Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o daních z příjmů - EU

K Čl. I

K bodům 1 a 2:

Navrhovaná úprava zajišťuje, že platný časový test pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů na společnostech (6 měsíců resp. 5 let) nebude ovlivněn operacemi uvedenými v § 23b a 23c.

K bodu 3

Před přístupem České republiky k Evropské unii je nutno implementovat do zákona o daních z příjmů Směrnici č. 90/435/EEC, o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států tak, aby ve svém důsledku zisky, které dceřiná společnost rozdělí své mateřské společnosti nepodléhaly srážkové dani tam, kde mateřská společnost drží minimálně 25% podílu v dceřiné společnosti nepřetržitě po dobu 24 měsíců.

Nezdanění dividend (podílů na zisku) se navrhuje řešit formou osvobození, a to doplněním taxativního výčtu příjmů do § 19 tak, že tyto příjmy plynoucí od tuzemské dceřiné společnosti jsou osvobozeny, pokud mateřská společnost sídlí na území České republiky nebo v jiném členském státě Evropské unie.

V souladu se Směrnicí se navrhuje osvobodit dividendy i podíly na zisku přijaté tuzemskou mateřskou společností od dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie.

Obdobný režim se navrhuje uplatnit u převodů zisků od řízených a ovládaných osob osobám řídícím a ovládajícím na základě smlouvy o převodu zisku v případech, kdy řídící nebo ovládající společnost drží minimálně 25% podílu na ovládané nebo řízené osobě nepřetržitě po dobu 24 měsíců. Shodně je řešen i převod zisku v případech, kdy mateřskou společností je mimo stojící společník a dceřinou společností osoba řízená či ovládaná.

K bodu 4

Návrh je doplněn o nový odstavec 3 v § 19, ve kterém jsou nově definovány pojmy ”společnost se sídlem v jiném členském státě Evropské unie”, ”mateřská společnost”, ”dceřiná společnost” a ”třetí stát”.

V novém odstavci 4 v § 19 se stanoví, že osvobození lze použít ještě před uplynutím 24 měsíců, avšak vždy při držbě podílu ve výši 25 %. Případy, kdy nebudou u mateřské společnosti dodrženy výše a doba držby podílu uvedená v odstavci 3, je navrženo posuzovat jako nesplnění podmínek pro uplatnění osvobození od daně v příslušných zdaňovacích obdobích, které bude nutno řešit podáním dodatečného přiznání na vyšší daňovou povinnost. Postup uvedený v tomto ustanovení nevyplývá přímo ze Směrnice č. 90/435/EEC, tímto způsobem však ustanovení čl. 3 odst. 2 Směrnice č. 90/435/EEC bylo vyloženo Evropským soudním dvorem v rozsudku ze dne 17. 10. 1996 č. Rs C 283/94, případ Denkavit.

K bodu 5

Společný systém zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměně podílů týkajících se společností z různých členských států

V nových ustanoveních § 23a - § 23c jsou vždy v prvním odstavci, případně v prvních dvou odstavcích, definovány transakce, kterých se navržená úprava týká. Jedná se o definice konsistentní s definicemi uvedenými v čl. 2 Směrnice č. 90/434/EEC, které byly terminologicky sjednoceny a navázány na právní řád České republiky. Čl. 2 Směrnice č. 90/434/EEC obsahuje definice pojmů převod podniku nebo jeho části, výměna podílů, fúze a rozdělení, a to bez ohledu na to, že fúze a rozdělení jsou definovány ve třetí a šesté Směrnici ES (78/855/EEC, 82/891/EEC), které již byly promítnuty do Obchodního zákoníku zákonem č. 370/2000 Sb. Z hlediska věcného obsahu se definice neliší, Směrnice č. 90/434/EEC však dále pojmy fúze a rozdělení vztahuje také na transakce, jichž se účastní společnosti se sídlem v různých členských státech Evropské unie, což podle ustanovení Obchodního zákoníku není možné, protože přeměny společnosti podle § 69 a násl. Obchodního zákoníku se vztahují pouze na společnosti se sídlem v České republice. Z tohoto důvodu je nutné zavést definice fúze a rozdělení pro účely zákona o daních z příjmů, které budou zvláštním ustanovením ve vztahu k § 69 a násl. Obchodního zákoníku. To samé platí i pro definice převodu podniku nebo jeho části a výměnu podílů. Ani v jednom z případů se nejedná o nepřímou novelu Obchodního zákoníku, ale pouze o vymezení pojmů pro účely zákona o daních z příjmů.

Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost (23a)

V prvním odstavci je vymezen převod podniku nebo jeho části, která představuje určitý samostatný celek na společnost a je zde zavedena legislativní zkratka ”podnik nebo jeho samostatná část”. Pro společnost, která podnik převádí a společnost, na kterou je podnik převáděn jsou zavedeny legislativní zkratky.

Odstavce druhý až pátý zajišťují takový daňový režim pro přijímající společnost, jaký by platil pro převádějící společnost, kdyby k převodu podniku nebo jeho samostatné části nedošlo.

Druhý odstavec řeší otázku nabývací ceny podílu na přijímající společnosti, která ve Směrnici sice výslovně upravena není, pro její správnou aplikaci je to však zcela nezbytné.

Ve třetím odstavci je stanoveno, stejně jako v čl. 4 odst. 1 Směrnice č. 90/434/EEC, že příjmy vzniklé v důsledku fúze se nezahrnují do základu daně. Jedná se o příjmy vzniklé z důvodu rozdílu mezi skutečnou (tržní) cenou a účetní hodnotou převedeného majetku a závazků v době uskutečnění převodu.

Dále je umožněno pokračování v odpisování přijímající společností, přenos daňové ztráty a zákonných rezerv a opravných položek, které se vztahují k převáděnému podniku nebo jeho samostatné části. Protože lze očekávat obtížnost v dokazování v daňovém řízení, je správci daně navrženo řešení pro stanovení části daňové ztráty související s převáděným podnikem, přičemž je ponechána možnost daňovému subjektu i správci daně prokázat skutečný stav.

Tato ustanovení, stejně jako Směrnice, nezajišťují naprosté osvobození kapitálových zisků případně vzniklých při převodu podniku, ale pouze to, že pokud by příjem vznikl v době převodu podniku, nebude zdaněn v tomto okamžiku, ale až následně, při prodeji majetku přijímající společností. K zachování nároku na zdanění tohoto příjmu ve státě, kde je daňovým rezidentem převádějící společnost, slouží podmínky stanovené v odstavci sedmém. Jsou-li převádějící a přijímající společnosti daňovými rezidenty dvou různých států, pro aplikaci uvedených ustanovení je nutné, aby ve státě převádějící společnosti, pokud se zde převáděný majetek nacházel před převodem, vznikla přijímající společnosti stálá provozovna.

Pro zachování práva na zdanění sazbou platnou ve státu rezidence převádějící společnosti je zaveden koncept tzv. fiktivního zápočtu, který je popsán v odstavci šestém, což umožňuje čl. 10 odst. 2 Směrnice č. 90/434/EEC.

Sedmý odstavec obsahuje taxativní výčet situací, ve kterých lze aplikovat odstavce 2 až 6, přičemž používá pojmu společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, který je definován dále v odstavci osmém. V sedmém a osmém odstavci jsou promítnuty články 2, 3, 4 odst. 1 a 10 odst. 1 Směrnice č. 90/434/EEC.

Výměna podílů (§ 23b)

Odstavec první stejně jako u předchozího ustanovení definuje transakci jako takovou a zavádí nezbytné legislativní zkratky (nabývající společnost, nabytá společnost). Z hlediska obchodního se transakce bude řídit ustanoveními o směnné smlouvě.

Druhý odstavec definuje pojem doplatek na dorovnání.

V následujících odstavcích je zajištěn daňově neutrální režim pro výměnu podílů jak pro nabývající společnost, tak i pro společníky nabyté společnosti, kteří se stávají společníky nabývající společnosti. Případné příjmy společníků vzniklé z důvodu výměny původního podílu na nabyté společnosti za podíl na nabývající společnosti se nebudou v okamžiku výměny podílů zahrnovat do základu daně. Zdaněn bude pouze případný doplatek na dorovnání, a to v rozsahu, v jakém bude přesahovat poměrnou část nabývací ceny původních podílů na nabyté společnosti. Toto řešení vyplývá z čl. 8 odst. 1 a odst. 3 Směrnice č. 90/434/EEC.

Šestý odstavec, stejně jako v případě převodu podniku nebo jeho samostatné části vymezuje situace, při kterých lze použít ustanovení odstavců 3 až 5. Obdobně jako v předchozím případě je zachován nárok zdanit příjem z prodeje podílu na nabývající společnosti pomocí podmínky existence stálé provozovny.

Fúze a rozdělení společností (23c)

Fúze a rozdělení jsou Směrnicí č. 90/434/EEC chápány jako fúze v širším slova smyslu, než jak je vymezuje obchodní zákoník, a proto, jak již bylo uvedeno, je nutné zavést speciální definici těchto pojmů pro účely zákona o daních z příjmů (odstavce první a druhý). Zatímco obchodní zákoník vymezuje pojmy fúze a rozdělení pouze pro případy, kdy se transakce zúčastňují obchodní společnosti se sídlem na území České republiky, definice obsažená ve Směrnici č. 90/434/EEC dopadá i na fúze a rozdělení, jichž se účastní společnosti, které jsou daňovými rezidenty (tedy mají zpravidla i sídlo na území) různých členských států Evropské unie, ovšem pouze v případě, že to umožňuje obchodní právo dotčených států. Z důvodu absence legislativy ES, která by tyto operace umožnila v rozsahu všech 15 členských států Evropské unie, nejsou zatím “přes-hraniční” fúze a rozdělení v praxi realizovatelné. Toto ustanovení však bylo přesto implementováno pro případ, že by v blízké době došlo k harmonizaci zmíněné oblasti obchodního práva.

Následující odstavce stanoví daňově neutrální režim pro nástupnickou společnost i společníky zanikající společnosti. Jedná se o obdobná ustanovení, která jsou obsažena v § 23a a 23b, neboť fúze a rozdělení jsou v podstatě kombinací výše uvedených transakcí, s tím rozdílem, že při fúzi a rozdělení dochází ke zrušení a následně k zániku společnosti, jejíž majetek přechází na nástupnickou společnost.

