Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o zaměstnanosti - EU

K části první čl. I:

K bodu 1:

Zákaz diskriminace ve vztazích upravených zákonem o zaměstnanosti platí již od 1.10.1999. Do návrhu tohoto ustanovení byl v souladu s čl. 2 směrnice Rady č. 76/207/EHS a čl. 2 odst. 4 směrnice Rady č. 2000/43/ES zapracován zákaz tzv. nepřímé diskriminace a navádění k diskriminaci. Tato úprava v dosavadním textu zákona chyběla a navrhované znění spolu s úpravou v zákoníku práce komplexně řeší zákaz diskriminace a dodržování rovnosti v přístupu k zaměstnání i v jeho průběhu.

K bodu 2:

Návrh na doplnění ustanovení § 2 vychází zejména z Nařízení Rady č. 1612/68 EHS o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství, směrnice Rady č. 90/365/EHS o právu pobytu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení jejich pracovní činnosti, směrnice Rady č. 75/34/EHS o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatné výdělečné činnosti na území jiného členského státu a z Nařízení komise (EHS) č. 1251/70 o právu pracovníků zůstat na území členského státu poté co byli v tomto státě zaměstnáni a zajišťuje občanům z členských států Evropské unie (dále jen „EU“) a jejich rodinným příslušníkům stejné právní postavení při uplatňování na trhu práce České republiky jako občanům České republiky. Znamená to, že oproti občanům států, které nejsou členy Evropské unie, jde o odlišnou právní úpravu spočívající např. v tom, že k výkonu práce na území České republiky nebudou muset mít povolení k zaměstnání od úřadu práce.

Uvedený návrh dále zapracovává do zákonů o zaměstnanosti čl. 48 Smlouvy o založení Evropského společenství, který umožňuje volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství a dává možnost např. ucházet se o zaměstnání, pobývat v některém z členských států za účelem výkonu zaměstnání apod.

Stejné právní postavení budou mít podle návrhu i rodinní příslušníci občana členského státu EU, pokud tento občan EU splní podmínky uvedené v návrhu odstavce 5. S ohledem na navrhované stejné právní postavení rodinného příslušníka bylo nutno definovat i pojem tohoto rodinného příslušníka.

K bodu 3:

Návrh doplňuje ustanovení § 3 odst.2 o další formy státní politiky zaměstnanosti a současně zvýrazňuje úlohu úřadů práce při její realizaci, neboť výkon koncepční činnosti v oblasti trhu práce je nutno rozšířit i na regionální úroveň.

Nové rozšiřující vymezení pojmu „státní politika zaměstnanosti“ je dáno zahraničně politickými i sociálními souvislostmi a požadavky na harmonizaci našeho právního řádu s právem EU. Proto se rozšiřuje např. státní politika zaměstnanosti o zajištění koordinace opatření v oblasti zaměstnanosti nejen v rámci ČR, ale i v souvislosti s evropskou strategií zaměstnanosti a se zapojením do mezinárodních programů souvisejících s trhem práce. Dále se pojem státní politika zaměstnanosti rozšiřuje o hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti.

Legislativní opatření zabraňující subjektům v diskriminaci občanů na úseku zaměstnanosti obsahuje novela zákona o zaměstnanosti č. 167/1999 Sb. Návrh na doplnění § 3 odst.2 zavádí do státní politiky zaměstnanosti i opatření širšího charakteru, která by měla napomoci k vytvoření rovných příležitostí k zaměstnání i k rekvalifikaci.

Návrh tohoto bodu obsahuje možnost přijímání tzv. pozitivních opatření ve prospěch příslušníků pohlaví, jehož zastoupení na rozhodujících společenských činnostech je nízké, jakož i pozitivní opatření k odstranění znevýhodnění z jiných důvodů. Vychází přitom z čl. 4 směrnice Rady 76/207/EEC. Realizaci pozitivních opatření nelze považovat za diskriminaci, což je v návrhu výslovně zdůrazněno.

K bodu 4:

V souladu s úpravou definice státní politiky zaměstnanosti se nově zařazuje a vymezuje obecné pojetí a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Jsou jimi např. rekvalifikace, vytváření podmínek pro zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností apod.

K bodu 5:

Možnosti zprostředkování zaměstnání úřady práce se podle návrhu na úpravu § 4 odst. 3 rozšiřují i na zaměstnávání občanů z ČR mimo území ČR a naopak - cizinců na území ČR. Podmínkou je, že to umožňuje mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv. Navrhovaná úprava se bude vztahovat i na občany nečlenských států EU. Předpokládá se, že toto zprostředkování se bude provádět podle připravovaného systému Evropských služeb zaměstnanosti (EURES), zřízeného na základě Rozhodnutí Komise č.93/569/EEC o provedení směrnice Rady EHS č.1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství.

K bodu 6:

V souladu se směrnicí Rady č. 89/48/EHS se navrhuje pro účely vydávání povolení ke zprostředkování zaměstnání uznávat u občanů členských států Evropské unie (odpovědného zástupce zahraniční právnické osoby z členského státu EU) doklady o plnění odborné kvalifikace a praxe, které jsou pro tuto činnost nezbytné v členském státě, jehož jsou občanem.

U rodinného příslušníka, který není občanem členského státu EU, se navrhuje plnění odborné kvalifikace a praxe posuzovat podle podmínek stanovených v členském státě, jehož občanem je osoba, od níž je rodinná příslušnost odvozena.

K bodu 7:

V souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 117/2001 Sb., se nově upravuje problematika ochrany osobních údajů občanů a zaměstnavatelů. Ve smyslu § 27 odst. 2 písm. g) a odst. 6 citovaného zákona se navrhuje, aby zpracování a předávání osobních údajů, a to i do zahraničí, bylo možné realizovat bez souhlasu dotčené osoby a bez povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů.

K bodu 8:

Nařízení Rady č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků a Nařízení Rady č. 1251/70 zaručuje občanům EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří nejsou občany EU, rovné postavení s občany České republiky. Proto se navrhuje, aby místně příslušným úřadem práce u občana členského státu EU byl úřad práce příslušný podle místa trvalého nebo přechodného pobytu uvedeného v průkazu o povolení k pobytu pro státní příslušníky členských států ES a pro jejich rodinné příslušníky v průkazu o povolení k pobytu. Stanovením místní příslušnosti úřadů práce pro zprostředkování zaměstnání je občanům EU a jejich rodinným příslušníkům zajištěn stejný přístup ke službám spojeným např. se ztrátou zaměstnání za stejných podmínek jako občanům České republiky.

K bodu 9:

V souladu s navrhovaným zněním § 5c, který obecně upravuje získávání, zpracování a předávání údajů pro účely zprostředkování zaměstnání, se navrhuje z § 8 vypustit z důvodu nadbytečnosti poslední větu.

K bodu 10:

Navrhuje se doplnit skupinu občanů, jíž je při zprostředkování zaměstnání nutno věnovat zvláštní pozornost, o kojící ženy.

K části druhé čl. II:

K bodu 1:

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 2:

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 3:

Působnost Ministerstva práce a sociálních věcí, která je upravena v § 11, se doplňuje o možnost koordinace činností některých úřadů práce v systému Evropských služeb zaměstnanosti.

