Smyslem navrhované právní úpravy je dosáhnout postupně výrazných úspěchů v boji proti krácení daňových příjmů a vytvoření rovných podmínek pro podnikání, zvýšení ochrany spotřebitelů, omezení nelegálních dovozů zboží a zavedení jednoduchých a přehledných pravidel pro působení subjektů na vnitřním trhu s maximálním využití současné techniky pro podstatné zvýšení efektivity kontrolní činnosti s minimálním nárůstem pracovníků státní správy.
Je známo, že v současnosti je v oblasti hotovostních plateb krácení příjmů vzhledem k množství daňových subjektů, rozsahu obchodovaných komodit, anonymitě převážné části zákazníků a snadnosti, s jakou mohou probíhat obchodní operace bez jakékoliv evidence či registrace, nejobvyklejší metodou daňových úniků, nadto i metodou nejobtížněji prokazatelnou a postižitelnou.
Logika navrhovaného zákona vychází z uplatnění několika základních principů pro vytvoření systémových „rovných“ podmínek pro podnikání, zpracování a ochrany dat :
1. Princip rovnosti a daňové spravedlnosti :
a) mezi obchodníky – provozní a obchodní podmínky klasických „kamenných“ obchodů a tržnic, stánků a pod., kde se často prodává zboží nelegální, neproclené a neschválené, s pochybnou zárukou a bez zaručeného servisu, jsou nesrovnatelné - důsledkem letitého „neřešení“ dosavadního stavu je mj. značná likvidace části textilní a obuvnické výroby i obchodu, což rozhodně není přirozený důsledek „normální“ tržní konkurence. Zavedení navrhovaného zákona efektivně postihne značnou část tzv. stínové, tj. doposud nezdaněné ekonomiky, jejíž rozsah se podle neoficiálních odhadů ČNB pohybuje kolem 10 % a v konečném důsledku tento návrh zákona chrání všechny poctivé obchodníky, výrobce i spotřebitele a současně vytváří podmínky pro snížení daní v budoucnosti;
b) mezi občany - (mezi zaměstnanci a zaměstnavateli) - převážná část občanů v aktivním věku jsou „zaměstnanci“, kteří mají automaticky své daňové povinnosti splněny - odvádí je zaměstnavatel a pravidla jsou definována zákony. Naproti tomu ve sféře podnikatelů a zaměstnavatelů, zejména v oblasti hotovostních plateb a příjmů, jsou pravidla neprůhledná a téměř nekontrolovatelná a tím jsou vytvořeny podmínky pro různé manipulace s daněmi v částkách několikanásobně vyšších než u zaměstnanců. Předložený návrh zákona na základě průhledných a rovných informací z fiskální pokladny umožní stanovit společenské pravidlo - platit daně musí všichni, ale každý na „své“ úrovni a ve správně „vyměřené“ výši. Tady zákon oslovuje každého občana, protože pokud sám umožní daňové úniky prodejem mimo pokladnu, šidí stát a v konečném efektu hlavně sám sebe !
2. Princip měřitelnosti :
Aby stát mohl „spravedlivě“ vyměřit daň (jak daň z příjmu, tak DPH), musí ji nejdříve „spravedlivě“ změřit ! Toto dosavadní legislativa v oblasti hotovostních plateb neumožňuje, neboť dosud platný zákon č.337/1992 Sb, § 39 odst. 2 ukládá sice evidenci denních tržeb, avšak bez jakékoliv další specifikace a navíc poslední (nesystémovou) novelou Živnostenského zákona byla zrušena povinnost vydávat pravidelně paragony (pouze na vyžádání) - a výsledkem je, že bohužel není co kontrolovat neboť celá příjmová oblast výkaznictví povinných subjektů z pohledu hotovostních plateb „funguje“ až do současnosti na principu „dobrovolnosti“.
Na těchto faktech nic nezmění ani skutečnost, že značná část subjektů již „dobrovolně“ používá elektronické (nefiskální) pokladny hlavně z vlastních provozních důvodů, neboť z pohledu státu zde není žádná záruka, že údaje z těchto pokladen jsou ve stejné výši přeneseny do účetnictví - neexistuje v současnosti povinnost kopie ani archivace vydaných dokladů ! A právě oblast hotovostních plateb je rozhodující a současně téměř nekontrolovatelnou! Občanská veřejnost plně akceptuje elektroměry, vodoměry, měřiče rozvodu tepla aj. jako spravedlivé měřiče. V tomto směru je fiskální pokladna „spravedlivý měřič daně“.
3. Princip nezávislosti :
Fiskální paměť je zabudována výrobcem na každé pokladně bez ohledu na typ pokladny a způsob jejího provozu - autonomní nebo v počítačové síti ( u PC sestav je to „fiskální tiskárna“ pokladních bloků ) - a všechny relevantní data vznikající při obchodních operacích jsou plně automaticky přejímány do systému fiskální paměti. Bez splnění této záznamní podmínky tiskárna nesmí vydat platný pokladní blok, což m.j. bude jedním z hlavních bodů certifikace všech „fiskálních“ zařízení. Komunikace s fiskálním zařízením je z tohoto pohledu pouze jednosměrná a začíná (a také končí) příkazem „vytiskni pokladní blok“, přičemž platí rovnice mezi celkovou cenou právě tištěného pokladního bloku, údajem na zobrazovacím zařízení (displeji pro spotřebitele) a hodnotou zapsanou do systému fiskální paměti! S takto pořízeným záznamem již nelze manipulovat (ani na úrovni špičkového programátora) - „oprávněnou“ opravu případné chyby obsluhy lze provézt pouze dalším záznamem s opravnými údaji a hodnotami.