V § 23d je vyloučena aplikace nově navrhovaných ustanovení v případech, kdy daňové subjekty by výše popsané operace uskutečňovaly pouze za účelem daňové optimalizace. Tuto možnost nabízí členským států Směrnice č. 90/434/EEC v čl. 11. Hlavním cílem Směrnice č. 90/434/EEC je zabezpečení fungování společného trhu, a proto nelze připustit, aby režim zavedený tímto předpisem byl umožněn i v případech, kdy operace nemá ekonomický, ale především spekulativní důvod. Za takový případ je obecně považováno převedení majetku na společnost, která již nevykonává podnikatelskou činnost, a vykazuje nevyužitou daňovou ztrátu. Vzhledem k tomu, že spekulativní jednání a záměrné vyhýbání se daňové povinnosti má výrazně negativní dopady jak na příjmovou stránku státního rozpočtu České republiky, tak i na rozvoj a fungování společného trhu Evropské unie, je nutno mu zabraňovat nejen operativní činností správců daně v daňovém řízení, ale především účinnou legislativou. Navržené ustanovení § 23d poskytuje správcům daně nástroj v boji proti daňovému úniku. Za účelem zachování všech práv a zajištění právní jistoty všech daňových subjektů je výslovně ponechána možnost prokázat, že i v tomto případě nebyla důvodem transakce spekulace a vyhnutí se daňové povinnosti, ale řádné ekonomické důvody.

K bodu 7

Navržená úprava zohledňuje nová ustanovení § 23a odst. 2, § 23b odst. 3 a 23c odst. 6, která stanoví odlišný režim pro stanovení nabývací ceny podílů ve společnosti. Doplněním ustanovení bude zajištěna provázanost nově navržených ustanovení se stávajícím zněním zákona o daních z příjmů.

K bodu 8

V souladu s čl. 4 odst. 2 Směrnice č. 90/435/EEC se navrhuje doplnit ustanovení § 25, které obsahuje taxativní výčet daňově neuznatelných výdajů o výdaje mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Bude se jednat zejména o tzv. finanční náklady vynaložené na získání podílu v dceřiné společnosti, jimiž jsou úroky související s úvěrem poskytnutým na koupi podílu, a dále náklady vynaložené na řízení dceřiné společnosti. Z důvodu zajištění efektivity daňového řízení se navrhuje vyvratitelná domněnka ohledně úvěrů a půjček poskytnutých mateřské společnosti v období do 6 měsíců před nabytím podílu v dceřiné společnosti. Za účelem zajištění právní jistoty daňových subjektů je ponechána možnost prokázat, že takový úvěr s nabytím podílu v dceřiné společnosti nesouvisí, neboť může jít např. o čerpání běžného provozního úvěru, který je využíván na zajištění činnosti mateřské společnosti.

K bodu 9

Navržená úprava zohledňuje nová ustanovení § 23a odst. 4 a 23c odst. 7, která stanoví další případy, kdy poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku. Doplněním ustanovení bude zajištěna provázanost nově navržených ustanovení se stávajícím zněním zákona o daních z příjmů.

K bodu 10

Navržená úprava zohledňuje nová ustanovení § 23a odst. 5 písm. c) a 23c odst. 8 písm. c), která umožňují přijímající společnosti při převodu podniku a nástupnické společnosti při fúzi a rozdělení převzít odčitatelnou položku při pořízení nového hmotného majetku podle § 34 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Doplněním ustanovení bude zajištěna provázanost nově navržených ustanovení se stávajícím zněním zákona o daních z příjmů.

K bodu 11

V návaznosti na osvobození dividend (podílů na zisku) u mateřských společností se sídlem na území České republiky nebo v jiných členských státech Evropské unie se navrhuje zrušení dosavadní úpravy zamezující v takovýchto případech dvojímu zdanění srážkovou daní v § 36 odst. 5. Navrhuje se ponechat pouze tu část dosavadního znění § 36 odst. 5, ve které je řešeno zdanění zisků převáděných na základě smlouvy o převodu zisku od řídící, resp. ovládající osoby na mimo stojícího společníka, který není mateřskou společností ve vztahu k řízené či ovládané osobě.

K bodu 12

Návazně na navrhované posuzování nesplnění podmínek u mateřské společnosti pro uplatnění osvobození od daně, pokud jde o výši a dobu trvání majetkové účasti v dceřiné společnosti (§ 19 odst.4) se doplňuje § 38d odst. 5 v tom smyslu, že u plátce se nebude nesražená daň v této době vymáhat na něm jako jeho dluh.

K bodu 13

Navrhované doplnění uvede § 38n v platném znění do souladu s nově navrhovanými ustanoveními § 23a odst. 5 písm. b) a 23c odst. 8 písm. b), která umožní přenos daňové ztráty při převodu podniku nebo jeho samostatné části, fúzi nebo rozdělení. Vzhledem k tomu, že přenos daňové ztráty je zde výslovně zakázán, navrhuje se z tohoto režimu vyloučit případy, kdy toto neplatí.

K bodu 14

Doplněním ustanovení bude zajištěna provázanost nově navržených ustanovení § 23a odst. 5 písm. b) a 23c odst. 8 písm. b) se stávajícím zněním zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že nově navržená ustanovení umožňují přenos daňové ztráty na právního nástupce při fúzi a rozdělení a na přijímající společnost při převodu podniku nebo jeho samostatné části, je nutné prolomit lhůty pro vyměření a umožnit tak správci daně ověřit, zda základ daně u právního nástupce nebo přijímající společnosti byl stanoven ve správné výši.

K Čl. II Přechodná ustanovení:

Kumulovaná daňová ztráta právnických osob v současné době převyšuje částku 500 mld. Kč. Z důvodu zamezení výrazného poklesu inkasa daně z příjmů právnických osob je navrženo nově posuzovat až daňové ztráty vyměřené po přístupu České republiky do Evropské unie. Tento postup umožní monitorovat přenášené daňové ztráty a kromě toho je plně v souladu se Směrnicí o společném systému zdanění společností při fúzích.

V Praze dne 17. září 2001

Předseda vlády České republiky

Ing. Miloš Zeman

Ministr financí

Ing. Jiří Rusnok

Úplné znění všech ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů dotčených návrhem novely s vyznačením navrhovaných změn

Vysvětlivka k typu písma:

(kurzíva) – vypuštěný text

tučný podtržený text – nově navrhovaný text

Zákon

České národní rady

ze dne 20. listopadu 1992

č. 586/1992 Sb.

o daních z příjmů

ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 a zákona č. 239/2001 Sb. se mění takto:

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebospoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku,

2. příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,

3. příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

4. přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícím v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

5. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

6. cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8,

7. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů,²⁾ příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních právních předpisů²⁾ a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů²⁾ jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů^1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,

8. příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),⁴²⁾ důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění,⁴³⁾ státní sociální podpory,⁴⁴⁾ peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,^44a) sociálního zabezpečení,⁴⁵⁾ plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti⁴⁶⁾ a všeobecného zdravotního pojištění⁴⁷⁾ a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 144 000 Kč ročně,

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

2. dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí,

3. odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,

4. stipendia^2a) ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení⁴⁸⁾ včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb^2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,

5. plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,

6. plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,³⁾

7. kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,³⁾

8. výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a nároky souvisící se skončením služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a služeb a příslušníků celní správy České republiky, podle zvláštních právních předpisů,³⁾

9. plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,⁴⁾

18. příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu¹³⁾ nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi nebo rozdělení společností, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b odst. 6 nebo § 23c odst. 9.Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.

Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

2. úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,^4a)

3. dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávních celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu⁶⁹⁾ na pořízení hmotného investičního majetku,²⁰⁾ na jeho technické zhodnocení, s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾

4. příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb^4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,

5. úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

6. příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů nebo příjmy z vrácení zaměstnaneckých akcií, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,^13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení^34c) podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7). Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva před změnou právní formy této společnosti nebo družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje, ; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi nebo rozdělení společností, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b odst. 6 nebo § 23c odst. 9,

7. příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního právního předpisu upravujícího konkurs a vyrovnání,^19a)

8. úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,^4d)

9. příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,⁴⁹⁾ orgánem správy sociálního zabezpečení⁵⁰⁾ a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,⁵¹⁾

za) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,

zb) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního právního předpisu,⁶⁴⁾

zc) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle § 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů,⁶⁰⁾

písmeno zd) zrušeno Nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 3/2000 Sb.

ze) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu^64a) a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,

zf) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu,^4c)

zg) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku,

zh) příjmy plynoucí z grantu Evropského společenství poskytnutého podle zvláštního právního předpisu,^4f)

zi) příjem akcionáře, který není účastníkem smlouvy o převodu zisku plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku podle § 190a obchodního zákoníku (dále jen ”smlouva o převodu zisku”) nebo ovládací smlouvy podle § 190b obchodního zákoníku (dále jen ”ovládací smlouva”), snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a odst. 2 písm. a) bodu 11.

(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo

2. k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich podílů,

3. k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,⁶⁰⁾

4. k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů.^4g)

(3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(4) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval.²⁰⁾

§ 19

Osvobození od daně

1. Od daně jsou osvobozeny

1. členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,^18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,

2. výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností,

3. příjmy z cenově regulovaného^18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží

1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,^18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,^18f)

2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů,

2. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

3. příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy,¹⁹⁾

4. příjmy Fondu dětí a mládeže,

5. příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů,

6. příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,^19a)

ch) příjem mimo stojícího společníka plynoucí z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy snížený o částku podléhající zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 11,

9. úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

2. příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu,

3. podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

4. úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů,^4d)

5. příjmy spořitelních a úvěrních družstev^18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank,

6. příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně⁴⁹⁾ a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,⁵⁰⁾

7. příjmy Fondu pojištění vkladů, Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, Zajišťovacího fondu družstevních záložen a Zajišťovacího fondu podle § 22a zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 48/1997 Sb.,

8. výnosy z operací s prostředky jaderného účtu na finančním trhu podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.,

18. příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem,⁵⁷⁾

2. příjmy Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami,

3. příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené podle zvláštního právního předpisu^17e) z vkladů u bank, pokud jsou vložené prostředky získány ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění,

4. příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, úrokových příjmů z vkladů u bank a dividendových příjmů plynoucích odborovým organizacím, a to jen do výše, v jaké budou ve zdaňovacím období jejich dosažení a 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem,⁸²⁾

5. příjmy fondu Energetického regulačního úřadu z příspěvku na úhradu prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost dodávky nad rámec licence,⁸⁵⁾

6. příjmy garančního fondu tvořeného z příspěvků pojistitelů a pojistného za hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,⁸⁶⁾

7. úrokové příjmy Česko-německého fondu budoucnosti,

8. úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace programů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou,

9. úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky^14e) pořádané k účelům vymezeným v § 15 odst. 8 a § 20 odst. 8(.),

za) příjmy České konsolidační agentury,

zb) dividendy a podíly na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,

zc) příjmy mateřské společnosti, která je společností s ručením omezeným nebo akciovou společností, při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

zd) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,

ze) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,

zf) příjmy z dividend a podílů na zisku u mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, plynoucí od dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie.

2. Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. společností se sídlem v jiném členském státě Evropské unie společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a

1. má některou z forem uvedených v právních předpisech Evropských společenství,⁸⁷⁾které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v dálkově přístupném informačním systému, a

2. podle daňových zákonů členského státu Evropské unie je považována za společnost mající pro daňové účely sídlo v tomto státě a podle podmínek smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se třetím státem se považuje za společnost se sídlem na území Evropské unie, a

3. podléhá některé z daní uvedených v právních předpisech Evropských společenství,⁸⁷⁾ které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v dálkově přístupném informačním systému . Za společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně,

2. mateřskou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo společnost se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25 % podíl na základním kapitálu jiné společnosti,

2. dceřinou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo společnost se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25 % podíl,

2. třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.

(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. zb) až zf) lze uplatnit při splnění 25% podílu na základním kapitálu i když nebude ještě splněna doba 24 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3. Nebude-li splněna minimální výše podílu 25% na základním kapitálu nepřetržitě po dobu 24 měsíců, posuzuje se uplatněné osvobození od daně podle odstavce 1 písm. zb) až zf) jako nesplnění daňové povinnosti poplatníka ve zdaňovacím období,za které bylo osvobození od daně uplatněno.

”Společný systém zdanění při převodu podniku, výměně podílů, fúzi a rozdělení

§ 23a

Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost

1. Převodem podniku nebo jeho samostatné části na společnost (dále jen „převod podniku nebo jeho samostatné části“) se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém společnost převádí, bez toho, aby zanikla (dále jen ”převádějící společnost”), podnik nebo jeho část, která představuje samostatný organizační a funkční celek sloužící k provozování jednoho nebo více předmětů podnikání (dále jen”podnik nebo jeho samostatná část”), na jinou společnost (dále jen ”přijímající společnost”) tak, že za převedený podnik nebo jeho samostatnou část získá převádějící společnost podíl v přijímající společnosti.

(2) Nabývací cenou podílu v přijímající společnosti je cena převedeného podniku nebo jeho samostatné části, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad podle zvláštního právního předpisu,⁷⁰⁾

v ostatních případech cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.^1a)

(3)Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící společnosti z důvodu převodu podniku nebo jeho samostatné části se nezahrnují do základu daně.

(4) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém převádějící společností u převedeného hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona.

(5) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna

1. převzít rezervy a opravné položky související s převedeným podnikem nebo s jeho samostatnou částí, vytvořené převádějící společností podle zvláštního právního předpisu^22a) za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil,

2. převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti, která souvisí s převedeným podnikem nebo jeho samostatnou částí a dosud nebyla uplatněna jako položka snižující základ daně převádějící společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta převádějící společnosti vyměřena. Neprokáže-li poplatník, jaká část daňové ztráty se vztahuje k převedenému podniku nebo k jeho samostatné části, správce daně může považovat za daňovou ztrátu převádějící společnosti související s převedeným podnikem nebo s jeho samostatnou částí část celkové dosud neuplatněné daňové ztráty před provedením převodu, která se určí podle poměru účetní hodnoty převedeného majetku snížené o závazky převedené převádějící společností při převodu podniku a účetní hodnoty veškerého majetku snížené o veškeré závazky převádějící společnosti před provedením převodu v době převodu,

3. převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k převedenému podniku nebo jeho samostatné části, na něž vznikl nárok převádějící společnosti v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny převádějící společností, za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil.

6. Je-li převádějící společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a přijímající společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, odstavce 2 až 5 se nepoužijí na převedený podnik nebo jeho samostatnou část, který je součástí stálé provozovny na území jiného státu, který je členským státem Evropské unie. Převádějící společnost je však oprávněna započíst si na část daňové povinnosti vzniklé z důvodu převodu podniku nebo jeho samostatné části daň, kterou by byl vybral tento jiný stát, který je členským státem Evropské unie v důsledku převodu podniku nebo jeho samostatné části, ale nestalo se tak z důvodu použití příslušného předpisu Evropských společenství,⁸⁸⁾ nejvýše však do výše částky daně z příjmů vzniklé v důsledku převodu podniku nebo jeho samostatné části.

7. Ustanovení odstavců 2 až 6 se použijí, pokud

1. převádějící společnost i přijímající společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

2. převádějící společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a přijímající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a převedený majetek a závazky nejsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné mimoúzemí České republiky, nebo

3. převádějící společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a přijímající společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a převedený majetek a závazky jsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné na území České republiky.

8. Společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie se rozumí společnost, která:

1. má některou z forem uvedených v  předpisech Evropských společenství,⁸⁸⁾ které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v dálkově přístupném informačním systému, a

2. není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem, a

c) podléhá některé z daní uvedených v právních předpisech Evropských společenství,⁸⁸⁾ které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní  zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v dálkově přístupném informačním systému.

§ 23b

Výměna podílů

1. Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém jedna společnost (dále jen ”nabývající společnost”) získá podíl v jiné společnosti (dále jen ”nabytá společnost”) v rozsahu, který představuje většinu hlasovacích práv nabyté společnosti, a to tak, že poskytne společníkům nabytéspolečnosti za podíl v nabyté společnosti podíl v nabývající společnosti s případným doplatkem na dorovnání. Většinou hlasovacích práv se rozumí více než 50% všech hlasovacích práv. Nabytí podílu v nabyté společnosti provedené nabývající společností prostřednictvím obchodníka s cennými papíry⁸⁹⁾ nebo osoby s obdobným postavením v zahraničíse posuzuje jako jedna transakce, a to za předpokladu, že je realizována v rámci 6 měsíčního období.

2. Doplatkem na dorovnání se pro účely tohoto zákona rozumí platba poskytnutá majitelům podílu v nabyté společnosti k podílu v nabývající společnosti, jež nesmí přesáhnout 10% jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající společnosti, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající společnosti, 10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající společnosti.

3. Nabývací cenou podílu v nabývající společnosti je u společníka nabyté společnosti hodnota, jakou měl podíl v nabyté společnosti pro účely tohoto zákona v době výměny. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající společnosti, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.

3. Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté společnosti z důvodu převodu podílu v nabyté společnosti se nezahrnují při výměně podílů do základu daně s výjimkou doplatku na dorovnání, který se do základu daně zahrnuje.

3. Nabývací cena podílu v nabyté společnosti se u nabývající společnosti stanoví jako jejich reálná hodnota podle zvláštního právního předpisu.⁹⁰⁾

3. Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající společnost i nabytá společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník nabyté společnosti

1. je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo

2. není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale držel podíl v nabyté společnosti a drží podíl v nabývající společnosti prostřednictvím stálé provozovny, umístěné na území České republiky.

§ 23c

Fúze a rozdělení společností

1. Fúzí společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém

1. veškerý majetek a závazky jedné nebo více společností, která zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen ”zanikající společnost”), přechází na jinou existující společnost (dále jen ”nástupnická existující společnost”), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnické existující společnosti s případným doplatkem na dorovnání,

2. veškerý majetek a závazky dvou nebo více zanikajících společností přechází na nově vzniklou společnost (dále jen „nástupnická založená společnost”), kterou tyto zanikající společnosti založily, přičemž společníci zanikajících společností nabudou podíl v nástupnické založené společnosti s případným doplatkem na dorovnání,

3. veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na jinou společnost, která je jediným společníkem zanikající společnosti (dále jen „nástupnická společnost, která je jediným společníkem”).

(2) Rozdělením společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na dvě nebo více existující nebo nově vzniklé společnosti (dále jen „nástupnické společnosti při rozdělení”), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnických společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.

(3) Pro výši doplatku na dorovnání platí obdobně ustanovení § 23b odst. 2.

(4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení společnosti vzniklé z důvodu fúze nebo rozdělení společností se nezahrnují do základu daně.

(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající společnosti vzniklé při fúzi nebo rozdělení společností z důvodu  zániku podílu v zanikající společnosti se nezahrnují do základu daně s výjimkou doplatku na dorovnání, který se do základu daně zahrnuje. Ustanovení tohoto odstavce se použije pokud zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník zanikající společnosti

1. je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo

2. není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České republiky.

(6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení získaného při fúzi nebo rozdělení společnostíje u společníka zanikající společnosti hodnota, jakou měl podíl v zanikající společnosti pro účely tohoto zákona k rozhodnému dni fúze nebo rozdělení. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.

7. Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém zanikající společností u hmotného majetku, jež přešel v důsledku fúze nebo rozdělení společností, a který lze odpisovat podle tohoto zákona.

7. Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky, je oprávněna

1. převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností podle zvláštního právního předpisu^22a) za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze nebo rozdělení společností neuskutečnily,

2. převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společnosti, která dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta zanikající společnosti vyměřena,

3. převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající společnosti, v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny zanikající společností za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze nebo rozdělení společností neuskutečnily.

9. Ustanovení odstavců 3 až 8 se použije pokud

a) zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo

b) zanikající společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou existující společnost, nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze nebo rozdělení společností, nejsou součástí stále provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení mimo území České republiky, nebo

3. zanikající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení je společností, která je daňovým rezidentem v jiném členském státu Evropské unie, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze nebo rozdělení společností, jsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení umístěné na území České republiky.

§ 23d

1. Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo 23c, oznámí před převodem podniku nebo jeho samostatné části, výměnou podílů, fúzí nebo rozdělením společností svému místně příslušnému správci daně, že bude postupovat podle § 23a, 23b nebo 23c.

