Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o státní sociální podpoře

K Čl. I:

K bodům 1, 20, 22, 26 až 28

Podle dosavadní právní úpravy okruh dávek státní sociální podpory tvoří dávky poskytované v závislosti na výši příjmu a dávky ostatní. Vzhledem k tomu, že přídavek na dítě se stává dávkou, u níž se sice nebude zjišťovat rozhodný příjem pro nárok, ale bude se tento příjem zjišťovat pro výši této dávky, neodpovídá dosavadní vymezení okruhu dávek navrhované úpravě. Proto se nově upravuje § 2 tak, že se jen vyjmenovávají jednotlivé druhy dávek s tím, že pokud jsou nároky na některé dávky podmíněny rozhodným příjmem, je tato skutečnost vždy vyjádřena v podmínkách u každé z těchto dávek. Uvádět takovou podmínku už při vymezení okruhu dávek je v zásadě nadbytečné. Upřesnění textu § 2 s ohledem na změnu podmínek pro přídavek na dítě má legislativně-technický charakter a musí se promítnout i do dalších ustanovení zákona, v nichž se pro stanovený účel (např. pro stanovení propadné lhůty, pro výplatu dávek) vyjmenovávají některé z dávek státní sociální podpory.

K bodu 2 a 3

Rozhodný příjem byl dosud ve státní sociální podpoře vymezován pro přiznání dávky. Vzhledem k tomu, že se nově navrhuje přiznávat nárok na přídavek na dítě bez ohledu na výši příjmu v rodině a zjišťovat rozhodný příjem jen pro stanovení výše přídavku na dítě, je třeba tuto změnu promítnout do § 4 a 5 zákona.

K bodu 4

Jde o legislativně-technickou úpravu, kterou se přesněji vymezuje druh vojenské služby.

K bodům 5 a 15

Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů podle § 7 odst. 12 zákona o státní sociální podpoře se považuje i rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, jimž se svěřuje dítě do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem (tzv. předpěstounská péče). Na takové rozhodnutí pak navazuje celá řada nároků ze státní sociální podpory, zejména pak nároků na dávky, které jsou takovým osobám zajišťovány ve stejném rozsahu jako pěstounům. Přitom toto rozhodnutí pozbývá právní účinnosti, jestliže do tří měsíců od jeho právní moci nebylo zahájeno řízení o svěření dítěte do pěstounské péče (§ 45b odst. 2 zákona o rodině).

V řadě případů však namísto zahájení řízení o svěření dítěte do pěstounské péče je zahájeno řízení o ustanovení poručníka dítěti proto, že rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, popř. existují další důvody uvedené v § 78 zákona o rodině. V těchto případech pak jsou zajištěny pro dítě i pro takovou osobu nároky ve státní sociální podpoře po dobu existence tzv. předpěstounské péče, a po uplynutí tří měsíců tyto nároky zanikají a obnovují se opětovně až po právní moci soudního rozhodnutí o ustavení této osoby poručníkem. Aby se zabránilo takové situaci, kdy nepřetržitá péče o dítě trvá, avšak nároky ze státní sociální podpory se poskytují jen po část takové doby, navrhuje se změna ustanovení, kterým se vymezuje okruh rozhodnutí, která se považují za rozhodnutí o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12) a zároveň se výslovně zajišťují těmto osobám stejné nároky, které jim náleží poté, kdy už byly ustaveny poručníky.

K bodu 6

Zatímco u dětí soustavně se připravujících na budoucí povolání na středních školách je řešena otázka posuzování nezaopatřenosti dítěte po dobu prázdnin navazujících na skončení tohoto studia tak, že se jim za stanovených podmínek umožňuje výdělečná činnost nebo pobírání hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání (nesmí být výdělečně činné nebo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání po celý kalendářní měsíc), děti končící povinnou školní docházku ztrácí charakter nezaopatřeného dítěte vždy již vstupem do zaměstnání nebo pobíráním uvedeného hmotného zabezpečení. Návrhem se tento neodůvodněný rozdíl odstraňuje.

K bodu 7

Podle navrhované úpravy bude mít nárok na přídavek na dítě každé dítě, které bude plnit podmínku nezaopatřenosti. Jiné podmínky pro nárok na přídavek na dítě vyžadovány nebudou.

Pokud však jde o výši přídavku na dítě, zajišťuje se všem dětem výše této dávky v základní výměře, tj. v částce odpovídající částce na osobní potřeby dítěte vynásobené koeficientem 0,28. Zvýšená výměra přídavku na dítě se zajišťuje dítěti jen tehdy, jestliže rozhodný příjem rodiny dítěte v rozhodném období nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10. Výše přídavku na dítě je přitom stanovena tak, aby v žádném případě nedošlo po přijetí navrhované úpravy ke snížení přídavku na dítě náležejícího podle dosavadní právní úpravy.