Z fiskálního hlediska je další zpracování pořízených dat na pokladně (včetně dalších obchodně provozních, statistických a skladových údajů) podružné a nepodstatné a slouží pouze pro vlastní evidenci a kontrolu povinnému subjektu a je přitom zcela lhostejné, zda a jakým způsobem se tato data z pokladny „přenášejí“ (PC sít‘, disketa, modem - podle typu zařízení).
Z uvedeného je zřejmé, že pro fiskální účely se data „zpracují“ přímo na pokladním místě kde vznikly a tím je deklarována absolutní nezávislost na aplikačním a provozním software. Navrhovaný systém technicky a spolu s dalšími ochrannými prvky zcela znemožňuje krácení obratu a zkreslování daní. Jediný způsob „jak obejít“ tento systém je realizovat prodej mimo pokladnu bez vydání platného dokladu - to je však očividně kontrolovatelné a v tomto směru zákon vytváří podmínky pro účinnou kontrolu přímo zákazníkem.
4. Ochrana dat - zapsaná data do fiskální paměti jsou několikanásobně jištěny :
a) elektronicky - technologický princip fiskální paměti umožňuje pouze elektronický zápis a čtení zapsaných dat (zpravidla přes „šifrovací“ modul výrobce) - změny a výmazy jsou z technického principu používaných elektronických pamětí vyloučeny. Zápis ochranného znaku - LOGOTYPU (provádí pouze výrobce a nelze jej zadat z běžné klávesnice) a DKP - daňový kód pokladny (analogie SPZ u automobilu) a servisní kniha (analogie s technickým průkazem automobilu) spolu tvoří jednoznačnou identifikaci „zaregistrované“ pokladny u finančního úřadu, ze které bude odvedena správná daň včetně případné DPH - uvedené údaje se vždy tisknou na platné pokladní bloky. Navíc je zákonem požadována konstrukce pokladny s fyzickým i logickým oddělením fiskální paměti, zajištění proti výpadku napájení a tvorba interního kontrolního čísla samostatně pro každý zápis závěrky. Klíč výpočtu tohoto kontrolního čísla je ponechán na výrobci pokladny, takže lze oprávněně předpokládat, že jednotlivé typy certifikovaných pokladen budou v tomto směru odlišné, což dále znemožňuje neoprávněnou manipulaci s pořízenými daty na fiskální pokladně.
b) mechanicky - fiskální paměť s příslušenstvím je vždy zatavena do neprůhledného pouzdra, které je nerozebíratelně spojeno se základním rámem pokladny, odděleně od ostatní elektroniky hlavně ze servisních důvodů a fyzický přístup znemožňuje centrální stahovací šroub plombovaný speciální plombou, která slouží jako technická nebo úřední uzávěra.
Úmyslné vyřazení fiskální paměti z činnosti je možné pouze fyzickou destrukcí paměti - pokud však není zcela mechanicky zničená, je „čitelná“ v jiném technickém zařízení požadovaném tímto zákonem - v tomto případě je však nutná spolupráce servisního střediska.
5. Použitelnost - výtěžnost dat z fiskální paměti a působení zákona :
a) zapisovaná data do fiskální paměti obsahují jak detailní denní záznamy, tak každodenně kumulované údaje, které se vypisují na tiskovém výpisu každé závěrky - to umožňuje zachovat kontinuitu důležitých fiskálních dat i v případě zcizení či úplného zničení pokladny,
b) kumulované údaje poskytují velmi rychle (řádově desítky vteřin) přesné údaje pro výpočet daně z příjmu, daně z přidané hodnoty a celkovém obratu - denní údaje jsou pro průběžné kontroly, evidenci a dohledání případných rozdílů,
c) podstatné rozšíření a zvýšení účinnosti kontroly - zákon zavádí institut povinného servisu 2x ročně - servisní technik má ze zákona povinnost kromě údržby provézt logickou (nikoliv věcnou) kontrolu dat a jejich zajištění a případné nedostatky ohlásit finančnímu úřadu - předpokládá se i účinná kontrola zákazníkem (ve vlastním zájmu),
d) fiskální pokladna je významný prostředek (nepřímý) proti nelegálním dovozům - skutečnost, že celý finanční objem prodejů je věrohodně vyčíslen pokladnou, pak samozřejmě celkový příjem povinného subjektu včetně cla v případě nesprávného výkaznictví lze důkazními prostředky dopočítat a daň vyměřit „kontumačně“.
6. Pracovní postup s fiskální pokladnou – příklad efektivnosti :
Základní modelový postup pro finanční úřad při kontrole povinného subjektu s fiskální pokladnou :
- provézt výpis z fiskální paměti za první a poslední den kontrolovaného období za každou fiskální pokladnu samostatně,
- vyčíslený rozdíl počátečních a konečných kumulovaných údajů těchto výpisů porovnat s výkaznictvím povinného subjektu a záznamy v servisní knize,
- v případě souhlasu údajů je oblast hotovostních plateb bez závad a kontrola v oblasti příjmů za hotové povinného subjektu může skončit - rychlá a racionální kontrola !