Nová kompetence vyplývá z rozhodnutí Rady č. 93/569/EHS o realizaci Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství, zejména pokud se jedná o síť nazvanou EURES. Ke splnění cílů obsažených v této směrnici, např. koordinace a sledování výsledných informací na příslušné úrovni Společenství, výměna volných pracovních míst a žádostí o pracovní místa apod., má napomoci tzv. evropská síť služeb (EURES - Evropské služby zaměstnanosti), odpovídající za výměnu informací a spolupráci podle části II výše uvedeného Nařízení Rady.

Kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí bylo dále potřebné rozšířit pro zabezpečení přípravy České republiky na čerpání prostředků z Evropského sociálního fondu o spolupráci s Evropskými společenstvími a v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Dále bylo nutné určit orgán, který bude spolupracovat s kompetentními národními orgány ostatních členských států. Proto se navrhuje dát tuto kompetenci Ministerstvu práce a sociálních věcí.

K bodu 4:

Návrh na doplnění § 12 umožňuje úřadům práce zprostředkovávat zaměstnání nejen na území ČR, jako je tomu dosud, ale i do zahraničí nebo ze zahraničí na území ČR.

Odůvodnění tohoto postupu je obdobné jako u bodu 5 v části první.

K bodu 5 :

Jde o legislativně-technickou úpravu.

K bodu 6:

Návrh dále rozšiřuje působnost úřadů práce při vytváření a realizaci mezinárodních programů a programů s mezinárodní účastí v souvislosti s rozvojem lidských zdrojů a při ověřování nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, v nichž se rovněž uplatňují mezinárodní prvky vyplývající z programů Evropských společenství. Praxe totiž potvrzuje, že působení cizinců na trhu práce ČR nebo zajišťování a realizace mezinárodních programů zaměstnanosti již není pouze záležitostí subjektů na celorepublikové úrovni, ale daleko více se v této oblasti uplatňují regionální prvky, které mohou s úspěchem řešit úřady práce.

Ustanovení § 12 se rovněž navrhuje doplnit o možnosti spolupráce úřadů práce s novými subjekty, které vznikly v souvislosti s reorganizací státní správy a samosprávy. Úřady práce budou podle návrhu spolupracovat při tvorbě a realizaci opatření, která souvisejí s trhem práce a zaměstnaností, s  územními samosprávnými celky, např. kraji a obcemi.

Jde vlastně o další formu zapojování „nestátních“ subjektů do realizace politiky zaměstnanosti. Přitom se nevylučuje, aby zástupci těchto subjektů, např. obcí, byli členy poradních sborů, které úřady práce zřizují ve smyslu § 7 zákona č. 9/1991 Sb.

V souladu s nařízením Komise (EHS) č. 1251/70 a směrnicí Rady č. 360/368 se navrhuje zařadit povinnost úřadu práce potvrzovat občanům členských států Evropské unie dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a povinnost potvrzovat pracovní smlouvu nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr sezónních zaměstnanců, a to pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu.

K části třetí, čl. III:

Vzhledem k naléhavosti harmonizace zákonů č. 1/1991 Sb. a č. 9/1991 Sb. s právem EU navrhuje se účinnost zákona dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. U § 2 odst. 4 až 7, § 5a odst. 7 a § 6 odst. 2 věty třetí zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti a u § 9 odst. 2 věty třetí zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti se navrhuje účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

V Praze dne 26. září 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

PhDr. Vladimír Š p i d l a v.r.

Platné znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením

navrhovaných změn

I. Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti – novelizovaná ustanovení s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Právo na zaměstnání

(1) Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině(,). (s výjimkou případů, kdy to stanoví zákon nebo je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech, požadavcích a povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný.) Je zakázáno též takové jednání, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích, jakož i jednání spočívající v navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis nebo je pro to věcný důvod spočívající v povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný.

(2) Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona není dovoleno činit nabídky zaměstnání, které jsou v rozporu s ustanovením odstavce 1.

(3) Právem na zaměstnání se rozumí právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí,

a) na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání,

b) na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,

c) na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání.

(4) Občan má právo na zabezpečení vhodného zaměstnání odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k jeho věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a možnosti ubytování (dále jen "vhodné zaměstnání").

(5) Občan má právo svobodně si zvolit své zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.

(6) Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho

pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů anebo je-li plnění běžných úkolů právnickou nebo fyzickou osobou svěřeno jiné právnické nebo fyzické osobě, která je povinna toto plnění zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Jinou právnickou nebo fyzickou osobou se pro tyto účely rozumí pouze osoba, jejíž předmět činnosti zahrnuje i činnosti, které ve smyslu věty druhé má svými zaměstnanci v pracovních vztazích zajišťovat.

§ 2

(1) Účastníky právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona jsou

a) Ministerstvo práce a sociálních věcí a územní orgán práce (dále jen "úřad práce"),

b) občané,

c) právnické a fyzické osoby zaměstnávající občany, jakož i cizince a osoby bez státní příslušnosti (dále jen "zaměstnavatelé"); za zaměstnavatele se považují právnické osoby a fyzické osoby uvedené ve zvláštním právním předpise³¹⁾ a dále organizační složky zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzické osoby oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,¹⁾

d) právnické a fyzické osoby, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání, rekvalifikaci a pracovní rehabilitaci,

pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Občané jako účastníci právních vztahů podle tohoto zákona jsou občané České republiky. Stejné právní postavení mají cizinci a osoby bez státní příslušnosti (dále jen "cizinci"); zaměstnání na území České republiky však mohou cizinci vykonávat jen tehdy, jestliže jim bylo uděleno povolení k zaměstnání a povolení k pobytu,³²) pokud zákon nestanoví jinak. Udělení povolení k zaměstnání cizinci podléhá správnímu poplatku podle zvláštních právních předpisů.³³⁾

(3) Povolení k zaměstnání a povolení k pobytu se vyžaduje též, má-li cizinec vykonávat práci na území České republiky v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vyšle na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.

(4) Občané členských států Evropské unie (dále jen „občané Evropské unie“) a jejich rodinní příslušníci mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občané České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Rodinný příslušník občana Evropské unie bez ohledu na svou státní příslušnost má stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České republiky, pokud je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který

a) na území České republiky vykonává zaměstnání nebo je osobou samostatně výdělečně činnou,

b) má povolení k trvalému pobytu na území České republiky, není zaměstnán ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ale využil v souladu s právem Evropských společenství^33a) právo zůstat na území České republiky po skončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, nebo

c) má povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu podle zvláštního právního předpisu.^33b)

(6) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a) a b) rozumí jeho manžel nebo manželka, dítě do věku 21 let a dítě starší, pokud se podle odstavce 7 považuje za nezaopatřené. Pro účely uvedené v odstavci 5 písm. c) se rodinným příslušníkem rozumí manžel, manželka nebo dítě, jen pokud splňuje podmínku nezaopatřenosti podle odstavce 7.

(7) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě, které

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání, je-li odkázáno výživou na občana Evropské unie,

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

c) z důvodů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

_______

¹⁾ Například § 7, 21 a 29 obchodního zákoníku.

³¹⁾ § 8 zákoníku práce.

³²⁾ Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákona č. 150/1996 Sb. a nálezů Ústavního soudu uveřejněných pod č. 159/1998 Sb. a pod č. 160/1998 Sb.

