Důvodová zpráva k Návrh novely zák. o sociálním zabezpečení

K bodu 1

K odst. 1

Příspěvek je stanoven v pevných, konstantních částkách.

Oproti nyní platné právní úpravě se navrhuje změnit okruh osob, na které je možno poskytovat příspěvek, a to tak, že se vypouští dosavadní ustanovení § 80 odst. 1 písm. c), podle kterého příspěvek náleží při péči o osobu starší 80 let a podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby.

Důvodem pro vypuštění tohoto ustanovení jsou především negativní zkušenosti z praxe, kdy docházelo k určitému spekulativnímu chování ze strany dotčených osob, které si tímto způsobem řešily svoji nepříznivou sociální situaci např. ztrátu zaměstnání apod. Právní předpis rovněž nestanoví ošetřujícím lékařům přesnější podmínky pro posouzení při jakém zdravotním stavu popř. diagnózách je celodenní osobní péče nezbytná. Podle navrhované právní úpravy bude v tomto případě pro nárok na příspěvek rozhodné přiznání některého ze tří stupňů bezmocnosti.

K odst. 2

Vzhledem ke konstrukci příspěvku, který je chápán jako částečná náhrada ztráty příjmu z důvodu péče o blízkou či jinou osobu, je nezbytné taxativně stanovit případy, kdy je vyloučen jeho souběh s některými důchody důchodového pojištění. Z tohoto důvodu se navrhuje vyloučení nároku na výplatu příspěvku v případech, kdy občan dosáhl zákonem stanovené věkové hranice rozhodné pro nárok na starobní důchod a je poživatelem vdovského či vdoveckého důchodu nebo je poživatelem starobního popř. plného invalidního důchodu. Neexistence tohoto omezujícího ustanovení by v praxi znamenala podstatné zvýšení počtu poživatelů tohoto příspěvku.

Cílem navržené úpravy je alespoň částečná kompenzace ušlého příjmu občana v produktivním věku, který se rozhodne pečovat o blízkou nebo jinou osobu. V případě, že by návrh neobsahoval výše uvedené omezující ustanovení, došlo by k výraznému rozšíření okruhu oprávněných občanů a následně i ke zvýšení finančních výdajů ze státního rozpočtu.

K bodu 2

V nově navrženém odstavci 2 se počítá s vyloučením souběhu příspěvku s některými dávkami státní sociální podpory – rodičovský příspěvek, odměna pěstouna. Ani podle nyní platné právní úpravy není takovýto souběh možný. Oprávněný občan vždy obdrží rozdíl mezi těmito dávkami a příspěvkem. Toto ustanovení zabrání nejen kumulaci a překrývání sociálních dávek, ale i zvýšenému čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu.

K bodu 3

K odst. 1

Výčet podmínek, za nichž se považuje celodenní péče za splněnou se rozšiřuje o případ, kdy je dítě umístěno v přípravném stupni pomocné školy či obdobném zařízení, a to po dobu školní výuky a dalších školních činností podporujících komplexní rehabilitaci.

Funkci přípravného stupně pomocné školy vymezuje § 33 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., školský zákon, který umožňuje před nižší stupeň pomocné školy zařadit až 3 roky přípravného stupně pro žáky, kteří nejsou doposud schopni zvládnout osnovy pomocné školy. Hlavní úkol přípravného stupně je umožnit školní vzdělávání žákům, kteří vzhledem k těžkému stupni mentální retardace a případně z jiných zdravotních důvodů nejsou schopni prospívat na nižším stupni pomocné školy, ale jsou u nich patrné předpoklady rozvoje rozumových schopností.

Dosavadní právní úprava neumožňuje při takovémto způsobu vzdělávání poskytovat příspěvek, neboť jej nelze jednoznačně zařadit do podmínek uvedených v § 82 písm. a) ani b).

Důvodem je skutečnost, že dítě, které navštěvuje přípravný stupeň je většinou starší 7 let, neboť těžce zdravotně postižené děti ve většině případů vstupují do speciální školy s jedním nebo se dvěma odklady školní docházky a tudíž už to není dítě předškolní a nemůže být pro splnění podmínky vyplácení příspěvku zařazeno pod písm. a). Dítě, které je žákem přípravného stupně ještě neplní povinnou školní docházku (ta začíná vstupem do nižšího stupně pomocné školy), tudíž nesplňuje ani podmínku podle písm. b).

K odst. 2

Navrhuje se rozšířit podmínky, za nichž se považuje celodenní péče za splněnou, také o situace, kdy si pečující občan vyřizuje nezbytné osobní záležitosti nebo vykonává zákonem povolenou výdělečnou činnost.