- v případě nesouhlasu údajů je možno provézt kontrolní výpisy za kterýkoliv den nebo časové období a ve výjimečných případech je pro kontrolní účely k dispozici povinná papírová nebo jiná datová kopie pokladních bloků a je možno provézt důkazní řízení.
Finanční náklady na státní rozpočet jsou uvedeny v příloze č 1 důvodové zprávy;
Strategie a působnost navrhovaného zákona v přechodném a zaváděcímobdobíje uvedena v příloze důvodové zprávy č. 2;
Porovnání se zahraničím je uvedeno v příloze důvodové zprávy č. 3.
Navrhovaná změna právní úpravy je v souladu s Ústavou České republiky i Listinou základních práv a svobod, rovněž je v plném souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána podle článku 10 Ústavy České republiky. Předpisy Evropských společenství, tuto problematiku speciálně neupravují.
K ČÁSTI PRVNÍ
K § 1
Smyslem celé navrhované úpravy je stanovit jednotný způsob a formu dosavadní záznamní povinnosti, která je již dnes ukládána daňovým subjektům ze stejných důvodů a pro stejné účely podle § 39 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů ovšem bez podrobné specifikace, a toto ustanovení je proto současně v části druhé navrhovaného zákona novelováno. Zpřísněním a zpřesněním způsobu a formy evidence dojde využitím techniky ke snazší a efektivnější kontrole jak ze strany správců daně bez podstatného zvýšení počtu pracovníků státní správy, tak i samotných zákazníků. Současně vymezuje jeho účel pro potřeby důkazního řízení v rámci řádné daňové správy jako stanovení povinnosti evidování plateb v hotovosti prostřednictvím pokladny nebo evidovaných paragonů, aby tato evidence mohla sloužit jako jeden z důkazních prostředků při správném a úplném zjištění a stanovení daňových povinností příslušných daňových subjektů. Navrhovaný zákon definuje základní práva a povinnosti dotčených orgánů a povinných subjektů. Vzhledem k současné technické náročnosti této normy a soustavnému technickému pokroku v této oblasti je vhodné, aby technické parametry a požadavky na fiskální zařízení upravoval prováděcí právní předpis.
K § 2
Zde jsou definovány základní pojmy, používané v tomto zákoně a navazujícím prováděcím předpisu, které nebyly dosud v jiném daňovém zákoně pro účely správy daní vymezeny. Jde např. o platby, které zahrnují nejen úhrady v hotovosti, ale i úhrady jinými platebními prostředky v české nebo zahraniční měně nahrazujícími hotové peníze, jako jsou platby prostřednictvím platebních karet, šeků, směnek apod., u nichž je dále v zákoně stanovena povinnost jejich evidování a registrace prostřednictvím pokladen nebo evidovaných paragonů na všech pokladních místech povinného subjektu, tj. všude, kde se uskutečňují hotovostní úhrady.
Dalším stěžejním pojmem zde vymezeným je fiskální registrační pokladna (dále jen ”pokladna”) a její tiskové výstupy ve formě pokladních bloků a závěrky, jakož i samotná pokladní evidence, skládající se z hotovostního deníku, servisní knihy a ze záznamu závěrek. Jedná se pochopitelně o závěrku, která je výstupem elektronického zařízení a nelze ji zaměňovat s účetní závěrkou, jejíž náležitosti a povinnost sestavení vyplývají ze zákona o účetnictví. Specificky pro potřeby tohoto zákona je pojem ”závěrka”, jejíž sestavení a přenesení do fiskální paměti je nezbytnou podmínkou vymazání údajů z operační paměti a její podrobný obsah bude stanoven v prováděcím předpise. Ke každému vydanému pokladnímu bloku, jehož originální tisk nelze opakovat, vyhotoví pokladna též kontrolní pokladní blok, který je označen slovem ”kopie”, a to buď tiskem vyhotoveným pokladnou nebo podtiskem na pásce pro tisk kontrolních bloků. Rovněž využití jiných medií pro archivaci kontrolních bloků musí zaručovat tisk těchto bloků pouze s označením ”kopie”.
Pro evidování plateb na pokladně bude připuštěna pouze pokladna, jejíž typ byl certifikován Ministerstvem financí (dále jen ”ministerstvo”) s přiděleným individuálním a neměnným daňovým kódem pokladny přidělovaným místně příslušným finančním úřadem (dále jen "finanční úřad") daňovému subjektu jako subjektu povinnému z tohoto zákona při uvádění pokladny do provozu.
Jsou zde definovány i jednotlivé druhy pamětí pokladny a z důvodu zajištění spolehlivého stálého provozu a současně kontroly i její povinný servis prostřednictvím servisního střediska a povinnost jeho autorizace pro účely tohoto zákona.
Pro snadnou identifikaci pravosti tiskových výstupů z pokladny se zavádí v počítačové technice běžně nenapodobitelný ochranný znak (tzv. fiskální logotyp), jehož závazný vzor je uveden v příloze k zákonu.