³³⁾ Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/ 1999 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.

^33a) Nařízení Rady (EEC) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství.

Směrnice Rady 75/34/EHS o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatné výdělečné činnosti na území jiného členského státu.

^33b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.

§ 3

Státní politika zaměstnanosti

(1) Státní politika zaměstnanosti směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání; zabezpečují ji Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušné úřady práce.²⁾

((2) Při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí zejména

a) soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a zpracovává prognózy a strategii vývoje zaměstnanosti,

b) navrhuje opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v celostátním měřítku,

c) navrhuje programy k dalšímu pracovnímu uplatnění zaměstnanců v případech velkých strukturálních změn prováděných v působnosti ústředních orgánů,

d) usměrňuje zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil z České republiky v zahraničí,

e) navrhuje opatření k realizaci úkolů vyplývajících pro Českou republiku z uzavřených mezinárodních úmluv v oblasti zaměstnanosti.)

(2) Zabezpečování státní politiky zaměstnanosti zahrnuje zejména

a) soustavné sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a programů pro další pracovní uplatnění občanů,

b) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,

c) koordinaci opatření v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti s evropskou strategií zaměstnanosti,

d) tvorbu a zapojení do mezinárodních a dvoustranných programů souvisejících s rozvojem lidských zdrojů, zaměstnaností a trhem práce,

e) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti,

f) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce,

g) poskytování hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti,

h) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s občany se změněnou pracovní schopností a s dalšími skupinami občanů, kteří mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a ke specializovaným kurzům,

i) opatření pro zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a dalších skupin občanů, které mají ztížené postavení na trhu práce,

j) usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí.

Opatření uvedená pod písm. h) a i) nelze považovat za diskriminaci.

(3) Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí souhrn opatření směřujících k zajištění rovnováhy na trhu práce. Aktivní politika zaměstnanosti je zabezpečována z prostředků účelově určených na politiku zaměstnanosti. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti mohou ministerstvo a úřady práce přispívat na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti upravené tímto zákonem (§ 10, § 11, § 20 a § 22), zvláštními právními předpisy ^38a) a na programy a opatření regionálního a celostátního charakteru, včetně mezinárodních programů zaměstnanosti.

_______

²⁾ Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb., zákona č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.

^38a) Například § 5, 5a, 6, 6a, 6b zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb.

Zprostředkování zaměstnání

§ 4

(1) Zprostředkováním zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí činnost zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání pro občana, který se o práci uchází, a na vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly. Součástí zprostředkování zaměstnání je též činnost informační a poradenská.

(2) Zaměstnání zprostředkovávají příslušné úřady práce; jiné právnické nebo fyzické osoby mohou zprostředkovávat zaměstnání jen za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Úřady práce zprostředkovávají zaměstnání bezplatně na celém území České republiky(.); v případech stanovených mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky.

§ 5a

(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby na tři roky; povolení lze vydat opakovaně.

(2) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání

fyzickým osobám je jejich bezúhonnost, odborná způsobilost a trvalý pobyt na území České republiky; u právnických osob musí uvedené podmínky splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání, nebo statutární orgán nebo některý z členů statutárního orgánu odpovědný za zprostředkování zaměstnání. U zahraniční právnické osoby plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání vedoucí organizační složky umístěné v České republice.

(3) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin majetkové povahy. Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů, který není starší šesti měsíců, nebo odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se tato osoba zdržovala v posledních třech letech nepřetržitě po dobu delší než tři měsíce.

(4) Za odborně způsobilou se považuje fyzická osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno, anebo která má ukončené středoškolské vzdělání a nejméně pětiletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno. Není-li fyzická osoba občanem České republiky, je nutno prokázat pohovorem před orgánem vydávajícím povolení ke zprostředkování zaměstnání znalost českého jazyka.

(5) Znalost českého jazyka se prokáže, jestliže fyzická osoba

a) je schopna plynně a jazykově správně odpovídat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a k činnosti související se zprostředkováním zaměstnání,

b) umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku a obsah textu týkajícího se pracovněprávních předpisů.

(6) Právnická nebo fyzická osoba žádající o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání je povinna doložit skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích při podání žádosti o toto povolení. Případné změny, které nastanou později, je právnická nebo fyzická osoba povinna oznamovat nejpozději do jednoho měsíce od jejich vzniku orgánu, který povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává.

(7) Občan Evropské unie pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání splní podmínky:

a) trvalého pobytu předložením průkazu o povolení k pobytu,

b) odborné způsobilosti a praxe prokázáním doklady, které jsou nezbytnými předpoklady pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání v členském státě, jehož je občanem.

Splnění podmínek uvedených v tomto odstavci se vztahuje i na rodinného příslušníka občana Evropské unie. Odborná způsobilost a praxe se u rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie, posuzuje podle podmínek platných v členském státu občana Evropské unie, jehož je rodinným příslušníkem.

§ 5c

(Údaje o občanech, kterým fyzická nebo právnická osoba zprostředkovává zaměstnání, lze získávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání.)

(1) Údaje o občanech a zaměstnavatelích lze získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

(2) Ke zpracování osobních údajů o osobách, kterým úřad práce nebo oprávněná právnická nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání a k předávání údajů do zahraničí za účelem zprostředkování

zaměstnání se nevyžaduje souhlas osob, jichž se tyto údaje týkají, ani povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.^39a)

_______

^39a) § 27 odst. 2 písm. g) a odst. 4 a 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

§ 6

(1) Vhodné zaměstnání si občan zabezpečuje sám nebo za pomoci příslušného úřadu práce.

(2) O zprostředkování zaměstnání se občan uchází u toho úřadu práce, v jehož obvodu má trvalý pobyt; informace o možnostech zaměstnání a o volných pracovních místech, jakož i poradenskou činnost týkající se zaměstnání, může požadovat u kteréhokoliv úřadu práce. Za tím účelem vedou úřady práce evidenci volných pracovních míst (§ 8 odst. 2). Občan Evropské unie a jeho rodinní příslušníci (§ 2 odst. 4, 5 a 6) se o zprostředkování zaměstnání ucházejí u úřadu práce příslušného podle místa trvalého nebo přechodného pobytu uvedeného v průkazu o povolení k pobytu.^33b)

§ 8

(1) Evidence uchazečů o zaměstnání obsahuje zejména potřebné osobní údaje o uchazeči o zaměstnání, údaje o jeho kvalifikaci, získaných pracovních zkušenostech v dosavadních zaměstnáních, zaměření jeho zájmu o určitá zaměstnání, údaje o jeho osobních a rodinných poměrech souvisejících se zprostředkováním zaměstnání a o jeho zdravotním stavu. (Osobní údaje o uchazeči o zaměstnání lze sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.)

(2) Evidence volných pracovních míst obsahuje základní charakteristiku pracovního místa, zejména určení druhu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa a základní informace o pracovních a mzdových podmínkách, možnostech ubytování a umístění dětí do předškolních zařízení.

