Důvodem pro zpracování předkládaného návrhu zákona je zejména potřeba nahradit již nevyhovující a roztříštěnou stávající právní úpravu řešící problematiku způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, komplexní právní úpravou této problematiky, která v souladu s cílem České republiky, vstoupit v co nejkratší době do EU, přebírá potřebná ustanovení směrnic ES tak, aby byl předkládaný návrh zákona plně slučitelný s právem ES.
Zhodnocení platného právního stavu
V České republice je způsobilost k výkonu zdravotnického povolání upravena v části čtvrté několikrát novelizovaného zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a směrnicí č. 10/1986 Věst. MZ, o náplni činnosti středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků.
Současná právní úprava je již nevyhovující a neodpovídá jiným obecně závazným právním předpisům (např. zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů), ani aktuálním potřebám zdravotnictví a některým předpisům Evropské unie. Důvodem je v prvé řadě potřeba důsledně zdůraznit zásady volného pohybu osob v oblasti zdravotní péče, volného přístupu fyzických osob ke zdravotnickému vzdělávání a právnických a fyzických osob k poskytování zdravotnického vzdělávání s cílem volného uplatnění na pracovním trhu Evropské unie.
Dosavadní systém specializace lékařů a farmaceutů v základním oboru (v I. a II. stupni), v nástavbových specializacích a specializacích ve zvlášť úzkých oborech je složitý a neodpovídá systému specializace v zemích EU. Také rozvoj lékařských věd i potřeby zdravotnické praxe vyžadují zřízení nových specializačních oborů a úpravu délky specializačního vzdělávání v jednotlivých oborech podle doporučení EU zejména pro lékaře.
Od roku 1992 došlo k rozvoji nových oborů magisterského a bakalářského studia na vysokých školách a postavení jejich absolventů při poskytování zdravotní péče není právně vyřešeno.
Cit. vyhláška č. 77/1981 Sb., stanoví obory specializační přípravy lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, které jsou v některých případech překonané. V současné době je nezbytné stanovit, které z nově zavedených studijních programů se zdravotnickým zaměřením na vysokých školách opravňují jejich absolventy vykonávat zdravotnické povolání a stanovit specializační obory pro jejich další vzdělávání. Zároveň je třeba zákonem stanovit podmínky akreditace udělované Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) pro poskytování dalšího vzdělávání ve zdravotnictví.
Nad rámec ustanovení vyhlášky č. 77/1981 Sb. byly zřízeny další obory středních zdravotnických škol a v roce 1996 byly uzákoněny také vyšší zdravotnické školy. Rovněž pro jejich absolventy je třeba upravit jejich postavení v poskytování zdravotní péče a stanovit obory pro jejich další vzdělávání. Stávající specializační obory pro střední zdravotnické pracovníky i jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví již neodpovídají plně současným potřebám zdravotnické praxe.
Ošetřovatelství v současné době je chápáno jako vysoce kvalifikovaná samostatná činnost. Ošetřovatelská péče je poskytována aktivně metodou ošetřovatelského procesu, což je systematická racionální individualizovaná metoda plánování a poskytování kvalitní ošetřovatelské péče a porodní asistence. Jeho cílem je určit skutečné nebo potenciální problémy v péči o zdraví, naplánovat uspokojení zjištěných potřeb, vykonat a zhodnotit specifické ošetřovatelské výkony na jejich uspokojení. Sestra pracuje samostatně nebo jako asistentka lékaře, kdy plní pokyny lékaře, podílí se na diagnostických a léčebných zákrocích, asistuje při náročných léčebných postupech. Tato činnost vyžaduje osoby emocionálně i sociálně vyzrálé, které jsou schopny adekvátně poskytovat náročnou ošetřovatelskou péči. Požadavek, aby do vzdělávání sester vstupovaly osoby později než v 15ti letech lze považovat za přiměřený náročnosti tohoto povolání.
Těmto požadavkům v současné době u nás odpovídá vzdělávání sester na vyšších odborných školách, kde získávají titul diplomovaní specialisté nebo na vysokých školách, kde získávají titul sestra bakalářka.
V praxi tyto sestry budou znamenat zkvalitnění ošetřovatelské péče. Mohou se uplatnit ve vedoucích funkcích na jednotlivých odděleních nemocnic, jako vedoucí směny na náročných pracovištích (JIP, ARO, apod.), mohou pracovat samostatně v komunitní následné, hospicové péči, v ošetřovatelských domech. Mohou se podílet na výuce v akreditovaných zařízeních.
I když trend v zemích EU je dosažený cca 40% z celkového počtu sester s hodností bakaláře, v našich podmínkách i při maximální podpoře nárůstu tohoto studia bude trvat alespoň 15 let k dosažení cca 20% takto vzdělaných sester. Prvořadým úkolem je zajištění kvalifikovaných vyučujících pro ošetřovatelství. V současné době pedagogická způsobilost vyučujících pro ošetřovatelské obory je nedostatečná, činí pouze 45%.
Jestliže bychom chtěli dosáhnout během 15ti let alespoň 20% vysokoškolsky vzdělaných sester, znamená to připravit ročně cca 1000 absolventek. Při 3letém bakalářském studiu tzn. zajistit alespoň 250 plně kvalifikovaných vyučujících ošetřovatelství.
Pokud nebude zabezpečeno vzdělávání zdravotnických pracovníků v nelékařských oborech na vysokých školách, budou absolventi středních škol volit jiné studijní programy a obory mimo sféru zdravotnictví se všemi z toho plynoucími důsledky.
Na přípravě návrhu tohoto zákona i prováděcích vyhlášek k němu se podílely Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora (dále jen „komora“), vysoké školy připravující k výkonu zdravotnického povolání a odborné společnosti České lékařské společnosti J.E. Purkyně, i odborné společnosti stojící mimo ni (dále jen „odborná společnost“), včetně příslušných profesních sdružení.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava vychází ze základní zásady volného přístupu ke vzdělávání. V souladu se zásadami o umožnění volného pohybu osobám, které vyplývají ze směrnic Evropské unie harmonizuje zákon možnosti volného přístupu k poskytování vzdělávání. Návrh zákona podrobně upravuje pět základních chráněných zdravotnických povolání, jejichž úroveň je sledována Evropskou unií, a to jak povolání lékařů, farmaceutů i povolání ošetřovatelská včetně porodních asistentek.
Celý text zákona je veden jednotnou linkou od předpokladů pro vstup do vzdělávání ve zdravotnictví přes stupně vzdělávacího procesu a jednotné určení zkoušek – jedné atestace – až ke způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a z ní vyplývajících kompetencí pro jednotlivá povolání. Jednoznačně se stanoví podmínky samostatného vykonávání zdravotnického povolání a činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče.Je přitom ponechána zásada dobrovolnosti pro vstup do dalšího vzdělávání.
Navrhovaná právní úprava zavedením akreditačního řízení umožňuje přístup k poskytování dalšího vzdělávání i jiným právnickým nebo fyzickým osobám, které je dosud mohly poskytovat jen pokud se staly smluvním školícím pracovištěm Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze nebo Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Navrhované zákonné změny budou promítnuty i do vnitřních organizačních předpisů obou institutů.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Návrh řeší podmínky získání odborné způsobilosti osob poskytujících zdravotní péči nebo na této péči se podílejících. Dosavadní právní úprava řešící odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, další vzdělávání osob poskytujících zdravotní péči nebo se na ní podílejících a jejich činnosti, t.j. vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a směrnice č. 10/1986 Věst. MZ, o náplni činnosti středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků, jsou již překonané a prakticky nebyly od doby vydání novelizovány. Obory jednotlivých povolání i dalšího vzdělávání odpovídají době jejich vzniku.
Navrhovaná úprava vychází z platné právní úpravy vysokých, vyšších a středních škol po roce 1991, řeší postavení absolventů oborů se zdravotnickým i jiným zaměřením při poskytování zdravotní péče a umožňuje jim prohlubování dosažené odborné způsobilosti v dalším vzdělávání ve zdravotnictví podle potřeb zdravotnické praxe.
Na vysokých školách bylo po roce 1990 zřízeno více než 20 oborů bakalářských a magisterských studijních programů, u kterých jejich zřizovatelé předpokládají uplatnění především ve zdravotnictví. Jejich postavení je potřeba právně vymezit s ohledem zejména na upřesnění jejich právní odpovědnosti za výkon "zdravotnického povolání". Příkladem nově zřízeného studijního oboru vysokoškolského studia je např. obor "fyzioterapie" a obor "ošetřovatelství".
K rozvoji vzdělávání ve zdravotnických studijních oborech došlo i zřízením vyšších zdravotnických škol po novelizaci školského zákona v roce 1995. V současné době je v těchto školách 15 studijních oborů, pro jejichž absolventy je také potřeba právně vymezit jejich postavení ve zdravotnictví. Jde například o obory diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná porodní asistentka, diplomovaný zdravotní laborant a diplomovaný zdravotnický záchranář.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Podmínky pro činnost fyzických osob při výkonu zdravotnického povolání jsou v souladu s čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V tomto směru návrh představuje přesnější vymezení podílu profesních organizací na dalším vzdělávání.
e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropských společenství a odůvodnění případných odchylek
Ministerstvo zdravotnictví při návrhu zákona o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících předpisů a při návrhu vyhlášky k tomuto zákonu vycházelo z příslušných směrnic EU a z doporučení Světového summitu o lékařském vzdělávání v Dublinu v roce 1993 a z deklarace konference Evropské akademie pro celoživotní lékařské vzdělávání v Kolíně nad Rýnem v roce 1995 a ze zkušeností některých hlavně středoevropských zemí. Bylo přihlédnuto k výkladu Evropského soudního dvora v Luxemburgu z 25. 2. 1999.
Návrh je plně slučitelný se směrnicemi EU, pokud jde o požadavky pro volný pohyb osob v „regulovaných povoláních“ a v ostatních povoláních, pokud jde o volný pohyb a podmínky pro usídlování. Návrh soustavy dalšího vzdělávání ve zdravotnictví plně respektuje požadavky zemí EU. V návrhu se ponechává pravomoc státu nad garancí a koordinací za toto vzdělávání na Ministerstvu zdravotnictví, a to ve spolupráci s jinými subjekty (v dalším vzdělávání akreditovanými zařízeními mohou být např. lékařské fakulty, fakultní nemocnice, komory a pod.).
Návrhy specializačních oborů i jejich délky pro prováděcí předpisy tohoto zákona byly upraveny podle zvyklostí zemí EU tak, aby byl umožněn volný pohyb a popřípadě usídlování lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, ošetřovatelek (tj. všeobecných sester) a porodních asistentek - tj. ve všech „chráněných“ zdravotnických povoláních ve smyslu pojmosloví směrnic EU.
Režim povolování zdravotnického povolání na území České republiky příchozím lékařům, zubním lékařům, farmaceutům, ošetřovatelkám (všeobecným sestrám) a porodním asistentkám ze zemí EU po vstupu České republiky do EU upravuje ustanovení § 23 navrhovaného zákona. Pro osoby přicházející ze zemí mimo členské státy EU je stanoven jiný režim povolování výkonu povolání, a to za předpokladu uznání zahraničního vzdělání a povolení k pobytu podle příslušných právních předpisů formou aprobační zkoušky.
Respektovány byly zejména:
směrnice 77/452/EHS z 27. června 1977, o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci ošetřovatelek odpovídajících za všeobecnou péči, včetně opatření usnadňujících účinné uplatňování práva na usídlení a svobodné poskytování služeb,
směrnice 77/453/1977 z 27. června 1977, o koordinaci ustanovení uložených zákonem, předpisy nebo administrativním opatřením pokud jde o činnost ošetřovatelek odpovídajících za všeobecnou péči,
směrnice 78/686/EHS z 25. července 1978, o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci praktických zubních lékařů včetně opatření k usnadnění účinného uplatnění práva na usídlení a svobodné poskytování služeb,
směrnice 78/687/EHS z 25. července 1978, o koordinaci ustanovení uložených zákonem, předpisy nebo administrativním opatřením, pokud jde o činnost zubních lékařů,
směrnice 80/154/EHS z 21. ledna 1980, o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci porodních asistentek včetně opatření k usnadnění účinného uplatnění práva na usídlení a svobodné poskytování služeb,
směrnice 80/155/EHS z 21. ledna 1980, o koordinaci ustanovení uložených zákonem, předpisy nebo administrativním opatřením pokud jde o zahájení činnosti porodních asistentek a pokračování v ní,
směrnice 81/1057/EHS z 14. prosince 1981, doplňující směrnice 75/362/EHS, 77/686/EHS a 78/1026/EHS, týkající se vzájemného uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci lékařů, ošetřovatelek odpovídajících za všeobecnou péči, zubních lékařů a veterinářů pokud jde o nabytí práva,
směrnice 85/433/EHS z 16. září 1985, o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci ve farmacii včetně opatření k usnadnění účinného uplatnění práva na usídlení ve vztahu k určitým aktivitám v oblasti farmacie,
směrnice 89/48/EEC z 21. prosince 1988 o všeobecném systému uznávání diplomů vyššího vzdělání udělovaných po ukončení odborného vzdělávání a výcviku v trvání nejméně 3 let,
směrnice 92/51/EEC z 18. června 1992 o druhém všeobecném systému uznávání profesního vzdělávání a výcviku jako doplněk směrnice 89/48/EEC,
směrnice 93/16/EHS z 5. dubna 1993, k usnadnění volného stěhování lékařů a vzájemnému uznávání diplomů, vysvědčení o zkouškách a jiných dokladů o způsobilosti, včetně směrnic 98/21/ES, 98/63/ES a 99/46/ES, které ji pozměňují.
f) Předpokládaný hospodářský a finanční obsah navrhované právní úpravy
Navržená právní úprava přinese následující ekonomické dopady:
na zabezpečení činnosti oborových akreditačních komisí; půjde o akreditaci k dalšímu vzdělávání ve více než 200 oborech specializačního vzdělávání a dalších více než 200 oborech vzdělávání pro funkční specializaci (asi 6 000 tis. Kč),
k poskytnutí účelových dotací akreditovaným zařízením na částečnou úhradu neinvestičních nákladů vzdělávacích programů (asi 5 800 tis. Kč),
na zajištění činností oborových zkušebních komisí v dalším vzdělávání (asi 6000 tis. Kč),
k zajištění nákladů na tisk vzdělávacích programů. diplomů, průkazů odbornosti, protokolů o zkouškách a dalších tiskopisů (asi 1 000 tis. Kč).
Zvýšení závazných objemů prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci pro organizační složky státu (ústřední orgán státní správy) o 1 250 tis. Kč pro 4 pracovní místa, tj. 1 713 tis. Kč na krytí osobních nákladů, a zvýšení limitu mzdových nákladů pro příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví o 1 200 tis. Kč pro 6 pracovních míst, tj.1 644 tis. Kč na krytí osobních nákladů.
V současné době je ze státního rozpočtu hrazen příspěvek na činnost Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze (dále jen "IPVZ") a Institutu dalšího vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně (dále jen "IDVPZ"), které provádějí specializační průpravu, popř. další formy vzdělávání ve smyslu ustanovení vyhl. č. 77/1981 Sb. Celkový rozsah neinvestičních finančních prostředků přidělených jako příspěvek na činnost těmto organizacím pro rok 2000 činil 156 467 tis. Kč(113 764 tis. Kč pro Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze + 42 703 tis. Kč. Pro Institut dalšího vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně = 156 467 tis. Kč) a to včetně finančního zabezpečení zdravotnických programů vědeckých lékařských informací. Pro účely registrace bude nutné navýšit požadavek na rozpočet IDVPZ v Brně o 750 tis. Kč ročně. Ze státních prostředků hradí náklady na další vzdělávání svých zaměstnanců také organizace přímo řízené ministerstvem a organizace řízené okresními úřady (§ 142 b a § 143 zákoníku práce).
Zákon počítá s tím, že finanční prostředky poskytované jako příspěvek na činnost IPVZ v Praze a IDV PZ v Brně, budou využity k zabezpečení všech činností uložených tímto zákonem ministerstvu i na organizaci a provádění dalšího vzdělávání vybraných oborů (např. oboru všeobecné lékařství) a na podporu tohoto vzdělávání v akreditovaných zařízeních. Podle doporučení EU má být financování dalšího vzdělávání vícezdrojové. Měli by se na něm podílet stát, zainteresovaní jednotlivci, zaměstnavatelé - tj. zdravotnická zařízení, komory, odborné společnosti, a j. Navrhovaný systém tomuto požadavku vyhovuje.
Ekonomické dopady budou pokryty v rámci stávajících rozpočtových kapitol.
K § 1
Ustanovení § 1 obecně vymezuje obsah předkládaného návrhu zákona zejména tím, že stanoví podmínky pro získání odborné a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání včetně odborných předpokladů pro výkon zdravotnických funkcí ve zdravotnických zařízeních a působnost správních úřadů na úseku zdravotní péče.
K § 2
Stanoví se definice zdravotnického povolání a definice zdravotnického pracovníka, které vycházejí z navrhovaného zákona o zdravotní péči.
K § 3 a 4
Vymezuje se okruh fyzických osob, které získávají odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání úspěšným ukončením studia na vysokých, vyšších nebo středních školách nebo absolvováním kurzů. Odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání získávají absolventi magisterského studia na lékařských fakultách v oboru všeobecné lékařství a stomatologie a na farmaceutické fakultě ve studijním oboru farmacie, nově také v oborech bakalářských nebo magisterských studijních programů, u kterých Ministerstvo zdravotnictví souhlasilo, že absolventi budou oprávněni vykonávat zdravotnické povolání /§ 3 odst. 3 písm. a)/ absolventi vyšších a středních zdravotnických škol a absolventi kurzů podle tohoto zákona /§ 3 odst. 3 písm. b) až e)/.
Pro absolventy jiných studijních oborů vysokých, vyšších odborných škol a středních škol se umožňuje výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 4).
Obory studia na vysokých školách, vyšších a středních zdravotnických školách a činnosti, které mohou jejich absolventi v rámci poskytování zdravotní péče vykonávat a obory kursů, jejich vzdělávací programy a činnosti, které mohou absolventi kurzů vykonávat, stanoví ministerstvo vyhláškou.
K § 5
Stanoví se povinnost splnění odborné praxe k doplnění praktických zkušeností a znalostí potřebných k výkonu zdravotnického povolání jako podmínky pro zapsání do specializačního vzdělávání osob uvedených v v § 3 odst. 1 písm. a) až c) a v odstavcích 4 a 5. Dále ustanovení upravuje povinnost ministerstva vydat vyhláškou obsah odborné praxe, jejíž součástí bude i stanovení délky této praxe s tím, že požadovaná minimální délka odborné praxe je stanovena obecně pro všechny osoby, pro které je určeno další vzdělávání. Odborná praxe je nezbytnou podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání i do vzdělávání pro funkční specializaci, pokud tak stanoví příslušný vzdělávací program. Zákon dále stanoví, co se do doby odborné praxe započítává a způsob jejího doložení.
K § 6 a § 7
Ustanovení člení specializační vzdělávání na základní a nástavbové, jehož absolvování opravňuje fyzické osoby k samostatnému výkonu zdravotnického povolání nebo k činnostem souvisejícím s poskytováním zdravotní péče. Je možné rovněž dosáhnout funkční specializace, která umožňuje poskytovat péči ve zvlášť úzce vymezeném rozsahu práce anebo používat speciální léčebné a diagnostické metody.
Navrhovaný systém specializačního vzdělávání je proti dosavadnímu systému jednodušší, neboť upouští od II. stupně specializace v základním oboru a povinnosti získání specializace v základním oboru I. stupně u lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a je srovnatelný obdobným systémem dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v zemích EU. Dále respektuje současný rozvoj klinických i teoretických medicínských oborů a tím i potřeb nových oborů dalšího vzdělávání.
Podle výkladu Evropského soudního dvora v Luxemburgu z 25. 2. 1999 se požaduje, aby další vzdělávání, které vede k získání diplomu, vysvědčení o zkoušce nebo jiného průkazu odbornosti lékaře, splňovalo podmínku zejména jeho průběhu na plný úvazek pod dohledem příslušných úřadů, a to na specifických pracovištích pro toto vzdělávání určené. Předpokládá účast na všech lékařských činnostech v tom rozsahu, ve kterém probíhá další vzdělávání, včetně pohotovostní služby, takže lékař účastnící se dalšího vzdělávání věnuje všechnu svoji profesionální činnost tomuto praktickému a teoretickému dalšímu vzdělávání po celou dobu pracovního týdne a po celý rok s přiměřenou odměnou za tento výkon. Vedle tohoto režimu specializační průpravy se navrženým ustanovením umožňuje realizovat v souladu s příslušnými směrnicemi ES i externí specializační průpravu. Tato průprava však musí splňovat stejné požadavky jako celodenní průprava, od níž se může lišit jen možností, že se omezí na lékařských činnostech na dobu, která se bude minimálně rovnat polovině doby, s níž se počítá u celodenní specializační průpravy s tím, že celková délka a kvalita externí průpravy nemůže být kratší než u celodenní průpravy, tj. podle tohoto ustanovení se přiznává právo uznat i absolventům doktorského studijního programu část studia do výše odpovídající polovině stanovené pracovní doby jako součást specializačního vzdělávání.
Stanoví se minimální délky specializačního vzdělávání ve vazbě na rozsah stanovené týdenní pracovní doby tak, jak je definována v § 83a zákoníku práce. Dále se stanoví, co se do specializačního vzdělávání započítává a způsob doložení. Jedná se především o možnost zápočtu specializovaného vzdělávání nebo jeho části absolvované v cizině nebo o zápočet části doktorského studijního programu, která odpovídá svým obsahem příslušnému specializačnímu vzdělávacímu programu.
Obory základní specializace uvedené v příloze zákona a obory nástavbové specializace uvedené v prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu byly koordinovány s příslušnými orgány Světové zdravotnické organizace a jsou srovnatelné i se specializovanou průpravou uznávanou v členských státech EU. Vzhledem k tomu, že ČR není členem EU a ve Směrnicích EU upravujících tuto problematiku dochází průběžně k úpravám, které by znamenaly, pokud by byly v předkládaném návrhu zákona uváděny i názvy specializovaných oborů v jazycích členských států EU, novelizaci citovaného zákona a k němu vydanému prováděcímu předpisu ještě před vstupem ČR do EU. Z uvedeného důvodu se navrhuje cizojazyčné srovnání specializačních oborů, tak jak jsou uvedeny ve Směrnicích EU publikovat v prováděcím předpisu až ke dni vstupu ČR do EU.
K § 8
Dotčené ustanovení stanovuje proceduru spojenou se zápisem uchazečů do dalšího vzdělávání včetně podmínek, které musí uchazeč splňovat, aby mohl být k tomuto studiu zapsán. V případě, že počet uchazečů na vyhlášený obor dalšího vzdělávání nepřesáhne počet volných míst, a pokud uchazeč vyhoví podmínkám stanovených tímto ustanovením pro zápis, je bez dalšího řízení ke studiu zapsán. Pokud však počet uchazečů o zvolený obor přesáhne počet volných míst je zahájeno výběrové řízení, jehož součástí je odborný pohovor s uchazeči před výběrovou komisí, která je pro tento účel zřízena ministerstvem. Výsledkem činnosti výběrové komise je sestavní pořadí uchazečů. O zapsání či nezapsání ke studiu rozhoduje ministerstvo v rámci správního řízení.
K § 9
Na základě dosavadních zkušeností se stanoví povinnost osobám, které se účastní dalšího vzdělávání, vést si průkaz odbornosti, ve kterém jsou vedeny zejména záznamy o odborném zaměření vzdělávání, o vykonaných zkouškách, záznamy o udělení osvědčení v příslušné odbornosti a osvědčení o registraci. Dále se stanoví, kdo je do průkazu odbornosti oprávněn provádět záznamy.
K § 10
Stanoví se způsob ukončování specializačního vzdělávání atestací před příslušnou oborovou atestační komisí, kterou zřizuje ministerstvo jako svůj poradní orgán. Dokladem o úspěšně složené atestaci je diplom, který absolventu vydá ministerstvo. Se získáním diplomu je spojeno právo jeho držitele užívat označení dosažené odbornosti.
K § 11
Stanoví se podmínky k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k činnostem souvisejícím s poskytováním zdravotní péče, na jejímž podkladě lze samostatně vykonávat povolání a další činnosti s tím, že do doby získání specializované způsobilosti může vykonávat fyzická osoba zdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče pouze pod odborným vedením fyzické osoby s příslušnou specializovanou způsobilostí, která jí rovněž určuje v souladu s mírou získaných odborných znalostí rozsah poskytování zdravotní péče.
K § 12
Nově se stanoví odborné předpoklady pro výkon vybraných zdravotnických funkcí. Podrobně jsou stanoveny podmínky pro fyzické osoby, které budou zastávat vedoucí funkci ve státních i v nestátních zdravotnických zařízeních. Podmínky jsou vyjmenovány i pro speciální funkce revizních lékařů a posudkových lékařů resortů Ministerstva práce a sociálních věcí, pro výkon vedoucích specialistů ochrany veřejného zdraví a ve farmaceutických zařízeních. Odborné předpoklady jsou jmenovitě dány i pro vedoucí zdravotnických složek ošetřovatelských a technických povolání. Snahou navrženého ustanovení je stanovit předpoklady pro výkon základních zdravotnických funkcí a tím srovnat předpoklady našich zdravotnických pracovníků při výkonu funkcí se zdravotnickými pracovníky z jiných zemí.