K bodu 8

Nárok na příspěvek na bydlení je vázán, kromě vlastnického vztahu k bytu, na existenci nájemního vztahu. Přitom často i po zániku nájmu bytu dřívější nájemce byt užívá v souladu s právní úpravou o nájmu bytu podle občanského zákoníku. V souladu s tímto předpisem má tak osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti jako nájemce. To se obdobně týká družstevních bytů nebo služebních bytů a bytů majících specifický charakter. Vzhledem k těmto skutečnostem je plně odůvodněné, aby byl nárok na příspěvek na bydlení zajištěn i těmto osobám. Přitom se bere v úvahu skutečnost, že nájemní vztah neskončil zaviněním nájemce. V tomto směru se návrh doplňuje.

K bodům 9 a 12

Jde o legislativně-technické upřesnění. V bodu 9 se upřesnění týká odkazu na příslušný odstavec, upřesnění uvedené v bodu 12 odstraňuje legislativní nepřesnost v označení odstavců, k níž došlo po novelizaci tohoto ustanovení v roce 2000 v souvislosti s novelou zákoníku práce a novelou zákona o dani z příjmů.

K bodu 10

Zákon o státní sociální podpoře zajišťuje nárok na výplatu rodičovského příspěvku i v případech, kdy dítě denně v rozsahu nepřesahujícím 4 hodiny navštěvuje zařízení pro děti, které slouží k péči o děti se zdravotním postižením. Zákon však výslovně neuvádí, že dítě, které takové zařízení navštěvuje musí splňovat zdravotní předpoklady proto, aby návštěva takového zařízení nebyla překážkou pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku. V tomto směru se zákon doplňuje tak, že je nutno potřebu péče o dítě v takovém zařízení prokazovat potvrzením odborného lékaře.

K bodu 11

Podle dosavadní úpravy obsažené v § 30 odst. 9 zákona, je-li rodič nebo dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči ve zdravotnickém zařízení po dobu delší než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží vzhledem k tomu, že z povahy takového případu vyplývá, že rodič nemůže dlouhodobě plnit podmínku osobní péče o dítě. Tato úprava však nepamatuje na případy, kdy rodič v tomto zdravotnickém zařízení o dítě pečuje. Jedná se zpravidla o velmi vážná dlouhodobá onemocnění dítěte a dosud byly tyto situace překlenovány výkladem zákona. Návrh v tomto směru dosavadní úpravu doplňuje.

K bodu 13

Novelou zákona o státní sociální podpoře, zákonem č. 271/2001 Sb. došlo k upřesnění pojmu soustavná příprava na budoucí povolání studiem pro účely nezaopatřenosti dítěte v tom směru, že se ponechal jen výraz „doba trvání služebního poměru“ bez bližšího doplnění, zda se jedná o Armádu České republiky, Policii České republiky apod. Obdobná změna však nebyla provedena v § 31 odst. 2, kde se jedná o stejné vymezení pojmu studia. Proto se navrhuje  toto ustanovení upravit.

K bodu 14

Nárok na zaopatřovací příspěvek vzniká podle dosavadní právní úpravy také osobě, vůči které voják (osoba konající civilní službu) plní vyživovací povinnost, a to nejen na základě rozhodnutí soudu, ale i v případě, že voják (osoba konající civilní službu) uzavřel s takovou osobou dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu. Podmínkou dále je, že voják (osoba konající civilní službu) nemůže právě pro nástup vojenské (civilní) služby svou vyživovací povinnost plnit. Uvedená úprava vede ke zneužívání v tom smyslu, že v celé řadě případů, kdy před vojenskou (civilní) službou nebyla vyživovací povinnost plněna, se po nástupu takové služby dohoda uzavírá s cílem získat zaopatřovací příspěvek. Jedná se o případy, kdy zjevně nemajetné dítě, které před nástupem uvedené služby nebylo výdělečně činné, uzavírá dohodu o plnění vyživovací povinnosti vůči majetným, výdělečně činným rodičům. K zamezení tohoto nežádoucího jevu se navrhuje nadále poskytovat zaopatřovací příspěvek jen v případě, že je výživné (příspěvek na výživu) poskytováno na základě rozhodnutí soudu.

K bodu 16

V souvislosti s novým zákonem o pohřebnictví (zákon č. 256/2001 Sb.) je třeba doplnit i úpravu nároku na pohřebné.

K bodu 17

V § 50 zákona jsou výslovně uvedeny některé obecné podmínky nároku na dávky státní sociální podpory spočívající v povinnostech sdělovat orgánu rozhodujícímu o dávce potřebné údaje. Vzhledem k významu některých údajů potřebných pro posuzování rodičovského příspěvku se navrhuje o takové povinnosti § 50 zákona výslovně doplnit.