§ 9

(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče těm uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to vedle občanů se změněnou pracovní schopností podle § 21 zejména

a) mladiství po skončení povinné školní docházky, kteří nepokračují v další přípravě na povolání,

b) absolventi středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol nebo jiných škol, na kterých se podle právních předpisů provádí soustavná příprava pro povolání, a to po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia,

c) těhotné ženy, kojící ženy, občané pečující o dítě do 15 let věku nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postiženého člena rodiny, který vyžaduje mimořádnou péči,

d) uchazeči o zaměstnání starší padesáti let věku a ti, kteří byli uvolněni ze zaměstnání v důsledku strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření,

e) uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než šest měsíců,

f) občané, kteří potřebují zvláštní pomoc³⁾,

g) občané společensky nepřizpůsobení⁴⁾.

(2) Zaměstnavatel na vyžádání úřadu práce vybere z hlášených volných pracovních míst (§ 19 odst. 2) místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání uvedené v odstavci 1.

__________

³⁾ § 90 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.

⁴⁾ § 91 zákona č. 100/1988 Sb.

II. Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti – novelizovaná ustanovení s vyznačením změn

§ 11

Působnost ministerstva

Ministerstvo řídí a kontroluje výkon státní správy a dodržování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti; přitom zejména

a) řídí úřady práce,

b) vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti včetně ukládání pokut,

c) spravuje prostředky na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti a rozhoduje o jejich použití,

d) soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce a k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v České republice v odvětvové a profesně kvalifikační struktuře a přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a pracovních sil do zahraničí,

e) zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce, například v oblasti zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a uchazečů o zaměstnání vyžadujících zvýšenou péči, které předkládá vládě České republiky,

f) spolupracuje s příslušnými ústředními orgány státní správy při tvorbě návrhů programů opatření pro umísťování zaměstnanců uvolňovaných v důsledku strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření předkládaných vládě České republiky,

g) podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce, hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek,

h) hmotně podporuje rekvalifikace občanů, hmotně podporuje rekvalifikace zaměstnanců v rámci investičních pobídek a zpracovává rekvalifikační programy,

i) může zřizovat státní rekvalifikační střediska,

j) zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti, které předkládají vládě České republiky jiné ústřední orgány státní správy,

(k) uděluje nebo odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu; povolení může udělit nebo odejmout i pro zprostředkování zaměstnání v cizině. Zprostředkování zaměstnání v cizině lze povolit jen, bude-li prováděno v souladu s mezinárodními dohodami sjednanými s příslušnými státy, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána,)

k) uděluje nebo odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání; povolení může udělit nebo odejmout i pro zprostředkování zaměstnání v zahraničí. Zprostředkování zaměstnání v zahraničí lze povolit jen, bude-li prováděno v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,

(l) spolupracuje s příslušnými (ústředními) orgány státní správy České a Slovenské Federativní Republiky při rozvíjení mezinárodních vztahů týkajících se státní politiky zaměstnanosti, zejména při přípravě mezinárodních smluv a zabezpečuje provádění závazků z nich vyplývajících,)

l) spolupracuje s příslušnými orgány státní správy při rozvíjení mezinárodních vztahů týkajících se státní politiky zaměstnanosti, zejména při přípravě mezinárodních smluv a zabezpečuje provádění závazků z nich vyplývajících,

m) zabezpečuje projekční řešení a programově technické vybavení informačního systému na úseku zaměstnanosti(.),

n) koordinuje činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti,^8c) zabezpečované vybranými úřady práce,

o) zabezpečuje mezinárodní spolupráci na úseku zaměstnanosti a spolupráci s Evropskými společenstvími a řídí programy rozvoje lidských zdrojů,

p) spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropských společenství v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu.^8d)

_______

^8c) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství.

^8d) § 6 zákoníku práce.

Působnost úřadu práce

§ 12

1) Úřad práce

a) informuje občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace, a zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil na jejich vyžádání,

(b) zprostředkovává uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání, kteří mají trvalý pobyt ⁹⁾ v jeho územním obvodu, vhodné zaměstnání ¹⁰⁾,)

b) zprostředkovává uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání vhodné zaměstnání,¹⁰⁾ včetně zprostředkování zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky,

c) poskytuje občanům poradenské služby spojené se zaměstnáním, s volbou povolání a odbornou výchovou v souladu s rozvojem odvětví, oborů a činností,

d) organizuje, zabezpečuje a usměrňuje rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání ve svém územním obvodu a podle potřeby k tomu účelu zpracovává programy opatření,

e) může zřizovat státní rekvalifikační střediska,

f) vede evidenci volných pracovních míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, vydaných pracovních povolení cizincům a osobám bez státní příslušnosti a podle potřeby i evidenci zájemců o zaměstnání,

g) vykonává kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti včetně ukládání pokut,

h) hradí zaměstnavatelům náklady na náborové příspěvky a jiné výhody poskytované doosídlencům ve vymezeném území pohraničí,¹¹⁾

i) účelně hospodaří s prostředky na zabezpečení zaměstnanosti,

j) sleduje a hodnotí stav trhu práce a zpracovává koncepci vývoje zaměstnanosti ve svém územním obvodu a činí opatření k ovlivňování nabídky a poptávky na trhu práce; za tím účelem může vyžadovat od zaměstnavatelů informace o jejich záměrech ve vývoji zaměstnanosti,

k) podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce ve svém územním obvodu; za tím účelem spolupracuje se zaměstnavateli, obcemi a s příslušnými orgány státní správy,

l) doporučuje zaměstnavatelům k přijetí uchazeče o zaměstnání na nově zřízená společensky účelná pracovní místa a na vytvořené veřejně prospěšné práce,

m) projednává se zaměstnavateli na základě jejich informací umísťování uvolněných zaměstnanců při strukturálních změnách, racionalizačních a jiných opatřeních; v závažných případech spolupracuje se zaměstnavateli a s příslušnými státními orgány při stanovení programu opatření pro umísťování uvolňovaných zaměstnanců,

n) potvrzuje, že občan žádající o předčasné přiznání starobního důchodu byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a po jakou dobu, a v případě, že tomuto občanu bylo poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, den, kterým byla jeho výplata zastavena,

o) potvrzuje na žádost příslušného orgánu sociálního zabezpečení,²²⁾ že je žadatel o dávku sociální péče veden jako uchazeč o zaměstnání, popřípadě den uplynutí podpůrčí doby, po kterou mu mělo být poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, pokud nebylo poskytováno z důvodů uvedených § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.,

p) spolupracuje s orgány sociálního zabezpečení a orgány státní zdravotní správy při zprostředkování vhodného zaměstnání pro uchazeče o zaměstnání,

q) spolupracuje s postpenitenciárními kurátory a dalšími terapeutickými pracovišti, pracovišti rodinné terapie, jakož i s humanitárními institucemi s cílem začlenění a léčby osob společensky nepřizpůsobených a osob v krizových situacích,

r) na základě písemné dohody poskytuje zaměstnavateli z účelově určených prostředků příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů,^11a)

s) plní úkoly při provádění důchodového pojištění uchazečů o zaměstnání podle zvláštního zákona(.),²⁹⁾

t) sděluje na žádost okresnímu úřadu, krajskému úřadu a ministerstvu údaje o tom, že osoba je vedena jako uchazeč o zaměstnání, zda má tato osoba nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a v jaké výši, popřípadě, že není hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytováno z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., a údaje o výši vyplacených mzdových nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,^29a) a to v rozsahu ve kterém je zaměstnavatel nezúčtoval,

u) spolupracuje s orgány státní správy a územními samosprávnými celky, zaměstnavateli a dalšími právnickými nebo fyzickými osobami při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a zaměstnaností,

v) zabezpečuje a hmotně podporuje programy a opatření související s rozvojem lidských zdrojů uskutečňované v jeho územním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a programech s mezinárodní účastí,

x) v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropských společenství ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti,

y) potvrzuje občanovi členského státu Evropské unie (dále jen „občan Evropské unie“) pro účely povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,

z) potvrzuje sezónnímu zaměstnanci,^29b) který je občanem Evropské unie pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu jeho pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

(2) Úřad práce rozhoduje

a) o vyřazení ¹²⁾ z evidence uchazečů o zaměstnání,

b) o přiznání, nepřiznání, odejmutí, zastavení nebo vrácení výplaty hmotného zabezpečení,

c) o vydání a odnětí povolení k zaměstnání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a povolení zaměstnavatelům získávat na volná pracovní místa občany ze zahraničí ^14).