2. Ustanovení § 23a až 23c nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z hlavních důvodů převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze nebo rozdělení společností je snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti, zejména je-li zjevné, že pro převod podniku nebo jeho samostatné části, výměnu podílů, fúzi nebo rozdělení společností neexistují řádné ekonomické důvody jako restrukturalizace nebo zvyšování efektivity činnosti společností, které se převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze nebo rozdělení společností účastní.

3. Je-li při převodu podniku nebo jeho samostatné části přijímající společností nebo při fúzi nebo rozdělení společností zanikající společností nebo nástupnickou existující společností, nástupnickou založenou společností, nástupnickou společností, která je jediným společníkem nebo nástupnickou společností při rozdělení společnost, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu podniku nebo jeho samostatné části nebo rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost, má se za to, že neexistují řádné ekonomické důvody pro operaci, neprokáže-li některý z dotčených poplatníků opak.

4. Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem.

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení příjmů

§ 24

1. Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.⁵⁾ Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem²⁰⁾ některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

2. Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

1. odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

2. zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

3. zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

4. příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)⁸¹⁾ zaměstnavatele,

5. pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,

6. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,²¹⁾ avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.²¹⁾ Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

7. výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,²²⁾

8. nájemné, a to

4. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,²⁰⁾

5. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

6. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,^26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,

9. rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon ^22a) a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

10. výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

7. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

8. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy²³⁾ a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,^23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

9. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

10. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.^23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

11. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

11. výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,⁵⁾ pokud není dále stanoveno jinak, přitom

12. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

13. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,

14. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem^23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.⁵⁾ Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,^23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného^23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty⁵⁾ lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla^23d) zvýšená na dvojnásobek,

15. na dopravu silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty⁵⁾ u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

12. škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

13. výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,²⁴⁾

14. výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,²⁵⁾

15. u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení²⁰⁾ u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,

16. výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

18. úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními předpisy, prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů z jejich prodeje, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí

16. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998 zvýšená o cenu uplatněné opce,

17. cena pořízení²⁰⁾ ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu držby,²⁰⁾

18. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

18. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg),

19. cena pořízení²⁰⁾ u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona^22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).²⁰⁾ Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,

18. vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

19. daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,

v) účetní odpisy,²⁰⁾ a to pouze u

20. hmotného majetku,²⁰⁾ který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou⁷⁰⁾ (s výjimkou změny právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace,

21. nehmotného majetku²⁰⁾ vymezeného zvláštními právními předpisy²⁰⁾ za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy), zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou (s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše zůstatkové ceny²⁰⁾ evidované u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen úplatně. U nehmotného majetku²⁰⁾ vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem,

23. nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou platí ustanovení písmene r),

24. paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,

25. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem,

22. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu²⁶ⁱ⁾ nebo zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka,

23. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,²⁶ⁱ⁾ na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,

24. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

25. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7),

26. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,^26j) a to na základě výsledků této dražby,

27. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,^26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,^22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,^22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku,

23. majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,²⁾ vypořádacího podílu na majetku družstva^26f) nebo likvidačního zůstatku^26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,³²⁾ rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období,

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,

ze) cena pořízení²⁰⁾ směnky, o níž je účtováno podle zvláštních právních předpisů²⁰⁾ jako o cenném papíru, zvýšená u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,³⁰⁾ a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla,

zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ avšak při prodeji práva opce je hodnota práva opce²⁰⁾ nebo hodnota práva opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾ bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince 1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,

zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,⁵⁾ kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,⁵⁾

zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo poplatník, který není účetní jednotkou,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,^9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti²¹⁾ za zdaňovací období nebo jeho část,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle zvláštního právního předpisu,⁸⁰⁾

zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se zvláštními právními předpisy,²⁰⁾ a to jen do výše příjmů z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.²⁰⁾ Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován, účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího, a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně^34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

3. U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

4. Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

1. doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a

2. po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a

3. po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b).

5. Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

1. hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nedošlo,

2. pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platného ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,

3. hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu^1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

6. Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.

7. Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení²⁰⁾ majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací^26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije v případech uvedených v § 23a až 23c, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23a odst. 7, § 23b odst. 6 nebo § 23c odst. 9.

8. Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená o odpis^22b) nebo vytvořenou opravnou položku.^22a)

9. U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace^22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky^22b) nebo v tvorbě opravné položky,^22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis^22b) nebo opravné položky^22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele.

10. Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

§ 25

1. Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

1. výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku²⁰⁾ a nehmotného majetku,²⁰⁾ s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění,²⁰⁾

2. výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček,

3. pořizovací cenu²⁰⁾ cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,

4. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce, a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem,

5. vyplácené podíly na zisku,

6. penále a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,²¹⁾ regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti^26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby^26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,^26e)

7. přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,²⁷⁾

8. přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,²⁸⁾

9. výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,

10. výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,⁵⁾,²³⁾

11. výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j), přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně,

12. tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

13. plnění ve prospěch vlastníhokapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

14. manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

15. zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu,²⁰⁾

16. technické zhodnocení (§ 33),

r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u),

19. daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch),

20. výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 200 Kč, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně,

21. výdaje na osobní potřebu poplatníka,

22. tvorbu opravných položek na vrub nákladů,²⁰⁾ s výjimkou uvedenou v § 24,

23. úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen "úvěry a půjčky"), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či kapitálu příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěru a půjčky. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či kapitálu se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním kapitálu nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním kapitálu nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,^28a) na Fond národního majetku¹⁸⁾ a na poplatníky uvedené v § 2,

24. úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,

25. úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů^28b) a dále úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla,^28c)

26. hodnota pohledávky nebo cena pořízení²⁰⁾ postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,

za) nájemné za umělecká díla³⁰⁾ a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl,³⁰⁾ která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),

zb) u poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl,³⁰⁾ která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč,

zc) odpis pohledávky^22b) nebo tvorbu opravné položky^22a) u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu^22d) uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,^22c)

zd) závazek, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§ 26), vzniklý ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4,

ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se smlouvou,

zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,

zg) hodnota pohledávky vzniklé z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů při jejím postoupení v případě, že nebyla nabyta postoupením(.),

zh) výdaje (náklady) mateřské společnosti spojené s držbou podílu v dceřiné společnosti, přitom úroky z úvěrů a půjček zaúčtované v období 6 měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s tímto nabytím podílu, pokud poplatník neprokáže, že tento úvěr nebo půjčka nesouvisí s nabytím tohoto podílu.

2. Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace.

3. Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

§ 30

1. V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin uvedených v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto zákona. Samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na hmotném majetku vyloučeném z odpisování se zatřídí do odpisové skupiny, do které náleží hmotný majetek, na němž bylo technické zhodnocení provedeno. Doba odpisování činí minimálně:

Odpisová skupina Doba odpisování

1 4 roky

2 6 let

3 12 let

4 20 let

5 30 let

Hmotný majetek, který nelze zařadit do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k zákonu, s výjimkou uvedenou v odstavcích 6 až 8, se pro účely odpisování zařadí do odpisové skupiny 2.

2. Poplatník provádí rovnoměrné (§ 31) nebo zrychlené odpisování (§ 32). Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.

3. Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.

4. Pronajímaný hmotný movitý majetek u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku lze odepsat až do 90 % vstupní ceny rovnoměrně po dobu trvání pronájmu za předpokladu, že doba pronájmu trvá alespoň 40 % doby odpisování stanovené v odstavci 1, nejméně však 3 roky. Při prodloužení doby pronájmu nad 40 % doby odpisování je možno odepsat za každé jedno procento doby odpisování další jedno procento vstupní ceny nad 90 % až do 100 % vstupní ceny. Při stanovení způsobu odpisování se nepoužije ustanovení § 31 a 32. Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem).

5. Při zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku odpisovaného podle odstavce 4 považuje se tato smlouva pro účely zákona od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý hmotný majetek vrací pronajímateli. Toto ustanovení neplatí v případě bezprostředního uzavření nové smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který byl předmětem zrušené smlouvy, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu prokazatelně zničen nebo odcizen.

6. Roční odpis otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud tyto nejsou součástí hmotného majetku, do jehož vstupní ceny jsou zahrnuty, dočasných staveb^31a) a důlních děl, se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání. Obdobně se odpisuje hmotný majetek, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena v letech obecně závazným předpisem nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.

7. U matric, zápustek, forem, modelů a šablon (ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40) se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.

8. U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce (§ 29 odst. 3) se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.

9. Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání.

10. Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9.

11. Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

12. V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje

2. právní nástupce poplatníka,

3. obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud byl tento majetek ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, a nabytého přeměnou⁷⁰⁾ (s výjimkou změny právní formy),

4. poplatník u hmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku,

5. tichý společník u hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku,

6. poplatník u hmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů^31c) nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních organizací,^31d)

7. poplatník uvedený v § 2, který vyřadil hmotný majetek z obchodního majetku a následně hmotný majetek do obchodního majetku opět zařadil. Obdobně se postupuje i v případě přerušení pronájmu (§ 9),

8. postupník při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši nájemného, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu,

9. poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku smlouvou o výpůjčce,^23e) a to po dobu zajištění závazku převodem práva^29c) k tomuto majetku,

10. dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný majetek na základě smlouvy o půjčce.^20d) V odpisování pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl vlastnická práva vrácením půjčené věci,

11. manžel (manželka), který má v obchodním majetku hmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem), s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů,

12. poplatník, který odpisoval hmotný majetek před ukončením činnosti,

13. účastník sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu(.),^31e)

m) poplatník v případech uvedených v § 23a odst. 4 a 23c odst. 7.

V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,^29c) a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění závazku podle písmene h). Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu a poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity nebo při ukončení činnosti ve sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl do tohoto sdružení vnesen.

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

1. Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. U akciové společnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt,^19d) lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996.

2. Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.^20a)

3. Od základu daně mohou poplatníci odečíst

14. 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,

15. 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky,

16. 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky,

17. 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky,

18. částky stanovené v písmenech a) až d), a to ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele, jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až d),

19. 30 % výdajů (nákladů) vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť⁷⁴⁾ a učebních oborech učilišť,⁷⁵⁾ které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy⁷⁶⁾ a tyto obory jsou uvedeny v obecně závazném právním předpisu.⁷⁷⁾

Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu. Vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením podle § 26 odst. 2, lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem.

4. Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit za to zdaňovací období, ve kterém je hmotný majetek

20. evidován v majetku poplatníka; v případě nabytí vlastnického práva úplným zaplacením kupní ceny^32a) až za to zdaňovací období, ve kterém je vlastnické právo nabyto,

21. přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání nájemci podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku.

Evidováním majetku v majetku poplatníka se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního právního předpisu²⁰⁾ a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení dokladu, který bude mít obdobné náležitosti jako účetní doklad.

5. Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u

22. letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu,⁷⁸⁾

23. hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32.30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů s výjimkou antén, které jsou využívány při provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb na základě povolení nebo pověření podle zvláštního právního předpisu⁷⁹⁾), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek), 36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené),

24. hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období,

25. hmotného majetku nabytého darováním,

26. technického zhodnocení (§ 33), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání a s výjimkou technického zhodnocení souboru movitých věcí, a to zařazením movitých věcí do souboru, které jsou pro účely zákona hmotným majetkem,

27. hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu,

28. hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),

29. hmotného majetku, jehož vstupní cena je stanovena podle § 29 odst. 1 písm. f), s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce, v němž byl hmotný majetek,²⁰⁾ který není pro účely tohoto zákona vymezen jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3), zaevidován v majetku poplatníka.

6. Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až d) zaniká, pokud došlo do 36 měsíců následujících po konci zdaňovacího období, za které byly odpočet nebo jeho část uplatněny, k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva^29c) na věřitele nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm. e), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l) nebo tento najatý majetek dále pronajme. Při uplatnění odpočtu na jednotlivé samostatné movité věci zařazené do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se splnění podmínek podle tohoto odstavce posuzuje odděleně za každou samostatnou movitou věc. Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva nebo postupuje-li poplatník podle § 23a a 23c.

7. Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu).

8. Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. Jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle § 7 odst. 11, může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve.

9. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.^9b)

10. Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.^19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.^9c)

11. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti.

12. Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. d) mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou.⁷⁾ Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů. U poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.

§ 36

Zvláštní sazba daně

1. Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3), činí

30. 25 %, a to

28. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2 a 6, s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. d),

29. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5], s výjimkou uvedenou v písmenu c),

31. 15 %, a to

30. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, s výjimkou příjmu uvedeného v bodě 5 tohoto písmene; přičemž příjem z vypořádacího podílu nebo z podílu na likvidačním zůstatku se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

31. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,^34c) sníženého o cenu pořízení²⁰⁾ podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

32. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo fondu vytvořeného ze zisku,

33. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

34. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,

32. 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

2. Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí

33. 15 %, a to

35. z dividendového příjmu či úrokového příjmu z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b)svýjimkou úrokových příjmů z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. c) bodu 1,

36. z podílu na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným, z účasti komanditisty na komanditní společnosti,

37. z podílu na zisku a obdobného plnění z členství v družstvu,

38. z podílu na zisku tichého společníka,

39. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

40. z podílu na likvidačním zůstatku společníka v akciové společnosti nebo ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, s výjimkou uvedenou v písmenu c), sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

41. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu plynoucích poplatníkovi uvedenému v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladu pojišťovny^34b) u banky,

42. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,^34c)sníženého o cenu pořízení²⁰⁾ podílového listu, je-li plátci poplatníkem prokázána,

43. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku; přitom pro tento příjem vždy platí, že se základní kapitál snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku,

44. ze ziskupřevedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy,

45. z rozdílu, o který vyrovnání mimo stojícímu společníkovi převyšuje poměrnou část převedeného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy připadajícího na jednu akcii nebo podíl na zisku.

Za podíly na zisku se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva. Za dividendové příjmy nebo podíly na zisku se nepovažuje zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku.

34. 20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to

46. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního právního předpisu¹²⁾ [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),

47. z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže a nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)],

35. 15 %, a to

48. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,^35c)z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)],

49. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 7 a z plnění ze soukromého životního pojištění, sníženého podle § 8 odst. 8, s výjimkou uvedenou v písmenu d),

50. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu,¹³⁾ a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů,

51. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4,

36. 25 % z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8 odst. 7 a 8,

37. 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8).

3. Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

4. U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro zvláštní sazbu daně příjem snížený o poměrnou část příjmů

38. podléhajících zvláštní sazbě daně a sazbě daně podle § 21 odst. 3,

39. z úroků z hypotečních zástavních listů,^4d)

40. z úrokových příjmů plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

41. připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu¹⁶⁾ ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividendových příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.

((5) U dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bodu 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9 plynoucích od obchodní společnosti, s výjimkou investičního fondu, nebo od družstva, které mají nejméně 20 % podíl na vlastním kapitálu jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně snižuje o poměrnou část níže vymezených příjmů zúčtovaných ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, pokud plynou z nejméně 20 % účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, a to

42. dividendového příjmu, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu, příjmu mimo stojícího společníka plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u zisku převáděného na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, u příjmu ze snížení základního kapitálu uvedeného v odstavci 1 písm. b) bod 3 a odstavci 2 písm. a) bodu 9,

43. rozdílu, o který zisk převedený na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy převyšuje vyrovnání mimo stojícím společníkům.

Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Výše podílu na vlastním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení příjmu vymezeného v písmenu a) a k datu převodu zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů vymezených v písmenech a) a b).)

(5) Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmu mimo stojícího společníka, který není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly výše uvedené příjmy zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň.

(6)Plynou-li

44. úrokové příjmy z dluhopisu,^35a) ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,^35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,^35d)poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu a veřejné obchodní společnosti, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost; přitom u společníka veřejné obchodní společnosti nebo u komplementáře komanditní společnosti se započte na celkovou daňovou povinnost sražená daň připadající na něj, určená ve stejném poměru, v jakém je na něj rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem,^9c) a u komanditní společnosti se započte sražená daň snížená o část připadající na komplementáře. Daň sraženou z úrokových příjmů po rozhodném dni fúze nebo rozdělení společnosti (družstva) si započte na celkovou daňovou povinnost nástupnická společnost (družstvo). Po převodu jmění společnosti na společníka⁷⁰⁾ si sraženou daň započte na celkovou daňovou povinnost poplatník, na kterého bylo jmění převedeno,

45. příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost.

Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi vznikla daňová povinnost ve výši nula nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, vznikne ve výši daňové povinnosti, kterou nelze započíst, přeplatek.^35e)Do celkové daňové povinnosti se pro účely zápočtu nebo vzniku přeplatku nezahrnuje daň připadající na samostatný základ daně podle § 8 odst. 5, § 10 odst. 8 a § 20b.

§ 38d

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

1. Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,⁷⁰⁾ na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.²⁰⁾

2. U dividendových příjmů plynoucích z účasti v akciové společnosti, s výjimkou dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií, a u podílů na zisku uvedených v § 36, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku. U dividendových příjmů plynoucích ze zaknihovaných akcií je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla valná hromada nebo členská schůze o rozdělení zisku.Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bod 3 a odst. 2 písm. a) bod 9. U příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 4 a 5 a odst. 2 písm. a) bodu 10 a 11 mimo stojícímu společníkovi nebo u zisku převáděného řídící osobě podle smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy je plátce daně povinen srazit daň při jeho výplatě, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být převod zisku v souladu se smlouvou o převodu zisku nebo ovládací smlouvou proveden. U dividendových příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodla investiční společnost o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy, pokud její poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem,⁷⁰⁾ je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.

3. Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. U úroků a u rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7), které jsou považovány za podíly na zisku podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3, je plátce daně povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je plátce povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu^28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Tuto skutečnost týkající se pouze zahraničních subjektů je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud místně příslušný správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.

4. Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených

46. v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 4, podepíše-li poplatník za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 6),

47. v § 36 odst. 6.

5. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Toto se nevztahuje na případy uvedené v § 19 odst. 4 větě druhé.

6. Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.

7. Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně plátci ”Potvrzení o sražení daně”. O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i kopie výpisu z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka.

8. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.

9. Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který daňový subjekt předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodní firmě, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně^39d)prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně^39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku^35e) uplatněného v daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdrží-li daňový subjekt potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního zákona^35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně daňového subjektu.

10. Společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku^35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení podle odstavce 9. Poplatník nebo jeho právní nástupce vzniklý po fúzi nebo po rozdělení společnosti (družstva) doloží oprávněnost nároku na zápočet sražené daně připadající na jeho celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku^35e) uplatněného v daňovém přiznání kopií potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 7 nebo kopií seznamu potvrzení vydaných plátcem zúčastněné společnosti podle odstavce 9. Obdobně doloží oprávněnost nároku poplatník nebo jeho právní nástupce na zápočet sražené daně po rozhodném dni převodu jmění na společníka kopií potvrzení (seznamu potvrzení) vydaných plátcem na společnost zaniklou bez provedení likvidace.

11. Pro účely tohoto zákona má organizační složka státu^39f) stejné právní postavení jako plátce daně.

§ 38n

Daňová ztráta

1. Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů).

2. Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b). Daňová ztráta se vyměřuje. Při snižování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při zvyšování daňové povinnosti. Při zvyšování daňové ztráty se postupuje obdobně jako při snižování daňové povinnosti. Daňová ztráta se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

3. Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.

§ 38r

1. Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, běží lhůty pro vyměření^39c) po dobu 15 let od konce kalendářního roku, v němž byl poprvé uplatněn nárok na slevu na dani.

2. Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření^39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond(.),a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku, fúzi nebo rozdělení společností, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23a odst. 7 nebo § 23c odst. 9.

3. Lhůty pro doměření daně^39c) z důvodů nesplnění podmínek pro uplatnění nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku jako výdaje počínají běžet od konce kalendářního roku, v němž bylo možno poprvé ověřit splnění těchto zákonných podmínek.

