
(2) Bylo-li v důsledku nesprávně uvedených údajů o datu narození nebo pohlaví pojištěného placeno vyšší pojistné, je pojistitel povinen upravit jeho výši počínaje pojistným obdobím následujícím po pojistném období, ve kterém se správné údaje dozvěděl. Pojistné placené za následující pojistná období se snižuje o přeplatek pojistného, v případě jednorázového pojistného je pojistitel povinen přeplatek pojistného pojistníkovi bez zbytečného odkladu vrátit.
(3) Zjistí-li pojistitel v době trvání pojištění, že pojistník uvedl nesprávné datum narození pojištěného, je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy, jestliže prokáže, že by s pojistníkem v případě správně uvedeného data narození pojištěného v době uzavření pojistné smlouvy za daných podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel.
§ 728zze
Výluka z pojištění
V případě sebevraždy pojištěného je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění jen tehdy, trvalo-li pojištění nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející sebevraždě, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
§ 728zzf
Redukce pojistné částky, snížení ročního důchodu a redukce pojistné doby
(1) Pokud bylo zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě a pokud nebylo po uplynutí této doby další běžné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se takové pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (redukce pojistné částky) nebo snížený roční důchod, a to bez povinnosti platit běžné pojistné.
(2) Pokud redukovaná pojistná částka nebo snížený roční důchod jsou menší než limity sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby pojištění (redukce pojistné doby), jejímž uplynutím pojištění zaniká, nebylo-li dohodnuto jinak.
(3) K redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo redukci pojistné doby dojde k prvnímu dni po splatnosti dlužného pojistného.
(4) Pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu za běžné pojistné, zaniká podle § 728t pro neplacení pojistného bez nároku na redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo redukci pojistné doby.
§ 728zzg
Odkupné
Pokud bylo v životním pojištění sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za 2 roky nebo, jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo jde-li o pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak. Výplatou odkupného pojištění zaniká. Odkupné je splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.
Pojistník má během pojistné doby právo na sdělení pojistitele o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka, a to na jeho náklady, nebo současně se změnou podmínek rozhodných pro stanovení výše odkupného.
Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, a u pojištění, ze kterého se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu.
Způsob určení výše odkupného musí být v případech podle odstavce 1 uveden v pojistné smlouvě.
§ 728zzh
Obnovení podmínek pojištění po redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby
Bylo-li tak dohodnuto, může pojistník za podmínek stanovených v pojistné smlouvě požadovat, aby redukovaná pojistná částka nebo výše ročního důchodu byla opět zvýšena na původní výši nebo redukovaná pojistná doba prodloužena na původní délku.
Oddíl 7
Úrazové pojištění
§ 728zzi
(1) Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové.
(2) Úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnémuzpůsobeno poškození zdraví nebo smrt.
§ 728zzj
Pojistitel má právo
a) odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl soudem uznán vinným úmyslným trestným činem nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví, nebo
b) snížit pojistné plnění až o jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky pojištěným a okolnosti, za kterých k úrazu došlo, to odůvodňují; měl-li však takový úraz za následek smrt pojištěného, sníží pojistitel své plnění jen tehdy, jestliže k tomuto úrazu došlo v souvislosti s jednáním pojištěného, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt. Snížit pojistné plnění však nelze, jestliže látky podle věty prvé obsahovaly léky, které pojištěný užil způsobem předepsaným pojištěnému lékařem, a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době pod vlivem těchto léků těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které došlo k úrazu.
Oddíl 8
Pojištění pro případ nemoci
§ 728zzk
V pojištění pro případnemoci hradí pojistitel za pojištěného v rozsahu dohodnutém v pojistné smlouvě náklady na zdravotní péči vzniklé v důsledku nemoci nebo následků úrazu a úkonů souvisejících se zdravotním stavem pojištěného, zejména nemocí, úrazem, těhotenstvím a preventivní nebo dispenzární péčí. V pojistné smlouvě lze dohodnout i jiné skutečnosti související se zdravotním stavem pojištěného, se kterými je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.
Pojištění pro případ nemoci lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové.
Je-li pojištěným osoba, která není účastna veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu, a pojištění pro případ nemoci bylo sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, musí být pojistná smlouva uzavřena s nejméně jednoroční pojistnou dobou. Od takto uzavřené pojistné smlouvy nemůže pojistitel odstoupit, a to ani z důvodů uvedených v tomto dílu.
Byla-li sjednána čekací doba, nesmí tato doba přesáhnout 3 měsíce ode dne počátku pojištění; v případě porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad, nesmí tato čekací doba přesáhnout 6 měsíců ode dne počátku pojištění; v pojištění pro případ ošetřovatelské péče nesmí tato čekací doba přesáhnout 3 roky ode dne počátku pojištění.
Pro pojištění pro případnemoci se ustanovení § 728m odst. 2 až 5 nepoužije.
Oddíl 9
Zvláštní ustanovení opojištění sjednávaném v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru
§ 728zzl
Velká pojistná rizika v neživotním pojištění
(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí
pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních pojištění č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12 podle zvláštního právního předpisu,
b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 14 a 15 podle zvláštního právního předpisu,
c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 3, 8, 9, 13 a 16 podle zvláštního právního předpisu, pokud pojištěný překročí nejméně 2 z následujících limitů:
1. úhrn rozvahy 6,2 milionu EUR,
2. čistý obrat 12, 8 milionu EUR,
3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.
(2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidovanému celku s konsolidovaným účetnictvím, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek.
(3) Pojistná smlouva týkající se velkých pojistných rizik musí být uzavřena písemně. Od tohoto dílu se lze v této smlouvě odchýlit, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění.
§ 728zzm
Právo platné pro pojistné smlouvy v neživotním pojištění
Pojistná smlouva se řídí právním řádem členského státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko. Účastníci smlouvy mohou dohodnout použití jiného právního řádu.
Členským státem, kde se nachází pojistné riziko, je členský stát nebo stát Evropského hospodářského prostoru,
na jehož území se nacházejí pojištěné budovy, jejich součásti, příslušenství a věci, které se v nich nacházejí, jsou-li pojištěny stejnou pojistnou smlouvou,
kde je registrován dopravní prostředek bez ohledu na jeho typ,
kde pojistník uzavřel pojistnou smlouvu s pojistnou dobou 4 a méně měsíců, která se týká pojistných rizik spojených s cestováním bez ohledu na pojistné odvětví,
ve kterém má pojistník své bydliště nebo sídlo, jedná-li se o případy, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až c).
(3)Pokud pojistná smlouva obsahuje jedno nebo více pojistných rizik, která se nacházejí ve více členských státech, je pro účely tohoto zákona považována za několik pojistných smluv, z nichž každá se týká toho pojistného rizika nebo jeho části, které se nachází na území jednoho členského státu.
(4)Sestává-li se stát z několika územních jednotek a v územní jednotce se závazkové vztahy řídí právními předpisy této územní jednotky, považuje se pro účely tohoto dílu každá taková územní jednotka za stát.
(5) Ustanovení odstavců 1 a 3se použije pouze tehdy, jestliže zákon nestanoví, že pro pojistnou smlouvu musí být použito českého práva, nebo, jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko, nebo, jehož právní předpisy stanoví povinnost uzavřít pojištění, nestanoví použití svých právních předpisů bez ohledu na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná smlouva řídila.
§ 728zzn
Právo platné pro pojistné smlouvy v životním pojištění
(1) Pro pojistné smlouvy uzavírané v životním pojištění se použije právního řádu členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, ve kterém má pojistník bydliště, jestliže nebylo účastníky pojistné smlouvy zvoleno použití jiného právního řádu.
(2) Sestává-li se stát z několika územních jednotek a v územní jednotce se závazkové vztahy řídí právními předpisy této územní jednotky, považuje se pro účely tohoto dílu každá taková územní jednotka za stát.
(3) Ustanovení odstavce 1 se použije pouze tehdy, jestliže zákon nestanoví, že pro pojistnou smlouvu musí být použito českého práva, nebo jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém má pojistník bydliště, nestanoví použití svých právních předpisů bez ohledu na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná smlouva řídila.
§ 728zzo
Pojištění v rámci volného poskytování služeb
V případě pojištění osob musejí být zájemci sděleny informace nejméně v rozsahu uvedeném v odstavci 4.
Pojistník musí být pojistitelem po celou dobu trvání pojistné smlouvy týkající se pojištění osob průběžně informován o uzavřeném pojištění nejméně v rozsahu uvedeném v odstavci 5.
Závazky z pojistných smluv uzavřených v rámci volného poskytování služeb musejí být v případě likvidace pojistitele uspokojovány stejným způsobem, jako jiné závazky z pojistných smluv uzavřených pojistitelem.
(4) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny následující informace
o pojistiteli:
1. obchodní firma a právní forma pojistitele,
2. jméno členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, kde má pojistitel svoje sídlo a tam, kde to přichází v úvahu, adresa organizační složky podniku pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu,
3. sídlo pojistitele, popř. agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu.
b) o závazku:
definice všech pojistných plnění a všech opcí,
doba platnosti pojistné smlouvy,
způsoby zániku pojistné smlouvy,
způsoby placení pojistného a vymezení pojistné doby,
způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy,
způsob určení výše odkupného,
informace o výši pojistného za každé sjednané pojištění, včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno,
v případě pojištění vázaného na investiční podíly musí být sděleny definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,
uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly,
podmínky týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy,
obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému typu pojištění,
způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob,
právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva.
(5) Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznamovány informace:
o jakékoliv změně v obchodní firmě pojistitele, v jeho právní formě nebo sídle, a tam, kde to přichází v úvahu i o adrese organizační složky podniku, která uzavřela pojistnou smlouvu jménem pojistitele,
uvedené v odstavci 4 písm. b) bod 1. až 9. v případě jakékoliv změny pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se pojistná smlouva řídí, a o každoročním stavu bonusů.
(6) Informace podle odstavce 4 a 5 musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Tyto informace mohou být poskytnuty i v jiném než českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito.
§ 728zzp
Povinné pojištění uložené členským státem nebo státem Evropského hospodářského prostoru
(1) Stanoví-li právní předpis členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru povinné pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu se zvláštními právními předpisy členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, které se týkají tohoto pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více těchto států, platí pro pojistnou smlouvu právo toho státu, který povinné pojištění ukládá.
(2) Je-li v členském státě nebo ve státě Evropského hospodářského prostoru, který ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, uložena pojistiteli povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojistitelem namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 40/1963 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
* * *
§ 52
(1) Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy (upravené v části osmé tohoto zákona), pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.
(2) Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
(3) Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
§ 57
(1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 7 dnů od jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky.
(2) Dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit od smlouvy nejpozději při uzavření smlouvy; písemné upozornění musí obsahovat i označení osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetně bydliště či sídla takové osoby.
(3) Při porušení povinnosti stanovené v předchozím odstavci má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření.
(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na smlouvy
a) jejichž předmětem je výstavba, prodej, nájem nebo jiné právo k nemovitosti, s výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce zařízení do ní začleněných,
b) na dodávku potravin nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti spotřebitele nebo do jiného jím určeného místa,
c) na dodávku zboží nebo služeb, které byly uzavřeny podle katalogu dodavatele, s nímž se spotřebitel měl možnost seznámit v nepřítomnosti dodavatele, za předpokladu, že mezi stranami má pokračovat spojení při plnění uzavřené nebo jiné smlouvy, a za předpokladu, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy nejméně do 7 dnů od převzetí zboží a je s tímto právem seznámen v katalogu nebo ve smlouvě,
d) (pojistné a) o cenných papírech.
* * *
§ 104
U práv na plnění z pojištění počíná běžet promlčecí doba za rok po pojistné události.
* * *
[HLAVA PATNÁCTÁ
Pojistné smlouvy
ODDÍL PRVNÍ
Pojistná smlouva
§ 788
(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné.
(2) Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny.
(3) V pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit jen pokud je to ku prospěchu pojištěného.
(4) Všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva.
§ 789
Zvláštní právní předpis může uložit fyzické a právnické osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Může též stanovit, že pojištění bez uzavření pojistné smlouvy vznikne na základě jiné skutečnosti za podmínek v něm uvedených (pojištění zákonné).
§ 790
Pojistit lze zejména:
a) majetek pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo jiných škod, které na něm vzniknou (pojištění majetku);
b) fyzickou osobu pro případ jejího tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události (pojištění osob);
c) odpovědnost za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, popřípadě odpovědnost za jinou majetkovou škodu (pojištění odpovědnosti za škodu).
§ 791
(1) Pro právní úkony týkající se pojištění je třeba písemné formy, není-li v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak.
(2) Pojistitel vydá tomu, kdo s ním pojistnou smlouvu uzavřel, pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Dojde-li ke ztrátě nebo zničení pojistky, vydá pojistitel tomu, kdo s ním pojistnou smlouvu uzavřel, na jeho žádost a náklad druhopis pojistky. Pokud je podle pojistných podmínek třeba pojistku předložit k uplatnění práva na pojistné plnění, může pojistitel požadovat, aby se pojistka před vydáním druhopisu umořila.
(3) Obsahuje-li pojistka týkající se mezinárodní dopravy zboží oprávnění toho, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, převést právo z pojistné smlouvy rubopisem, a to i nevyplněným, na další osoby, které jsou oprávněny k dalšímu převodu, jsou tyto osoby oprávněny k dalšímu převodu (pojistka na řad). Tento převod dopravní pojistky rubopisem (indosamentem) má účinky postoupení pohledávky, i když pojistitel nebyl o postupu vyrozuměn. Pojistitel není povinen zkoumat platnost rubopisu.
ODDÍL DRUHÝ
Uzavření pojistné smlouvy
§ 792
(1) K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do jednoho měsíce ode dne, kdy druhý účastník návrh obdržel. Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení o přijetí svého návrhu.
(2) Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě podle odstavce 1; pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno.
§ 793
(1) Kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu, je povinen odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění. To platí též, jde-li o změnu pojištění.
(2) Tuto povinnost má i ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo odpovědnost za škody se má pojištění vztahovat, i když pojistnou smlouvu sám neuzavírá.
§ 794
(1) Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch jiné osoby.
(2) Na pojistné smlouvy uzavřené ve prospěch jiné osoby se přiměřeně použije ustanovení o smlouvě ve prospěch třetí osoby (§ 50) s tím, že souhlas jiné osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práv vyplývajících z pojistné události.
ODDÍL TŘETÍ
Práva a povinnosti z pojištění
§ 795
(1) Povinnost pojistitele plnit a jeho právo na pojistné vznikne prvým dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později.
(2) V pojištění týkajícím se mezinárodní dopravy zboží lze dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Pojistitel však není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, v době uzavření pojistné smlouvy věděl nebo musel vědět, že pojistná událost již nastala.
§ 796
(1) Ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, je povinen platit pojistné, a to za dohodnutá pojistná období (běžné pojistné); lze též dohodnout, že pojistné bude zaplaceno najednou za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno (jednorázové pojistné).
(2) Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.
(3) Není-li v pojištění týkajícím se mezinárodní dopravy zboží zaplaceno pojistné a nejde-li o případ uvedený v § 795 odst. 2, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění z pojistných událostí, ke kterým došlo před zaplacením pojistného. Pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době uzavření pojistné smlouvy věděl, že pojistná událost nemůže nastat.
(4) Stanoví-li tak pojistné podmínky, je ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, zproštěn povinnosti platit pojistné, aniž je tím dotčena výše pojistného plnění.
§ 797
(1) Právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný).
(2) Právo na plnění vznikne, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit (pojistná událost).
(3) Plnění je splatné do patnácti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření musí být provedeno bez zbytečného odkladu; nemůže-li být skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojistitel o pojistné události dozvěděl, je pojistitel povinen poskytnout pojištěnému na požádání přiměřenou zálohu.
§ 798
Pojistitel je oprávněn plnění z pojistné smlouvy přiměřeně snížit, jestliže na základě vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi (§ 793) bylo určeno nižší pojistné.
§ 799
(1) Pojištěný je povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty nebo které jsou v tomto zákoně anebo v pojistných podmínkách stanoveny.
(2) Kdo má právo na plnění, je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli písemně oznámit, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků a předložit potřebné doklady, které si pojistitel vyžádá. Pojistné podmínky mu mohou uložit i další povinnosti.
(3) Mělo-li vědomé porušení povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení rozsahu následků pojistné události, je pojistitel oprávněn plnění z pojistné smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.
ODDÍL ČTVRTÝ
Zánik pojištění
§ 800
(1) Pojištění, u kterého je sjednáno běžné pojistné, zanikne výpovědí ke konci pojistného období; výpověď musí být dána aspoň šest týdnů před jeho uplynutím.
(2) Lze též dohodnout, že pojištění může vypovědět každý z účastníků do dvou měsíců po uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní lhůta je osmidenní; jejím uplynutím pojištění zanikne.
(3) Pojistnou smlouvu může fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, vypovědět ve lhůtě do 30 dnů po doručení sdělení pojistitele o převodu uzavřené pojistné smlouvy na jiného pojistitele nebo po zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.
(4) Pojistitel nemůže podle odstavce 1 a 3 vypovědět pojištění osob s výjimkou pojištění pro případ úrazu.
§ 801
Pojištění zanikne rovněž tím, že pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti; tyto lhůty lze dohodou prodloužit. Pojištění zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-li zaplacena jen část pojistného.
§ 802
(1) Při vědomém porušení povinností uvedených v ustanovení § 793 může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném odpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil; jinak právo zanikne.
(2) Dozví-li se pojistitel až po pojistné události, že její příčinou je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl zjistit při sjednávání pojištění a která pro uzavření pojistné smlouvy byla podstatná, je oprávněn plnění z pojistné smlouvy odmítnout; odmítnutím plnění pojištění zanikne.
§ 803
(1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění.
(2) Zanikne-li pojištění před uplynutím doby, za kterou bylo běžné pojistné zaplaceno, je pojistitel povinen jeho zbývající část pojistného vrátit.
(3) Nastala-li pojistná událost a důvod dalšího pojištění tím odpadl, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží pojistiteli i v těchto případech vždy celé.
§ 804
Pojistné podmínky pro pojištění osob stanoví, ve kterých případech je pojistitel povinen vyplatit při zániku pojištění odbytné, kdy pojištění nezanikne pro neplacení pojistného a na které případy se nevztahuje ustanovení § 803 odst. 2 o vrácení pojistného.
ODDÍL PÁTÝ
Změna pojištění
§ 805
Pojistné podmínky pro pojištění majetku a pro pojištění odpovědnosti za škodu, týkající se pojištění majetku ve společném jmění manželů stanoví, za jakých předpokladů zaniká pojištění majetku nebo pojištění odpovědnosti za škodu, na koho přecházejí a na které věci se vztahuje, zaniklo-li společné jmění.
ODDÍL ŠESTÝ
Pojištění majetku
§ 806
Z pojištění majetku má pojištěný právo, aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, týká-li se pojistná událost věci, na kterou se pojištění vztahuje.
§ 807
Je-li táž věc pojištěna pro stejný případ u více pojistitelů a převyšuje-li úhrn pojistných částek pojistnou hodnotu věci nebo převyšuje-li úhrn částek, které by z uzavřených pojistných smluv z téže události pojistitelé byli povinni plnit (vícenásobné pojištění), je každý z pojistitelů povinen poskytnout plnění do výše hodnoty věci, nebo dohodnuté pojistné částky pouze v poměru částky, kterou by byl povinen plnit podle své smlouvy, k částkám, které by byli úhrnem povinni plnit všichni pojistitelé.
§ 808
Pokud je věc pojištěna pro tutéž dobu zároveň jiným pojištěním proti jednotlivým zvláštním nebezpečím, poskytne pojistitel plnění z pojistné události způsobené takovým zvláštním nebezpečím - má-li vůbec povinnost škodu nahradit - pokud pojištěný nemohl dosáhnout plnění z pojištění pro případ takového zvláštního nebezpečí.
§ 809
(1) Pojištěný je povinen dbát, aby pojistná událost nenastala; zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu právními předpisy uloženy nebo které vzal na sebe pojistnou smlouvou.
(2) Porušil-li pojištěný vědomě nebo následkem požití alkoholu nebo návykových látek povinnosti uvedené v odstavci 1 a toto porušení podstatně přispělo ke vzniku pojistné události nebo k většímu rozsahu jejích následků, je pojistitel oprávněn plnění z pojistné smlouvy přiměřeně snížit. Totéž platí, porušil-li tyto povinnosti vědomě nebo následkem požití alkoholu nebo návykových látek ten, kdo s pojištěným žije ve společné domácnosti.
§ 810
Pojištěný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na odvrácení pojistné události, která pojištěnému majetku bezprostředně hrozila. Rovněž má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil, aby zmírnil následky pojistné události.
§ 811
(1) Týká-li se pojistná událost zastavené nemovitosti (§ 151a a násl.), plní pojistitel jen se souhlasem zástavního věřitele, avšak jen tehdy, ohlásí-li zástavní věřitel nejpozději do výplaty plnění, že zástavní právo vzniklo vkladem do katastru nemovitostí.
(2) Odepře-li zástavní věřitel souhlas k plnění, složí je pojistitel do soudní úschovy.
§ 812
Změnou v osobě vlastníka pojištěné věci pojištění zanikne, nestanoví-li pojistné podmínky jinak.
§ 813
(1) Jestliže pojištěný má proti jinému právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, přechází jeho právo na pojistitele, a to do výše plnění, které mu pojistitel poskytl.
(2) Přešlo-li na pojistitele právo podle odstavce 1 proti fyzické osobě, platí při jeho uplatňování přiměřeně ustanovení § 450.
(3) Na pojistitele nepřecházejí nároky pojištěného proti osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na něho odkázány svou výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily škodu úmyslně.
§ 814
Nahradil-li pojistitel pojištěnému jen část škody, je osoba, proti níž má pojištěný právo na úhradu zbývající části škody, povinna uspokojit pojistitele až po uspokojení pojištěného.
§ 815
(1) Pojištění se může vztahovat na majetek jiného než toho, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel. Pojistné podmínky stanoví, kdy v tomto případě nevzniká právo na plnění z pojistné události pojištěnému, ale jiné osobě.
(2) Zemře-li fyzická osoba nebo zanikne-li právnická osoba, která sjednala pojištění vztahující se na majetek jiné osoby, vstupuje tato osoba do pojištění na místo toho, kdo s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel.
ODDÍL SEDMÝ
Pojištění osob
§ 816
Z pojištění osob má pojištěný právo, aby mu byla vyplacena dohodnutá částka nebo aby mu byl placen dohodnutý důchod, anebo aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li u něho pojistná událost.
§ 817
(1) Je-li dohodnuto, že pojistnou událostí je smrt pojištěného, může ten, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel, určit osobu, které má pojistnou událostí vzniknout právo na plnění, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může určení osoby změnit; není-li ten, kdo smlouvu uzavřel, sám pojištěným, může tak učinit jen se souhlasem pojištěného. Změna určení osoby je účinná doručením sdělení pojistiteli.
(2) Není-li oprávněná osoba v době pojistné události určena nebo nenabude-li práva na plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.
(3) Není-li osob uvedených v odstavci 2, nabývají tohoto práva rodiče pojištěného, a není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného.
§ 818
Vznikne-li právo na plnění několika osobám a nejsou-li podíly určeny, má každý z nich právo na stejný díl.
§ 819
Zemře-li ten, kdo uzavřel s pojistitelem pojistnou smlouvu, podle které je pojištěn někdo jiný, vstupuje do pojištění na jeho místo pojištěný. Totéž platí, zanikne-li právnická osoba, která pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřela.
§ 820
Je-li pojistnou událostí úraz pojištěného, je pojistitel oprávněn snížit částku, kterou má vyplatit, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo návykových látek pojištěným.
§ 821
Právem vůči pojistiteli není dotčeno právo na náhradu škody proti tomu, kdo za škodu odpovídá.
ODDÍL OSMÝ
Pojištění odpovědnosti za škody
§ 822
Z pojištění odpovědnosti za škody má pojištěný právo, aby v případě pojistné události pojistitel za něho nahradil podle pojistných podmínek škodu, za kterou pojištěný odpovídá.
§ 823
Náhradu platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.
§ 824
Pojistné podmínky mohou stanovit, v kterých případech změnou v osobě vlastníka věci nezaniká pojištění odpovědnosti za škody.
§ 825
Pojistitel nemá právo snížit podle ustanovení § 799 odst. 3 náhradu, kterou za pojištěného vyplácí poškozenému; částku, o kterou pojistitel takto nemohl své plnění snížit, je povinen mu uhradit pojištěný.
§ 826
Jestliže pojištěný způsobí škodu následkem požití alkoholu nebo návykových látek, má pojistitel proti němu právo na přiměřenou náhradu toho, co za něj plnil.
§ 827
Pokud pojistitel nahradil za pojištěného škodu, přechází na něj právo pojištěného na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které mu v souvislosti s jeho odpovědností za škodu vzniklo proti jinému. Přešlo-li na pojistitele právo na náhradu škody proti fyzické osobě, platí při jeho uplatňování přiměřeně ustanovení § 450.
§ 828
(1) Pojištění se může vztahovat i na odpovědnost jiného než toho, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel.
(2) Zemře-li fyzická osoba nebo zanikne-li právnická osoba, která sjednala pojištění vztahující se na odpovědnost jiné osoby, vstupuje tato osoba do pojištění na místo toho, kdo s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel.)
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
* * *
§ 24
Přestupky na úseku podnikání
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb,
b) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,
c) poruší povinnost používat při podnikání obchodní firmu a nemá-li ji, jméno a příjmení nebo název a uvádět na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách údaje o své obchodní firmě a nemá-li ji, o jménu a příjmení nebo názvu, sídle nebo místu podnikání, zápisu do obchodního nebo živnostenského rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence, včetně spisové značky, popřípadě o zápisu organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku, včetně spisové značky, podle zvláštního právního předpisu3h),
d) poruší povinnost uvádět na všech dopisech, objednávkách a obdobných listinách evropského hospodářského zájmového sdružení (dále jen "evropské sdružení") firmu evropského sdružení, sídlo, označení soudu, který rozhodl o zápisu do obchodního rejstříku, spisovou značku, popřípadě údaj o tom, že osoby, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů, mohou jednat pouze společně, nebo údaj o tom, že je evropské sdružení v likvidaci,
e) poruší povinnost uvádět na všech dopisech, objednávkách a obdobných listinách pobočky evropského sdružení, které má sídlo mimo území České republiky, pokud vyvíjí činnost na území České republiky, údaje podle písmene d) a údaje o zápisu pobočky do obchodního rejstříku,
f) používá při podnikání obchodní podmínky, které mají zřejmě zneužívající povahu ve vztahu k věřiteli ve smyslu § 369a obchodního zákoníku.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek slovy podle odstavce 1 písm. c) až f) [podle odstavce 1 písm. c)] pokutu do 50 000 Kč; zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a písm. c) až f) [podle odstavce 1 písm. a) a c)].
-------------------------------- 3h) § 8 až 11 a § 13a obchodního zákoníku.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu
(Povinné smluvní pojištění)
* * *
Povinné pojištění záruky
§ 6
(1) Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovníkanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku
a) neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu,
b) nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, nebo
c) nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti.
(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, (použijí se pro povinné smluvní pojištění ustanovení části osmé hlavy patnácté oddílu prvého až čtvrtého občanského zákoníku) řídí se povinné pojištění záruky příslušnými ustanoveními části třetí, hlavy II, dílu XXVII obchodního zákoníku.
(3) Pojišťovna předá cestovní kanceláři kromě pojistky rovněž doklady určené zákazníkům, které musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, zejména označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události; cestovní kancelář je povinna předat tento doklad zákazníkovi současně s cestovní smlouvou.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č.634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
* * *
ČÁST ČTVRTÁ
Sdružení spotřebitelů a jiné právnické osoby
založené k ochraně spotřebitele
§ 25
Právní postavení
(1) Právní postavení sdružení spotřebitelů a jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele (dále jen "sdružení") upravují zvláštní zákony.15)
(2) Návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů může podat a účastníkem takového řízení může být i sdružení, v jehož stanovách jsou uvedeny tyto cíle.
--------------------------------
15) Zejména zákon č. 83/1990 Sb. nebo občanský zákoník.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
* * *
ČÁST PRVNí
OBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava V
Hospodářská soutěž
Díl I
Účast na hospodářské soutěži
§ 41
Fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé (dále jen „soutěžitelé“), mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti; jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat.