__________

(⁹⁾ Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu obyvatelstva.)

(¹⁰⁾ § 1 odst. 2 zákona č.1/1991 Sb.)

¹⁰⁾ § 1 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.

¹¹⁾ Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č.62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.

^11a) § 20 odst. 3 a 4 zákona č. 1/1991 Sb., ve znění zákona č. 231/1992 Sb.

§ 130 odst. 3 zákoníku práce, v platném znění.

¹²⁾ § 7 odst.3 zákona č.1/1991 Sb.

¹⁴⁾ § 19 odst.3 zákona č.1/1991 Sb.

²²⁾ Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a zákona č. 84/1993 Sb.

²⁹⁾ § 36 písm. q), § 38 odst. 3 a § 39 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

^29a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a

zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve

znění pozdějších předpisů

Navrhovaný předpis ČR			Odpovídající předpis ES
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)		Obsah	Celex č.	Ustanovení (část, §, odst., písm., apod. )	Obsah	Hodnocení slučitelnosti	Poznámka
§ 1 _____________ § 2	Část první Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 1/1991 Sb., ve znění zákona č. 305/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č.155/2000 Sb. a zákona č. 369/2000 Sb., se mění takto: V § 1 odst. 1 větě první se čárka za slovem „rodině“ nahrazuje tečkou a slova „ s výjimkou případů, kdy to stanoví zákon nebo je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech, požadavcích a povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný.“ se zrušují a na konci odstavce se doplňují tyto věty: „ Je zakázáno též takové jednání, které diskriminuje nikoli přímo, ale až ve svých důsledcích, jakož i jednání spočívající v navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis nebo je pro to věcný důvod spočívající v  povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný.“. ______________________________________ 2. V § 2 se doplňují odstavce 4, 5, 6 a 7, které včetně poznámek pod čarou č. 33a a 33b znějí: „(4) Občané členských států Evropské unie (dále jen „občané Evropské unie“) a jejich rodinní příslušníci mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občané České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Rodinný příslušník občana Evropské unie bez ohledu na svou státní příslušnost má stejné právní postavení v právních vztazích upravených tímto zákonem jako občan České republiky, pokud je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který na území České republiky vykonává zaměstnání nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, má povolení k trvalému pobytu na území České republiky, není zaměstnán ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ale využil v souladu s právem Evropských společenství 33a) právo zůstat na území České republiky po skončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, nebo získal povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu podle zvláštního právního předpisu.33b) (6) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a) a b) rozumí jeho manžel nebo manželka, dítě do věku 21 let a dítě starší, pokud se podle odstavce 7 považuje za nezaopatřené. Pro účely uvedené v odstavci 5 písm. c) se rodinným příslušníkem rozumí manžel, manželka nebo dítě, jen pokud splňuje podmínku nezaopatřenosti podle odstavce 7. (7) Za nezaopatřené se pro účely tohoto zákona považuje dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání, je-li odkázáno výživou na občana Evropské unie se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. 33a) Nařízení Rady (EEC) č. 1612/68o solném pohybu pracovníků v rámci Společenství. Směrnice Rady č. 75/34/EHS o právu státních příslušníků členského státu zůstat po skončení výkonu samostatné výdělečné činnosti na území jiného členského státu. 33b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a změně některých zákonů, ve znění 140/2001 Sb.“.		31976L 0207 32000L 0043 32000L 0078 _______ Smlouva o založe- ní ES 11957Ekons 31968 R1612 31968 R1612 31970 R1251 31975 L0034 31970 R1251 31990 L0364 31990 L0365 31993 L0096	Čl. 2 Čl. 2 Čl. 2 ___________ Čl. 48 odst. 1 Čl.48 odst. 2 Část I. Čl. 1 odst. 1 Část I. Čl. 1 odst. 2 Část I. Čl. 7 odst..1 Část I. Čl. 11 Čl. 7 Čl. 2 a 3 Čl. 1 Čl. 2 odst. 2 Čl. 2 odst. 2 Čl. 2 odst. 2	Pro účely následujících ustanovení zásada stejného zacházení znamená vyloučení jakékoliv diskriminace na základě pohlaví buď přímo nebo nepřímo, s ohledem zejména na manželský nebo rodinný stav. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států vyloučit z rozsahu její působnosti takové pracovní činnosti a popřípadě i vzdělávání k nim vedoucí, u nichž z důvodů jejich povahy nebo podmínek jejich výkonu, pohlaví pracovníka představuje rozhodující prvek. Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení týkajících se ochrany žen, zejména pokud jde o těhotenství a mateřství. Touto směrnicí nejsou dotčena opatření k podpoře rovných příležitostí pro muže i ženy, zejména odstraňováním stávajících nerovností ovlivňujících příležitosti žen v oblastech uvedených v čl. 1. Směrnice provádí zásadu rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ a v čl. 2 definuje zejména pojmy rovného zacházení a přímé a nepřímé diskriminace. Směrnice stanoví obecný rámec pro boj s diskriminací na základě víry nebo světového názoru, invalidity, věku nebo sexuální orientace a v čl. 2 definuje v této souvislosti zejména pojmy přímé a nepřímé diskriminace a zakazuje navádění k diskriminaci. ______________________________ 1. Volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství je zaručen. 2. Volný pohyb zahrnuje, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky, zrušení jakékoliv diskriminace mezi pracovníky členských států založené na státní příslušnosti. Kterýkoli státní příslušník členského státu má právo, bez ohledu na místo jeho bydliště, na přístup k zaměstnání a na jeho výkon na území jiného členského státu v souladu s právními a správními předpisy, které upravují zaměstnávání státních příslušníků tohoto státu. Na území jiného členského státu požívá pro přístup k volnému zaměstnání zejména stejné přednosti, jakou mají státní příslušníci tohoto státu. S pracovníkem, který je státním příslušníkem členského státu, nesmí být z důvodu jeho státní příslušnosti na území jiného členského státu zacházeno jinak než s vlastními příslušníky, pokud jde o podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, zejména z oblasti odměňování, propouštění a návratu k povolání nebo opětného zaměstnání, pokud se stal nezaměstnaným. Manžel nebo manželka a děti mladší 21 let nebo závislí na státním příslušníkovi členského státu, který vykonává na území jiného členského státu zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost, jsou oprávněni k přístupu k jakémukoli zaměstnání na celém území stejného státu, a to i pokud nejsou státními občany žádného členského státu. Právo na rovné zacházení stanovené nařízením Rady č. 1612/68 se vztahuje také na osoby kryté ustanoveními tohoto nařízení. Směrnice stanovuje podmínky, za kterých vzniká osobám a jejich rodinným příslušníkům právo trvale zůstat na území členského státu po skončení samostatné výdělečné činnosti. Ustanovení tohoto nařízení se vztahují na státní příslušníky členského státu, kteří pracovali jako zaměstnané osoby na území jiného členského státu a na jejich rodinné příslušníky vymezené článkem 10 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Články 2 a 3, čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a článek 9 směrnice 68/360/EHS se použijí obdobně na osoby oprávněné z této směrnice. Manžel nebo manželka a nezaopatřené děti státního příslušníka členského státu, který požívá právo pobytu na území některého členského státu, jsou oprávněni vykonávat jakékoli zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost kdekoli na celém území tohoto členského státu, i když nejsou státními příslušníky některého členského státu. Členské státy se mohou odchýlit od ustanovení této směrnice pouze z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. V tomto případě se použije směrnice 64/221/EHS. Články 2 a 3, čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a článek 9 směrnice 68/360/EHS se použijí přiměřeně pro osoby mající právo pobytu podle této směrnice. Manžel nebo manželka a děti státního příslušníka majícího právo pobytu na území členského státu, vůči kterým má vyživovací povinnost, jsou oprávněny vykonávat jakoukoliv pracovní činnost jako zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné kdekoliv na území tohoto členského státu i v případě, že nejsou státními příslušníky žádného členského státu. Členské státy se nesmějí odchýlit od ustanovení této směrnice, s výjimkou důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. V tomto případě se použije směrnice 64/221/EHS. Články 2, 3 a 9 směrnice č. 68/360/EHS se přiměřeně vztahují na osoby oprávněné z této směrnice. Manželka nebo manžel a nezaopatřené děti státního příslušníka členského státu oprávněného k pobytu na území členského státu jsou oprávněni kdekoli na území tohoto členského státu vykonávat zaměstnání nebo samostatně výdělečnou činnost, i když nejsou státními příslušníky žádného členského státu. Členské státy se mohou odchýlit od ustanovení této směrnice pouze z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví; v takovém případě se použijí články 2 až 9 směrnice č. 64/221/EHS. .	PL ___________ PL	____________________