Nezbytným předpokladem je však zajištění péče o blízkou nebo jinou osobu jinou zletilou osobou v době jeho nepřítomnosti.

Tato úprava je srovnatelná s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, které se týká podmínek nároku na rodičovský příspěvek.

K bodu 4

Významnou změnou je navržený soubor ustanovení, která umožňují pečujícím občanům výkon výdělečné činnosti, aniž by jim zanikl nárok na příspěvek.

Cílem této úpravy je nejen motivace rodin zlepšit si svoji sociální situaci vlastním přičiněním (zejména pak matek samoživitelek), ale také přispět ke kvalitnějšímu životu pečujících občanů formou možnosti alespoň malé osobní seberealizace.

Pečujícímu občanu se dává příležitost dosahovat měsíčních čistých příjmů z výkonu závislé i samostatně výdělečné činnosti až do výše 1,5 násobku částky na osobní potřeby, kterou stanoví zákon o životním minimu pro občana, který se nepovažuje za nezaopatřené dítě.

Navrhuje se vyloučit nárok na výplatu příspěvku v případě, kdy pečující občan vykonává vedle sebe závislou a samostatně výdělečnou činnost

Vyloučení nároku na výplatu příspěvku se předpokládá také v případě, kdy pečující občan vedle výkonu výdělečné činnosti pobírá některý z důchodů důchodového pojištění (částečný invalidní, vdovský, vdovecký, sirotčí).

K bodu 5

Upouští se od způsobu výpočtu výše příspěvku jako rozdílu mezi příjmem pečujícího občana a 1,6 násobkem popř. 2,75 násobkem částky na jeho osobní potřeby. Nově navržená výše příspěvku bude stanovena pevnou částkou jako 1,6 násobek částky na osobní potřeby tohoto občana v případě, že pečuje o jednu osobu nebo 2,75 násobek v případě péče o dvě a více osob.

Alena Páralová v.r.

Václav Krása v.r.

Josef Janeček v.r.

Platné znění zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,

s vyznačením navrhovaných změn

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 231/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 246/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 116/1992 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 547/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 255/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 41/1994 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 183/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 76/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 155/1998 Sb., zákona č. 350/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákon č. 29/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. …../2001 Sb.

§ 80

(1) Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu (dále jen"příspěvek") náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je

a) převážně nebo úplně bezmocná,

b) starší 80 let a je částečně bezmocná. , nebo

c) starší 80 let a podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby,

jestliže jeho příjem vyplacený v kalendářním měsíci nedosahuje 1,6 násobku částky na osobní potřeby,⁵⁵⁾ pečuje-li o jednu takovou osobu, nebo 2,75 násobku částky na osobní potřeby, pečuje-li o dvě nebo více takových osob; Příspěvek náleží též občanovi, který pečuje o jinou než blízkou osobu, pokud spolu žijí v domácnosti.⁵⁶⁾

(2) Příspěvek nenáleží občanovi, který je poživatelem plného invalidního důchodu, starobního důchodu nebo dosáhl zákonem stanovených věkových hranic rozhodných pro odchod do starobního důchodu a je poživatelem vdovského nebo vdoveckého důchodu. ⁶⁸⁾

⁵⁵⁾ § 3 odst. 2 písm. e) a § 7 zákona č. 463/1991 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

⁵⁶⁾ § 115 občanského zákoníku

⁶⁸⁾ § 28 až 32 , § 38 až 40, § 49 a § 50 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění

§ 81

(1) Příspěvek podle § 80 náleží též rodiči nebo prarodiči, popřípadě jinému občanovi, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pečujícímu osobně, celodenně a řádně o nezletilé dítě starší jednoho roku, které je podle zvláštního předpisu dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči. ⁵⁷⁾

(2) Přiznáním tohoto příspěvku zaniká nárok na poskytování rodičovského příspěvku a odměny pěstouna podle zákona o státní sociální podpoře⁶⁹⁾.

⁵⁷⁾ § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění.

⁶⁹⁾ § 30 až 32 a § 40 zákona č. 117/1995 Sb.