K § 13
Zabezpečováním dalšího vzdělávání byly dosud pověřeny dva resortní vzdělávací instituty (Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze a Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně). Navrhuje se změna jejich postavení v poskytování dalšího vzdělávání. Návrh podstatně mění postavení státu, který prostřednictvím institutů zajišťoval veškerou vzdělávací činnost ve zdravotnictví vedle vlastní činnosti vědeckovýzkumné.
Instituty podle tohoto zákona vykonávají pro ministerstvo v prvé řadě organizační činnosti spojené s dalším vzděláváním (svolávání oborových akreditačních a zkušebních komisí, smluvní zabezpečování dalšího vzdělávání s akreditovanými zařízeními, zapisování fyzických osob do dalšího vzdělávání, jejich evidování podle oborů a evidence osob, které získaly specializovanou způsobilost).
Instituty podle návrhu také poskytují metodickou pomoc akreditovaným zařízením. Pro potřeby ministerstva vědeckovýzkumnou činnost v oblasti dalšího vzdělávání ve zdravotnictví včetně srovnávání vzdělávacího systému s obdobnými systémy v zahraničí. Poskytují další vzdělávání na základě výsledků akreditačního řízení akreditace pro další vzdělávání.
K § 14
Ministerstvo zřizuje oborové akreditační komise pro výběr akreditovaných zařízení pro poskytování dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v rozsahu stanoveném příslušným vzdělávacím programem. Posuzují předložené žádosti fyzických nebo právnických osob o udělení akreditace k poskytování dalšího vzdělávání ve zdravotnictví z hlediska splnění podmínek stanovených příslušným vzdělávacím programem .
Členy oborových akreditačních komisí jmenuje na období pěti let a odvolává ministr zdravotnictví s možností výkonu funkce jejího člena nejdéle ve dvou po sobě jdoucích obdobích, a to na návrhy vysokých škol připravujících k výkonu zdravotnického povolání, komor, odborných společností, popřípadě profesních sdružení. Účast na činnosti oborových akreditačních komisí je jinou činností v obecném zájmu.
Člen akreditační komise se nemůže účastnit jednání k žádosti o udělení akreditace týkající se jeho pracoviště.
Činnost oborové akreditační komise řídí její předseda zvolený tajným hlasováním z řad členů na jejím prvním zasedání.
Funkce akreditační komise je nezbytná pro nezávislé posouzení žádostí nejen fyzických ale i právnických osob o udělení akreditace pracovišti k poskytování vzdělávání ve zdravotnictví podle vzdělávacích programů.
K § 15 až 17
Stanoví se postup akreditačního řízení, způsob podávání žádostí fyzických a právnických osob o udělení, prodloužení nebo odejmutí akreditace, termíny jejich podávání a obsah žádosti a doklady k ní, např. doklady o odborné a specializované způsobilosti fyzických osob odpovědných za průběh dalšího vzdělávání a doklady o odborné a specializované způsobilosti zaměstnanců, kteří se budou podílet na vzdělávání a doklady o materiálním a technickém zabezpečení vzdělávacího programu. Součástí žádosti je také navrhovaný účastnický poplatek, odpovídající podílu skutečných provozních nákladů na jednoho účastníka, vynaložených na realizaci vzdělávacího programu nebo jeho části v rozsahu akreditace a jeho zdůvodnění.
Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace pro následující kalendářní rok a své rozhodnutí oznámí žadateli do 4 měsíců ode dne předložení žádosti. Akreditace se uděluje na dobu určitou, odpovídající nejméně délce vzdělávacího programu. Stanoví se podmínky, za kterých ministerstvo akreditaci neudělí a podmínky pro odejmutí akreditace.
V případech, kdy vzdělávání v některém z oborů není akreditačním řízením zajištěno, se stanoví povinnost institutům smluvně vzdělávání s příslušným zdravotnickým zařízením zajistit.
Účelová dotace bude ve smyslu tohoto zákona poskytnuta na základě schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
K § 18
Stanoví se povinnosti akreditovaných zařízení při zajišťování dalšího vzdělávání, oznamování změn spojených s dalším vzdělávání dané akreditace, při kontrole dalšího vzdělávání, předávání podkladů pro evidenci a vedení povinné dokumentace.
Dále se stanoví postup akreditovaných zařízení při odejmutí akreditace, a to zejména vrácení příslušné části účelové dotace a jejího vyúčtování a předání veškeré dokumentace účastníků dalšího vzdělávání, pokud byla poskytnuta.
K § 19
Ustanovení upravují odpovědnost ministerstva za organizaci, administrativní a koordinační činnosti spojené se specializačním vzděláváním, včetně evidence s tím, že některými činnostmi může pověřit jím zřízenou organizaci. Dále je uloženo ministerstvu zveřejnit ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví vzdělávací programy dalšího vzdělávání a v souladu se směrnicemi EU se stanoví povinnost ministerstvu ke dni vstupu ČR do EU zřídit informační středisko, které bude poskytovat příchozím zdravotnických pracovníkům z jiných členských států EU informace o zdravotnictví v České republice.
K § 20 až 24
Povolení výkonu zdravotnického povolání cizím státním příslušníkům nebo státním občanům České republiky, kteří nabyli vzdělání v cizině, je dosud upraveno jen obecně ustanovením § 53 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů a příkazem ministra zdravotnictví. Navrhovaným zákonem se stanoví postup ministerstva pro povolování výkonu zdravotnického povolání pro fyzické osoby, kterým bylo resortem školství uznáno vzdělání v oboru odpovídajícímu zdravotnickému povolání uvedenému v § 3. Formou aprobačních zkoušek se ověřuje schopnost odborného vyjadřování v českém jazyce při výkonu zdravotnického povolání. Toto ověřování se však provádí u příchozích z členských států EU pouze tam, kde je nezbytné aby byl zdravotnický pracovník v zájmu pacienta a v zájmu svém schopen komunikovat v českém jazyce.
Tento způsob je běžný v zemích EU jako obligatorní podmínka povolení výkonu zdravotnického povolání u osob, které nabyly zdravotnického vzdělání pro výkon "chráněných" zdravotnických povolání v cizině.
Tato navržená ustanovení jsou rovněž plně slučitelná se směrnicemi EU, upravujícími volný pohyb a usídlování jiných státních příslušníkůpři výkonu tzv. chráněných povolání (rozumí se povolání se státem regulovanými činnostmi), tj. lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, všeobecných ošetřovatelek (v České republice tomuto označení odpovídá diplomovaná všeobecná sestra) a porodních asistentek. Rovněž není v rozporu s uznáváním dosaženého vzdělání jako formální kvalifikace (posuzované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy).
Vstupem České republiky do EU výše uvedená ustanovení pozbudou pro občany členských zemí EU platnosti, a to ustanovením § 24. Zůstanou však v platnosti nadále pro povolování výkonu zdravotnického povolání osobám přicházejícím ze třetích zemí. Pro osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání zemí EU přicházející do České republiky po jejím přijetí do EU, bude požadavkem k povolení výkonu zdravotnického povolání zvládnutí odborné komunikace v českém jazyce. Jedinou výjimkou z povinnosti ověření odborně se vyjadřovat v českém jazyce se nevyžaduje u občanů Slovenské republiky obdobně jako je tomu v jejich zákonné úpravě.
V návaznosti na navrhovanou novelizaci §3 zákona č. 220/1991 Sb. (§ 34 návrhu zákona) podle které, v souladu se směrnicemi ES nemůže hostitelský členský stát EU požadovat na příchozím občanu z jiného členského státu EU aby se stal členem profesního sdružení hostitelského státu. Bylo proto třeba stanovit rovněž v souladu se směrnicemi ES, aby tento občan hodlající v hostitelském státu vykonávat zdravotnické povolání prokázal, že ve státě, ze kterého přichází, byl oprávněn toto povolání vykonávat, o čemž by mělo svědčit jeho členství v profesní organizaci státu, ze kterého přichází.
K § 25
Pokud z různých důvodů došlo u fyzických osob s odbornou nebo specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání k přerušení jeho výkonu na dobu delší než 5 let, stanoví se postup pro zaměstnavatele směřující k žádoucímu obnovení potřebných odborných vědomostí a dovedností. Dále se stanoví postup při ověřování odborných znalostí u zdravotnických pracovníků, kteří vykonávají zdravotnické povolání v jiném, než pracovně právním vztahu, kde ověřování jejich znalostí se provádí podle zákona č. 220/1991 Sb.
K § 26
Dotčeným ustanovením se zmocňuje ministerstvo k vydání prováděcích předpisů k provedení tohoto zákona.
K § 27
Navrženým ustanovením se upravují pravomoci Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí a Ministerstva spravedlnosti v dalším vzdělávání osob vykonávajících zdravotnické povolání v působnosti těchto ústředních orgánů státní správy.
K § 28
Tímto ustanovením se zakládá pravomoc ministerstva uložit akreditovaným zařízením pokuty za porušení podmínek stanovených tímto zákonem.
K § 29
Stanoví se, že finanční prostředky státního rozpočtu poskytuje ministerstvo jím zřízeným akreditovaným zařízením zajišťujícím další vzdělávání ve zdravotnictvím na úhradu provozní činnosti a nákladů spojených se zajišťováním činností institutu, na činnosti oborových zkušebních a akreditačních komisí uvedených; jiným zařízením zajišťujícím další vzdělávání může ministerstvo poskytovat účelovou dotaci na částečnou úhradu nákladů na další vzdělávání ve zdravotnictví. Dále se umožňuje poskytování dotace na úhradu nákladů spojených se zabezpečením odborné praxe poskytovatelům zdravotní péče.
Stanoví se, ve kterých případech hradí účastnický poplatek zaměstnavatel za své zaměstnance. Je to vždy v případech, kdy si zaměstnanec prohlubuje příslušným dalším vzděláváním znalosti požadované pro výkon činností sjednaných v pracovní smlouvě.
K § 30
Navrhovaným ustanovením se stanoví, na která rozhodování se vztahuje správní řád.
K § 31
Navrženým ustanovením se provádí srovnání dosaženého stupně vzdělání podle dřívějších předpisů se vzděláním podle tohoto zákona a u fyzických osob, které ukončily studium připravující k výkonu zdravotnického povolání v cizině vymezuje toto ustanovení jejich vztah k ustanovení tohoto zákona.
K § 32
V přechodných a závěrečných ustanoveních je podrobně stvrzeno zachování veškeré způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, které byly získány podle dosavadních právních předpisů.
Stanoví se přechodný režim týkající se právnických a fyzických osob poskytujících další vzdělávání ve zdravotnictví podle dosavadních předpisů a dále se stanoví přechodný režim pro uznávání vzdělávání zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví, získaného nebo získávaného podle dosavadních předpisů v návaznosti na nově zaváděný režim jejich vzdělávání.
Stanoví se možnost zajistit vzdělávání ve zdravotnictví ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti resortů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.
K § 33
Zrušují se ustanovení zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších právních předpisů, která upravovala problematiku vzdělávání zdravotnických pracovníků a jejich způsobilost k výkonu zdravotnického povolání, která se nahrazují předkládaným návrhem zákona.
K § 34
Navržená novelizace § 3 zákona č. 220/1991 Sb., vychází z potřeby harmonizace i tohoto zákona s právem ES, konkrétně s článkem 17 Směrnice Rady 93/16/EHS a článkem 15 Směrnice Rady 78/686/ EHS, podle kterých nemůže členský stát EU, který na vlastních občanech hodlajících provozovat zdravotnické povolání požaduje povolení nebo členství nebo registraci u profesní organizace nebo orgánu, splnění této podmínky od lékařů, zubních lékařů a farmaceutů z členských států EU, hodlajících vykonávat své zdravotnické povolání na území jiného státu EU, žádat.
K § 35
Navrhovanou novelizací zákona o správních poplatcích se nově zavádí poplatek za vydání povolení osobám, které získaly vzdělání v cizině a hodlají vykonávat zdravotnické povolání na území České republiky.
K § 36
Stanoví se účinnost zákona k 1.4.2002, s výjimkou ustanovení § 25 a § 26 odst. 6 týkajících se občanů zemí EU a občanů České republiky, kteří získali odbornou nebo specializovanou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v zemích EU, které nabývá účinnosti až vstupem ČR do EU.
V Praze dne 12. září 2001
Předseda vlády:
Ministr zdravotnictví:
Platné znění zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů
(neplatné znění je přeškrtnuto a nové znění je vyznačeno tučně)
20/1966 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. března 1966
o péči o zdraví lidu
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., 149/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
Oddíl 1
Způsobilost a poslání
§
52
Úkoly
pracovníků ve zdravotnictví
Úkoly
zdravotnictví plní podle zásad účelné dělby práce
zdravotničtí
pracovníci a ostatní pracovníci ve zdravotnictví.
Podmínky
pro výkon zdravotnických povolání
§
53
(1)
Zdravotnickými pracovníky jsou osoby, které získaly
způsobilost
k výkonu zdravotnického povolání. Tuto způsobilost
získávají
a)
lékaři na lékařské fakultě, kliničtí psychologové a
kliničtí
logopedové
a farmaceuti na farmaceutické fakultě,
b)
ostatní zdravotničtí pracovníci na zdravotnické škole nebo
odborným
školením.
Zdravotnickými
pracovníky jsou též dentisté, kteří získali
způsobilost
k výkonu svého povolání před účinností tohoto zákona.
(2)
Způsobilost zdravotnických pracovníků k výkonu povolání,
kterou
získali podle dosavadních předpisů, zůstává nedotčena.
(3)
Ministerstvo zdravotnictví na základě vyjádření
profesních
organizací3) může povolit výkon zdravotnického povolání
cizinci
nebo tomu, kdo nabyl odborné způsobilosti v cizině, je-li
podle
svého vzdělání a praktických zkušeností způsobilý k tomuto
povolání;
povolení může být vázáno na úspěšný výkon zkoušky.
(4)
Lékaři a stomatologové pro výkon povolání v preventivní a
léčebné
péči a absolventi vysokoškolského studia v oboru farmacie
pro
výkon povolání v lékárenském zařízení na území České
republiky
musí
splňovat také požadavky stanovené zvláštním předpisem.10)
------------------------------------------------------------------
3)
Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o
České
lékařské
komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické
komoře.
10)
Zákon ČNR č. 220/1991 Sb.
§
54
(1)
Obory zdravotnických pracovníků v jednotlivých
kategoriích,
jejich pracovní náplň a bližší podmínky pro výkon
zdravotnického
povolání určuje ministerstvo zdravotnictví po
projednání
s profesními organizacemi3) a s příslušnými profesními
sdruženími.
Ministerstvo zdravotnictví také stanoví kvalifikační
předpoklady
pro výkon funkcí ve zdravotnictví.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou vedoucí
funkce,
které se ve zdravotnických organizacích a zařízeních v
působnosti
ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí
obsazují
na základě výběrového řízení, podmínky jeho vyhlášení a
průběh.
------------------------------------------------------------------
3)
Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o
České
lékařské
komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické
komoře.
§
56
Péče
okresních úřadů a obcí o zdravotnické pracovníky
Okresní
úřady a obce mají usnadňovat zdravotnickým
pracovníkům
plnění jejich odpovědného poslání tím, že pro ně
vytvářejí
příznivé životní podmínky v místech výkonu jejich
povolání;
zejména jsou povinny pečovat o zajištění jejich vhodného
ubytování.
Oddíl
2
Výchova,
výuka a další vzdělávání
§
57
(1)
Odborné a pedagogické řízení, kontrola výchovy
a
vzdělávání na lékařských a farmaceutických fakultách
přísluší
ministerstvu
školství, mládeže a tělovýchovy České republiky,
které
přitom v otázkách výchovy a výuky těsně spolupracuje
s
ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví provádí odborné a pedagogické
řízení
zdravotnických škol a domovů mládeže zdravotnických škol a
určuje
jejich síť; u soukromých a církevních škol tak činí v
dohodě
s jejich zřizovateli. Inspekci na zdravotnických školách a
v
domovech mládeže zdravotnických škol provádí
ministerstvo
zdravotnictví
svými školními inspektory.
§
58
(1)
Péče o další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví je
důležitým
úkolem všech vedoucích pracovníků ve zdravotnických
zařízeních
a orgánech.
(2)
Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví řídí
ministerstvo
zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství,
mládeže
a tělovýchovy České republiky a ve spolupráci s profesními
organizacemi3)
a dalšími profesními sdruženími. Další vzdělávání
pracovníků
ve zdravotnictví upraví zvláštní zákon.
------------------------------------------------------------------
3)
Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o
České
lékařské
komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické
komoře.
§
59
Pro
zabezpečení dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků
může
ministerstvo zdravotnictví zřizovat instituty, jejichž
posláním
je pedagogická, metodická a vědeckovýzkumná činnost a
které
podléhají akreditaci. Další vzdělávání pracovníků
ve
zdravotnictví
dále zajišťují zdravotnická zařízení akreditovaná k
této
činnosti.
Platné znění zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů
(neplatné znění je přeškrtnuto a nové znění je vyznačeno tučně)
220/1991 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. května 1991
o České lékařské komoře,
České stomatologické komoře
a České lékárnické komoře
Změna: 160/1992 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 3
(1) Každý lékař, který vykonává na území České republiky
lékařské povolání v léčebné a preventivní péči, musí být členem
České lékařské komory.
(2) Každý lékař, který vykonává na území České republiky
povolání stomatologa, musí být členem České stomatologické komory.
(3) Absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který
vykonává své povolání v lékárenském zařízení na území České
republiky, musí být členem České lékárnické komory.
(4) Na lékaře, zubní lékaře a farmaceuty z členských států Evropské unie, kteří hodlají vykonávat povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na území České republiky, se povinnost být členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory nevztahuje. Jsou však povinni na dobu, po kterou budou vykonávat zdravotnické povolání na území České republiky, být zaregistrováni u příslušné komory a vztahují se na ně práva a povinnosti související s výkonem zdravotnického povolání obdobně jako na členy komory.
Platné znění zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
(neplatné znění je přeškrtnuto a nové znění je vyznačeno tučně)
368/1992 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 5. května 1992
o správních poplatcích
(ve znění zákona č. 10/1993 Sb.)
Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb.
Položka 22
a) Vydání osvědčení nebo ověření o způsobilosti k provozování
odborné činnosti anebo udělení úředního oprávnění podle
zvláštních předpisů4) Kč 200,-
b) Udělení povolení k obnově kulturních památek nebo jejich částí,
které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými
pracemi ("restaurátorské licence") Kč 1 000,-
c) Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu a) Kč 50,-
d) Udělení státní autorizace pro podnikání v energetických
odvětvích Kč 1 000,-
e) Změna nebo zrušení státní autorizace pro podnikání
v energetických odvětvích Kč 500,-
f) Udělení licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami
Kč 1 000,-
g) Vydání státního povolení k provozování komoditní burzy
Kč 50 000,-
h) vydání povolení k provozování
zemědělského veřejného skladu Kč 10 000,-
i) Vydání povolení zaměstnavateli
k získávání zaměstnanců ze zahraničí Kč 2 000,-
j) Vydání povolení k zaměstnání cizinci Kč 500,-
k) Vydání povolení ke zprostředkování
zaměstnání cizincům v České republice Kč 10 000,-
l) Vydání povolení ke zprostředkování
zaměstnání do zahraničí Kč 10 000,-
m) Vydání povolení ke zprostředkování
zaměstnání v České republice Kč 1 000,-
n) podání žádosti o vydání rozhodnutí
o předchozím souhlasu k činnosti
v Oblasti dna moří a oceánů a jeho
podzemí za hranicemi pravomocí států Kč 100 000,-
o) |
vydání povolení k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky osobám, které získaly vzdělání v cizině |
Kč 1 000,- |
------------------------------------------------------------------
4) Např. § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně
a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
§ 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění
zákona ČNR č. 543/1991 Sb., § 8 zákona č. 91/1996 Sb.,
o krmivech, § 7 a 9 zákona č. 38/1995 Sb., o technických
podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních
komunikacích.
Poznámky:
1. Státní autorizace se uděluje, mění nebo ruší podle zákona č.
222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.
2. Státní povolení k provozování komoditní burzy je vydáváno
podle zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění
zákonů č. 216/1994 Sb. a č. 105/1995 Sb.
3. Je-li k vydání státního povolení k provozování komoditní burzy
třeba státních povolení vydaných jinými orgány státní správy
podle předmětů burzovních obchodů, vybere poplatek podle
písmene g) této položky správní orgán, který jmenuje
burzovního komisaře.
4. Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene h) této položky je
upraveno v § 16 odst. 9 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských
skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně
některých souvisejících zákonů.
5. Povolení zpoplatňované podle písmene b) této položky je
vydáváno podle § 14 odst. 8 zákona ČNR č. 20/1987 Sb.,
o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb.
6. Povolení podle písmen h) a i) této položky vydává správní
orgán (úřad práce) podle zákona č. 1/1991 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Povolení podle
písmen j), k) a l) této položky vydává správní orgán
(Ministerstvo práce a sociálních věcí) podle zákona č. 9/1991
Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na
úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
7. Pro účely úkonů pod písmeny i) a j) této položky je cizincem
osoba, která potřebuje k výkonu práce na území České republiky
povolení k zaměstnání podle zvláštních předpisů.4a)
8. Poplatek podle písmene o) této položky se vybere za vydání povolení k výkonu zdravotnického povolání osobám, které získaly vzdělání v cizině podle § 20 zákona č. .../2002 Sb., o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zdravotnických povoláních).
------------------------------------------------------------------
4a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č.
305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb.,
zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č.
118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb.
Návrh zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů |
Odpovídající právní předpis ES |
||||
Ustanovení zákona |
Obsah ustanovení |
CELEXčíslo |
Ustanovení |
Obsah ustanovení |
Stupeň slučitelnosti |
§ 3 odst. 1 |
|
393L0016
378L0687
385L0432
377L0452 |
Čl. 23 a 24, Sm. R. č. 93/16 EHS
Čl. 1, Sm. R. č. 78/687 EHS
Čl. 1 a 2 Sm. R. č. 85/432 EHS
Čl. 2 a 3 Sm. R. č. 77/452 EHS |
Členské státy musí zajistit, aby vzdělání vedoucí diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o oficiální kvalifikaci ve specializovaném lékařství splňovala přinejmenším následující požadavky: a) musí znamenat úspěšné absolvování 6tiletého studia v rámci výuky citované v článku 23, průprava vedoucí k udělení diplomu.
Členské státy musí na osobách, které budou chtít zahájit a provozovat povolání zubního lékaře na základě titulů citovaných v čl. 1 Sm. 78/686 EHS požadovat diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o oficiální kvalifikaci.
Členské státy zajistí, že držitelé diplomu, osvědčení nebo jiné univerzitní nebo ekvivalentní kvalifikaci ve farmacii vyhovují podmínkám stanovených v čl. 2.
Každý členský stát uznává diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci vydaných příslušníkům členských států jinými členskými státy podle čl. 1 Sm. R. 77/453 EHS. |
|
§3 odst. 2 |
a) diplomované všeobecné sestry – absolvováním nejméně tříletého akreditovaného bakalářského studijního programu5) ukončeného státní závěrečnou zkouškou pro přípravu všeobecných sester na vysokých školách, nebo ukončením tříletého studia absolutoriem studijního programu všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách. b) diplomované porodní asistentky – absolvováním nejméně tříletého akreditovaného bakalářského studijního programu 5) pro přípravu porodních asistentek na vysokých školách, nebo ukončením tříletého studia absolutoriem studijního programu porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách. |
377L0453
380L0154
380L0155
|
Čl. 1 a 2 Sm. R. č. 77/453 EHS
Čl. 2 a 5 Sm. R. č. 80/154 EHS
Čl. 1 a 5 Sm. R. č. 80/155 EHS Standardy EU pro obor ošetřovatelství a porodnictví . Informace určené uchazečským zemím 2001 |
Členské státy zajistí vydávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci ošetřovatelek odpovídajících za všeobecnou péči, jak je to specifikováno v čl. 3 směrnice 77/452/EHS, závislým na složení zkoušky zaručující, že během doby školení příslušná osoba získala podle cit. odstavce všeobecné školní vzdělání v trvání 10 let ověřené diplomem, osvědčením nebo jinou formální kvalifikací a denní výcvik specificky odborného rázu, který musí zahrnovat předměty programu uvedeného v příloze a obsahovat 3-letý kurz, nebo 4600 hod.