§ 42
(1) Zneužitím účasti v hospodářské soutěži je nekalé soutěžní jednání (dále jen „nekalá soutěž“) a nedovolené omezování hospodářské soutěže.
(2) Nedovolené omezování hospodářské soutěže upravuje zvláštní zákon.
§ 43
(1) Pokud z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nevyplývá jinak, nevztahuje se ustanovení této hlavy na jednání v rozsahu, v jakém má účinky v zahraničí.
(2) Českým osobám jsou, pokud jde o ochranu proti nekalé soutěži, postaveny na roveň zahraniční osoby, které v České republice podnikají podle tohoto zákona. Jinak se mohou zahraniční osoby domáhat ochrany podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, a není-li jich, na základě vzájemnosti.
Díl II
Nekalá soutěž
§ 44
Základní ustanovení
(1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje.
(2) Nekalou soutěží podle odstavce 1 je zejména:
a) klamavá reklama,
b) klamavé označování zboží a služeb,
c) vyvolávání nebezpečí záměny,
d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
e) podplácení,
f) zlehčování,
g) srovnávací reklama,
h) porušování obchodního tajemství,
i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.
§ 44a
Reklamou se rozumí každé sdělení učiněné v rámci podnikatelské činnosti s cílem podpořit odbyt zboží nebo služeb včetně nemovitostí, práv a závazků.
§ 45
Klamavá reklama
(1) Klamavou reklamou je reklama, která jakkoli, a to i svým způsobem předvedení, uvádí v omyl nebo by mohla uvést v omyl osoby, na které se obrací nebo které zasáhne, a která je pro svoji klamavou povahu způsobilá ovlivnit jejich hospodářské chování nebo která z těchto důvodů způsobí nebo může způsobit újmu jinému soutěžiteli.
(2) Klamavou reklamou je i reklama obsahující pravdivé údaje, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž jsou tyto údaje uvedeny, může způsobit důsledky uvedené v odstavci 1.
(3) Pro určení, zda je reklama klamavá, je třeba přihlížet ke všem jejím složkám, zejména:
a) k charakteristickým rysům zboží nebo služeb, jako je jejich dostupnost, povaha, provedení, složení, postup a datum výroby nebo poskytnutí, jejich účelnost, možnosti využití, množství, specifikace, jejich zeměpisný nebo obchodní původ, výsledky, které mohou být očekávány při jejich používání, nebo výsledky testů zboží a služeb,
b) k ceně nebo způsobu jejího určení a podmínkám dodání zboží nebo poskytnutí služeb,
c) k postavení a právům zadavatele reklamy, k jeho majetku, odbornosti, k právům k duševnímu vlastnictví, jimiž disponuje, a k cenám nebo ocenění, které obdržel.
[§ 45
Klamavá reklama
(1) Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.
(2) Za šíření údajů se považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem.
(3) Klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.]
§ 46
Klamavé označení zboží a služeb
(1) Klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. Ustanovení § 45 odst. 2 [odst. 3] platí obdobně.
(2) Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy „druh“, „typ“, „způsob“ a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb mylnou domněnku.
(3) Klamavým označením není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako například „pravý“, „původní“ apod.
(4) Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti ze zapsaného označení původu výrobků, ochranných známek, chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat, stanovená zvláštními zákony.
§ 47
Vyvolání nebezpečí záměny
Vyvolání nebezpečí záměny je:
a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
b) užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků),
c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.
§ 48
Parazitování na pověsti
Parazitováním je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.
§ 49
Podplácení
Podplácením ve smyslu tohoto zákona je jednání, jímž:
a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním či jiném obdobném poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo
b) osoba uvedená v písm. a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.
§ 50
Zlehčování
(1) Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu.
(2) Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).
§ 50a
Srovnávací reklama
(1) Srovnávací reklamou je jakákoliv reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo zboží nebo služby nabízené jiným soutěžitelem.
(2) Srovnávací reklama je přípustná, jen pokud
a) není klamavá,
b) srovnává jen zboží nebo služby uspokojující stejné potřeby nebo určené ke stejnému účelu,
c) objektivně srovnává jen takové znaky daného zboží nebo služeb, které jsou pro ně podstatné, relevantní, ověřitelné a representativní; zpravidla musí být srovnání ve více znacích, mezi něž může patřit i cena; jen výjimečně lze připustit srovnání v jediném znaku, splňuje-li takové srovnání v plné míře všechny uvedené podmínky,
d) nevede k vyvolání nebezpečí záměny na trhu mezi tím, jehož výrobky nebo služby reklama podporuje, a soutěžitelem nebo mezi jejich podniky, zbožím nebo službami, ochrannými známkami, firmami nebo jinými zvláštními označeními, která se pro jednoho nebo druhého z nich stala příznačnými,
e) nezlehčuje podnik, zboží nebo služby soutěžitele ani jeho ochranné známky, firmu či jiná zvláštní označení, která se stala pro něj příznačnými, ani jeho činnost, poměry či jiné okolnosti, jež se jej týkají,
f) se vztahuje u výrobků, pro které má soutěžitel oprávnění užívat chráněné označení původu, vždy jenom na výrobky se stejným označením původu,
g) nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou soutěžitele, jeho firmou či jinými zvláštními označeními, která se pro něj stala příznačnými, anebo z dobré pověsti spjaté s označením původu konkurenčního zboží, a
h) nenabízí zboží nebo služby jako napodobení nebo reprodukci zboží nebo služeb označovaných ochrannou známkou nebo obchodním jménem nebo firmou.
(3) Jakékoli srovnání odkazující na zvláštní nabídku musí jasně a jednoznačně uvést datum, ke kterému tato nabídka končí, nebo musí uvést, že bude ukončena v závislosti na vyčerpání zásob nabízeného zboží nebo služeb. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit, musí soutěžitel také uvést datum, jímž začíná období, v němž se uplatní zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky.
§ 51
Porušení obchodního tajemství
Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství (§ 17), které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:
a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán,
b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.
§ 52
Ohrožování zdraví a životního prostředí
Ohrožováním zdraví a životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy ochrany zdraví anebo životního prostředí chráněné zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů.
Díl III
Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži
§ 53
Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.
§ 54
(1) Právo, aby se rušitel protiprávního jednání zdržel a aby odstranil závadný stav, může mimo případy uvedené v § 48 až § 51 uplatnit též právnická osoba oprávněná hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů.
(2) Jestliže se práva, aby se rušitel jednání nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil závadný stav v případech uvedených v § 44 až 47 a § 52 domáhá spotřebitel, musí rušitel prokázat, že se jednání nekalé soutěže nedopustil. To platí i pro povinnost k náhradě škody, pokud jde o otázku, zda škoda byla způsobena jednáním nekalé soutěže, a pro právo na přiměřené zadostiučinění a na vydání neoprávněného majetkového prospěchu; výši způsobené škody, závažnost a rozsah jiné újmy, povahu a rozsah bezdůvodného obohacení však musí prokázat vždy žalobce, i když jím je spotřebitel.
[(3) Jakmile bylo zahájeno řízení ve sporu o zdržení se jednání nebo o odstranění závadného stavu anebo bylo pravomocně skončeno, nejsou žaloby dalších oprávněných osob pro tytéž nároky z téhož jednání přípustny; to není na újmu práva těchto dalších osob připojit se k zahájenému sporu podle obecných ustanovení jako vedlejší účastníci. Pravomocné rozsudky vydané o těchto nárocích k žalobě i jen jednoho oprávněného jsou účinné i pro další oprávněné.]
[§ 55
(1) Při ústních jednáních ve sporech podle předchozích ustanovení může být rozhodnutím soudu na návrh nebo z úřední moci vyloučena veřejnost, jestliže by veřejným projednáváním došlo k ohrožení obchodního tajemství anebo veřejného zájmu.
(2) Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.]
ČÁST DRUHÁ
OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI A DRUŽSTVO
Hlava I
Obchodní společnosti
Díl I
Obecná ustanovení
§ 56
(1) Obchodní společnost (dále jen „společnost”) je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní zákon nezakazuje. Za obchodní společnost se považuje i evropské hospodářské zájmové sdružení (dále jen "evropské sdružení") založené podle nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 z 25. července 1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (dále jen „nařízení Rady“).
(2) Nestanoví-li zákon jinak, mohou být zakladateli společnosti a účastnit se na jejím podnikání osoby fyzické i právnické.
(3) Činnost uvedenou v § 30 odst. 2 může společnost vykonávat pouze pomocí osob tam uvedených. Odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů není dotčena.
(4) Fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti.
(5) Ustanovení upravující jednotlivé formy společností stanoví, v jakém rozsahu ručí společníci za závazky společnosti. Pro jejich ručení se použije obdobně ustanovení o ručení (§ 303 a násl.), pokud z jiných ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. Je-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, ručí společníci za závazky společnosti jen do výše, v níž věřitelé, kteří včas přihlásili své pohledávky, nebyli uspokojeni v konkursním řízení.
(6) Po zániku společnosti ručí společníci za závazky společnosti stejně jako za jejího trvání. Pokud se společnost zrušuje s likvidací, ručí společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku (§ 61 odst. 4), nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti. Mezi sebou se společníci vyrovnají týmž způsobem jako při ručení za trvání společnosti.
§ 56a
(1) Zneužití většiny stejně jako menšiny hlasů ve společnosti je zakázáno.
(2) Jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit, je zakázáno.
§ 57
Založení společnosti
(1) Nevyplývá-li z jiných ustanovení tohoto zákona něco jiného, zakládá se společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu.
(2) Společenská smlouva může být uzavřena i zmocněncem vybaveným k tomu plnou mocí. Plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele se připojí ke společenské smlouvě.
(3) Připouští-li tento zákon, aby společnost založil jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská (zakladatelská) smlouva.
§ 58
Základní kapitál
(1) Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti (dále jen „vklad”). Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu.
(2) Základní kapitál se vytváří povinně v komanditní společnosti, ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti. Jeho výše se zapisuje do obchodního rejstříku, pokud tak stanoví zákon.
§ 59
Vklad společníka
(1) Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků (dále jen „peněžitý vklad”) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (dále jen „nepeněžitý vklad”), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti.
(2) Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání. Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Nepřejde-li na společnost majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě. Převede-li společník podíl na jiného, ručí za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na veřejném trhu.
(3) Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak. Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti anebo nepeněžitého vkladu komanditisty do komanditní společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Přesahuje-li hodnota nepeněžitého vkladu 10 000 000 Kč nebo je předmětem vkladu podnik, jeho část, know-how nebo je společnost zakládána jedním zakladatelem anebo má jediného společníka, vyžaduje se společný posudek zpracovaný dvěma znalci nezávislými na společnosti, jmenovanými soudem. Návrh na jmenování znalce nebo znalců podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost (dále jen „navrhovatel”). Účastníky řízení jsou navrhovatel a znalec a místně příslušným soudem je obecný soud navrhovatele. Soud není vázán návrhem osoby znalce. Soud odvolá na návrh společnosti jmenovaného znalce, pokud porušuje závažným způsobem své povinnosti. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Nevznikne-li společnost, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé. Jestliže se strany na výši odměny nedohodnou, určí ji na návrh kteréhokoliv účastníka soud, který znalce jmenoval.
(4) Posudek znalce musí obsahovat alespoň
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda hodnota nepeněžitého vkladu, ke které vedou použité způsoby ocenění, odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad, nebo částce, která se má započítávat na vklad do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným,
c) částku, kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.
(5) Jestliže je vkládán podnik či jeho část, použijí se přiměřeně ustanovení o smlouvě o prodeji podniku; jsou-li součástí podniku nemovitosti, musí být ve smlouvě o vkladu podniku obsaženo též prohlášení podle § 60 odst. 1.
(6) Spočívá-li nepeněžitý vklad nebo jeho část v převodu pohledávky, použijí se přiměřeně ustanovení o postoupení pohledávky. Společník, který převedl na společnost jako nepeněžitý vklad pohledávku, ručí za dobytnost této pohledávky do výše jejího ocenění.
(7) Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích, nevyplývá-li ze společenské smlouvy nebo stanov jiný způsob náhrady. Stejnou povinnost má společník, který splatil vklad po vzniku společnosti, a hodnota nepeněžitého vkladu v době jeho splacení nedosáhla částky, na jakou byl oceněn. Spočíval-li nepeněžitý vklad ve zřízení nebo převedení práva užívání nebo požívání na dobu určitou a toto právo zaniklo před uplynutím určené doby, je společník povinen hradit újmu tím vzniklou v penězích. Převede-li společník podíl na jiného, ručí za splnění této povinnosti nabyvatel podílu, nejde-li o nabytí podílu na veřejném trhu.
(8) Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti. Tato pohledávka může být započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu nebo emisního kursu, jen pokud to stanoví zákon.
§ 60
Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti
(1) Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve společenské nebo zakladatelské smlouvě. Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, i když není zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti, popřípadě jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Jiné majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá společnost až účinností tohoto zápisu.
(2) Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat osobě spravující splacené vklady (dále jen „správce vkladu”) písemné prohlášení podle odstavce 1 před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti správci vkladu je vklad splacen. Tím není dotčeno ustanovení § 59 odst. 2. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině stanoveno něco jiného. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad plněním do vzniku společnosti. Pokud je nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se i předání dokumentace, v níž je zachyceno. Pokud je nepeněžitým vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se i předání podniku nebo jeho části správci vkladu. O předání podniku nebo jeho části anebo dokumentace, v níž je zachyceno know-how, sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis.
(3) Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti, ledaže jde o peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky zřízeném pro tuto společnost před jejím vznikem. Nevznikne-li společnost, je správce vkladu povinen splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit i s plody a užitky z nich. Za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně.
(4) Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho částí jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.
§ 61
Podíl
(1) Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost. Pro účely tohoto zákona se oceňuje podíl mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.
(3) Právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky podle odstavce 2 nebo ode dne doručení posudku znalce podle odstavce 2 společnosti, nestanoví-li zákon, dohoda účastníků nebo společenská smlouva jinak. Jestliže společníci nebo příslušný orgán společnosti účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné uplynutím tří měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena.
(4) Je-li se zrušením společnosti spojena likvidace, má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace, (podíl na likvidačním zůstatku).
§ 62
Vznik společnosti
(1) Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti (§ 57 u) nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku.
(2) Není-li při založení obchodní společnosti výslovně určeno, že se zakládá na dobu určitou, platí, že byla založena na dobu neurčitou.
§ 63
Právní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy; zákon stanoví, pro které úkony se vyžaduje forma notářského zápisu. Pokud stanoví zákon formu notářského zápisu pro právní úkon, kterým se zakládá společnost, vyžaduje se forma notářského zápisu i pro změny jeho obsahu.
§ 64
Jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku
(1) Kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán; jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Jestliže společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost zavázána od počátku.
(2) Jiné závazky než ty, které souvisejí se vznikem společnosti a z nichž jsou zavázáni zakladatelé, nesmí společnost převzít, ledaže budou smlouvy uzavřeny s odkládací podmínkou vzniku společnosti a schválení takto převzatých závazků společníky, popřípadě příslušným orgánem společnosti. Osoby, které převzaly jménem společnosti jiné závazky, odpovídají za škodu z toho vzniklou a jsou z těchto jednání zavázány.
(3) Zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání uvedených v odstavci 2 a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému je schválit tak, aby mohla být dodržena lhůta podle odstavce 1. Poruší-li zakladatelé tuto povinnost, odpovídají věřitelům za škodu, která jim v důsledku toho vznikne.
(4) Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu po schválení jednání učiněných před vznikem společnosti oznámit to účastníkům závazkových vztahů vzniklých z těchto jednání.
§ 65
Zákaz konkurence
(1) Ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání.
(2) Společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.
(3) Práva společnosti podle odstavce 2 zanikají, nebyla-li uplatněna u odpovědné osoby do tří měsíců ode dne, kdy se společnost o této skutečnosti dověděla, nejpozději však uplynutím jednoho roku od jejich vzniku. Tím není dotčeno právo na náhradu škody.
§ 65
(1) Jsou-li v účetnictví společnosti v aktivech vykazovány zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek, musí být tento majetek účetně odepsán nejpozději v průběhu pěti let od vzniku společnosti.
(2) Dokud není majetek uvedený v odstavci 1 zcela účetně odepsán, je jakékoliv vyplácení podílů na zisku zakázáno, ledaže disponibilní zdroje, z nichž lze jinak vyplácet podíly na zisku, a nerozdělený zisk minulých období jsou nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů.
§ 66
(1) Osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, může ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. U osoby zvolené za člena orgánu zaměstnanci společnosti výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku funkce.
(2) Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.
(3) Jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.
(4) Neurčují-li zákon, stanovy nebo společenská smlouva jinak, mohou se statutární a jiné orgány usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů, a k usnesení je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího. Stanovy či společenská smlouva mohou připustit i písemné hlasování nebo hlasování pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání orgánu, pokud s tím souhlasí všichni členové orgánu. Hlasující se pak považují za přítomné.
(5) Ustanovení odstavců 1 a 4 se nevztahují na valnou hromadu.
(6) Ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů o odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti, bez zřetele k tomu, jaký vztah ke společnosti mají.
(7) Osoby, které činí jménem společnosti písemné úkony, je podepisují tak, že k firmě společnosti připojí svůj podpis. Neuvedení firmy u podpisu jednající osoby však nezpůsobuje neplatnost právního úkonu.
§ 66a
Podnikatelská seskupení
(1) Společník, který má většinu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti, je většinovým společníkem a společnost, ve které tuto většinu má, je společností s většinovým společníkem. Hlasy plynoucí z účasti společníka ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným jsou hlasy spojené s jeho podílem ve společnosti. U akciové společnosti se počítají do hlasů plynoucích z účasti akcionáře ve společnosti hlasy příslušející k jeho akciím s hlasovacími právy bez ohledu na to, zda již byly tyto akcie vydány. Prioritní akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo, se považují pro účely tohoto ustanovení za akcie bez hlasovacích práv i v případech, kdy podle zákona hlasovací právo dočasně nabývají. Do celkového počtu hlasů plynoucích z účasti ve společnosti se nezapočítávají hlasy z vlastních podílů nebo akcií v majetku společnosti nebo jí ovládané osoby ani z podílů nebo akcií, které drží určitá osoba svým jménem na účet společnosti nebo osoby ovládané společností.
(2) Ovládající osobou je osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku jiné osoby (dále jen „ovládaná osoba”). Je-li ovládající osobou společnost, jde o společnost mateřskou a společnost jí ovládaná je společností dceřinou. Nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby či jiných osob. Ovládající osobou však není osoba, jejíž vliv na společnost je založen mandátní smlouvou, smlouvou o správě určitého majetku a jinou obdobnou obchodní smlouvou.
(3) Ovládající osobou je vždy osoba, která
a) je většinovým společníkem; to neplatí, jestliže je ovládající osoba určena podle ustanovení písmene b),
b) disponuje většinou hlasovacích práv na základě dohody uzavřené s jiným společníkem nebo společníky, nebo
c) může prosadit jmenování nebo volbu nebo odvolání většiny osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, anebo většiny osob, které jsou členy dozorčího orgánu právnické osoby, jejímž je společníkem.
(4) Osoby jednající ve shodě, které společně disponují většinou hlasovacích práv na určité osobě, jsou vždy ovládajícími osobami. 3
(5) Není-li prokázáno, že jiná osoba disponuje stejným nebo vyšším množstvím hlasovacích práv, má se za to, že osoba, která disponuje alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, je ovládající osobou, a že osoby jednající ve shodě, které disponují alespoň 40 % hlasovacích práv na určité osobě, jsou ovládajícími osobami.
(6) Disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou.
(7) Jestliže jsou jedna nebo více osob podrobeny jednotnému řízení (dále jen „řízená osoba”) jinou osobou (dále jen „řídící osoba”), tvoří tyto osoby s řídící osobou koncern (holding) a jejich podniky včetně podniku řídící osoby jsou koncernovými podniky. Není-li prokázán opak, má se za to, že ovládající osoba a osoby jí ovládané tvoří koncern. Jednotnému řízení lze podrobit osoby i smlouvou (dále jen „ovládací smlouva”). Ovládací smlouvu lze uzavřít i ve vztazích mezi ovládající osobou a jí ovládanými osobami.
(8) Nebyla-li uzavřena ovládací smlouva, nesmí ovládající osoba využít svého vlivu k tomu, aby prosadila přijetí opatření nebo uzavření takové smlouvy, z nichž může ovládané osobě vzniknout majetková újma, ledaže vzniklou újmu uhradí nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, anebo bude v téže době uzavřena smlouva o tom, v jaké přiměřené lhůtě a jak bude ovládající osobou tato újma uhrazena.
(9) Není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen „propojené osoby”). Ve zprávě se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob, a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Tato zpráva je součástí výroční zprávy podle zvláštního právního předpisu.
(10) Má-li ovládaná osoba dozorčí radu či jiný obdobný orgán, přezkoumá tento orgán zprávu podle odstavce 9 a o přezkoumání zprávy informuje valnou hromadu, popřípadě jiné obdobné shromáždění či schůzi členů ovládané osoby a seznámí je se svým stanoviskem.
(11) Pokud podléhá účetní závěrka ovládané osoby ověření auditorem, je auditor povinen ověřit i správnost údajů uvedených ve zprávě podle odstavce 9.
(12) Každý společník má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení výroční zprávy do sbírky listin, jinak toto právo zaniká. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné.
(13) Právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě, že
a) ve zprávě auditora podle odstavce 11 jsou uvedeny výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9,
b) stanovisko podle odstavce 10 obsahuje výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9, nebo
c) zpráva statutárního orgánu podle odstavce 9 obsahuje informaci o tom, že ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění určitého opatření podle odstavce 8 vznikla újma a že tato újma nebyla ovládající osobou uhrazena ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení podle odstavce 8.
(14) Vyžaduje-li ovládající osoba na ovládané osobě, s níž nemá uzavřenou ovládací smlouvu, přijetí opatření nebo uzavření smlouvy, z nichž vznikne ovládané osobě újma, a nebude-li splněna povinnost podle odstavce 8, je ovládající osoba povinna nahradit z toho vzniklou škodu. Kromě toho je povinna nahradit škodu, která z toho vznikla společníkům nebo členům ovládané osoby nezávisle na povinnosti k náhradě škody vůči ovládané osobě. Povinnost k náhradě škody však nevzniká, pokud by taková smlouva byla uzavřena nebo takové opatření bylo přijato i osobou, která není osobou ovládanou, za předpokladu, že by plnila své povinnosti s péčí řádného hospodáře.
(15) Osoby, které jsou statutárním orgánem ovládající osoby nebo jeho členem, ručí za splnění závazku k náhradě škody podle odstavce 14 společně a nerozdílně. Společně a nerozdílně ručí za splnění závazku k náhradě škody též osoby, jež jsou statutárním orgánem ovládané osoby nebo jeho členem, jestliže ve zprávě podle odstavce 9 neuvedly smlouvy nebo opatření, z nichž vznikla společnosti újma, nebyla-li tato újma nahrazena nebo nebyla-li uzavřena smlouva o její úhradě podle odstavce 8. To však neplatí, pokud tyto osoby jednaly na základě řádného usnesení valné hromady nebo schůze členů ovládané osoby.
(16) Ustanovení odstavců 10, 12 a 13 se nepoužijí v případě, kdy ovládající osobou vůči společnosti je její jediný společník, jakož i v případě, kdy ovládajícími osobami vůči společnosti jsou všichni její společníci, kteří jednají ve shodě (§ 66b); v takovém případě se z ustanovení odstavců 14 a 15 rovněž nepoužijí ustanovení o náhradě škody společníkům nebo členům ovládané osoby a o právu společníků nebo členů ovládané osoby podat žalobu o náhradu škody proti ovládající osobě.
§ 66b
Jednání ve shodě
(1) Jednáním ve shodě je jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby anebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby.
(2) Jednáním ve shodě jsou jednání uvedená v odstavci 1 uskutečněná zejména
a) právnickou osobou a jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a osobami v jejich přímé řídící působnosti, členem dozorčího orgánu, likvidátorem, správcem konkursní podstaty, vyrovnacím nebo nuceným správcem anebo mezi těmito osobami navzájem,
b) ovládající osobou a jí ovládanými osobami,
c) osobami ovládanými stejnou ovládající osobou, nebo
d) osobami tvořícími koncern.
(3) Není-li prokázán opak, má se za to, že jednáními ve shodě jsou jednání uskutečněná
a) společností s ručením omezeným a jejími společníky anebo mezi jejími společníky navzájem,
b) veřejnou obchodní společností a jejími společníky anebo mezi jejími společníky navzájem,
c) komanditní společností a komplementáři anebo mezi jejími společníky navzájem,
d) osobami blízkými,
e) investiční společností a jí obhospodařovaným investičním fondem či penzijním fondem nebo mezi jí obhospodařovanými fondy, nebo
f) obchodníkem s cennými papíry a osobou, jejíž cenné papíry obhospodařuje, jestliže může disponovat hlasovacími právy s nimi spojenými.
(4) Osoby jednající ve shodě musí plnit povinnosti z toho vyplývající společně a nerozdílně.
§ 66c
Každý, kdo pomocí svého vlivu ve společnosti úmyslně přiměje osobu, která je statutárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčího orgánu, prokuristou nebo jiným zmocněncem společnosti, jednat ke škodě společnosti nebo společníků, ručí za splnění povinnosti k náhradě škody, jež vznikla v souvislosti s takovým jednáním.
§ 67
Rezervní fond
(1) Vyžaduje-li tento zákon zřízení rezervního fondu, lze jej použít v rozsahu, v němž je vytvářen podle tohoto zákona povinně, pouze ke krytí ztrát společnosti, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a akciová společnost ze zisku běžného účetního období po zdanění (dále jen „čistý zisk”) nebo z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk, pokud to zákon nevylučuje. Rezervní fond lze vytvořit i při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků nad výši vkladů nebo nad emisní kurs akcií.
(3) Podíl na čistém zisku společnosti lze určit teprve po doplnění rezervního fondu v souladu s tímto zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami.
§ 67a
Převody a nájem podniku nebo jeho části a převody, jejichž důsledky jsou obdobné přeměnám společností,
jestliže převádějící společnosti nezanikají
(1) Ke smlouvě, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, k nájmu podniku nebo jeho části nebo k jiné dispozici, jejíž důsledky jsou obdobné přeměně společnosti, aniž však zaniká převádějící společnost, musí být udělen písemný souhlas společníků nebo valné hromady společnosti jako při fúzi sloučením.
(2) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 musí být přijato podle stejných pravidel jako rozhodnutí valné hromady o fúzi sloučením a o rozhodnutí musí být pořízen notářský zápis.
(3) Pro přezkoumání smlouvy podle odstavce 1 znalcem z hlediska správnosti ceny se použijí přiměřeně ustanovení § 92 odst. 1 věty druhé pro veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost, § 153a odst. 4 pro společnost s ručením omezeným a § 220c pro akciovou společnost.
(4) Společníci musí mít možnost seznámit se alespoň jeden měsíc před udělením souhlasu nebo konáním valné hromady s návrhem smlouvy podle odstavce 1 a zprávou znalce, jestliže se vyžaduje.
(5) Pro informaci o záměru uskutečnit dispozici uvedenou v odstavci 1 o převodu a nájmu podniku nebo jeho části se použije přiměřeně ustanovení § 220d odst. 1 první věta.
(6) Jestliže dispozice uvedená v odstavci 1 je obdobná rozdělení akciové společnosti, aniž je tato společnost zrušena, použijí se ustanovení o rozdělení akciové společnosti přiměřeně.
§ 68
Zrušení a zánik společnosti
(1) Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku (§ 31 odst. 4).
(2) Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) a g) a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z podstaty. Při zrušení společnosti podle předchozí věty se k výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu.
(3) Společnost se zrušuje
a) uplynutím doby, na kterou byla založena,
b) dosažením účelu, pro který byla založena,
c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací,
d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,
e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato,
f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo
g) zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.
(4) Je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu z jiného důvodu než pro nedostatek majetku společnosti, nepovažuje se společnost za zrušenou. Zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) a g) majetek, provede se její likvidace.
(5) Byla-li společnost zrušena nebo byl-li na majetek společnosti prohlášen konkurs, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo správce konkursní podstaty. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán.
(6) Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliže
a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost,
b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti,
c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky,
d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond,
e) společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3,
f) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu.
(7) V případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné.