Jsou odlišeny jednotlivé druhy uzávěr pokladny včetně osob oprávněných je přikládat tak, že při ukončení všech úkonů, při nichž se vstupuje do volně nepřístupných, tj. zajištěných částí pokladny, je povinnost opětného zajištění formou plomby, a to v případě zajištění finančním úřadem jako úřední uzávěra a při zajištění servisním střediskem jako technická uzávěra.
Vymezeny jsou i různé druhy obratu a jejich vzájemné vztahy, potřebné jak pro určení evidovaných údajů tak i pro posouzení vzniku evidenční povinnosti u jednotlivých okruhů povinných subjektů.
K § 3
Obsahuje vymezení povinnosti povinného subjektu evidovat platby na pokladně uvedené řádně do provozu a opatřené daňovým kódem pokladny (analogie SPZ u evidence automobilů). Každý povinný subjekt, právnická i fyzická osoba, u které dochází v souvislosti s jeho zdanitelnými příjmy podle zákona o daních z příjmů k platbám v hotovosti, a to jak k jejich přijímání tak případně k jejich vydávání, je zde vymezen jako povinný subjekt a musí tyto platby evidovat na certifikovaném typu pokladny pokud nemá na vlastní žádost správcem daně stanovenou daň paušální částkou a současně vydávat kupujícímu nebo prodávajícímu pokladní blok vyhotovený pokladnou nebo paragon, s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem.
K § 4
Navrhuje se zde vynětí z evidenční povinnosti vůči okruhu plateb nebo okruhu subjektů, u nichž se předpokládá dostatečná evidence jiným vhodným způsobem a u plateb jednorázových a bagatelní povahy, dále hotovostní úhrady (včetně částečných a zálohových) faktur a daňových dokladů z důvodu dvojího zdanění. Pravidla pro vystavování faktur a daňových dokladů jsou stanovena zákonem o účetnictví a daňová povinnost u těchto dokladů vzniká dnem zdanitelného plnění bez ohledu na způsob realizované následné platby. Nelze tedy tyto případné platby v hotovosti zahrnout do příjmů na fiskální pokladně, neboť bez výjimky platí pravidlo, že celý obrat zapsaný ve fiskální paměti pokladny je předmětem daně z příjmů včetně případné DPH.
K § 5
Obsahuje určení osob, které mohou podat návrh na udělení certifikace určitého typu pokladny. Okruh oprávněných navrhovatelů je omezen na výrobce nebo dovozce určitého typu pokladny, pokud je navrhovatel současně osobou oprávněnou k podnikání na území České republiky. Nezbytnost tohoto omezení okruhu oprávněných navrhovatelů na certifikaci pokladny plyne ze specifických požadavků samotného certifikačního řízení a nutné dosažitelnosti navrhovatelů v jeho průběhu. Podrobné podmínky pro certifikační řízení bude obsahovat prováděcí právní předpis.
K § 6
Vedení servisní knihy je nedílnou součástí provozu pokladny. Servisní kniha bude základním úředním dokumentem o stavu a provozu pokladny (analogie s technickým průkazem u evidence automobilů) a je proto vysloven zákaz provozu pokladny bez servisní knihy. Podrobnosti jejího vedení a používání zejména ve vztahu k zajištění ověřitelné kontinuity v užívání pokladny stanoví prováděcí právní předpis.
Finanční úřad vydá servisní knihu povinnému subjektu bezúplatně se současnými záznamy důležitých údajů o pokladně a jejím provozu včetně záznamu přiděleného daňového kódu pokladny při zahájení provozu pokladny.
Podmínkou funkčnosti servisní knihy je aktuálnost a správnost tam uváděných záznamů, a proto je také uložena povinnému subjektu povinnost oznamovat finančnímu úřadu všechny změny skutečností, které jsou předmětem zápisů v servisní knize a předkládat současně servisní knihu k záznamu změn.
K § 7
Podmínkou oprávněnosti výkonu servisu, údržby a oprav pokladen servisními středisky je splnění a úřední ověření zvláštní způsobilosti k těmto činnostem - autorizace servisního střediska. Důležitost autorizace vyplývá nejen z reálné možnosti případných neregulérních zásahů do technického zařízení pokladen, ale i z toho, že v některých technických a kontrolních úkonech servisní střediska suplují z důvodů vyšší hospodárnosti a efektivnosti kontroly, činnost, která by vlastně, přesně vzato, příslušela finančnímu úřadu jako správnímu úřadu.
K rozhodování o autorizaci je oprávněné ministerstvo, které bude zkoumat u navrhovatele kromě existence živnostenského oprávnění příslušného směru, tj. oprávnění pro údržbu a opravy pokladen, i vybavenost servisu bezúhonnými servisními techniky. O návrhu na udělení autorizace musí být rozhodnuto ve tříměsíční lhůtě, a je-li výsledkem řízení udělení autorizace, obdrží servisní středisko v přiměřeném množství bezúplatně od finačního úřadu na základě osvědčení o udělení autorizace i příslušné plombovací pomůcky a tiskopisy průkazů servisních techniků. Pokud se jedná o autorizaci udělenou servisnímu středisku, tak se převod na právního nástupce výslovně vylučuje, neboť ve všech případech právních nástupců bude nezbytné prověřit zachování podmínek pro autorizaci. Podrobnosti podmínek a postup při žádosti o udělení autorizace stanoví prováděcí právní předpis.