Čl. II

Přechodná ustanovení

Převzetí daňové ztráty podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění tohoto zákona, lze provést poprvé u daňových ztrát vyměřených za zdaňovací období, ve kterém vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

	Navrhovaný předpis ČR			Odpovídající předpis ES
Usta- novení (část,§,odst., písm. a pod.)	Obsah	Celex č.	Ustano- vení (čl., písm., bod, odst., apod)	Obsah	Hodno-cení slučitel-nosti	Poznámka
§ 4 odst. 1 písm. r)	Od daně jsou osvobozeny r) příjmy ”(...)” z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů, fúzi nebo rozdělení společností, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b odst. 6 nebo § 23c odst. 9 .	390L0434	čl. 8 odst. 1, 2	1. Přidělení cenných papírů představujících základní kapitál přijímající nebo nabývající společnosti společníku převádějící nebo nabyté společnosti výměnou za jeho cenné papíry představující základní kapitál druhé společnosti při fúzi, rozdělení nebo výměně akcií nesmí mít samo o sobě za následek zdanění příjmů, zisků nebo kapitálových zisků tohoto společníka. 2. Členské země podmíní uplatňování odstavce 1 tím, že společník nepřičte obdrženým cenným papírům pro daňové účely vyšší hodnotu, než byla hodnota vyměněných cenných papírů bezprostředně před fúzí, rozdělením nebo výměnou. Uplatňování odstavce 1 není překážkou tomu, aby členské státům zdaňovaly zisky plynoucích z následného převodu obdržených cenných papírů stejným způsobem, jakým by byl zdaněn zisk z převodu cenných papírů existujících před nabytím. V tomto odstavci znamená výraz ”hodnota pro daňové účely” částku, na jejímž základě by byl vypočítán zisk nebo ztráta pro účely zdanění příjmu, zisku nebo kapitálových zisků společníka společnosti.	PL
§ 4 odst .1 písm. w)	Od daně jsou osvobozeny w) příjmy z prodeje cenných papírů ”(...)” přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců. ”(...)” se doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenných papírů nepřerušuje, ”(...)” ; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi nebo rozdělení společností, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b odst. 6 nebo § 23c odst. 9,	390L0434	čl. 8 odst. 1, 2	viz předchozí bod	PL