(8) Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti.
(9) Jestliže bylo rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušeno, sestaví společnost ke dni účinnosti tohoto rozhodnutí mezitímní účetní závěrku.
§ 68a
Neplatnost společnosti
(1) Po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla.
(2) Neplatnost společnosti může prohlásit jenom soud, a to i bez návrhu, jestliže
a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma,
b) skutečný předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku,
c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti),
d) nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů,
e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům,
f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva.
(3) Ke dni právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace.
(4) Právní vztahy, do nichž neplatná společnost vstoupila, nejsou neplatností společnosti dotčeny. Povinnost společníků splatit nesplacené vklady trvá, pokud to vyžaduje zájem věřitelů na splnění závazků neplatné společnosti.
Přeměny společnosti
§ 69
Způsoby přeměny společnosti
(1) Společnosti se sídlem v České republice mohou být přeměněny
a) fúzí,
b) převodem jmění na společníka, nebo
c) rozdělením.
(2) Za přeměnu se považuje také změna právní formy společnosti.
(3) Fúze se může uskutečnit formou
a) sloučení, nebo
b) splynutí.
(4) Rozdělení se může uskutečnit formou
a) rozdělení se založením nových společností,
b) rozdělení sloučením, nebo
c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b).
(5) Přeměna obchodní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí společníků nebo příslušného orgánu společnosti. K přeměně společnosti v likvidaci je zapotřebí, aby společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace zrušili podle § 68 odst. 8. Mezitímní účetní závěrka podle § 68 odst. 9 se nevyžaduje.
(6) Fúze nebo převod jmění na společníka jsou přípustné i v případě, že společnost je v úpadku nebo byl již na její majetek prohlášen konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání (§ 69h).
(7) Rozhodnutí o přeměně společnosti lze zrušit do vydání rozhodnutí, jímž se povoluje zápis fúze, převodu jmění, rozdělení nebo změny právní formy do obchodního rejstříku (§ 28a), jestliže s tím souhlasí všechny zúčastněné společnosti. Na rozhodování o zrušení rozhodnutí o přeměně společnosti se použijí přiměřeně ustanovení upravující souhlas společníků s přeměnou společnosti.
(8) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění společnosti posudkem znalce, není to důvodem pro změnu ocenění v účetnictví společnosti, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.
§ 69a
Fúze
(1) Sloučením dochází k zániku společnosti (dále jen „zanikající společnost”) nebo více společností, jemuž předchází její zrušení bez likvidace; jmění zanikající společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou společnost (dále jen „nástupnická společnost”). Společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jmění zanikajících společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově zakládanou nástupnickou společnost. Společníci zanikajících společností se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak.
(3) Zanikající i nástupnické společnosti musí mít stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak.
(4) Právní účinky uvedené v odstavcích 1 a 2 nastávají ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku (§ 28a odst. 1). Jestliže byl zastaven obchodní podíl společníka na společnosti, popřípadě jeho akcie nebo zatímní listy, přechází zástavní právo i na obchodní podíl, který tento společník nabude v důsledku fúze, popřípadě na takto nabyté akcie. Nástupnická společnost je povinna před vydáním listinných akcií na jméno zaznamenat na nich zástavní právo. Záznam musí mít náležitosti zástavního rubopisu a musí jej podepsat člen nebo členové představenstva, kteří jsou oprávnění k datu emise jednat jménem společnosti. Zastavené listinné akcie na majitele vydá společnost zástavnímu věřiteli. U zaknihovaných akcií je společnost povinna v příkazu k vydání akcií podle zvláštního právního předpisu uložit Středisku cenných papírů nebo jiné právnické osobě pověřené podle zvláštního právního předpisu vedením evidence zaknihovaných cenných papírů (dále jen „Středisko cenných papírů”), aby zástavní právo zaregistrovaly. Středisko cenných papírů na základě příkazu společnosti provede registraci zástavního práva podle zvláštního právního předpisu. V návrhu na zápis fúze do obchodního rejstříku musí být požádáno o zápis zástavního práva k novému obchodnímu podílu, je-li tento obchodní podíl nabýván za zastavený obchodní podíl nebo zastavené akcie či zatímní listy.
(5) Při sloučení jsou zúčastněnými společnostmi zanikající i nástupnická společnost. Při splynutí jsou zúčastněnými společnostmi pouze zanikající společnosti.
(6) Při sloučení akciové společnosti, popřípadě společnosti s ručením omezeným je zanikající společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce, mají-li být v důsledku sloučení vydány nástupnickou společností nové akcie nebo mají-li vzniknout pro společníky této společnosti nové obchodní podíly. Při splynutí je každá zúčastněná akciová společnost, popřípadě společnost s ručením omezeným povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce. Pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 a 4 s tím, že tímto znalcem může být i osoba, která je pro tuto společnost jmenována jako znalec pro fúzi (§ 220c odst. 1). Ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o fúzi (§ 153a odst. 4 a § 220c odst. 5).
§ 69b
Převod jmění na společníka
(1) Za podmínek stanovených u jednotlivých forem společností mohou společníci nebo příslušný orgán společnosti rozhodnout, že společnost se zrušuje bez likvidace a že jmění společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden společník se sídlem nebo bydlištěm v České republice. Jestliže je obchodní podíl společníka, jeho akcie nebo zatímní list zastaven, lze rozhodnout o převodu jmění, jen je-li zástavnímu věřiteli poskytnuto dostatečné zajištění jeho pohledávky.
(2) Právní účinky uvedené v odstavci 1 nastávají ke dni zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku (§ 28a odst. 2).
§ 69c
Rozdělení
(1) Rozdělením rozdělovaná společnost zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnické společnosti a její společníci se stávají společníky nástupnických společností, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Při rozdělení musí mít zanikající společnost i nástupnické společnosti stejnou právní formu, nestanoví-li zákon jinak.
(3) Ustanovení § 69a odst. 4 platí přiměřeně.
(4) Při rozdělení sloučením jsou zúčastněnými společnostmi zanikající společnost i nástupnické společnosti. Při rozdělení se založením nových společností je zúčastněnou společností pouze zanikající společnost.
(5) Dochází-li k rozdělení akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, je rozdělovaná společnost povinna nechat ocenit svoje jmění posudkem znalce ke dni zpracování konečné účetní závěrky (§ 220t odst. 5). V posudku znalce musí být odděleně oceněno i jmění, jež má přejít na jednotlivé nástupnické společnosti. Pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 a 4 s tím, že tímto znalcem může být i osoba, která je pro tuto společnost jmenována jako znalec pro rozdělení (§ 220s odst. 3). Ocenění jmění může být součástí znalecké zprávy o rozdělení (§ 153d odst. 3, § 220s odst. 4).
§ 69d
Změna právní formy
(1) Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu společnosti nebo na družstvo, nestanoví-li zákon jinak. Právní účinky změny právní formy nastávají ke dni zápisu změny právní formy (§ 28a odst. 4) do obchodního rejstříku.
(2) Ke změně právní formy se vyžaduje dohoda společníků ve formě notářského zápisu, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o změně právní formy (dále jen „rozhodnutí o změně právní formy”). Návrh rozhodnutí o změně právní formy předkládá statutární orgán společníkům nebo příslušnému orgánu v písemné formě. Návrh spolu se zprávou podle odstavce 4, pokud se vyžaduje, musí být k dispozici společníkům nejméně 1 měsíc přede dnem, v němž se bude o změně právní formy rozhodovat, ledaže jsou všichni společníci statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem anebo souhlasí s tím, že lhůta nemusí být dodržena. Souhlas musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem, popřípadě musí být udělen na valné hromadě. Prohlášení o udělení souhlasu na valné hromadě se uvede v notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady. Souhlas má účinky i vůči právním nástupcům společníka.
(3) Zástavní práva zřízená k obchodním podílům společníků, popřípadě k jejich akciím nebo zatímním listům zanikají změnou právní formy jen tehdy, nelze-li podíly na nástupnické osobě zastavit. Zaniká-li zástavní právo, musí být zástavnímu věřiteli poskytnuta dlužníkem dostatečná jistota k zajištění pohledávky dosud zajištěné zástavním právem k obchodním podílům nebo akciím či zatímním listům. Nezaniká-li změnou právní formy zástavní právo, platí ustanovení § 69a odst. 4 přiměřeně.
(4) Statutární orgán společnosti vyhotoví k návrhu rozhodnutí o změně právní formy písemnou zprávu, v níž odůvodní návrh z právního a ekonomického hlediska a charakterizuje právní postavení společníků po změně právní formy (dále jen „zpráva o změně právní formy”). Ve zprávě o změně právní formy se neuvádějí skutečnosti, které tvoří předmět obchodního tajemství společnosti nebo ovládající či ovládané osoby. V takovém případě musí zpráva o změně právní formy obsahovat důvody, proč nejsou tyto skutečnosti ve zprávě uvedeny. Zpráva o změně právní formy se nevyžaduje, má-li společnost jednoho společníka nebo jsou všichni společníci statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem anebo všichni společníci souhlasí s tím, že zpráva o změně právní formy nebude zpracována. Pro souhlas platí ustanovení odstavce 2. Má-li společnost dozorčí radu, přezkoumá dozorčí rada návrh rozhodnutí o změně právní formy a podá o tom zprávu valné hromadě, která bude tento návrh schvalovat.
(5) Návrh rozhodnutí o změně právní formy a rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat alespoň
a) firmu, sídlo a identifikační číslo společnosti před změnou právní formy,
b) právní formu, jíž má společnost nabýt,
c) firmu po změně právní formy,
d) den, k němuž byl zpracován návrh rozhodnutí o změně právní formy (dále jen „den zpracování změny právní formy”),
e) návrh společenské smlouvy veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo návrh zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným anebo návrh stanov akciové společnosti nebo družstva po změně právní formy,
f) jméno, bydliště a rodné číslo osob, které budou zapisovány jako statutární či jiný orgán společnosti, družstva anebo jako jeho člen po změně právní formy do obchodního rejstříku; mění-li se právní forma na akciovou společnost, jsou členové první dozorčí rady voleni pouze na dobu jednoho roku, přičemž se nepoužijí ustanovení zákona o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci, popřípadě pravidla a lhůtu pro vydání zatímního listu, jestliže společník, jemuž mají být vydány akcie, nesplatil vklad v dosavadní společnosti nebo družstvu,
g) pravidla postupu při vypořádání se společníkem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jež mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, není-li ke změně právní formy nutný souhlas všech společníků,
h) mění-li se právní forma na akciovou společnost, počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého společníka po změně právní formy, pravidla postupu a lhůtu pro jejich vydání,
i) výši náhrady pro majitele dluhopisů a opčních listů (§ 69f odst. 2).
(6) Společnost je povinna vyhotovit ke dni zpracování změny právní formy mezitímní účetní závěrku, není-li den zpracování změny právní formy rozvahovým dnem podle zvláštního právního předpisu. Mezitímní účetní závěrka musí být ověřena auditorem, pokud ověření účetní závěrky auditorem vyžaduje zvláštní právní předpis, a schválena valnou hromadou, která bude schvalovat rozhodnutí o změně právní formy, jinak všemi společníky. Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka ke dni zpracování změny právní formy, nesmí být starší než tři měsíce počítáno ke dni, v němž bude přijato rozhodnutí o změně právní formy. Jestliže je výše vlastního kapitálu v účetní závěrce sestavené ke dni zpracování změny právní formy nižší než základní kapitál, který má mít společnost nebo družstvo podle návrhu rozhodnutí o změně právní formy, není změna právní formy přípustná.
(7) Společnost, jež mění svou právní formu, sestavuje konečnou účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu den zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku a zahajovací rozvahu ke dni tohoto zápisu. Konečná závěrka musí být ověřena auditorem.
(8) Dochází-li ke změně právní formy na společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, je společnost povinna nechat ocenit své jmění posudkem znalce ke dni zpracování změny právní formy. Pro jmenování, odměňování a obsah posudku znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 a 4. V posudku však znalec uvede, zda výše čistého obchodního majetku odpovídá alespoň výši základního kapitálu společnosti podle návrhu rozhodnutí o změně právní formy. Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti nemůže být v takovém případě vyšší, než je částka čistého obchodního majetku vyplývajícího z posudku znalce.
(9) Jestliže vlastní kapitál akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstva po změně právní formy nedosáhne výše základního kapitálu v zahajovací rozvaze sestavené ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, jsou společníci nebo členové povinni doplatit rozdíl v penězích bez zbytečného odkladu po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle poměru, v jakém se podílí jmenovitá hodnota jejich akcií nebo výše vkladů do základního kapitálu na základním kapitálu společnosti před změnou právní formy.
(10) Společníkům ani členům nesmí být v souvislosti se změnou právní formy poskytnuto jakékoliv plnění, pokud tento zákon nestanoví jinak. Nikomu, kdo se podílel na změně právní formy, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu.
(11) Záměr přijmout rozhodnutí o změně právní formy zveřejní statutární orgán alespoň 15 dnů před přijetím rozhodnutí o změně právní formy.
§ 69e
Zápis změny právní formy do obchodního rejstříku
K návrhu na zápis změny právní formy do obchodního rejstříku se přikládají též
a) rozhodnutí o změně právní formy,
b) zpráva o změně právní formy, pokud ji zákon vyžaduje, nebo souhlas společníků podle § 69d odst. 4 s tím, že zprávu nevyžadují,
c) povolení příslušných státních orgánů, pokud je zákon vyžaduje,
d) doklady o poskytnutí jistoty podle § 69f odst. 1, pokud zákon její poskytnutí vyžaduje,
e) mezitímní účetní závěrka včetně zprávy auditora, je-li takové ověření předepsáno, sestavená ke dni zpracování změny právní formy.
§ 69f
Ochrana věřitelů a odpovědnost za škodu při změně právní formy
(1) Věřitelé společnosti, která změnila svou právní formu, kteří přihlásí své pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis změny právní formy do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, nemohou-li požadovat uspokojení svých pohledávek a zhorší-li se v důsledku změny právní formy dobytnost jejich pohledávek. Jestliže věřitel prokáže, že se v důsledku změny právní formy podstatným způsobem sníží dobytnost jeho pohledávky, je oprávněn požadovat poskytnutí dostatečné jistoty ještě před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku. Nedojde-li mezi věřitelem a společností k dohodě o způsobu zajištění pohledávky, rozhodne o zajištění soud s ohledem na druh a výši pohledávky. Právo na poskytnutí jistoty nemají věřitelé ve vztahu k pohledávkám, ke kterým jim přísluší právo na přednostní nebo oddělené uspokojení v konkursu, nebo k pohledávkám, jež vznikly až po dni, v němž se stal zápis změny právní formy do obchodního rejstříku účinný vůči třetím osobám.
(2) Jestliže společnost vydala vyměnitelné nebo prioritní dluhopisy, zaniká ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku právo na upisování akcií nebo na výměnu dluhopisů za akcie společnosti, nebyl-li uplatněn postup podle zvláštního právního předpisu. Postavení majitelů ostatních dluhopisů se nemění. Jestliže byly vydány opční listy, zanikají ke dni zápisu změny právní formy práva s opčním listem spojená, ledaže zvláštní právní předpis stanoví něco jiného. Majitelům vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, kteří neuplatnili postup podle zvláštního právního předpisu, anebo opčních listů vzniká právo na přiměřenou náhradu za zaniklá práva, jejíž výši stanoví rozhodnutí o změně právní formy. Není-li poskytnutá náhrada přiměřená, mohou se majitelé vyměnitelných a prioritních dluhopisů domáhat, aby výši náhrady určil soud. Soudní rozhodnutí, jímž se určuje výše náhrady, je pro společnost co do základu přiznaného práva závazná i vůči ostatním oprávněným osobám. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne, v němž se stal zápis změny právní formy do obchodního rejstříku účinný vůči třetím osobám, zaniká.
(3) Má-li dojít v souvislosti se změnou právní formy ke změně emisních podmínek jiných dluhopisů neuvedených v odstavci 2, musí si společnost vyžádat souhlas majitelů dluhopisů podle zvláštního právního předpisu.
(4) Statutární orgán zašle bez zbytečného odkladu věřitelům společnosti známým ke dni, kdy rozhodnutí o změně právní formy nabylo účinnosti vůči třetím osobám, kteří mají právo na poskytnutí dostatečné jistoty podle odstavce 1, oznámení o tom, že mohou žádat přiměřené zajištění pohledávek.
(5) Osoby, jež jsou statutárním orgánem společnosti, která mění právní formu, nebo jeho členy, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne společnosti, jež změnila svou právní formu, jejím společníkům a věřitelům porušením povinnosti při změně právní formy. Soudní rozhodnutí, kterým se přiznává právo na náhradu takové škody, je pro odpovědné osoby co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním oprávněným osobám.
(6) Právo na náhradu škody podle odstavce 5 se promlčuje ve lhůtě pěti let ode dne účinnosti zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vůči třetím osobám.
§ 69g
Neplatnost změny právní formy
(1) Neplatnost rozhodnutí o změně právní formy může prohlásit pouze soud, a to jen do právní moci rozhodnutí soudu, jímž se povoluje zápis změny právní formy do obchodního rejstříku. Takového prohlášení se může domáhat pouze společník společnosti, jež mění právní formu.
(2) Jestliže je možné odstranit vadu, která je důvodem neplatnosti rozhodnutí o změně právní formy, vyzve soud před rozhodnutím ve věci společnost k odstranění této vady.
(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčena ustanovení § 68a.
§ 69
Konkurs a vyrovnání
(1) Jestliže nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek některé osoby zúčastněné na fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo nastaly účinky povolení vyrovnání podle zvláštního právního předpisu, může dojít k fúzi nebo převodu jmění na společníka i v průběhu konkursního řízení nebo vyrovnacího řízení za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
(2) Jestliže nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek některé osoby zúčastněné na fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo nastaly účinky povolení vyrovnání, smlouva o fúzi (§ 92a odst. 2, § 104a odst. 2, § 153a odst. 2, § 220a odst. 1, § 220n odst. 2) nebo smlouva, popřípadě rozhodnutí o převzetí (§ 92c odst. 1, § 104c odst. 1, § 153c odst. 1, § 220p odst. 4) nemohou nabýt účinnosti, dokud k nim nebude udělen potřebný souhlas podle zvláštního právního předpisu. K návrhu na jmenování znalce pro fúzi je třeba též souhlasu správce podle zvláštního právního předpisu.
§ 70
(1) Je-li společnost zrušena s likvidací nebo zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v § 68 odst. 3 písm. f) a g) majetek, provede se likvidace podle tohoto zákona, pokud ze zvláštního právního předpisu nevyplývá jiný způsob vypořádání jejího jmění.
(2) Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, pokud zákon nestanoví jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem „v likvidaci”.
(3) Jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti. Je-li jmenováno více likvidátorů a z jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor.
§ 71
(1) Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátorem může být jen fyzická osoba, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(2) Při likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu jmenuje likvidátora soud, který o zrušení společnosti rozhodl. Soud podle předchozí věty může jmenovat likvidátorem i bez jeho souhlasu některého ze společníků nebo statutární orgán anebo člena statutárního orgánu. Společník, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, kterého jmenoval likvidátorem soud, se nemůže vzdát své funkce. Může však požádat soud o odvolání z funkce likvidátora, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával. Je-li likvidátorem právnická osoba, je povinna určit fyzickou osobu, která bude jejím jménem vykonávat funkci likvidátora a jež se zapisuje do obchodního rejstříku podle § 28 odst. 6.
(3) Zemře-li likvidátor, je-li odvolán nebo vzdá-li se své funkce anebo nemůže-li ji vykonávat, jmenuje se nový likvidátor způsobem, kterým byl jmenován předchozí likvidátor, a zapíše se místo dosavadního likvidátora do obchodního rejstříku. Soud jmenuje nového likvidátora, jestliže tak neučiní bez zbytečného odkladu orgán, který je k tomu podle odstavce 1 oprávněn.
(4) Bez ohledu na způsob určení likvidátora může soud na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou.
(5) Likvidátor je orgánem společnosti (§ 66) a za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem jako členové statutárních orgánů.
(6) Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. Byl-li likvidátor jmenován soudem, určuje jeho odměnu soud. Likvidátorovi lze přiznat právo na vyplácení zálohy. Jde-li o likvidátora jmenovaného soudem podle § 71 odst. 2 věta druhá, odměna mu nenáleží.
(7) Nelze-li jmenovat likvidátora podle odstavců 1 až 4, jmenuje likvidátora soud z osob zapsaných v seznamu správců konkursní podstaty.
(8) Likvidátorovi jmenovanému soudem jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout správci konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu.
(9) Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora nebo člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a v jakých případech náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora hradí stát.
§ 72
(1) Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku.
(2) Zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu. To neplatí, pokud došlo ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a g).
§ 73
Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce.
§ 74
(1) Likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku předcházející dni vstupu do likvidace sestavuje statutární orgán. Nesestaví-li statutární orgán tuto účetní závěrku bez zbytečného odkladu po vstupu společnosti do likvidace, přechází tato povinnost na likvidátora.
(2) Likvidátor je povinen zaslat soupis jmění každému společníku a věřiteli společnosti, kteří o to požádají.
(3) V průběhu likvidace uspokojí likvidátor přednostně mzdové nároky zaměstnanců společnosti, není-li povinen podat návrh na prohlášení konkursu.
§ 75
(1) Bez zbytečného odkladu po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek), mezi společníky, a předloží ji společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení (dále jen „návrh rozdělení likvidačního zůstatku”). Ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor účetní závěrku. Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku.
(2) Každý společník, který s návrhem rozdělení likvidačního zůstatku nesouhlasí, se může domáhat, aby soud přezkoumal výši podílu na likvidačním zůstatku, který má podle návrhu rozdělení likvidačního zůstatku obdržet. Není-li toto právo uplatněno do tří měsíců ode dne, kdy byl návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán, zaniká. Soudní rozhodnutí, kterým soud přezkoumal výši podílu společníka na likvidačním zůstatku, je pro společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním společníkům.
(3) Společníkům nelze poskytnout plnění z důvodů jejich práva na podíl na likvidačním zůstatku, a to ani ve formě zálohy, dříve, než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti, kteří včas přihlásili své pohledávky. Před uplynutím lhůty podle odstavce 2 nemůže být poskytnuto žádné plnění z důvodu rozdělování podílu na likvidačním zůstatku.
(4) Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze rozdělit likvidační zůstatek, jen byla-li věřiteli poskytnuta odpovídající jistota.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužije v případě, že došlo ke zrušení společnosti podle § 68 odst. 3 písm. f) a g) a společnost má pouze majetek, který nepostačuje k úhradě všech závazků. V takovém případě zpeněží likvidátor majetek společnosti a z výtěžku prodeje uhradí nejprve náklady likvidace, dále uspokojí mzdové nároky zaměstnanců a poté pohledávky ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti. Není-li možné uspokojit pohledávky stejného pořadí v plné výši, uhradí se poměrně. Nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době majetek zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí jejich pohledávek. Pokud věřitelé odmítnou převzít majetek k úhradě dluhu, přechází tento majetek dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku na stát. O tom je likvidátor povinen vyrozumět orgán příslušný podle zvláštního právního předpisu k prozatímní správě národního majetku.
(6) O způsobu naložení s majetkem podle odstavce 5 sestaví likvidátor zprávu, ve které uvede zejména, jakého výtěžku z prodeje majetku bylo dosaženo, jaký majetek nebyl zpeněžen a zda byl převzat věřiteli k úhradě dluhu či nikoliv, jací věřitelé a v jaké výši byli uspokojeni a kteří věřitelé uspokojeni nebyli, popřípadě jaký majetek přejde na stát výmazem společnosti z obchodního rejstříku (zpráva o naložení s majetkem). Zprávu o naložení s majetkem předloží společníkům nebo orgánu k tomu příslušnému ke schválení. Neschválení zprávy nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Ke dni zpracování zprávy o naložení s majetkem sestaví likvidátor účetní závěrku.
§ 75a
(1) Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku z prodeje majetku k uspokojení věřitelů anebo převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek anebo odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů podle § 75 odst. 5. Po rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor seznam společníků, kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku.
(2) Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku.
§ 75b
(1) Jestliže se po skončení likvidace společnosti zjistí dosud neznámý majetek nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací, rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o obnovení likvidace společnosti a jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení likvidace společnosti, a osobu likvidátora.
(2) Jestliže se zjistí dosud neznámý majetek po výmazu společnosti z obchodního rejstříku, rozhodne soud na návrh státního orgánu, společníka, věřitele nebo dlužníka o zrušení zápisu o jejím výmazu a o obnovení likvidace společnosti nebo o jejím vstupu do likvidace a jmenuje likvidátora. Po právní moci rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku, že došlo k obnovení společnosti, že společnost je v likvidaci, a osobu likvidátora.
(3) Ke dni zápisu do obchodního rejstříku podle odstavce 1 nebo 2 sestaví likvidátor zahajovací rozvahu. Ustanovení § 68 odst. 8 se nepoužije.
Díl IA
Evropské hospodářské zájmové sdružení
§ 75c
(1) Evropské hospodářské zájmové sdružení založené podle nařízení Rady se sídlem na území České republiky a zapsané do obchodního rejstříku je právnickou osobou. Pro evropská sdružení, jejichž sídlo uvedené ve smlouvě je na území České republiky, platí kromě nařízení Rady v rozsahu stanoveném nařízením Rady právní řád České republiky.
(2) Do obchodního rejstříku se zapisuje evropské sdružení, které má sídlo na území České republiky. Do obchodního rejstříku se zapisuje též pobočka evropského sdružení, které má sídlo mimo území České republiky, je-li zřízena na území České republiky.
(3) Návrh na zápis evropského sdružení do obchodního rejstříku podávají společně všechny osoby, které podepsaly smlouvu o založení evropského sdružení. Návrh na zápis pobočky evropského sdružení do obchodního rejstříku podle odstavce 2 podává evropské sdružení, jehož je pobočka organizační složkou.
(4) Do obchodního rejstříku se zapisují kromě údajů uvedených v nařízení Rady údaje o jednateli nebo jednatelích evropského sdružení uvedené v § 28 odst. 1 písm. e) a o likvidátorovi nebo likvidátorech uvedené v § 28 odst. 6 a jedná-li se o zápis pobočky evropského sdružení, údaje uvedené v § 28 odst. 3 písm. f). Listiny uvedené v nařízení Rady se ukládají do sbírky listin obchodního rejstříku.
(5) Kromě údajů a listin, jejichž zveřejnění ukládá nařízení Rady, a které musejí být zveřejněny v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, musí být zveřejněn výrok a podstatný výtah z odůvodnění určený soudem z rozhodnutí soudu o neplatnosti evropského sdružení.
(6) Firma evropského sdružení musí obsahovat dodatek „evropské hospodářské zájmové sdružení“ nebo „EHZS“. Přípustný je také dodatek vyjádřený v kterémkoliv z jazyků členských států Evropských společenství.
§ 75d
(1) Ustanovení § 196a platí pro evropské sdružení obdobně.
(2) Členem evropského sdružení nebo jeho jednatelem může být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. Ustanovení § 194 odst. 7 platí přiměřeně.
(3) Členem nebo jednatelem evropského sdružení nemůže být právnická osoba, jejíž skutečný nebo deklarovaný předmět činnosti nebo podnikání je v rozporu se zákonem nebo veřejným pořádkem.
(4) Je-li členem evropského sdružení nebo jeho jednatelem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí v evropském sdružení její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky odstavce 2.
(5) Osoba vykonávající funkci jednatele jménem právnické osoby podle předchozího odstavce odpovídá za výkon funkce stejně, jako fyzická osoba, která je jednatelem.
(6) Povinnosti a odpovědnost jednatelů evropského sdružení se řídí přiměřeně § 135.
§ 75e
Členství v evropském sdružení zaniká také prohlášením konkursu na majetek společníka nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením jeho podílu v evropském sdružení nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu člena v evropském sdružení po právní moci usnesení o nařízení exekuce. V případě členství právnické osoby zaniká také okamžikem zániku této osoby bez právního nástupce.
§ 75f
Pro ručení členů evropského sdružení platí obdobně ustanovení o ručení společníků veřejné obchodní společnosti.
* * *
§ 220a
Smlouva o fúzi
(1) Ke sloučení se vyžaduje uzavření smlouvy o fúzi všemi zúčastněnými společnostmi. Smlouva o fúzi musí mít formu notářského zápisu. Návrh smlouvy o fúzi obsahující údaje podle odstavce 3 musí schválit valné hromady všech zúčastněných společností, ledaže zákon takové schválení nevyžaduje.