§ 3 odst. 2	3.V § 3 odstavec 2 zní: „(2) Zabezpečování státní politiky zaměstnanosti zahrnuje zejména soustavné sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a programů pro další pracovní uplatnění občanů, uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, c) koordinaci opatření v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti s evropskou strategií zaměstnanosti, d) tvorbu a zapojení do mezinárodních a dvoustranných programů souvisejících s rozvojem lidských zdrojů, zaměstnaností a trhem práce, e) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, f) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, g) poskytování hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, h) opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s občany se změněnou pracovní schopností a s dalšími skupinami občanů, kteří mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravě k práci a ke specializovaným kurzům, i) opatření pro zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a dalších skupin občanů, kteří mají ztížené postavení na trhu práce, usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí. Opatření uvedená pod písm. h) a i) nelze považovat za diskriminaci.“.		31976 L0207 32000 L0043 32000 L0078	Čl.4 Čl.5 Čl.7 odst.1	Provádění zásady rovného zacházení, pokud jde o přístup ke všem druhům a ke všem úrovním odborného poradenství pro volbu povolání, odborné přípravy dalšího odborného vzdělávání a rekvalifikace znamená, že členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění, aby: a) byly zrušeny všechny právní a správní předpisy, které odporují zásadě rovného zacházení; b) byla nebo mohla být prohlášena za neplatná nebo mohla být změněna všechna ustanovení kolektivních smluv, individuálních pracovních smluv, vnitřních předpisů podniků a předpisů upravujících postavení svobodných povolání, která odporují zásadě rovného zacházení; c) aniž tím je dotčena samospráva přiznaná v některých členských státech určitým soukromým vzdělávacím zařízením, odborné poradenství, odborná příprava, další odborné vzdělávání a rekvalifikace přístupny na základě stejných kritérií a na stejných úrovních bez jakékoli diskriminace na základě pohlaví. Pro zajištění plné rovnosti v praxi nebrání zásada rovného zacházení žádnému členskému státu zachovávat nebo přijímat zvláštní opatření pro předcházení nevýhodám souvisejícím s rasou nebo etnickým původem a pro jejich vyrovnání. Za účelem zajištění plné rovnosti v profesním životě, zásada rovného zacházení nebrání žádnému členskému státu v udržování nebo přijetí zvláštních opatření k předcházení nevýhodám nebo vyrovnání nevýhod spojených s kterýmkoli z důvodů uvedených v článku 1.	PL	Rozšiřující vymezení pojmu „státní politika zaměstnanosti je dáno zahraničně politickými a sociálními souvislostmi a požadavky na harmonizaci našeho právního řádu s právem EU. Proto se tento pojem rozšiřuje o koordinaci opatření v oblasti lidských zdrojů a zaměstnanosti s evropskou strategií zaměstnanosti.
3	4. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 38a zní: „(3) Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí souhrn opatření směřujících k zajištění rovnováhy na trhu práce. Aktivní politika zaměstnanosti je zabezpečována z prostředků účelově určených na politiku zaměstnanosti. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti mohou ministerstvo a úřady práce přispívat na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti upravené tímto zákonem (§ 10, § 11, § 20 a § 22), zvláštními právními předpisy 38a) a na programy a opatření regionálního a celostátního charakteru, včetně mezinárodních programů zaměstnanosti. ________________________ 38a) Např. § 5, 5a, 6, 6a, 6b zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb.“.						V návaznosti na úpravu definice „státní politiky zaměstnanosti“ je nutné z obdobných důvodů nově vymezit obecné pojetí a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.
§ 4 odst.3	5. V § 4 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova: „; v případech stanovených mezinárodní smlouvou,jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, mohou zprostředkovávat zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky.“.		31968 R1612 31993 D0569	Část II. čl. 15 , odst. 1 a odst. 2 Část II. čl. 16, odst. 1	(1) Specializované služby každého státu budou pravidelně zasílat specializovaným službám ostatních členských států a Evropskému koordinačnímu úřadu: podrobnosti o volných místech, které by mohly být obsazeny státními příslušníky jiných členských států; podrobnosti o volných místech oznámených nečlenským státům; podrobnosti o žádostech o zaměstnání předložených těmi, kdo formálně vyjádřili přání pracovat v jiném členském státě; (d) informace podle oblastí a oboru činnosti o uchazečích, kteří projevili ochotu přijmout zaměstnání v jiné zemi Specializované instituce každého členského státu zašlou tyto informace co nejdříve příslušným službám zaměstnanosti a zprostředkovatelnám práce. (2) Podrobnosti o volných místech a žádostech uvedených v odstavci 1 se budou rozesílat podle jednotného systému, který určí Evropský koordinační úřad ve spolupráci s Technickým výborem. Bude-li to nutné, Evropský koordinační úřad může tento systém upravit ve spolupráci s Technickým výborem. (1) Všechna volná místa ve smyslu článku 15 oznámená službám zaměstnanosti členského státu budou oznámena kompetentním službám zaměstnanosti ostatních zúčastněných členských států, které je zpracují. Tyto služby zašlou službám prvního členského státu podrobnosti o vhodných žádostech o zaměstnání.	PL
§ 5a odst.7 § 5c § 6 odst. 2 § 8 odst. 1	6. V § 5a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Občan Evropské unie pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání splní podmínky: trvalého pobytu předložením průkazu o povolení k pobytu, odborné způsobilosti a praxe prokázáním doklady, které jsou nezbytnými předpoklady pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání v členském státě, jehož je občanem. Splnění podmínek uvedených v tomto odstavci se vztahuje i na rodinného příslušníka občana Evropské unie. Odborná způsobilost a praxe se u rodinného příslušníka, který není občanem Evropské unie, posuzuje podle podmínek platných v členském státu občana Evropské unie, jehož je rodinným příslušníkem.“ 7. § 5c včetně poznámky pod čarou č. 39a zní: „ (1) Údaje o občanech a zaměstnavatelích lze získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. (2) Ke zpracování osobních údajů o osobách, kterým úřad práce nebo oprávněná právnická nebo fyzická osoba zprostředkovává zaměstnání a k předávání údajů do zahraničí za účelem zprostředkování zaměstnání se nevyžaduje souhlas osob, jichž se tyto údaje týkají, ani povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.39a) ______________________________ 39a) § 27 odst. 2 písm. g) a odst. 4 a 5 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2001 Sb.“. 8. V § 6 odst. 2 se na konci odstavce doplňuje věta: „Občan Evropské unie a jeho rodinní příslušníci ( § 2 odst. 4, 5 a 6) se o zprostředkování zaměstnání ucházejí u úřadu práce příslušného podle místa trvalého nebo přechodného pobytu uvedeného v průkazu o povolení k pobytu.33b)“. 9. V § 8 odst. 1 se věta druhá zrušuje.		Smlouva o založení ES 11957Ekons 31989 L0048 31968 R1612 31993 D0569 31968 R1612	Čl. 48 odst.1 Čl. 8 odst. 1 Část II. Čl. 15, odst. 1 a odst. 2 Část I.,čl. 5	Volný pohyb pracovníků uvnitř Společenství je zaručen. Hostitelský členský stát musí přijmout jako důkaz, že podmínky stanovené v čl. 3 a 4 jsou splněny, osvědčení a doklady vydané příslušnými orgány členských států, které musí dotyčná osoba předložit spolu s žádostí o výkon dotyčného povolání. (1) Specializované služby každého státu budou pravidelně zasílat specializovaným službám ostatních členských států a Evropskému koordinačnímu úřadu: podrobnosti o volných místech, které by mohly být obsazeny státními příslušníky jiných členských států; podrobnosti o volných místech oznámených nečlenským státům; podrobnosti o žádostech o zaměstnání předložených těmi, kdo formálně vyjádřili přání pracovat v jiném členském státě; (g) informace podle oblastí a oboru činnosti o uchazečích, kteří projevili ochotu přijmout zaměstnání v jiné zemi Specializované instituce každého členského státu zašlou tyto informace co nejdříve příslušným službám zaměstnanosti a zprostředkovatelnám práce. Státnímu příslušníkovi členského státu hledajícímu zaměstnání na území jiného členského státu se dostane stejné pomoci v tomto státě, jaká je poskytována úřady práce v tomto státě vlastním příslušníkům hledajícím zaměstnání.	PL PL PL	Jedná se o legislativní úpravu.
§ 9 odst. 1 písm.c)	10. V § 9 odst. 1 písmeno c) se za slova „těhotné ženy,“ vkládají slova „ kojící ženy,“.		31992 L0085	Část. I. čl. I, odst. 1	Směrnice Rady z 19.října 1992 č. 92/85/EHS má za cíl zajistit bezpečnost a ochranu zdraví v pracovním procesu u takových specifických kategorií pracovnic, jakými jsou nejen těhotné ženy, ale i ženy krátce po porodu či kojící dítě.	nejde o harmonizační ustanovení	V tomto případě nejde o harmonizaci s uvedenou směrnicí, ale o jednotný způsob definování určité sociální skupiny v pracovněprávních předpisech. Při zaměstnávání patří - podle směrnic ES a podle platného zákoníku práce - do stejné rizikové skupiny jako těhotné ženy i ženy kojící. Pokud se poskytuje výhoda těhotným ženám, je třeba stejným způsobem zohlednit i další ohrožené ženy.