K bodům 18 a 19

Podle dosavadní právní úpravy je třeba vždy nejpozději do 30. září každého roku prokazovat výši rozhodného příjmu pro další trvání nároku na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu. Ustanovení § 51 odst. 1 pak upravuje důsledky toho, když není rozhodný příjem pro nárok ve stanovené lhůtě prokázán, nebo když není prokázán vůbec. Vzhledem k tomu, že se navrhuje nevázat nadále nárok na přídavek na dítě na rozhodný příjem, provádí se úprava textu § 51 odst. 1 zákona tak, aby se uvedená úprava vztahovala pouze na nárok na příspěvek na dopravu.

Zároveň je však třeba doplnit § 51 o postup při stanovení výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře, tj. když rozhodný příjem v rodině za rozhodné období nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10. Podle navrhované právní úpravy bude třeba pro výplatu přídavku na dítě ve zvýšené výměře vždy do 30. září prokázat výši rozhodného příjmu pro vyplacení přídavku na dítě v uvedené výši. Pokud nebude požadovaným způsobem rozhodný příjem prokázán, bude dítěti od následujícího kalendářního měsíce vyplácen přídavek na dítě v základní výměře, tedy v nižší částce. V uvedeném případě tak půjde jen o změnu výše přídavku na dítě, nikoliv změnu nároku, popř. o zánik nároku na tuto dávku. Pokud bude výše rozhodného příjmu prokázána dodatečně po uplynutí stanoveného termínu, vznikne nárok na doplacení částky rozdílu mezi přídavkem na dítě ve zvýšené výměře a v základní výměře zpětně.

K bodu 21

Podle obecné úpravy obsažené v § 54 zaniká nárok na jednotlivé splátky dávky do jednoho roku ode dne, za který dávka náleží. Pro případy, kdy byla dávka přiznána nebo byla vyplacena v nižší částce nebo byla neprávem odepřena nebo byla přiznána od pozdějšího data, je však stanovena propadná lhůta tříletá. Navrhovaným upřesněním se vymezuje, že i v případech, že byla dávka přiznána od pozdějšího data, muselo dojít k takovému přiznání neprávem, aby v těchto případech platila tříletá propadná lhůta. Jde o přesnější vymezení vztahu mezi § 53 a 54.

K bodům 23 a 24

Jde o legislativní úpravu, a to upřesnění odkazu a úpravu textu s ohledem na nový zákon o pohřebnictví.

K bodu 25

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 29

Jestliže osoba s osobou oprávněnou společně posuzovaná poruší povinnost uloženou jí zákonem, může jí být orgánem, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, uložena pokuta. Navrhovanou úpravou se doplňuje, že tyto pokuty mají stejný režim jako ostatní pokuty, které je možné v rámci státní sociální podpory uložit.

K bodu 30

Vzhledem k nutnosti koordinovat a metodicky usměrňovat praxi státní sociální podpory a provádět její kontrolu se upřesňuje postavení Ministerstva práce a sociálních věcí. Vymezení tohoto postavení si vyžaduje také zajištění kompatibilního technického a programového vybavení orgánů provádějících státní sociální podporu a vedení informačního systému ministerstvem. Z obdobných důvodů se vymezuje i kompetence krajských úřadů ve státní sociální podpoře.

K bodu 31

Jde o upřesnění v tom smyslu, že zaměstnanci vykonávající zaměstnání na krajském úřadu jsou zaměstnanci kraje, a nikoliv krajského úřadu (§ 68 zákona o krajích).

K bodům 32 až 34

V souvislosti s přenesenou kompetencí v oblasti kontroly státní sociální podpory také na krajský úřad došlo k tomu, že nebyla působnost Ministerstva práce a sociálních věcí v této oblasti výslovně uvedena. Přitom s ohledem na oprávnění Ministerstva práce a sociálních věcí vést informační systém státní sociální podpory se oprávnění kontroly údajů zařazených do informačního systému dovozuje. S ohledem na možné pochybnosti se doplňuje výslovná úprava.

K bodu 35

V § 68 zákona se stanoví náležitosti žádosti o dávky státní sociální podpory. Navrhované doplnění představuje legislativní upřesnění týkající se povinnosti prokazovat rozhodný příjem.

K bodu 36

Jde o doplnění náležitostí žádosti o dávky státní sociální podpory. Uvedené doplnění sleduje racionalizaci řízení o uvedené dávky, spočívající v zajištění všech potřebných dokladů pro rozhodování tak, aby nemuselo docházet k došetřování skutečností nezbytných pro posuzování nároku, a tím k prodlužování řízení o přiznání dávky. Současně se reaguje na nový zákon o pohřebnictví.

K bodu 37

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K Čl. II

K bodu 1

V přechodném ustanovení se upravuje výše přídavku na dítě, která bude náležet od splátky této dávky následující po dni účinnosti navrhovaného zákona.