K § 8
K zajištění řádné funkce nového evidenčního systému prostřednictvím fiskálních pokladen a evidovaných paragonů je uloženo povinnému subjektu podat svému finančnímu úřadu návrh na zahájení provozu pokladny v prodejním místě s uvedením pokladního místa, kde bude umístěna. K tomu pak bude nutno předložit i některé doklady, osvědčující jak způsob nabytí pokladny, tak i skutečnost, že jde o certifikovaný typ, k němuž má povinný subjekt smluvně zajištěn servis. Současně finanční úřad rozhodne o možnosti použití pokladny bez zobrazovacího zařízení, je-li to podmínkou řádného provozu povinného subjektu, zejména u restauračních provozů, kde spotřebitel není v přímém kontaktu s pokladnou. Finanční úřad přidělí daňový kód pokladny, předá povinnému subjektu servisní knihu a servisní středisko uvede pokladnu do provozu.
K § 9
Vzhledem k zákonem regulovanému používání pokladen je zde stanoven postup při ukončení provozu pokladny. Tento postup se přiměřeně použije i při vyřazení pokladny z provozu správcem daně.
K § 10
Obsahuje stanovení evidenčních povinností osobám, jimž bylo vydáno osvědčení o certifikaci pokladny, umožňující jednoznačnou identifikaci nabyvatelů a uživatelů certifikovaných pokladen. Smyslem tohoto ustanovení je znemožnit nebo alespoň výrazně omezit možnost, aby byly ve vlastnictví daňových subjektů certifikované pokladny, aniž by o jejich existenci měl finační úřad spolehlivou informaci. Tím by měla být z valné části eliminována možnost užití sice certifikovaných, ale oficiálně do provozu neuvedených pokladen.
Dále se zde stanovujepostup při změně vlastnictví nebo užívání pokladny, a to i v případě právního nástupnictví tak, aby byl zajištěn přehled o kontinuálním užití pokladny.
K § 11
V tomto ustanovení jsou soustředěny oprávnění ministerstva a územních finančních orgánů při dozoru nad dodržováním podmínek výkonu servisních činností servisními středisky.
Základem je povinnost servisního střediska po celou dobu platnosti jeho autorizace dodržet podmínky, za nichž mu byla tato autorizace udělena, jakož i další postupy podle tohoto zákona, související s výkonem autorizovaných činností.
K § 12
Zjištění méně významných porušení zákonných podmínek nebo porušení zákonných povinností (zejména při možnosti jejich odstranitelnosti) jak u povinného subjektu, tak u servisního střediska bude možno řešit udělením pokuty za porušení povinnosti nepeněžitého charakteru podle § 37, resp. § 37a zákona o správě daní a poplatků, ale v případech jejich závažných nebo opakovaných porušení bude rozhodnuto o odejmutí autorizace servisního střediska nebo úředního uzavření prodejního místa povinného subjektu. Porušování rovných podmínek soutěže je především z pohledu EU závažným porušením pravidel.
K § 13
Z postupu podle zákona o správě daní a poplatků je exempována činnost ministerstva při udělení autorizace servisního střediska a při udělení certifikace typu pokladny. Tato část opatření k používání kvalifikovaných typů pokladny s fiskální pamětí, jakož i ověření způsobilosti servisního střediska vykonávat specializovanou činnost pro správu daní, probíhá v procesním prostředí správního řádu. Po právní moci rozhodnutí, vůči němuž má odvolání odkladné účinky, se dohled nad jeho plněním vrací do procesního prostředí správy daní a postupuje se podle daňového procesu i v případě odejmutí oprávnění uděleného certifikací a autorizací podle správního řádu.
K § 14
Vzhledem k důležitosti celého zákona a zájmu na jeho bezvýjimečném a současně racionálním dodržování bylo zde nutno zřídit povinnost součinnosti i u některých dalších správních orgánů, včetně celních orgánů, které s ohledem na výkon vlastních kompetencí kontrolují i subjekty, u nichž bude povinné používání pokladen přicházet nejvíce v úvahu.
O vlastních zjištěních, týkajících se závad v používání pokladen, je jim stanovena oznamovací povinnost finačním úřadům k využití v dalším procesu správy daní.
K § 15
K vydání tiskopisů a plombovacích pomůcek potřebných k provedení tohoto zákona se zmocňuje ministerstvo. S výjimkou náhradních paragonů, které se využijí při poruše pokladny nebo u povinných subjektů využívajících možnost paušální daně, se předpokládá předávání příslušných tiskopisů povinným subjektům, prostřednictvím jejich finančního úřadu bezúplatně.
K § 16
S ohledem na dosavadní stav vybavenosti povinných subjektů elektronickými pokladnami bez fiskální paměti a s tím souvisejícími již dříve vynaloženými náklady, navrhuje se především z ekonomických důvodů a hospodárnosti, zmírnění finačních nákladů povinných subjektů na pořízení nově požadovaných fiskálních pokladen možností dočasného používání současných pokladen za předpokladu splnění jenom některých zákonem požadovaných podmínek, zde výslovně vymezených. Při splnění podmínek již užívanými pokladnami je dále rozlišeno, zda se jedná o alfanumerický či pouze numerický typ pokladny. Numerické pokladny poskytují z fiskálního měřítka nejméně vypovídající údaje, je proto žádoucí jejich dřívější nahrazení technicky dokonalejšími typy a rovněž na jejich pořízení v minulosti byly vynaloženy menší finanční náklady. V přechodném a zaváděcím období, které mj. převážně koresponduje s fyzickou životností těchto zařízení (u PC sestav se jedná pouze o tiskárnu pokladních bloků), mohou být používány pouze pokladny bez ohledu na typ, které současně pořizují kopii pokladního bloku jeho průpisem nebo stejnopisem položek na druhé papírové pásce. Současně se zde ukládá povinnost archivace této kopie, která doposud nebyla žádným právním předpisem uplatněna. Tímto postupným nahrazením současných pokladen se vytvoří i podmínky pro časové rozložení pracovního zatížení státní správy a připravenosti trhu.