§ 19 odst. 1	na konci se tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena zb), zc), zd), ze) a zf), která znějí:
	zb) dividendy a podíly na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,	390L0435	čl. 4 odst. 1	Obdrží-li mateřská společnost z důvodu svého podílu na dceřiné společnosti zisk rozdělený jinak než při likvidaci dceřiné společnosti, stát mateřské společnosti: - tento zisk nezdaní, nebo - jej zdaní, přičemž umožní mateřské společnosti odečíst od daně příslušnou část korporační daně vyměřené dceřiné společnosti, která se vztahuje k těmto ziskům, popřípadě daň sraženou státem, jehož daňovým rezidentem je dceřiná společnost, podle odchylek stanovených v článku 5, maximálně do výše odpovídající vnitrostátní daně	PL
	zc) příjmy mateřské společnosti, která je společností s ručením omezeným nebo akciovou společností, při snížení základního kapitálu dceřiné společnosti, a to nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku,			není v rozporu s právem ES
	zd) zisk převáděný řídící nebo ovládající osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, jedná-li se o příjmy plynoucí od dceřiné společnosti mateřské společnosti,			není v rozporu s právem ES
	ze) příjem mimo stojícího společníka z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, pokud je tento mimo stojící společník mateřskou společností ve vztahu k ovládané nebo řízené osobě,			není v rozporu s právem ES
	zf) příjmy z dividend a podílů na zisku u mateřské společnosti, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, plynoucí od dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie.”.	390L0435	čl. 5 odst. 1	Zisk rozdělovaný dceřinou společností mateřské společnosti bude osvobozen od srážkové daně, pokud mateřská společnost drží alespoň 25% podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti.	PL
§ 19 odst. 3 a 4	(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí společností se sídlem v jiném členském státě Evropské unie společnost, která není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má některou z forem uvedených v právních předpisech Evropských společenství,87)které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v dálkově přístupném informačním systému, a podle daňových zákonů členského státu Evropské unie je považována za společnost mající pro daňové účely sídlo v tomto státě a podle podmínek smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se třetím státem se považuje za společnost se sídlem na území Evropské unie, a podléhá některé z daní uvedených v právních předpisech Evropských společenství,87) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v dálkově přístupném informačním systému . Za společnost podléhající těmto daním se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně, mateřskou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo společnost se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a která má nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25 % podíl na základním kapitálu jiné společnosti, dceřinou společností obchodní společnost, která je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, nebo společnost se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, na jejímž základním kapitálu má mateřská společnost nejméně po dobu 24 měsíců nepřetržitě alespoň 25 % podíl, třetím státem stát, který není členským státem Evropské unie.	390L0435	čl. 2	Pro účely této směrnice se ”společností členského státu” rozumí každá společnost, která: má jednu z forem uvedených v příloze této směrnice, b) podle daňového práva některého z členských států je považována daňového rezidenta tohoto státu a podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s třetím státem není považována za daňového rezidenta mimo Společenství, c) podléhá navíc jedné z následujících daní bez možnosti volby nebo bez toho, aby byla osvobozena: vennootschapsbelasting/impôt des sociétés v Belgii, selskabsskat v Dánsku, Körperschaftsteuer v Nìmecku, φόρος εισοδήματος νομικών προσώπων κερδοσκοπικού χαρακτήρα v Øecku, impuesto sobre sociedades ve Španìlsku, impôt sur les sociétés ve Francii, corporation tax v Irsku, imposta sul redditto delle persone giuridiche v Itálii, impôt sur le revenu des collectivités v Lucembursku, vennootschapsbelasting v Nizozemsku, imposto sobre o rendimento das pessoas colectivas v Portugalsku, corporation tax ve Spojeném království, nebo jakékoli jiné dani, která některou z těchto daní v budoucnu nahradí.	PL
	(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. zb) až zf) lze uplatnit při splnění 25% podílu na základním kapitálu i když nebude ještě splněna doba 24 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3. Nebude-li splněna minimální výše podílu 25% na základním kapitálu nepřetržitě po dobu 24 měsíců, posuzuje se uplatněné osvobození od daně podle odstavce 1 písm. zb) až zf) jako nesplnění daňové povinnosti poplatníka ve zdaňovacím období, za které bylo osvobození od daně uplatněno.	390L0435 61994J0283	čl. 3 + rozsudek ECJ ve věci Denkavit Rs	1. Pro účely použití této směrnice se: a) postavení mateřské společnosti přiznává přinejmenším každé společnosti členského státu, která splňuje podmínky stanovené v článku 2, a která drží na základním kapitálu některé společnosti jiného členského státu, splňující stejné podmínky, podíl nejméně 25%, b) ”dceřinou společností” rozumí společnost, na jejímž základním kapitálu je držen podíl uvedený v písmenu a). 2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy: dvoustrannou dohodou nahradit podmínku podílu na základním kapitálu podmínkou držení hlasovacích práv, neuplatňovat tuto směrnici na ty své společnosti, které nebudou držet bez přerušení po dobu nejméně dvou let podíl opravňující je k přiznání postavení mateřské společnosti, nebo na ty své společnosti, v nichž společnost jiného členského státu nedrží takový podíl bez přerušení po dobu nejméně dvou let.	PL
§ 23a	Převod podniku nebo jeho samostatné části na společnost
	(1) Převodem podniku nebo jeho samostatné části na společnost (dále jen „převod podniku nebo jeho samostatné části“) se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém společnost převádí, bez toho, aby zanikla (dále jen ”převádějící společnost”), podnik nebo jeho část, která představuje samostatný organizační a funkční celek sloužící k provozování jednoho nebo více předmětů podnikání (dále jen”podnik nebo jeho samostatná část”), na jinou společnost (dále jen ”přijímající společnost”) tak, že za převedený podnik nebo jeho samostatnou část získá převádějící společnost podíl v přijímající společnosti.	390L0434	čl. 2 písm. c), i)	”převodem ”majetku” rozumí operace, při které společnost, aniž by byla zrušena, převede veškeré nebo jednu nebo více oblastí své činnosti do jiné společnosti výměnou za cenné papíry představující základní kapitál společnosti přijímající převáděnou činnost, i) ”oblastí činnosti” rozumí veškerá aktiva a pasiva části společnosti, jež z organizačního hlediska představuje samostatný podnik, tj. jednotku schopnou provozu vlastními prostředky.	PL
	(2) Nabývací cenou podílu v přijímající společnosti je cena převedeného podniku nebo jeho samostatné části, jak byl oceněn pro nepeněžitý vklad podle zvláštního právního předpisu70), v ostatních případech cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisů.1a)			není v rozporu s právem ES
	(3) Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící společnosti z důvodu převodu podniku nebo jeho samostatné části se nezahrnují do základu daně.	390L0434	čl. 9	Ustanovení článků 4, 5 a 6 platí pro převody majetku.	PL
	(4) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém převádějící společností u převedeného hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona.	390L0434	čl. 9	viz předchozí bod	PL
	(5) Přijímající společnost nebo přijímající společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky je oprávněna převzít rezervy a opravné položky související s převedeným podnikem nebo s jeho samostatnou částí, vytvořené převádějící společností podle zvláštního právního předpisu22a) za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil, převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící společnosti, která souvisí s převedeným podnikem nebo jeho samostatnou částí a dosud nebyla uplatněna jako položka snižující základ daně převádějící společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta převádějící společnosti vyměřena. Neprokáže-li poplatník, jaká část daňové ztráty se vztahuje k převedenému podniku nebo k jeho samostatné části, správce daně může považovat za daňovou ztrátu převádějící společnosti související s převedeným podnikem nebo s jeho samostatnou částí část celkové dosud neuplatněné daňové ztráty před provedením převodu, která se určí podle poměru účetní hodnoty převedeného majetku snížené o závazky převedené převádějící společností při převodu podniku a účetní hodnoty veškerého majetku snížené o veškeré závazky převádějící společnosti před provedením převodu v době převodu. převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k převedenému podniku nebo jeho samostatné části, na něž vznikl nárok převádějící společnosti v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny převádějící společností, za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil.	390L0434	čl. 9	viz předchozí bod	PL
	(6) Je-li převádějící společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a přijímající společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, odstavce 2 až 5 se nepoužijí na převedený podnik nebo jeho samostatnou část, který je součástí stálé provozovny na území jiného státu, který je členským státem Evropské unie. Převádějící společnost je však oprávněna započíst si na část daňové povinnosti vzniklé z důvodu převodu podniku nebo jeho samostatné části daň, kterou by byl vybral tento jiný stát, který je členským státem Evropské unie v důsledku převodu podniku nebo jeho samostatné části, ale nestalo se tak z důvodu použití příslušného předpisu Evropských společenství,88) nejvýše však do výše částky daně z příjmů vzniklé v důsledku převodu podniku nebo jeho samostatné části.	390L0434	čl. 10 odst. 2	V případech, kdy členský stát převádějící společnosti uplatňuje systém zdanění celosvětových zisků, má tento členský stát právo odchylně od odstavce 1 zdanit jakékoliv zisky nebo kapitálové zisky stálé provozovny plynoucí z fúze, rozdělení nebo převodu majetku, avšak za podmínky, že na daních, které by, nebýt této směrnice, byly vyměřeny ze zisků nebo kapitálových zisků v členském státě, v níž se tato stálá provozovna nachází, poskytne úlevu stejným způsobem a o stejnou částku, jako by tato daň byla skutečně vyměřena a zaplacena.	PL
	Ustanovení odstavců 2 až 6 se použijí, pokud převádějící společnost i přijímající společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, převádějící společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a přijímající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a převedený majetek a závazky nejsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné mimo území České republiky, nebo převádějící společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, a přijímající společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a převedený majetek a závazky jsou po převodu součástí stálé provozovny přijímající společnosti umístěné na území České republiky.	390L0434	čl. 4 odst 1, čl. 10 odst. 1	čl. 4 odst. 1: viz § 23c odst 5 čl. 10 odst. 1: Zahrnují-li aktiva převedená při fúzi, rozdělení nebo převodu majetku stálou provozovnu převádějící společnosti, jež se nachází na území jiného členského státu než převádějící společnost, vzdá se tento jiný stát práva na zdanění této stálé provozovny. Stát převádějící společnosti však může do zdanitelného příjmu této společnosti zahrnout ty ztráty takové stálé provozovny, které mohly být dříve odečteny od zdanitelných příjmů společnosti v tomto státě a dosud nebyly vyrovnány. Stát, v němž se taková stálá provozovna nachází, a stát přijímající společnosti uplatní vůči takovému převodu ustanovení této směrnice tak, jako by první z těchto států byl státem převádějící společnosti.	PL
	Společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie se rozumí společnost, která: má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství,88) které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v dálkově přístupném informačním systému, a není poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem, a podléhá některé z daní uvedených v právních předpisech Evropských společenství,88) které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Seznam těchto daní  zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v dálkově přístupném informačním systému.	390L0434	čl. 3	Pro účely této směrnice se ”společností z členského státu” rozumí každá společnost, která: a) má jednu z forem uvedených v příloze této směrnice, b) podle daňového práva některého z členských států je pro daňové účely považována daňového rezidenta tohoto státu a podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s třetí zemí není pro daňové účely považována za daňového rezidenta mimo Společenství, c) podléhá navíc bez možnosti volby nebo osvobození jedné z následujících daní: vennootschapsbelasting/impôt des sociétés v Belgii, selskabsskat v Dánsku, Körperschaftsteuer v Německu, φόρος εισοδήματος νομικών προσώπων κερδοσκοπικού χαρακτήρα v Ψecku, impuesto sobre sociedades ve Španělsku, impôt sur les sociétés ve Francii, corporation tax v Irsku, imposta sul redditto delle persone giuridiche v Itálii, impôt sur le revenu des collectivités v Lucembursku, vennootschapsbelasting v Nizozemsku, imposto sobre o rendimento das pessoas colectivas v Portugalsku, corporation tax ve Spojeném království, nebo jakékoli jiné dani, která některou z těchto daní v budoucnu nahradí.	PL
§ 23b	Výměna podílů
	(1) Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém jedna společnost (dále jen ”nabývající společnost”) získá podíl v jiné společnosti (dále jen ”nabytá společnost”) v rozsahu, který představuje většinu hlasovacích práv nabyté společnosti, a to tak, že poskytne společníkům nabyté společnosti za podíl v nabyté společnosti podíl v nabývající společnosti s případným doplatkem na dorovnání. Většinou hlasovacích práv se rozumí více než 50% všech hlasovacích práv. Nabytí podílu v nabyté společnosti provedené nabývající společností prostřednictvím obchodníka s cennými papíry89) nebo osoby s obdobným postavením v zahraničíse posuzuje jako jedna transakce, a to za předpokladu, že je realizována v rámci 6 měsíčního období.	390L0434	čl. 2 písm. d)	”výměnou akcií” rozumí operace, při které společnost získá podíl na základním kapitálu jiné společnosti tím, že získá většinu hlasovacích práv v této společnosti, přičemž společníků této jiné společnosti jsou výměnou za jejich cenné papíry vydány cenné papíry první společnosti a případně vyplacena hotovost nepřesahující 10 % jmenovité hodnoty nebo, pokud jmenovitá hodnota neexistuje, účetní hodnoty cenných papírů vydaných výměnou,	PL
	(2) Doplatkem na dorovnání se pro účely tohoto zákona rozumí platba poskytnutá majitelům podílu v nabyté společnosti k podílu v nabývající společnosti, jež nesmí přesáhnout 10% jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající společnosti, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající společnosti, 10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající společnosti.	390L0434	čl. 2 písm. d)	viz předchozí bod	PL
	(3) Nabývací cenou podílu v nabývající společnosti je u společníka nabyté společnosti hodnota, jakou měl podíl v nabyté společnosti pro účely tohoto zákona v době výměny. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající společnosti, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.			není v rozporu s právem ES
	(4) Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka nabyté společnosti z důvodu převodu podílu v nabyté společnosti se nezahrnují při výměně podílů do základu daně s výjimkou doplatku na dorovnání, který se do základu daně zahrnuje.	390L0434	čl. 8 odst. 1	viz § 4 odst. 1 písm. r)	PL
	(5) Nabývací cena podílu v nabyté společnosti se u nabývající společnosti stanoví jako jejich reálná hodnota podle zvláštního právního předpisu.90)			není v rozporu s právem ES
	(6) Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající společnost i nabytá společnost jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník nabyté společnosti je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale držel podíl v nabyté společnosti a drží podíl v nabývající společnosti prostřednictvím stálé provozovny, umístěné na území České republiky.	390L0434	čl. 10 odst. 1, čl. 4 odst. 1	viz § 23a odst. 2, § 23c odst. 5	PL