K bodu 2

Návrhem se zrušuje možnost poskytovat zaopatřovací příspěvek v případech, kdy voják (osoba konající civilní službu) uzavřel s osobou, vůči níž by přicházelo v úvahu plnění vyživovací povinnosti, dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu (čl. I bod 14). Na tuto úpravu se reaguje i v přechodných ustanoveních tak, že pokud už byl s ohledem na uvedenou dohodu zaopatřovací příspěvek přiznán, nebude se tento nárok odnímat. Nová úprava se tak bude vztahovat jen na případy, kdy vznikne nárok na zaopatřovací příspěvek po 31. prosinci 2002.

K Čl. III

Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2003.

V Praze dne 17. září 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n, v.r.

1. místopředseda vlády

a ministr práce a sociálních věcí

PhDr. Vladimír Š p i d l a, v.r.

Platné znění částí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

* * *

(§ 2

Druhy dávek

Dávky státní sociální podpory jsou:

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1. přídavek na dítě,

2. sociální příplatek,

3. příspěvek na bydlení,

4. příspěvek na dopravu,

b) ostatní dávky

1. rodičovský příspěvek,

2. zaopatřovací příspěvek,

3. dávky pěstounské péče,

4. porodné,

5. pohřebné.)

§ 2

Druhy dávek

Dávky státní sociální podpory jsou:

a) přídavek na dítě,

b) sociální příplatek,

c) příspěvek na bydlení,

d) příspěvek na dopravu,

e) rodičovský příspěvek,

f) zaopatřovací příspěvek,

g) dávky pěstounské péče,

h) porodné,

i) pohřebné.

* * *

(§ 4

Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen „rozhodný příjem“).)

§ 4

Příjem rozhodný pro přiznání dávky státní sociální podpory a příjem rozhodný pro stanovení její výše se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen „rozhodný příjem“).

§ 5

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů³⁾ a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6  odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů,

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7  odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem,

3. příjmy z pronájmu uvedené v § 9  zákona o daních z příjmů,

 4. ostatní příjmy uvedené v § 10  odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy,

2. z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně

1. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e), ch), zb) a zf) zákona o daních z příjmů,

2. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů, jde-li o stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

3. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. m) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné, zástupné a příplatky náležející za službu nebo výcvik za ztížených podmínek nebo ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách podle zvláštního právního předpisu,^3a)

4. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů, jde-li o měsíční přídavek na bydlení, výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu náležející podle zvláštních právních předpisů,^3b)

5. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. p) zákona o daních z příjmů, jde-li o služné a příplatek za práci ve ztížených podmínkách nebo ve zdravotně škodlivém prostředí podle zvláštního právního předpisu,^3c)

6. příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů z převodu účasti na obchodních společnostech,

7. příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů,

c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,

d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,⁴⁾

e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d),

(f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení,)

f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu a pro stanovení výše přídavku na dítě,

g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení,

h)  mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval.

(2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši,snižuje se rozhodný příjem o částku tétoúhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Při stanovení rozhodného příjmu podle odstavců 5 a 6 započte se jako rozhodný příjem i po snížení příjmu podle věty druhé částka odpovídající nejméně částce životního minima. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta čtvrtá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok § 6  písm. a), započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1

a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,

b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v bodech 1 až 6 a v § 6  odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny,

c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6  odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány,

e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) až h) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí (§ 6  písm. b)), započítávají se příjmy uvedené

1. v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,

2. v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v bodu 1, s výjimkou příjmů uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů, a v bodech 2 až 6 a v § 6  odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde‑li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) až h) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny,

d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6  odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány.

(5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí (§ 6  písm. b)) a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající

a) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51),

b) měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za období zahrnuté do daňového přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), došlo-li ke změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce a naopak podle § 7  odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo

c) jedné dvanáctině příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku (§ 51), stanovena daň paušální částkou podle § 7a  zákona o daních z příjmů,

nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8  odst. 1 věty třetí; měsíční průměr podle písmen a) a b) se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2.Obdobně se postupuje, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů.

(6) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí § 6  písm. b) a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 2, avšak která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) bodu 2, nevykonávala, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8  odst. 1 věty třetí. Předchozí věta platí obdobně, má-li osoba příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. Při stanovení rozhodného příjmu podle věty první se ke zvýšení nebo snížení daně z příjmů podle odstavce 2 věty čtvrté nepřihlíží.

(7) Při stanovení částek životního minima podle odstavců 5 a 6 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje.

(8) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou³¹⁾ platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,³⁾ přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok.

* * *

§ 7

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a) nezaopatřené děti (§ 11),

b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),

d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče (písmeno b)) těchto rodičů,

pokud s oprávněnou osobou spolu trvalé žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.⁷⁾

(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o

a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče odstavec 2 písm. b); pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,^7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,

b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášení k trvalému pobytu;¹⁾ ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,

c) manželé.

(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43  odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43  odst. 3.

(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;¹⁾podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.

(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(10) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo v Hradní stráži nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo v Hradní stráži.