(2) Není-li návrh smlouvy o fúzi schválen podle odstavce 1, je smlouva o fúzi neplatná. Vyžaduje-li se ke sloučení souhlas státního orgánu podle zvláštního právního předpisu, nemůže smlouva o fúzi nabýt účinnosti dříve, než nabude právní moci rozhodnutí, jímž příslušný státní orgán souhlas se sloučením udělil. Vyžaduje-li se ke sloučení souhlasu více státních orgánů, nemůže smlouva o fúzi nabýt účinnosti dříve, než nabude právní moci rozhodnutí, jímž udělil souhlas se sloučením poslední z nich. Právní mocí rozhodnutí, jímž se souhlas k fúzi neuděluje, se smlouva o fúzi ruší.
(3) Smlouva o fúzi musí obsahovat alespoň
a) firmu, sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných společností a jejich právní formu,
b) výměnný poměr akcií s uvedením podoby, druhu, formy, převoditelnosti, jmenovité hodnoty a případné údaje o registraci akcií určených k výměně za akcie zanikající společnosti nebo zanikajících společností, včetně podrobných pravidel postupu a stanovení lhůt při jejich výměně, a výši případného doplatku akcionářům zanikající společnosti nebo zanikajících společností na vyrovnání, s pravidly pro jeho výplatu, anebo údaj o tom, že akcie nebudou vyměňovány s uvedením důvodu (§ 220g odst. 1 až 3),
c) určení, jak budou získány akcie nástupnické společnosti potřebné k výměně,
d) den, od kterého vzniká právo na dividendu z vyměněných akcií, jakož i všechny předpoklady jeho vzniku,
e) údaj o vlivu sloučení na akcie dosavadních akcionářů nástupnické společnosti, zejména údaj o tom, že jejich akcie nepodléhají výměně, nebo údaj o tom, že se štěpí, že se zvyšuje nebo snižuje jejich jmenovitá hodnota anebo se mění jejich podoba, druh nebo forma, včetně pravidel postupu a stanovení lhůt při jejich výměně, a případně údaj o výši doplatku dosavadním akcionářům nástupnické společnosti na vyrovnání, s pravidly pro jeho výplatu,
f) určení, v jaké struktuře nástupnická společnost přebírá složky vlastního a cizího kapitálu zanikající společnosti, jež nejsou závazkem,
g) den, od něhož se jednání zanikající společnosti nebo zanikajících společností považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti (dále jen „rozhodný den fúze“),
h) práva, jež nástupnická společnost poskytne majitelům jednotlivých druhů akcií, opčních listů, dluhopisů nebo jiných cenných papírů, popřípadě opatření, jež jsou pro ně navrhována (§ 220j odst. 3 a 4),
i) postup pro případ, že akcionářům zúčastněné společnosti vznikne právo odprodat akcie nástupnické společnosti,
j) návrh změn stanov po sloučení, dochází-li k jejich změně.
(4) Je-li nástupnická společnost jediným akcionářem zanikající společnosti, neobsahuje smlouva o fúzi údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až d) a písm. i).
(5) Výměnný poměr akcií musí být vhodný a odůvodněný. Nelze-li při stanovení výměnného poměru akcií z vážných důvodů vyměnit akcie tak, aby nedošlo k poškození akcionářů některé ze zúčastněných společností, přizná se těmto akcionářům doplatek na dorovnání (dále jen „doplatek“). Doplatek nesmí překročit 10 % jmenovité hodnoty akcií určených k výměně za akcie právního nástupce. Doplatek lze přiznat jak akcionářům nástupnické společnosti, tak akcionářům zanikající společnosti nebo zanikajících společností. Doplatek nesmí být vyplacen před zápisem sloučení do obchodního rejstříku a dříve, než budou zajištěny pohledávky věřitelů společnosti podle § 220j.
(6) Jestliže se budou štěpit akcie akcionářů nástupnické společnosti nebo se bude měnit jejich podoba, druh nebo forma podle odstavce 3 písm. e), použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona, popřípadě zvláštního právního předpisu o štěpení akcií, o změně podoby, druhu nebo formy akcií, není-li dále stanoveno jinak. Jestliže se bude zvyšovat jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti podle odstavce 3 písm. e), použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, při němž dochází ke zvýšení jmenovité hodnoty akcií, s tím, že ustanovení, která upravují částku zvýšení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek zvýšení jmenovitých hodnot akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti. Jestliže se bude snižovat jmenovitá hodnota akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti podle odstavce 3 písm. e), použijí se obdobně ustanovení tohoto zákona o snižování základního kapitálu, při němž dochází ke snížení jmenovité hodnoty akcií, s výjimkou ustanovení § 213, s tím, že ustanovení, jež upravují částku snížení základního kapitálu, se použijí na součet všech částek snížení jmenovitých hodnot akcií dosavadních akcionářů nástupnické společnosti. Nepoužijí se ustanovení o zápisu zvýšení nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(7) Rozhodný den fúze nemůže předcházet o více než devět měsíců den, k němuž bude podán návrh na zápis sloučení do obchodního rejstříku. Lhůta k výměně akcií nesmí být delší než jeden měsíc od účinnosti zápisu sloučení do obchodního rejstříku vůči třetím osobám a nesmí předcházet den zápisu sloučení do obchodního rejstříku.
(8) Nikomu, kdo se podílel na sloučení, nelze přiznat žádnou zvláštní výhodu.
(9) Jestliže zúčastněné společnosti nepodají do šesti měsíců ode dne, kdy smlouva o fúzi splňuje všechny požadavky stanovené zákonem, návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku, má kterákoliv společnost, která byla připravena návrh včas podat, právo odstoupit od smlouvy. Odstoupením od smlouvy i jen jednou ze zúčastněných společností zanikají práva a závazky všech zúčastněných společností. Nebude-li podán návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku do jednoho roku, platí, že zúčastněné společnosti od smlouvy odstoupily.
(10) Společnost, která způsobila, že nebyl včas podán návrh na povolení zápisu sloučení do obchodního rejstříku, odpovídá každé společnosti, která byla připravena tento návrh podat, za škodu, která jí v důsledku odstoupení od smlouvy vznikla. Společně a nerozdílně s ní odpovídají za vzniklou škodu i osoby, které byly v době do účinnosti odstoupení od smlouvy členy jejího představenstva. Poté, co byl povolen zápis sloučení do obchodního rejstříku, nemůže být smlouva o fúzi zúčastněnými společnostmi změněna ani zrušena.
(11) Neplatnosti smlouvy o fúzi se může dovolávat pouze zúčastněná společnost nebo osoba, jež je oprávněna podat žalobu na neplatnost usnesení valné hromady o sloučení. Neplatnost smlouvy o fúzi musí být prohlášena soudem. Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi je možno podat pouze do konce lhůty stanovené pro podání žaloby na neplatnost usnesení valné hromady. Tím není dotčeno ustanovení § 220h. Návrh na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi musí být spojen s návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o sloučení. Podání návrhu na zahájení řízení o prohlášení neplatnosti smlouvy o fúzi má pro další případné žalobce účinky stanovené zvláštním právním předpisem. [Ustanovení § 54 odst. 3 platí obdobně].
* * *
§ 220d
Informace o sloučení
(1) Představenstvo každé ze zúčastněných společností je povinno alespoň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení, uložit do sbírky listin (§ 27a odst. 2) návrh smlouvy o fúzi po přezkoumání dozorčí radou, jestliže se takové přezkoumání vyžaduje, a zároveň jeden měsíc před stanoveným dnem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení, zveřejnit oznámení o uložení návrhu smlouvy do sbírky listin. Současně zveřejní upozornění pro akcionáře na jejich práva podle odstavců 2 až 4 a upozornění pro věřitele na jejich práva podle § 220j. Nemá-li se konat valná hromada některé nebo více ze zúčastněných společností podle § 220e odst. 12, 14 nebo 15, musí být akcionáři této společnosti nebo těchto společností upozorněni ve zveřejnění na jejich práva podle § 220e odst. 13 a povinnost podle věty prvé musí být splněna jeden měsíc před rozhodováním představenstva podle § 220e odst. 12, 14 a 15. Za představenstvo zanikající společnosti může tyto povinnosti splnit představenstvo nástupnické společnosti.
(2) V sídle každé ze zúčastněných společností musí být k nahlédnutí pro akcionáře alespoň jeden měsíc před stanoveným datem konání valné hromady, jež má rozhodnout o sloučení,
a) návrh smlouvy o fúzi,
b) účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední tři roky, jestliže zúčastněná společnost po tuto dobu trvá, popřípadě takové účetní závěrky právního předchůdce, měla-li zúčastněná společnost právního předchůdce, a zprávy auditora o jejich ověření,
c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha nástupnické společnosti a zprávy auditora o jejich ověření,
d) mezitímní účetní závěrka a zpráva auditora o jejím ověření, byla-li konečná účetní závěrka sestavena z údajů ke dni, od něhož ke dni vyhotovení návrhu smlouvy o fúzi podle § 220a odst. 1 uplynulo více než šest měsíců,
e) společná zpráva představenstev nebo zprávy představenstev všech zúčastněných společností o fúzi, jestliže se vyžadují, a společné zprávy dozorčích rad nebo zprávy dozorčích rad všech zúčastněných společností o přezkoumání fúze, jestliže se vyžadují,
f) společná znalecká zpráva o fúzi nebo znalecké zprávy o fúzi všech zúčastněných společností, jestliže se vyžadují,
g) posudek znalce podle § 69a odst. 6, není-li součástí znalecké zprávy o fúzi.
(3) Konečná účetní závěrka se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka ke dni, který předchází rozhodnému dni fúze. Zahajovací rozvaha se sestavuje k rozhodnému dni fúze.
(4) Společnost je povinna vydat každému akcionáři, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně, pouze za úhradu nákladů, opis nebo výtah z písemností uvedených v odstavci 2 písm. a) až f), jestliže se vyžadují.
(5) Jestliže se nemá konat podle § 220e odst. 12 valná hromada nástupnické společnosti, je rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 nástupnickou společností den, na nějž je svolávána valná hromada zanikající společnosti. Mají-li se konat valné hromady zanikajících společností v různých dnech, je rozhodným den, na nějž je svolávána první z těchto valných hromad. Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností, je rozhodný z hlediska lhůt pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 všemi zúčastněnými společnostmi den, kdy má být uzavřena smlouva o fúzi.
* * *
část třetí
obchodní závazkové vztahy
Hlava I
Obecná ustanovení
Díl I
Předmět právní úpravy a její povaha
§ 261
(1) Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.
(2) Touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb.
(3) Touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy
a) mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka,
b) mezi zakladateli družstva a mezi členem a družstvem, jakož i mezi členy družstva navzájem, pokud vyplývají z členského vztahu v družstvu, jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností,
c) z burzovních obchodů a jejich zprostředkování (§ 642) a dále z úplatných smluv týkajících se cenných papírů,
d) ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a), smlouvy o úvěru (§ 497), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591), smlouvy zasílatelské (§ 601), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638), smlouvy o tichém společenství (§ 673), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682), smlouvy o inkasu (§ 692), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700), smlouvy o běžném účtu (§ 708) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716),
e) z bankovní záruky (§ 313), z cestovního šeku (§ 720) a slibu odškodnění (§ 725),
f) mezi společností nebo družstvem a osobou, která je statutárním orgánem nebo jiným orgánem nebo jeho členem,
g) mezi zakladateli a správcem vkladu,
h) z pojistných smluv.
(4) Touto částí zákona se řídí i vztahy vzniklé při zajištění plnění závazků v závazkových vztazích, jež se řídí touto částí zákona podle předchozích odstavců.
(5) Při použití této části zákona podle odstavců 1 a 2 je rozhodující povaha účastníků při vzniku závazkového vztahu.
(6) Smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Směnná smlouva související s podnikáním stran se však řídí tímto zákonem a použijí se na ni přiměřeně ustanovení tohoto zákona o kupní smlouvě; při plnění závazku dodat zboží má každá ze stran postavení prodávajícího a při převzetí zboží postavení kupujícího.
§ 262
(1) Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná. Dohodou nelze vyloučit použití ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách nebo adhezních smlouvách a zneužívajících klauzulích a ustanovení zvláštních právních předpisů směřujících k ochraně spotřebitele.
(2) Nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštního právního předpisu něco jiného a je-li jenom jedna ze stran právního vztahu podle § 261 odst. 1 nebo 3 podnikatelem, použijí se ustanovení této části na obě strany; ustanovení o odpovědnosti, spotřebitelských smlouvách nebo adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a společných závazcích občanského zákoníku a ustanovení zvláštních zákonů směřujících k ochraně spotřebitele však je třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem.
§ 263
(1) Strany se mohou odchýlit od ustanovení této části zákona nebo její jednotlivá ustanovení vyloučit s výjimkou ustanovení § 261 a § 262 odst. 2, § 263 až 272, § 273 odst. 1, § 276 až 289, § 301, 303, 304, § 306 odst. 2 a 3, § 308, § 311 odst. 1, § 312, 313, § 321 odst. 4, § 322, 324, 341, 344, 355, 365, 370, 371, 376, 382, 384, § 386 až 408, § 444, 458, 459, 477, 478, § 479 odst. 2, § 480, § 483 odst. 3, § 488, § 488b až 488e, § 493, 499, § 509 odst. 1, § 528, 535, 592, 597, 608, § 612 až 614, § 620, § 622 odst. 4, § 628, 655, 655a, 658, 659a, 659b, § 659c, § 660 odst. 4, § 662 odst. 3, § 668 odst. 3, § 669 odst. 6, § 672a, § 673 odst. 2, § 678, § 679 odst. 1, § 680, 707, 711, 720, 725, 729, 743 a § 745 odst. 2.
(2) Strany se nemohou odchýlit od základních ustanovení v této části a od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na případy podle § 369a a na pojistnou smlouvu podle dílu XXVII hlavy II části třetí.
* * *
Prodlení dlužníka
§ 365
Dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.
§ 366
Pokud zákon nestanoví pro jednotlivé druhy smluv něco jiného, může věřitel při prodlení dlužníka trvat na řádném plnění závazku.
§ 367
Věřitel je oprávněn při prodlení dlužníka požadovat od něho náhradu škody podle § 373 a násl. Odstoupit od smlouvy je oprávněn v případech, které stanoví zákon nebo smlouva.
§ 368
(1) Je-li dlužník v prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli nebo nakládá-li s věcí, kterou má předat nebo vrátit věřiteli, v rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu, přechází na něho po dobu, po kterou je v prodlení nebo porušuje tyto povinnosti, nebezpečí škody na věci, jestliže toto nebezpečí nenesl již předtím.
(2) Škodou na věci ve smyslu tohoto zákona je ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo.
(3) Dlužník nahradí věřiteli škodu na věci, jestliže k ní došlo v době, kdy nesl nebezpečí škody na věci, ledaže tato škoda byla způsobena věřitelem nebo vlastníkem věci nebo by k ní došlo i při splnění povinnosti dlužníka. Pro náhradu je rozhodující snížení hodnoty věci s přihlédnutím k cenovým poměrům v době vzniku škody na věci. Nárok na náhradu jiné škody podle § 373 a násl. tím není dotčen.
§ 369
(1) Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
(2) Věřitel má nárok na náhradu škody způsobené prodlením se splněním peněžitého závazku, jen pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení.
§ 369a
(1) Úroky z prodlení ve vztazích mezi podnikateli nebo mezi podnikateli a státem, obcemi, vyššími územními samosprávnými celky nebo státními organizacemi vzniklých v souvislosti s úplatnými dodávkami zboží nebo služeb jsou splatné dnem následujícím po dni splatnosti ceny plnění nebo po uplynutí lhůty k placení ceny stanovených smlouvou. Není-li den splatnosti nebo lhůta k placení stanovena smlouvou, úroky z prodlení jsou splatné, aniž je zapotřebí výzvy k plnění
a) po uplynutí 30 dnů od obdržení faktury nebo jiného obdobného vyúčtování dlužníkem nebo
b) není-li možno určit datum obdržení faktury nebo jiného obdobného vyúčtování, po uplynutí 30 dnů od obdržení zboží nebo služby dlužníkem nebo
c) obdrží-li dlužník fakturu nebo jiné obdobné vyúčtování dříve než zboží nebo službu, uplynutím 30 dnů po obdržení zboží nebo služby nebo
d) ukládá-li zákon nebo smlouva převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiné obdobné vyúčtování před nebo při převzetí nebo ověření, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším dni.
(2) Věřitel má právo ve vztazích podle odstavce 1 požadovat úroky z prodlení jenom za předpokladu, že splnil své smluvní i zákonné povinnosti a že neobdržel v okamžiku splatnosti dlužnou částku, ledaže by dlužník neodpovídal za prodlení.
(3) Dlužník je povinen platit úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
(4) Odporuje-li dohoda smluvních stran ve vztazích podle odstavce 1 ustanovení odstavce 1 písm. b), c) a d), je neplatná a splatnost úroků z prodlení se řídí těmito ustanoveními, jestliže je s přihlédnutím ke všem okolnostem případu včetně obchodních zvyklostí a povahy výrobků nebo služeb zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli. Je přitom třeba přihlédnout k tomu, zda má dlužník objektivní důvod pro odchýlení se od uvedených ustanovení.
(5) Právnické osoby založené s cílem hájit zájmy podnikatelů se mohou domáhat, aby se podnikatel, který používá obecné obchodní podmínky, jež se týkají splatnosti a výše úroků z prodlení ve vztazích podle odstavce 1 a mají zneužívající povahu ve smyslu odstavce 4 vzhledem k věřitelům, tohoto jednání zdržel.
* * *
Díl XXVII
Pojistná smlouva
Oddíl 1
§ 728a
Základní ustanovení
(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje v případě vzniku pojistné události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.
(2) Pojistná smlouva musíobsahovat zejména
a) určeníoprávněné osoby,
b) určení,zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové,
c) vymezení pojistného nebezpečí,
d) výši pojistného, jeho splatnost a zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové,
e) vymezení pojistné doby a doby platnosti pojistné smlouvy, a
f) v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet.
(3) Nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky pojistitele, na něž se pojistná smlouva odvolává. Tyto pojistné podmínky musí být k pojistné smlouvě připojeny. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.
(4) Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
(5) Pojistná smlouva musí být uzavřena písemně. Písemné formy k uzavření pojistné smlouvy není třeba, jde-li o pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění).
(6) Pojistitel je povinen vydat pojistníkovi stejnopis pojistné smlouvy, jestliže tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. To platí i v případě změny pojistné smlouvy.
§ 728b
Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, na základě které vzniká a trvá pojištění.
Je-li zvláštním právním předpisem stanovena určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu (dále jen ”povinné pojištění”), lze se v pojistné smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis připouští, a pouze tehdy, nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného zvláštním právním předpisem.
Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby.
728c
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto dílu se rozumí
a) událostí skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku,
b) pojistnou událostí skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění,
c) pojistnou dobou doba, na kterou bylo pojištění sjednáno,
d) zájemcem osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem,
e) účastníkem pojištění pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany a dále pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vzniklo právo nebo povinnost,
f) pojistitelem právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona,
g) pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu,
h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje,
i) oprávněnou osobou osoba, které vzniká v případě pojistné události právo na pojistné plnění,
j) obmyšleným osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vzniká právo na pojistné plnění z pojistné události, kterou je smrt pojištěného,
k) skupinovým pojištěním pojištění, které se vztahuje na skupinu pojištěných blíže vymezených v pojistné smlouvě, jejichž totožnost v době uzavření této smlouvy není obvykle známa,
l) pojistným nebezpečím možná prvotní příčina vzniku pojistné události,
m) pojistným rizikem míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím,
n) pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky události vyvolané pojistným nebezpečím,
o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat,
p) pojistným úplata za pojištění,
r) běžným pojistným pojistné stanovené na časová období dohodnutá v pojistné smlouvě (pojistná období),
s) jednorázovým pojistným pojistné stanovené tak, že bude splaceno najednou na celou pojistnou dobu,
t) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění,
u) cenou časovou cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z ceny nové věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem,
v) cenou novou cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako novou věc, stejného druhu a účelu,
w) odkupným část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění,
x) čekací dobou doba, po kterou nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi,
y) pojištěním škodovým pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události,
z) pojištěním obnosovým pojištění, jehož účelem je získání dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody,
za) volným poskytováním služeb provozování pojišťovací činnosti na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen ”členský stát”) nebo Evropského hospodářského prostoru, než je členský stát sídla pojistitele na základě povolení uděleného orgánem dozoru členského státu sídla pojistitele, aniž by tato činnost podléhala udělení povolení dozorčím orgánem jiného členského státu, ve kterém má být pojišťovací činnost provozována a aniž by byla vykonávána prostřednictvím dceřiné společnosti nebo organizační složky podniku pojistitele zřízené v tomto jiném členském státě než stát sídla pojistitele.
§ 728d
(1) K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do 1 měsíce nebo, je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy zjištění zdravotního stavu pojištěného nebo pojistníka, do 2 měsíců ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento návrh obdržela. Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy dojde navrhovateli sdělení o přijetí návrhu.
Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě stanovené v odstavci 1, pokud tento zákon nevyžaduje uzavření pojistné smlouvy v písemné formě. Pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno (§ 728j odst. 3).
Obsahuje-li přijetí návrhu dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny proti původnímu návrhu, považuje se takové přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá stana k novému návrhu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý.
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně ipro návrh na změnu pojistné smlouvy.
Pojištění vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne později.
Lze dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala, a pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat.
Forma právních úkonů a doručování
§ 728e
(1) K právním úkonům týkajícím se pojištění je třeba písemné formy, není-li v tomto dílu stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
(2) Písemnost, týkající se pojištění, je doručována zpravidla prostřednictvím držitele poštovní licence podle zvláštního zákona na poslední pojistiteli známou adresu účastníka pojištění, jemuž je určena. Písemnost může být doručena i zaměstnancem pojistitele.
(3) Nebyl-li adresát zastižen, doručovatel uloží písemnost pojistitele v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 15 dnů od jejího uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(4) Bylo-li přijetí písemnosti adresátem odmítnuto, považuje se písemnost za doručenou dnem odmítnutí.
Promlčení
§ 728f
Právo na plnění z pojištění se promlčí za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění, za 10 let; promlčecí doba počíná běžet za rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.
Pojistka
§ 728g
Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.
Nebyla-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, musí pojistka obsahovat nejméně číslo pojistné smlouvy, náležitosti uvedené v § 728a odst. 2 a 3 a případná ujednání odchylná od pojistných podmínek. V ostatních případech musí pojistka obsahovat nejméně určení smluvních stran, číslo pojistné smlouvy, pojistné nebezpečí, pojistnou dobu a dobu platnosti pojistné smlouvy.
Dojde-li ke ztrátě nebo zničení pojistky, vydá pojistitel na žádost a náklady pojistníka druhopis pojistky. Vzniká-li podle pojistné smlouvy povinnost předložit k uplatnění práva na pojistné plnění pojistku, může pojistitel pojistku před vydáním druhopisu umořit.
Pojištění cizího pojistného rizika
§ 728h
(1) Pojistník může uzavřít pojistnou smlouvu na pojistné riziko pojištěného, který je osobou odlišnou od pojistníka (dále jen ”pojištění cizího pojistného rizika”).
(2) Pojistník je povinen seznámit pojištěného s obsahem pojistné smlouvy týkající se pojištění cizího pojistného rizika.
(3) Právo na pojistné plnění může pojistník uplatnit pouze tehdy, jestliže prokáže splnění povinnosti podle odstavce 2 a prokáže-li, že mu byl k přijetí pojistného plnění dán souhlas pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám.
(4) Zemře-li nebo zanikne-li bez právního nástupce pojistník, který sjednal pojištění cizího pojistného rizika, vstupuje pojištěný do pojištění na místo pojistníka, a to dnem, kdy pojistník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, nestanoví-li pojistná smlouva jinak. Vztahuje-li se pojištění na pojistné riziko více osob, pojistná smlouva stanoví podmínky dalšího trvání tohoto pojištění.
Pojištění ve prospěch třetí osoby
§ 728i
Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch třetí osoby. Ustanovení občanského zákoníku o smlouvě ve prospěch třetí osoby se v takovém případě použijí obdobně. Souhlas třetí osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění.
Pojistné
§ 728j
(1) Právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.
(3) Pojistné je zaplaceno dnem, kdy byla platba předána v hotovosti pojistiteli, nebo dnem, kdy byla přijata poukázaná částka provozovatelem poštovních služeb, anebo byla platba odepsána z účtu příkazce vedeného bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
(4) Na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit způsob stanovení výše pojistného.
§ 728k
(1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, nestanoví-li zákon nebo pojistná smlouva jinak.
(2) Nastala-li pojistná událost, v důsledku které pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží v takovém případě pojistiteli za celou pojistnou dobu. To platí, není-li v tomto dílu stanoveno jinak nebo nebylo-li jinak dohodnuto.
(3) Pojistná smlouva může stanovit podmínky, za kterých má pojistitel právo v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, s výjimkou změny věku a zdravotního stavu u pojištění osob, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného sdělit pojistníkovi nejpozději 2 měsíce před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V jiných případech nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit, nestanoví-li tento zákon jinak.
(4) Pokud pojistník se změnou výše pojistného podle odstavce 3 nesouhlasí, musí tuto skutečnost pojistiteli sdělit do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl; v tomto případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, ve kterém byl nesouhlas pojistiteli oznámen, nebylo-li dohodnuto jinak. Pojistitel je povinen ve sdělení o nově stanovené výši pojistného pojistníka na tento následek upozornit.
(5) Pojistitel je oprávněn započíst proti pojistnému plnění, s výjimkou pojistného plnění z povinného pojištění, dlužné částky pojistného a jiné splatné pohledávky z pojištění.
(6) Pojistitel je povinen přijmout splatné pojistné a jiné splatné pohledávky z pojištění vyplývající z pojistné smlouvy též od zástavního věřitele nebo od oprávněné osoby či od pojištěného.
Další práva a povinnosti účastníků pojištění
§ 728l
Pojistník a pojištěný jsou povinnipravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. To platí i v případě, že jde o změnu pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi nebo pojištěnému.
Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit, že nastala pojistná událost, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě. Není-li pojistník současně pojištěným, má tuto povinnost pojištěný; je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, má tuto povinnost obmyšlený.
(3) Oprávněná osoba nenabude práva na pojistné plnění, jestliže pojistnou událost způsobila úmyslně sama nebo z jejího podnětu jiná osoba.
§ 728m
(1) Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika. V případě pojištění cizího pojistného rizika (§ 728h) má tuto povinnost pojištěný.
(2) Jestliže se v pojistnédobě pojistné riziko sníží, je pojistitel povinen úměrně tomuto snížení snížit pojistné, a to s účinností ode dne, kdy se pojistné riziko snížilo.
(3) Jestliže se v pojistné době pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, vzniká pojistiteli právo do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika, navrhnout změnu pojistné smlouvy s účinností ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo; pojistník je povinen vyjádřit se do 1 měsíce od obdržení návrhu, nebylo-li dohodnuto jinak.
(4) Nesouhlasí-li pojistník se změnou pojistné smlouvy nebo nevyjádří-li se k návrhu změny ve lhůtě podle odstavce 3, má pojistitel právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy, nebo ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka podle odstavce 3. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.
(5) Jestliže se v pojistné době pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by za těchto podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel, má právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika. V takovém případě pojištění zanikne uplynutím 8 dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi.
(6) Jestliže pojistitel ve stanovené lhůtě pojistnou smlouvu nevypověděl a ani nepředložil návrh na její změnu, nemůže se dodatečně dovolávat důsledků zvýšení pojistného rizika.
Ustanovení odstavce 2 až 5 se nepoužije u pojištění osob v případech, kdy se pojistné riziko mění v průběhu pojistné doby a kdy je tato změna zohledněna v kalkulaci pojistného.
§ 728n
(1) Pojistitel je povinen po oznámení pojistné události bez zbytečného odkladu zahájit šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit.
(2) Pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Pojistitel je povinen ukončit šetření v době přiměřené všem okolnostem týkajícím se šetřené události.
(3) Vzniklo-li právo na pojistné plnění a nemůže-li být šetření skončeno do 1 měsíce po tom, co se pojistitel o pojistné události dozvěděl, je povinen poskytnout oprávněné osobě na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůta podle věty prvé neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného.