§ 23c	Fúze a rozdělení společností
	Fúzí společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém veškerý majetek a závazky jedné nebo více společností, která zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen ”zanikající společnost”), přechází na jinou existující společnost (dále jen ”nástupnická existující společnost”), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnické existující společnosti s případným doplatkem na dorovnání, veškerý majetek a závazky dvou nebo více zanikajících společností přechází na nově vzniklou společnost (dále jen „nástupnická založená společnost”), kterou tyto zanikající společnosti založily, přičemž společníci zanikajících společností nabudou podíl v nástupnické založené společnosti s případným doplatkem na dorovnání, veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na jinou společnost, která je jediným společníkem zanikající společnosti (dále jen „nástupnická společnost, která je jediným společníkem”).	390L0434	čl. 2 písm. a)	a) ”fúzí” rozumí operace, při které: jedna nebo více společností, jež se ruší bez likvidace, převedou veškerá svá aktiva a pasiva na jinou existující společnost, přičemž jejich společníkům jsou výměnou vydány cenné papíry představující základní kapitál této jiné společnosti a případně vyplacena hotovost nepřesahující 10 % jmenovité hodnoty nebo, pokud jmenovitá hodnota neexistuje, účetní hodnoty těchto cenných papírů, dvě nebo více společností, jež se ruší bez likvidace, převedou veškerá svá aktiva a pasiva na společnost, kterou vytvoří, přičemž jejich společníkům jsou výměnou vydány cenné papíry představující základní kapitál této nové společnosti a případně vyplacena hotovost nepřesahující 10 % jmenovité hodnoty nebo, pokud jmenovitá hodnota neexistuje, účetní hodnoty těchto cenných papírů, společnost, jež se ruší bez likvidace, převede veškerá svá aktiva a pasiva na společnost, jež vlastní veškeré cenné papíry představující její základní kapitál,	PL
	(2) Rozdělením společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na dvě nebo více existující nebo nově vzniklé společnosti (dále jen „nástupnické společnosti při rozdělení”), přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnických společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.	390L0434	čl. 2 písm. b)	b) ”rozdělením” rozumí operace, při které společnost, jež se ruší bez likvidace, převede veškerá svá aktiva a pasiva na dvě nebo více existující společnosti, přičemž jejím společníkům jsou poměrným dílem vydány cenné papíry představující základní kapitál společností přijímajících tato aktiva a pasiva a případně vyplacena hotovost nepřesahující 10 % jmenovité hodnoty nebo, pokud jmenovitá hodnota neexistuje, účetní hodnoty těchto cenných papírů,	PL
	(3) Pro výši doplatku na dorovnání platí obdobně ustanovení § 23b odst. 2.	390L0434	čl. 2 písm. a), b)	viz § 23c odst. 1, 2	PL
	(4) Příjmy (výnosy) nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení společnosti vzniklé z důvodu fúze nebo rozdělení společností se nezahrnují do základu daně.	390L0434	čl. 4 odst. 1	Fúze ani rozdělení nesmí mít za následek zdanění kapitálových zisků vypočtených podle rozdílu mezi skutečnou hodnotou převedených aktiv a pasiv a jejich hodnotou pro daňové účely. Následujícími výrazy se rozumí: - hodnotou pro daňové účely: hodnota, na jejímž základě by byl vypočítán zisk nebo ztráta pro účely zdanění příjmů, zisků nebo kapitálový zisků převádějící společnosti, pokud by taková aktiva nebo pasiva byla prodána současně s fúzí nebo rozdělením, ale nezávisle na této operaci, - převedenými aktivy a pasivy: aktiva a pasiva převádějící společnosti, která jsou v důsledku fúze nebo rozdělení fakticky spojena se  stálou provozovnou přijímající společnosti v členském státě převádějící společnosti a podílejí se na vytváření hospodářského výsledku, jež je brán v úvahu pro daňové účely.	PL
	(5) Příjmy (výnosy) společníka zanikající společnosti vzniklé při fúzi nebo rozdělení společností z důvodu  zániku podílu v zanikající společnosti se nezahrnují do základu daně s výjimkou doplatku na dorovnání, který se do základu daně zahrnuje. Ustanovení tohoto odstavce se použije pokud zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie a společník zanikající společnosti je poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, nebo není poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, ale držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na území České republiky.	390L0434	čl. 8 odst. 1	viz § 4 odst. 1 písm. r)	PL
	(6) Nabývací cenou podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení získaného při fúzi nebo rozdělení společnostíje u společníka zanikající společnosti hodnota, jakou měl podíl v zanikající společnosti pro účely tohoto zákona k rozhodnému dni fúze nebo rozdělení. Stejným způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení, který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v § 2.			není v rozporu s právem ES
	(7) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky pokračuje v odpisování započatém zanikající společností u hmotného majetku, jež přešel v důsledku fúze nebo rozdělení společností, a který lze odpisovat podle tohoto zákona.	390L0434	čl. 4 odst. 2, 3	2. Členské státy podmíní uplatňování odstavce 1 tím, že přijímající společnost vypočítá všechny nové odpisy a zisky nebo ztráty vztahující se k převedeným aktivům a pasivům podle pravidel, jimž by podléhala převádějící společnost nebo společnosti, kdyby k fúzi nebo rozdělení nedošlo. 3. Má-li přijímající společnost podle zákonodárství členského státu převádějící společnosti nárok na výpočet nových odpisů a zisků nebo ztrát vztahujících se k převedeným aktivům a pasivům na jiném základě, než jak je uvedeno v odstavci 2, neuplatní se odstavec 1 ve vztahu k aktivům a pasivům, vůči nimž přijímající společnost tuto možnost využila.	PL
	(8) Nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České republiky, je oprávněna převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností podle zvláštního právního předpisu22a) za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze nebo rozdělení společností neuskutečnily, převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společnosti, která dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do sedmi zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta zanikající společnosti vyměřena, převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající společnosti, v souladu s § 34 odst. 3 a násl., a které dosud nebyly uplatněny zanikající společností za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze nebo rozdělení společností neuskutečnily.	390L0434	čl. 5, čl. 6	Článek 5 Členské země přijmou opatření nezbytná k tomu, aby v případech, kdy jsou opravné položky nebo rezervy řádně vytvořené převádějící společností částečně nebo plně osvobozeny od daně a nepocházejí ze stálé provozovny v zahraničí, mohly být tyto opravné položky a rezervy převedeny se stejným osvobozením od daně na stálou provozovnu přijímající společnosti, jež se nachází v členském státě převádějící společnosti s tím, že přijímající společnost převezme práva a závazky převádějící společnosti. Článek 6 Do té míry, do jaké daný členský stát uplatňuje předpisy umožňující přijímající společnosti převzít ty ztráty převádějící společnosti, jež zatím nebyly vyčerpány pro daňové účely, jsou-li operace uvedené v článku 1 prováděny mezi společnostmi z členského státu převádějící společnosti, rozšíří tento stát tyto předpisy tak, aby pokrývaly též převzetí takových ztrát stálými provozovnami přijímající společnosti nacházejícími se na jeho území.	PL
	(9) Ustanovení odstavců 3 až 8 se použije pokud zanikající společnost i nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v § 17 odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo zanikající společnost je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou existující společnost, nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze nebo rozdělení společností, nejsou součástí stále provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení mimo území České republiky, nebo zanikající společnost je poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnická společnost při rozdělení je společností, která je daňovým rezidentem v jiném členském státu Evropské unie, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající společnosti na nástupnickou založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným společníkem nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze nebo rozdělení společností, jsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem nebo nástupnické společnosti při rozdělení umístěné na území České republiky.	390L0434	čl. 10 odst. 1, čl. 4 odst. 1	viz § 23a odst. 2, § 23c odst. 5	PL
§ 23d	Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v § 23a, 23b nebo 23c, oznámí před převodem podniku nebo jeho samostatné části, výměnou podílů, fúzí nebo rozdělením společností svému místně příslušnému správci daně, že bude postupovat podle § 23a, 23b nebo 23c.			není v rozporu s právem ES
	Ustanovení § 23a až 23c nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z hlavních důvodů převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze nebo rozdělení společností je snížení nebo vyhnutí se daňové povinnosti, zejména je-li zjevné, že pro převod podniku nebo jeho samostatné části, výměnu podílů, fúzi nebo rozdělení společností neexistují řádné ekonomické důvody jako restrukturalizace nebo zvyšování efektivity činnosti společností, které se převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze nebo rozdělení společností účastní.	390L0434	čl. 11 odst. 1	1. Členský stát může odmítnout uplatňovat veškerá ustanovení hlav II, III a IV nebo jejich část, nebo odepřít veškeré výhody z nich plynoucí, je-li zjevné, že a) fúze, rozdělení, převod majetku nebo výměna akcií mají za hlavní cíl nebo jeden z hlavních cílů daňový únik či vyhnutí se dani; skutečnost, že některá z operací uvedených v článku 1 není prováděna z řádných hospodářských důvodů, např. restrukturalizace nebo racionalizace činnosti společností účastnících se této operace, může vést k předpokladu, že tato operace má za hlavní cíl nebo jeden z hlavních cílů daňový únik či vyhnutí se dani, b) je-li výsledkem fúze, rozdělení, převod majetku nebo výměny akcií společnost, ať už se takové operace účastní nebo ne, která dále nesplňuje podmínky požadované pro zastoupení zaměstnanců v orgánech společnosti podle ujednání platných před takovou operací.	PL
	(3) Je-li při převodu podniku nebo jeho samostatné části přijímající společností nebo při fúzi nebo rozdělení společností zanikající společností nebo nástupnickou existující společností, nástupnickou založenou společností, nástupnickou společností, která je jediným společníkem nebo nástupnickou společností při rozdělení společnost, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu podniku nebo jeho samostatné části nebo rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost, má se za to, že neexistují řádné ekonomické důvody pro operaci, neprokáže-li některý z dotčených poplatníků opak.	390L0434	čl. 11 odst. 1	viz předchozí bod	PL
	(4) Při nedodržení podmínek stanovených v § 23a až 23c se základ daně stanovený s využitím § 23a až 23c posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem.”.	390L0434	čl. 11 odst. 1	viz předchozí bod	PL
§ 24 odst. 7	Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje ”(...)”. Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije v případech uvedených v § 23a až 23c, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23a odst. 7, § 23b odst. 6 nebo § 23c odst. 9.			není v rozporu s právem ES
§ 25 odst. 1	Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména… na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje písmeno zh), které zní ”zh) výdaje (náklady) mateřské společnosti spojené s držbou podílu v dceřiné společnosti, přitom úroky z úvěrů a půjček zaúčtované v období 6 měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s tímto nabytím podílu, pokud poplatník neprokáže, že tento úvěr nebo půjčka nesouvisí s nabytím tohoto podílu.”.	390L0435	čl. 4 odst. 2	Každý členský stát si nicméně ponechá možnost stanovit, že náklady vztahující se k držbě podílu na dceřiné společnosti a ztráty vyplývající z rozdělování jejích zisků nelze odečíst od zdanitelných příjmů mateřské společnosti. Jsou-li v takovém případě výdaje na řízení vztahující se k podílu pevně stanoveny paušální sazbou, nesmí stanovená částka přesáhnout 5% ze zisku rozdělovaného dceřinou společností.	PL
§ 30 odst. 12	V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje… za písmenem l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: ”m) poplatník v případech uvedených v § 23a odst. 4 a 23c odst. 7.”.			není v rozporu s právem ES
§ 34 odst. 6	Nárok na odpočet nezaniká, dojde-li ke zrušení nebo zániku bez likvidace obchodní společnosti nebo družstva nebo postupuje-li poplatník podle § 23a a 23c.			není v rozporu s právem ES
§ 36 odst. 5	Základ daně pro zvláštní sazbu daně u příjmu mimo stojícího společníka, který není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě, plynoucího z vyrovnání na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy od řídící nebo ovládající osoby, která není mateřskou společností ve vztahu k řízené nebo ovládané osobě se snižuje o zisk převáděný na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy zaúčtovaný do výnosů řídící nebo ovládající společnosti nebo jeho poměrnou část. Poměrná část převáděného zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy se stanoví v poměru účastí jednotlivých mimo stojících společníků na řízené nebo ovládané společnosti, přitom se nepřihlíží k účasti řídící nebo ovládající společnosti na řízené nebo ovládané společnosti. Pokud byly výše uvedené příjmy zaúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro zvláštní sazbu daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň.			není v rozporu s právem ES
§ 38d odst. 5	Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Toto se nevztahuje na případy uvedené v § 19 odst. 4 větě druhé.			není v rozporu s právem ES
§ 38n odst. 2	Při správě daňové ztráty se postupuje obdobně jako při správě daňové povinnosti, avšak daňová ztráta vzniklá a vyměřená poplatníkovi zaniklému bez provedení likvidace nepřechází na jeho právního nástupce s výjimkami uvedenými v § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b).			není v rozporu s právem ES
§ 38r odst. 2	Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro vyměření39c) jak pro zdaňovací období, v němž daňová ztráta vznikla, tak i pro všechna zdaňovací období, za která lze tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro vyměření za poslední zdaňovací období, za které lze daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Obdobně se postupuje při uplatnění daňové ztráty (§ 38n odst. 1) při převedení podílového fondu do jiné investiční společnosti nebo při přeměně investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace na otevřený podílový fond(.), a dále při uplatnění ztráty po převodu podniku , fúzi nebo rozdělení společností, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23a odst. 7 nebo § 23c odst. 9.			není v rozporu s právem ES
Přechodná ustanovení	Převzetí daňové ztráty podle § 23a odst. 5 písm. b) a § 23c odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění tohoto zákona, lze provést poprvé u daňových ztrát vyměřených za zdaňovací období, ve kterém vstoupí smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.			není v rozporu s právem ES
Účinnost	Tento zákon nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.			není v rozporu s právem ES

Číslo předpisu ES (kód celex)	Název předpisu ES
390L0434	Směrnice Rady č. 90/434/EHS z 23. července 1990 o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů
390L0435	Směrnice Rady č. 90/435/EHS z 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřinných společností z různých členských států
61994J0283	Rohodnutí Evropského soudního dvora ve věci Denkavit ze dne 17. 10. 1996 č. Rs C 283/94

Název: PL – plná slučitelnost Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Předkladatel: PS – převážná slučitelnost Ministerstvo financí

Spolupředkladatel: DS – dílčí slučitelnost

Datum zpracování : NS – neslučitelnost Srpen 2001