(11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,³²⁾

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,³³⁾

c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně - právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,³⁴⁾

d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,³⁵⁾

e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,³⁶⁾

f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně - právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu¹⁸⁾ (do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem) o svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to i po uplynutí tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí, probíhá-li řízení o ustavení této osoby poručníkem dítěte,

g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.³⁷⁾

* * *

§ 16

Povinná školní docházka

(1) Za povinnou školní docházku¹⁶⁾ se pro účely tohoto zákona považuje též docházka do desátého ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy, vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky⁴⁷⁾ a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky.

(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nezačalo vykonávat výdělečnou činnost (v rozsahu uvedeném) uvedenou v § 10  ani nemělo nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a to v rozsahu uvedeném v § 13 odst.3 písm.a) až c).

* * *

(§ 17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

(1) Nárok na přídavek na dítě do 31. prosince 1998 má nezaopatřené dítě

a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1, 80,

b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1, 80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2, 20.

(2) Nárok na přídavek na dítě po 31. prosinci 1998 má nezaopatřené dítě

a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1, 10,

b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1, 10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1, 80,

c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1, 80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3, 00.

§ 18

Výše přídavku na dítě

(1) Výše přídavku na dítě podle § 17  odst. 1 činí za kalendářní měsíc

a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0, 27,

b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0, 14.

(2) Výše přídavku na dítě podle § 17  odst. 2 činí za kalendářní měsíc

a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0, 32,

b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0, 28,

c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0, 14.)

§ 17

Nárok na přídavek na dítě

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě.

§ 18

Výše přídavku na dítě

Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc

a) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28, nebo

b) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32, jestliže rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10.

* * *

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1, 60. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu.^47a) Podmínka trvání nájemního poměru se považuje za splněnou i tehdy, jestliže došlo k zániku nájemního poměru rozhodnutím soudu, který přivolil k výpovědi nájmu bytu z důvodů, které nájemce sám nezavinil, a to v období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu.^47b) Podmínka trvání nájemního poměru v období uvedeném v předchozí větě se považuje za splněnou také tehdy, došlo-li k zániku nájmu bytu na základě zániku členství osoby v bytovém družstvu z důvodů, které tato osoba nezavinila nebo jde o užívání služebního bytu, bytu zvláštního určení a bytu v domě zvláštního určení, užívají-li byt osoby uvedené ve zvláštním právním předpisu.^47c)

(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu.(^47b))^47d)

(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

(4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

* * *

Rodičovský příspěvek

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

§ 30

(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

a) do čtyř let věku nebo

b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

(2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci

a) při výdělečné činnosti uvedené v § 10  odst. 1 písm. a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10  odst. 1 písm. c),

b) má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání⁴⁾ nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,¹⁶⁾

c) dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro dítě předškolního věku v rozsahu větším, než je uvedeno v odstavci (6)7, nebo základní školu.

(3) Vykonává-li rodič výdělečnou činnost uvedenou v § 10  odst. 1 písm. a), má nárok na výplatu rodičovského příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění 1,5 násobek částky na osobní potřeby u tohoto rodiče. Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou.

(4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10  odst. 1 písm. b),

a) vyplácí se rodičovský příspěvek zálohově v kalendářním měsíci, v němž podle sdělení rodiče byl jeho příjem, včetně dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 1,5 násobek částky na osobní potřeby rodiče,

b) je nárok na výplatu rodičovského příspěvku v kalendářním měsíci spadajícím do období v kalendářním roce po vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou podle § 7a  zákona o daních z příjmů, v němž je součet jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena uvedená paušální daň, a dávek nemocenského pojištění, které byly v tomto měsíci jejich plátcem zaúčtovány, nižší než 1,5 násobek částky na osobní potřeby rodiče; rodič je povinen oznámit okresnímu úřadu do 8 dnů vydání rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou.

Příjmem se rozumí příjem osoby samostatně výdělečně činné po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, přičemž jde-li o příjem podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje, po odpočtu dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy.

(5) Vyplácel-li se rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti rodiče podle § 10  odst. 1 písm. b) zálohově odstavec 4 písm. a), provede se v kalendářním roce následujícím po uplynutí zdaňovacího období podle zákona o daních z příjmů zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše

a) průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10  odst. 1 písm. b) stanoveného jako průměr za kalendářní měsíce zahrnuté do daňového přiznání, nebo

b) jedné dvanáctiny předpokládaných příjmů, jde-li o příjem, ze kterého byla v kalendářním roce stanovena daň paušální částkou podle § 7a  zákona o daních z příjmů, jde-li o kalendářní měsíce spadající do období před vydáním rozhodnutí o stanovení uvedené paušální daně.