§ 82

(1) Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou,

a) je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích nebo mateřské škole, popřípadě v obdobném zařízení, a to po dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně,

b) je-li dítě umístěno v přípravném stupni pomocné školy⁷⁰⁾ či obdobném zařízení, a to po dobu školní výuky a dalších školních činností podporujících komplexní rehabilitaci,

c) jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, a to po dobu školní výuky a dalších školních činností podporujících komplexní rehabilitaci. Za povinnou školní docházku se pro účely tohoto zákona považuje též docházka do 10. ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy,

d) jde-li o dítě do 18 let věku, které se připravuje na budoucí povolání studiem na střední škole nebo přípravou v učilišti nebo ve speciální škole podle zvláštního zákona, ⁵⁸⁾ a to po dobu školní výuky a dalších školních činností podporujících komplexní rehabilitaci,

e) jde-li o dítě do 18 let věku, které je umístěno v zařízení pro děti, které byly osvobozeny od povinné školní docházky, a to po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně,

f) jde-li o osobu starší 18 let převážně nebo úplně bezmocnou, která navštěvuje odpovídající zařízení, a to po dobu, která nepřevyšuje šest hodin denně,

g) jde-li o osobu starší 18 let převážně nebo úplně bezmocnou, která se soustavně připravuje na budoucí povolání, ⁶⁶⁾ a to po dobu výuky a dalších činností podporujících komplexní rehabilitaci.

(2) Podmínka celodenní péče se též považuje za splněnou jestliže občan, pečující o blízkou nebo jinou osobu zabezpečil péči o tuto osobu jinou zletilou osobou v době

a) vyřizování nezbytných osobních záležitostí (návštěva lékaře, nákupy, jednání na úřadech atd.)

b) vykonávání výdělečné činnosti uvedené v § 83.

⁵⁸⁾ Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁶⁾ § 21 až 23 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb.

⁷⁰⁾ § 33 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

§ 83

Příjmem se rozumí příjem stanovený v zákoně o životním minimu;⁵⁹⁾ do příjmů se však nezapočítává

a) sociální příplatek a příspěvek na bydlení poskytované podle zvláštního zákona, ⁶⁰⁾

b) sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie poskytovaný podle zvláštního zákona, ⁶¹⁾

c) sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného poskytovaný podle zvláštního zákona. ⁶²⁾

⁵⁹⁾ § 6 zákona č. 463/1991 Sb.

⁶⁰⁾ § 20 až 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.

⁶¹⁾ Zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání cen tepelné energie.

⁶²⁾ Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.

(1) Vykonává-li občan zajišťující péči o blízkou nebo jinou osobu výdělečnou činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči), má nárok na výplatu příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění 1,5 násobek částky na osobní potřeby občana stanovenou zákonem o životním minimu⁵⁵⁾. Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

(2) Vykonává-li občan zajišťující péči o blízkou nebo jinou osobu výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná

a) vyplácí se příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení občana byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 1,5 násobek částky na osobní potřeby občana,

b) je nárok na výplatu příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 1,5 násobek částky na osobní potřeby občana; občan je povinen oznámit plátci příspěvku do 8 dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.

Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.

(3) Vyplácel-li se příspěvek při samostatné výdělečné činnosti občana zálohově odst. 2 písm. a) provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše

a) průměrného měsíčního příjmu dosahovaného při výkonu samostatné výdělečné činnosti stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo

b) jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně.

Pro zúčtování zálohově vypláceného příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování příspěvku je občan povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu ze samostatné výdělečné činnosti za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.

(4) Dojde-li v kalendářním měsíci u občana k souběhu výdělečné činnosti uvedené v odst. 1 s výdělečnou činností uvedenou v odst. 2, výplata příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží.

(5) Dojde-li v kalendářním měsíci u občana k souběhu výdělečné činnosti uvedené v  odst. 1 nebo 2 s výplatou důchodu z důchodového pojištění, příspěvek za tento kalendářní měsíc nenáleží.

⁵⁵⁾ § 3 odst. 2 písm. e) a § 7 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.

§ 84

Občanovi uvedenému v § 80 a 81 náleží měsíčně peněžitý příspěvek ve výši 1,6 násobku částky na osobní potřeby, jestliže pečuje o jednu osobu nebo 2,75 násobku této částky⁵⁵⁾, jestliže pečuje o dvě nebo více osob. rozdílu mezi jeho příjmem v kalendářním měsíci a 1,6 násobkem částky na osobní potřeby, jestliže pečuje o jednu osobu, nebo 2,75 násobkem této částky, jestliže pečuje o dvě nebo více osob. Nedosahuje-li výše příspěvku stanovená podle předchozí věty částky 50 Kč za kalendářní měsíc, zvyšuje se na tuto částku.

⁵⁵⁾ § 3 odst. 2 písm. e) a § 7 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.