(4) Pokud byly náklady šetření podle odstavce 1 vynaložené pojistitelem vyvolány nebo zvýšeny porušením povinností ostatních účastníků pojištění, má pojistitel právo požadovat na tom, kdo povinnost porušil, přiměřenou náhradu. Stejné právo proti pojistiteli mají i ostatní účastníci pojištění, jestliže jim v důsledku bezdůvodného prodlužování šetření pojistitele vznikly nebo se zvýšily náklady.
Následky porušení povinnosti
§ 728o
(1) Porušil-li při sjednávání pojištění nebo při změně pojistné smlouvypojistník nebo pojištěný některou z povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Pokud mělo porušení povinností uvedených v tomto zákoně nebo v pojistné smlouvě podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků nebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, může pojistitel pojistné plnění snížit úměrně tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) V případě, že nebyla splněna povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika a pojistitel na základě svého zjištění pojistnou smlouvu vypověděl, náleží mu pojistné až do konce pojistného období, ve kterém došlo k zániku pojištění; jednorázové pojistné náleží pojistiteli v takovém případě celé.
Zástavní právo a vázání výplaty pojistného plnění na souhlas třetí osoby
§ 728p
(1) Týká-li se pojistná událost zastavené věci movité, vyplatí pojistitel pojistné plnění do výše zastavené pohledávky jen se souhlasem zástavního věřitele, byl-li vznik zástavního práva pojistiteli oznámen pojištěným a prokázán zástavním věřitelem před výplatou pojistného plnění.
(2) Týká-li se pojistná událost zastavené nemovitosti, vyplatí pojistitel pojistné plnění do výše zastavené pohledávky jen se souhlasem zástavního věřitele, doloží-li zástavní věřitel nejpozději před výplatou pojistného plnění, že zástavní právo vzniklo před vznikem pojistné události.
(3) Pojistitel je povinen sdělit zástavnímu věřiteli, že vzniklo právo na pojistné plnění z pojištění zastavené věci movité nebo zastavené nemovitosti. Nesdělí-li zástavní věřitel pojistiteli svůj nesouhlas s výplatou pojistného plnění do 1 měsíce ode dne, kdy obdržel sdělení pojistitele, že pojištěnému vzniklo právo na pojistné plnění, má se za to, že souhlas s touto výplatou byl udělen. Pojistitel musí ve svém sdělení zástavního věřitele na tento následek upozornit.
(4) Odepře-li zástavní věřitel souhlas s výplatou pojistného plnění podle odstavce 1 nebo 2 nebo zástavní věřitel doložil pojistiteli, že podal návrh na vklad zástavního práva a o tomto návrhunebylo dosud rozhodnuto, složí je pojistitel na jeho náklady do soudníúschovy.
(5) Pojistitel je povinen na základě žádosti zástavního věřitele tomuto věřiteli sdělit, zda je placeno pojistné za pojištění, které se vztahuje k předmětu zástavního práva.
(6) Na základě dohody mezi pojistitelem a pojistníkem lze výplatu pojistného plnění vázat na souhlas třetí osoby.
Přerušení pojištění
§ 728r
(1) Pojištění lze dohodou smluvních stran přerušit. Za dobu přerušení pojištění nenáleží pojistiteli pojistné. Z událostí, které nastaly v době přerušení pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi, nevzniká právo na pojistné plnění.
(2) Doba přerušení pojištění se započítává do pojistné doby.
(3) Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání.
Zánik pojištění
§ 728s
Uplynutí doby
Pojištění zaniká uplynutím pojistné doby.
(2) U pojištění sjednaného na dobu určitou lze v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím pojistné doby pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání pojištění nemá zájem. Pokud pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
§ 728t
Nezaplacení pojistného
Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění zaniká v důsledku nezaplacení pojistného marným uplynutím lhůty stanovené pojistitelem, která nesmí být kratší než 1 měsíc ode dne doručení upomínky pojistitele k zaplacení pojistného nebo jeho části. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty prvé lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.
§ 728u
Dohoda
Pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout. V této dohodě musí být určen okamžik zániku pojištění a dohodnut způsob vzájemného vyrovnání závazku.
§ 728v
Výpověď
(1) Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 2 měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.
(2) Je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období, v němž došlo k výpovědi; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před jeho uplynutím, jinak je výpověď neplatná.
(3) Pojistitel nebo pojistník mohou pojištění vypovědět do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet výpovědní lhůta 1 měsíce, jejímž uplynutím pojištění zaniká.
(4) Pojistník může pojištění vypovědět do 1 měsíce ode dne doručení sdělení pojistitele o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo do 1 měsíce ode dne zveřejnění oznámení Ministerstva financí o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.
(5) Pojistitel nemůže podle odstavců 1 a 3 vypovědět životní pojištění.
§ 728w
Odstoupení
(1) Zodpoví-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění (§ 728l odst. 1), má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 1 měsíce ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. To platí i v případě změny závazku z pojistné smlouvy.
(2) Stejné právo odstoupit od pojistné smlouvy jako pojistitel má, za podmínek podle odstavce 1, pojistník, jestliže pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho dotazy, týkající se sjednávaného pojištění.
(3) Odstoupením od pojistné smlouvy smlouva zaniká podle § 349.
§ 728x
Odmítnutí poskytnutí pojistného plnění
(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může pojistitel poskytnutí plnění z pojistné smlouvy odmítnout, jestliže
a) příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek, nebo
oprávněná osoba uvede při uplatnění práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.
(2) Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne.
§ 728y
Jiné důvody zániku pojištění
Pojištění zaniká dnem, kdy zaniklo pojistné riziko nebo pojištěná věc nebo jiná majetková hodnota, nebo dnem, kdy došlo ke smrti pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, nestanoví-li tento zákon nebo pojistná smlouva jinak.
Oddíl 2
Škodové pojištění a obnosové pojištění
§ 728z
Základní ustanovení o škodovém pojištění
V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 728za
Změna vlastníka pojištěného majetku
(1) Nebylo-li dohodnuto jinak, pojištění, které se vztahuje k majetku zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastníka nebo spoluvlastníka tohoto majetku.
(2) Nabývá-li se vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitému majetku vkladem do katastru nemovitostí, pojištění zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí.
(3) Pokud bylo v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojištění, které se vztahuje k majetku, nezaniká změnou vlastníka nebo spoluvlastníka tohoto majetku, ke které došlo v době trvání pojištění, musí současně stanovit, za jakých podmínek pojištění dále trvá a upravit způsob přechodu práv a povinností z pojištění; nejsou-li tyto podmínky stanoveny, změnou vlastníka nebo některého ze spoluvlastníků pojištěného majetku pojištění zaniká.
§ 728zb
Hranice pojistného plnění
Není-li tímto zákonemstanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění.
(2) Jde-li o pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Ujednání pojistné smlouvy, která by pojistnou částku vztahovala k pojistné hodnotě pojištěného majetku v době vzniku pojistné události, s výjimkou přepojištění (§ 728zn) a podpojištění (§ 728zo), jsou neplatná. Pojistitel je oprávněn při uzavření pojistné smlouvy pojistnou hodnotu pojištěného majetku přezkoumat.
(3) Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění se v pojistné smlouvě stanoví i v případě, že se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojištěného majetku podle odstavce 2 (zlomkové pojištění). Horní hranici pojistného plnění lze určit limitem pojistného plnění i v případě podle odstavce 2, jestliže tomu odpovídá pojistný zájem.
(4) V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud výše škody nepřesáhne hranici stanovenou v pojistné smlouvě. Lze také dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody způsobem stanoveným v pojistné smlouvě (spoluúčast).
(5) Hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
§ 728zc
Množné pojištění
Vztahují-li se dvěnebo více pojištění na totéž pojistné riziko pojištěné pro stejné období, vzniká množné pojištění. Množné pojištění může vzniknout jako
soupojištění, které vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, nebo
souběžné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek nepřesahuje hodnotu pojištěného majetku, nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody, anebo
vícenásobné pojištění, jestliže souhrn pojistných částek přesahuje hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.
§ 728zd
Soupojištění
V případě soupojištění se musí pojistitelé dohodnout, kdo je vedoucím pojistitelem.
Vedoucí pojistitel stanoví pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, přejímá od pojištěného oznámení o pojistné události, vede šetření nezbytná ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitelů poskytnout pojistné plnění. V tomto rozsahu jedná vedoucí pojistitel jménem ostatních pojistitelů.
V soupojištění je dohodnuta výše podílů jednotlivých pojistitelů na právech a závazcích plynoucích ze soupojištění.
Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v celé výši vůči vedoucímu pojistiteli. Pojistitelé se mezi sebou vzájemně vypořádají v poměru výše svých podílů podle odstavce 3.
Závazky z pojištění vyplývající ze soupojištění musejí být v případě likvidace pojistitele splněny stejně jako závazky vyplývající z jiných pojištění sjednaných tímto pojistitelem.
(6) V rámci soupojištění může být pojistná smlouva uzavřena mezi pojistníkem a vícepojistiteli, kteří uzavřeli vzájemnou dohodu o společném postupu při pojištění určitých pojistných rizik, a to jménem a na účet všech pojistitelů. Tato dohoda o společném postupu musí určit vedoucího pojistitele podle odstavce 1 nebo pověřit plněním povinností stanovených tímto zákonem vedoucímu pojistiteli společný orgán k tomuto účelu vytvořený nebo společně dohodnutého pojišťovacího makléře.
§ 728ze
Vícenásobné pojištění
Vznikne-li vícenásobné pojištění, je pojistník povinen to oznámit každému pojistiteli a v oznámení uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v ostatních pojistných smlouvách, jakmile se dozví o vzniku vícenásobného pojištění.
Jde-li o vícenásobné pojištění, je pojistitel, který obdržel oznámení o vzniku pojistné události jako první, povinen poskytnout pojistné plnění za celou škodu, nejvíce však do výše pojistné částky nebo limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě, kterou je vázán, a informovat o poskytnutí pojistného plnění ostatní pojistitele, o nichž se dozvěděl.
Pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě pojistná plnění, která by pojistitelé museli poskytnout podle pojistné smlouvy, kterou jsou vázáni.
Platí-li pro některé pojištění právo jiného státu než České republiky, může pojistitel, jenž je tímto právem vázán, uplatňovat nárok na vypořádání podle odstavce 3 jen tehdy, je-li sám podle tohoto práva k takovému vypořádání povinen.
Nastala-li pojistná událost, nemůže pojistitel v neprospěch ostatních pojistitelů změnit nebo zrušit žádné pojištění, které sjednal a které patří do vícenásobného pojištění.
§ 728zf
Zachraňovací náklady
(1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady, které pojistník
a) vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,
b) vynaložil na zmírnění následků z již nastalé pojistné události,
c) vynaložil na základě povinnosti podle hygienických, ekologických nebo bezpečnostních předpisů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků.
(2) Pojistník má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s činnostmi podle odstavce 1.
(3) Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena s výjimkou nákladů, které byly vynaloženy na záchranu života nebo zdraví osob. Zachraňovací náklady, které pojistník vynaložil se souhlasem pojistitele a k nimž by jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení.
(4) Vynaložil-li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba, která tyto náklady vynaložila nad rámec svých zvláštním právním předpisem stanovených povinností, má proti pojistiteli stejné právo na jejich náhradu jako pojistník.
(5) Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody.
§ 728zg
Přechod nároků na pojistitele
(1) Vzniklo-li v souvislosti s pojištěním oprávněné osobě nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady (§ 728zf), proti jinému právo na náhradu škody, přechází její právo na pojistitele, a to až do výše částek, které jí pojistitel vyplatil.
(2) Na pojistitele nepřecházejí práva uvedená v odstavci 1 proti osobám, které s oprávněnou osobou žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na ni odkázány svou výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily škodu úmyslně.
(3) Oprávněná osoba je povinna postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody, nebo jiné obdobné právo, které jí v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo.
(4) Vzdala-li se oprávněná osoba svého práva na náhradu škody nebo toto právo včas neuplatnila nebo jinak zmařila přechod svých nároků na pojistitele, má pojistitel právo pojistné plnění snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5) Projeví-li se následky jednání uvedeného v odstavci 4 až po výplatě pojistného plnění, má pojistitel právo na vrácení vyplaceného pojistného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat.
Oddíl 3
Obnosové pojištění
§ 728zh
Základní ustanovení o obnosovém pojištění
(1) V případě pojistné události je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou.
(2) Základem pro stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění je částka určená pojistníkem v pojistné smlouvě, která má být v případě vzniku pojistné události pojistitelem nejvýše vyplacena (pojistná částka), nebo výše a četnost vyplácení důchodu.
§ 728zi
Právo na náhradu škody
Právem vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody, ani jiné právo proti tomu, kdo za škodu odpovídá.
§ 728zj
Nestanoví-li tento zákon jinak, může pojistná smlouva určit, kdy z obnosového pojištění vzniká právo na redukci pojistné částky, na snížení ročního důchodu nebo na redukci pojistné doby (§ 728zzf), na odkupné (§ 728zzg) a na obnovení pojištění po redukci pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby (§ 728zzh).
Oddíl 4
Pojištění věci a jiného majetku, pojištění právní ochrany, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úvěru a záruky, pojištění finančních ztrát
§ 728zk
Základní ustanovení opojištění věci a jiného majetku
Pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě.
Pojištění jiného majetku než hmotné věci, hromadné věci nebo souboru hmotných věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové. Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak, představuje pojistnou hodnotu majetku jeho obvyklá cena. Pokud obvyklá cena neexistuje, určí ji soudní znalec.
§ 728zl
(1) Je-li pojištěn soubor věcí a nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, vztahuje se pojištění na všechny věci, které k souboru náleží v okamžiku vzniku pojistné události. Ustanovení o pojistné částce a o limitu pojistného plnění, o pojistné hodnotě, o podpojištění a přepojištění se vztahují na celý pojištěný soubor.
(2) Vztahuje-li se pojištění na několik pojištěných souborů věcí, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění na každý soubor samostatně.
§ 728zm
(1) Pokud pojistník nebo oprávněná osoba zjistí po pojistné události nebo výplatě pojistného plnění pojistitele, že se našel ztracený nebo odcizený majetek, kterého se pojistná událost týká, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli.
(2) Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, přechází na pojistitele vlastnictví nalezeného pojištěného majetku dnem, kdy z pojistné události na takovém majetku pojistitel poskytl pojistné plnění.Pojistitel je povinen nalezený pojištěný majetek převzít.
(3) Pokud v důsledku dohody uvedené v pojistné smlouvě vlastnické právo k nalezenému pojištěnému majetku nepřešlo na pojistitele, je oprávněná osoba povinna pojistné plnění pojistiteli vrátit po odečtení přiměřených nákladů, které musela vynaložit na opravu závad vzniklých v době, kdy byla zbavena možnosti s majetkem nakládat.
(4) Oprávněná osoba je povinna vyčkat s opravou majetku poškozeného pojistnou událostí nebo s odstraňováním zbytků majetku takto zničeného na pokyn pojistitele, nejdéle však po dobu stanovenou v pojistné smlouvě, pokud není třeba z bezpečnostních, hygienických, ekologických nebo jiných závažných důvodů s opravou majetku nebo odstraněním jeho zbytků začít dříve.
§ 728zn
Přepojištění
(1) Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku, může pojistník nebo pojistitel navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období následující po této změně.
(2) Pokud návrh na snížení pojistné částky nebude druhou stranou přijat ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení, pojištění zaniká uplynutím posledního dne této lhůty.
§ 728zo
Podpojištění
Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
§ 728zp
Pojištění právní ochrany
(1) Pojištění právní ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto pojištěním v pojistné smlouvě dohodnutém rozsahu.
(2) Pojistná smlouva musí zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů svobodu výběru právního zástupce.
(3) Není-li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy, musí být toto pojištění uvedeno ve
(4) Pojistitel musí zabezpečit, aby
žádný z jeho zaměstnanců pověřených vyřizováním nároků z pojištění právní ochrany nebo právním poradenstvím v tomto odvětví pojištění nevykonával současně obdobnou činnost v jiném pojistném odvětví provozovaném pojistitelem, který pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany uzavřel; to platí i v případě, jestliže je tato obdobná činnost v jiném pojistném odvětví provozována jiným pojistitelem provozujícím neživotní pojištění, je-li tento jiný pojistitel ve vztahu k pojistiteli, který pojistnou smlouvu týkající se pojištění právní ochrany uzavřel, osobou ovládanou nebo ovládající, nebo aby
vyřizování nároků z pojištění právní ochrany prováděla osoba nezávislá na pojistiteli, uvedená v pojistné smlouvě, nebo aby
oprávněná osoba měla okamžikem, kdy jí vzniklo vůči pojistiteli právo na pojistné plnění, právo výběru svého zástupce k ochraně svých zájmů.
(5) Pojistitel je povinen uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu pro řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany, pokud o to pojistník při uzavření pojistné smlouvy požádá.
(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahuje na
pojištění právní ochrany, které se týká provozu námořních plavidel nebo pojistných nebezpečí vznikajících v souvislosti s tímto provozem,
zastupování pojištěného, je-li taková činnost současně vykonávána ve vlastním zájmu pojistitele v rámci pojištění odpovědnosti za škodu,
pojištění právní ochrany provozované pojistitelem jako doplněk k pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště.
Pojištění odpovědnosti za škodu
§ 728zr
Pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému.
Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.
(4) Je-li sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s vlastnictvím věci, pak toto pojištění se změnou vlastníka zaniká, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak.
§ 728zs
(1) Z pojištění odpovědnosti za škodu vzniká pojištěnému právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.
(2) Nebyl-li v pojistné smlouvě rozsah pojistného plnění pojistitele omezen limitem pojistného plnění, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá.
(3) Uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá, přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.
§ 728zt
(1) Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši.
(2) Škodnou událost je pojistitel oprávněn za pojištěného projednávat, jakmile mu byla oznámena, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
(3) Pojištěný je povinen sdělit pojistiteli, že bylo proti němu v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před státním orgánem nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a informovat o průběhu a výsledcích řízení.
(4) Pojištěný je v řízení o náhradě škody povinen postupovat v souladu s opodstatněnými pokyny pojistitele. Náklady tohoto řízení vynaložené pojištěným hradí pojistitel.
§ 728zu
Právo pojistitele na náhradu pojistného plnění
(1) Jestliže pojištěný způsobí škodusvým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy pojištěný užil léky obsahující návykové látky nebo přípravky obsahující návykové látky, pokud tyto léky užil způsobem předepsaným pojištěnému lékařem a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu.
§ 728zv
Pojištění úvěru a záruky
Pojištění úvěru se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky, které mohou pojištěnému vzniknout nesplácením úvěru dlužníkem uvedeným v pojistné smlouvě, popřípadě z jiného, v pojistné smlouvě dohodnutého, důvodu souvisejícího s jím poskytnutým úvěrem.
Pojištění záruky se sjednává pro případ plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce, jistoty nebo plnění z kauce nebo z jistoty nebo z jiného podobného důvodu uvedeného v pojistné smlouvě.
Pojištění úvěru nebo záruky lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Nárok na pojistné plnění zanikne, jestliže oprávněná osoba neoznámí pojistiteli vznik pojistné události ve lhůtě stanovené v pojistné smlouvě. Ustanovení § 728n odst. 3 se pro pojištění úvěru nebo záruky nepoužije.
Pojištění úvěru se státní podporou se řídí zvláštním právním předpisem.
§ 728zw
Pojištění finančních ztrát
Předmětem pojištění finančních ztrát jsou náklady nebo ušlý zisk anebo jiné finanční ztráty dohodnuté v pojistné smlouvě vynaložené v důsledku škodné události.
Pojištění finančních ztrát lze sjednat pouze jako pojištění škodové.
Oddíl 5
Pojištění osob
Základní ustanovení o pojištění osob
§ 728zx
(1) V pojištění osob lze pojistit fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, úrazu, nemoci nebo pro případ jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby.
(2) Z pojištění osob má oprávněná osoba právo, aby jí byla vyplacena dohodnutá částka, nebo, aby jí byl placen dohodnutý důchod, anebo aby jí bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li pojistná událost podle odstavce 1.
(3) Oprávněnou osobou může být pojištěný nebo, je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, obmyšlený, a nebyla-li žádná osoba určena nebo, nenabyla-li žádná osoba tohoto práva, osoby stanovené v § 728zz odst. 2 a 3.
§ 728zy
Právo pojistitele související se zjišťováním a přezkoumáním zdravotního stavu
(1) V pojištění osob je pojistitel oprávněn požadovat zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyžádaných zdravotnickým zařízením od ošetřujícího lékaře, jakož i prohlídkou, případně vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením.
(2) Bylo-li dohodnuto, že je pojistník zproštěn povinnosti platit pojistné, je pojistitel na základě souhlasu pojistníka oprávněn přezkoumávat jeho zdravotní stav způsobem podle odstavce 1.
§ 728zz
Právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného
Je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, může pojistník určit obmyšleného jako oprávněnou osobu, která je odlišná od pojistníka a pojištěného, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může pojistník obmyšleného měnit. Změna obmyšleného je účinná dnem doručení sdělení pojistiteli.
Nebyl-li v době pojistné události určen obmyšlený nebo nenabude-li obmyšlený práva na pojistné plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.
(3) Není-li osob uvedených v odstavcích 1 a 2, nabývají práva na pojistné plnění rodiče pojištěného, a není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. V případě zjištění, že dědicem je někdo jiný nebo je dědiců více, použije se obdobně ustanovení občanského zákoníku o ochraně oprávněného dědice.
(4) Vznikne-li právo na pojistné plnění několika osobám a nejsou-li jejich podíly určeny, má každá z nich právo na stejný díl.
§ 728zza
Souhlas pojištěného
Je-li pojistník odlišný od pojištěného, může určit nebo změnit osobu obmyšleného nebo pohledávky z pojištění postoupit nebo zastavit jen se souhlasem pojištěného.
Uzavírá-li pojistník pojistnou smlouvu ve prospěch obmyšleného, je k uzavření takové pojistné smlouvy třeba souhlasu pojištěného, popřípadě zákonného zástupce takové osoby, není-li zákonným zástupcem pojistník sám. Souhlas pojištěného nebo zákonného zástupce takové osoby se vyžaduje i v případě změny obmyšleného, změny podílů na pojistném plnění, bylo-li určeno více obmyšlených, a k vyplacení odkupného (§ 728zzg).
§ 728zzb
Skupinové pojištění
(1) V případě pojistné smlouvy o skupinovém pojištění nemusí pojistná smlouva obsahovat jména pojištěných, pokud jsou v době pojistné události určeni jiným způsobem vylučujícím pochybnosti o jejich totožnosti. Pro uzavření takové pojistné smlouvy není třeba souhlasu pojištěných.
(2) V případě skupinového pojištění se nepoužije ustanovení § 728zza odst. 2.
Oddíl 6
Životní pojištění
§ 728zzc
(1) V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění anebo pro případ jiné skutečnosti související s jejími kapitálovými potřebami nebo se změnou osobního postavenítéto osoby.
(2) Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové.
(3) Nelze sjednat pojištění pro případ smrti dítěte, která by nastala do 3 let jeho věku, nebo pro případ potratu nebo narození mrtvého dítěte.
§ 728zzd
Uvedení nesprávného data narození nebo nesprávného pohlaví
(1) Pokud pojistník uvedl nesprávné datum narození nebo pohlaví pojištěného a v důsledku toho bylo pojistitelem chybně stanoveno pojistné, pojistná doba, doba placení pojistného nebo pojistná částka, je pojistitel oprávněn pojistné plnění z této pojistné smlouvy snížit v poměru výše pojistného, které bylo placeno, k výši pojistného, které by bylo placeno, kdyby pojistník uvedl správné datum narození nebo pohlaví pojištěného.
(2) Bylo-li v důsledku nesprávně uvedených údajů o datu narození nebo pohlaví pojištěného placeno vyšší pojistné, je pojistitel povinen upravit jeho výši počínaje pojistným obdobím následujícím po pojistném období, ve kterém se správné údaje dozvěděl. Pojistné placené za následující pojistná období se snižuje o přeplatek pojistného, v případě jednorázového pojistného je pojistitel povinen přeplatek pojistného pojistníkovi bez zbytečného odkladu vrátit.
(3) Zjistí-li pojistitel v době trvání pojištění, že pojistník uvedl nesprávné datum narození pojištěného, je oprávněn odstoupit od pojistné smlouvy, jestliže prokáže, že by s pojistníkem v případě správně uvedeného data narození pojištěného v době uzavření pojistné smlouvy za daných podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel.
§ 728zze
Výluka z pojištění
V případě sebevraždy pojištěného je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění jen tehdy, trvalo-li pojištění nepřetržitě nejméně 2 roky bezprostředně předcházející sebevraždě, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.
§ 728zzf
Redukce pojistné částky, snížení ročního důchodu a redukce pojistné doby
(1) Pokud bylo zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě a pokud nebylo po uplynutí této doby další běžné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se takové pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (redukce pojistné částky) nebo snížený roční důchod, a to bez povinnosti platit běžné pojistné.
(2) Pokud redukovaná pojistná částka nebo snížený roční důchod jsou menší než limity sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby pojištění (redukce pojistné doby), jejímž uplynutím pojištění zaniká, nebylo-li dohodnuto jinak.
(3) K redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo redukci pojistné doby dojde k prvnímu dni po splatnosti dlužného pojistného.
(4) Pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu za běžné pojistné, zaniká podle § 728t pro neplacení pojistného bez nároku na redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo redukci pojistné doby.
§ 728zzg
Odkupné
Pokud bylo v životním pojištění sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za 2 roky nebo, jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo jde-li o pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak. Výplatou odkupného pojištění zaniká. Odkupné je splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.
Pojistník má během pojistné doby právo na sdělení pojistitele o tom, kolik by činila výše odkupného. Pojistitel výši odkupného sdělí ve lhůtě 1 měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka, a to na jeho náklady, nebo současně se změnou podmínek rozhodných pro stanovení výše odkupného.
Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, a u pojištění, ze kterého se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu.
Způsob určení výše odkupného musí být v případech podle odstavce 1 uveden v pojistné smlouvě.
§ 728zzh
Obnovení podmínek pojištění po redukci pojistné částky, snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby
Bylo-li tak dohodnuto, může pojistník za podmínek stanovených v pojistné smlouvě požadovat, aby redukovaná pojistná částka nebo výše ročního důchodu byla opět zvýšena na původní výši nebo redukovaná pojistná doba prodloužena na původní délku.
Oddíl 7
Úrazové pojištění
§ 728zzi
(1) Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové.
(2) Úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání pojištění a kterým bylo pojištěnémuzpůsobeno poškození zdraví nebo smrt.
§ 728zzj
Pojistitel má právo
a) odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jednáním, pro které byl soudem uznán vinným úmyslným trestným činem nebo kterým si úmyslně poškodil zdraví, nebo
b) snížit pojistné plnění až o jednu polovinu, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo aplikací návykových látek nebo přípravků obsahujících návykové látky pojištěným a okolnosti, za kterých k úrazu došlo, to odůvodňují; měl-li však takový úraz za následek smrt pojištěného, sníží pojistitel své plnění jen tehdy, jestliže k tomuto úrazu došlo v souvislosti s jednáním pojištěného, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt. Snížit pojistné plnění však nelze, jestliže látky podle věty prvé obsahovaly léky, které pojištěný užil způsobem předepsaným pojištěnému lékařem, a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době pod vlivem těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které došlo k úrazu.
Oddíl 8
Pojištění pro případ nemoci
§ 728zzk
V pojištění pro případnemoci hradí pojistitel za pojištěného v rozsahu dohodnutém v pojistné smlouvě náklady na zdravotní péči vzniklé v důsledku nemoci nebo následků úrazu a úkonů souvisejících se zdravotním stavem pojištěného, zejména nemocí, úrazem, těhotenstvím a preventivní nebo dispenzární péčí. V pojistné smlouvě lze dohodnout i jiné skutečnosti související se zdravotním stavem pojištěného, se kterými je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.
Pojištění pro případ nemoci lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové.
Je-li pojištěným osoba, která není účastna veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu, a pojištění pro případ nemoci bylo sjednáno nejméně v rozsahu úhrady nákladů, které by jinak byly hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, musí být pojistná smlouva uzavřena s nejméně jednoroční pojistnou dobou. Od takto uzavřené pojistné smlouvy nemůže pojistitel odstoupit, a to ani z důvodů uvedených v tomto dílu.