Každý členský stát bude uznávat diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci porodních asistentek vydávané státním příslušníkům členských států jinými členskými státy, které splňují minimální program uvedený v čl. 1. Odstavec 1 a 2, tj. buď řádné speciální vzdělání pro porodní asistentky, po dobu nejméně 3 let teoretické a praktické studium, přístup k tomuto vzdělání je podmíněn dokončením nejméně 10 let povinné školní docházky, nebo řádné speciální vzdělání pro porodní asistentky, které trvá nejméně 18 měsíců a přístup k němu je podmíněn držením diplomu , osvědčením nebo obdobného dokladu o vzdělání zdravotních sester odpovědných za obecnou péči. |
|
K §3 odst. 5 |
|
393L0016
378L0686
385L0432
385L0433
377L0453
377L0452
389L0594
|
Čl. 2 a 8 Sm. R. 93/16 EHS
Čl. 2 a 3 Sm. R. 78/686 EHS
Čl. 1 a 2 Sm. R. 85/432 EHS Čl. 4 Sm. R. 85/433 EHS Čl. 1,2 Sm. R. 77/453 EHS
Čl. 4 Sm. R. 77/452 EHS Ve znění čl. 12 Sm. R. 89/594 EHS
|
Čl. 2 viz text k § 3 odst. 1 písm. a). Kompetentní úřady nebo orgány hostitelského státu si ověří náplň a délku specializované průpravy předmětné osoby podle předložených diplomů, vysvědčení a dalších dokladů o oficiální kvalifikaci a budou tuto osobu informovat o délce dodatečné požadované průpravy a o oborech na které se vztahuje. Každý členský stát bude uznávat diplomy, osvědčení a jiné doklady o formální kvalifikaci v zubním lékařství vydané státním příslušníkům členských států jinými členskými státy v souladu s čl. 1 Sm. R. 78/687 EHS a které jsou uvedené v čl. 3 této směrnice, při čemž taková kvalifikace, pokud jde o právo zahájit činnost zubního lékaře a pokračovat v ní, bude stejně účinná na jeho území jako je tomu v samotném členském státě. Čl. 1 a 2 viz text k § 3 odst. 1 písm. c).
Článek obsahuje názvy diplomů, vysvědčení a dokladů užívaných v členských státech EU. Členské státy učiní vydávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci ošetřovatelek odpovídající za všeobecnou péči, jak je specifikováno v čl. 3 Sm. R. 77/452 EHS, závislí na složení zkoušky zaručující, že během doby školení příslušná osoba získala adekvátní znalosti o vědách na nichž spočívá všeobecné ošetřovatelství atd. Čl. 2 a 4 viz text k § 3 odst. 2 písm. a). V případě příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné průkazy formální kvalifikace jako zdravotní sestra odpovídající za všeobecnou péči, není v souladu s kvalifikacemi nebo označeními stanovenými v čl. 3 uzná každý členský stát za dostačující důkaz diplomy, osvědčení a jiné průkazy formální kvalifikace vystavené těmito členskými státy ve spojení s ověřením vydaným příslušnými orgány nebo osobami.
|
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL
PL |
K § 7 odst. 3
|
(6) Další vzdělávání se uskutečňuje formou
b) externí průpravy, která se liší od celodenní průpravy pouze tím, že doba, určená na praktické zdravotnické činnosti může být zkrácena nejvýše na polovinu doby stanovené pro celodenní průpravu. Úroveň této průpravy nesmí být nižší než u celodenní průpravy a nesmí být narušována provozováním soukromé zdravotnické činnosti. Za kvalitu a za dodržení celkové délky externí průpravy, která nemůže být kratší než u celodenní průpravy, odpovídají akreditovaná zařízení. |
393L0016 |
Čl. 24 a 25 1
Sm. R. 93/16 EHS
|
Celodenní průprava specialistů se bude provádět na speciálních místech uznaných kompetentním orgánem. Bude znamenat účast na všech lékařských činnostech oddělení, kde se průprava uskutečňuje, včetně služeb, takže uchazeč o titul specialisty bude věnovat této praktické a teoretické výuce svůj veškerý profesní čas v průběhu standardního pracovního týdne a roku, v souladu s ustanoveními předepsanými kompetentními orgány. Proto budou mít tato místa nárok na příslušnou odměnu. Externí průprava specialistů musí splňovat stejné požadavky jako celodenní průprava, od níž se může lišit jen možností že se omezí účast na lékařských činnostech na dobu, která se bude rovnat minimálně polovině doby s níž se počítá u celodenní průpravy specialistů. Kompetentní orgány musí zajistit, aby celková délka a kvalita externí průpravy specialistů nebyla kratší než u účastníků celodenní průpravy.
|
PL
|
K §7 odst. 4 |
(7) Za výkon činností v rámci specializační průpravy náleží uchazeči mzda podle zvláštního právního předpisu.11) |
393L0016 |
1
Sm.R. 93/16 EHS Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 25.2. 1992 (právní věc c-131/97) |
Povinnost poskytovat přiměřenou odměnu za doby dalšího vzdělávání na odborného lékaře, platí jen pro lékařské specializace, které jsou společné všem členských státům resp. dvěma nebo několika a jsou uvedeny v článcích 5 nebo 7 uznávací směrnice. Tato povinnost je bezpodmínečná a dostatečně přesná, pokud předpisuje, že odborný lékař může úpravy vzájemného uznání stanovené v uznávací směrnici použít jen tehdy, jestliže jeho další vzdělávání probíhá a je odměňováno na plný úvazek. |
PL |
K § 7 odst. 5 |
|
393L0016 |
Čl. 31 Sm. R. 93/16 EHS |
Při specifické průpravě ve všeobecné lékařské praxi musí jít o řádnou celodenní průpravu, která bude trvat minimálně 2 roky a bude se uskutečňovat pod dohledem kompetentních orgánů a úřadů. |
PL |
K § 11 odst. 1 písm. a)
|
(1)Podmínkou pro samostatný výkon zdravotnického povolání u osob uvedených a) v § 3 odst. 1 písm. a) až c), dále v odstavci 7 a v § 4 je získání specializované způsobilosti v příslušném specializačním oboru, |
393L0016
378L0687
378L0686 |
Čl. 5 Sm. R. 93/16 EHS
Čl. 2 Sm. R. 78/687 EHS
Čl. 5 Sm. R. 78/686 EHS |
Diplomy, vysvědčení a doklady o oficiální kvalifikaci citované v čl. 4 patří mezi ty, které byly uděleny kompetentními úřady nebo orgány uvedenými v odst. 2, které v souvislosti s předmětnou specializovanou průpravou odpovídají kvalifikaci uznávané v různých členských státech a uvedené v odst. 3. Členské státy musí podmínit udělení diplomů, vysvědčení nebo jiného dokladu o oficiální kvalifikaci specializovaného zubního lékaře vlastnictvím některého z diplomů, vysvědčení nebo jiných dokladů o oficiální kvalifikaci v zubním lékařství, které byly citovány v čl. 1. Článek 5 stanoví názvy osvědčení o získané kvalifikaci užívané v členských státech EU. |
PL
PL
PL |
11) § 111 a § 239b zákoníku práce
K § 19 odst. 5 |
(6)Ministerstvo zřizuje za účelem informování zájemců z řad občanů členských států Evropské unie informační středisko poskytující těmto občanům informace související s výkonem zdravotnického povolání na území České republiky.
|
393L0016
385L0433
378L0686
377L0452
380L0154 |
Čl. 20 Sm. R. 93/16 EHS
Čl. 15 Sm. R. 85/433 EHS Čl. 18 Sm. R. 78/686 EHS Čl. 15 Sm. R. 77/452 EHS Čl. 16 Sm. R. 80/154 EHS |
Členské státy musí přijmout nezbytná opatření, aby umožnili předmětným osobám získat informace o legislativě v oboru zdravotnictví a soc. zabezpečení a když to přichází v úvahu také o profesní etice v hostitelském členském státu. Dtto
Dtto
Dtto
Dtto |
PL
PL
PL
PL
PL |
K § 23 odst. 1 |
(1) Na území České republiky je oprávněn vykonávat zdravotnické povolání občan členského státu Evropské unie, pokud právo vykonávat toto zdravotnické povolání získal v jiném členském státě Evropské unie. U občanů členských států Evropské unie se povolení k výkonu zdravotnického povolání v České republice vydává po ověření odpovídající schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce. Ověření vyjadřovat se v českém jazyce se vyžaduje tam, kde zdravotnický pracovník v zájmu svých pacientů a svém musí mít jazykové znalosti nezbytné pro výkon příslušného zdravotnického povolání na území České Republiky |
393L0016
385L0433
378L0686
377L0452
380L0154 |
Čl. 20 Sm. R. 93/16 EHS Čl. 15 Sm. R. 85/433 EHS
Čl. 18 Sm. R. 78/686 EHS Čl. 15 Sm. R. 77/452 EHS Čl. 16 Sm. R. 80/154 EHS |
Členské státy musí dohlédnout na to aby si v případě potřeby předmětné osoby osvojili ve svém vlastním zájmu a v zájmu svých pacientů jazykové znalosti nezbytné pro provozování jejich povolání v hostitelském členském státu. Dtto
Dtto
Dtto |
PL
PL
PL
PL
PL |
K § 23 odst. 2 |
(2) Pokud však v členském státě Evropské unie, ze kterého zdravotnický pracovník do České republiky přichází je podmínkou pro výkon zdravotnického povolání povolení, členství nebo registrace u profesní organizace nebo orgánu, je tento zdravotnický pracovník povinen rovněž doložit, že je držitelem tohoto povolení nebo že je členem příslušné organizace nebo orgánu, nebo že je u příslušné organizace nebo orgánu registrován. |
393L0016
378L0686
377L0452
380L0154 |
Čl. 17 Sm. R. 93/16 EHS
Čl 15 Sm. R. 78/686 EHS Čl. 11 Sm. R. 77/452 EHS Čl. 13 Sm. R. 80/154 EHS
|
Hostitelský stát může požadovat na předmětné osobě aby předložila osvědčení konstatující, že předmětná osoba provozuje v souladu se zákonem předmětné činnosti v členském státě kde se etablovala. Dtto
Dtto
Dtto
|
PL
PL
PL
PL
|
K § 23 odst. 3 |
(3) Povolení k výkonu zdravotnického povolání podle odst. 1 vydá ministerstvo žadateli nejpozději do tří měsíců od předložení žádosti doložené ověřenými doklady osvědčujícími, že žadatel získal právo vykonávat zdravotnické povolání v některém z členských států Evropské Unie.
|
393L0016
385L0433
378L0686
377L0452
380L0154 |
Čl. 15 Sm. R. 93/16 EHS
Čl. 12 Sm. R. 85/433 EHS Čl. 13 Sm. R. 78/686 EHS Čl. 10 Sm. R. 77/452 EHS Čl. 11 Sm. R. 80/154 EHS |
Procedura povolení vydávaného předmětné osobě pro zahájení činnosti lékaře musí být ukončena co nejdříve a ne později než 3 měsíce po předložení veškerých dokladů týkajících se předmětné osoby. Dtto
Dtto
Dtto
Dtto
|
PL
PL
PL
PL
PL
|
Změna zákona č. 220/1991 Sb. ve znění zákona 160/1992 Sb. Nový odst. 4 § 3 |
„(4) Na lékaře, zubní lékaře a farmaceuty z členských států Evropské unie, kteří hodlají vykonávat povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na území České republiky, se povinnost být členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory nevztahuje.“. Jsou však povinni na dobu, po kterou budou vykonávat zdravotnické povolání na území České republiky, být zaregistrováni u příslušné komory a vztahují se na ně práva a povinnosti související s výkonem zdravotnického povolání obdobně jako na členy komory.
|
393L0016
378L0686 |
Čl. 17 Sm. R. 93/16 EHS
Čl. 15 Sm. R. 78/686 EHS |
Jestliže členský stát požaduje na svých vlastních občanech, kteří hodlají založit nebo poskytovat činnost lékaře, povolení nebo členství, resp. registraci ku profesní organizace nebo orgánů, musí tento členský stát z ustanovení o poskytování služeb občany členských států od tohoto požadavku osvobodit. Příslušná osoba bude poskytovat sužby se stejnými právy a povinnosti jako příslušníci hostitelské ho členského státu; zejména se na ně budou vztahovat pravidla chování profesionálního nebo administrativního rázu v tomto členském státě. Dtto |
PL
PL |
Návrh
Vyhláška
Ministerstva zdravotnictví
ze dne........2002,
kterou se stanoví obory studijních programů vysokých škol, které poskytují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání na základě souhlasného stanoviska Ministerstva zdravotnictví a obory studia vyšších a středních zdravotnických škol
Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 26 odst. 1 zákona č. .../2002 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zdravotnických povoláních), (dále jen „zákon“):
§ 1
(1) Obory magisterských studijních programů vysokých škol, které poskytují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání:1)
všeobecné lékařství,
stomatologie,
farmacie,
fyzioterapie,
radiologická fyzika.
(2) Obory navazujících magisterských studijních programů vysokých škol, které rozšiřují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle § 2:2)
obory se zaměřením na organizaci zdravotnictví,
obory se zaměřením na pedagogiku,
obory se zaměřením na specializované úseky práce.
§ 2
Obory bakalářských studijních programů vysokých škol, které poskytují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání:2)
fyzioterapie,
ošetřovatelství – všeobecná sestra,
ošetřovatelství - porodní asistentka,
asistence ve farmacii,
zobrazovací metody a aplikace ionizujícího záření,
ergoterapie,
optometrie,
ochrana veřejného zdraví,
technika ortopedicko – protetických oborů,
laboratorní metody,
výživa člověka.
1)
§ 3
Obory studia vyšších zdravotnických škol, které poskytují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání: 3)
diplomovaná dentální hygienistka,
diplomovaná dietní sestra,
diplomovaná porodní asistentka,
diplomovaná všeobecná sestra,
diplomovaný asistent veřejného zdraví,
diplomovaný ergoterapeut,
diplomovaný radiologický asistent,
diplomovaný zdravotní laborant,
diplomovaný zdravotnický záchranář,
diplomovaný zubní technik.
§ 4
Obory studia středních zdravotnických škol, ukončené maturitní zkouškou, které poskytují způsobilost k výkonu zdravotnického povolání:4)
dietní sestra,
farmaceutický laborant,
oční optik,
ortopedicko – protetický technik,
sestra,
zdravotní laborant,
zubní technik.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
3)
N á v r h
Vyhláška
Ministerstva zdravotnictví
ze dne ..................... 2002,
kterou se provádí zákon č. .../2002 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zdravotnických povoláních)
Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 26 odst. 2 zákona č. .../2002 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zdravotnických povoláních), (dále jen „zákon“):
Díl 1
Názvy oborů kurzů, jejichž absolvováním se získává odborná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání
§ 1
(1) Názvy oborů kurzů pro uchazeče se středním vzděláním a středním odborným vzděláním a pro absolventy kurzů podle odst. 2 písm. c):32)
a) dezinfektor,
b) charitní ošetřovatel,
c) laboratorní pracovník,
d) masér,
e) nevidomý a slabozraký masér,
f) ošetřovatel - pěstoun, ošetřovatelka – pěstounka,
g) pitevní laborant - preparátor,
h) řidič vozidla rychlé lékařské pomoci.
(2) Názvy oborů kurzů pro uchazeče se základním vzděláním:1)
a) řidič vozidla dopravy nemocných a raněných,
b) řidič vozidla rychlé zdravotnické pomoci,
c) sanitář
1. charitní sanitář,
2. sanitář pro léčebné lázně a léčebnou rehabilitaci,
3. sanitář pro pitevnu,
4. sanitář pro transfúzní oddělení,
5. všeobecný sanitář,
6. všeobecný sanitář se zaměřením pro operační sál.
Díl 2
Názvy oborů studijních programů vysokých škol, vyšších a středních odborných škol, a odborných kurzů, jejichž absolvováním se získává odborná způsobilost k činnostem souvisejícím s poskytováním zdravotní péče
§ 2
(1) Obory magisterských studijních programů vysokých škol:33)
a) psychologie (jednooborové studium),
b) speciální pedagogika (se státní zkouškou z logopedie a surdopedie),
c) radiační fyzika,
d) veterinární lékařství,
e) studijní obory přírodovědného zaměření, interdisciplinární obory,
f) studijní obory medicínsko - technického zaměření,
g) studijní obory sociálního zaměření.
(2) Obory bakalářských studijních programů vysokých škol: 2)
a) studijní obory přírodovědného zaměření, interdisciplinární obory,
b) studijní obory medicínsko - technického zaměření,
c) studijní obory sociálního zaměření.
(3) Obory studia na vyšších odborných školách:2)
a) studijní obory přírodovědného zaměření, interdisciplinární obory,
b) studijní obory medicínsko - technického zaměření,
c) studijní obory sociálního zaměření.
(4) Obory studia na středních odborných školách: 2)
a) studijní obory přírodovědného nebo technického zaměření,
b) studijní obory sociálního zaměření.
(5) Názvy a obory kurzů připravujících k činnostem souvisejících s poskytováním zdravotní péče2) stanoví ministerstvo v rámci akreditačního řízení podle § 16 odst. 3 písm. b) zákona.
Díl 3
Vymezení bližších podmínek odborné způsobilosti pro výkon zdravotnického povolání
§ 3
Činnosti, které mohou vykonávat fyzické osoby s odbornou způsobilostí pro výkon zdravotnického povolání podle § 3 odst. 1 až 3 a § 4 zákona, jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.
§ 4
Obsah a rozsah odborné praxe nezbytné pro zařazení do specializačního vzdělávání je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.
§ 5
Seznam nástavbových oborů specializačního vzdělávání a oborů vzdělávání pro funkční specializace ve zdravotnictví jsou uvedeny v příloze
č. 1 této vyhlášky.
§ 6
Činnosti absolventů specializačního vzdělávání jsou uvedeny ve vzdělávacích programech specializačního vzdělávání akreditovaných Ministerstvem zdravotnictví a zveřejněny ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví (podle § 19 odst. 4 písm. a) zákona).
Díl 4
Zkušební řád pro specializační zkoušky
§ 7
(1) Zkušební řád pro atestační zkoušky (dále jen „atestace“) upravuje postup při ověřování odborných znalostí a praktických dovedností účastníků dalšího vzdělávání ve zdravotnictví podle stanovených vzdělávacích programů specializačního vzdělávání v základních a nástavbových oborech a vzdělávání pro funkční specializaci.
(2) Atestace se koná před příslušnou oborovou zkušební komisí (dále jen „zkušební komise“). Je veřejně přístupná osobám s odbornou nebo specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, s výjimkou závěrečné porady členů komise.
§ 8
Zkušební komise
(1) Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze s Institutem pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně (dále jen „instituty“) zajistí svolání příslušné zkušební komise pro stanovené termíny.
(2) Před zahájením atestace si komise volí předsedu ze svého středu.
(3) Zkušební komise je oprávněna zahájit svoji činnost, jsou-li přítomni alespoň tři členové zkušební komise.
(4) Při atestaci může být přítomen pověřený zástupce akreditovaného zařízení, který však nemá právo zasahovat do průběhu zkoušky a nemůže být přítomen jednání zkušební komise.
§ 9
Termín a místo konání atestace
(1) Atestace se konají zpravidla dvakrát ročně, v jarním a podzimním termínu. V případě potřeby může pověřený institut stanovit mimořádné termíny atestací.
(2) Instituty mohou být ministerstvem rovněž pověřeny organizací atestací pro cizí státní příslušníky, od nichž mohou požadovat úhradu prokazatelných nákladů spojených s organizací a průběhem atestace. Doklad o úhradě nákladů předkládá uchazeč zkušební komisi před zahájením atestace.
§ 10
Přihlášky
(1) Přihlášky k atestaci přijímají instituty na tiskopise vydaném ministerstvem vždy do 15. ledna nebo 30. června. Správnost údajů uvedených v přihlášce, zejména přehled splněné praxe a provedených výkonů, potvrzuje školitel i zaměstnavatel. Splnění podmínek pro přijetí přihlášky ověřují instituty.
(2) Přílohou přihlášky je průkaz odbornosti a záznam o provedených výkonech (dále jen „logbook“), pokud byl v oboru zaveden.
(3) Fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání získané v cizině, popřípadě s praxí absolvovanou v cizině, dokládají k přihlášce k atestaci ověřenou kopii dokladu o uznání rovnocennosti, popřípadě rozhodnutí zkušební komise o zápočtu praxe.
§ 11
Předpoklady pro absolvování atestace
(1) Podmínkou pro připuštění uchazeče k atestaci je splnění všech základních požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem. Jedná se zejména o :
a) absolvování příslušného oboru na vysoké škole nebo vyšší odborné škole nebo střední odborné škole,
b) absolvování odborné praxe na příslušných pracovištích, teoretické části vzdělávacího programu,
c) praktické části vzdělávacího programu; pokud jde o lékaře a zubní lékaře též přehled provedených výkonů, pokud byly stanoveny vzdělávacím programem, zaznamenaných v záznamu, potvrzených akreditovaným zařízením nebo pověřeného pracoviště,
d) povinného kurzu z neodkladné první pomoci u uchazečů o atestaci v základním oboru, pokud byl stanoven vzdělávacím programem,
e) semináře z veřejného zdravotnictví a zdravotnické legislativy u uchazečů o atestaci v základním nebo nástavbovém oboru, pokud byly stanoveny vzdělávacím programem.
(2) Záznamy o splnění podmínek uvedených v odstavci 1 se uvádějí v průkazu odbornosti.
(3) Absolvování kurzů má platnost nejvýše 3 roky. Absolvování semináře z veřejného zdravotnictví a zdravotnické legislativy se započítává i pro atestaci v nástavbovém oboru.
(4) Splnění stanovených předpokladů ověřuje pro zkušební komisi institut.
§ 12
Části, průběh a hodnocení atestace
(1) Atestace se zpravidla člení na část teoretickou a praktickou; teoretická část může být ještě dále členěna na další dílčí části.
(2) Atestace probíhá zpravidla v jednom dni, Pokud je součástí atestace zkouška z praktických dovedností, může tato probíhat i v jiném termínu, a to i v termínu před konáním teoretické zkoušky.
(3) Výsledem každé dílčí části podle odstavce 1 se hodnotí slovem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
(4) V případě, že zkouška z praktických dovedností je hodnocena „nevyhověl“, v další části atestace se nepokračuje.
(5) Jestliže je některá dílčí otázka ústní části zkoušky klasifikována „nevyhověl“ a výsledek nebyl opraven po položení doplňující otázky, v atestaci se již nepokračuje a souhrnné hodnocení atestace zní „nevyhověl“.
§ 13
Neúčast a odstoupení od atestace
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k atestaci v termínu, na který byl pozván, musí svou neúčast předem omluvit institutu. V případě řádné omluvy se může přihlásit k atestaci v nejbližším termínu. Nedostaví-li se bez omluvy nebo když se neomluví nejpozději v den konání atestace, je posuzován jako by při atestaci nevyhověl.
(2) Uchazeč může odstoupit od atestace bezprostředně po jejím zahájení, nejpozději před zadáním otázek. V tomto případě se může znovu přihlásit k atestaci v nejbližším termínu.
(3) Uchazeči, který od atestace odstoupil, ale úspěšně vykonal zkoušku z praktických dovedností a popř. obhájil odbornou písemnou práci, se uznají tyto části zkoušky při opakování atestace, pokud k ní dojde do dvou let.
(4) Jednací řád zkušební komise, obsah a další podrobnosti o průběhu zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.
Díl 5
Zkušební řád pro aprobační zkoušky
§ 14
Zkušební řád pro aprobační zkoušky upravuje postup při prokazování odborných znalostí, praktických dovedností a znalostí právních předpisů, včetně prokázání schopnosti odborně se vyjadřovat a komunikovat v jazyce českém pro povolení výkonu povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta.
§ 15
Zkušební komise pro aprobační zkoušky
(1) Zkušební komise pro aprobační zkoušky (dále jen „aprobační komise“) má 5 až 15 členů. Její svolání pro stanovené termíny zajistí institut.
(2) Před zahájením zkoušky si členové aprobační komise volí předsedu ze svého středu.
§ 16
Termín a místo konání zkoušky
(1) Termín a místo konání aprobačních zkoušek jsou uchazečům oznámeny do 30 dnů před jejich zahájením. V případě potřeby může ministerstvo stanovit mimořádné termíny aprobačních zkoušek.
(2) Ministerstvo může organizací aprobačních zkoušek pověřit institut, které může od uchazečů požadovat úhradu prokazatelných nákladů spojených s organizací a průběhem aprobační zkoušky. Doklad o úhradě nákladů předá uchazeč aprobační komisi před zahájením aprobační zkoušky.
§ 17
Přihlášky
(1) Uchazeč podává písemnou přihlášku k aprobační zkoušce ministerstvu, která obsahuje :
a) název povolání,
b) jméno a příjmení,
c) rodné číslo (je-li vystaveno),
d) datum a místo narození,
e) státní příslušnost,
f) adresu trvalého nebo dlouhodobého pobytu na území České republiky,
g) identifikační číslo průkazu povolení pobytu na území České republiky nebo pasu s vízem k pobytu delšímu než 90 dní nebo číslo občanského průkazu,
h) ověřenou kopii dokladu o vzdělání, v případě získání vzdělání v cizině ověřenou kopii úředního překladu; překlad tohoto dokladu musí být proveden českým, státně zkoušeným tlumočníkem,
i) ověřenou kopii dokladu o nostrifikaci nebo dokladu o uznání rovnocennosti vzdělání.
§ 18
Podmínky pro absolvování aprobační zkoušky
Praktickou část aprobační zkoušky může uchazeč vykonat jen při podmíněném povolení výkonu povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, a to pod přímým vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru. Tato osoba na konci předepsané šesti měsíční odborné praxe provede písemně zhodnocení praktických dovedností uchazeče.