Prováděcí vyhláška Ministerstva financí stanoví podrobnou úpravu náležitostí návrhu na udělení certifikace pokladny, náležitosti a vedení záznamů servisní knihy a návrhu na autorizaci a činnost servisního střediska. Dále se předpokládá vydání vyhlášky pro úpravu detailních funkčních a technických podmínek provozu pokladny, a to včetně náležitostí různých druhů tiskových výstupů pokladny, tj. např. pokladní blok, závěrky pokladny, výpis z fiskální paměti a jejich závazné náležitosti a vazby, jakož i další tiskové výstupy, sloužící k zajištění řádného provozu pokladny jako specifického technického zařízení.
K ČÁSTI DRUHÉ - § 17
Odstavec 1
S ohledem na předchozí ustanovení zákona bylo nutno novelovat i zákon o správě daní a poplatků, a to především ohledně povinnosti zachovávat daňové tajemství při aplikaci tohoto zákona, kde by byla proti smyslu zákona nemožnost uvolnění informací např. o tom, kdo je povinným subjektem, který typ pokladny a kterého výrobce, byl certifikován a kdo má postavení servisního střediska. Naopak se předpokládá, že tyto údaje budou veřejně publikovány na internetové síti.
Odstavec 2
Dalším novelovaným ustanovením citovaného zákona se zajišťuje nutná úprava dosavadní záznamní povinnosti daňových subjektů ohledně hotovostních příjmů tak, aby příslušné ustanovení daňového řádu bylo v souladu s nově navrhovanou úpravou a nedocházelo k duplicitám či ke kolizním situacím.
K ČÁSTI TŘETÍ - § 18
Zde dochází k doplnění sazebníku správních poplatků tak, aby byly poplatkově zohledněny nové správní úkony z tohoto zákona vyplývající, a aby tak došlo k částečné úhradě nákladů správců daně, kdy udělení příslušné certifikace nebo autorizace je relativně náročná činnost správního úřadu jak co do pracnosti, tak co do potřeby technického vybavení a technických znalostí.
K ČÁSTI ČTVRTÉ - § 19
S ohledem na předchozí ustanovení zákona bylo nutno novelovat zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby v oblasti vystavování daňových dokladů nedocházelo ke zbytečným duplicitám.
K ČÁSTI PÁTÉ - § 20
Účinnost se navrhuje tak, aby podle schvalovacího procesu v Parlamentu České republiky byla tato zásadní změna správy daní náležitě připravena ze strany trhu a státní správy a přitom ještě s dostatečným předstihem, než povinnost postihne povinné subjekty. Výjimka účinnosti § 3 zákona má vyjádřit vznik vlastní povinnosti evidovat platby prostřednictvím pokladny nebo evidovaných paragonů až od l. července 2003 s tím, že všechny přípravné úkony jak na straně povinných subjektů, tak státní správy a dalších osob lze konat již podle účinného zákona od 1. července 2002.
V Praze dne …………… 2001
Miloslav Vlček v.r. Hana Orgoníková v.r.
Bohuslav Sobotka v.r. Ladislav Korbel v.r.