Pro zúčtování zálohově vypláceného rodičovského příspěvku se dávky nemocenského pojištění započítávají jako příjem v těch kalendářních měsících, v nichž byly plátcem dávky nemocenského pojištění zaúčtovány. Pro účely zúčtování rodičovského příspěvku je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za které se podává daňové přiznání, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti uvedené v § 10  odst. 1 písm. b) za období, za které se zúčtování provádí. Zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se podává daňové přiznání.

(6) Dojde-li v kalendářním měsíci u rodiče k souběhu výdělečné činnosti uvedené v § 10  odst. 1 písm. a) s výdělečnou činností uvedenou v § 10  odst. 1 písm. b), výplata rodičovského příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží.

(7) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

a) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše pět kalendářních dnův kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy,

b) dítě na základě doporučení odborného lékaře pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně,

d) dítě na základě doporučení odborného lékaře navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

(8) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky pro výplatu tohoto příspěvku podle odstavců 2 až 4, je rodič povinen vrátit okresnímu úřadu vyplacené částky rodičovského příspěvku, které nenáležely. Věta první platí obdobně pro případy, že byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek zálohově a na základě zúčtování rodičovského příspěvku bylo zjištěno, že rodič měl příjmy vyšší, než byl 1,5 násobek částky na osobní potřeby rodiče.

(9) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. To neplatí, je-li dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení, a rodič v tomto zdravotnickém zařízení o dítě pečuje.

(10) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině § 7  odst. 2 písm. b) došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá.

((10)) (11) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, jestliže v rodině druhý z rodičů má nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc poskytovanou podle předpisů nemocenského pojištění, a to v době ode dne narození dítěte.

§ 31

(1) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.

(2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30  odst. 7 písm. a) v době, kde je

a) výdělečně činný (§ 30  odst. 3 a 4),

b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12  až 15), nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru (příslušníků ozbrojených sil).

§ 32

Výše rodičovského příspěvku

(1) Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1, 10.

(2) Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc z nemocenského pojištění (péče) nebo na dávky (příspěvek) uvedené v § 30  odst. 2 písm. b), jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky). Má-li rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky (příspěvky) uvedené v první větě jen po část kalendářního měsíce a po zbývající část tohoto kalendářního měsíce má nárok na rodičovský příspěvek, náleží za takový kalendářní měsíc rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.

Hlava šestá

Zaopatřovací příspěvek

§ 33

Podmínky nároku na zaopatřovací příspěvek

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má, koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo v Hradní strážinebo civilní službu (dále jen „služba“ a „voják“) a voják nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,

a) nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

b) manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř let, popřípadě o dítě ve věku do sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo která je plně invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak,

c) osoba s výjimkou osob uvedených v písmenech a) a b), které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu (nebo která uzavřela s vojákem dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu), pokud voják pro výkon uvedené služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost.

(2) Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1 obdobně, koná-li službu žena.

§ 34

Výše zaopatřovacího příspěvku

(1) Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobám uvedeným v § 33  odst. 1 písm. a) a b) činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0, 67.

(2) Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobě uvedené v § 33  odst. 1 písm c) činí za kalendářní měsíc částku výživného nebo příspěvku na výživu, na kterou má tato osoba vůči vojákovi nárok, nejvýše však součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0, 67.

§ 35

Výplata zaopatřovacího příspěvku

Pro výplatu zaopatřovacího příspěvku podle § 33  odst. 1 písm. a) platí § 19  obdobně.

* * *

§ 43 

Společná ustanovení

(1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20  odst. 2 platí obdobně.

(2) Jestliže poručník o dítě osobně pečuje, náleží poručníkovi a dítěti dávky podle § 37  až 42.

(3) Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,¹⁸⁾ náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37  až 40. Dávky uvedené v § 37 až 42 náleží i po uplynutí tří měsíců od právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, probíhá-li řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte.

* * *

§ 47

Podmínky nároku na pohřebné

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení nebo dnem uložení lidských pozůstatků podle zvláštního právního předpisu.^48a)

* * *

Díl první

Nárok na dávku a její výplatu

§ 49

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

§ 50

Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, příslušnému krajskému úřadu a Ministerstvu práce a sociálních věcí, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaj o tom, zda a po jakou dobu dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let.

§ 51

((1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze dávky podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54  odst. 2 větě první).

(1) Pro nárok a výplatu příspěvku na dopravu podle § 27 odst. 1 písm. b) se prokazuje výše rozhodného příjmu. Náleží-li výplata příspěvku na dopravu za září, náleží jeho výplata za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodného příjmu pro nárok na tuto dávku po 30. září. Není-li prokázán rozhodný příjem podle věty první, výplata příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmu pro jeho výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodného příjmu prokázána, nárok na příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na dopravu za dobu, za kterou jeho výplata podle tohoto odstavce nenáležela, příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se nevyplácel. Prokáže-li se nárok na příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně příspěvek na dopravu podle věty páté a šesté náleží nejdéle za dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního toku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté a šesté.