Byla-li sjednána čekací doba, nesmí tato doba přesáhnout 3 měsíce ode dne počátku pojištění; v případě porodu, psychoterapie, zubních a ortopedických náhrad, nesmí tato čekací doba přesáhnout 6 měsíců ode dne počátku pojištění; v pojištění pro případ ošetřovatelské péče nesmí tato čekací doba přesáhnout 3 roky ode dne počátku pojištění.
Pro pojištění pro případnemoci se ustanovení § 728m odst. 2 až 5 nepoužije.
Oddíl 9
Zvláštní ustanovení opojištění sjednávaném v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru
§ 728zzl
Velká pojistná rizika v neživotním pojištění
(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí
pojistná rizika spadající do pojistných odvětví neživotních pojištění č. 4, 5, 6, 7, 11 a 12 podle zvláštního právního předpisu,
b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 14 a 15 podle zvláštního právního předpisu,
c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 3, 8, 9, 13 a 16 podle zvláštního právního předpisu, pokud pojištěný překročí nejméně 2 z následujících limitů:
1. úhrn rozvahy 6,2 milionu EUR,
2. čistý obrat 12, 8 milionu EUR,
3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250.
(2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidovanému celku s konsolidovaným účetnictvím, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek.
(3) Pojistná smlouva týkající se velkých pojistných rizik musí být uzavřena písemně. Od tohoto dílu se lze v této smlouvě odchýlit, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění.
§ 728zzm
Právo platné pro pojistné smlouvy v neživotním pojištění
Pojistná smlouva se řídí právním řádem členského státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko. Účastníci smlouvy mohou dohodnout použití jiného právního řádu.
Členským státem, kde se nachází pojistné riziko, je členský stát nebo stát Evropského hospodářského prostoru,
na jehož území se nacházejí pojištěné budovy, jejich součásti, příslušenství a věci, které se v nich nacházejí, jsou-li pojištěny stejnou pojistnou smlouvou,
kde je registrován dopravní prostředek bez ohledu na jeho typ,
kde pojistník uzavřel pojistnou smlouvu s pojistnou dobou 4 a méně měsíců, která se týká pojistných rizik spojených s cestováním bez ohledu na pojistné odvětví,
ve kterém má pojistník své bydliště nebo sídlo, jedná-li se o případy, které nejsou uvedeny pod písmeny a) až c).
(3)Pokud pojistná smlouva obsahuje jedno nebo více pojistných rizik, která se nacházejí ve více členských státech, je pro účely tohoto zákona považována za několik pojistných smluv, z nichž každá se týká toho pojistného rizika nebo jeho části, které se nachází na území jednoho členského státu.
(4)Sestává-li se stát z několika územních jednotek a v územní jednotce se závazkové vztahy řídí právními předpisy této územní jednotky, považuje se pro účely tohoto dílu každá taková územní jednotka za stát.
(5) Ustanovení odstavců 1 a 3se použije pouze tehdy, jestliže zákon nestanoví, že pro pojistnou smlouvu musí být použito českého práva, nebo, jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko, nebo, jehož právní předpisy stanoví povinnost uzavřít pojištění, nestanoví použití svých právních předpisů bez ohledu na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná smlouva řídila.
§ 728zzn
Právo platné pro pojistné smlouvy v životním pojištění
(1) Pro pojistné smlouvy uzavírané v životním pojištění se použije právního řádu členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, ve kterém má pojistník bydliště, jestliže nebylo účastníky pojistné smlouvy zvoleno použití jiného právního řádu.
(2) Sestává-li se stát z několika územních jednotek a v územní jednotce se závazkové vztahy řídí právními předpisy této územní jednotky, považuje se pro účely tohoto dílu každá taková územní jednotka za stát.
(3) Ustanovení odstavce 1 se použije pouze tehdy, jestliže zákon nestanoví, že pro pojistnou smlouvu musí být použito českého práva, nebo jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém má pojistník bydliště, nestanoví použití svých právních předpisů bez ohledu na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná smlouva řídila.
§ 728zzo
Pojištění v rámci volného poskytování služeb
V případě pojištění osob musejí být zájemci sděleny informace nejméně v rozsahu uvedeném v odstavci 4.
Pojistník musí být pojistitelem po celou dobu trvání pojistné smlouvy týkající se pojištění osob průběžně informován o uzavřeném pojištění nejméně v rozsahu uvedeném v odstavci 5.
Závazky z pojistných smluv uzavřených v rámci volného poskytování služeb musejí být v případě likvidace pojistitele uspokojovány stejným způsobem, jako jiné závazky z pojistných smluv uzavřených pojistitelem.
(4) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny následující informace
o pojistiteli:
1. obchodní firma a právní forma pojistitele,
2. jméno členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, kde má pojistitel svoje sídlo a tam, kde to přichází v úvahu, adresa organizační složky podniku pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu,
3. sídlo pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu.
b) o závazku:
definice všech pojistných plnění a všech opcí,
doba platnosti pojistné smlouvy,
způsoby zániku pojistné smlouvy,
způsoby placení pojistného a vymezení pojistné doby,
způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy,
způsob určení výše odkupného,
informace o výši pojistného za každé sjednané pojištění, včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno,
v případě pojištění vázaného na investiční podíly musí být sděleny definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění,
uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly,
podmínky týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy,
obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému typu pojištění,
způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob,
právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva.
(5) Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznamovány informace:
o jakékoliv změně v obchodní firmě pojistitele, v jeho právní formě nebo sídle, a tam, kde to přichází v úvahu i o adrese organizační složky podniku, která uzavřela pojistnou smlouvu jménem pojistitele,
uvedené v odstavci 4 písm. b) bod 1. až 9. v případě jakékoliv změny pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se pojistná smlouva řídí, a o každoročním stavu bonusů.
(6) Informace podle odstavce 4 a 5 musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Tyto informace mohou být poskytnuty i v jiném než českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito.
§ 728zzp
Povinné pojištění uložené členským státem nebo státem Evropského hospodářského prostoru
(1) Stanoví-li právní předpis členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru povinné pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu se zvláštními právními předpisy členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, které se týkají tohoto pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více těchto států, platí pro pojistnou smlouvu právo toho státu, který povinné pojištění ukládá.
(2) Je-li v členském státě nebo ve státě Evropského hospodářského prostoru, který ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, uložena pojistiteli povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojistitelem namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 40/1963 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
* * *
§ 52
(1) Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy (upravené v části osmé tohoto zákona), pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.
(2) Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
(3) Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.
§ 57
(1) Byla-li spotřebitelská smlouva uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání dodavatele nebo nemá-li dodavatel žádné stálé místo k podnikání, může spotřebitel od smlouvy písemně odstoupit do 7 dnů od jejího uzavření; nedošlo-li dosud ke splnění dodávky zboží či služeb dodavatelem, může od smlouvy odstoupit do 1 měsíce. To neplatí ohledně smluv, u nichž si spotřebitel výslovně sjednal návštěvu dodavatele za účelem objednávky.
(2) Dodavatel musí spotřebitele písemně upozornit na právo odstoupit od smlouvy nejpozději při uzavření smlouvy; písemné upozornění musí obsahovat i označení osoby, u níž je třeba toto právo uplatnit, včetně bydliště či sídla takové osoby.
(3) Při porušení povinnosti stanovené v předchozím odstavci má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 1 roku od jejího uzavření.
(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na smlouvy
a) jejichž předmětem je výstavba, prodej, nájem nebo jiné právo k nemovitosti, s výjimkou smluv o jejích opravách a o dodávce zařízení do ní začleněných,
b) na dodávku potravin nebo jiného zboží běžné spotřeby dodávaného stálými doručovateli do domácnosti spotřebitele nebo do jiného jím určeného místa,
c) na dodávku zboží nebo služeb, které byly uzavřeny podle katalogu dodavatele, s nímž se spotřebitel měl možnost seznámit v nepřítomnosti dodavatele, za předpokladu, že mezi stranami má pokračovat spojení při plnění uzavřené nebo jiné smlouvy, a za předpokladu, že spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy nejméně do 7 dnů od převzetí zboží a je s tímto právem seznámen v katalogu nebo ve smlouvě,
d) (pojistné a) o cenných papírech.
* * *
§ 104
U práv na plnění z pojištění počíná běžet promlčecí doba za rok po pojistné události.
* * *
[HLAVA PATNÁCTÁ
Pojistné smlouvy
ODDÍL PRVNÍ
Pojistná smlouva
§ 788
(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné.
(2) Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny.
(3) V pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit jen pokud je to ku prospěchu pojištěného.
(4) Všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva.
§ 789
Zvláštní právní předpis může uložit fyzické a právnické osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Může též stanovit, že pojištění bez uzavření pojistné smlouvy vznikne na základě jiné skutečnosti za podmínek v něm uvedených (pojištění zákonné).
§ 790
Pojistit lze zejména:
a) majetek pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení nebo jiných škod, které na něm vzniknou (pojištění majetku);
b) fyzickou osobu pro případ jejího tělesného poškození, smrti, dožití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události (pojištění osob);
c) odpovědnost za škodu vzniklou na životě a zdraví nebo na věci, popřípadě odpovědnost za jinou majetkovou škodu (pojištění odpovědnosti za škodu).
§ 791
(1) Pro právní úkony týkající se pojištění je třeba písemné formy, není-li v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak.
(2) Pojistitel vydá tomu, kdo s ním pojistnou smlouvu uzavřel, pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Dojde-li ke ztrátě nebo zničení pojistky, vydá pojistitel tomu, kdo s ním pojistnou smlouvu uzavřel, na jeho žádost a náklad druhopis pojistky. Pokud je podle pojistných podmínek třeba pojistku předložit k uplatnění práva na pojistné plnění, může pojistitel požadovat, aby se pojistka před vydáním druhopisu umořila.
(3) Obsahuje-li pojistka týkající se mezinárodní dopravy zboží oprávnění toho, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, převést právo z pojistné smlouvy rubopisem, a to i nevyplněným, na další osoby, které jsou oprávněny k dalšímu převodu, jsou tyto osoby oprávněny k dalšímu převodu (pojistka na řad). Tento převod dopravní pojistky rubopisem (indosamentem) má účinky postoupení pohledávky, i když pojistitel nebyl o postupu vyrozuměn. Pojistitel není povinen zkoumat platnost rubopisu.
ODDÍL DRUHÝ
Uzavření pojistné smlouvy
§ 792
(1) K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do jednoho měsíce ode dne, kdy druhý účastník návrh obdržel. Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem, kdy navrhovatel obdrží sdělení o přijetí svého návrhu.
(2) Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu, jestliže se tak stane ve lhůtě podle odstavce 1; pojistná smlouva je v takovém případě uzavřena, jakmile bylo pojistné zaplaceno.
§ 793
(1) Kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu, je povinen odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění. To platí též, jde-li o změnu pojištění.
(2) Tuto povinnost má i ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo odpovědnost za škody se má pojištění vztahovat, i když pojistnou smlouvu sám neuzavírá.
§ 794
(1) Pojistnou smlouvu lze uzavřít i ve prospěch jiné osoby.
(2) Na pojistné smlouvy uzavřené ve prospěch jiné osoby se přiměřeně použije ustanovení o smlouvě ve prospěch třetí osoby (§ 50) s tím, že souhlas jiné osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práv vyplývajících z pojistné události.
ODDÍL TŘETÍ
Práva a povinnosti z pojištění
§ 795
(1) Povinnost pojistitele plnit a jeho právo na pojistné vznikne prvým dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později.
(2) V pojištění týkajícím se mezinárodní dopravy zboží lze dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Pojistitel však není povinen poskytnout pojistné plnění, pokud ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, v době uzavření pojistné smlouvy věděl nebo musel vědět, že pojistná událost již nastala.
§ 796
(1) Ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, je povinen platit pojistné, a to za dohodnutá pojistná období (běžné pojistné); lze též dohodnout, že pojistné bude zaplaceno najednou za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno (jednorázové pojistné).
(2) Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění.
(3) Není-li v pojištění týkajícím se mezinárodní dopravy zboží zaplaceno pojistné a nejde-li o případ uvedený v § 795 odst. 2, není pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění z pojistných událostí, ke kterým došlo před zaplacením pojistného. Pojistitel nemá právo na pojistné, jestliže v době uzavření pojistné smlouvy věděl, že pojistná událost nemůže nastat.
(4) Stanoví-li tak pojistné podmínky, je ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, zproštěn povinnosti platit pojistné, aniž je tím dotčena výše pojistného plnění.
§ 797
(1) Právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný).
(2) Právo na plnění vznikne, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit (pojistná událost).
(3) Plnění je splatné do patnácti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření musí být provedeno bez zbytečného odkladu; nemůže-li být skončeno do jednoho měsíce po tom, kdy se pojistitel o pojistné události dozvěděl, je pojistitel povinen poskytnout pojištěnému na požádání přiměřenou zálohu.
§ 798
Pojistitel je oprávněn plnění z pojistné smlouvy přiměřeně snížit, jestliže na základě vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi (§ 793) bylo určeno nižší pojistné.
§ 799
(1) Pojištěný je povinen zachovávat povinnosti, které byly dohodnuty nebo které jsou v tomto zákoně anebo v pojistných podmínkách stanoveny.
(2) Kdo má právo na plnění, je povinen bez zbytečného odkladu pojistiteli písemně oznámit, že nastala pojistná událost, dát pravdivé vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků a předložit potřebné doklady, které si pojistitel vyžádá. Pojistné podmínky mu mohou uložit i další povinnosti.
(3) Mělo-li vědomé porušení povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na zvětšení rozsahu následků pojistné události, je pojistitel oprávněn plnění z pojistné smlouvy snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit.
ODDÍL ČTVRTÝ
Zánik pojištění
§ 800
(1) Pojištění, u kterého je sjednáno běžné pojistné, zanikne výpovědí ke konci pojistného období; výpověď musí být dána aspoň šest týdnů před jeho uplynutím.
(2) Lze též dohodnout, že pojištění může vypovědět každý z účastníků do dvou měsíců po uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní lhůta je osmidenní; jejím uplynutím pojištění zanikne.
(3) Pojistnou smlouvu může fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, vypovědět ve lhůtě do 30 dnů po doručení sdělení pojistitele o převodu uzavřené pojistné smlouvy na jiného pojistitele nebo po zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.
(4) Pojistitel nemůže podle odstavce 1 a 3 vypovědět pojištění osob s výjimkou pojištění pro případ úrazu.
§ 801
Pojištění zanikne rovněž tím, že pojistné za první pojistné období nebo jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti; tyto lhůty lze dohodou prodloužit. Pojištění zanikne uplynutím příslušné lhůty. Totéž platí, byla-li zaplacena jen část pojistného.
§ 802
(1) Při vědomém porušení povinností uvedených v ustanovení § 793 může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném odpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil; jinak právo zanikne.
(2) Dozví-li se pojistitel až po pojistné události, že její příčinou je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl zjistit při sjednávání pojištění a která pro uzavření pojistné smlouvy byla podstatná, je oprávněn plnění z pojistné smlouvy odmítnout; odmítnutím plnění pojištění zanikne.
§ 803
(1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění.
(2) Zanikne-li pojištění před uplynutím doby, za kterou bylo běžné pojistné zaplaceno, je pojistitel povinen jeho zbývající část pojistného vrátit.
(3) Nastala-li pojistná událost a důvod dalšího pojištění tím odpadl, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; jednorázové pojistné náleží pojistiteli i v těchto případech vždy celé.
§ 804
Pojistné podmínky pro pojištění osob stanoví, ve kterých případech je pojistitel povinen vyplatit při zániku pojištění odbytné, kdy pojištění nezanikne pro neplacení pojistného a na které případy se nevztahuje ustanovení § 803 odst. 2 o vrácení pojistného.
ODDÍL PÁTÝ
Změna pojištění
§ 805
Pojistné podmínky pro pojištění majetku a pro pojištění odpovědnosti za škodu, týkající se pojištění majetku ve společném jmění manželů stanoví, za jakých předpokladů zaniká pojištění majetku nebo pojištění odpovědnosti za škodu, na koho přecházejí a na které věci se vztahuje, zaniklo-li společné jmění.
ODDÍL ŠESTÝ
Pojištění majetku
§ 806
Z pojištění majetku má pojištěný právo, aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, týká-li se pojistná událost věci, na kterou se pojištění vztahuje.
§ 807
Je-li táž věc pojištěna pro stejný případ u více pojistitelů a převyšuje-li úhrn pojistných částek pojistnou hodnotu věci nebo převyšuje-li úhrn částek, které by z uzavřených pojistných smluv z téže události pojistitelé byli povinni plnit (vícenásobné pojištění), je každý z pojistitelů povinen poskytnout plnění do výše hodnoty věci, nebo dohodnuté pojistné částky pouze v poměru částky, kterou by byl povinen plnit podle své smlouvy, k částkám, které by byli úhrnem povinni plnit všichni pojistitelé.
§ 808
Pokud je věc pojištěna pro tutéž dobu zároveň jiným pojištěním proti jednotlivým zvláštním nebezpečím, poskytne pojistitel plnění z pojistné události způsobené takovým zvláštním nebezpečím - má-li vůbec povinnost škodu nahradit - pokud pojištěný nemohl dosáhnout plnění z pojištění pro případ takového zvláštního nebezpečí.
§ 809
(1) Pojištěný je povinen dbát, aby pojistná událost nenastala; zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou mu právními předpisy uloženy nebo které vzal na sebe pojistnou smlouvou.
(2) Porušil-li pojištěný vědomě nebo následkem požití alkoholu nebo návykových látek povinnosti uvedené v odstavci 1 a toto porušení podstatně přispělo ke vzniku pojistné události nebo k většímu rozsahu jejích následků, je pojistitel oprávněn plnění z pojistné smlouvy přiměřeně snížit. Totéž platí, porušil-li tyto povinnosti vědomě nebo následkem požití alkoholu nebo návykových látek ten, kdo s pojištěným žije ve společné domácnosti.
§ 810
Pojištěný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na odvrácení pojistné události, která pojištěnému majetku bezprostředně hrozila. Rovněž má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil, aby zmírnil následky pojistné události.
§ 811
(1) Týká-li se pojistná událost zastavené nemovitosti (§ 151a a násl.), plní pojistitel jen se souhlasem zástavního věřitele, avšak jen tehdy, ohlásí-li zástavní věřitel nejpozději do výplaty plnění, že zástavní právo vzniklo vkladem do katastru nemovitostí.
(2) Odepře-li zástavní věřitel souhlas k plnění, složí je pojistitel do soudní úschovy.
§ 812
Změnou v osobě vlastníka pojištěné věci pojištění zanikne, nestanoví-li pojistné podmínky jinak.
§ 813
(1) Jestliže pojištěný má proti jinému právo na náhradu škody způsobené pojistnou událostí, přechází jeho právo na pojistitele, a to do výše plnění, které mu pojistitel poskytl.
(2) Přešlo-li na pojistitele právo podle odstavce 1 proti fyzické osobě, platí při jeho uplatňování přiměřeně ustanovení § 450.
(3) Na pojistitele nepřecházejí nároky pojištěného proti osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti nebo které jsou na něho odkázány svou výživou. To však neplatí, jestliže tyto osoby způsobily škodu úmyslně.
§ 814
Nahradil-li pojistitel pojištěnému jen část škody, je osoba, proti níž má pojištěný právo na úhradu zbývající části škody, povinna uspokojit pojistitele až po uspokojení pojištěného.
§ 815
(1) Pojištění se může vztahovat na majetek jiného než toho, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel. Pojistné podmínky stanoví, kdy v tomto případě nevzniká právo na plnění z pojistné události pojištěnému, ale jiné osobě.
(2) Zemře-li fyzická osoba nebo zanikne-li právnická osoba, která sjednala pojištění vztahující se na majetek jiné osoby, vstupuje tato osoba do pojištění na místo toho, kdo s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel.
ODDÍL SEDMÝ
Pojištění osob
§ 816
Z pojištění osob má pojištěný právo, aby mu byla vyplacena dohodnutá částka nebo aby mu byl placen dohodnutý důchod, anebo aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li u něho pojistná událost.
§ 817
(1) Je-li dohodnuto, že pojistnou událostí je smrt pojištěného, může ten, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel, určit osobu, které má pojistnou událostí vzniknout právo na plnění, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může určení osoby změnit; není-li ten, kdo smlouvu uzavřel, sám pojištěným, může tak učinit jen se souhlasem pojištěného. Změna určení osoby je účinná doručením sdělení pojistiteli.
(2) Není-li oprávněná osoba v době pojistné události určena nebo nenabude-li práva na plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.
(3) Není-li osob uvedených v odstavci 2, nabývají tohoto práva rodiče pojištěného, a není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného.
§ 818
Vznikne-li právo na plnění několika osobám a nejsou-li podíly určeny, má každý z nich právo na stejný díl.
§ 819
Zemře-li ten, kdo uzavřel s pojistitelem pojistnou smlouvu, podle které je pojištěn někdo jiný, vstupuje do pojištění na jeho místo pojištěný. Totéž platí, zanikne-li právnická osoba, která pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřela.
§ 820
Je-li pojistnou událostí úraz pojištěného, je pojistitel oprávněn snížit částku, kterou má vyplatit, došlo-li k úrazu následkem požití alkoholu nebo návykových látek pojištěným.
§ 821
Právem vůči pojistiteli není dotčeno právo na náhradu škody proti tomu, kdo za škodu odpovídá.
ODDÍL OSMÝ
Pojištění odpovědnosti za škody
§ 822
Z pojištění odpovědnosti za škody má pojištěný právo, aby v případě pojistné události pojistitel za něho nahradil podle pojistných podmínek škodu, za kterou pojištěný odpovídá.
§ 823
Náhradu platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.
§ 824
Pojistné podmínky mohou stanovit, v kterých případech změnou v osobě vlastníka věci nezaniká pojištění odpovědnosti za škody.
§ 825
Pojistitel nemá právo snížit podle ustanovení § 799 odst. 3 náhradu, kterou za pojištěného vyplácí poškozenému; částku, o kterou pojistitel takto nemohl své plnění snížit, je povinen mu uhradit pojištěný.
§ 826
Jestliže pojištěný způsobí škodu následkem požití alkoholu nebo návykových látek, má pojistitel proti němu právo na přiměřenou náhradu toho, co za něj plnil.
§ 827
Pokud pojistitel nahradil za pojištěného škodu, přechází na něj právo pojištěného na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které mu v souvislosti s jeho odpovědností za škodu vzniklo proti jinému. Přešlo-li na pojistitele právo na náhradu škody proti fyzické osobě, platí při jeho uplatňování přiměřeně ustanovení § 450.
§ 828
(1) Pojištění se může vztahovat i na odpovědnost jiného než toho, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel.
(2) Zemře-li fyzická osoba nebo zanikne-li právnická osoba, která sjednala pojištění vztahující se na odpovědnost jiné osoby, vstupuje tato osoba do pojištění na místo toho, kdo s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel.)
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
* * *
§ 24
Přestupky na úseku podnikání
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji zboží nebo poskytování jiných služeb,
b) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,
c) poruší povinnost používat při podnikání obchodní firmu a nemá-li ji, jméno a příjmení nebo název a uvádět na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách údaje o své obchodní firmě a nemá-li ji, o jménu a příjmení nebo názvu, sídle nebo místu podnikání, zápisu do obchodního nebo živnostenského rejstříku nebo jiné zákonem stanovené evidence, včetně spisové značky, popřípadě o zápisu organizační složky podniku nebo podniku zahraniční osoby do obchodního rejstříku, včetně spisové značky, podle zvláštního právního předpisu3h),
d) poruší povinnost uvádět na všech dopisech, objednávkách a obdobných listinách evropského hospodářského zájmového sdružení (dále jen "evropské sdružení") firmu evropského sdružení, sídlo, označení soudu, který rozhodl o zápisu do obchodního rejstříku, spisovou značku, popřípadě údaj o tom, že osoby, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů, mohou jednat pouze společně, nebo údaj o tom, že je evropské sdružení v likvidaci,
e) poruší povinnost uvádět na všech dopisech, objednávkách a obdobných listinách pobočky evropského sdružení, které má sídlo mimo území České republiky, pokud vyvíjí činnost na území České republiky, údaje podle písmene d) a údaje o zápisu pobočky do obchodního rejstříku,
f) používá při podnikání obchodní podmínky, které mají zřejmě zneužívající povahu ve vztahu k věřiteli ve smyslu § 369a obchodního zákoníku.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek slovy podle odstavce 1 písm. c) až f) [podle odstavce 1 písm. c)] pokutu do 50 000 Kč; zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a písm. c) až f) [podle odstavce 1 písm. a) a c)].
-------------------------------- 3h) § 8 až 11 a § 13a obchodního zákoníku.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu
(Povinné smluvní pojištění)
* * *
Povinné pojištění záruky
§ 6
(1) Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovníkanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku
a) neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu,
b) nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, nebo
c) nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti.
(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, (použijí se pro povinné smluvní pojištění ustanovení části osmé hlavy patnácté oddílu prvého až čtvrtého občanského zákoníku) řídí se povinné pojištění záruky příslušnými ustanoveními části třetí, hlavy II, dílu XXVII obchodního zákoníku.
(3) Pojišťovna předá cestovní kanceláři kromě pojistky rovněž doklady určené zákazníkům, které musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, zejména označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události; cestovní kancelář je povinna předat tento doklad zákazníkovi současně s cestovní smlouvou.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn.
Zákon č.634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
* * *
ČÁST ČTVRTÁ
Sdružení spotřebitelů a jiné právnické osoby
založené k ochraně spotřebitele
§ 25
Právní postavení
(1) Právní postavení sdružení spotřebitelů a jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele (dále jen "sdružení") upravují zvláštní zákony.15)
(2) Návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů může podat a účastníkem takového řízení může být i sdružení, v jehož stanovách jsou uvedeny tyto cíle.
--------------------------------
15) Zejména zákon č. 83/1990 Sb. nebo občanský zákoník.
Srovnávací tabulka návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s legislativou ES
Navrhovaný předpis ČR |
Odpovídající předpis ES |
|||||
Ustanovení(část, §, odst., písm. apod.) |
Obsah |
Celex č. |
Ustanovení(čl., písm., bod, odst. apod.) |
Obsah |
Hodnocení slučitelnosti |
Poznámka |
§ 26 odst. 3 o.s.ř. |
Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu 57a) k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací. ---------- 57a) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 sb., zákona č.513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb,.
|
3200L0043
32000/L0078 |
čl. 7 odst. 2
čl. 9 odst. 2 |
Členské státy zajistí, aby sdružení, organizace nebo právnické osoby, které mají v souladu s kritérii stanovenými jejich vnitrostátním právem oprávněný zájem na zajištění souladu s ustanoveními této směrnice, se mohly účastnit, v zastoupení nebo na podporu žalobce, s jeho nebo jejím souhlasem, jakéhokoliv soudního a/nebo správního řízení stanoveného pro vynucení plnění povinností podle této směrnice.
obdobná úprava |
PL |
|
§ 133a odst. 1 a 2 o.s.ř. |
(1) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, světového názoru, víry, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. (2) Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého rasového nebo etnického původu, má soud ve věcech poskytování zdravotní a sociální péče, přístupu ke vzdělání, přístupu k veřejným zakázkám, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních nebo zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak. |
32000L0043
32000L0078 |
čl. 8 odst. 1
čl.10 odst. 1 |
Členské státy přijmou taková opatření, která jsou nezbytná, v souladu s jejich vnitrostátními právními řády, k zajištění toho, že pokud osoby, které se považují za poškozené, protože u nich nebyla použita zásada rovného zacházení, předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti, podle nichž je možno se domnívat, že došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci, je povinností odpůrce prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.
obdobná úprava |
PL |
|
§ 155 odst. 4 o.s.ř.