§ 19
Aprobační zkouška, její obsah, průběh a její hodnocení
(1) Aprobační zkouška má čtyři na sebe navazující části:
a) písemný test,
b) ústní odbornou zkoušku,
c) odbornou praxi stanovenou na dobu určitou a její zhodnocení (dále jen „praktická zkouška“),
d) závěrečnou zkoušku.
(2) Obsah jednotlivých částí aprobační zkoušky odpovídá rozsahu znalostí a dovedností stanovených v profilu absolventa magisterských studijních programů všeobecné lékařství nebo stomatologie na lékařských fakultách nebo magisterského studijního programu farmacie na farmaceutických fakultách v České republice. S tématickými okruhy aprobačních zkoušek je přihlášený uchazeč seznámen předem.
(3) Aprobační zkouška pro uchazeče, který absolvoval magisterský studijní program všeobecné lékařství nebo stomatologie nebo farmacie na české vysoké škole v jiném než jazyce českém, se skládá jen ze závěrečné zkoušky.
(4) Před zahájením každé části aprobační zkoušky prokazuje uchazeč svou totožnost.
(5) Jednotlivé části aprobační zkoušky a její celkový výsledek jsou hodnoceny slovem „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
(6) Při ústní odborné zkoušce, v případě neúspěšné odpovědi na některou ze zadaných otázek, může aprobační komise položit uchazeči doplňkovou otázku. Tento krok může komise učinit pouze jednou v celém průběhu zkoušky.
(7) Průběh ústní odborné zkoušky, včetně případné doplňkové otázky, musí být zaznamenán v protokolu aprobační zkoušky, jehož součástí je i výsledek písemné části aprobační zkoušky. Za správnost záznamu do protokolu aprobační zkoušky odpovídá předseda aprobační komise.
(8) Při závěrečné části aprobační zkoušky posuzuje aprobační komise výsledky jednotlivých částí zkoušky komplexně.
(9) Aprobační zkouška, která proběhla podle odstavce 3 obsahuje hodnocení pouze závěrečné zkoušky.
(10) Aprobační zkouška probíhá ve všech částech v českém jazyce.
(11) Podrobnosti o obsahu a průběhu jednotlivých částí aprobační zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 6.
§ 20
Neúčast a odstoupení od zkoušky
(1) Nemůže-li se uchazeč dostavit k aprobační zkoušce v termínu, na který byl pozván, musí svou neúčast předem omluvit centru. V případě řádné omluvy se může znovu přihlásit k aprobační zkoušce v nejbližším termínu. Nedostaví-li se k aprobační zkoušce bez omluvy a neomluví svoji neúčast nejpozději v den konání zkoušky, je posuzován, jako by při aprobační zkoušce nevyhověl.
(2) Uchazeč může odstoupit od aprobační zkoušky bezprostředně po jejím zahájení, nejpozději však před zadáním otázek. V tomto případě se může znovu přihlásit k aprobační zkoušce v nejbližším termínu aprobační zkoušky.
(3) Pokud uchazeč u aprobační zkoušky nevyhověl, může se přihlásit k jejímu opakování v nejbližším termínu. Aprobační zkoušku lze opakovat dvakrát.
Díl 6
Označení odbornosti
§ 21
(1) Označení odborností lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a ostatních zdravotnických pracovníků a ostatních fyzických osob vykonávajících zdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.
(2) Vykonání specializační zkoušky v některém oboru vzdělávání k získání funkční specializace neopravňuje k dalšímu označení odbornosti.
Díl 7
Účinnost
§ 22
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Seznam nástavbových oborů specializačního vzdělávání
a oborů vzdělávání pro funkční specializaci
Oddíl 1
I. Obory specializačního vzdělávání lékařů navazující na nejméně dvouleté kmeny:
1. na kmen patologie:
dětská patologie
soudní lékařství
2. na kmen pediatrie:
alergologie a klinická imunologie
anestezie a resuscitace
dermatovenerologie
dětská gastroenterologie, hepatologie a výživa
dětská intenzivní medicína
dětská kardiologie
dětská nefrologie
dětská neurologie
dětská onkologie
dětská pneumologie a ftizeologie
dětská revmatologie
dorostové lékařství
endokrinologie
hematologie a transfúzní lékařství
hygiena a epidemiologie
infekční lékařství
klinická biochemie
klinická farmakologie
lékařská genetika
lékařská mikrobiologie
neonatologie a perinatologie
nukleární medicína
rehabilitační a fyzikální medicína
tělovýchovné lékařství
tuberkulóza a respirační nemoci
veřejné zdravotnictví
všeobecné lékařství
3. na kmen vnitřní lékařství:
alergologie a klinická imunologie
anesteziologie a resuscitace
angiologie
dermatovenerologie
diabetologie
dorostové lékařství
endokrinologie
gastroenterologie
geriatrie
hematologie a transfúzní lékařství
hygiena a epidemiologie
hygiena práce a nemoci z povolání
hyperbarická medicína a oxygenoterapie
infekční lékařství
kardiologie
- klinická biochemie
klinická farmakologie
klinická onkologie
lékařská genetika
lékařská mikrobiologie
metabolická onemocnění skeletu
návykové nemoci
nefrologie
neurologie
nukleární medicína
pneumologie a ftizeologie
popáleninová medicína
pracovní lékařství
radiační onkologie
rehabilitační a fyzikální medicína
revmatologie
tělovýchovné lékařství
tuberkulóza a respirační nemoci
urgentní medicína
veřejné zdravotnictví
vnitřní lékařství
všeobecné lékařství
4. na kmen všeobecná chirurgie:
anesteziologie a resuscitace
cévní chirurgie
dětská chirurgie
hrudní chirurgie
intenzivní péče v chirurgii
kardiochirurgie
maxilofaciální chirurgie
plastická chirurgie
popáleninová medicína
rehabilitační a fyzikální medicína
tělovýchovné lékařství
úrazová chirurgie
urgentní medicína
urologie
veřejné zdravotnictví
všeobecné lékařství
II. Nástavbové specializační obory pro lékaře:
(název nástavbového oboru /délka vzdělávání)
1. na základní obor anesteziologie a resuscitace:
intenzivní medicína / 2 roky
urgentní medicína / 1 rok
2. na základní obor dermatovenerologie:
dětská dermatovenerologie / 2 roky
korektivní dermatologie / 2 roky
posudkové lékařství / 2 roky
3. na základní obor gynekologie a porodnictví:
gynekologie dětí a dospívajících / 1 rok
klinická onkologie/ 2 roky
lékařská genetika / 2 roky
onkogynekologie / 2 roky
perinatologie/ 2 roky
rehabilitační a fyzikální medicína / 2 roky
reprodukční medicína / 1 rok
sexuologie / 2 roky
4. na základní obor hygiena a epidemiologie:
epidemiologie / 1 rok
hygiena dětí a dorostu /1 rok
hygiena práce a nemoci z povolání/ 2 roky
hygiena všeobecná a komunální /1 rok
hygiena výživy a předmětů běžného užívání /1 rok
hygiena záření/ 2 roky
infekční lékařství/ 3 roky
veřejné zdravotnictví/ 2 roky
5. na základní obor chirurgie:
cévní chirurgie/ 3 roky
dětská chirurgie/ 3 roky
hrudní chirurgie / 3 roky
intenzivní péče v chirurgii / 3 roky
kardiochirurgie/ 4 roky
klinická onkologie/ 3 roky
maxilofaciální chirurgie / 3 roky
neurochirurgie/ 4 roky
nukleární medicína/ 3 roky
ortopedická protetika/ 3 roky
plastická chirurgie/ 3 roky
popáleninová medicína/ 3 roky
rehabilitační a fyzikální medicína/ 2 roky
tělovýchovné lékařství / 2 roky
úrazová chirurgie / 3 roky
- urgentní medicína/2 roky
6. na základní obor klinická biochemie:
biomedicínská kybernetika/ 1 rok
lékařská imunologie/ 2 roky
molekulární biologie / 2 roky
7. na základní obor lékařská mikrobiologie:
lékařská bakteriologie/ 2 roky
lékařská imunologie/ 2 roky
lékařská parazitologie/ 2 roky
lékařská virologie/ 2 roky
mikrobiologie životního prostředí/ 2 roky
8. na základní obor neurologie:
dětská neurologie / 2 roky
hygiena práce a nemoci z povolání/ 2 roky
neuroradiologie/ 2 roky
posudkové lékařství / 2 roky
rehabilitační a fyzikální medicína/ 2 roky
9. na základní obor nukleární medicína:
radiační onkologie/ 2 roky
10. na základní obor oftalmologie:
dětská oftalmologie / 2 roky
chirurgie předního segmentu oka / 2 roky
chirurgie zadního segmentu oka / 2 roky
11. na základní obor ortopedie:
dětská ortopedie / 1 rok
rehabilitační a fyzikální medicína/ 2 roky
spondylochirurgie /1 rok
tělovýchovné lékařství / 2 roky
traumatologie pohybového ústrojí / 2 roky
12. na základní obor otorinolaryngologie:
ambulantní otorinolaryngologie /2 roky
audiologie/ 2 roky
dětská otorinolaryngologie /2 roky
foniatrie / 3 roky
chirurgická otorinolaryngologie / 3 roky
13. na základní obor patologie:
dětská patologie / 2 roky
soudní lékařství/ 3 roky
14. na základní obor pediatrie:
alergologie a klinická imunologie/ 2 roky
dětská intenzivní medicína/ 2 roky
dětská kardiologie / 3 roky
dětská nefrologie / 2 roky
dětská neurologie / 2 roky
dětská pneumologie a ftizeologie/ 2 roky
dětská psychiatrie/ 2 roky
dorostové lékařství/ 2 roky
endokrinologie / 4 roky
gastroenterologie/ 2 roky
hematologie a transfúzní lékařství / 4 roky
hygiena dětí a dorostu/ 2 roky
infekční lékařství/ 3 roky
klinická biochemie / 2 roky
klinická farmakologie / 2 roky
klinická onkologie/ 2 roky
lékařská genetika / 2 roky
neonatologie/ 2 roky
nukleární medicína/ 2 roky
praktický lékař pro děti a dorost/ 2 roky
přenosné nemoci/ 2 roky
rehabilitační a fyzikální medicína / 2 roky
tělovýchovné lékařství / 2 roky
tuberkulóza a respirační nemoci/ 2 roky
urgentní medicína / 2 roky
veřejné zdravotnictví/ 2 roky
15. na základní obor psychiatrie:
dětská a dorostová psychiatrie / 2 roky
návykové nemoci / 2 roky
rehabilitační a fyzikální medicína / 2 roky
sexuologie / 2 roky
16. na základní obor radiologie a zobrazovací metody:
intervenční radiologie / 2 roky
neuroradiologie / 2 roky
pediatrická radiologie / 2 roky
radiační onkologie / 2 roky
17. na základní obor urologie:
dětská urologie / 3 roky
sexuologie/ 2 roky
18. na základní obor vnitřní lékařství:
alergologie a klinická imunologie/ 3 roky
angiologie/ 3 roky
diabetologie/ 3 roky
dorostové lékařství/ 2 roky
endokrinologie/ 3 roky
gastroenterologie/ 3 roky
geriatrie/ 3 roky
hematologie a transfuzní lékařství / 3 roky
hygiena práce a nemoci z povolání/ 3 roky
infekční lékařství/ 3 roky
intenzivní péče ve vnitřním lékařství/ 3 roky
kardiologie / 3 roky
klinická biochemie / 2 roky
klinická farmakologie / 2 roky
klinická onkologie/ 3 roky
lékařská genetika / 2 roky
nefrologie / 2 roky
nukleární medicína/ 3 roky
pneumologie a ftizeologie/ 3 roky
přenosné nemoci/ 3 roky
radiační onkologie / 2 roky
rehabilitační a fyzikální medicína/ 2 roky
revmatologie / 2 roky
tělovýchovné lékařství / 2 roky
tuberkulóza a respirační nemoci/ 2 roky
urgentní medicína / 2 roky
všeobecné lékařství / 3 roky
19. na základní obor všeobecné lékařství:
biomedicínská kybernetika/ 2 roky
dorostové lékařství/ 2 roky
geriatrie/ 3 roky
hygiena práce a nemoci z povolání/ 2 roky
infekční lékařství/ 3 roky
pracovní lékařství / 2 roky
rehabilitační a fyzikální medicína/ 2 roky
urgentní medicína / 2 roky
20. na všechny základní obory:
biomedicínská kybernetika/ 2 roky
lékařská informatika/ 2 roky
posudkové lékařství/ 2 roky
revizní lékařství/ 2 roky
sociální lékařství a organizace zdravotnictví / 2 roky
veřejné zdravotnictví / 2 roky
21. na všechny základní obory s výjimkou oborů anesteziologie a resuscitace, hygiena a epidemiologie, lékařská mikrobiologie, patologie, radiologie a zobrazovací metody:
onkologie v klinickém oboru / 2 roky
II. Obory vzdělávání pro funkční specializaci pro lékaře
(název oboru / délka vzdělávání)
1. na základní obor anesteziologie a resuscitace:
- algesiologie a paliativní medicína
- akupunktura
2. na základní obor gynekologie a porodnictví:
- algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
balneologie
biomedicínská kybernetika
endoskopické výkony
fetální medicína
onkocytologie
urogynekologie
3. na základní obor hygiena a epidemiologie:
cestovní a tropické lékařství
HIV/AIDS problematika
4. na základní obor klinická biochemie:
metabolická onemocnění skeletu
5. na základní obor neurochirurgie
algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
spondylochirurgie
6. na základní obor neurologie:
- algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
balneologie
biomedicínská kybernetika
geriatrie
hyperbarická medicína a oxygenoterapie
klinická aplikovaná psychofyziologie
klinická neurofyziologie
letecké lékařství
7. na základní obor ortopedie:
algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
balneologie
hyperbarická medicína a oxygenoterapie
metabolická onemocnění skeletu
onkologická problematika
ortopedická protetika
tělovýchovné lékařství
8. na základní obor otorinolaryngologie:
- algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
onkologie v otorinolaryngologii
9. na základní obor pediatrie:
algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
balneologie
biomedicínská kybernetika
endokrinologie
endoskopické výkony
hepatologie
intervenční kardiologie
klinická farmakologie
lékařská genetika
lékařská imunologie
metabolická onemocnění skeletu
nefrologie
sociální pediatrie
srdeční elektrofyziologie
tělovýchovné lékařství
trvalá kardiostimulace
umělá výživa a metabolická péče
10. na základní obor psychiatrie:
algesiologie a paliativní medicína
balneologie
biomedicínská kybernetika
gerontologie v psychiatrii
klinická aplikovaná psychofyziologie
léčení alkoholismu a toxikománií
psychoterapie
sexuologie
soudní psychiatrie
11. na základní obor radiologie a zobrazovací metody:
endoskopické výkony
12. na základní obor tuberkulóza respirační nemoci:
bronchologie
pneumologická cytodiagnostika
poruchy dýchání ve spánku
vyšetřování funkce plic
13. na základní obor urologie:
algesiologie a paliativní medicína
endoskopické výkony
onkologie v urologii
14. na základní obor vnitřní lékařství:
algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
balneologie
endoskopické výkony
hepatologie
hyperbarická medicína a oxygenoterapie
intervenční kardiologie
metabolická onemocnění skeletu
pracovní lékařství
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
srdeční elektrofyziologie
trvalá kardiostimulace
umělá výživa a metabolická péče
15. na základní obor chirurgie:
algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
balneologie
biomedicínská kybernetika
endoskopické výkony
hyperbarická medicína a oxygenoterapie
onkologie v chirurgii
perfuzionistika
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
tělovýchovné lékařství
trvalá kardiostimulace
umělá výživa a metabolická péče
16. na základní obor všeobecné lékařství:
algesiologie a paliativní medicína
akupunktura
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
tělovýchovné lékařství
17. na všechny základní obory specializačního vzdělávání:
posudkové lékařství
psychoterapie
revizní lékařství
Oddíl 2
Nástavbové obory specializačního vzdělávání a obory pro funkční specializaci farmaceutů
I. Nástavbové specializační obory
1. na základní obory veřejné lékárenství a nemocniční lékárenství:
biochemická a toxikologická analytika
farmaceutická kontrola
farmaceutická technologie
farmakologie a toxikologie léčiv
fytofarmaka
klinická biochemie
klinická farmacie
organizace a řízení farmacie
revizní lékárenství
veřejné zdravotnictví
výroba a příprava radiofarmak
II. Obory vzdělávání pro funkční specializaci
1. na základní obory veřejné lékarenství a nemocniční lékárenství:
centralizovaná příprava cytostatik
revizní lékařství
2. na základní obor farmaceutická kontrola, farmaceutická technologie a lékárenství
zdravotnický management
Oddíl 3
Obory pro získání nástavbové a funkční specializace pro fyzické osoby s odbornou způsobilostí získanou podle § 3 odst. 2, odst. 3 písm. a) a b) zákona
I. Nástavbové specializační obory
1. na základní obor Ošetřovatelství v pediatrii:
neonatologie
2. na základní obor Ošetřovatelství v psychiatrii:
psychoterapie
II. Obory vzdělávání pro funkční specializaci
1. pro diplomovanou všeobecnou sestru:
audiometrie
diagnostické a léčebné metody v nukleární medicině
digestivní endoskopie a gastroenterologie
elektrodiagnostika nervového systému
endoskopické vyšetřovací metody
instrumentování v intervenční radiologii a kardiologii
nefrologie
ošetřovatelská péče, léčení a edukace diabetiků
organizace zdravotnictví
ortoptika, pleoptika
vyšetřování kardiovaskulárních funkcí
vyšetřování plicních funkcí
zdravotnické operační středisko
2. pro diplomovanou porodní asistentku:
neonatologie
organizace zdravotnictví
vyšetřovací metody v gynekologii a porodnictví
3. pro diplomovaného zdravotního laboranta:
organizace zdravotnictví
školitel laboratorních metod
4. pro diplomovaného farmaceutického asistenta:
organizace zdravotnictví a lékárenství
5. pro asistenta ochrany veřejného zdraví:
epidemiologické metody práce
organizace zdravotnictví
6. pro diplomovanou dietní sestru:
organizace zdravotnictví
výživa kojence
7. pro diplomovaného radiologického asistenta, diplomovaného zubního technika:
organizace zdravotnictví
Oddíl 4
Obory pro získání nástavbové a funkční specializace pro ostatní fyzické osoby s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním
I. Nástavbové specializační obory
1. na základní obor radiologická fyzika:
elektrotechnická služba v radiační onkologii / 2 roky
fyzikálně technická služba v radiační onkologii / 2 roky
2. na základní obor klinická psychologie:
dětská klinická psychologie / 2 roky
návykové nemoci / 2 roky
systematická psychoterapie / 2 roky
3. na základní obory laboratorní metody v klinické biochemii a laboratorní metody v klinické biochemii a toxikologii:
molekulární biochemie / 2 roky
lékařská genetika / 2 roky
II. Obory vzdělávání pro funkční specializaci
1. na základní obor klinická logopedie:
alternativní augmentativní komunikace
myofunkční terapie
znaková řeč
2. na základní obor klinická psychologie:
klinická aplikovaná psychofyziologie
3. na základní obory klinické inženýrství se zaměřením na analýzu a zpracování biosignálů nebo se zaměřením na diagnostickou přístrojovou techniku nebo se zaměřením na laboratorní přístrojovou techniku nebo se zaměřením na mimotělní oběh nebo se zaměřením na terapeutickou přístrojovou techniku:
lékařská informatika
4. na všechny základní obory:
veřejné zdravotnictví
Oddíl 5
Ministerstvo zdravotnictví může v případě potřeby rozhodnout o zřízení dalších oborů funkční a nástavbové specializace.
Označení odbornosti lékařů, zubních lékařů, farmaceutů a ostatních zdravotnických pracovníků a ostatních fyzických osob vykonávajících zdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče.