(3) Pro stanovení výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře podle § 18 písm. b) se prokazuje výše rozhodného příjmu. Náleží-li přídavek na dítě ve zvýšené výměře za září, náleží jeho výplata za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodného příjmu pro stanovení přídavku na dítě ve zvýšené výměře po 30. září. Není-li prokázána výše rozhodného příjmu podle věty první, náleží od splátky přídavku na dítě následující po splátce této dávky za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši rozhodného příjmu pro stanovení výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře, přídavek na dítě v základní výměře. Prokáže-li se dodatečně rozhodný příjem za dobu, za kterou byl přídavek na dítě poskytován v základní výměře, náleží přídavek na dítě ve zvýšené výměře zpětně, nejdéle však za dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první, pokud za tuto dobu byly splněny podmínky pro stanovení výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře.

((3))(4) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

((4))(5) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené (v § 2 písm a), § 2 písm. b) č. 1 a 2)v § 2 písm.a) až f), § 36  písm. a) nebo § 36  písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

((5))(6) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 52

Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53  obdobně.

§ 53

(1) Zjistí-li se, že

a) dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla neprávem přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,

b) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,

c) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b).

(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

(3) Zrušen.

§ 54

(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

((2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) a písm. b) bod 1 a 2 a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1.)

(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávku uvedenou v § 2 písm. a) až f) a v § 36 písm. a) a b), zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží. Lhůta podle věty první neplyne po dobu řízení o dávku. Jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1 písm. a), lhůta uvedená ve větě první neplatí.

(3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 (písm. b) bod 4 a 5) písm.h) a i) a § 36 písm. c) a d) zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku

a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,

b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42,

c) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,

d) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,

e) ode dne pohřbení nebo ode dne uložení lidských pozůstatků podle zvláštního právního předpisu,^48a) jde-li o pohřebné podle § 47.

Ustanovení odstavce 2 (věty druhé) věty třetí zde platí obdobně.

(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu.^48b)

Díl druhý

Přechod nároku na dávky

§ 55

Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.

§ 56

(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v závislosti na (výši) rozhodném příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7  odst. 2.

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

Díl třetí

Výplata dávek

§ 57

(1) Dávky uvedené v (§ 2  písm. a), § 2  písm. b) bodu 1, § 2  písm. b) bodu 2) § 2 písm. a) až f), § 36  písm. a) a § 36  písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

(2) Dávky uvedené v § 2  (písm. b) bodu 4, § 2  písm. b) bodu 5) písm. h) a i), § 36  písm. c) a § 36  písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

(3) Zrušen.

(4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 58

(1) Dávky vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávkách.

(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v (§ 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2  písm. b) bodu 2) § 2 písm. a) až f), § 36  písm. a) a § 36  písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví okresní úřad, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Okresní úřad uvedený v předchozí větě předá okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný okresní úřad vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

(3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je okresní úřad povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

§ 59

(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky

a) zákonný zástupce oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d),

b) jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d),

c) osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2, § 28 odst. 6 nebo § 35, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),

d) ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).

(2) Okresní úřad namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

(5) Okresní úřad může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

§ 60

Dávky se do ciziny nevyplácejí.

Hlava druhá

Díl první

Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby,

příjemce dávky a osoby společně posuzované

§ 61

(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem nebo krajským úřadem, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li okresní úřad nebo krajský úřad delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn.

(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, písemně ohlásit okresnímu úřadu změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmena a), udělit písemný souhlas podle § 50.

(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) a c), je okresní úřad povinen vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do 8 dnů ode dne vyzvání; okresní úřad může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než 8 dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

(5) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným okresním úřadem nebo krajským úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

(6) Okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo krajský úřad mohou osobě společně posuzované uložit pokutu až do výše 10 000 Kč za porušení povinností uvedených v odstavcích 3 až 5. Pro ukládání pokut, jejich výběr a vymáhání platí § 65 odst. 5 a 6 obdobně. Pokutu nelze uložit, jestliže osobě společně posuzované vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost nahradit přeplatek na dávce podle § 62 odst. 2 a 3. Pro vybírání a vymáhání přeplatku platí § 65 odst. 6 věta první obdobně.

§ 62

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost, nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.

(2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit.

(3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.^48c) Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2.

(4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. Pro vrácení poměrné části příspěvku na zakoupení motorového vozidla platí lhůta uvedená v § 42 odst. 4.

(5) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky.

(6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavce 1 až 3 rozhoduje okresní úřad, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplacené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.^48d)

Díl druhý

Povinnosti státních orgánů a dalších osob

§ 63

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (§ 61) jsou povinny na výzvu příslušného okresního úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, na výzvu krajského úřadu nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané okresním úřadem nebo krajským úřadem a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotních výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy.¹⁹⁾

(2) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohousdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim okresní úřad písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50  písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu uvedené údaje.