Zákon o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu
finanční náklady na státní rozpočet
1) Výchozí údaje - pro úplné zavedení ( 3 roky přechodné období )
- průměrná cena fiskální pokladny autonomní (10 000,- až 24 000,- Kč) průměr 16 000,- Kč
- průměrná cena fiskální tiskárny pro PC sestavy (17 000,- až 25 000,- Kč) průměr 20 000,- Kč
a) pro kalkulaci nákladů nových zařízení je použit průměr stanovený na základě
současné skladby technického vybavení povinných subjektů ve výši 18 000,- Kč
- v případech přirozené "životnostní" obměny technických zařízení pokladen
(u subjektů již vybavených) by tyto náklady vznikly i bez „fiskálního“ zákona,
- v těchto případech lze za zvýšení nákladů považovat pouze navýšení ceny
za fiskální systém, tj. - u autonomních pokladen průměr 2 500,- Kč
- u fiskálních tiskáren průměr 10 000,- Kč
b) pro kalkulaci nákladů „životnostní“ obměny je použit kvalifikovaný průměr 5 000,- Kč
c) vliv „paušální“ daně a „vyňatých“ plateb je kvalifikovaným odhadem na úrovni
podílu - obchod 4-6 %, služby 15-20 % kvalifikovaný průměr 10 %
d) počty provozních jednotek jsou stanoveny u "stálých" jednotek relativně přesně se zohledněním prodejní plochy (= počet pokladních míst) na základě údajů ČSÚ, které byly získány fyzickým sčítáním v „terénu“ v roce ´98 a od té doby mají mírně klesající tendenci. V případě tržnic, stánkového prodeje a služeb se jedná o kvalifikované odhady, neboť fyzická evidence neexistuje (uvedené údaje jsou však maximální):
2) |
Počty pokladen – maximální : |
počet provozních jednotek |
počet pokladen celkem |
z toho ks |
|
„životnostní“ obměna |
nové pokl. |
||||
a) |
Prodejní jednotky (stálé) včetně "autoprovozu" a PHM |
97 860 |
150 000 |
65 000 |
85 000 |
b) |
Restaurace + ubytování |
40 000 |
45 000 |
30 000 |
15 000 |
c) |
Tržnice - 30% ze „stálých“ prodej. jednotek (není evidence skutečnosti) |
29 000 |
30 000 |
- |
30 000 |
|
Obchod celkem |
166 860 |
225 000 |
95 000 |
130 000 |
d) |
Služby - odhad - (není evidence skutečnosti) |
150 – 200 000 |
200 000 |
50 000 |
150 000 |
|
CELKEM – mezisoučet |
367 000 |
425 000 |
145 000 |
280 000 |
e) |
Snížení o vliv „paušální“ daně a „vyňatých“ plateb - 10 % |
- 37 000 |
- 40 000 |
- |
- 40 000 |
|
CELKEM |
330 000 |
385 000 |
145 000 |
240 000 |
Náklady na jedno fiskální zařízení v nákupních cenách průměr 5 000.- 18 000.-
Náklady celkem Kč (v nákupních cenách -maximálně) 0,725 mld 4,320 mld
rozložené téměř rovnoměrně do 3 roků „zaváděcího“ období
tj. roční průměr 1.7 mld
(dopad na státní rozpočet bude pouze na úrovni daně z příjmu :
- snížení daně u povinných subjektů ovšem plně kompenzované
+ zvýšením daně u výrobců, dovozců a prodejců včetně zvýšení DPH)- jediný negativní dopad se projeví na úrovni státní obchodní bilance, neboť převážná část potřebných fiskálních pokladen bude dovezena !
3 ) Výnosy - přírůstek státního rozpočtu bude ročně minimálně v rozmezí
a) z oblasti působnosti fiskálních registračních pokladen 10 až 13 mld
b) z oblasti „paušální“ daně (předpokl. 37.000 subjektů x 5.000.- Kč
průměrné daně – zákonem je stanoveno nejméně 600.- Kč) 0.18 až 0.5 mld
- kalkulace výnosů vychází z konstatování skutečností a faktů všeobecně známých v ekonomické a obchodní ob lasti doložených postupně zhoršující se praxí v daňové oblasti a zveřejněnými výsledky průzkumů i zahraničních ekonomických institutů – na tomto základě lze odpovědně a kvalifikovaně konstatovat, že minimálně u dvou třetin povinných subjektů dochází k uvádění neúplných a zkreslených údajů pro daňové účely – především krácení tržeb a s tím související daňové úniky u daně z příjmu, případně i DPH, což dosavadní legislativa umožňuje (navíc byla zrušena povinnost vydávat paragony, není přímá povinnost archivace jejich kopie chybí základní prvotní doklady pro jakoukoli smysluplnou evidenci a kontrolu plateb za hotové);
pro tuto kalkulaci je uvažováno s „minimálním“ krácením daně z příjmu včetně částečného podílu DPH v souhrnné průměrné výši 50.000.- Kč ročně na jeden povinný subjekt ( 2/3 z předpokládaného počtu povinných subjektů = 220 tis. x 50 tis. Kč ).
4 ) Náklady na daňovou správu :
a) jednorázové – zahrnují náklady ministerstva financí na
zřízení a technické vybavení (včetně potřebných automobilů) jednoho specializovaného oddělení v rozsahu do 10 odborných pracovníků s centrální pravomocí ve smyslu tohoto zákona a vyhlášky, které bude zejména provádět a zajišťovat - certifikace fiskálních pokladen,
- autorizace servisních středisek,
- odbornou a metodickou činnost pro FÚ včetně školení
- řízení a kontrolu ve smyslu tohoto zákona;
- návrh a výrobu plombovacích pomůcek a tiskopisů včetně servisní knihy,
- zřízení a provoz internetových stránek pro seznam certifikovaných pokladen a autorizovaných servisních středisek včetně jejich provozoven
jednorázově (odhad) - do 250 mil. Kč
b) opakované - mzdové a provozní náklady na 80 FÚ a 1 ústřední pracoviště MF
- pracoviště finančního úřadu předpokládá pro realizaci tohoto zákona nárůst
- 1 pracovníka pro styk s povinnými subjekty,
- 1 pracovníka pro styk se servisními středisky,
- ústřední pracoviště MF – postupný nárůst do 10 pracovníků
celkem ročně do 100 mil. Kč
5 ) Náklady na „povinný“ servis pokladen stanovený tímto zákonem a vyhláškou
pro povinné subjekty, který bude provádět v průměru 1000 servisních techniků,
budou včetně dopravních nákladů formou ročního paušálu na 1 pokladnu
(podle typu) v rozmezí 2.500.- až 3.500.- Kč
Strategie působnosti zákona o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu
povinný subjekt ku dni účinnosti zákona
1 2 3 4
5 6
nemá má má má „paušální“ fiskální
žádnou „numerickou“ „numerickou“ „textovou“ daň pokladna
pokladnu jednopáskovou dvoupáskovou pokladnu
pokladnu pokladnu
musí nemůže používat může používat může používat nemusí mít
do 1 roku musí do 1 roku 2 roky 3 roky fisk. pokladnu
od účinnosti od účinnosti od účinnosti od účinnosti
zákona zákona zákona zákona
koupit fiskální koupit fiskální
pokladnu
pokladnu
( pokladny, které povinnost povinnost musí vydávat
neumí pořídit kopii archivace archivace číslované paragony MF
paragonu jeho průpisem kopie pásky kopie pásky jako v „nouzovém“ režimu
nebo stejnopisem na fiskálního zákona
druhé pásce )
přechodné
„zaváděcí“ období
normální
režim
Porovnání se zahraničím
----------------------------------
Česká republika je jedinou zemí z tzv. evropského „východního bloku“, která dosud nezavedla povinnost fiskálních registračních pokladen pro platby v hotovosti. Částečnou výjimku tvoří Slovensko, které v roce ’95 sice zavedlo zákonnou povinnost používat pro hotovostní platby registrační pokladny, ovšem bez fiskální paměti, což je pouze částečné řešení v boji proti krácení daňových příjmů. Z tohoto důvodu nelze fiskální efektivnost Slovenska porovnávat s ostatními státy, ale i přesto toto opatření má značný kladný výsledek.