Oddíl 1
I. Pro obory uvedené v příloze č. 3, Oddíl 1, I. Základní specializační obory, jsou stanovená následující označení odbornosti lékařů, kteří získali specializovanou způsobilost v základních specializačních oborech:
1. odborný lékař pro:
anesteziologii a resuscitaci
dermatovenerologii
dětské lékařství
dorostové lékařství
dětskou chirurgii
gynekologii a porodnictví
hygienu a epidemiologii
kardiochirurgii
kardiologii
klinickou biochemii
klinickou onkologii
lékařskou mikrobiologii
návykové nemoci
neurochirurgii
neurologii
nukleární medicínu
oční lékařství
ortopedii
patologii
plastická chirurgii
pneumologii a ftizeologii
popáleninovou medicínu
psychiatrii
radiační onkologii
radiologii
rehabilitační lékařství a fyzikální medicínu
soudní lékařství
tuberkulózu a respirační nemoci
urologii
ušní, krční a nosní lékařství
vnitřní lékařství
všeobecné lékařství
všeobecnou chirurgii
II. Pro obory uvedené v příloze č. 3, Oddíl 1, II. Nástavbové specializační obory, jsou stanovena následující označení odbornosti lékařů, kteří získali specializovanou způsobilost v nástavbových specializačních oborech:
1. odborný lékař pro:
alergologii a klinickou imunologii
ambulantní otorinolaryngologii
angiologii
cévní chirurgii
děti a dorost
dětskou a dorostovou psychiatrii
dětskou dermatologii
dětskou chirurgii
dětskou intenzivní medicínu
dětskou kardiochirurgii
dětskou kardiologii
dětskou nefrologii
dětskou neurologii
dětskou oftalmologii
dětskou ortopedii
dětskou otorinolaryngologii
dětskou patologii
dětskou radiologii
dětskou radioterapii
dětskou urologii
diabetologii
endokrinologii
epidemiologii
foniatrii
gastroenterologii
geriatrii
gynekologii dětí a dospívajících
hematologii a transfuzní lékařství
hrudní chirurgii
hygienu dětí a dorostu
hygienu komunální
hygienu výživy
chirurgickou otorinolaryngologii
chirurgii předního segmentu oka
chirurgii zadního segmentu oka
infekční lékařství
intenzivní medicínu
intenzivní péči u rozsáhle popálených
intenzivní péči v chirurgii
intenzivní péči ve vnitřním lékařství
intervenční neuroradiologii
intervenční radiologii
kardiologii
klinickou farmakologii
korektivní dermatologii
lékařskou genetiku
maxilofaciální chirurgii
metabolická onemocnění skeletu
molekulární biologii
návykové nemoci
nefrologii
neonatologii
neuroradiologii
onkogynekologii
onkologii v klinickém oboru
ortopedickou protetiku
perinatologii
posudkové lékařství
pracovní lékařství
protinádorovou chemoterapii, imunoterapii a bioterapii
reprodukční medicínu
revizní lékařství
revmatologii
sexuologii
soudní toxikologii
spondylochirurgii
systematickou psychoterapii
tělovýchovné lékařství
traumatologii pohybového ústrojí
úrazovou chirurgii
urgentní medicínu
veřejné zdravotnictví
všeobecné lékařství
Oddíl 2
Pro obory uvedené v příloze č. 3, Oddíl 2, I. Základní specializační obory, jsou stanovena následující označení odbornosti zubních lékařů, kteří získali specializovanou způsobilost v základních specializačních oborech:
1. odborný zubní lékař pro:
maxilofaciální chirurgii
ortodoncii
Oddíl 3
Pro obory uvedené v příloze č. 3, Oddíl 3, I. Základní specializační obory, jsou stanovena následující označení odbornosti farmaceutů, kteří získali specializovanou způsobilost v základních specializačních oborech:
1. odborný farmaceut pro:
farmaceutickou kontrolu
farmaceutickou technologii
klinická farmacii
nemocniční lékárenství
propouštění léčiv ve výrobě a distribuci léčiv
veřejné lékárenství
Oddíl 4
Pro zdravotnické pracovníky, kteří získali způsobilost podle § 3 odst. 2 a 3 písm. a) a b) zákona a splnili odbornou praxi, která je podmínkou pro samostatný výkon zdravotnického povolání a pro absolventy specializačních oborů uvedených v oddílu IV. zákona a nástavbových specializačních oborů uvedených v příloze č. 1 oddílu 3 se stanoví profesní označení:
1. v oboru fyzioterapie:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru fyzioterapie:
diplomovaný fyzioterapeut
b) po absolvování specializace Aplikovaná fyzioterapie nebo magisterského studijního programu v oboru fyzioterapie:
- odborný fyzioterapeut
2. v oboru ergoterapie:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru ergoterapie:
diplomovaný ergoterapeut
b) po absolvování specializace Aplikovaná ergoterapie:
odborný ergoterapeut
c) po absolvování specializace Psychoterapie:
- diplomovaný ergoterapeut – specialista v psychoterapii
3. v oboru laboratorní metody:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru laboratorních metod a laboratorní techniky:
- diplomovaný zdravotní laborant
b) po absolvování specializace v oboru:
- diplomovaný zdravotní laborant – specialista v:
cytodiagnostice
speciálních vyšetřovacích metodách
vyšetřovacích metodách v hygieně
4. v oboru zubní technika:
a) po absolvování programu na vyšší zdravotnické škole v oboru
diplomovaný zubní technik:
- diplomovaný zubní technik
b) po absolvování specializace v oboru:
- diplomovaný zubní technik - specialista v:
čelistní ortopedii
fixních a snímatelných náhradách
5. v oboru zobrazovací metody a aplikace ionizujícího záření:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru zobrazovací metody a aplikace ionizujícího záření:
- diplomovaný radiologický asistent
b) po absolvování magisterského studijního programu radiologická fyzika:
- radiologický fyzik
c) po absolvování specializace v oboru:
- diplomovaný radiologický asistent – specialista v:
diagnostických zobrazovacích metodách
lékařské fyzice
nukleární medicíně
radioterapii
6. v oboru ochrana veřejného zdraví:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru ochrany veřejného zdraví:
diplomovaný asistent ochrany veřejného zdraví
b) po absolvování specializace v oboru:
- diplomovaný asistent ochrany veřejného zdraví – specialista v:
epidemilogii
hygieně dětí a dorostu
hygieně obecné a komunální
hygieně práce
hygieně výživy a předmětů běžného užívání
státním dozoru ve zdravotnických zařízeních
7. v oboru asistence ve farmacii:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru asistence ve farmacii:
- diplomovaný farmaceutický asistent
b) po absolvování specializace v oboru:
- diplomovaný farmaceutický asistent – specialista v:
farmaceutické kontrole
léčivých rostlinách
lékárenství
zdravotnických prostředcích
8. v oboru ošetřovatelství – všeobecná sestra:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru Ošetřovatelství:
- diplomovaná všeobecná sestra
b) po absolvování specializace v oboru:
- diplomovaná všeobecná sestra – specialistka v:
komunitní péči
ošetřovatelství v anesteziologii, resustitaci a intenzivní péči
ošetřovatelství v pediatrii
ošetřovatelství v pediatrii a neonatologii
ošetřovatelství v psychiatrii
ošetřovatelství v psychiatrii a psychoterapii
perioperační péči
pracovním lékařství
sociální práci ve zdravotnictví
výchovné a zdravotně sociální péči
9. v oboru ošetřovatelství – porodní asistentka:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru Porodní asistence:
- diplomovaná porodní asistentka
b) po absolvování specializace v oboru:
- diplomovaná porodní asistentka – specialistka v:
komunitní péči
ošetřovatelství v pediatrii
ošetřovatelství v pediatrii a neonatologii
perioperační péči a intenzivní péči v gynekologii a porodnictví
sociální práci ve zdravotnictví
10. v oboru oční technika a optometrie:
a) po absolvování programu na vyšší zdravotnické škole v oboru diplomovaný oční optik:
- diplomovaný oční optik
b) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu v oboru Optometrie:
- diplomovaný optometrista
11. v oboru ortopedicko protetická technika:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu v oboru ortopedicko – protetická technika:
- diplomovaný ortopedicko – protetický technik
12. v oboru výživa člověka:
a) po absolvování bakalářského vysokoškolského studijního programu nebo programu na vyšší zdravotnické škole v oboru výživa člověka:
- diplomovaná dietní sestra
13. v oboru dentální hygiena:
a) po absolvování programu na vyšší zdravotnické škole v oboru
diplomovaná dentální hygienistka:
- diplomovaná dentální hygienistka
14. oboru zdravotnický záchranář:
a) po absolvování programu na vyšší zdravotnické škole v oboru
diplomovaný zdravotnický záchranář:
- diplomovaný zdravotní záchranář
Oddíl 5
Pro pracovníky, kteří získali způsobilost podle § 4 zákona a absolvovali základní specializaci v oborech uvedených v oddílu V. zákona se stanoví profesní označení:
1. po absolvování magisterského jednooborového studia psychologie a specializace klinická psychologie:
- klinický psycholog
2. po absolvování magisterského studia speciální pedagogiky se státní zkouškou z logopedie a surdopedie a specializace klinická logopedie:
- klinický logoped
3. po absolvování magisterského studia se zaměřením na radiační fyziku a specializace radiologická fyzika:
- radiologický fyzik
4. po absolvování magisterského studia veterinární lékařství a specializace v oboru:
specialista ve farmaceutických kontrolních metodách
specialista v hygieně životního a pracovního prostředí
specialista v laboratorních metodách v hematologii
specialista v laboratorních metodách v klinické biochemii
specialista v laboratorních metodách v klinické biochemii a toxikologii
specialista v laboratorních metodách v lékařské genetice
specialista v laboratorních metodách v ochraně veřejného zdraví
specialista v laboratorních metodách v klinické imunologii a mikrobiologii
specialista v laboratorních metodách v transfúzní službě
specialista v laboratorní imunologii
specialista v lékařské mikrobiologii
specialista v ochraně veřejného zdraví
specialista v propouštění léčiv ve výrobě a distribuci
specialista v soudní toxikologii
specialista v technologii výroby léčiv
5. po absolvování magisterského, bakalářského nebo vyššího odborného studia v oborech přírodovědného a interdisciplinárního zaměření a specializace v oboru:
specialista ve farmaceutických kontrolních metodách
specialista v hygieně životního a pracovního prostředí
specialista v laboratorních metodách v ochraně veřejného zdraví
specialista v laboratorních metodách v hematologii
specialista v laboratorních metodách v klinické hematologii a transfúziologii
specialista v laboratorních metodách v klinické biochemii
specialista v laboratorních metodách v klinické biochemii a toxikologii
specialista v laboratorních metodách v klinické imunologii a mikrobiologii
specialista v laboratorních metodách v lékařské genetice
specialista v laboratorních metodách v transfúzní službě
specialista v laboratorní imunologii
specialista v lékařské mikrobiologii
specialista v ochraně veřejného zdraví
specialista v propouštění léčiv ve výrobě a distribuci
specialista v soudní toxikologii
specialista v technologii výroby léčiv
6. a) po absolvování magisterského studia v oborech medicínsko – technického zaměření a specializace v oboru:
klinický inženýr se zaměřením na analýzu a zpracování biosignálů
klinický inženýr se zaměřením na diagnostickou přístrojovou techniku
klinický inženýr se zaměřením na laboratorní přístrojovou techniku
klinický inženýr se zaměřením na mimotělní oběh
klinický inženýr se zaměřením na terapeutickou přístrojovou techniku
b) po absolvování bakalářského nebo vyššího odborného studia v oborech medicínsko – technického zaměření a specializace v oboru:
klinický technik se zaměřením na analýzu a zpracování biosignálu
klinický technik se zaměřením na diagnostickou přístrojovou techniku
klinický technik se zaměřením na laboratorní přístrojovou techniku
klinický technik se zaměřením na mimotělní oběh
klinický technik se zaměřením na terapeutickou přístrojovou techniku
7. Po absolvování magisterského, bakalářského nebo vyššího odborného studia v oborech sociálního zaměření a specializace v oboru sociální péče:
- specialista v oboru zdravotně – sociální péče
Činnosti, které mohou vykonávat fyzické osoby s odbornou způsobilostí pro výkon zdravotnického povolání a pro činnosti související s poskytováním zdravotní péče.
Oddíl 1
Činnosti, které mohou vykonávat fyzické osoby s odbornou způsobilostí pro výkon zdravotnického povolání.
Čl. 1
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v oboru všeobecné lékařství podle § 3 odst. 1, písm. a) zákona
Lékaři:
a) poskytují léčebnou a preventivní péči,
b) vykonávají revizní a posudkovou činnost, pokud tato není upravena zvláštními předpisy jinak,
c) odborně pečují o ochranu veřejného zdraví,
d) provádějí opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí,
e) podílejí se na podpoře zdraví obyvatelstva,
f) plní pedagogické a výzkumné úkoly ve zdravotnictví.
Do doby získání specializované způsobilosti vykonávají zdravotnické povolání lékaře pouze pod odborným vedením fyzické osoby s příslušnou specializovanou způsobilostí.
Čl. 2
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v oboru stomatologie podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona
Zubní lékaři:
a) poskytují léčebnou a preventivní péči,
b) vykonávají revizní a posudkovou činnost, pokud tato není upravena zvláštními předpisy jinak,
c) odborně pečují o ochranu veřejného zdraví, včetně opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí v péči o chrup, dutinu ústní a orgány s ní anatomicky a funkčně související,
d) podílejí se na podpoře zdraví obyvatelstva,
e) plní pedagogické a výzkumné úkoly ve zdravotnictví.
Do doby získání specializované způsobilosti vykonávají zdravotnické povolání lékaře pouze pod odborným vedením fyzické osoby s příslušnou specializovanou způsobilostí.
Praktičtí zubní lékaři vykonávají své povolání po úspěšném absolvování odborné praxe v délce 18 měsíců.
Čl. 3
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v oboru farmacie podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona
Farmaceuti:
a) poskytují zdravotní péči spojenou zejména s výdejem, výrobou, kontrolou a distribucí léčiv,
b) odborně pečují o ochranu veřejného zdraví,
c) podílejí se na výzkumu lnových léčiv a jejich kontrole,
d) vykonávají odborné činnosti v biochemických a jiných laboratořích ve zdravotnictví,
e) podílejí se na zdravotní výchově obyvatelstva,
f) plní pedagogické a výzkumné úkoly ve zdravotnictví.
Do doby získání specializované způsobilosti vykonávají zdravotnické povolání farmaceuta pouze pod odborným vedením fyzické osoby s příslušnou specializovanou způsobilostí.
Čl. 4
Společná ustanovení pro fyzické osoby podle § 3 odst. 2 a odst. 3 písm., a) – e)
1. Fyzické osoby uvedené v článcích 5 – 10 této přílohy:
a) poskytují zdravotnické služby v rozsahu své odborné způsobilosti stanovené touto vyhláškou a v souladu s dalšími platnými předpisy,
b) podílejí se na poskytování léčebně–preventivní péče podle ordinace lékaře, ve spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky,
c) vykonávají své povolání v souladu s etickými zásadami, pravidly a přijatými kodexy,
d) do doby ukončení odborné praxe1) v trvání 6 až 12 měsíců vykonávají pracovní činnosti pod vedením pracovníka s vyšším nebo stejným stupněm kvalifikace a ukončenou dobou zapracování,
e) při výkonu svého povolání dodržují zásady individuálního, komplexního a aktivního přístupu k pacientům,
f) systematicky podporují zdravý způsob života jednotlivců, rodin a skupin a podílejí se na ochraně veřejného zdraví,
g) v rozsahu své způsobilosti poskytují předlékařskou první pomoc a podílejí se na lékařské první pomoci,
h) podle povahy a potřeb pracoviště plní další pracovní úkoly, kterými je v rozsahu jejich způsobilosti pověří nadřízený pracovník,
a) v rámci svých kompetencí odpovídají za bezpečnost pacientů a hygienicko-epidemiologický režim podle platných předpisů, dohlíží na dodržování dezinfekčního řádu, dodržují zásady bezpečnosti práce,
i) prohlubují a soustavně zdokonalují svoje odborné znalosti.
2. Fyzické osoby uvedené v článcích 5 – 8 této přílohy:
a) vedou příslušnou zdravotnickou dokumentaci a pracují s informačním systémem zdravotnického zařízení,
b) po ukončení odborné praxe1) v trvání 6 až 12 měsíců odpovídají za zajištění správného uložení, dezinfekci a sterilizaci nástrojů a přístrojů, stálou pohotovost, údržbu a obsluhu,
c) po ukončení odborné praxe1) v trvání 6 až 12 měsíců odpovídají za zajištění správného uložení, dezinfekci a sterilizaci zdravotnických pomůcek, materiálu, prádla a jejich dostatečnou zásobu,
d) po 3 letech praxe v oboru se podílejí na praktickém vyučování studentů oborů zdravotnického zaměření a účastníků kurzů podle § 3 odst. 3 písm. d) zákona ve svém oboru,
e) po 3 letech praxe v oboru a absolvování magisterského nebo jiného navazujícího studijního programu zaměřeného na pedagogiku vedou teoretickou i praktickou výuku studentů oborů zdravotnického zaměření a účastníků kurzů podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona ve svém oboru,
f) po 2 letech praxe v oboru vedou dobu zapracování absolventů oborů zdravotnického zaměření a účastníků kurzů podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona ve svém oboru,
g) podílejí se na vědeckovýzkumné práci, zavádění nových metod a publikační činnosti v příslušném oboru,
h) po 3 letech praxe v oboru se podílejí na kontrolní a konzultační činnosti ve svém oboru,
i) po ukončení odborné praxe1) v trvání 6 až 12 měsíců kontrolují a metodicky vedou činnost fyzických osob uvedených v čl. 8 a 9 ve svém oboru.
1)
3. Fyzické osoby uvedené v článcích 9 a 10 této přílohy:
a) podílejí se na vedení příslušné zdravotnické dokumentace a práci s informačním systémem zdravotnického zařízení,
b) podle pokynů nadřízeného a v rozsahu své způsobilosti se podílejí na uložení, přípravě, dezinfekci a sterilizaci nástrojů, přístrojů a dalších zdravotnických pomůcek a materiálu, včetně péče o prádlo, jejich dostatečnou zásobu a stálou pohotovost a obsluhu.
Čl. 5
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v oboru diplomovaná všeobecná sestra podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona
1. Ošetřovatelství – všeobecná sestra, diplomovaná všeobecná sestra:
diplomované všeobecné sestry se podle ordinace lékaře podílejí na léčebně preventivní péči. Samostatně poskytují komplexní celostně zaměřenou ošetřovatelskou péči dospělým i dětem, jednotlivcům i skupinám ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociální péče a v terénní péči.
a) odpovídají za poskytování komplexní ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu. Samostatně nebo ve spolupráci s jinými zdravotnickými pracovníky uspokojují biologické, psychické a sociální potřeby pacientů. V rámci ošetřovatelského procesu stanovují ošetřovatelské diagnózy, plán ošetřovatelské péče, hodnotí výsledky poskytnuté péče a vedou ošetřovatelskou dokumentaci, která je součástí jednotné zdravotnické dokumentace. Připravují pacienty k diagnostickým a léčebným výkonům, asistují při nich lékaři a jiným zdravotnickým pracovníkům, zajišťují ošetřovatelskou péči při výkonech a po nich. V rámci ošetřovatelské péče provádějí tyto výkony:
aplikují léky různých forem a způsobů aplikace, včetně kožních, podkožních, nitrosvalových a nitrožilních injekcí a infuzí (kromě nitrožilních injekcí a infuzí u novorozenců) a kromě nitrožilní aplikace produktů z lidského materiálu, které mohou aplikovat pouze za podmínky, že je kdykoli schopen zasáhnout lékař, asistují při transfusích krve, samostatně podávají volně prodejné léky,
zavádějí a udržují kyslíkovou a inhalační terapii,
provádějí screeningová vyšetření, odebírají biologický materiál a orientačně hodnotí výsledky vyšetření,
pečují o akutní i chronické rány,
provádějí katetrizaci močového měchýře mužů, žen a dětí nad 10 let včetně výplachů,
snímají EKG záznam, průběžně sledují jeho změny, monitorují a hodnotí vitální funkce,
b) instrumentují na operačním sále,
c) provádějí dispenzarizaci,
d) provádějí rehabilitační ošetřovatelství, včetně prevence poruch z imobility,
e) provádějí edukační činnost u pacientů a jejich rodinných příslušníků,
f) poskytují informace o stavu pacientů z hlediska ošetřovatelské péče,
g) poskytují nebo zprostředkují pomoc v otázkách sociálně právních,
h) zajišťují práce spojené s přijetím, překladem, propuštěním a úmrtím pacienta.
Čl. 6
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání v oboru diplomovaná porodní asistentka podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona:
2. Ošetřovatelství - porodní asistentka, diplomovaná porodní asistentka:
diplomované porodní asistentky sepodle ordinace lékaře podílejí na léčebně preventivní péči. Samostatnězajišťují odbornou celostně zaměřenou ošetřovatelskou péči v oboru porodnictví a gynekologie. Odborně působí na ženu a rodinu v rovině prevence. Péči o ženy všech věkových skupin a novorozence vykonávají ve všech typech zdravotnických zařízení, v terénní a domácí péči.
a) odpovídají za poskytování komplexní ošetřovatelské péče metodou ošetřovatelského procesu. Samostatně nebo ve spolupráci s jinými zdravotnickými pracovníky uspokojují biologické, psychické a sociální potřeby pacientů. V rámci ošetřovatelského procesu stanovují ošetřovatelské diagnózy, plán ošetřovatelské péče, hodnotí výsledky poskytnuté péče a vedou ošetřovatelskou dokumentaci, která je součástí jednotné zdravotnické dokumentace. Připravují pacienty k diagnostickým a léčebným výkonům, asistují při nich lékaři a jiným zdravotnickým pracovníkům, zajišťují ošetřovatelskou péči při výkonech a po nich. V rámci ošetřovatelské péče provádějí tyto výkony:
aplikují léky různých forem a způsobů aplikace, včetně kožních, podkožních, nitrosvalových a nitrožilních injekcí a infuzí (kromě nitrožilních injekcí a infuzí u novorozenců) a kromě nitrožilní aplikace produktů z lidského materiálu, které mohou aplikovat pouze za podmínky, že je kdykoli schopen zasáhnout lékař, asistují při transfusích krve, samostatně podávají volně prodejné léky,
zavádějí a udržují kyslíkovou a inhalační terapii,
provádějí screeningová vyšetření, odebírají biologický materiál a orientačně hodnotí výsledky vyšetření,
provádějí katetrizaci močového měchýře žen a dívek nad 10 let včetně výplachů,
snímají EKG záznam, průběžně sledují jeho změny, monitorují a hodnotí vitální funkce,
b) vyšetřují ženy s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím, připravují rodičky k porodu, pečují o ně ve všech dobách porodních, ošetřují poporodní poranění, provádějí první ošetření novorozence, rozpoznávají příznaky anomálií, které vyžadují zásah lékaře a pomáhají lékaři v případě zásahu, v neodkladných situacích poskytují první pomoc, pečují o šestinedělku a novorozence, podporují rozvoj kojení,
c) provádějí návštěvní službu u těhotných žen, šestinedělek a gynekologicky nemocných žen, sledují jejich zdravotní stav, poskytují jim poučení o životosprávě, přípravě na porod s blízkou osobou, ošetření novorozence, antikoncepci, výchovu k plánovanému rodičovství, prevenci prekanceroz, sexuálně přenosných nemocí a zánětů, sledují dispenzarizované ženy,
d) vedou speciální skupinová a individuální tělesná a dechová cvičení, cvičení pro ženy po gynekologických operacích a s gynekologickými onemocněními,
e) poskytují nebo zprostředkují pomoc v otázkách sociálně právních,
f) poskytují informace o stavu pacientů z hlediska ošetřovatelské péče,
g) připravují ženy ke gynekologickým výkonům, vyšetřením a operacím a asistují při nich, pečují o ženy po těchto zákrocích, provádějí vyšetření a léčebné výkony. Po zaškolení provádějí vaginální odběry na cytologická vyšetření,
h) zajišťují práce spojené s přijetím, překladem, propuštěním a úmrtím pacienta.
Čl. 7
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání získanou absolvováním magisterského studijního programu se zdravotnickým zaměřením na vysokých školách podle § 3 odst. 3 písm. a) zákona
1. Fyzioterapie:
odborní fyzioterapeuti poskytují diagnostickou, preventivní a léčebnou péči v oblasti poruch pohybového aparátu člověka všech věkových kategorií na úseku léčebně preventivních zdravotnických zařízení, v lázeňských zařízeních, ústavech sociální péče, rehabilitačních ústavech, včetně specializovaných pracovišť. Podle diagnózy a doporučení lékaře, na základě vlastních vyšetření a potřeb pacientů stanovují optimální varianty a kombinace postupů, aby bylo dosaženo požadovaného cíle, udaného v ordinaci.
Provádějí:
a) vyšetření pro následnou léčebnou rehabilitaci: svalový test, goniometrické vyšetření, základní vyšetření postury a základní vyšetření pohybových stereotypů, vyšetření jednotlivých zkrácených a oslabených svalů, kinesiologické vyšetření jednotlivých kloubů nebo tělových segmentů,
b) komplexní kineziologické vyšetření včetně diagnostiky svalových dysbalancí a funkčních poruch pohybového systému (tj. komplexní funkční diagnostiku pohybového systému), dále diagnostiku bolestivých a spoušťových bodů, algeziologické vyšetření (hodnocení bolesti), škálované hodnocení spasticity a dalších neurologických projevů, vyšetření běžných denních aktivit, základní ergonomické vyšetření, přístrojová vyšetření funkčních poruch pohybového systému,
c) orientační posouzení psychických a sociálních aspektů,
d) veškeré metody fyzikální terapie, včetně balneologických, při nichž kontrolují správnost preskripce a realizují optimální postupy fyzioterapie, včetně ošetřování bolestivých a spoušťových bodů a posuzují odezvu organizmu na ně,
e) přípravu krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu se znalostí patofysiologie onemocnění, vady nebo poruchy a ovládají a používají metody hodnotící efekty terapie,
f) aplikaci měkké techniky a mobilizace,
g) volbu optimálních postupů léčebné tělesné výchovy a metody kinesioterapie (včetně metod založených na neurofyziologickém podkladě) dle stavu léčené osoby a ve spolupráci s lékařem, ergoterapeutem a ortopedicko-protetickým technikem navrhují kompenzační pomůcky,
h) interpretaci a korekci svalových dysbalancí, poruch pohybových stereotypů, poruch postury, lokomoce a hybnosti rehabilitačními a reedukačními metodami,
i) aplikaci komplexního přístupu fyzioterapie u osob s chronickými algickými syndromy pohybového systému v návaznosti na lékařskou diagnostiku a terapii,
j) aplikaci základních ergoterapeutických postupů v návaznosti na lékařskou diagnostiku a terapii,
k) přístrojová vyšetření k hodnocení funkčních ukazatelů pohybového systému a k hodnocení odezvy organizmu na metody fyzioterapie,
l) aplikaci neurofyziologických a biomechanických poznatků a principů na proces rehabilitace,
m) návrhy ergonomických úprav bydliště a pracoviště léčené osoby v rámci primární i sekundární prevence poruch pohybového systému,
n) seznámení osoby s možnostmi sociální péče, podílejí se na sociální rehabilitaci osob s handicapem.
2. Radiologická fyzika:
radiologičtí fyzikové provádějí odborné výkony související s radiologickou diagnostickou a terapeutickou činností ve zdravotnických zařízeních na pracovištích radiodiagnostických, radioterapeutických, nukleárně medicínských a na odděleních lékařské fyziky u pacientů všech věkových skupin. Samostatně nebo podle ordinace lékaře:
a) provádějí výpočty dávek radiačního záření,
b) navrhují a případně realizují ozařovací programy,
c) asistují při výkonech lékařů a provádějí kontrolu těchto výkonů z hlediska radiační ochrany,
d) provádějí dekontaminaci a péči o nástroje a přístroje, včetně aplikátorů,
e) kontrolují dodržování obecně závazných právních předpisů pro práci se zdroji ionizujícího záření a ochrany před ním, zodpovídají za radiační ochranu ve zdravotnickém zařízení,
f) provádějí zkoušky dlouhodobé stability a provozní stálosti přístrojů,
g) zajišťují zpracování speciálního filmového materiálu a jeho archivaci, provádějí kontrolu kvality zpracovatelského procesu,
h) provádějí kontrolu příslušné dokumentace.
Čl. 8
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání získanou absolvováním bakalářského studijního programu nebo studiem na vyšších zdravotnických školách podle § 3 odst. 3 písm. a) a b) zákona
1. Fyzioterapie:
diplomovaní fyzioterapeuti poskytují diagnostickou, preventivní a léčebnou péči v oblasti poruch pohybového aparátu člověka na úseku léčebně preventivních zdravotnických zařízeních, v lázeňských zařízeních, ústavech sociální péče, rehabilitačních ústavech, včetně specializovaných pracovišť. Podle diagnózy a doporučení lékaře, na základě vlastních vyšetření a potřeb pacientů stanovují optimální varianty a kombinace postupů, aby bylo dosaženo požadovaného cíle.
a) Provádějí vyšetření, která jsou nutná pro následnou léčebnou rehabilitaci, svalový test, goniometrické vyšetření, základní vyšetření postury a základní vyšetření pohybových stereotypů, vyšetření jednotlivých zkrácených a oslabených svalů, kinesiologické vyšetření jednotlivých kloubů nebo tělových segmentů,
b) aplikují metody fyzikální terapie, včetně reflexních masáží, měkkých technik a balneologických procedur,
c) aplikují léčebnou tělesnou výchovu a zvládnuté metody kinezioterapie,
d) připravují krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán se znalostí patofyziologie onemocnění, vady nebo poruchy a ovládá a používá metody hodnotící efekty terapie,
e) aplikují balneologické procedury.
2. Asistence ve farmacii, diplomovaný farmaceutický asistent:
diplomovaní farmaceutičtí asistenti provádějí odborné práce spojené s přípravou, skladováním a distribucí léčiv, zdravotnických pomůcek a prostředků zdravotnické techniky ve zdravotnických zařízeních na pracovištích lékáren, výdejen zdravotnických prostředků, lůžkové i ambulantní péče. Farmaceutičtí asistenti samostatně, podle pokynu lékárníka nebo ordinace lékaře:
a) připravují do zásoby léčivé přípravky, kromě přípravků obsahujících silně a velmi silně účinná léčiva, a to podle Českého lékopisu a příslušných norem,
b) připravují zkoumadla, pokud je uveden technologický postup při přípravě léků na lékařský předpis,
c) dbají o správnou adjustaci a uchovávání hotových přípravků,
d) připravují a vydávají léčiva a zdravotnické potřeby na žádanky zdravotnických zařízení a veterinární služby,
e) asistují lékárníkovi při výdeji léčiv na lékařský předpis a vydávají volně prodejné léky a ostatní přípravky a pomůcky,
f) samostatně vydávají prostředky zdravotnické techniky a podávají informace o jejich správném užívání a uchovávání,
g) provádějí základní laboratorní práce při kontrole léčiv,
h) podle pokynů farmaceuta provádějí činnosti spojené s dodržováním norem zásob léčiv a zdravotnických prostředků ve zdravotnických zařízeních,
i) objednávají léčiva a zdravotnické prostředky a zabezpečují jejich řádnou přejímku, uchovávání a doplňování s výjimkou velmi silně účinných léčiv a omamných látek,
j) sestavují plán materiálních potřeb a zajišťují objednávání pomocného a provozního materiálu,
k) vedou elaborační knihu,
l) podle pokynů nadřízeného pracovníka připravují radiofarmaka a cytostatika a provádějí další činnosti s tím související, zejména příjem, instalace generátorů, likvidace zbytků, dekontaminace pracoviště.
3. Zobrazovací metody a aplikace ionizujícího záření, diplomovaný radiologický asistent:
(Varianta A)
diplomovaní radiologičtí asistenti provádějí radiologické zobrazovací postupy a ozařovací techniky, včetně radiologických postupů používaných při lékařském ozáření, ve zdravotnických zařízeních na pracovištích radiodiagnostických, radioterapeutických, nukleárně medicínských a na dalších pracovištích, kde se provádějí radiologické výkony u pacientů všech věkových skupin. Podle ordinace lékaře:
a) provádějí radiologické zobrazovací i nezobrazovací postupy, včetně postupů používaných při lékařském ozáření, plní u nich úlohu aplikujících odborníků a nesou za ně klinickou zodpovědnost,
b) provádějí podpůrné odborné činnosti směřující k přípravě, realizaci a interpretaci postupů uvedených v bodě a),
c) na základě předpisu odborného lékaře provádějí ozařovací techniky, při kterých zodpovídají za přesnost a bezpečnost aplikace ionizujícího záření a podpůrné odborné činnosti související s přípravou a realizací těchto technik,
d) spolupracují s ostatními specialisty a zdravotnickými pracovníky, získávají informace o předchozích lékařských ozářeních, zaznamenávají a případně na žádost předávají informace o daném lékařském ozáření dalším aplikujícím nebo indikujícím odborníkům,
e) provádějí a vyhodnocují rutinní zkoušky provozní stálosti ve všech typech zdravotnických radiologických pracovišť,
f) v rozsahu své odborné činnosti optimalizují radiační ochranu, posuzují, zda indikované nebo požadované lékařské ozáření není v rozporu se zásadami radiační ochrany a případně navrhují příslušná opatření,
g) kvalifikovaně informují pacienta, případně jeho zákonného zástupce, ošetřující sestru nebo porodní asistentku o prováděném radiologickém výkonu, rizicích souvisejících s lékařským ozářením a postupy k jejich snížení,
h) zodpovídají a provádějí ošetřovatelskou péči poskytovanou při radiologických postupech, aplikují léky, včetně intravenózních diagnostik v případě, že jsou zajištěny podmínky pro řešení jejich případných nežádoucích účinků a je kdykoli schopen zasáhnout lékař.
(Varianta B)
A. V radiodiagnostice:
a) samostatně provádějí všechna nativní standardní skiagrafická vyšetření, včetně peroperačních a včetně práce s mobilními zařízeními,
b) hodnotí a korigují projekční a expoziční odchylky rentgenogramů, včetně posouzení jejich výsledné kvality,
c) podílejí se na provádění speciálních a nekonvenčních radiodiagnostických výkonů včetně těch, které využívají ke zobrazení i jiných fyzikálních principů než ionizujícího záření, a to i za použití výpočetní techniky,
d) asistují při intervenčních výkonech a provádějí jejich záznam,
e) samostatně zpracovávají potřebnou obrazovou dokumentaci v temné i světlé komoře, obsluhují vyvolávací automaty včetně přípravy a likvidace chemikálií,
f) provádějí denzitometrickou a sensitometrickou kontrolu zpracovatelského procesu,
g) provádějí samostatně kostní denzitometrii,
h) pod vedením lékaře provádějí diagnostické zobrazení pomocí výpočetní tomografie a magnetické rezonance.
.
B. V radiační onkologii:
a) provádějí standardní ozařování na rentgenových přístrojích, radioizotopových ozařovačích a lineárních urychlovačích, a to i náročnými ozařovacími technikami např. pohybovou terapii,
b) podílejí se na provádění speciálních a náročných výkonů pomocí přístrojů a zařízení s počítačově řízenými ozařovacími systémy a podílejí se na provádění radioterapeutických výkonů s vysokým stupněm rizika poškození klienta ionizujícím zářením,
c) informují klienty, případně jejich ošetřující s diplomovanou všeobecnou sestru nebo diplomovanou porodní asistentkou, o způsobu ošetření ozařovaných sliznic a kůže v průběhu terapie, sledují zdravotnickou dokumentaci, místní i celkové postradiační reakce, o výsledku informují lékaře,
d) zajišťují montáž a demontáž aplikátoru se zářiči na brachyterapii a jejich přípravu k aplikaci,
e) spolupracují s odborným lékařem a fyzikem na simulátoru při plánování jednotlivých vstupních polí podle zvolené ozařovací techniky a zhotovují potřebné pomůcky - RTG a fotodokumentaci,
f) pod vedením odborného lékaře a fyzika vypracovávají na plánovací konzole izodózní plány pro teleterapii, brachyterapii a jejich kombinaci,
g) spolupracují s odborným lékařem při plánování radioterapie na CT,
h) spolupracují s radiofyziky při dozimetrických měřeních.
C. V nukleární medicíně:
a) u funkčních vyšetření podle pokynů lékaře provádějí přípravu klienta pro jednotlivé druhy vyšetření:
asistují při intravenózních aplikacích radiofarmak,
samostatně provádějí perorální aplikaci radiofarmak,
samostatně nastavují pracovní parametry přístrojů a provádějí záznam vyšetření,
zpracovávají výsledky měření před konečným hodnocením lékařem,
b) u vyšetřovacích metod "in vitro“ spolupracují při měření vzorků biologického materiálu na automatických, měřících a vyhodnocovacích zařízeních,
c) u zobrazovacích vyšetření:
podle pokynů lékaře provádějí potřebnou přípravu klienta, včetně medikamentózní,
zodpovídají za polohování klienta v příslušných projekcích při všech typech zobrazovacích vyšetření,
d) při léčbě pomocí otevřených zářičů spolupracují při přípravě a aplikaci příslušných radiofarmak perorálních, intravenózních a intrakavitálních. Asistují při složitých léčebných aplikacích,
e) podílejí se na přípravě radiofarmak pod vedením farmaceuta,
f) pod vedením dohlížejícího pracovníka provádějí dozimetrickou kontrolu pracovního prostředí a osob dle monitorovacího plánu a zajišťují likvidaci všech druhů radioaktivního odpadu,
g) sledují činnost přístrojové techniky a provádějí kalibrační měření dle pokynů technika.
Při činnostech uvedených v bodech A, B a C:
a) odpovídají za minimalizaci rizika poškození klienta i zdravotnického personálu ionizujícím zářením použitým v souvislosti s diagnostickým nebo terapeutickým výkonem,
b) informují pacienty a zdravotnické pracovníky o přípravě k těmto výkonům a jejich předpokládaném průběhu.
4. Ergoterapie, diplomovaný ergoterapeut:
diplomovaní ergoterapeuti pracují ve všech typech zdravotnických zařízení, ústavech sociální péče, v terénní péči, vzdělávacích zařízeních, chráněných dílnách a chráněném bydlení v resocializaci, rehabilitaci, udržení a zlepšení funkční soběstačnosti postižených jedinců všech věkových skupin. Podle diagnózy a ordinace lékaře a samostatně podle individuálních potřeb pacienta:
a) sestavují krátkodobý a dlouhodobý plán ergoterapie, určují výběr postupů a metodik, v rámci multidisciplinárního týmu se podílejí na zpracování dlouhodobého plánu komplexní rehabilitace,
b) aplikují kondiční ergoterapii jako prostředek tréninku a kladné psychologické motivace, kondiční cvičení provádějí individuální i skupinovou formou,
c) vykonávají složitější funkční vyšetření a kineziologické rozbory, zpracovávají a hodnotí výsledky, navrhují změny a doplnění ordinací v souladu s funkčním stavem klienta a jeho změnami,
d) v reedukaci svalových funkcí a obnovy posturálních funkcích uplatňují nejnovější cvičební metody a facilitační techniky, nacvičují mobilitu, lokomoci a soběstačnost,
e) navrhují kompenzační a technické pomůcky a učí klienty, členy rodiny a ošetřovatelský personál tyto pomůcky využívat, poskytují poradenské služby a instruktáže v otázkách adaptace, kompenzace a substituce poruch a onemocnění, zhotovují z dostupných materiálů individuální kompenzační pomůcky,
f) provádějí výcvik komunikačních a rozumových funkcí za spolupráce ostatních odborných pracovníků,
g) uplatňují relaxační metody včetně arteterapie,
h) trénují toleranci zátěže a vytrvalosti (předpracovní ergoterpie), podílejí se na ergodiagnostice, pracovním a studijním začlenění zdravotně postižených,
i) aplikují všechny formy a způsoby ergoterapie tak, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků léčby, provádějí a prosazují preventivní opatření proti vzniku komplikací a strukturálních změn u imobilních pacientů, spolupracují v tomto směru s ošetřovatelským personálem a rodinnými příslušníky klienta.
5. Optometrie:
diplomovaní optometristé zhotovují, seřizují a prodávají vhodné korekční oční pomůcky, vyšetřují zrak pacientů a předepisují jim korekční oční pomůcky jak ve zdravotnických zařízeních na úseku oftalmologie, tak v samostatných očních optikách. Podle ordinace očního lékaře a samostatně podle individuálních potřeb klientů:
a) samostatně provádějí poradenskou službu při výběru brýlových obrub a doporučují vhodné druhy a úpravy brýlových čoček,
b) provádějí poradenskou službu v oblasti refrakce a kontaktních čoček, tj. podávají informace týkající se druhu kontaktních čoček a jejich vhodného použití, aplikují je a provádějí následné kontroly,
c) zhotovují korekční pomůcky pro těžce zdravotně postižené včetně nejnáročnějších a jsou oprávněni k jejich předpisů pro účely hrazení ze zdravotního pojištění,
d) provádějí fotografickou dokumentaci pozadí bulbů,
e) provádějí metrická vyšetření oka (refrakce a měření keratometrem),
f) provádějí vyšetření v oblasti předního segmentu oka,
g) samostatně radí a řeší problémy v oblasti vidění, rozhodují, zda ke korekci refrakční vady je vhodné použít dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky a předepisují je,
h) nejsou oprávněni stanovovat diagnózu jiných očních onemocnění, při zjištění očního onemocnění kromě refrakčních vad jsou povinni doporučit pacientovi vyšetření u očního lékaře,
i) samostatně provádějí svoji činnost u pacientů, kteří dosáhli dvanácti let věku,
j) provádějí testy zrakové ostrosti a barvocitu pro potřeby žadatelů o řidičské oprávnění a osob, u kterých jsou testy zrakové ostrosti vyžadovány vzhledem k povaze jejich pracovního zařazení, s výjimkou prvního vyšetření,
k) provádějí screeningová vyšetření zrakové ostrosti u předškolních a školních dětí, při zjištěné poruše jsou povinni doporučit vyšetření u očního lékaře.
6. Ochrana veřejného zdraví, diplomovaný asistent ochrany veřejného zdraví:
diplomovaní asistenti ochrany veřejného zdraví se podílejí na poskytování léčebně preventivní péče v rámci činnosti hygienických stanic a plní úkoly v oblasti prevence onemocnění u dětí i dospělých, jedinců i skupin a ochrany veřejného zdraví. Podle pokynů nadřízeného nebo samostatně asistenti ochrany veřejného zdraví:
a) provádějí výkon speciálních odborných činností při zabezpečování ochrany veřejného zdraví, programů ochrany a podpory zdraví, v péči o zdravé životní a pracovní podmínky, předcházení vzniku, šíření a omezení výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, nemocí podmíněných prací a jiných významných poruch zdraví,
b) provádějí kontroly hygienicko epidemiologického režimu ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče a účinnosti sterilizační techniky, kontrolují plnění uložených opatření, pořizují protokol a připravují podklady pro další opatření příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví,
c) provádějí sběr dat, včetně jejich analýzy a zpracování.
7. Technika ortopedicko - protetických oborů:
diplomovaní ortopedicko - protetičtí technici jsou kvalifikovaní, technicky orientovaní zdravotničtí pracovníci, kteří na základě indikace lékaře navrhují a konstruují ortopedicko - protetické pomůcky. Tyto pomůcky samostatně aplikují pacientům. Podle ordinace lékaře a samostatně podle potřeb pacienta:
a) vytvářejí konstrukční řešení jednotlivých pomůcek v celém rozsahu oboru včetně využití nejnovějších technologií snímání měrných podkladů,
b) konstruují ortopedickou pomůcku za použití modulárních komponentů a individuálně vyrobených částí, za využití poznatků vertikální stavby pomůcek,
c) seznamují a provádějí základní zácvik klienta, případně rodinných příslušníků nebo ošetřovatelského personálu s používáním pomůcky a se základy její údržby,
d) podílejí se na psychosociální integraci pacienta do standardních norem zdravého života,
e) vytvářejí kalkulaci jednotlivých výrobků,
f) konsultují s pacientem možnosti a vhodnost jednotlivých vybavení s výhledem na následnou rehabilitaci a integraci do normálního života,
g) vybírají vhodné sériové pomůcky u lehčích typů postižení, tyto pomůcky aplikují, popřípadě upravují.
8. Laboratorní metody, diplomovaný zdravotní laborant:
diplomovaní zdravotničtí laboranti provádějí odborné činnosti související s odběrem, laboratorním zpracováním a vyšetřením biologického materiálu, včetně obsluhy laboratorní techniky ve všech typech zdravotnických zařízeních na úseku klinické biochemie, hematologie, histologie, mikrobiologie, lékařské genetiky. Podle ordinace lékaře, pokynů nadřízeného a samostatně:
a) provádějí základní laboratorní vyšetření, identifikaci vzorků biologického materiálu, připravují materiály pro laboratorní činnost,
b) zhotovují výukové makroskopické preparáty, provádějí preparační výkony a balzamaci,
c) samostatně provádějí laboratorní vyšetření v souladu se správnou laboratorní praxí a správnou výrobní praxí,
d) ovládají standardní operační postupy na svém úseku práce,
e) samostatně provádějí odběry krve a ostatního biologického materiálu, připravují materiály nutné pro laboratorní a diagnostickou činnost,
f) zodpovídají za správné uložení laboratorních chemikálií a setů, kontrolují jejich exspiraci.
9. Výživa člověka, diplomovaná dietní sestra:
diplomované dietní sestry jsou odborníky v oblasti výživy zdravého i nemocného člověka, kromě dětí do jednoho roku věku. Pracují ve zdravotnických zařízeních, včetně ambulantních, v zařízeních sociální péče a v terénní péči. Podle ordinace ošetřujícího lékaře, informací ošetřující diplomované všeobecné sestry nebo porodní asistentky a samostatně podle potřeb pacientů:
a) provádějí odbornou činnost na úseku dietního stravování v rámci realizace ošetřovatelského procesu,
b) zpracovávají nutriční anamnézu, u pacientů v závažných stavech provádějí bilanci stravy per os, navrhují lékaři a sestře změny v ordinované dietě, způsobu příjímání stravy či doplnění potravinovými doplňky,
c) odpovídají za sestavení jídelního plánu, včetně propočtů biologické a energetické hodnoty diet a vypracovávají předpis stravy pro celé zdravotnické zařízení,
d) spolupracují s jinými zdravotnickými pracovníky při zabezpečování nutriční podpory pacientů,
e) provádějí edukaci jedinců, rodin a skupin v oblasti léčebné a zdravé výživy,
f) kontrolují úroveň stravování ve zdravotnických, sociálních a školských zařízeních.
10. Diplomovaná dentální hygienistka:
diplomované dentální hygienistky provádějí odbornou ošetřovatelskou péči v oblasti stomatologie na úseku lůžkové i ambulantní péče, zejména preventivní péči o děti. Podle ordinace zubního lékaře a samostatně podle potřeb pacientů:
a) podílejí se na vstupním i kontrolním vyšetření ústní dutiny, včetně vedení dokumentace,
b) provádějí odborné čištění zubů, včetně odstraňování zubního plaku a kamene,
c) provádějí povrchové úpravy výplní a úpravy ostrých a přečnívajících hran protetických prací, ošetření citlivého dentinu a lokální fluoridace,
d) provádějí nácvik postupů ústní hygieny a individuální i kolektivní zdravotně výchovnou činnost,
e) informují ošetřujícího zubního lékaře o výsledcích ošetřování pacientů.
11. Diplomovaný zdravotnický záchranář:
diplomovaní zdravotničtí záchranáři pracují v oblasti neodkladné péče, zvláště v systému zdravotnické záchranné služby a v jiných typech záchranných služeb souvisejících s poskytováním odborné zdravotnické pomoci. Podílejí se na řešení život a zdraví zachraňujících zákroků a organizaci při řešení hromadných neštěstí. Podle pokynů lékaře a samostatně podle potřeb pacienta:
a) vykonávají odbornou činnost v oblasti přednemocniční neodkladné péče a medicíny katastrof,
b) provádějí standardní výkony při výjezdu posádky rychlé zdravotnické pomoci:
kardiopulmonální resustitace (umělá plicní ventilace s použitím ručních křísících vaků, jak obličejovou maskou, tak ve spojení s endotracheální intubací, přístrojová ventilace bez užití PEEP speciálních režimů, za nastavení příslušných parametrů odpovídá lékař), včetně zevní defibrilace,
inhalační kyslíková léčba (použití polomasky nebo nosního katetru, včetně nebulizace),
zajištění periferního žilního přístupu, aplikace infuzí a farmak (na základě ordinace lékaře mohou aplikovat všechna farmaka intravenózně, intramuskulárně, subkutánně, rektálně, intrabronchiálně, není dovolena aplikace intraosseální, nitrožilní injekce a infuze u novorozenců a nitrožilní aplikace produktů z lidského materiálu, které mohou aplikovat pouze za podmínky, že je kdykoli schopen zasáhnout lékař; obsluhují infúzní pumpy, dávkovače, asistují při transfusích krve, samostatně podávají volně prodejné léky,
monitorování vitálních funkcí, včetně snímaní EKG záznamu, průběžné sledování a hodnocení poruch rytmu, vyšetření a monitorování pulzním oxymetrem,
odběr biologického materiálu a orientační posouzení výsledků,
první ošetření ran včetně zástavy krvácení, včetně využití tlakových bodů,
vyprošťování, přemisťování, polohování postižených, znehybnění končetin, páteře a pánve,
asistence při překotném porodu a ošetření novorozence,
c) ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem se podílejí na řešení následků hromadných nehod,
d) zajišťují práce spojené s úmrtím pacienta,
e) podílejí se na činnosti operačního střediska zdravotnické záchranné služby, včetně použití radiokomunikační a telekomunikační techniky,
f) obsluhují a udržují předepsané a potřebné vybavení všech kategorií zdravotnických vozidel, řídí je, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zařízení.
12.Diplomovaný zubní technik:
diplomovaní zubní technici jsou kvalifikovanými, technicky orientovanými zdravotnickými pracovníky, kteří samostatně zhotovují stomatologické a ortodontické léčebné pomůcky a náhrady v rámci samostatného pracoviště nebo zdravotnického zařízení na základě ordinace stomatologa a podle otisků jím zhotovených. Podle objednávky zubního lékaře samostatně:
a) zhotovují všechny druhy stomatologických protéz a ortodontických léčebných pomůcek a provádějí jejich opravy, zpracovávají všechny kovy, slitiny, plastické hmoty a pomocné materiály užívané ve stomatologii,
b) odpovídají za hospodárné zpracování dentálního materiálu a řídí se zvláštními předpisy při zpracování drahých kovů a vedou dokumentaci,
c) uplatňují praktické i teoretické znalosti z ekonomiky, financování, marketingu a managementu zubních laboratoří.
Čl. 9
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání podle § 3, odst. 3 písm. c) zákona
1. Dietní sestra:
dietní sestry pracují v oblasti výživy zdravého i nemocného člověka, kromě dětí do jednoho roku věku, ve zdravotnických zařízeních, včetně ambulantních, v zařízeních sociální péče a v terénní péči. Podle předpisů ošetřujícího lékaře, informací ošetřující diplomované všeobecné sestry nebo porodní asistentky, pod vedením diplomované dietní sestry a podle potřeb pacientů:
a) provádějí odbornou činnost na úseku dietního stravování v rámci realizace ošetřovatelského procesu,
b) zpracovávají nutriční anamnézu, u pacientů v závažných stavech provádějí bilanci stravy per os, navrhují lékaři a sestře změny v ordinované dietě, způsobu příjímání stravy či doplnění potravinovými doplňky,
c) sestavují jídelní plán, včetně propočtů biologické a energetické hodnoty diet u konkrétních pacientů,
d) spolupracují s jinými zdravotnickými pracovníky při zabezpečování nutriční podpory pacientů,
e) podílejí se na edukaci jedinců, rodin a skupin v oblasti léčebné a zdravé výživy,
f) kontrolují úroveň stravování na jednotlivých úsecích zařízení zdravotnické a sociální péče.
2.Farmaceutický laborant:
farmaceutičtí laboranti provádějí odborné práce spojené s přípravou, skladováním a distribucí léčiv, zdravotnických pomůcek a prostředků zdravotnické techniky ve zdravotnických zařízeních na pracovištích lékáren, výdejen zdravotnických prostředků, lůžkové i ambulantní péče. Farmaceutičtí asistenti podle pokynu lékárníka, farmaceutického asistenta, jiného nadřízeného pracovníka nebo ordinace lékaře:
a) připravují léčivé přípravky na lékařský předpis s výjimkou léčivých přípravků obsahujících návykové látky v souladu s Českým lékopisem a příslušnými normami,
b) podílejí se na dokumentaci přípravy léčivých přípravků a administrativní činnosti související s provozem lékáren,
c) vydávají zdravotnické prostředky na poukaz a volně prodejné zdravotnické pomůcky a léčiva,
d) asistují lékárníkovi při výdeji léčiv na lékařský předpis,
e) připravují zkoumadla, pokud je uveden technologický postup při přípravě léků na lékařský předpis,
f) asistují při přípravě radiofarmak, při aseptické přípravě léčiv a při přípravě cytostatik,
g) dbají o správnou adjustaci a uchovávání léčiv a zdravotnických pomůcek a prostředků zdravotnické techniky.
3. Oční optik:
oční optici připravují a zhotovují korekční oční pomůcky a podílejí se na poradenství při jejich výběru a údržbě na pracovištích očních optik. Podle předpisu očního lékaře a pokynů nadřízeného samostatně:
a) zhotovují a opravují korekční oční pomůcky,
b) provádějí poradenskou službu při výběru brýlových obrub,
c) doporučují vhodné druhy a úpravy brýlových čoček,
d) provádějí poradenskou službu v oblasti kontaktních čoček, tj. podávají informace o druzích kontaktních čoček a jejich vhodném použití,
e) zhotovují korekční pomůcky pro těžce zrakově postižené,
f) poskytují poradenství klientům v oblasti údržby a péče o korekční oční pomůcky.
4. Ortopedicko - protetický technik:
technici ortopedicko-protetických oborů jsou kvalifikovaní, technicky orientovaní zdravotničtí pracovníci, kteří na základě indikace lékaře a pod vedením diplomovaného ortopedicko-protetického technika navrhují a konstruují ortopedicko-protetické pomůcky. Tyto pomůcky aplikují pacientům. Na základě ordinace lékaře a pod vedením nadřízených pracovníků:
a) podílejí se na konstrukčním řešení jednotlivých pomůcek v celém rozsahu oboru včetně využití nejnovějších technologií snímání měrných podkladů,
b) podílejí se na konstrukci ortopedických pomůcek za použití modulárních komponentů a individuálně vyrobených částí, za využití poznatků vertikální stavby pomůcek,
c) provádějí základní zácvik klienta s používáním pomůcky a se základy její údržby,
d) podílejí se na kalkulaci jednotlivých výrobků a vedení základní zdravotnické dokumentace protetických pacientů,
e) vybírají vhodné sériové pomůcky u lehčích typů postižení, tyto pomůcky aplikují, popřípadě upravují.
5. Sestra:
sestry se podílejí na poskytování komplexní ošetřovatelské péče jednotlivcům a skupinám, která je zaměřená na uspokojování biologických, psychických i sociálních potřeb, provádějí ošetřovatelskou péči o dospělé a děti, s výjimkou novorozenců, v nemocničních i ambulantních provozech, stacionářích a domácí péči, ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociální péče a v terénní péči. V rámci multidisciplinárního zdravotnického týmu se pod vedením pracovníků s vyšším stupněm kvalifikace podílejí na poskytování zdravotní péče pacientům. Podle ordinace ošetřujícího lékaře, diplomované všeobecné sestry nebo diplomované porodní asistentky a podle individuálních potřeb pacientů:
a) se podílejí na ošetřovatelské péči v rámci ošetřovatelského procesu, provádějí předepsaná vyšetření a výkony, zajišťují včasné a přesné plnění ordinací, včetně diagnostických, léčebných a ošetřovatelských výkonů, podávání léků per os, per rectum, kůží, inhalačně, aplikaci podkožních a nitrosvalových injekcí, odebírají biologický materiál,
b) sledují fyziologické funkce a projevy pacientů, pečují o vyprazdňování, provádějí komplexní hygienickou péči, prevenci dekubitů, rozdělují stravu pacientům podle diet a dbají na jejich dodržování, dohlížejí na dodržování pitného režimu a krmení pacientů,
c) asistují při složitějších výkonech ostatním zdravotnickým pracovníkům,
d) pracují na operačním sále,
e) podílejí se na rehabilitačním ošetřovatelství, včetně polohování pacientů,
f) provádějí sterilizaci a dezinfekci,
g) podílejí se na činnostech spojených s příjmem, překladem, propuštěním a úmrtím pacienta.
6. Zdravotní laborant:
zdravotní laboranti provádějí odborné činnosti související s odběrem, laboratorním zpracováním a vyšetřením biologického materiálu, včetně obsluhy laboratorní techniky ve všech typech zdravotnických zařízeních na úseku klinické biochemie, hematologie, histologie, mikrobiologie, lékařské genetiky. Podle ordinace lékaře a pod vedením nadřízených pracovníků:
a) provádějí laboratorní vyšetření, využívají přístrojovou a laboratorní techniku a zabezpečují jejich běžnou údržbu,
b) připravují materiály pro laboratorní, diagnostickou činnost,
c) provádějí odběry, identifikaci a likvidaci vzorků biologického materiálu a jiných materiálů, hodnotí jejich kvalitu pro požadovaná laboratorní vyšetření a zajišťují jejich zpracování.
7. Zubní technik:
zubní technici jsou kvalifikovanými, technicky orientovanými zdravotnickými pracovníky, kteří zhotovují stomatologické a ortodontické léčebné pomůcky a náhrady v rámci samostatného pracoviště nebo zdravotnického zařízení na základě ordinace zubního lékaře a podle otisků jím zhotovených a podle pokynů nadřízeného pracovníka:
a) zhotovují všechny druhy stomatologických protéz a ortodontických léčebných pomůcek a provádějí jejich opravy, zpracovávají všechny kovy, slitiny, plastické hmoty a pomocné materiály užívané ve stomatologii,
b) obsluhují technické přístroje a ostatní zařízení laboratoře, včetně jejich údržby,
c) odpovídají za hospodárné zpracování dentálního materiálu a řídí se zvláštními předpisy při zpracování drahých kovů a vedou dokumentaci.
Čl. 10
Činnosti fyzických osob s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání získané podle § 3, odst. 3 písm. e) zákona
1. Dezinfektor:
dezinfektoři jsou zdravotnickými pracovníky, kteří pracují na úseku ochrany veřejného zdraví a prevence onemocnění. Podle pokynů a pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) provádějí průběžnou, popřípadě závěrečnou ohniskovou dezinfekci a dezinsekci v ohnisku nákazy, popřípadě i ochrannou dezinfekci a dezinsekci a provádějí další šetření v terénu a činí potřebná opatření v ohnisku nákazy,
b) provádějí dezinfekci prádla, matrací, lůžkovin, zbytků jídla ve všech typech zdravotnických zařízeních, zejména pak na odděleních infekčních,
c) obsluhují čistící stanice odpadních vod, včetně jejich dezinfekce,
d) provádějí ohniskovou i ochrannou deratizaci,
e) obsluhují pojízdné i stabilní dezinfekční, dezinsekční a deratizační přístroje,
f) provádějí dezinfekci vodních zdrojů a odběry vod na laboratorní vyšetření,
g) spalují odpadky a udržují v pořádku všechny prostory a zařízení dezinfekčních stanic,
h) sledují spotřebu a stav zásob dezinfekčních prostředků a manipulují s nimi dle platných předpisů.
2. Ošetřovatel - pěstoun, ošetřovatelka – pěstounka, charitní ošetřovatel:
ošetřovatelé jsou zdravotničtí pracovníci, kteří se podílejí na poskytování komplexní ošetřovatelské péče nemocným dětem i dospělým ve všech typech zdravotnických zařízení, na úseku ambulantní i lůžkové péče a v rámci terénní péče. Podle pokynů a pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) provádějí komplexní hygienickou péči o pacienty, včetně základní prevence dekubitů a úpravy lůžka, pečují o hygienu prostředí pacienta,
b) pomáhají při rozdělování stravy pacientům, pomáhají při jídle ležícím nebo nepohyblivým pacientům, popřípadě je krmí,
c) pomáhají při ošetřovatelských výkonech a asistují lékaři a jiným zdravotnickým pracovníkům při jednoduchých výkonech,
d) konají jednoduché ošetřovatelské výkony, kterými je sestra popř. lékař pověří,
e) sledují fyziologické funkce a projevy pacientů a informují o nich svého nejbližšího nadřízeného,
f) doprovázejí pacienty na různá odborná vyšetření a ošetření a pomáhají jim podle potřeby při oblékání,
g) asistují při činnostech spojených s přijetím, propuštěním, přeložením pacienta na jiné oddělení, provádějí úpravu těla zemřelého.
3. Laboratorní pracovník:
laboratorní pracovníci jsou zdravotničtí pracovníci, kteří pracují v laboratorních a příbuzných provozech pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace.
Na úseku klinické biochemie, klinické hematologie, klinické imunologie, mikrobiologie a hygienické služby podle pokynů nadřízeného:
a) připravují sklo a pomůcky pro odběr biologického a jiných materiálů pro zhotovení preparátů,
b) připravují biologický a jiný materiál k laboratornímu zpracování,
c) připravují jednoduché pracovní roztoky podle předpisu,
d) přijímají, evidují, popřípadě doručují biologický materiál k vyšetření a předávají výsledky vyšetření,
e) pečují o laboratorní zvířata.
Na pracovištích histologie podle pokynů nadřízeného:
a) provádějí přípravné práce pro histologická vyšetření,
b) připravují podložní sklíčka, látky pro odvodnění a barvení preparátů,
c) pod dohledem provádějí dílčí práce při zhotovování histologických materiálů,
d) připravují materiál k vyšetření a vedou jeho evidenci,
e) zařazují a vyhledávají preparáty.
Na pracovištích lékárenské služby podle pokynů nadřízeného:
a) pod dohledem provádějí přípravné práce a základní technologické operace při přípravě léčivých přípravků a léků,
b) připravují zdravotnické potřeby podle žádanek zdravotnických zařízení, ukládají a doplňují hromadně vyráběné léčivé přípravky a zdravotnické potřeby.
4. Masér:
maséři jsou zdravotničtí pracovníci, kteří pracují v oboru fyzioterapie, rehabilitačního lékařství a ergoterapie pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Podle ordinace lékaře a pod odborným vedením fyzioterapeuta nebo ergoterapeuta:
a) provádějí stanovené druhy masáží,
b) provádějí jednoduché výkony elektroléčby, světloléčby a vodoléčby,
c) pomáhají při některých výkonech léčebné tělesné výchovy, např. polohování při trakcích, při nácviku chůze a ergoterapie.
5. Nevidomý a slabozraký masér:
nevidomí a slabozrací maséři jsou zdravotničtí pracovníci, kteří pracují v oboru rehabilitačního lékařství pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Podle ordinace lékaře a pod odborným vedením fyzioterapeuta provádějí stanovené druhy masáží.
6. Pitevní laborant – preparátor:
pitevní laboranti – preparátoři jsou zdravotnickými pracovníky, kteří pracují na úseku patologie pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Podle pokynů lékaře:
a) provádějí přípravu pro pitvu, při výkonu pitvy vyjímají orgány z těla zemřelého,
b) provádějí preparační výkony, nástřiky kontrastními látkami a želatinovými hmotami,
c) zhotovují muzeální a výukové, suché, vlhké, popřípadě akrylátové makroskopické preparáty,
d) odpovídají za fotodokumentaci pitvy.
7. Řidič vozidel rychlé lékařské pomoci:
řidiči vozidel rychlé lékařské pomoci jsou zdravotnickými pracovníky, kteří pracují na úseku neodkladné péče pod přímým vedením pracovníků s vyšším stupněm kvalifikace. Podle pokynů lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) spolupracují při vyprošťování osob při různých havarijních situacích v součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného systému,
b) spolupracují při provádění diagnosticko – třídící činnosti v místě zásahu,
c) asistují při provádění neodkladných výkonů v přednemocniční péči,
d) provádějí jednoduché neodkladné výkony v přenemocniční péči:
kardiopulmonární resustitaci (neinvazivní zajištění dýchacích cest, umělá plicní ventilace, nepřímá srdeční masáž),
první ošetření ran, včetně zástavy krvácení,
přemísťování a polohování postižených, znehybnění končetin,
udržují inhalační kyslíkovou léčbu,
sledují vitální funkce,
e) zabezpečují odborný transport zraněných a nemocných,
f) obsluhují a udržují předepsané a potřebné vybavení všech kategorií zdravotnických vozidel, řídí je, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zařízení.
8. Řidič vozidel rychlé zdravotnické pomoci:
řidiči vozidel rychlé zdravotnické pomoci jsou zdravotnickými pracovníky, kteří pracují na úseku neodkladné péče a zdravotnické dopravy pod přímým vedením pracovníků s vyšším stupněm kvalifikace. Podle pokynů lékaře, případně jiného zdravotnického pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) spolupracují při vyprošťování osob při různých havarijních situacích v součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného systému,
b) asistují při provádění neodkladných výkonů v přednemocniční péči,
c) transportují nemocné, raněné a rodičky v rámci přednemocniční neodkladné péče,
d) transportují tkáně a biologické materiály v rámci rychlé zdravotnické pomoci,
e) obsluhují a udržují předepsané a potřebné vybavení všech kategorií zdravotnických vozidel, řídí je, a to i v obtížných podmínkách jízdy s využitím výstražných zařízení.
9. Řidič vozidel dopravy nemocných a raněných:
řidiči vozidel dopravy nemocných a raněných jsou zdravotnickými pracovníky, kteří pracují na úseku zdravotnické dopravy pod vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Podle pokynů nadřízeného:
a) transportují nemocné, raněné a rodičky vozidly dopravy nemocných a raněných,
b) spolupracují s kvalifikovaným týmem pracovníků při různých havarijních situacích v součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného systému,
c) transportují tkáně a biologické materiály,
d) pečují o vozidlo a jeho vybavení.
10. Sanitář, sanitářka:
a) všeobecný sanitář a charitní sanitář:
všeobecní a charitní sanitáři pracují ve zdravotnických zařízeních na úseku lůžkové i ambulantní péče a v zařízeních sociální péče pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Především zabezpečují pomocné a obslužné práce přípravného a dokončovacího charakteru a pomocné práce při ošetřování pacientů. Podle pokynů pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) zajišťují komplexní péči o hygienu prostředí,
b) dovážejí stravu na oddělení, podle potřeby ji ohřívají, provádějí úklid čajové kuchyňky, včetně sběru, mytí a dezinfekce nádobí,
c) zabezpečují transport biologického a zdravotnického materiálu, obstarávají pochůzky pro potřeby oddělení a pacientů,
d) provádějí manipulaci s prádlem, včetně dezinfekce a transportu,
e) zajišťují příjem a výdej svršků pacientů a jejich uložení do šatny,
f) manipulují s kyslíkovými bombami dle platných předpisů,
g) podílejí se na úpravě těla zemřelého a odvážejí je,
h) doprovázejí a převážejí dospělé pacienty na vyšetření, ošetření a při přemístění na jiné oddělení,
i) asistují při výkonech pracovníkům s vyšším stupněm kvalifikace,
j) provádějí technické manipulace s lůžkem pacienta.
b) Sanitář pro léčebné lázně a léčebnou rehabilitaci:
sanitáři pro léčebné lázně a léčebnou rehabilitaci pracují ve zdravotnických zařízeních na úseku lůžkové i ambulantní péče, především v lázeňských zařízeních, pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Především zabezpečují pomocné a obslužné práce přípravného a dokončovacího charakteru a pomocné práce při ošetřování pacientů a poskytování léčebných procedur. Pod vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) připravují a podávají léčebné zábaly,
b) pomáhají při ergoterapii,
c) připravují a podávají částečné i celkové koupele, včetně přísadových a provádějí základní vodoléčebné procedury,
d) doprovázejí nebo převážejí dospělé pacienty mezi jednotlivými pracovišti.
c) Sanitář pro pitevnu:
sanitáři pro pitevnu pracují ve zdravotnických zařízeních na úseku patologie pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Především zabezpečují pomocné a obslužné práce přípravného a dokončovacího charakteru a pomocné práce při pitvách a manipulaci s těly zemřelých. Pod vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) připravují těla zemřelých k pitvě,
b) pomáhají při výkonu pitvy a vyjímají orgány,
c) po pitvě upravují těla zemřelých a oblékají je pro předání pohřební službě,
d) připravují nástroje, rukavice a nádobky k odběru materiálu a základní fixační roztoky,
e) předávají nekroptický materiál histologické laboratoři,
f) vedou evidenci těl zemřelých, jejich šatstva a cenností a dokumentaci o styku s pohřební službou.
e) Sanitář pro transfúzní oddělení:
sanitáři pro transfúzní oddělení pracují ve zdravotnických zařízeních na úseku transfúzních stanic pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Především zabezpečují pomocné a obslužné práce přípravného a dokončovacího charakteru a pomocné práce při ošetřování dárců. Pod vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) připravují materiál pro odběr a další zpracování odebrané krve,
b) pomáhají při odběrech krve a jejím dalším zpracování,
c) kontrolují teplotu lednic a chladících boxů,
d) spolupracují při evidenci dárců, odběru vzorků,
e) při odběrech pečují o dárce, připravují a podávají občerstvení.
f) Všeobecný sanitář se zaměřením pro operační sál:
všeobecní sanitáři se zaměřením pro operační sál pracují ve zdravotnických zařízeních na operačních úsecích lůžkové i ambulantní péče pod přímým vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace. Především zabezpečují pomocné a obslužné práce přípravného a dokončovacího charakteru a pomocné práce při ošetřování pacientů. Pod vedením pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace:
a) obsluhují a manipulují s přístroji zdravotnické techniky,
b) zabezpečují transport biologického a zdravotnického materiálu, obstarávají pochůzky,
c) manipulují s kyslíkovými lahvemi a dalšími tlakovými nádobami dle platných předpisů,
d) podílejí se na úpravě těla zemřelého a odvážejí je,
e) doprovázejí a převážejí pacienty, kteří jsou při plném vědomí,
f) asistují při výkonech pracovníkům s vyšším stupněm kvalifikace,
g) provádějí technické manipulace s operačním stolem.
Čl. 11
Činnosti fyzických osob, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání na základě dříve platných předpisů
Fyzické osoby, které získaly způsobilost k výkonu zdravotnického povolání na základě dříve platných předpisů, mají způsobilost k výkonu povolání nezměněnou. Činnosti vykonávají podle Vyhl. č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a v rozsahu Směrnice č.10/1986 Věst. MZ, o náplni činnosti středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků.
1. Absolventi vysoké školy v oboru:
a) pedagogika – ošetřovatelství a psychologie – péče o nemocné, vykonávají činnosti jako absolventi oboru pedagogika – péče o nemocné,
b) ošetřovatelství a zdravotní vědy, kteří získali zdravotnickou způsobilost v oboru všeobecná sestra, dětská sestra, zdravotní sestra, porodní asistentka, ženská sestra, diplomovaná dětská sestra, diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná porodní asistentka, diplomovaná sestra pro intenzivní péči, diplomovaná sestra pro psychiatrii, jsou po 2 letech odborné praxe považováni za sestry – specialistky a vykonávají činnosti jako absolventi oboru péče o nemocné,
c) se zaměřeném na sociálně–zdravotní péči, kteří získali zdravotnickou způsobilost v oboru všeobecná sestra, dětská sestra, zdravotní sestra, porodní asistentka, ženská sestra, diplomovaná dětská sestra, diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná porodní asistentka, diplomovaná sestra pro intenzivní péči, diplomovaná sestra pro psychiatrii, jsou po 2 letech odborné praxe považováni za sestry – specialistky a vykonávají také činnosti jako zdravotní sestry se specializací v oboru sociální služba,
d) sociálně zdravotní a geriatrická péče, kteří získali zdravotnickou způsobilost v oboru všeobecná sestra, dětská sestra, zdravotní sestra, porodní asistentka, ženská sestra, diplomovaná dětská sestra, diplomovaná všeobecná sestra, diplomovaná porodní asistentka, diplomovaná sestra pro intenzivní péči, diplomovaná sestra pro psychiatrii, jsou po dvou letech odborné praxe považováni za sestry – specialistky v ošetřovatelské péči v geriatrii a vykonávají také činnosti jako zdravotní sestry se specializací v oboru sociální služba,
e) zaměřeném na organizaci zdravotnictví, kteří získali zdravotnickou způsobilost podle § 32 odst. 1 písm. a) a b) zákona, jsou po čtyřech letech odborné praxe považováni za rovnocenné absolventům kurzu IDVPZ v managementu ve zdravotnictví.
2. Absolventi vyšší zdravotnické školy v oboru:
a) diplomovaná dětská sestra, diplomovaná sestra pro intenzivní péči a diplomovaná sestra pro psychiatrii vykonávají činnosti diplomované všeobecné sestry (§ 32 odst. 13 zákona o způsobilosti.... 2001),
b) diplomovaný zdravotnický záchranář vykonávají také činnosti sestry (§ 32 odst. 14 zákona),
c) diplomovaný asistent hygienické služby vykonávají činnosti absolventů bakalářského studijního programu ochrany veřejného zdraví,
d) diplomovaný oční technik vykonávají činnosti očního optika podle Směrnice č. 10/1986. Věst. MZ.
3. Absolventi střední zdravotnické školy ukončené maturitní zkouškou v oboru:
a) zubní sestra vykonává činnosti diplomované dentální hygienistky,
b) zdravotnický záchranář vykonává činnosti diplomovaného zdravotnického záchranáře,
c) sestra pro intenzivní péči vykonává činnosti diplomované sestry pro intenzivní péči,
d) sestra pro psychiatrii vykonává činnosti diplomované sestry pro psychiatrii,
e) všeobecná sestra vykonává činnosti zdravotní sestry,
f) porodní asistentka vykonává činnosti ženské sestry,
g) ergoterapeut vykonává činnosti rehabilitačního pracovníka na úseku léčby prací, kromě bodu a),
h) fyzioterapeut vykonává činnosti rehabilitačního pracovníka,
e) oční technik vykonává činnosti očního optika podle Směrnice č. 10/1986 Věst. MZ.
4. Absolventi střední zdravotnické školy ukončené závěrečnou závěrečnou zkouškou, zdravotnických odborných škol, středním odborném učilišti zdravotnickém nebo dlouhodobých kurzů:
a) zdravotník 1. zaměření vykonává činnosti ošetřovatelky a pěstounky,
b) zdravotník 2. zaměření vykonává činnosti laboratorního pracovníka a zubní instrumentářky,
c) provoz zdravotnických zařízení vykonává činnosti sanitářů všech zaměření podle směrnice 10/1986 Věst. MZ.
Čl. 12
Závěrečná ustanovení
1. Fyzické osoby, které absolvovaly zkoušku z předmětu ošetřovatelství nebo péče o nemocné včetně praktické části výuky při magisterském studiu v oboru všeobecné lékařství, mohou vykonávat činnosti ošetřovatele – pěstouna, ošetřovatelky - pěstounky.
2. Fyzické osoby, které absolvovaly 3 semestry magisterského studia v oboru farmacie nebo bakalářského studia v oborech asistence ve farmacii, ochrana veřejného zdraví a laboratorní metody mohou vykonávat činnosti laboratorního pracovníka na příslušném úseku práce.
3. Fyzické osoby, které absolvovaly 3 semestry studia ošetřovatelství – všeobecná setra nebo ošetřovatelství – porodní asistentka, mohou vykonávat činnosti ošetřovatele – pěstouna, ošetřovatelky - pěstounky.
4. Fyzické osoby, které absolvovaly 4 ročníky studia (bez úspěšného složení maturitní zkoušky) na střední zdravotnické škole v oboru sestra, mohou vykonávat činnosti ošetřovatele – pěstouna, ošetřovatelky - pěstounky.
5. Fyzické osoby, které absolvovaly 4 ročníky studia (bez úspěšného složení maturitní zkoušky) na střední zdravotnické škole v oboru farmaceutický laborant nebo zdravotní laborant mohou vykonávat činnosti laboratorního pracovníka na příslušném úseku práce.
Oddíl 2
Činnosti, které mohou vykonávat fyzické osoby s odbornou způsobilostí pro výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, získanou ukončením magisterského nebo bakalářského studia na vysokých školách, vyšších odborných školách a středních odborných školách nezdravotnického zaměření podle § 4 zákona.
Čl. 13
Společná ustanovení pro fyzické osoby uvedené ve článcích 13 až 16
1. Fyzické osoby uvedené v článcích 14 – 17:
a) provádějí činnosti související s poskytováním zdravotní péče v rozsahu své odborné způsobilosti stanovené touto vyhláškou a v souladu s dalšími platnými předpisy,
b) podílejí se na poskytování léčebně–preventivní péče podle ordinace lékaře, ve spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky a podle potřeby s dalšími odborníky,
c) vykonávají své povolání svědomitě a v souladu s etickými zásadami, pravidly a přijatými kodexy,
d) podle povahy a potřeb pracoviště plní další pracovní úkoly, kterými je v rozsahu jejich způsobilosti pověří nadřízený pracovník,
e) v rámci svých kompetencí odpovídají za bezpečnost pacientů a hygienicko-epidemiologický režim podle platných předpisů, dodržují zásady bezpečnosti práce,
f) prohlubují a soustavně zdokonalují svoje odborné znalosti,
g) při výkonu své činnosti aktivně spolupracují se zdravotnickými pracovníky a podle potřeby s dalšími odborníky.
2. Fyzické osoby uvedené v článcích 14 a 15:
a) do doby získání specializované způsobilosti vykonávají pracovní činnosti pod odborným vedením pracovníka s vyšším nebo stejným stupněm kvalifikace a specializovanou způsobilostí,
b) vedou příslušnou dokumentaci a pracují s informačním systémem zdravotnického zařízení,
c) po získání specializované způsobilosti se podílejí na praktickém vyučování studentů oborů zdravotnického zaměření a účastníků kurzů podle § 3 odst. 3 písm. d) zákona ve svém oboru,
d) po získání specializované způsobilosti vedou odbornou praxi absolventů oborů příslušného zaměření a účastníků kurzů podle § 3 odst. 3 písm. d) zákona ve svém oboru,
e) podílejí se na vědeckovýzkumné práci, zavádění nových metod a publikační činnosti v příslušném oboru,
f) po získání specializované způsobilosti se podílejí na kontrolní a konzultační činnosti ve svém oboru,
g) po získání specializované způsobilosti kontrolují a metodicky vedou činnost fyzických osob s nižší kvalifikací,
h) po získání specializované způsobilosti poskytuji předlékařskou první pomoc a podílejí se na lékařské neodkladné pomoci.
Čl. 14
Magisterské studijní programy
1. Psychologie (jednooborové studium):
absolventi jednooborového studia psychologie pracují v ambulantních i lůžkových zdravotnických zařízeních v oblasti péče o psychiku pacientů všech věkových kategorií a pracovníků ve zdravotnictví. Pod odborným vedením klinického psychologa a podle potřeb pacienta:
a) provádějí prevenci a diferenciální diagnostiku psychických poruch a odchylek,
b) podílejí se na posuzování zdravotní způsobilosti k vykonávání některých činností (např. řízení vozidla, držení střelné zbraně apod.), posuzování vhodnosti a efektu psychoterapie či rehabilitace, odolnosti vůči zátěži ze zdravotního hlediska (zařazení do různých typů škol, zaměstnání, vojenské presenční služby apod.),
c) používají psychologické prostředky k léčení duševních poruch a onemocnění,
d) provádějí rehabilitaci, reedukaci a resocializaci psychických funkcí,
e) podílejí se na dlouhodobé péči o pacienty a jejich psychologické přípravě na lékařské zákroky.
2. Speciální pedagogika (se státní zkouškou z logopedie a surdopedie):
absolventi speciální pedagogiky se státními závěrečnými zkouškami z logopedie a surdopedie pracují v ambulantních i lůžkových zdravotnických zařízeních v oblasti poruch řeči.Pod odborným vedením klinického logopeda a podle potřeb pacienta:
a) provádějí základní vyšetřovací postupy v oboru logopedie, včetně metodiky reedukace,
b) provádějí úpravu dyslalií,
c) podílejí se na poskytování specializované péče o děti a dospělé s vadami a poruchami sdělovacího procesu a rehabilitačními metodami navazují na lékařskou diagnostiku a terapii.
3. Radiační fyzika:
absolventi studijních oborů se zaměřením na radiační fyziku pracují ve zdravotnických zařízeních na pracovištích radiodiagnostických, radioterapeutických, nukleárně medicínských a na odděleních lékařské fyziky u pacientů všech věkových skupin podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního programu. Do získání specializované způsobilosti pracují pod odborným vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání. Samostatně nebo podle ordinace lékaře:
a) provádějí výpočty dávek radiačního záření,
b) podílejí se na přípravě ozařovacích programů,
c) asistují lékaři při výkonech a provádějí kontrolu těchto výkonů z hlediska radiační ochrany,
d) provádějí dekontaminaci a péči o nástroje a přístroje, včetně aplikátorů,
e) kontrolují dodržování obecně závazných právních předpisů pro práci se zdroji ionizujícího záření a ochrany před ním,
f) provádějí zkoušky dlouhodobé stability a provozní stálosti přístrojů.
4. Veterinární lékařství:
absolventi jednooborového studia veterinárního lékařství pracují zejména ve specializovaných laboratořích zdravotnických zařízeních a hygienické službě podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního programu. Do získání specializované způsobilosti pracují pod odborným vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání:
a) provádějí specializovaná vyšetření, zejména při práci s laboratorními zvířaty,
b) zodpovídají za péči o laboratorní zvířata,
c) provádějí odběry biologického materiálu a připravují vzorky k analýze,
d) obsluhují laboratorní techniku, provádějí vnitřní i vnější kontrolu kvality laboratorních vyšetření.
5. Studijní obory přírodovědného zaměření, interdisciplinární obory:
absolventi různých studijních oborů chemického, biologického a interdisciplinárního zaměření (na rozhraní chemie, biologie, fyziky) pracují zejména v laboratořích zdravotnických zařízeních podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního programu. Do získání specializované způsobilosti pracují pod odborným vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání:
a) provádějí náročnější a případně i úzce specializovaná laboratorní vyšetření a měření včetně využívání přístrojové a laboratorní techniky, provádí vnitřní i vnější kontrolu laboratorních vyšetření,
b) odpovídají za přípravu materiálů a přístrojů nutných pro laboratorní a diagnostickou činnost,
c) provádějí identifikaci vzorků, hodnotí jejich kvalitu pro požadovaná laboratorní vyšetření a zajišťují jejich zpracování.
6. Studijní obory medicínsko - technického zaměření:
absolventi studijních oborů zaměřených na přístrojovou a informační techniku ve zdravotnictví pracují ve všech typech zdravotnických zařízení, především na úseku přístrojové diagnostiky podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního programu. Do získání specializované způsobilosti pracují pod odborným vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání:
a) obsluhují zdravotnické přístroje, které monitorují, podporují nebo nahrazují základní životní funkce,
b) asistují při vyšetřeních prováděných za použití přístrojové techniky, včetně specializovaných, případně je provádějí,
c) modifikují nebo tvoří diagnostický software,
d) kontrolují a opravují přístrojovou techniku a vedou její výkaznictví (s výjimkou úkonů vyhrazených akreditovaným osobám), organizují a koordinují externí technické služby související s provozem zdravotnické techniky,
e) podílejí se na akvizici zdravotnických přístrojů včetně výběrových řízení, koncipování kompletů zdravotnických technologií a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické techniky a bezpečnosti práce,
f) podílejí se na výzkumu, vývoji a zhotovení zdravotnických přístrojů nebo jejich doplňků a diagnostických a terapeutických metod,
g) podílejí se na klinickém hodnocení a klinických zkouškách ve smyslu zákona o zdravotnických prostředcích,
h) podílejí se na vyhodnocování případů selhání zdravotnické techniky a na tvorbě preventivních opatření.
7. Absolventi oborů se sociálním zaměřením:
absolventi studijních oborů se pracují ve všech typech zdravotnických zařízení, především na úseku sociálně – zdravotní péče a podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního programu. Do získání specializované způsobilosti pracují pod odborným vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání. Samostatně a v součinnosti se zdravotnickými pracovníky:
a) provádějí sociálně zdravotní šetření u pacientů (sociální anamnézu, sociální diagnózu a sociální prognózu),
b) v součinnosti s orgány ministerstva práce a sociálních věcí zajišťují komplexní sociálně právní činnost,
c) v součinnosti s orgány ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnickými pracovníky realizují sociální opatření u pacientů.
Čl. 15
Bakalářské studijní programy a studijní obory vyšších odborných škol
1. Studijní obory přírodovědného zaměření, interdisciplinární obory:
absolventi různých studijních oborů chemického, biologického a interdisciplinárního zaměření pracují zejména v laboratořích zdravotnických zařízeních podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního programu. Do získání specializované způsobilosti pracují pod odborným vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání:
a) provádějí předepsaná laboratorní vyšetření a měření včetně využívání přístrojové a laboratorní techniky,
b) provádějí vnitřní i vnější kontrolu laboratorních vyšetření,
c) provádějí přípravu materiálů a přístrojů nutných pro laboratorní činnost,
d) provádějí identifikaci vzorků, hodnotí jejich kvalitu pro požadovaná laboratorní vyšetření a zajišťují jejich zpracování.
2. Studijní obory medicínsko - technického zaměření:
absolventi studijních oborů zaměřených na přístrojovou a informační techniku ve zdravotnictví pracují ve všech typech zdravotnických zařízení, především na úseku přístrojové diagnostiky podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního programu. Do získání specializované způsobilosti pracují pod odborným vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání:
a) pracují se zdravotnickou přístrojovou technikou,
b) kontrolují, opravují a udržují přístrojovou techniku, vedou její evidenci a zabezpečuje činnosti související s provozem zdravotnické techniky,
c) podílejí se na vyhodnocování případů selhání zdravotnické techniky a na tvorbě preventivních opatření,
d) pracují s diagnostickým softwarem,
e) podílejí se na akvizici zdravotnických přístrojů včetně výběrových řízení, koncipování kompletů zdravotnických technologií a na technických instruktážích pracovníků v oblasti obsluhy zdravotnické techniky a bezpečnosti práce.
3. Absolventi oborů se sociálním zaměřením:
absolventi studijních oborů se sociálním zaměřením pracují ve všech typech zdravotnických zařízení na úseku sociálně – zdravotní péče a podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního programu. Do získání specializované způsobilosti pracují pod odborným vedením osoby se specializovanou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání. Podle pokynů pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace, podle potřeb pacienta a v součinnosti se zdravotnickými pracovníky:
a) provádějí sociálně zdravotní šetření u pacientů (sociální anamnézu, sociální diagnózu, sociální terapii a sociální prognózu),
b) v součinnosti s orgány ministerstva práce a sociálních věcí zajišťují sociálně právní činnost,
c) v součinnosti s orgány ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnickými pracovníky realizují sociální opatření u pacientů.
Čl. 16
Obory studia na středních odborných školách
1. Obory přírodovědného nebo technického zaměření:
absolventi různých studijních oborů chemického, biologického nebo technického zaměření pracují ve všech typech zdravotnických zařízeních zejména na úseku vyšetřovacích metod podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního oboru. Pracují pod přímým vedením osoby s vyšším stupněm kvalifikace:
a) provádějí jednoduchá laboratorní vyšetření připravují materiály pro laboratorní činnost,
b) obsluhují přístrojovou a laboratorní techniku a zabezpečují její běžnou údržbu,
c) podílejí se na dokumentaci,
d) pracují s nemocničním a informačním systémem.
2. Obory sociálního zaměření:
absolventi studijních oborů sociálního zaměření pracují ve všech typech zdravotnických zařízeních na úseku sociálně - zdravotní péče podle funkčního zařazení, které je v souladu s charakterem absolvovaného studijního oboru. Pracují pod vedením osoby s vyšším stupněm kvalifikace. Podle pokynů pracovníka s vyšším stupněm kvalifikace, potřeb pacienta a v součinnosti se zdravotnickými pracovníky:
a) podílejí se na sociálně zdravotním šetření u pacientů (sociální anamnéza, sociální diagnóza a sociální prognóza),
b) spolupracují s multidisciplinárním týmem,
c) podílejí se na vedení dokumentace a pracují s nemocničním informačním systémem,
d) v součinnosti s orgány ministerstva práce a sociálních věcí zajišťují nezbytnou sociálně právní činnost,
e) v součinnosti s orgány ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnickými pracovníky realizují sociální opatření u pacientů.
Čl. 17
Absolventi kurzů
Obory kurzů a činnosti jejich absolventů stanoví Ministerstvo zdravotnictví na základě aktuální potřeby.
Obsah a rozsah odborné praxe
pro zapsání do specializačního vzdělávání
ČI. 1
Fyzické osoby s odbornou způsobilostí získanou absolvováním magisterského studijního programu všeobecné lékařství na lékařské fakultě podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona
Podmínkou pro zapsání lékaře do specializačního vzdělávání je absolvování odborné praxe v celkovém rozsahu 12 měsíců, z toho po třech měsících v oboru interní lékařství a v oboru chirurgie, po dvou měsících v oborech pediatrie, gynekologie a porodnictví, anesteziologie a resuscitace. Součástí odborné praxe v oboru pediatrie a gynekologie a porodnictví je i ambulantní praxe v rozsahu 1 měsíce.
Čl. 2
Fyzické osoby s odbornou způsobilostí získanou absolvováním magisterského studijního programu stomatologie na lékařské fakultě
podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona
Podmínkou pro zapsání zubního lékaře nebo praktického zubního lékaře do specializačního vzdělání je absolvování odborné praxe celkovém rozsahu 12 měsíců, z toho 4 měsíce v zubní laboratoři a 3 měsíce stomatologické chirurgie.
Čl. 3
Fyzické osoby s odbornou způsobilostí získanou absolvováním magisterského studijního programu farmacie na farmaceutické fakultě podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona
Podmínkou pro zapsání farmaceuta do specializačního vzdělávání je absolvování odborné praxe v celkovém rozsahu 18 měsíců.
Obsah odborné praxe podle zvoleného specializačního oboru je následující:
1. v oboru farmaceutické kontroly:
znalosti získané na některém z pracovišť zabývajícím se kontrolně-analytickým hodnocením léčiv, včetně lékárenské služby, laboratoře biochemické, farmakologické a toxikologické, laboratoře hygienické služby, státní a nestátní laboratoře zabývající se analytickým hodnocením léčiv a jiných biologicky aktivních látek:
2. v oboru farmaceutická technologie:
znalosti získané na pracovištích zabývajících se některou z oblastí činností ve farmaceutickém výzkumu a vývoji, výrobě, přípravě, kontrole, zásobování.
3. v oborech klinická farmacie, nemocniční lékárenství a veřejné lékárenství:
znalosti získané na pracovištích lékárenské péče. Absolvent fakulty vykonává činnost pod dohledem zkušeného pracovníka lékárny. Po absolvování odborné praxe může farmaceut vykonávat činnost samostatně.
4. v oboru propouštění léčiv ve výrobě a distribuci léčiv:
znalosti získané na pracovištích zabývajících se některou z oblastí činností ve farmaceutickém výzkumu a vývoji, výrobě, přípravě, kontrole, zásobování.
Čl. 4
Fyzické osoby s odbornou způsobilostí získanou studiem na vysokých školách a vyšších zdravotnických školách podle § 3 odst. 2 písm a odst. 3 písm. a) až b) zákona
1. Diplomovaná všeobecná sestra:
a) podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru:
1) ošetřovatelství v pediatrii: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na dětských odděleních,
2) ošetřovatelství v psychiatrii: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na psychiatrickém lůžkovém pracovišti,
3) ošetřovatelství v anesteziologii, resuscitaci a intenzívní péči: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe v lůžkových zdravotnických zařízeních, z toho 6 měsíců na pracovištích anesteziologie, resuscitace a intenzívní péče,
4) perioperační péče: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe v operačních oborech, z toho alespoň 6 měsíců na operačním sále,
5) komunitní péče: jsou 4 roky odborné ošetřovatelské praxe ve zdravotnickém zařízení, z toho 3 roky na lůžkovém, zejména interním, dětském, chirurgickém, neurologickém a kožním oddělením,
6) sociální práce ve zdravotnictví: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců práce se sociálně – zdravotním zaměřením,
7) pracovní lékařství: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na oddělení pracovního lékařství,
8) výchovná a zdravotně sociální péče: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců v dětském oddělení nebo výchovném zařízení.
b) podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v funkčním nebo nástavbovém oboru:
1) audiometrie: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na odděleních ORL1) nebo foniatrickém pracovišti,
2) diagnostické o léčebné metody v nukleární medicíně: je nejméně 18 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na odděleních nukleární medicíny,
3) digestivní endoskopie a gastroenterologie: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe na interním nebo chirurgickém oddělení, z toho 6 měsíců na gastroenterologickém pracovišti,
4) elektrodiagnostika nervového systému: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na oddělení neurologickém, psychiatrickém nebo neurochirurgickém,
5) endoskopické vyšetřovací metody: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na endoskopickém pracovišti,
6) instrumentování v intervenční radiologii a kardiologii: je 18 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 12 měsíců na pracovištích kardiologie,
7) ošetřovatelská péče, léčení a edukace diabetiků: je 18 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na úseku diabetologie,
8) vyšetřování kardiovaskulárních funkcí: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na lůžkových interních nebo odděleních nebo pracovištích funkční diagnostiky srdečně cévních chorob,
9) vyšetřování plicních funkcí: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na lůžkových plicních nebo interních odděleních nebo ve funkčních laboratořích pro vyšetřovaní plicních funkcí,
10) zdravotnické operační středisko: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho nejméně 6 měsíců na zdravotnickém operačním středisku nebo v záchranné službě,
11) organizace zdravotnictví: jsou 4 roky odborné ošetřovatelské praxe,
12) ortoptika a pleoptika: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na dětském očním oddělení,
13) psychoterapie: je absolvování základního specializačního oboru Ošetřovatelství v psychiatrii a 1 rok odborné praxe,
14) neonatologie: je absolvování základního specializačního oboru Ošetřovatelství v pediatrii.
2. Diplomovaná porodní asistentka:
a) podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru:
1) komunitní péče: jsou 4 roky odborné ošetřovatelské praxe ve zdravotnickém zařízení, z toho 2 roky na lůžkovém oddělení a 1 rok na porodním sále,
2) sociální práce ve zdravotnictví: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na oddělení sociální péče,
3) ošetřovatelství v pediatrii: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe z toho 6 měsíců na dětských odděleních,
4) perioperační a intenzivní péče v gynekologii a porodnictví: je 12 měsíců odborné ošetřovatelské praxe, z toho 6 měsíců na gynekologických nebo porodních sálech nebo odděleních intenzivní péče.
b) podmínkou pro zapsání do vzdělávání pro nástavbovou nebo funkční specializaci v oboru:
1) organizace zdravotnictví: jsou nejméně 4 roky odborné praxe,
2) vyšetřovací metody v gynekologii a porodnictví: je nejméně 24 měsíců odborné praxe,
3) neonatologie: je absolvování základního specializačního oboru Ošetřovatelství v pediatrii.
3. Fyzioterapeut:
a) podmínkou pro zapsání do základního specializačního oboru je absolvování 18 měsíců odborné praxe ve fyzioterapii ve zdravotnických zařízeních,
b) podmínkou pro zapsání do funkčního specializačního oboru je specializovaná způsobilost v základním oboru a po jejím získání nejméně 12 měsíců odborné praxe.
4. Ergoterapeut:
a) podmínkou pro zapsání do základního specializačního oboru:
1) aplikovaná ergoterapie: je absolvování 18 měsíců odborné praxe v ergoterapii ve zdravotnických zařízeních,
2) psychoterapie: je absolvování 4 let odborné praxe, z toho 12 v psychiatrickém zařízení.
b) Podmínkou pro zapsání do funkčního specializačního oboru je specializovaná způsobilost v základním oboru a po jejím získání nejméně 12 měsíců odborné praxe.
5. Diplomovaný asistent ochrany veřejného zdraví:
a) podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru je 12 měsíců odborné praxe na pracovišti zabývajícím se příslušnou problematikou,
b) podmínkou pro zapsání do vzdělávání pro funkční specializaci v oboru je specializovaná způsobilost v některém specializačním oboru a po jejím získání nejméně 12 měsíců odborné praxe.
6. Diplomovaný farmaceutický asistent:
a) podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru
je 12 měsíců odborné praxe na pracovištích příslušného zaměření,
b) podmínkou pro zapsání do vzdělávání pro funkční specializaci je specializovaná způsobilost v základním specializačním oboru a po jejím získání nejméně 12 měsíců odborné praxe.
7. Diplomovaný radiologický asistent:
a) podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru je 18 měsíců odborné praxe na pracovištích příslušného zaměření,
b) podmínkou pro zapsání do vzdělávání pro funkční specializaci je specializovaná způsobilost v základním specializačním oboru a po jejím získání nejméně 12 měsíců odborné praxe.
8. Diplomovaný zdravotní laborant:
a) podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru je 12 měsíců odborné praxe na pracovištích příslušného zaměření,
b) podmínkou pro zapsání do vzdělávání pro funkční specializaci je specializovaná způsobilost v některém základním specializačním oboru a po jejím získání nejméně 12 měsíců odborné praxe.
9. Diplomovaný zubní technik:
a) podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru je 18 měsíců odborné praxe na pracovišti příslušného zaměření,
b) podmínkou pro zapsání do vzdělávání pro funkční specializaci je specializovaná způsobilost v některém základním specializačním oboru a po jejím získání nejméně 12 měsíců odborné praxe.
Čl. 5.
Fyzické osoby s odbornou způsobilostí získanou studiem ve středních zdravotnických školách zakončených maturitní zkouškou podle § 3 odst. 3 písm. c) zákona
1. Farmaceutický laborant:
podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru
je 24 měsíců odborné praxe, z toho 6 měsíců na pracovišti příslušného zaměření.
2. Zubní technik:
podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání v základním oboru je nejméně 24 měsíců odborné praxe v zubních laboratořích.
Čl. 6
Fyzické osoby s odbornou způsobilostí pro činnosti související s poskytováním zdravotní péče získanou studiem na vysokých školách, vyšších a středních odborných školách podle § 4 zákona
1. Magisterské studijní programy:
podmínkou pro zapsání absolventů magisterských studijních programů vysokých škol v oborech přírodovědného, interdisciplinárního, medicínsko – technického, a sociálního zaměření, v oborech psychologie, speciální pedagogika, veterinární lékařství, radiační fyzika do specializačního vzdělávání v základním oboru je absolvování nejméně 2 let odborné praxe ve zdravotnických zařízeních v příslušném úseku práce, pro zapsání do specializačního vzdělávání v nástavbovém oboru nebo oboru funkční specializace je získání specializované způsobilosti v základním oboru podle přílohy č. 1 k vyhlášce. č. 2, oddílu 4 a 12 měsíců praxe.
2) Bakalářské studijní programy a studijní obory vyšších odborných
škol:
podmínkou pro zapsání do specializačního vzdělávání absolventů bakalářských studijních programů a absolventů vyšších odborných škol v oborech přírodovědného, interdisciplinárního, medicínsko-technického a sociálního zaměření je absolvování nejméně 2 let odborné praxe ve zdravotnických zařízení v příslušném úseku práce.
Jednací řád zkušební komise, obsah a další podrobnosti o průběhu atestace
Čl. 1
Jednací řád zkušební komise
1. Zkoušku řídí a za činnost oborové zkušební komise (dále jen „zkušební komise“), včetně vedení protokolu o atestaci, odpovídá předseda zkušební komise.
2. Zkouška z odborných teoretických vědomostí se koná před všemi členy zkušební komise. Pokud se zkouška z odborných praktických dovedností konala před termínem praktické zkoušky, zkušební komise zpravidla posuzuje pouze výsledek této části zkoušky.
3. Hodnocení všech částí zkoušky, včetně celkového hodnocení atestace se zaznamenává do protokolu o atestaci. Do průkazu odbornosti se zaznamenává úspěšně vykonaná atestace, neúspěšně vykonaná atestace se nezaznamenává. Celkové výsledek hodnocení atestace hodnotí zkušební komise na závěrečné poradě.
Čl. 2
Obsah atestace
1. Atestace k získání specializované způsobilosti v základním nebo nástavbovém oboru se zpravidla skládá z těchto částí:
a) teoretické části (3 otázky); za jednu z těchto otázek může komise uznat obhájení odborné písemné práce, pokud byla zpracována v průběhu specializačního vzdělávání na zadané téma,
b) praktické části, která může předcházet teoretické části; ověření praktických znalostí může být provedeno maximálně 3 měsíce před termínem ústní zkoušky způsobem, který určí předseda zkušební komise.
3. Atestace k získání specializované způsobilosti pro funkční specializaci podle charakteru vzdělávacího programu se zpravidla skládá z části:
a) teoretické, která může mít formu písemného testu nebo ústní zkoušky,
b) praktické.
Čl. 3
Průběh atestace
1. Otázky z teoretické části zkoušky se mohou losovat nebo je může položit předseda nebo některý ze členů zkušební komise všechny otázky se zadávají současně a zaznamenávají do protokolu o atestaci.
2. Po zadání otázek poskytne zkušební komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědí.
3. V případě, že odpověď na některou ze zadaných otázek byla nedostačující, ale nebyly prokázány zásadní neznalosti, může zkušební komise položit doplňující otázku. Ta se zaznamenává do protokolu o atestaci. Doplňující otázku lze položit pouze jednu v celém průběhu atestace.
Podrobnosti o obsahu a průběhu jednotlivých částí aprobační zkoušky
1. Písemnou část aprobační zkoušky tvoří test s mnohočetnou volbou odpovědí se stanoveným časovým limitem a předepsanou úspěšností. Úspěšné vykonání písemné části aprobační zkoušky je předpokladem pro postup k ústní odborné zkoušce, která může následovat do 15 dnů. Pokud uchazeč nesplní předepsanou úspěšnost v písemném testu, nepostupuje k ústní zkoušce.
2. Při ústní odborné zkoušce si uchazeč otázky z jednotlivých předmětů losuje; po zadání otázek poskytne aprobační komise uchazeči přiměřený čas na přípravu odpovědi. Pokud je uchazeč u ústní odborné zkoušky hodnocen „nevyhověl“, není mu povolen podmíněný výkon povolání lékaře nebo farmaceuta.
3. Ministerstvo povolí podmíněně uchazeči výkon povolání lékaře nebo farmaceuta k absolvování praktické části zkoušky, a to pod přímým vedením kvalifikovaného odborníka příslušného povolání. Ten na konci předepsaného období v délce 6 měsíců praxe provede písemně zhodnocení praktických dovedností uchazeče. Místo vykonávání odborné praxe není ministerstvem zajišťováno. Pokud je uchazeč v zhodnocení praktické zkoušky hodnocen „nevyhověl“, nepostupuje k závěrečné zkoušce. Aprobační komise může na doporučení hodnotitele praktické zkoušky povolit uchazeči další podmíněný výkon povolání lékaře, a to maximálně v délce 6 měsíců.
4. K závěrečné zkoušce se uchazeč přihlásí během odborné praxe. Obsahem závěrečné zkoušky je posouzení praktické činnosti uchazeče, které vychází z dokladu o zhodnocení odborné praxe a z ověření přiměřených znalostí právních předpisů a znalostí z veřejného zdravotnictví.
1) Zákon č. .../2002 Sb., o zdravotní péči a o změně některých zákonů (zákon o zdravotní péči).
2) § 79 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.
4) § 13a zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávně ve školství, ve znění pozdějších předpisů.
6)
7 ) § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb.
Vyhláška č. 385/1991 Sb., o uznávání rovnocennosti a o podmínkách nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, ve znění vyhlášky č. 332/1998 Sb.
8) § 126 odst. 2 a § 141 zákoníku práce.
11) § 111 a § 239b zákoníku práce.
13) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
15) § 42 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.
17) § 8 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.
18) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 226/2000 Sb.
Zákon č. 89/1995 S., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 411/2000 Sb.
19) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb., zákona č. 27/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb.
20) § 25 a 27b zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
21 ) Například § 89 a § 90 zákona č. 111/1998 Sb.
Vyhláška č. 385/1991 Sb.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
22) § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.
23) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
24) § 7 odst. 1 pím. r) zákona č. 218/2000 Sb.
25) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
26) Vyhláška č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění vyhlášky č. 187/1992 Sb., vyhláška č. 241/1993 Sb. a zákona č. 425/1990 Sb.
27) Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.
28) Vyhláška č. ../2002 Sb. k provedení zákona č. ../2002 Sb., o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zdravotnických povoláních).
29) § 79 odst. 1 písm. e) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.
313 ) § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb.
Vyhláška č. 385/1991 Sb., o uznávání rovnocennosti a o podmínkách nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami, ve znění vyhlášky č. 332/1998 Sb.
1) § 3 odst. 1 písm. a) až c) odst. 3 písm. a) zákona.
2) § 3 odst. 2 a odst. 3 písm. a) zákona.
3) § 3 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona.
4) § 3 odst. 3 písm. c) zákona.
32 ) § 3 odst. 3 písm. e) zákona.
33 ) § 4 zákona.