(3) Výkon státní správy ve státní sociální podpoře řídí a kontroluje Ministerstvo práce a sociálních věcí; na území kraje řídí a kontroluje výkon státní správy ve státní sociální podpoře též krajský úřad. Ministerstvo práce a sociálních věcí vede informační systém o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje okresním úřadům a krajským úřadům v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory, a to v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory. Státní orgány a další právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státnísociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určenýchMinisterstvem práce a sociálních věcí. Okresní úřady a krajské úřady jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Ministerstvo vnitra poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, krajskému úřadu a okresnímu úřadu pro účely státní sociální podpory z informačního systému evidence obyvatel^19a) tyto údaje:

1. jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,

2. datum narození,

3. pohlaví a jeho změnu,

4. obec a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,

5. rodné číslo,

6. státní občanství,

7. adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

8. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,

9. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

10. zákaz pobytu a dobu jeho trvání,

11. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, uvede se datum jeho narození,

12. rodné číslo manžela, nebo jméno a příjmení manžela, je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,

13. rodné číslo dítěte,

14. datum, místo a okres úmrtí; u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí,

15. osvojení dítěte.

(5) Informace uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 63a

Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob

(1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložili na výzvu okresního úřadu nebo krajského úřadu údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Ustanovení § 62 odst. 4 a 5 a odst. 6 věta první platí zde obdobně.

(2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají okresnímu úřadu, který dávku vyplatil, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 5 platí zde obdobně.

§ 64

(1) Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí, (krajského úřadu) krajea okresního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon²⁰⁾ nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat

a) orgánům sociálního zabezpečení⁴⁹⁾ a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9  odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obcím, okresním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,^49a) obcím, okresním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách sociální péče,

b) správcům daně z příjmů⁵⁰⁾ údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

c) zdravotním pojišťovnám⁵¹⁾ údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

d) úřadům práce⁵²⁾ údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti,

e) orgánům činným v trestním řízení⁵³⁾ údaje potřebné pro trestní řízení,

f) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,

g) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona⁵⁴⁾ ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly,

h) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4) Okresní úřady a krajský úřadjsou povinny

a) Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které okresní úřad nebo krajský úřad získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle § 63  odst. 3,

b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly.

(5) Okresní úřady jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu.

(6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajský úřad a okresní úřad získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.

(7) Okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.

Díl třetí

§ 65

Kontrolní činnost

(1) (Krajský) Ministerstvo práce a sociálních věcí, krajský úřad a okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63  v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.

(2) Zaměstnanci státních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63  povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost. Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63  jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec státního orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(4) Za porušení povinností uvedených v § 63  jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo příslušný krajský úřad(a příslušný) anebo příslušný okresní úřad oprávněny uložit právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 63  pokutu až do výše 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kč.

(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo příslušný krajský úřad nebo příslušný okresní úřad dozvěděly o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.

(6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Výnosy z pokut uložených příslušným krajským úřadem jsou příjmem rozpočtu kraje, výnosy z pokut uložených příslušným okresním úřadem jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

* * *

§ 68

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58  odst. 2),

d) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno rozhodným příjmem,

e) potvrzení o skutečnostech uvedených v § 30  odst. 4 a 5, o příjmech uvedených v § 32  odst. 2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v § 30  odst. 7, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,

f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g) potvrzení o místě sídla školy nebo její součásti, jde-li o nárok na příspěvek na dopravu, je‑li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

h) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

i) potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,

j) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36, nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43(.),

k) rodný list dítěte nebo jeho ověřený opis, jde-li o nárok na porodné,

l) úmrtní list nebo jeho ověřený opis nebo jiný doklad o úmrtí a doklad o pohřbení nebo uložení lidských pozůstatků, jde-li o nárok na pohřebné.

(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1. v § 5  odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),

2. v § 5  odst. 1 písm. a) č. 3, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

3. v § 5  odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4  odst. 1 písm. k), m), o) až r)a v § 6  odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

4. v § 5  odst. 1 písm. e) pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů,

5. v § 5  odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením,

b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.

(3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují,

a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené

1. v § 5  odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c), d) a h) a příjmy uvedené v § 5  odst. 1 písm.b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4  odst. 1 písm. k), m), o) až r) a v § 6  odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů,

2. v § 5  odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením,

b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy.

(4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka.

(5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte (odstavec 1 písm. f)) a potvrzení o sídle školy nebo její součásti odstavec 1 písm. g) se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu.

(6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.

(7) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů²¹⁾ nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

* * *

§ 69

Vydávání rozhodnutí

(1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

b) dávka byla odejmuta,

c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 (a 2) až 3 a § 58  odst. 2,

d) jde o přeplatek na dávce,

e) přichází v úvahu více oprávněných a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li okresní úřad rozhodovat podle § 7  odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59,

f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3.

(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

* * *