V převážné většině států, které zavedly fiskální registrační pokladny, se stát nepřímo podílí částečně na nákladech povinných subjektů, vyplývajících z nákupu těchto pokladen - v těchto státech platí zásada, že jestliže stát nařizuje, pak se podílí na nákladech tohoto nařízení. V praxi je tato zásada realizována většinou přímým odpočtem z daně při prvním daňovém přiznání po nákupu pokladny, např. :
Itálie 40 % z nákupní ceny
Řecko 100 % -„-
Turecko 60 % -„-
Maďarsko pevná částka, která je stanovena při certifikaci typu pokladny
Polsko 25 až 50% (podle typu) z nákupní ceny při prvním přiznání DPH
Jižní a střední Amerika – v průměru 50% z nákupní ceny.
Je na úvaze Vlády a Parlamentu ČR, zda zavede obdobnou praxi zmírnění pořizovacích nákladů na fiskální pokladny u povinných subjektů.
Platné znění zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
Stávající text, vložený text
§ 24
(1)
až
(11)
(12) Povinnost zachovávat mlčenlivost o údajích získaných při uplatňování zvláštního právního předpisů12a) se vztahuje pouze na údaje, které jsou předmětem dokazování daňové povinnosti daňového subjektu.
§ 39
(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob provozující podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost, který přijímá platby v hotovosti, je kromě evidence stanovené obecně závaznými právními předpisy povinen vést evidenci (záznamy) denních tržeb, není-li rozhodnutím správce daně stanoveno jinak.
(3) Daňový subjekt, který přijímá nebo vydává platby v hotovosti, je povinen vést průběžně evidenci jednotlivých plateb, pokud údaje o těchto platbách lze užít jako důkazní prostředek pro správné stanovení jeho daňové povinnosti. Evidence obsahuje zejména údaje o výši, době a předmětu platby a popřípadě i plátci nebo příjemci této platby, jakož i další údaje, pokud vyplývají z předmětu evidence. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis,12a) plní daňový subjekt povinnost evidovat platby v hotovosti prostřednictvím fiskální registrační pokladny.
_______________
12a) Zákon č. …/2001 Sb., o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů.
Platné znění sazebníku správních poplatků k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
Položka 1
Podání žádosti (návrhu) u správce daně:1)
a) o prodloužení lhůty nebo navrácení lhůty v předešlý stav Kč 100,-
b) o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání nebo hlášení Kč 100,-
c) o prominutí daně nebo příslušenství daně Kč 200,-
d) o přezkoumání daňového rozhodnutí Kč 200,-
e) o povolení posečkání daně (zálohy na daň) nebo cla anebo o povolení jejich zaplacení ve splátkách Kč 100,-
f) o prominutí daňového nedoplatku Kč 200,-
g) o povolení jiné úlevy na dani nebo cle Kč 200,-
h) na delegování místní příslušnosti na jiného správce daně Kč 200,-
i) o vrácení cla, daní nebo poplatků při dovozu a nebo o prominutí celního nedoplatku Kč 200,-
j) o vydání osvědčení o certifikaci typu fiskální registrační pokladny Kč 20 000,-
k) o udělení autorizace servisnímu středisku Kč 10 000,-
-----------------------
1) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. …./2001 Sb., o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů.
Platné znění zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhované změny
§ 12
(1)
až
(11)
(12) Plátce daně, který eviduje podle zvláštního právního předpisu platby na fiskální registrační pokladně,9b) může použít pokladní blok nebo paragon jako zjednodušený daňový doklad, obsahuje-li náležitosti uvedené v odstavci 9, a datum jeho vystavení se považuje za den uskutečnění zdanitelného plnění.
____________
9b) Zákon č. .../2001 Sb., o některých podmínkách ochrany vnitřního trhu a o změně některých zákonů.