§ 159a odst. 2 o.s.ř.
|
.........ve věcech ochrany práv spotřebitelů .může soud účastníkovi, jehož žalobě vyhověl, přiznat na jeho návrh ve výroku rozsudku právo rozsudek uveřejnit na náklady neúspěšného účastníka; podle okolností případu soud stanoví též rozsah, formu a způsob uveřejnění. Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2, je závazný nejen pro účastníky řízení, oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání. |
31998L0027 |
čl. 2 odst. 1 písm. b) |
......... příslušné soudy,. které .......... v případě potřeby učiní opatření jako zveřejnění rozhodnutí v plném znění nebo ve výtazích ve formě považované za vhodnou......, aby se zastavil pokračující účinek porušení;
|
PL |
|
§ 44a
|
Reklamou se rozumí každé sdělení učiněné v rámci podnikatelské činnosti s cílem podpořit odbyt zboží nebo služeb včetně nemovitostí, práv a závazků.
|
31984L0450 ve znění 31997L0055 |
čl.2 odst.1 |
Pro účely této směrnice se rozumí "reklamou" prezentace v jakékoli podobě souvisící s obchodem, podnikem, řemeslem nebo profesí, která má propagovat dodávku zboží nebo služeb včetně nemovitostí, práv a závazků; |
PL |
|
§ 45 odst. 1 |
(1) Klamavou reklamou je reklama, která jakkoli, a to i svým způsobem předvedení, uvádí v omyl nebo by mohla uvést v omyl osoby, na které se obrací nebo které zasáhne, a která je pro svoji klamavou povahu způsobilá ovlivnit jejich hospodářské chování nebo která z těchto důvodů způsobí nebo může způsobit újmu jinému soutěžiteli.
|
31984L0450 |
čl.2 odst. 2 |
"klamavou reklamou" jakákoli reklama, která jakýmkoli způsobem, včetně prezentace, klame nebo může pravděpodobně klamat osoby, kterým je určena nebo ke kterým se dostane, a která pro svoji klamavou povahu pravděpodobně ovlivní jejich ekonomické chování nebo která z těchto důvodů poškodí nebo může poškodit konkurenta; |
PL |
|
§ 45 odst. 3 |
(3) Pro určení, zda je reklama klamavá, je třeba přihlížet ke všem jejím složkám, zejména:
|
31984L0450 |
čl. 3 |
Při určování, zda je reklama klamavá, je nutno uvažovat všechny její rysy a především jakékoli informace, které obsahuje o těchto jevech: a) charakteristiky zboží nebo služeb, jako je jejich dostup- nost, povaha, provedení, složení, metoda a datum výroby nebo dodávky, vhodnost k použití, druhy použití, množství, specifikace, geografický nebo komerční původ nebo výsledky, které lze očekávat od jejich použití, nebo výsledky a věcné rysy zkoušek nebo prověrek prováděných na zboží nebo službách; b) cena nebo způsob, jakým je cena vypočtena, a podmínky, za kterých je zboží dodáváno nebo služby poskytovány; c) podstata, charakteristické rysy a pravý stav věcí inze- renta, jako jeho totožnost a jmění, jeho kvalifikace a držení průmyslových, komerčních nebo intelektuálních vlastnických práv nebo jeho ceny a vyznamenání. |
PL |
|
§ 67a odst. 1 |
(1) Ke smlouvě, na jejímž základě dochází k převodu podniku nebo jeho části, k nájmu podniku nebo jeho části nebo k jiné dispozici, jejíž důsledky jsou obdobné přeměně společnosti, aniž však zaniká převádějící společnost, musí být udělen písemný souhlas společníků nebo valné hromady společnosti jako při fúzi sloučením.
|
31978L0855
31982L0891 |
čl. 31
čl. 25 |
Jestliže legislativa členského státu umožňuje jednu z operací stanovených v článcích 2, 24 nebo 30, aniž by převádějící společnosti přestaly existovat , jsou v příslušných případech použitelné kapitola II, s výjimkou článku 19 odst.1 c) , a kapitoly III a IV.
Pokud legislativa členského státu umožní jednu z operací stanovených v článku 1 aniž by rozdělená společnost zanikla, jsou použitelné kapitoly I,II a III, s výjimkou článku 17 odstavec 1 bod c).
|
PL |
|
§ 75c odst. 1 |
(1) Evropské hospodářské zájmové sdružení založené podle nařízení Rady se sídlem na území České republiky a zapsané do obchodního rejstříku je právnickou osobou. Pro evropská sdružení, jejichž sídlo uvedené ve smlouvě je na území České republiky, platí kromě nařízení Rady v rozsahu stanoveném nařízením Rady právní řád České republiky. Nelze-li některé otázky právního postavení evropského sdružení, které má sídlo na území České republiky, řešit podle nařízení Rady a dílu IA této hlavy, řeší se podle dílu I.
|
31985R2137 |
čl. 1 odst. 3
čl. 2 odst. 1 |
Členské státy stanoví, zda sdružení registrovaná v jejich rejstřících podle článku 6 nabývají či nenabývají charakteru právnických osob. V souladu s ustanoveními tohoto nařízení bude zákonem, platným na jedné straně pro smlouvu o založení sdružení, s výjimkou záležitostí souvisejících se statutem nebo způsobilostí fyzických osob a se způsobilostí právnických osob, a na druhé straně pro vnitřní organizaci sdružení, interní zákon státu, v němž je oficiální adresa sdružení, jak je dána smlouvou o založení tohoto sdružení. |
PL |
|
§ 75c odst. 2 až 4 |
(2) Do obchodního rejstříku se zapisuje evropské sdružení, které má sídlo na území České republiky. Do obchodního rejstříku se zapisuje též pobočka evropského sdružení, které má sídlo mimo území České republiky, je-li zřízena na území České republiky.
(3) Návrh na zápis evropského sdružení do obchodního rejstříku podávají společně všechny osoby, které podepsaly smlouvu o založení evropského sdružení. Návrh na zápis pobočky evropského sdružení do obchodního rejstříku podle odstavce 2 podává evropské sdružení, jehož je pobočka organizační složkou.
(4) Do obchodního rejstříku se zapisují kromě údajů uvedených v nařízení Rady údaje o jednateli nebo jednatelích evropského sdružení uvedené v § 28 odst. 1 písm. e) a o likvidátorovi nebo likvidátorech uvedené v § 28 odst. 6 a jedná-li se o zápis pobočky evropského sdružení, údaje uvedené v § 28 odst. 3 písm. f). Listiny uvedené v nařízení Rady se ukládají do sbírky listin obchodního rejstříku. |
31985R2137 |
čl. 7
čl. 10
čl. 39 odst. 1 |
Smlouva o založení sdružení musí být zaevidována v rejstříku citovaném v článku 6. V tomto rejstříku musí být zaevidovány také následující doklady a údaje: (a) všechny doplňky ke smlouvě o založení sdružení, včetně změn ve složení sdružení; (b) oznámení o zřízení nebo uzavření jakékoliv instituce sdružení; (c) jakékoliv soudní rozhodnutí, kterým se stanovuje nebo vyhlašuje neplatnost sdružení v souladu s článkem 15; (d) oznámení o jmenování manažera nebo manažerů sdružení, jejich jmen a eventuálních dalších identifikačních údajích, požadovaných zákonem členského státu, v němž je registrace provedena, oznámení, že mohou jednat samostatně nebo že musí jednat společně a o ukončení manažerské funkce; (e) oznámezí o postoupení členství v sdružení, nebo jeho podílu, podle článku 22 (1); (f) jakékoliv rozhodnutí členů, které nařizuje nebo stanovuje likvidaci sdružení, podle článku 31, nebo jakékoliv soudní rozhodnutí, které nařizuje takovou likvidaci, podle článků 31 nebo 32; (g) oznámení o jmenování likvidátora nebo likvidátorů sdružení, citovaném v článku 35, jejich jména a další identifikační údaje, požadované zákonem členského státu, v němž se nachází předmětný rejstřík a oznámení o ukončení funkce likvidátora; (h) oznámení o ukončení likvivace sdružení, citovaném v článku 35 (2); (i) každý návrh na změnu oficiální adresy, citovanou v článku 14 (1); (j) všechny klauzule, které osvobozují nového člena od platby dluhů a dalších závazků, jež vznikly před jeho vstupem, podle článku 26 (2). Každá instituce sdružení, která je umístěna v jiném členském státu, než je oficiální adresa sdružení, musí být v tomto státu registrována. Pro účely této registrace musí sdružení zaevidovat v příslušném rejstříku tohoto členského státu kopie dokumentů, které musí být evidovány v rejstříku členského státu, v němž se nachází oficiální adresa sdružení, v případě potřeby spolu s překladem odpovídajícím praxi vedení rejstříku, v němž je instituce registrována. Členské státy musí určit rejstřík nebo rejstříky, které budou odpovědné za provádění registrací, citovaných v článcích 6 a 10 a musí stanovit pravidla pro vedení této registrace. Musí předepsat podmínky, podle nichž budou dokumenty citované v článcích 7 a 10 evidovány. Musí zajistit, že dokmenty a informace citované v článku 8 budou zveřejněny v příslušném úředním listě členského státu, v němž má sdružení svoji oficiální adresu a mohou předepsat způsob zveřejnění dokumentů a informací, citovaných v článku 8 ©. Členské státy musí také zajistit, že kdokoliv bude moci v příslušném rejstříku podle článku 6 nebo když to přichází v úvahu, podle článku 10, prohlédnout si dokumenty citované v článku 7 a získat, i poštou, jejich úplné nebo částečné kopie. Členské státy mohou stanovit poplatky za operace citované v předcházejících pododstavcích; tyto poplatky ale nesmí překročit administrativní náklady s těmito úkony spojené. |
PL |
|
§ 75c odst. 5 |
(5) Kromě údajů a listin, jejichž zveřejnění ukládá nařízení Rady, a které musejí být zveřejněny v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, musí být zveřejněn výrok a podstatný výtah z odůvodnění určený soudem z rozhodnutí soudu o neplatnosti evropského sdružení.
|
31985R2137 |
čl. 8
čl. 39 |
Následující údaje musí být zveřejněny, jak to sanovuje článek 39, v úřením listě citovaném v odstavci 1 tohoto článku: a) informace, které musí obsahovat smlouva o založení sdružení podle článku 5 a eventuelní doplňky k ní; b) číslo, datum, a místo registrace a také oznámení o ukončení této registrace; c) dokumenty a informace citované v článku 7 b) až j). Informace citované v a) a b) musí být zveřejněny v plném rozsahu. Dokumenty a informace citované v c) mohou být zveřejněny buď v plném rozsahu nebo ve formě výtahu, respektive formou odkazu na jejich zaevidování do rejstříku, v souladu s platnou národní legislativou. |
PL |
|
§ 75c odst. 6 |
(6) Firma evropského sdružení musí obsahovat dodatek „evropské hospodářské zájmové sdružení“ nebo „EHZS“. Přípustný je také dodatek vyjádřený v kterémkoliv z jazyků členských států Evropských společenství.
|
31985R2137 |
čl. 5 písm. a) |
Smlouva o založení sdružení musí obsahovat přinejmenším: a) jméno sdružení, před nímž nebo za nímž budou slova „evropské hospodářské zájmové sdružení“ nebo iniciály „GEIE“, pokud tato slova nebo iniciály už netvoří součást jména; |
PL |
|
§ 75d odst. 1 |
(1) Ustanovení § 196a platí pro evropské sdružení obdobně.
|
31985R2137 |
čl. 3 odst. 2 písm. d) |
Sdružení proto nesmí: … d) být využíváno společností k poskytnutí půjčky řediteli společnosti nebo jakékoliv osobě s ním spojené, jestliže je poskytování takových půjček omezeno nebo regulováno zákony členských států pro činnost firem. Sdružení nesmí být ani využíváno k převodu nějakého majetku mezi společností a ředitelem, nebo jakoukoliv osobou s ním spojenou, s výjimkou rozsahu, který povolují zákony členských států pro činnost firem. Pro účely tohoto ustanovení se pod pojmem poskytnutí půjčky myslí uzavření jakékoliv transakce nebo ujednání podobného účinku a majetkem se myslí movitý i nemovitý majetek; |
PL |
|
§ 75d odst. 2 a 3 |
(2) Členem evropského sdružení nebo jeho jednatelem může být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. Ustanovení § 194 odst. 7 platí přiměřeně.
(3) Členem nebo jednatelem evropského sdružení nemůže být právnická osoba, jejíž skutečný nebo deklarovaný předmět činnosti nebo podnikání je v rozporu se zákonem nebo veřejným pořádkem. |
31985R2137 |
čl. 4 odst. 4
čl. 19 odst. 1 |
Kterýkoliv členský stát může z důvodu veřejných zájmů v tomto státu zakázat nebo omezit členství v sdružení pro určité kategorie fyzických osob, společností, firem nebo jiných právnických osob. Sdružení musí být řízeno jednou nebo více fyzickými osobami, jenovanými k tomu ve smlouvě o založení sdružení, nebo rozhodnutím členů. Nikdo nemůže být manažerem sdružení, jestliže: - na základě zákona, který je pro něj platný, nebo - na základě interního zákona státu, v němž má sdružení svou oficiální adresu, nebo - na základě soudního nebo správního rozhodnutí, přijatého nebo uznaného členským státem nesmí být členem správního nebo řídícího orgánu společnosti, nesmí řídit podnik nebo nesmí působit jako manažer evropského hospodářského zájmového sdružení. |
PL |
|
§ 75d odst. 4 až 6 |
(4) Je-li členem evropského sdružení nebo jeho jednatelem právnická osoba, vykonává práva a povinnosti spojená s účastí v evropském sdružení její statutární orgán, popřípadě jím pověřený zástupce, který splňuje podmínky odstavce 2. (5) Osoba vykonávající funkci jednatele jménem právnické osoby podle předchozího odstavce odpovídá za výkon funkce stejně, jako fyzická osoba, která je jednatelem. (6) Povinnosti a odpovědnost jednatelů evropského sdružení se řídí přiměřeně § 135.
|
31985R1237 |
čl. 19 odst. 2 |
Členský stát může v případě sdružení, která jsou zaregistrována v jeho rejstřících podle článku 6, stanovit, že právnické osoby mohou být manažerem za podmínky, že tyto právnické osoby jmenují jednu nebo více fyzických osob, informace o nichž podléhají ustanovením článku 7 (d) o evidenční povinnosti, aby je reprezentovala. Jestliže členský stát tuto možnost využije, musí stanovit, že reprezentant nebo reprezentanti poneou odpovědnost, jakoby sami byli manažery předmětných sdružení. Omezení uložená v odstavci 1 se budou vztahovat i na tyto reprezentanty. |
|
|
§ 75e |
Členství v evropském sdružení zaniká také prohlášením konkursu na majetek společníka nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením jeho podílu v evropském sdružení nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu člena v evropském sdružení po právní moci usnesení o nařízení exekuce. V případě členství právnické osoby zaniká také okamžikem zániku této osoby bez právního nástupce.
|
31985R1237 |
čl. 28 odst. 1 |
Člen sdružení k němu přestává patřt, jestliže zemře nebo jestliže už nadále nesplňuje podmínky stanovené v článku 4 (1). Navíc může členský stát stanovit pro účely zákonů o likvidaci sdružení, končení činnosti, nesolventnosti nebo zastavení plateb, že člen přestává být členem sdružení v okamžiku stanoveném těmito zákony. |
PL |
|
§ 75f |
Pro ručení členů evropského sdružení platí obdobně ustanovení o ručení společníků veřejné obchodní společnosti.
|
31985R1237 |
čl. 24 odst. 1
|
Členové sdružení ponesou neomezenou společnou a nerozdílnou odpovědnost za své dluhy a ostatní závazky jakékoliv povahy. Důsledky takové odpovědnosti bude definovat národní zákon. |
PL |
|
§ 369a
|
(1) Úroky z prodlení ve vztazích mezi podnikateli nebo mezi podnikateli a státem, obcemi, vyššími územními samosprávnými celky nebo státními organizacemi vzniklých v souvislosti s úplatnými dodávkami zboží nebo služeb jsou splatné dnem následujícím po dni splatnosti ceny plnění nebo po uplynutí lhůty k placení ceny stanovených smlouvou. Není-li den splatnosti nebo lhůta k placení stanovena smlouvou, úroky z prodlení jsou splatné, aniž je zapotřebí výzvy k plnění a) po uplynutí 30 dnů od obdržení faktury nebo jiného obdobného vyúčtování dlužníkem nebo b) není-li možno určit datum obdržení faktury nebo jiného obdobného vyúčtování, po uplynutí 30 dnů od obdržení zboží nebo služby dlužníkem nebo c) obdrží-li dlužník fakturu nebo jiné obdobné vyúčtování dříve než zboží nebo službu, uplynutím 30 dnů po obdržení zboží nebo služby nebo d) ukládá-li zákon nebo smlouva převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiné obdobné vyúčtování před nebo při převzetí nebo ověření, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším dni. (2) Věřitel má právo ve vztazích podle odstavce 1 požadovat úroky z prodlení jenom za předpokladu, že splnil své smluvní i zákonné povinnosti a že neobdržel v okamžiku splatnosti dlužnou částku, ledaže by dlužník neodpovídal za prodlení. (3) Dlužník je povinen platit úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. (4) Odporuje-li dohoda smluvních stran ve vztazích podle odstavce 1 ustanovení odstavce 1 písm. b), c) a d), je neplatná a splatnost úroků z prodlení se řídí těmito ustanoveními, jestliže je s přihlédnutím ke všem okolnostem případu včetně obchodních zvyklostí a povahy výrobků nebo služeb zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli. Je přitom třeba přihlédnout k tomu, zda má dlužník objektivní důvod pro odchýlení se od uvedených ustanovení.
(5) Právnické osoby založené s cílem hájit zájmy podnikatelů se mohou domáhat, aby se podnikatel, který používá obecné obchodní podmínky, jež se týkají splatnosti a výše úroků z prodlení ve vztazích podle odstavce 1 a mají zneužívající povahu ve smyslu odstavce 4 vzhledem k věřitelům, tohoto jednání zdržel.
|
300L0035
|
čl. 2 odst. 1
čl. 3
|
Pro účely této směrnice „obchodní transakcí“ se rozumí transakce mezi podnikateli a veřejnými orgány, která vede k dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu, „veřejným orgánem“ je jakýkoli smluvní orgán nebo subjekt, jak je definován směrnicemi o veřejných zakázkách (č. 92/50/EHS, č. 93/36/EHS a č. 93/38/EHS). „Podnikatelem“ je jakákoli organizace, která provozuje nezávislé hospodářské nebo odborné aktivity, i když jsou tyto prováděny jedinou osobou;
Úrok z prodlení v případě opožděné platby
a) úrok z prodlení podle bodu d) se stává splatným dnem následujícím po datu nebo po uplynutí platební lhůty uvedené ve smlouvě; b) jestliže datum nebo platební lhůta není ve smlouvě stanovena, stává se úrok z prodlení splatným automaticky bez nutnosti upomínky: i) 30 dnů po datu, kdy dlužník přijal fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby; nebo ii) jestliže není datum přijetí faktury nebo jiného rovnocenného dokumentu vyzývajícího k provedení platby jednoznačné, 30 dnů po datu obdržení zboží nebo služeb; nebo iii) jestliže dlužník obdržel fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 dnů po obdržení zboží nebo služeb; nebo iv) jestliže přejímka nebo prohlídka zboží, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží nebo služby byly dodány v souladu se smlouvou, jsou prováděny podle zákona nebo v rámci smlouvy, a jestliže dlužník obdržel fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 dnů po pozdějším datu; c) věřitel má právo na úrok z prodlení, pokud: i) splnil své smluvní a zákonné povinnosti; a ii) neobdržel splatnou částku včas, kromě případu, kdy za takové prodlení není odpovědný dlužník; d) výše úroku z prodlení (“zákonná sazba”), kterou je dlužník povinen zaplatit, je součtem úrokové sazby použité Evropskou centrální bankou během své poslední refinanční operace, konané před prvním kalendářním dnem příslušného pololetí (“referenční sazba”) a nejméně sedmi procentních bodů (“navýšení”), pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. V členských státech, které se nepodílejí na třetí fázi hospodářské a měnové unie, je výše zmiňovaná referenční sazba dána odpovídající úrokovou sazbou stanovenou jejich centrální bankou. V obou případech se referenční sazba platná první kalendářní den dotyčného pololetí použije pro období následujících šesti měsíců; e) v případě, kdy dlužník není za prodlení odpovědný, je věřitel oprávněn požadovat vůči dlužníkovi přiměřenou náhradu za veškerých náklady spojené s vymáháním , které mu v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka vznikly. Tato náhrada nákladů musí ve vztahu k dluhu v daném případě respektovat zásady transparentnosti a proporcionality. Při dodržování výše uvedených zásad mohou členské státy, pokud jde o náhradu nákladů vymáhání, stanovit pro různé výše dluhu pevnou maximální částku. 2. Pro různé kategorie smluv definovaných vnitrostátním právem mohou členské státy stanovit lhůtu až do 60 dnů, po jejímž uplynutí se úrok z prodlení stává splatným, za předpokladu, že smluvním stranám zamezí překročení této lhůty nebo stanoví závaznou úrokovou sazbu úroku z prodlení, která výrazně překračuje zákonnou sazbu. 3. Členské státy zajistí, že dohoda o datu splatnosti nebo o důsledcích opožděné platby, která není v souladu s ustanoveními odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2, není vymahatelná nebo zakládá nárok na náhradu škody, jestliže při zvážení všech okolností případu, včetně dobrých obchodních zvyklostí a povahy zboží, je tato dohoda výrazně v neprospěch věřitele. Při určení, zda se jedná o dohodu výrazně v neprospěch věřitele, bude mimo jiné vzato v úvahu, zda má dlužník nějaké objektivní důvody odchýlit se od ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2. Je-li taková dohoda shledána hrubě nespravedlivou, použijí se zákonná ustanovení, pokud národní soud nestanoví jiné podmínky, které jsou spravedlivé. 4. V zájmu věřitelů a soutěžitelů členské státy zajistí existenci odpovídajících a účinných opatření proti dalšímu používání smluvních podmínek, které jsou hrubě nespravedlivé ve smyslu odstavce 3. 5. Opatření uvedená v odstavci 4 zahrnují ustanovení, jejichž prostřednictvím organizace, oficiálně uznané jako malý a středně velký podnik nebo mající na takovém podniku právní zájem, mohou v souladu s příslušným národním právem podat žalobu k soudu nebo k příslušnému správnímu orgánu ve věci smluvních podmínek navržených pro obecné použití, které jsou hrubě nespravedlivé ve smyslu odstavce 3, a tak použít vhodných a účinných prostředků bránících dalšímu používání těchto smluvních podmínek.
|
PL
|
|
728zd ObchZ
|
(6) V rámci soupojištění může být pojistná smlouva uzavřena mezi pojistníkem a vícepojistiteli, kteří uzavřeli vzájemnou dohodu o společném postupu při pojištění určitých pojistných rizik, a to jménem a na účet všech pojistitelů. Tato dohoda o společném postupu musí určit vedoucího pojistitele podle odstavce 1 nebo pověřit plněním povinností stanovených tímto zákonem vedoucímu pojistiteli společný orgán k tomuto účelu vytvořený nebo společně dohodnutého pojišťovacího makléře.
|
378L0473
392R3932 |
Čl. 2 a 7
Čl. 10 odst. 2 písm. a) Nařízení Komise 392R3932 78/473/EEC |
Článek 2 1. Tato směrnice se vztahuje pouze na ty případy soupojištění v rámci Společenství, které vyhovují následujícím podmínkám: a) riziko ve smyslu článku 1 odst. 1 je kryto jedinou smlouvou za jediné úhrnné pojistné na totéž období dvěma nebo více pojišťovacími podniky, dále označovanými jako "soupojistitelé", z nichž každý kryje pouze svoji vlastní část; jeden z těchto podniků je vedoucím pojistitelem; b) riziko se nachází uvnitř Společenství; c) pro účel krytí tohoto rizika je vedoucí pojistitel oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v První koordinační směrnici, tj. pohlíží se na něj jako na pojistitele kryjícího celé riziko; d) alespoň jeden ze soupojistitelů se účastní smlouvy prostřednictvím ústředí, agentury nebo pobočky založenými v jiném členském státě než ve státě vedoucího pojistitele; e) vedoucí pojistitel se plně ujme vedoucí úlohy v soupojištění, a zejména stanoví podmínky pojištění a sazby pojistného. 2. Ty případy soupojištění, které nesplňují podmínky stanovené v odst. 1, nebo které kryjí jiná rizika než ta, která jsou specifikována v článku 1, budou i nadále podléhat zákonům jednotlivých států platným v době, kdy tato směrnice nabude účinnosti. Článek 3 Právo podniků, které mají své ústředí v členském státu a které podléhají První koordinační směrnici a které splňují její požadavky, účastnit se soupojištění v rámci Společenství nesmí podléhat jiným ustanovením, než jsou ustanovení této směrnice. 4) OJ čís. L 228, 16. 8. 1973, str. 3 Článek 7 V případě likvidace pojišťovacího podniku, závazky vyplývající z účasti na smlouvách o soupojištění v rámci Společenství musí být splněny stejně jako závazky vyplývající z jiných pojistných smluv tohoto podniku, aniž by byla rozlišována státní příslušnost pojištěných a oprávněných osob. 2. Pro účely tohoto nařízení : a) skupiny soupojištění představují skupiny vytvořené pojišťovacími společnostmi, které : - souhlasí s uzavřením pojistné smlouvy pro krytí určitých odvětví rizik jménem a na účet všech účastníků pojištění, nebo - svěří uzavření pojistné smlouvy a správu pojištění určitých odvětví rizika svým jménem a na svůj účet společnému makléři nebo společnému orgánu pro tento účel vytvořenému;
|
PL
PL |
|
728zp ObchZ
|
Pojištění právní ochrany
(1) Pojištění právní ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto pojištěním v pojistné smlouvě dohodnutém rozsahu. (2) Pojistná smlouva musí zabezpečit pojištěnému pro zastupování a hájení jeho zájmů svobodu výběru právního zástupce. (3) Není-li pojištění právní ochrany předmětem samostatné pojistné smlouvy, musí být toto pojištění uvedeno ve i pojistné smlouvy uzavřené pro více
pojistných rizik (sdružená pojistná smlouva), ve které se
vymezí obsah a rozsah pojištění právní ochrany a uvede výše
pojistného za toto pojištění.
(4) Pojistitel musí zabezpečit, aby
(5) Pojistitel je povinen uzavřít s pojistníkem rozhodčí smlouvu podle zvláštního právního předpisu pro řešení sporů vyplývajících z pojištění právní ochrany, pokud o to pojistník při uzavření pojistné smlouvy požádá. (6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se nevztahuje na
|
378L0344 |
Čl. 1 až 8 Směrnice Rady 87/344/EEC |
Článek 1 Účelem této směrnice je koordinovat ustanovení obsažená v zákonech, nařízeních nebo správních předpisech týkajících se pojištění právní ochrany, jak je uvedeno v odst. 17 bodu A přílohy ke směrnici rady 73/239/EEC, aby se usnadnilo uplatňování svobody zakládat podniky, aby se pokud možno předešlo jakémukoli střetu zájmů vznikajícímu zejména ze skutečnosti, že pojistitel pojišťuje jinou osobu nebo pojišťuje osobu jak pro případ právních výloh tak i v jiném pojistném odvětví uvedeném v příloze, a jestliže by k takovému střetu došlo, umožnit jeho urovnání. Článek 2 1. Tato směrnice se použije na pojištění právní ochrany. Toto pojištění spočívá v závazku nést na základě zaplacení pojistného výlohy spojené s právním řízením a poskytovat další služby přímo spojené s tímto pojištěním, zejména s ohledem na: - zabezpečení náhrady za ztrátu, škodu nebo úraz utrpěný pojištěným, a to mimosoudním urovnáním nebo občanskoprávním nebo trestním řízením, - obhajování nebo zastupování pojištěného v občanskoprávním, trestním, správním nebo jiném řízení nebo v souvislosti s jakýmikoli na něj vznesenými nároky. 2. Tato směrnice se však nevztahuje: - na pojištění právní ochrany, jestliže se takové pojištění týká sporů nebo rizik vzniklých z provozu námořních plavidel nebo v souvislosti s ním, - na činnost provozovanou pojistitelem poskytujícím pojistnou ochranu občanskoprávní odpovědnosti za účelem obhajování zájmů nebo zastupování pojištěného při jakémkoli vyšetřování nebo řízení, je-li taková činnost současně vykonávána ve vlastním zájmu pojistitele v rámci takové pojistné ochrany, - jestliže se členský stát tak rozhodne na pojištění právní ochrany provozované pojistitelem asistence v jiné členské zemi než té, v níž pojištěný obvykle bydlí a kde toto pojištění tvoří část smlouvy pokrývající výhradně asistenci poskytovanou osobám, které se dostanou do nesnází na cestách, při pobytu mimo domov nebo při pobytu mimo své trvalé bydliště. V tomto případě musí být ve smlouvě jasně stanoveno, že se příslušná pojistná ochrana vztahuje pouze na okolnosti uvedené v předchozí větě a je doplňková k asistenci. Článek 3 1. Pojištění právní ochrany musí být předmětem smlouvy oddělené od smlouvy, uzavírané pro ostatní pojistná odvětví, nebo bude obsaženo ve i sdružené (jediné)
smlouvy, v níž bude specifikován charakter pojištění právní
ochrany a v níž bude uvedena, v případě, že to bude členský
stát požadovat, příslušná výše pojistného.