§ 11 písm. k) § 11 písm. l) § 11 § 12 odst. 1 písm b) § 12 § 12 odst. 1	Část druhá Změna zákona o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti Čl. II Zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 64/1991 Sb., zákona č. 272/1992 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 39/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 167/1999Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb., se mění takto: 1. V § 11 písmeno k) zní: „k) uděluje nebo odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání; povolení může udělit nebo odejmout i pro zprostředkování zaměstnání v zahraničí. Zprostředkování zaměstnání v zahraničí lze povolit jen, bude-li prováděno v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,“. výkonu výk 2. V § 11 písmeno l) zní: „l) spolupracuje s příslušnými orgány státní správy při rozvíjení mezinárodních vztahů týkajících se státní politiky zaměstnanosti, zejména při přípravě mezinárodních smluv a zabezpečuje provádění závazků z nich vyplývajících,“. 3. V § 11 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n), o) a p), která včetně poznámek pod čarou č. 8c a 8d znějí: „n) koordinuje činnosti v rámci systému Evropských služeb zaměstnanosti,8c) zabezpečované vybranými úřady práce, zabezpečuje mezinárodní spolupráci na úseku zaměstnanosti a spolupráci s Evropskými společenstvími a řídí programy rozvoje lidských zdrojů, spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správy členských států Evropských společenství v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu.8d) _________________________ 8c)Nařízení Rady (EHS) č.1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství. 8d) § 6 zákoníku práce.“. 4. V § 12 odstavec 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „b) zprostředkovává uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání vhodné zaměstnání,10) včetně zprostředkování zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky, 10) § 1 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.“. 5. V § 12 se vypouští poznámka pod čarou č.9. 6. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u), v), x,), y) a z), která znějí: „u) spolupracuje s orgány státní správy a územními samosprávnými celky, zaměstnavateli a dalšími právnickými nebo fyzickými osobami při tvorbě a realizaci opatření souvisejících s rozvojem trhu práce a zaměstnaností, v) zabezpečuje a hmotně podporuje programy a opatření související s rozvojem lidských zdrojů uskutečňované v jeho územním obvodu, včetně účasti na mezinárodních programech a programech s mezinárodní účastí, x) v rámci programů zaměstnanosti a programů Evropských společenství ověřuje nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, y) potvrzuje občanovi členského státu Evropské unie (dále jen „občan Evropské unie“) pro účely povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, z) potvrzuje sezónnímu zaměstnanci, který je občanem  Evropské unie, pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu jeho pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.“.	31996 L0071 31999 R1784 31999 R1260 31970 R1251 31968 L0360 31968 L0360	Čl. 4 odst. 1, 2 Čl.2 odst.5 Čl.4 odst.2 Čl.8 Čl.11 Čl.15 Čl.34 Čl.38-39 Čl.40 Čl.46 Čl. 4 odst. 2 Čl. 7 odst. 1 Čl. 8 odst. 1 písmeno c)	1.Pro účely provádění této směrnice určí členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi jedno nebo několik kontaktních míst nebo jednu nebo několik příslušných vnitrostátních institucí. 2.Členské státy vydají ustanovení týkající se spolupráce mezi státními orgány, které v souladu s  vnitrostátními právními předpisy jsou odpovědné za dohled nad pracovními podmínkami uvedenými v odstavci 3. Tato spolupráce zejména spočívá v  odpovědích na odůvodněné žádosti těchto orgánů o informace o nadnárodním poskytování zaměstnanců , včetně informací o otevřeném zneužívání, nebo o možných případech nezákonných nadnárodních aktivit. Komise a státní orgány uvedené v prvním pododstavci úzce spolupracují s cílem prošetřit všechny problémy, které mohou nastat při použití čl. 3 odst. 10. Vzájemná administrativní pomoc se poskytuje zdarma. 1.Fond podporuje a doplňuje činnosti členských států směřující k rozvoji trhu práce, jakož i lidských zdrojů v dále uvedených politických oblastech, a zejména v rámci víceletých vnitrostátních akčních plánů zaměstnanosti: a) rozvoj a podpora aktivní politiky trhu práce pro předcházení nezaměstnanosti a pro boj proti ní, zamezení dlouhodobé nezaměstnanosti žen a mužů, pro usnadnění znovuzačlenění nezaměstnaných na trh práce a pro podporu profesního začlenění mládeže a osob vracejících se na trh práce po dlouhé nepřítomnosti; b) podpora rovných příležitostí pro všechny při přístupu na trh práce se zvláštním ohledem na osoby ohrožené společenským vyloučením; c) podpora a zlepšení: odborného vzdělání, výchovy, poradenství v rámci politiky celoživotního vzdělávání s cílem: usnadnit a zlepšit přístup a začlenění na trh práce, zlepšit a udržet zaměstnanost a podporovat profesní mobilitu; d) podpora kvalifikovaných, vzdělaných a pružných pracovních sil, inovací a přizpůsobivosti na úrovni organizace práce, rozvoje podnikatelského ducha, podmínek usnadňujících vytváření pracovních míst, jakož i kvalifikace a posilování potenciálu pracovních sil ve výzkumu, vědě a technice; e) specifická opatření pro zlepšení přístupu žen na trh práce a jejich účast na něm včetně jejich profesního postupu, jejich přístupu k novým možnostem zaměstnání a k zakládání podniků, jakož i pro snížení vertikálního a horizontálního členění pracovního trhu na základě pohlaví. 2. V rámci politických oblastí uvedených v odstavci 1 přihlíží Fond k: a) podpoře místních iniciativ v oblasti zaměstnanosti, zejména iniciativ zaměřených na podporu místní zaměstnanosti a územních dohod o zaměstnanosti; b) sociálnímu rozměru a rozměru zaměstnanosti informační společnosti, zejména zaváděním politik a programů určených k využití potenciálu zaměstnanosti informační společnosti a současně zajišťující rovný přístup k možnostem a výhodám, které nabízejí; c) rovnému postavení žen a mužů ve smyslu obecné politiky rovných příležitostí. prostředky z rozpočtu ES; shoda činnosti SF s politikami ES kritéria pomoci (oblasti nejvážněji postižené a na nejpříhodnější geografické úrovni) organizace a charakter spolupráce orgánů ES a vnitrostátních orgánů spolufinancování aktivit (APZ) způsob přípravy plánů aktivit řízení pomoci finanční kontrola přijímané pomoci; vyšetřování nesprávností hodnocení účinnosti pomoci ze SF informování a propagace poskytované pomoci Doby nezaměstnanosti řádně zapsané příslušným úřadem práce a doby nepřítomnosti v práci v důsledku nemoci nebo úrazu jsou považovány za doby zaměstnání ve smyslu čl. 2 odst. 1. Platné povolení k pobytu nesmí být pracovníkovi odňato pouze z toho důvodu, buď protože je dočasně neschopen práce v důsledku nemoci nebo úrazu, nebo protože je nedobrovolně nezaměstnaný, což musí být řádně potvrzeno kompetentním úřadem práce. Bez vydání povolení k pobytu přiznají členské státy právo pobytu na svém území: c) sezónnímu pracovníkovi, který uzavřel pracovní smlouvu potvrzenou příslušným orgánem členského státu, na jehož území přicestoval vykonávat svou činnost.		Jde o legislativně-technickou úpravu. Jde o legislativně- technickou úpravu. Doplnění působnosti ministerstva práce a sociálních věcí o možnost koordinace činností některých úřadů práce v systému Evropských služeb pro zaměstnanost. Doplnění působnosti úřadů práce vyplývající z části první bodu 4. Místní příslušnost úřadů práce pro zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání je dána v § 6 odst. 2 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb. Rozšiřuje se působnost úřadů práce při vytváření a realizaci mezinárodních programů a programů s mezinárodní účastí v souvislosti s rozvojem lidských zdrojů a při ověřování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, v nichž se rovněž uplatňují mezinárodní prvky vyplývající z programů Evropských společenství. z důvodu značného rozsahu nejsou zmiňované články nařízení 31999R1260 uváděny v plném rozsahu Dobou nedobrovolné nezaměstnanosti se rozumí doba, po kterou je občan Evropské unie evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