2. Každý
členský stát přijme potřebná opatření, která zajistí,
aby podniky zřízené na jeho území v souladu s možnostmi
zvolenými členským státem nebo, pokud s tím členský stát
souhlasí, podle své vlastní volby přijaly alespoň jedno z
těchto alternativních řešení:
a) podnik zajistí, aby
žádný z jeho zaměstnanců zabývajících se vyřizováním
nároků na úhradu výloh právní ochrany nebo právním
poradenstvím pro toto odvětví nevykonával současně podobnou
činnost v jiném odvětví provozovaném podnikem, pokud se jedná
o kompozitní podnik, bez ohledu na to, zda je podnik kompozitní
nebo specializovaný, v jiném podniku majícím finanční,
obchodní nebo administrativní vazby s prvním podnikem a
provozujícím jedno nebo více jiných odvětví
pojištění
uvedených ve směrnici 73/239/EEC;
b)
podnik pověří vyřizováním nároků na úhradu výloh právní
ochrany jiný podnik s vlastní právní subjektivitou. Tento
podnik bude uveden ve zvláštní smlouvě nebo
i
sdružené smlouvy zmíněné v odstavci 1. Jestliže tento podnik
s vlastní právní subjektivitou má vazby s jiným podnikem,
který provozuje jedno nebo více odvětví pojištění podle
bodu A přílohy ke směrnici 73/239/EEC, zaměstnanci podniku
zabývající se zpracováním nároků nebo právním
poradenstvím spojeným s tímto zpracováním nesmějí současně
vykonávat stejnou nebo podobnou činnost v jiném podniku.
Členský stát může stanovit stejné podmínky i pro členy
vedení podniku;
c) podnik smluvně zajistí pojištěnému
právo vybrat si od okamžiku, kdy mu vzniká vůči pojistiteli
právo na plnění, k ochraně svých zájmů dle své volby
právního zástupce nebo jinou osobu náležitě kvalifikovanou
podle národního práva.
3. Zájem osob majících pojištění
právní ochrany je podle této směrnice považován za
zabezpečený rovnocenným způsobem, ať je přijato jakékoliv
řešení.
Článek
4
1. Každá
smlouva pro pojištění výloh právní ochrany musí výslovně
uznávat následující:
a) je-li potřeba zapojit právního
zástupce nebo jinou osobu, která má podle národního práva
příslušnou kvalifikaci obhajovat, zastupovat pojištěného
nebo hájit jeho zájmy při vyšetřování nebo jiném řízení,
musí mít pojištěný možnost si takového právního zástupce
nebo jinou osobu svobodně vybrat;
b) pojištěný musí mít
možnost svobodně si vybrat právního zástupce, nebo jestliže
tomu dá přednost, v rozsahu umožněném národním právem
jakoukoliv jinou náležitě kvalifikovanou osobu k hájení svých
zájmů, kdykoli dojde ke střetu zájmů;
2. Právním
zástupcem se rozumí jakákoli osoba, oprávněná k provádění
své profesní činnosti podle jednoho z názvů uvedených ve
směrnici Rady 77/249/EEC ze dne 22. března 1977, k usnadnění
účinného vykonávání zásady svobody poskytování služeb
právníky 6) .
Článek 5 1. Kterýkoliv členský stát může poskytnout výjimku z uplatnění článku 4 odst. 1 pro pojištění právní ochrany, jsou-li splněny všechny následující podmínky: a) pojištění je omezeno na případy vzniklé při provozu silničních vozidel na území příslušného členského státu; b) pojištění je spojeno se smlouvou o poskytnutí asistence v případě nehody nebo poruchy silničního vozidla; c) pojistitel právní ochrany ani pojistitel asistence neprovozují žádný druh pojištění odpovědnosti; d) jsou přijata opatření, aby právní poradenství a zastupování obou stran v případě sporu bylo vykonáváno zcela nezávislými právníky, mají-li tyto strany pojištěnou právní ochranu u stejného pojistitele. 2. Výjimka poskytnutá podniku členským státem podle odst. 1 nemá vliv na uplatnění článku 3 odst. 2). Článek 6 Členské státy musí přijmout všechna náležitá opatření, aniž by bylo dotčeno právo na odvolání se k soudnímu orgánu, které může být dáno národním právem, k zajištění rozhodčího řízení nebo jiného postupu se srovnatelnými objektivními zárukami, aby v případě rozdílnosti názoru pojistitele právní ochrany a pojištěného mohlo být přijato rozhodnutí o způsobu urovnání sporu. Právo pojištěného na uplatnění tohoto postupu musí být uvedeno v pojistné smlouvě. Článek 7 Dojde-li ke střetu zájmů nebo k neshodě, pokud jde o urovnání sporu, pojistitel právní ochrany nebo tam, kde to přichází v úvahu kancelář pověřená vyřizováním nároků musí informovat pojištěného o - právu uvedeném ve článku 4, - možnosti využít postup uvedený v článku 6. Článek 8 Členské státy zruší všechny předpisy, zakazující na jejich území pojistiteli současné provozování pojištění výloh právní ochrany a jiných pojistných odvětví. |
PL |
|
728zzl ObchZ
|
Velká pojistná rizika v neživotním pojištění(1) Velkými pojistnými riziky se rozumí
b) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 14 a 15 podle zvláštního právního předpisu, c) pojistná rizika spadající do pojistných odvětví č. 3, 8, 9, 13 a 16 podle zvláštního právního předpisu, pokud pojištěný překročí nejméně 2 z následujících limitů: 1. úhrn rozvahy 6,2 milionu EUR, 2. čistý obrat 12, 8 milionu EUR, 3. průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců za zdaňovací období 250. (2) Jestliže pojištěný patří ke konsolidovanému celku s konsolidovaným účetnictvím, pak se překročení limitů podle odstavce 1 písm. c) posuzuje na základě konsolidovaných účetních závěrek. (3) Pojistná smlouva týkající se velkých pojistných rizik musí být uzavřena písemně. Od tohoto dílu se lze v této smlouvě odchýlit, vyžaduje-li to účel a povaha pojištění.
|
388L0357 |
Čl. 5 Směrnice Rady 88/357/EEC ve znění čl. 2 Směrnice Rady 90/618/EEC |
Článek 5 Čl. 5 První směrnice se doplňuje: "d) "velkými riziky" se rozumí: i) rizika zařazená pod odvětví 4, 5, 6, 7, 11 a 12 bodu A přílohy; ii) rizika zařazená pod odvětví 14 a 15 bodu A přílohy, jestliže je pojistník profesionálně zapojen do průmyslové nebo obchodní činnosti nebo do některého svobodného povolání a riziko se týká takové činnosti; iii) rizika zařazená pod odvětví 3, 8, 9, 13 a 16 bodu A přílohy, pokud pojistník překročí limity nejméně dvou z následujících tří hledisek: první etapa: do 31. prosince 1992: - celková bilance: 12,4 mil. ECU - čistý obrat: 24 mil. ECU - průměrný počet zaměstnanců v průběhu finančního roku: 500. druhá etapa: od 1. ledna 1993: - celková bilance: 6,2 mil. ECU - čistý obrat: 12,8 mil. ECU - průměrný počet zaměstnanců v průběhu finančního roku: 250. Pokud pojistník patří ke sdružení podniků s konsolidovaným účetnictvím ve smyslu směrnice 83/349/EEC 7) , uplatňují se výše uvedená kritéria na základě konsolidovaných účtů. Každý členský stát může doplnit kategorii uvedenou pod bodem iii) o rizika pojišťovaná profesionálními sdruženími, joint ventures nebo dočasnými seskupeními |
PL |
|
728zzm ObchZ
|
Právo platné pro pojistné smlouvy v neživotním pojištění
(3)Pokud pojistná smlouva obsahuje jedno nebo více pojistných rizik, která se nacházejí ve více členských státech, je pro účely tohoto zákona považována za několik pojistných smluv, z nichž každá se týká toho pojistného rizika nebo jeho části, které se nachází na území jednoho členského státu. (4)Sestává-li se stát z několika územních jednotek a v územní jednotce se závazkové vztahy řídí právními předpisy této územní jednotky, považuje se pro účely tohoto dílu každá taková územní jednotka za stát. (5) Ustanovení odstavců 1 a 3se použije pouze tehdy, jestliže zákon nestanoví, že pro pojistnou smlouvu musí být použito českého práva, nebo, jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém je umístěno pojistné riziko, nebo, jehož právní předpisy stanoví povinnost uzavřít pojištění, nestanoví použití svých právních předpisů bez ohledu na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná smlouva řídila.
|
388L0357 |
Čl. 7 Směrnice Rady 88/357/EEC |
Článek 7 1. Právo platné pro pojistné smlouvy zmíněné touto směrnicí a kryjící rizika nacházející se v členských státech se určí v souladu s následujícími ustanoveními: a) Pokud má pojistník své obvyklé sídlo nebo ústředí v členském státě, kde se nachází riziko, platí pro pojistnou smlouvu právo tohoto členského státu. Pokud to však právo tohoto členského státu připouští, smluvní strany mohou zvolit právo jiného státu. b) Pokud pojistník nemá své obvyklé sídlo nebo ústředí v členském státě, kde se nachází riziko, mohou smluvní strany zvolit uplatnění buď práva členského státu, kde se nachází riziko, nebo práva státu, kde má pojistník své obvyklé sídlo nebo ústředí. c) Pokud pojistník provozuje obchodní nebo průmyslovou činnost nebo svobodné povolání a smlouva kryje dvě nebo více rizik spojených s těmito činnostmi a nacházejících se v různých členských státech, rozšiřuje se svoboda volby práva platného pro smlouvy i na právo těchto členských států a státu, kde pojistník má své obvyklé sídlo nebo ústředí. d) Bez ohledu na ustanovení pod písm. b) a c), pokud členské státy zmíněné v uvedených odstavcích poskytují větší svobodu volby práva platného pro smlouvu, mohou smluvní strany této svobody využít. e) Bez ohledu na ustanovení pod písm. a), b) a c), pokud jsou rizika krytá smlouvou omezena na události, ke kterým dochází v jiném členském státě, než ve kterém se nachází riziko, jak je uvedeno v čl. 2 písm. d), mohou smluvní strany zvolit právo tohoto jiného státu. f) Pro rizika uvedená v čl. 5 písm. d) bod i) První směrnice mohou smluvní strany zvolit kterékoliv právo. 7) OJ čís. L 193, 18. 7. 1983, str. 1 g) Skutečnost, že v případech zmíněných pod písm. a) nebo f) zvolily strany některé právo, pokud všechny ostatní aspekty týkající se situace v době volby práva jsou spojeny pouze s jedním státem, nemůže mít žádný vliv na použití kogentních pravidel práva tohoto členského státu, to znamená pravidel, ze kterých právo daného státu nepřipouští odchylky ve smluvních ustanoveních. h) Volba práva zmíněná v předchozích ustanoveních tohoto článku musí být vyjádřena nebo projevena s dostatečnou určitostí podmínkami smlouvy nebo okolnostmi případu. Není-li tomu tak nebo pokud k volbě nedošlo, uplatní se na smlouvu právo státu, který je se smlouvou ze všech států zmíněných v příslušných výše uvedených ustanoveních tohoto článku v nejtěsnější spojitosti. Na oddělitelnou část smlouvy, která má s některým ze států uvedených v příslušných ustanoveních tohoto článku těsnější spojitost, může být jako výjimka uplatněno právo tohoto jiného státu. Pokud není zjištěno něco jiného, předpokládá se, že smlouva má nejtěsnější spojitost s členským státem, kde se nachází riziko. i) Sestává-li stát z několika územních jednotek, z nichž každá má svá zákonná ustanovení pro smluvní závazky, pak pro účely určení zákona uplatňovaného podle této směrnice se každá tato jednotka pokládá za stát. Členské státy, v nichž různé územní jednotky mají svá vlastní zákonná ustanovení pro smluvní závazky, nejsou povinny uplatňovat opatření této směrnice na rozpory, které vznikají mezi zákony těchto jednotek. 2. Tento článek neomezuje použití pravidel zákonných ustanovení o soudech tam, kde jsou závazná, bez ohledu na právo, které by jinak pro smlouvu platilo. Pokud tak stanoví právo členského státu, kogentní právní ustanovení členského státu, ve kterém se nachází riziko, nebo členského státu, který stanoví povinnost uzavřít pojištění, mohou být uplatňována pouze tehdy, když podle práva těchto států, tato ustanovení musí být použita bez ohledu na to, které právo platí pro smlouvu. Pokud smlouva kryje rizika, která se nacházejí ve více než jednom členském státě, je smlouva pro účely aplikace tohoto odstavce pokládána za několik smluv, z nichž každá se týká pouze jednoho členského státu. 3. S výhradou předcházejících odstavců uplatňují členské státy na pojistné smlouvy zmíněné touto směrnicí svá obecná ustanovení mezinárodního práva soukromého týkající se smluvních závazků. |
PL |
|
728zzn ObchZ
|
Právo platné pro pojistné smlouvy v životním pojištění(1) Pro pojistné smlouvy uzavírané v životním pojištění se použije právního řádu členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, ve kterém má pojistník bydliště, jestliže nebylo účastníky pojistné smlouvy zvoleno použití jiného právního řádu. (2) Sestává-li se stát z několika územních jednotek a v územní jednotce se závazkové vztahy řídí právními předpisy této územní jednotky, považuje se pro účely tohoto dílu každá taková územní jednotka za stát. (3) Ustanovení odstavce 1 se použije pouze tehdy, jestliže zákon nestanoví, že pro pojistnou smlouvu musí být použito českého práva, nebo jestliže právní řád jiného členského státu, ve kterém má pojistník bydliště, nestanoví použití svých právních předpisů bez ohledu na to, kterým právním řádem by se jinak pojistná smlouva řídila. |
390L0619 |
Čl. 4 Směrnice Rady 90/619/EEC |
Článek 41. Jako právo platné pro smlouvy týkající se činností uvedených v První směrnici se použije právo členského státu závazku. Dovoluje-li to však právo tohoto státu, mohou strany zvolit právo státu jiného. 2. Je-li pojistník fyzickou osobou a má své obvyklé bydliště v jiném členském státě než kterého je občanem, mohou strany zvolit právo státu, jehož je občanem. 3. Sestává-li stát z několika územních jednotek, z nichž každá má svá zákonná ustanovení pro smluvní závazky, pak pro účely určení zákona, uplatňovaného podle této směrnice, se každá tato jednotka pokládá za stát. Členské státy, v nichž různé územní jednotky mají svá vlastní zákonná ustanovení pro smluvní závazky, nejsou povinny uplatňovat opatření této směrnice na rozpory, které vznikají mezi zákony těchto jednotek. 4. Tento článek nesmí omezovat použití ustanovení zákonů o soudech tam, kde jsou závazná, bez ohledu na právo, které by jinak pro smlouvu platilo. Pokud to stanoví zákony členského státu, závazná zákonná ustanovení členského státu závazku mohou být uplatňována jen v případech, pokud podle práva tohoto členského státu tato ustanovení musí být použita bez ohledu na to, který zákon platí pro smlouvu. 5. S výhradou předcházejících odstavců uplatňují členské státy na pojišťovací smlouvy uvedené v této směrnici svá obecná ustanovení soukromého mezinárodního práva týkající se smluvních závazků.
|
|
|
728zzo ObchZ
|
Pojištění v rámci volného poskytování služeb
(4) Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny následující informace
1. obchodní firma a právní forma pojistitele, 2. jméno členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, kde má pojistitel svoje sídlo a tam, kde to přichází v úvahu, adresa organizační složky podniku pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, 3. sídlo pojistitele, popř. agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu. b) o závazku: 3. definice všech pojistných plnění a všech opcí, 4. doba platnosti pojistné smlouvy, 5. způsoby zániku pojistné smlouvy, 6. způsoby placení pojistného a vymezení pojistné doby, 7. způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, 8. způsob určení výše odkupného, 9. informace o výši pojistného za každé sjednané pojištění, včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno, 10. v případě pojištění vázaného na investiční podíly musí být sděleny definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, 11. uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, 12.podmínky týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, 13. obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému typu pojištění, 14. způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, 15. právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. (5) Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznamovány informace:
(6) Informace podle odstavce 4 a 5 musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Tyto informace mohou být poskytnuty i v jiném než českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito.
|
392L0096392L0096 |
Čl. 31 Směrnice Rady 92/96/EEC
II Směrnice Rady 92/96/EEC
|
Článek 311. Dříve než se uzavře pojistná smlouva musí být pojistníkovi sděleny alespoň informace uvedené v bodě A přílohy II. 2. Pojistník musí být průběžně informován po celou dobu trvání smlouvy o všech změnách týkajících se informací uvedených v bodě B přílohy II. 3. Členský stát závazku může požadovat, aby pojišťovací podniky poskytovaly další informace mimo ty, které jsou uvedeny v příloze II, jen pokud je to nezbytné pro to, aby pojistník správně pochopil základní prvky závazku. 4. Podrobné prováděcí předpisy pro uplatnění tohoto článku a přílohy II budou stanoveny členským státem závazku.
INFORMACE PRO POJISTNÍKY Následující informace, které musejí být pojistníkovi oznámeny před uzavřením smlouvy (A) nebo během trvání smlouvy (B), musejí být poskytnuty jasným a přesným způsobem, písemně, v úředním jazyku členského státu závazku. Nicméně tyto informace mohou být i v jiném jazyku, pokud to pojistník požaduje a právo členského státu to dovoluje nebo pokud má pojistník možnost volby práva, které bude použito. A. Před uzavřením smlouvy:Informace o pojišťovacím podniku (a) 1 Jméno podniku a jeho právní forma (a) 2 Jméno členského státu, kde je ústředí a pokud to přichází v úvahu, kde se nachází agentura nebo pobočka, která uzavírá smlouvu (a) 3 Adresa ústředí a pokud to přichází v úvahu, agentury nebo pobočky, která uzavírá smlouvu Informace o závazku (a) 4 Definice všech pojistných plnění a všech opcí (a) 5 Trvání smlouvy (a) 6 Způsoby ukončení smlouvy (a) 7 Způsoby placení pojistného a doba placení pojistného (a) 8 Způsoby výpočtu a rozdělení bonusů (a) 9 Naznačení hodnot odbytného a redukcí a rozsah zaručení jejich výše (a) 10 Informace o pojistném za každé pojistné plnění, a to jak hlavní plnění, tak doplňkové plnění,kde to přichází v úvahu (a) 11 U pojistek vázaných na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění (a) 12 Označení povahy podkladových aktiv pro pojistky vázané na investiční podíly (a) 13 Úprava podmínek týkajících se období pro odstoupení od smlouvy (a) 14 Obecné informace o daňových záležitostech, které se vztahují k danému typu pojistky (a) 15 Způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo osob oprávněných k pojistnému plnění v záležitostech smluv včetně, pokud to přichází v úvahu, existence instituce pro stížnosti, aniž by se to dotklo práva obrátit se na soud (a) 16 Právo platné pro smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. B. Během trvání smlouvyNavíc ke všeobecným a zvláštním pojistným podmínkám pojistník musí dostávat během trvání smlouvy tyto informace: Informace o pojišťovacím podniku (b) 1. Jakákoliv změna ve jméně podniku, v jeho zákonné formě, nebo adrese jeho ústředí, a pokud to přichází v úvahu, agentury nebo pobočky, která uzavřela smlouvu Informace o závazku (b) 2 Veškeré informace uvedené v bodě (a) 4 až (a) (12) pod A v případě nějaké změny v pojistných podmínkách nebo při změně práva, kterým se smlouva řídí (b) 3 Každý rok informace o stavu bonusů. |
PL |
|
§ 728zzp ObchZ
|
Povinné pojištění uložené členským státem nebo státem Evropského hospodářského prostoru(1) Stanoví-li právní předpis členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru povinné pojištění, je tato povinnost splněna pouze tehdy, je-li pojistná smlouva uzavřena v souladu se zvláštními právními předpisy členského státu nebo státu Evropského hospodářského prostoru, které se týkají tohoto pojištění. Nachází-li se pojistné riziko na území více těchto států, platí pro pojistnou smlouvu právo toho státu, který povinné pojištění ukládá. (2) Je-li v členském státě nebo ve státě Evropského hospodářského prostoru, který ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, uložena pojistiteli povinnost oznámit oprávněným orgánům jakýkoli zánik pojištění, pak tento zánik může být vůči poškozeným třetím osobám pojistitelem namítán pouze za podmínek stanovených právními předpisy tohoto státu.
|
388L0357 392L0049 |
Čl. 8 Směrnice Rady 88/357/EEC, ve znění Směrnice Rady 92/49/EEC
|
Článek 8 1. Podle podmínek stanovených tímto článkem mohou pojišťovací podniky nabízet a uzavírat smlouvy o povinném pojištění v souladu s ustanoveními této směrnice a První směrnice. 2. Pokud členský stát ukládá povinnost uzavřít pojištění, vyhovuje smlouva této povinnosti pouze pokud je v souladu se specifickými ustanoveními týkajícími se tohoto pojištění, která přijal daný stát. 3. Pokud v případech povinného pojištění si navzájem odporují právo členského státu, kde se nachází riziko, a právo členského státu ukládajícího povinné pojištění, platí právo posledně uvedeného státu. 4. a) S výhradou pododstavců pod písm. b) a c) tohoto odstavce, čl. 7 odst. 2 třetí pododstavec platí tehdy, poskytuje-li smlouva krytí v několika členských státech, z nichž alespoň jeden ukládá povinnost uzavřít pojištění. b) Členský stát, který ke dni vyhlášení této směrnice vyžaduje, aby každý podnik sídlící na jeho území získal souhlas s všeobecnými a zvláštními podmínkami svého povinného pojištění, může odchylně od článků 9 a 18 rovněž požadovat, aby tyto podmínky byly schváleny i každému pojišťovacímu podniku, který na jeho území nabízí takové krytí podle podmínek stanovených v čl. 12 odst. 1. c) Členský stát může odchylně od čl. 7 stanovit, že právo platné pro smlouvu o povinném pojištění je právo státu, který ukládá povinnost uzavřít pojištění. d) Pokud v členském státě, který ukládá povinnost uzavřít pojištění, musí pojistitel oznámit oprávněným orgánům jakýkoliv zánik krytí, může být tento zánik namítán vůči poškozeným třetím osobám pouze za okolností stanovených právními předpisy tohoto státu. 5. a) Každý členský stát sdělí Komisi rizika, na něž se podle jeho právních předpisů vztahuje povinné pojištění, přičemž uvede:
b) Komise publikuje údaje uvedené v pododstavci pod písm. a) v "Official Journal of the European Communities" (Úředním věstníku Evropských společenství). c) Členský stát přijímá jako potvrzení o splnění povinnosti uzavřít pojištění osvědčení, jehož obsah je v souladu s pododstavcem pod písm. a) druhá odrážka. |
PL |
|
§ 24 odst. 1 písm. d) a e) zákona o přestupcích |
(Přestupku se dopustí ten, kdo) d) poruší povinnost uvádět na všech dopisech, objednávkách a obdobných listinách evropského hospodářského zájmového sdružení (dále jen "evropské sdružení") firmu evropského sdružení, sídlo, označení soudu, který rozhodl o zápisu do obchodního rejstříku, spisovou značku, popřípadě údaj o tom, že osoby, které jsou statutárními orgány nebo členy statutárních orgánů, mohou jednat pouze společně, nebo údaj o tom, že je evropské sdružení v likvidaci, e) poruší povinnost uvádět na všech dopisech, objednávkách a obdobných listinách pobočky evropského sdružení, které má sídlo mimo území České republiky, pokud vyvíjí činnost na území České republiky, údaje podle písmene d) a údaje o zápisu pobočky do obchodního rejstříku, f) používá při podnikání obchodní podmínky, které mají zřejmě zneužívající povahu ve vztahu k věřiteli ve smyslu § 369a obchodního zákoníku. |
31985R2137
300L0035
|
čl 39 odst. 3 čl.25
čl. 3 |
Členské státy musí stanovit příslušné sankce........ v případě nesplnění článku 25. (Dopisy, formuláře objednávek a podobné dokumenty musí v čitelné formě obsahovat: (a) název sdružení, před nímž nebo za nímž musí být uvedena slova "Evropské ekonomické zájmové sdružení" nebo iniciály "EEIG", pokud se už tato slova či iniciály nevyskytují v samotném názvu; (b) místo rejstříku, citovaném v článku 6, u něhož je sdružení zaregistrováno, spolu s číslem zápisu sdružení v tomto rejstříku; (c) oficiální adresu sdružení; (d) když to přichází v úvahu, že manažeři musí jednat společně; (e) když to přichází v úvahu, že sdružení je v likvidaci podle článků 15, 31, 32 nebo 36. Výše citované údaje musí uvést každá instituce sdružení, když je v souladu s článkem 10 zaregistrována, spolu s údaji o její vlastní registraci, o dokumentech citovaných v prvním odstavci tohoto článku, které tato instituce vydala.) |
PL |
|
§ 25 odst.2 ZOS |
(2) Návrh na zahájení řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů může podat a účastníkem takového řízení může být i sdružení, v jehož stanovách jsou uvedeny tyto cíle. |
31998L0027 |
čl. 2 odst. 1 čl. 3 |
Členské státy určí příslušné soudy nebo správní úřady pro rozhodování o právních prostředcích podávaných kvalifikovanými orgány ve smyslu článku 3. Pro účely této směrnice se výrazem ”kvalifikovaný orgán” rozumí každý orgán nebo organizace, který (á) byl(a) zřízen(a) řádně podle práva členského státu a má oprávněný zájem zajistit dodržování ustanovení podle článku 1, |
|
|
Číslo předpisu (kód Celex) |
Název předpisu ES |
3200L0043 |
směrnice Rady č. 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ |
32000L0078 |
směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví rámec pro rovné zacházení v případě zaměstnání nebo povolání |
31998L0027 |
směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/27/ES, o žalobách na zdržení pro ochranu zájmů spotřebitelů |
31984L0450 31997L0055 |
směrnice Rady 84/450/EHS, o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se klamavé reklamy (31984L0450), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES, kterou se mění směrnice č. 84/450/EHS, o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu |
32000L0035 |
směrnice č. 2000/35/ES o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích |
31985R2137 |
nařízení č. 2137/85 o evropském hospodářském zájmovém sdružení |
31978L0855 |
směrnice č. 78/855/ES vycházející z článku 54 odstavec 3 g) smlouvy a týkající se fúzí akciových společností |
31982Ł0891 |
směrnice č. 82/891/ES vycházející z článku 54 odstavec 3 bod g) smlouvy a týkající se rozdělení akciových společností |
31978L0473 |
směrnice Rady 78/473/ES týkající se soupojištění a čl. 10 odst. 2 písm. a) |
31992R3932 |
Nařízení Komise č. 92/3932/ES týkající se soupojištění provozovaného pojišťovacími pooly |
31987L0344 |
směrnice Rady 87/344/ES týkající se pojištění právní ochrany |
31988L0357 |
směrnice Rady 88/357/ES týkající se definice velkých rizik |
31988L0357 |
směrnice Rady 88/357/ES týkající se práva platného pro pojistné smlouvy uzavírané v neživotním pojištění |
31990l0619 |
směrnice Rady 90/619/ES týkající se práva platného pro pojistné smlouvy uzavírané v životním pojištění |
31992L0096 |
směrnice Rady 92/96/ES týkající se povinnosti sdělovat informace zájemci před uzavřením pojistné smlouvy a pojistníkovi během jejího trvání |
31988L0357 |
směrnice Rady 88/357/ES, ve znění Směrnice Rady 92/49/ES, týkající se podmínek pro uzavírání pojistných smluv v případě, kdy se jedná o povinné pojištění uložené členským státem |
31992L0096 |
přílohy II. směrnice Rady 92/96/ES týkající se rozsahu informací, které musí být sděleny zájemci před uzavřením pojistné smlouvy a pojistníkovi během jejího trvání |