Přehled právních aktů ES, které byly promítnuty do návrhu zákona

Číslo předpisu ES (kód celex)	Název předpisu ES
11957Ekons	Smlouva o založení ES
31968R1612	nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství
31968L0360	směrnice Rady č. 68/360/EEC ze dne 15. října 1968 o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství
31970R1251	nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne 29. června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě
31975L0034	směrnice Rady č. 75/34/EHS ze dne 17. prosince 1974 o právu státních příslušníků členského státu, zůstat po skončení provozování samostatně výdělečné činnosti na výsostném území jiného členského státu
31976L0207	směrnice Rady č. 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy pokud jde o přístup k zaměstnání, odborné přípravě a postupu v zaměstnání a pracovní podmínky
31989L0048	směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988 o obecné úpravě pro uznávání vysokoškolských diplomů udělených po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělání
31990L0364	směrnice Rady č. 90/364/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu
31990L0365	směrnice Rady č. 90/355/EHS ze dne 28. června 1990 o právu pobytu zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné po skončení jejich pracovní činnosti
31992L0085	směrnice Rady č. 92/85/EEC ze dne 19. října 1992 o zavedení opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných pracovnic a pracovnic krátce po porodu nebo kojících dítě
31993L0096	směrnice Rady č. 93/96/EHS ze dne 29. října 1993 o právu pobytu pro studenty
31993D0569	rozhodnutí Komise č. 93/569/EHS ze dne 22. října 1993 o realizaci nařízení Rady (EHS) č.1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství, zejména pokud se jedná o síť nazvanou EURES
31996L0071	směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 71/96/EHS ze dne 16. prosince 1996 o vysílání zaměstnanců v  rámci poskytování služeb
31999R1260	nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech
31999R1784	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 99/1784 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu
32000L0043	směrnice Rady č. 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ
32000L0078	směrnice Rady č. 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání