Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o zdravotní péči - EU

O b e c n á č á s t

Celospolečenské změny, ke kterým došlo v uplynulých letech, významným způsobem ovlivnily systém a strukturu poskytování zdravotní péče. Tato problematika je v současné době obsažena v celé řadě právních předpisů různé právní síly. Ve svém souhrnu se jedná o předpisy obsahově neprovázané, po odborné stránce překonané a neodpovídající požadavkům zdravotnických dokumentů evropské úrovně. ⁠​​‌‌​​​‌‌​​‌​‌​​⁠

Základ právní úpravy zdravotní péče je dosud obsažen ve třetí části zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, nazvané „Zdravotnictví“. Poslední významnější novelou, která byla publikována pod č. 548/1991 Sb., byly vytvořeny předpoklady pro odstranění centralistického modelu zdravotnictví s monopolem státní správy a pro vznik kvalitativně odlišného systému zdravotní péče. Došlo zejména ke zrušení monopolu státu na poskytování zdravotní péče a tím i k rozlišení možnosti výběru lékařů a zdravotnických zařízení, ve stanoveném rozsahu se zdravotní péče stala věcnou dávkou veřejného zdravotního pojištění, byly upraveny alespoň rámcově další druhy zdravotní péče (primární péče, závodní preventivní péče, zdravotnická záchranná služba) a tzv. moderní medicínské výkony (lékařské zásahy do reprodukční schopnosti jednotlivců, kastrace, stereotaktické operace, zákroky u transsexuálů, lékařský experiment), korigovány hmotně právní důvody zdravotní péče bez souhlasu nemocného a do souladu s ústavní Listinou základních práv a svobod uvedeno detenční řízení.

V návaznosti na zákon č. 549/1991 Sb. byl připraven a vydán zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, který vymezil podmínky poskytování zdravotní péče jinými než státními subjekty a postup pro udělování oprávnění k provozování nestátních zdravotnických zařízení příslušným orgánem státní zdravotní správy.

Další právní úpravy zdravotní péče představovaly přímé i nepřímé novelizace zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, související se změnami zejména v oblasti veřejného zdravotního pojištění, léčiv a zdravotnických prostředků a nejnověji ochrany veřejného zdraví a v resortu práce a sociálních věcí, školství a obrany.

Do současné doby byl uvedený zákon dvacetdvakrát novelizován a rovněž dotčen rozhodnutím Ústavního soudu č. 206/1996 Sb. Na zákon o péči o zdraví lidu pak v oblasti zdravotní péče navazuje více než dvacet podzákonných rezortních právních předpisů – vyhlášek, směrnic a výnosů registrovaných ve Sbírce zákonů.

Navrhovaný zákon, jehož cílem je vymezení rozsahu principů poskytování zdravotní péče a práv a povinností subjektů při poskytování zdravotní péče přímo účastných, je jedním ze čtyř připravovaných zákonů, které by měly ve svém komplexu nahradit zbývající části zákona č. 20/1966 Sb. Kromě tohoto zákona byl připraven zákon o zdravotnických zařízeních a jejich provozování a o změně některých zákonů, zákon o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) a zákon o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zdravotnických povoláních).

Návrh zákona vychází z potřeb nového systému poskytování zdravotní péče, jeho cílem je dosáhnout úrovně poskytování zdravotní péče s úrovní srovnatelnou v zemích Evropské unie. Reaguje na potřeby vyplývající s Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, včetně problematiky výzkumu prováděného na lidech a protokolu o zákazu klonování lidských bytostí.

Předkládaný návrh zákona o zdravotní péči nemá dopad na státní rozpočet, neboť neřeší problematiku úhrady poskytované zdravotní péče ani strukturu subjektů poskytujících zdravotní péči. Návrh zákona nebude mít dopad na státní rozpočet ani v souvislosti s jím upravovanou pracovně lékařskou péčí, neboť je zachovávána dosavadní právní úprava úhrady této péče. Povinnost zajistit závodní preventivní péči, což je dosud v našem právním řádu používaný termín pro pracovně lékařskou péči, byla všem zaměstnavatelům pro všechny své zaměstnance založena od 1.4.1992, a to § 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. Předkládaný návrh zákona upravuje stejný rozsah závodních zdravotních služeb podle Úmluvy o závodních zdravotních službách č. 161, který vyžaduje dosavadní právní úprava, a to i v oblasti rozsahu preventivních prohlídek prováděných za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci v režimu "lege artis", zachovává i stejný rozsah a podmínky úhrady této péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Kromě uvedeného návrh předpokládá dopad do státního rozpočtu při posuzování zdravotní způsobilosti dorostu v přípravě na povolání, a to ve státních školách. V souvislosti s tím, že do oborů s praktickou výukou je ročně přijímáno cca 124 tis dětí lze předpokládat roční náklady na provedení preventivních prohlídky předpokládat cca 25 milionů Kč.

Návrh zákona se nepřímo ustanoveními upravujícími zdravotnickou dokumentaci (§ ) dotýká směrnice č. 95/46/ES, o ochraně jednotlivců s ohledem na zpracování osobních dat a na volný pohyb pracovníků. Obsah této směrnice byl promítnut do zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., v jehož mezích je nakládáno i se zdravotnickou dokumentací. V návaznosti na cit. zákon a zákonnou úpravu obsaženou v návrhu lze konstatovat, že navrhovaná úprava je v souladu s čl. 7 a 8 směrnice.

Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Návrhu zákona v částech týkajících se pracovně lékařské péče (§ 48 a násl.) a s tím související posudkové činnosti (§ 25 a násl.) se dotýkají tyto právní akty Evropských společenství:

• směrnice Rady č. 90/270/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami (celex č. 31990L0270),

• směrnice Rady č. 83/477/EHS o ochraně zaměstnanců před účinky azbestu při práci (celex č. 31983L0477),

• směrnice Rady č. 90/394/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí ke karcinogenům (celex č. 31990L0394).

Citované směrnice byly do právního řádu, až na výjimky uvedené v příloze "Srovnávací tabulka" převzaty zákoníkem práce, zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a jejich prováděcími právními předpisy.

V návrhu zákona o zdravotní péči jsou vymezena práva a povinnosti zaměstnavatelů, zaměstnanců a zdravotnických zařízení vztahující se k zajištění zdravotní péče v rámci pracovně lékařské péče (zejména zajištění, provedení a účast na příslušných vyšetřeních - lékařské prohlídky a odborná vyšetření, povinnost vedení osobní zdravotní evidence - zdravotnická dokumentace, informační povinnost). Podrobnosti k těmto povinnostem (například četnost a obsah pracovně lékařských prohlídek) budou tak, jak je to při této právní úpravě obvyklé, stanoveny v prováděcích vyhláškách, jejichž návrhy jsou přiloženy.

Návrh zákona je plně slučitelný s  právními akty  Evropských společenství.

Z v l á š t n í č á s t

K hlavě první

K § až §

Vymezuje se pojem zdravotní péče, ve kterém je vyjádřen jeden ze základních záměrů celého zákona, a to vytvořit předpoklady pro udržení a prodloužení života a udržení či zlepšení jeho kvality, pro ochranu, upevnění a rozvoj zdraví populace a zdravý vývoj nových generací. Zdravotní péče je chápána v širším smyslu, než jen provádění vlastních medicínských výkonů, zahrnuje i úkony pomocné, podpůrné a úkony administrativní povahy (zdravotní doprava, podávání informací a povinných hlášení apod.). Součástí zdravotní péče je i vědecký výzkum v oblasti předcházení a léčení nemocí, a to včetně výzkumu prováděného podle jiných zákonů. Do zdravotní péče jsou tradičně řazeny i další činnosti, při jejichž výkonu je nezbytné zdravotnické vzdělání a které navazují nebo vycházejí z hodnocení zdravotního stavu. Jedná se zejména o hodnocení zdravotního stavu pro účely dávek sociálního zabezpečení. Zdravotní péčí jsou i některé činnosti, které souvisejí s péčí o zdraví nebo hodnotí její výsledky, a to pokud jsou vykonávány zdravotnickými zařízeními, tedy v té formě, kde je objektivně zajištěna jejich odborná kvalita. Tímto ustanovením je například zajištěna odborná úroveň a kvalita poradenské činnosti v oblasti péče o zdraví, na rozdíl od této činnosti poskytované v režimu živnostenského zákona. Zdravotní péče podle tohoto zákona je poskytována a určena všem fyzickým osobám, bez ohledu na způsob její úhrady z veřejných zdrojů (zejména veřejné zdravotní pojištění, stát nebo samospráva) nebo vlastních prostředků.

Místem poskytování zdravotní péče je zpravidla zdravotnické zařízení, které je k tomu oprávněno, tedy věcně i technicky vybaveno podle souběžně připravovaného zákona o zdravotnickém zařízení.Současně je však nutné legalizovat poskytování zdravotní péče i v případech, kdy její poskytnutí není z důvodu urgentnosti možné poskytnout jinde než na místě vzniku akutního poškození zdraví, nebo jsou dány odborné i jiné důvody poskytnout péči v sociálním prostředí pacienta, pokud tím není kvalita péče negativně ovlivněna. V souladu se současnou úpravou zákon připouští poskytování zdravotní péče pouze osobami odborně způsobilými, čímž je zajištěna kvalita poskytování péče. Nově zákon stanoví, že zdravotní péči mohou poskytovat pouze osoby zdravotně způsobilé. Dosud tuto limitaci bylo možné uplatnit pouze v případě zdravotnických pracovníků zaměstnanců, a to zejména ve smyslu ochrany jejich zdraví. Předkládaná úprava předpokládá v souladu s řadou dalších profesí (řidiči z povolání, letci) vyšší důraz i na veřejný dosah činnosti zdravotnických pracovníků, kdy je nezbytné vyloučit osoby, které v souvislosti se zdravotním stavem mohou nevědomky svou činností poškodit nejenom zdraví své, ale i zdraví ostatních osob. Zdravotnickým zařízením jsou i hygienické stanice, které při ochraně veřejného zdraví poskytují zdravotní péči v rozsahu stanoveném zákonem.

K hlavě druhé

Specifikují se druhy a formy zdravotní péče, s jejichž poskytováním jsou v dalších ustanoveních zákona a v dalších připravovaných zákonech spojena konkrétní práva a povinnosti. Ve vztahu k zákonu o veřejném zdravotním pojištění se jedná o definice obecného charakteru bez ohledu na skutečnost, zda je zdravotní péče poskytována pojištěncům veřejného zdravotního pojištění nebo jiným osobám, a na způsob její úhrady . Zákon o veřejném zdravotním pojištění definuje v souladu s Listinou základních práv a svobod tu část zdravotní péče, která je poskytována bezplatně na základě veřejného zdravotního pojištění. V souvislosti s tím, definice, pokud jsou v zákoně o veřejném zdravotním pojištění uvedeny, vymezují pouze účel, rozsah a podmínky, za kterých je podle tohoto zákona zdravotní péče bez přímé úhrady poskytována.

K § až §

Definují se osoby poskytující zdravotní péči a současně se stanoví rozsah kompetencí a v návaznosti na to i rámec odpovědnosti jednotlivých zdravotnických pracovníků za péči jimi poskytovanou. Dále se definuje rozsah zdravotní péče poskytované v jednotlivých druzích zdravotní péče.

Preventivní péče je jedním ze základních druhů zdravotní péče, který má však své nevýhody v tom, že jeho efektivita je těžko měřitelná a její výsledky lze předpokládat v dlouhodobých trendech. Současně se jedná o druh zdravotní péče, který vyžaduje vysokou míru uvědomění si hodnoty zdraví, a to jako hodnoty společenské, tak zejména hodnoty individuální. Zatímco tento zákon upravuje preventivní péči v oblasti poskytování individuální medicíny, zákon o ochraně veřejného zdraví klade důraz na prevenci kolektivní. Návrh současně předpokládá vydání vyhlášky, kterou se upraví obsah a termíny účelně prováděných preventivních prohlídek s cílem včasného vyhledání počínajících změn zdravotního stavu, které v určitém věku mohou podle současných znalostí vyústit až v závažné onemocnění. Pacient si tak bude moci sám dle své laické úvahy a míry uvědomění si hodnoty svého zdraví „doplatit“ odborně odůvodněný rozsah preventivní prohlídky i v případech, kdy ekonomické možnosti veřejného zdravotního pojištění umožní poskytování pouze základního rozsahu preventivních vyšetření.

Diagnostická a léčebná péče je zdravotní péče poskytovaná s cílem zjištění nemoci, tím většinou i její příčiny, pokud je na současném poznání vědy známá, a její léčení, popřípadě léčení jejích příznaků. Z hlediska obecného laického pojetí se jedná o zdravotní péči ve vlastním slova smyslu.

U dispenzární péče se ze zákona stanoví způsob spolupráce lékařů poskytujících pacientovi tuto péči. Ošetřujícím lékařem je lékař, který dispenzární péči poskytuje. Zvolené zdravotnické zařízení praktického lékaře eviduje dispenzarizované pacienty za účelem zajištění podmínek pro činnost průvodce a koordinátora zdravotní péče. Předpokládá se, že v případech, kdy dispenzární péče nevyžaduje specifickou sekundární péči, bude v souladu s vymezením ve vyhlášce dispenzarizujícím lékařem praktický lékař. V zájmu dostupnosti všech informací o vývoji zdravotního stavu se zakládá ošetřujícímu lékaři povinnost podávat informace praktickému lékaři o zařazení a vyřazení pacienta do a z dispenzární péče, jeho neúčasti na dispenzárních prohlídkách a informace o vývoji zdravotního stavu a léčbě. Určuje se, že potřebná vyšetření a léčivé prostředky indikuje a předepisuje dispenzarizující lékař, ale v zájmu efektivity při dispenzárních prohlídkách s intervalem delším než 1 kalendářní měsíc může toto učinit bližší zvolený lékař.

Ošetřovatelská péče je samostatným druhem zdravotní péče, která je v základním směru poskytována v souladu s pokyny ošetřujícího lékaře, nicméně v oblasti ošetřovatelství je poskytována samostatně v plné zodpovědnosti zdravotnických pracovníků oprávněných k jejímu poskytování. Oproti dosavadnímu pojetí se klade vyšší důraz i na její samostatné poskytování i v oblasti prevence, udržení a podpory zdraví, a to nejenom při poskytování ošetřovatelské péče jedincům, ale i jejich rodinám nebo skupinám pacientů se stejnými zejména zdravotními charakteristikami. Jedná se o druh zdravotní péče, ve kterém se zejména při zajišťování základních zdravotních potřeb nejvíce přibližuje zdravotní péče péči sociální. Nově se zákonem, ale v souladu s obsahem vyhlášky o zdravotnické záchranné službě, se definuje rozsah přednemocniční neodkladné zdravotní péče. Spolu s definicemi akutní péče ambulantní a lůžkové se zejména ve vztahu k mezistátním úmluvám a dohodám týkajícím se poskytování zdravotní péče, jedná o výraznou pomoc při definování rozsahu bezplatně poskytované zdravotní péče na území druhého státu.

Lékárenská a lázeňská péče jsou definovány jako druhy zdravotní péče v tradičně pojímaném rozsahu, přičemž současně v rámci definice upozorňují i na speciální úpravu zvláštními zákony. Obdobně jako u preventivní péče se předpokládá vyhláškou pacientovi nabídnout indikační seznam pro lázeňskou péči, a to opět bez ohledu na ekonomické možnosti poskytování tohoto druhu zdravotní péče pojištěncům veřejného zdravotního pojištění.

K § a §

Zcela nově jsou definovány některé formy zdravotní péče. Jedná se zejména o poskytování primární péče jako základní formy zdravotní péče, jejímž úkolem je zabezpečení dlouhodobého a soustavného sledování vývoje zdravotního stavu pacienta (fyzické osoby, které se poskytování zdravotní péče týká), a její návaznosti na péči sekundární. Jedná se o obdobu péče poskytované v zahraničí rodinným lékařem s tím, že v našich podmínkách se zachovává tato péče v souladu s tradicí ve čtyřech odbornostech praktického lékaře – praktický lékař pro děti a dorost, praktický lékař pro dospělé, praktický ženský lékař a praktický zubní lékař. Vzhledem ke specifikám jednotlivých odborností a v kontextu s dále stanovenými principy pro spolupráci jednotlivých lékařů však ani při této koncepci primární péče nedochází k porušení potřeb kontinuálního sledování vývoje zdravotního stavu ani popření principu posílení postavení primární péče. Důrazem na primární péči je sledován dosud nedoceněný význam prvního článku zdravotní péče, s kterým se pacient ve svém nejbližším zdravotnickém zařízení setká. Kvalita a dostupnost primární péče je zásadní pro další vývoj onemocnění a úrazů, stejně jako péče poskytovaná pacientům po propuštění z lůžkových zařízení nebo po předání pacienta specialistou zpět do péče zvolenému lékaři.

Dále se definuje sekundární péče, jejíž poskytování se předpokládá převážně v návaznosti na poskytování primární zdravotní péče. K této částečné regulaci přístupu zejména ke specialistovi s výjimkou urgentních případů je přistupováno z odborných důvodů, neboť i specialistovi by měly být dostupné objektivní na odborné úrovni sdělené informace o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosavadní výsledky vyšetření. Pouze tak lze vyloučit jak zbytečná duplicitní vyšetření, která mnohdy prodlužují dobu potřebnou ke stanovení diagnózy nemoci a tím i léčení, nebo zbytečně opakovaně zatěžují pacienta, tak i možné pochybení v případech, kdy pacient sám nesprávně interpretuje výsledky dosud mu poskytované zdravotní péče.

K § až §

Nová definice ambulantní i lůžkové péče zohledňuje potřeby těchto forem zdravotní péče v současnosti. Je definována akutní péče v souladu s potřebami jak v běžné praxi u nás, tak ve vazbě na mezinárodní dohody. Akutní lůžková péče je poskytována v nemocnicích akutní péče po dobu nutnou k provedení nezbytných vyšetření a ošetření nebo po dobu, po kterou lze důvodně očekávat zvrat stability zdravotního stavu vyžadujícího zahájení intenzivní péče, to je do doby, než lze další zdravotní péči poskytovat ambulantně nebo v jiném typu zdravotnického zařízení nebo v lůžkovém zařízení sociální péče.

Nově je zaváděn pojem následná péče. Cílem následné péče je dosažení úplného fyzického nebo duševního zdraví chronicky nebo dlouhodoběji nemocných osob nebo co nejvýraznějšího zmírnění následků onemocnění. Tato péče byla doposud poskytována z části v nemocnicích v rámci oddělení akutní péče. Kapacita pro poskytování následné péče, orientované na doléčování, léčebnou rehabilitaci a ošetřování pacientů po akutních onemocněních a pacientů dlouhodobě nemocných je stále nedostatečná. Cílem je vytvoření podmínek k přeměně části akutního lůžkového fondu na pracoviště následné lůžkové zdravotní péče.

V rámci ambulantní péče se nově definuje v souladu se zahraničnímu trendy jednodenní péče a podmínky k jejímu poskytování. Jedná se o formu zdravotní péče poskytované zpravidla ve stacionářích, která svými specifiky vyžaduje jednorázové nebo opakovaně delší sledování pacienta než je v možnostech ambulantní péče, avšak nevyžaduje soustavné sledování v rámci lůžkové péče. K zavádění této formy zdravotní péče vede nejenom potřeba zefektivnění poskytované zdravotní péče, ale současně i potřeba v maximální míře pacientovi umožnit pobyt ve vlastním sociálním prostředí. Jedná se zejména o provádění některých chirurgických zásahů, dlouhodobé podávání některých léků, které lze podat pouze pod dohledem lékaře, soustavné vedení pacienta v rámci psychoterapie při zachování sociálního kontaktu k rodině apod. Současně návrh předpokládá stanovit bližší podmínky, za kterých tuto péči lze poskytovat, vyhláškou, a to z důvodu zajištění bezpečnosti takto poskytované zdravotní péče, zejména v případě provádění invazivních zdravotních výkonů.

K §

Obdobně se jako zvláštní forma zdravotní péče nově vymezuje péče hospicová. Hospice zajišťují úzce specializovaný typ zdravotní péče. Těžiště péče je v odborném ošetřovatelství a v léčbě příznaků onemocnění pro vymezené skupiny pacientů. Jde o komplexní víceoborovou péči, která je poskytována preterminálně a terminálně nemocným, t.j. nemocným, kteří se nacházejí ve stavu blízkém smrti. Nejdůležitější je léčba bolesti a řešení psychologických, sociálních a duchovních problémů nemocných. Režim lůžkových zařízení poskytujících tuto péči umožňuje časově neomezený kontakt nemocného s rodinou.

K § a §

Nově se definuje integrovaná péče jako systém komplexní péče poskytované v rozsahu definice zdraví podle WHO, tedy v rozsahu biopsychosociálního pojetí zdraví, kdy je nezbytné v zájmu občana systémově propojit poskytování zdravotní a sociální péče. Lze předpokládat vznik subjektů, které budou jako zdravotnická zařízení současně způsobilá i k poskytování sociální péče a pomoci v dané lokalitě.

Pohotovostní péče je sice jako forma zdravotní péče zaváděna nově, avšak ve své podstatě se jedná o zdravotní péči dosud poskytovanou jako lékařskou službu první pomoci. Zákon předpokládá její poskytování výhradně pro účely akutní péče, tedy stavy, které zejména na základě subjektivního vjemu pacienta nesnesou odklad péče na dobu běžných ordinačních hodin, avšak nejsou alespoň v daný okamžik život ohrožující.

K § a §

V souladu s potřebami praxe jsou při respektování tradic i zahraničních zkušeností upraveny principy poskytování lůžkové péče v ústavních zdravotnických zařízeních, přičemž jak v této části tak v samostatném ustanovení jsou posílena práva pacientů. Striktně jsou stanoveny případy, kdy musí být pacient přijat zdravotnickým zařízením do lůžkové péče a je uvedeno, za jakých podmínek je pacient z lůžkové péče propuštěn.

Je uveden postup při předávání pacienta mezi lůžkovými zařízeními akutní a následné péče, při propuštění z lůžkové péče do domácího prostředí nebo jeho předání do další péče a zařízením sociální péče.

K § až §

V souladu se zavedenou praxí, avšak komplexně, je upravena posudková činnost lékařů resortu zdravotnictví a základní principy této činnosti, a to jak se zohledněním odborných potřeb dané činnosti, tak i stránky právní, včetně možných forenzních důsledků. V návaznosti na předpisy upravující dočasnou pracovní neschopnost pro účely sociálního pojištění se při ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případě změny zdravotního stavu nově zakládají povinnosti jak posuzujícímu lékaři tak posuzovanému pacientovi. Cílem tohoto opatření je zajištění ochrany zdraví zaměstnance při práci a pokud možno bezodkladné zajištění podmínek pro naplnění § 37 zákoníku práce.

Současně tato část rozpracovává posudkovou činnost dosud upravenou již nevyhovujícími předpisy. Jedná se zejména o posudkovou činnost v oblasti pracovně lékařské péče upravenou částečně (posuzování zdravotní způsobilosti k práci a posuzování nemocí z povolání) a k tělesné výchově a sportu, kde není podle současných předpisů plně doceněn preventivní aspekt posudkové činnosti.

Návrh v souladu s  odbornými a ekonomickými potřebami nově navrhuje úpravu posudkové činnosti v době přípravy dorostu na budoucí povolání. V souladu s tím, že příprava na budoucí povolání, která je v převažující míře zajišťována veřejnými finančními prostředky, předpokládá návrh z důvodů jejich účelného vynakládání a v souladu s potřebami bezpečnosti a ochrany zdraví cílené preventivní vyšetření před zahájením praktické výuky. Financování zdravotní péče při posouzení zdravotní způsobilosti v době podání přihlášky ke studiu nebo učebnímu oboru se ponechává obecnému principu – financuje ten, kdo péči požaduje. Pro financování zdravotní péče související s posouzením zdravotní způsobilosti žáka k praktické výuce se navrhuje, obdobně jako u pracovně lékařské péče, úhradou zatížit zřizovatele školy, který zodpovídá za zajištění ochrany a bezpečnosti zdraví při výuce a nese náklady související se vzniklou škodou na zdraví.

V souladu s principy posudkové činnosti je upravena i posudková činnost na žádost, která reaguje na potřeby rozvíjejícího se komerčního pojišťovnictví. Zákon předpokládá navržené principy a založené povinnosti doplnit prováděcími předpisy.

K hlavě třetí

Tato část návrhu zákona se věnuje velmi obsáhlé odborné problematice specifických výkonů zdravotní péče. Byla již v minulosti opakovaně široce diskutována a připomínkována odbornou veřejností a předkládaný návrh zohledňuje v maximální míře potřeby a specifika této péče.

K § až §

V návaznosti na požadavky Úmluvy o lidských právech a biomedicíně jsou upraveny základní principy a meze pro zacházení s genetickým dědictvím a zákaz klonování lidských bytostí s tím, že současně je navržena úprava právního režimu nezbytná pro pokračování pozitivně směřovaného vývoje v dané oblasti.

S uvedenou problematikou úzce souvisí i úprava základních principů asistované reprodukce. Tato metoda je zákonem upravována poprvé. Pouze její základní aspekty byly dosud upraveny Závazným opatření č.18/1982. V České republice je asistovaná reprodukce zavedena od r.1986 a rutinně používána až od r. 1990.

Podrobně je upravena problematika sterilizace. Nově je řešena i možnost tohoto zdravotního výkonu z důvodů plánovaného rodičovství a je upraveno i posuzování žádostí o tento výkon u mužů i žen.

Kastrace sexuálních delikventů a deviantů, která se předpokládá pouze na základě žádosti pacienta staršího 18 let nebo jeho zákonného zástupce, přičemž k odbornému posouzení jejích důvodů se požaduje ustanovení odborné komise. Tato komise jako odborný poradní orgán zdravotnického zařízení provádějícího kastraci vydává doporučení. Současně vzhledem k závažnosti zdravotního výkonu se klade důraz na podmínky při podání informace podle tohoto zákona.

V obdobném rozsahu se upravují i podmínky pro změnu pohlaví transsexuálních pacientů a provádění psychochirurgických výkonů, a to jak v oblasti zajištění nezbytné odborné úrovně poskytované zdravotní péče, tak i v oblasti vymezení práv a povinností, které jsou pro danou péči specifické. V souladu s principy Úmluvy o lidských právech a biomedicíně je kladen důraz do oblasti úplného informovaného souhlasu pacienta k provedení neurochirurgického výkonu. Tyto výkony se provádějí pacientům např. s nesnesitelnými bolestmi, halucinacemi, nutkavým myšlením, a to zcela výjimečně tam, kde selhaly veškeré jiné léčebné metody. Pro případy provádění psychochirurgického výkonu u nezletilé osoby nebo osoby zbavené nebo s omezenou způsobilostí k právním úkonům se jako nezbytný vyžaduje k výkonu i souhlas soudu. Zpravidla se jedná o zdravotní výkon akutní povahy. Daný postup je volen za účelem zajištění maximální objektivity hodnocení nezbytnosti daného nevratného výkonu, který může zásadně ovlivnit další vývoj pacienta neschopného vytvořit si vlastní názor.

K §

Ustanovení věnovaná darování a odběrům krve a jejích složek a léčbě krví a jejími složkami je doplněním úpravy provedené zákonem č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění, a úpravy zpracované v návrhu zákona o odběrech tkání a transplantacích, která věcně nenáleží do působnosti těchto zákonů.

Krevní transfuze se děje v zájmu příjemce a je založena na etických zásadách dobrovolnosti a anonymity dárcovství a absence zisku. Odběr lidské krve nebo jejích komponent za účelem léčebného využití lze provádět pouze v oprávněných zařízeních transfúzní služby podle kriterií stanovených vyhláškou ministerstva.

Jsou definovány podmínky darování krve a jejích složek, za kterých je možno ve výjimečných situacích provést odběr i osobám neschopným dát souhlas. Odběr může být proveden až poté, co k němu dárce nebo zákonný zástupce (u osob neschopných dát souhlas) dal písemný souhlas založený na svobodné vůli, který může dotyčný kdykoliv odvolat (svobodný a informovaný souhlas).

Obecně jsou v souladu s Úmluvou odběry od osob neschopných dát souhlas zakázány. Toto pravidlo je možno porušit jen za výjimečných okolností, a to v případě potřeby transfúze pro jejich vlastní potřebu nebo k přímému dárcovství mezi dětmi, rodiči a sourozenci.

Dárce nebo jeho zákonný zástupce má právo na odpovídající informace související s dárcovstvím.

Před provedením odběru je třeba dárce vyšetřit, posoudit jeho zdravotní stav (zaměřit se na vyhledávání takových onemocnění, která by mohla znamenat riziko poškození zdraví pro příjemce - např. krví přenosných infekcí či zhoubných novotvarů) a zhodnotit rizika pro dárce spojená s odběrem.

K § až §

V souladu s potřebami praxe a v návaznosti na zákon o pohřebnictví se navrhuje upravit tu část problematiky úmrtí, úkonů na těle zemřelého a pitev, která náleží do oblasti poskytování zdravotní péče. Úprava v maximální míře vychází ze současného právního stavu, upraveného vyhláškou o pohřebnictví, kterou bude následně nutno zrušit. Předložený návrh zákona předpokládá možnost neprovedení určené pitvy a upravuje k tomu režim v případech, kdy se nejedná o pitvu povinnou a příčina úmrtí je jednoznačně zřejmá. Daná možnost se týká zejména pitev u osob zemřelých ve zdravotnických zařízeních nebo pitev mrtvě narozených dětí a dětí zemřelých do 18 let věku nebo  pokud zemřelý za života vyslovil nesouhlas s provedením pitvy. Obdobně se nově upravuje i režim upuštění od pitvy v případech, kdy o to požádá osoba blízká.

Taxativně se vymezuje, koho je pitvající zdravotnické zařízení povinno písemně informovat o výsledku pitvy a současně se nově upravuje i režim podání informací osobám blízkým. Tato úprava vytváří podmínky pro včasná preventivní opatření zejména v případě dědičných onemocnění.

Nově a v návaznosti na úpravu danou zákonem o pohřebnictví se ukládá v případech a po dobu stanovenou zákonem zdravotnickému zařízení na vlastní náklady zajistit uložení těla zemřelého. V dalších případech, pokud je tělo ve zdravotnickém zařízení uloženo, již zdravotnické zařízení není povinno tyto náklady nést.

Ve vazbě na zákon o pohřebnictví se též upravuje nakládání s lidským plodem po potratu a s částmi lidského těla odebranými v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. V souladu s dosavadní právní úpravou se ponechává možnost zdravotnických zařízení spalovat tento „biologický materiál“ ve spalovnách, pokud se nevyužije pro vědecké, výukové a výzkumné účely. Pro potřeby „spalování“ se při respektování dosavadního právního stavu a potřeb praxe definuje plod po potratu.

K § až §

Pod názvem pracovně lékařská péče se nově rozpracovává problematika závodní preventivní péče. Nový název lépe vystihuje v zahraničí používanou terminologii i obsah této péče. Navrhovaná úprava věcně i právně navazuje a doplňuje specifika dané péče v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jak vyplývají ze zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví. Teprve na základě navrhované zákonné úpravy této oblasti bude naplněna zejména Úmluva o závodních zdravotních službách (MOP č. 161), a to jak na úrovni zákona (oblast práv a povinností zúčastněných subjektů), tak při rozpracování v prováděcích předpisech. Předložený návrh vychází z principů citované Úmluvy. Nově předpokládá rozčlenění pracovně lékařské péče do dvou na sebe navazujících forem – primární pracovně lékařská péče, jejímž prostřednictvím je tato poskytována přímo zaměstnavateli, a sekundární pracovně lékařská péče, která je ve své podstatě péčí specializovanou. V návaznosti na zákon o zdravotnickém zařízení bude sekundární péče poskytována v centrech pracovně lékařské péče nebo v odborných zdravotnických zařízeních oprávněných k posuzování nemocí z povolání.

Kromě povinností nezbytných pro zajištění kvality této zdravotní péče, které zákon ukládá jak zaměstnanci tak zaměstnavateli, jsou zejména za účelem posílení ochrany zdraví při práci uloženy povinnosti i zdravotnickému zařízení. Ze stejného důvodu je ukládána povinnost všem ošetřujícím lékařům odeslat pacienta k příslušnému pracovnímu lékaři vždy, pokud vznikne důvodné podezření ze změny zdravotní způsobilosti.Úhrada pracovně lékařské péče je ponechána podle dosavadní úpravy. Bližší podmínky poskytování pracovně lékařské péče tak, jak vyplývají z věcných potřeb sledujících cíle Úmluvy o závodních zdravotních službách, budou rozpracovány v příslušných vyhláškách.

K Hlavě čtvrté

Tato část návrhu zákona řeší v souladu s principy Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a dalšími principy zohledňovanými ve státech EU práva pacientů a s nimi související nebo na ně navazující povinnosti a práva zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků.

K § až §

Je zejména zakotveno právo pacientů na poskytování zdravotní péče, na svobodnou volbu zdravotnického zařízení s výjimkami taxativně zákonem vymezenými, právo na poučení, plnou a pravdivou informaci o zdravotním stavu a právo odmítnout poskytnutí zdravotní péče za podmínek stanovených zákonem, jsou upravena i práva v oblasti etické (respektování soukromí). Úprava povinností pacientů sleduje zejména ty povinnosti, kterými lze pozitivně ovlivnit vývoj zdravotního stavu.

Podrobně je rozpracována problematika informování a souhlasu pacienta, a to včetně vymezení práv a povinností, včetně práva odmítnout informaci, definice, rozsah i forma poskytování úplné informace a informovaného souhlasu, úprava institutu pozitivního i negativního reversu. Nově je právně navržena úprava problematiky souhlasu v případech, kdy v souvislosti s aktuálním stavem pacienta nelze souhlas získat, včetně zohlednění možnosti předem vysloveného souhlasu, a problematika poskytování zdravotní péče osobám nezletilýmnebo nezpůsobilým dát souhlas, a to nejenom v případě bezprostředního ohrožení života. V souladu se současnou úpravou zákon taxativně vymezuje případy, kdy lze zdravotní péči poskytovat bez souhlasu pacienta. Jedná se o stavy, kdy omezení práva pacienta vyplývá z jiných zákonů nebo kdy toto právo je omezeno proto, že pacient v souvislosti se zdravotním stavem nebo svým právním postavením není schopen sám dát souhlas k poskytování zdravotní péče a současně je zdravotní péči nutno poskytnout pro ochranu zdraví nebo záchranu života.

K §

Nově se vymezují v souladu s požadavky praxe bezpečné podmínky pro výkon zdravotní péče a převoz pacienta, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav a bezpečnost nebo bezpečnost zdravotnických pracovníků. Pro tyto případy se upravuje i režim spolupráce zdravotnických pracovníků s Policií ČR.

K § až §

Navržená ustanovení zákona stanoví základní podmínky pro provádění terapeutického experimentu na živém člověku v souladu s principy Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Zákonem jsou taxativně vymezeny podmínky ověřování nových poznatků z oblasti prevence, diagnostiky a léčení nemocí na živém člověku použitím metod, které nebyly v klinické praxi zavedeny nebo nebyly v České republice dosud používány. Výrazný důraz je kladen na souhlas pacienta, který musí být stejně tak jako poučení vyjádřen v písemné formě, srozumitelně a v jazyce, kterému pacient rozumí a v rozsahu stanoveném zákonem. Podrobně jsou rozpracovány i související povinnosti zdravotnických zařízení,které provádějí ověřování nezavedených metod na základě souhlasu ministerstva po vyjádření Vědecké rady a Etické komise ministerstva. Jednou z četných povinností zdravotnického zařízení, které provádí ověřování nezavedené metody, je rovněž předložení závěrečné zprávy o výsledku ověřování ministerstvu.

K § až §

Návrhem jsou podrobně rozpracovány povinnosti zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků, a to tak, aby navazovaly na práva pacientů, včetně práva na poskytování zdravotní péče v souladu se současnými odbornými požadavky a postupy lege artis, a současně aby byly vytvořeny podmínky pro návaznost při poskytování zdravotní péče. Taxativním výčtem je v souladu s úpravou týkající se zdravotnické dokumentace stanoven rozsah poskytování informací o zdravotním stavu pacienta třetím osobám.

K § a §

Část týkající se zdravotnické dokumentace, včetně jejího rozsahu, stanovení práv a povinností souvisejících s vedením zdravotnické dokumentace a práva nahlížet do ní svou úpravou navazuje na novou úpravu dané problematiky novelou zákona o péči o zdraví lidu ve znění zákona č. 260/2001 Sb. Za podmínek stanovených zákonem a prováděcím předpisem se předpokládá umožnit vedení zdravotnické dokumentace v elektronické formě. Současně se za podmínek stanovených zákonem předpokládá umožnit pacientovi nahlížet do zdravotnické dokumentace (při respektování práv třetích osob a vyloučení negativních důsledků zjištěných informací na zdravotní stav pacienta). Navrhuje se postup při nakládání se zdravotnickou dokumentací v případě zániku zdravotnického zařízení a upravují se související povinnosti. Návrh zákona předpokládá prováděcím předpisem upravit kromě jiného uchovávání a skartaci zdravotnické dokumentace, problematiku, která v současné době není upravena žádným závazným předpisem, která však má výrazný forenzní dosah.

K §

Tato část návrhu zákona se týká vydávání lékařských posudků při výkonu zdravotní péče na základě posouzení zdravotního stavu a posuzování případů, u nichž vznikly pochybnosti, zda nebylo ublíženo na zdraví, ve znaleckých komisích.

Specifika lékařských posudků při poskytování zdravotní péče vyžadují i specifickou úpravu jejich přezkoumávání. V základu se jedná o úpravu, převzatou z dosavadní úpravy a dopracovanou v oblastech, kde současná úprava není pro aplikaci dostatečná. Nově není účastníkem řízení pouze pacient, kterého se rozhodnutí týká, ale i osoba, které z tohoto rozhodnutí nebo v návaznosti na něj vyplývají povinnosti. Účastníkem řízení již nadále není příslušná správa sociálního zabezpečení, neboť potřeby tohoto orgánu vztahující se k nároku na dávky jsou dostatečně upraveny předpisy v této oblasti. Vzhledem k tomu, že dané rozhodování ve většině případů sleduje současně ochranu zdraví buď dotčeného pacienta nebo osob dalších, vylučuje se již při podání návrhu na přezkoumání, který je analogií odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí, odkladný účinek.

K §

Návrh zachovává institut znaleckých komisí pro odborné mimosoudní posuzování případů, kdy vznikly pochybnosti, zda při výkonu zdravotní péče byl dodržen správný postup. Předkládaná úprava vychází ze současné úpravy ověření již několikaletou praxí.

K § a §

Vymezuje se možnost uložit pro porušení povinností podle navrhovaného zákona pokuty, přičemž věcnou a místní příslušnost správního úřadu včetně způsobu ukládání pokut stanoví zákon o státní správě a samosprávě ve zdravotnictví.

K §

Ustanovením se vymezuje postavení členů komisí ustavovaných na základě zákona, a to ve vztahu k ohodnocování jejich činnosti.

K §

Ustanovení vymezuje přechod od dosud platné právní úpravy při úkonech a činnostech započatých podle ní pro plynulou návaznost na novou právní úpravu.

K §

V návaznosti na rozsah upravované péče v navrhovaném zákoně se zrušuje duplicitní úprava obsažená v zákoně 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

K § až § , § a §

V dotčených právních předpisech se v zájmu zajištění vzájemné návaznosti upravují pojmy z oblasti pracovně lékařské péče.

K §

Navrhuje se doplnit § 133 zákoníku práce o nový odstavec 1, kterým se stanoví další povinnost zaměstnavatelů v oblasti pracovně lékařské péče a dále v zájmu zajištění návaznosti na návrh zákona upravují pojmy z oblasti pracovně lékařské péče.

K §

Vzhledem k tomu, že v zákoně 582/1991 Sb., o provádění a organizaci sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, je obsaženo duplicitní zmocnění k vydání vyhlášky „ o uznávání nemocí z povolání“, navrhuje se toto zmocnění z citovaného zákona vypustiti.

V Praze dne 12. září 2001

Předseda vlády:

Ministr zdravotnictví:

Srovnávací tabulka návrhu zákona o zdravotní péči a o změně některých zákonů (zákon o zdravotní péči)

Název: Návrh zákona o zdravotní péči a o změně některých zákonů (zákon o zdravotní péči)

Předkladatel: Ministerstvo zdravotnictví

platné znění zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 260/2001 Sb.

preambule zrušena

Hlavní zásady péče o zdraví lidu

Čl.I

zrušen

Čl.II

Péči společnosti o zdraví lidu musí odpovídat snaha každého

jednotlivce žít zdravě a vyvarovat se vlivů škodlivě působících na

jeho zdraví. Zároveň má každý občan napomáhat dobrému vývoji

zdraví svých spoluobčanů, a proto aktivně přispívat k vytváření

zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce.

Čl.III

K hlavním předpokladům péče o zdraví lidu patří stálý rozvoj

vědy a techniky a pohotové uplatňování výsledků vědeckého výzkumu

v praxi. Věda proto musí v předstihu zajišťovat dostatek

potřebných poznatků a uplatňovat je na všech úsecích národního

hospodářství, jejichž činnost má vliv na zdraví lidu.

Čl.IV

Péče o zdraví lidu se zaměřuje především preventivně

k ochraně a soustavnému upevňování a rozvíjení tělesného

i duševního zdraví lidu; zvláštní pozornost je přitom věnována

péči o novou generaci a ochraně zdraví pracujících.

Čl.V

zrušen

Čl.VI

K provedení těchto zásad péče o zdraví lidu upravuje zákon

zabezpečování zdravotnických služeb.

První část

zrušena

§ 1

zrušen

§ 2

zrušen

§ 3

zrušen

§ 4

zrušen

§ 5

zrušen

§ 6

zrušen

§ 7

zrušen

Druhá část

Účast občanů, profesních organizací, profesních a jiných

občanských sdružení v péči o zdraví

Hlava první

Účast občanů

§ 8

Občané se aktivně podílejí na zabezpečování péče o zdraví

lidu zejména tím, že

a) uplatňují při své činnosti hygienické zásady a spolupracují na

opatřeních k ozdravění životních podmínek,

b) dávají podněty ke zlepšení péče o zdraví lidu, upozorňují na

hygienické závady a projednávají opatření k rozvoji zdraví

lidu,

c) zrušeno

d) účastní se na zdravotnických akcích; své vysoké občanské

uvědomění projevují též dárcovstvím krve.

§ 9

(1) Občané mají právo na poskytování zdravotní péče podle

ustanovení tohoto zákona, zákona o všeobecném pojištění a předpisů

vydaných k jejich provedení a zákona o ochraně veřejného zdraví.

(2) Občanům s výjimkou osob ve vazbě a ve výkonu trestu

odnětí svobody se umožňuje volba lékaře, klinického psychologa a

zdravotnického zařízení. Možnost volby se netýká závodní

preventivní péče podle § 18a a zdravotnických zařízení

v případech, kdy jsou tato zařízení příslušným orgánem ochrany

veřejného zdraví stanovena k provedení epidemiologických opatření.

(3) Volbu lékaře u vojáků v činné službě a žáků vojenských

škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou

vojáky v činné službě, upravují zvláštní předpisy.15)

(4) V zájmu svého zdraví a zdraví spoluobčanů je každý

povinen

a) podrobit se v případech stanovených obecně závaznými předpisy

zdravotnickým prohlídkám a diagnostickým zkouškám, léčení

nemocí společensky zvlášť závažných, asanačním, dezinfekčním

a jiným opatřením na ochranu před nákazou,

b) poskytnout nebo zprostředkovat nezbytnou pomoc osobě, která je

v nebezpečí smrti nebo jeví známky závažné poruchy zdraví,

c) účastnit se zdravotnického školení a výcviku uloženého z důvodu

obecného zájmu.

------------------------------------------------------------------

15) § 10 odst. 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona ČNR

č. 592/1992 Sb., zákona ČNR č, 10/1993 Sb. a zákona ČNR č.

15/1993 Sb.

Hlava druhá

Účast profesních organizací, profesních

a jiných občanských sdružení

§ 10

(1) Příslušné odborové orgány

a) podílejí se na kontrole péče o zdraví,

b) účastní se na tvorbě obecně závazných právních předpisů z

oblasti zdravotnictví,

c) účastní se výběrových řízení na obsazování vedoucích funkcí ve

zdravotnictví.

(2) Československý červený kříž vychovává občany k účasti na

plnění zdravotnických úkolů a jeho složky úzce spolupracují se

zdravotnickými zařízeními.

(3) Úkoly týkající se zdraví lidu plní občanská sdružení

podle zásad dohodnutých s ministerstvem zdravotnictví České

republiky.

§ 10a

(1) Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen

"ministerstvo zdravotnictví") spolupracuje s profesními

organizacemi a s profesními občanskými sdruženími,1) a to zejména

při

a) zabezpečení odbornosti jejich členů k výkonu povolání,

b) tvorbě sazebníků, které souvisejí s výkony zdravotní péče,

tvorbě cen léčiv a zdravotnických prostředků,

c) tvorbě obecně závazných právních předpisů z oblasti

zdravotnictví,

d) udělování oprávnění k provozování nestátních zdravotnických

zařízení,

e) výběrových řízeních na obsazování vedoucích funkcí ve

zdravotnictví.

(2) Na plnění úkolů uvedených v odstavci 1 písm. c) se podílí

organizace zdravotně postižených občanů prostřednictvím vládního

výboru.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č.

300/1990 Sb.

Zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České lékařské

komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.

Třetí část

Zdravotnictví

Hlava první

Zdravotní péče

Oddíl 1

Poskytování zdravotní péče

§ 11

(1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu,

obcí, fyzických a právnických osob v souladu se současnými

dostupnými poznatky lékařské vědy. Podmínky poskytování zdravotní

péče ve zdravotnických zařízeních stanoví zvláštní zákony.

(2) Zdravotní péče se poskytuje

a) bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního pojištění v

rozsahu stanoveném zvláštními předpisy2) nebo na základě

smluvního zdravotního pojištění,

b) bez přímé úhrady z prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny

České republiky u občanů Slovenské republiky, kteří nemají na

území České republiky trvalý pobyt, nejsou na území České

republiky v pracovním nebo obdobném poměru ani samostatně

výdělečně činní; nárok na úhradu těchto nákladů uplatní

Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky u příslušného

orgánu Slovenské republiky,

c) bez přímé úhrady z prostředků státního rozpočtu České

republiky, charitativních, církevních a dalších právnických a

fyzických osob,

d) za plnou nebo částečnou finanční úhradu.

(3) Za plnou nebo částečnou finanční úhradu jsou poskytovány

a) zdravotní péče přesahující rámec stanovený zvláštními

předpisy,2)

b) vyšetření, prohlídky a jiné výkony prováděné v osobním zájmu

fyzických osob nebo v zájmu právnických osob, které nesledují

léčebný účel,

c) léčiva a zdravotnické prostředky nad rámec stanovený zvláštním

předpisem,2)

d) zaopatření v zařízeních ústavní péče, v dětských domovech,

kojeneckých ústavech a jeslích,

e) hygienické služby objednané fyzickými nebo právnickými osobami,

f) pobyt v zařízeních ústavní péče z jiných než zdravotních

důvodů, nejde-li o péči, která se podle zvláštního zákona 16)

považuje za sociální péči, nebo o pobyt průvodce podle

zvláštního předpisu.17)

------------------------------------------------------------------

2) Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném

zdravotním pojištění.

16) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve

znění zákona č. 307/1993 Sb.

17) § 24 odst. 1 a 3 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., ve znění

nařízení vlády ČR č. 50/1993 Sb.

§ 12

(1) Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení, na

základě spolupráce a účelné dělby práce při zachování jednoty

odborné péče o zdraví člověka a osobní odpovědnosti za

poskytovanou péči. V těchto zařízeních mohou vyšetřovací a léčebné

výkony provádět jen oprávnění zdravotničtí pracovníci.

(2) zrušen

Oddíl 2

Zdravotní výchova obyvatelstva

§ 13

Zdravotnická zařízení a jejich zdravotničtí pracovníci mají

rozhodující úlohu při zdravotní výchově obyvatelstva, která se

provádí v těsném sepětí s ostatní výchovnou činností.

§ 14

Úkoly ve zdravotní výchově obyvatelstva plní všechna

zdravotnická zařízení a jejich zdravotničtí pracovníci v těsné

spolupráci s rodinou, školou, hospodářskými organizacemi

a občanskými sdruženími jako nedílnou součást své každodenní

činnosti.

Oddíl 3

Činnost na úseku hygieny a boje proti infekčním onemocněním

§ 15

(1) Zdravotnická zařízení odborně vedou orgány a organizace i

jednotlivé občany při vytváření a ochraně zdravých životních

podmínek, napomáhají jim při plnění jejich úkolů a kontrolují

jejich soustavné a jednotné provádění.

(2) Zdravotnická zařízení provádějí také zvláštní ochranná

opatření proti infekčním onemocněním.

§ 16

(1) Úkoly zdravotnických zařízení uvedené v § 15 plní jejich

zdravotničtí pracovníci jako nedílnou součást své každodenní

činnosti v rozsahu odpovídajícím jejich pracovní náplni.

(2) Zvláštní odborné úkoly v oblasti ochrany veřejného zdraví

plní podle zvláštního právního předpisu zařízení a orgány ochrany

veřejného zdraví.2a)

------------------------------------------------------------------

2a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů.

Oddíl 4

Léčebně preventivní péče

Obsah léčebně preventivní péče

§ 17

(1) Léčebně preventivní péče spočívá v péči o ochranu,

navrácení a upevnění zdraví jednotlivců i kolektivů; je

poskytována obyvatelstvu ve zdraví i v nemoci, v mateřství a při

jiných stavech vyžadujících lékařskou pomoc.

(2) Léčebně preventivní péče zahrnuje veškerou ambulantní

i ústavní péči včetně lázeňské péče, závodní preventivní péče,

přednemocniční neodkladné péče a léčebné výživy, poskytování léků

s výjimkou vyhrazených léčiv prodávaných prodejci těchto

léčiv,17a) léčebných a ortopedických pomůcek a jiných

zdravotnických potřeb a dopravu nemocných.

------------------------------------------------------------------

17a) § 4 odst. 2 písm. f) zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech

a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

§ 18

(1) Ambulantní péči, jejíž součástí je i návštěvní služba,

zajišťují praktičtí a jiní odborní lékaři v jednotlivých

ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních.

(2) Vyžaduje-li stav nemocného péči, kterou nelze poskytnout

ambulantně, poskytne se mu péče ústavní, a to zpravidla v

nemocnici, popřípadě v odborném léčebném ústavu.

§ 18a

Závodní preventivní péče

Závodní preventivní péče4) zabezpečuje ve spolupráci se

zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před

nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci

úrazů.

------------------------------------------------------------------

4) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o

závodních zdravotních službách (č. 161).

§ 18b

Záchranná služba

Záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční

neodkladnou péči. Základní úkoly a organizační uspořádání soustavy

zařízení a pracovišť záchranné služby stanoví ministerstvo

zdravotnictví vyhláškou.

§ 19

Lázeňská péče

(1) Lázeňská péče se poskytuje výběrově osobám, jejichž

zdravotní stav ji vyžaduje. Seznam nemocí, při nichž může být

poskytnuta lázeňská péče, a délku léčebné doby stanoví

ministerstvo zdravotnictví po projednání s ministerstvem práce

a sociálních věcí České republiky. Další podmínky a způsob

poskytování lázeňské péče pracovníkům a jejich rodinným

příslušníkům určí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s

ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky.

(2) Lázeňskou péči povolují příslušné správy sociálního

zabezpečení, popřípadě jiné orgány a organizace k tomu oprávněné,

a to na základě lékařských návrhů a za součinnosti zdravotnických

zařízení a orgánů. Lázeňskou péči o děti do 15 let a o osoby

stižené nemocemi, jejichž seznam vydává ministerstvo

zdravotnictví, povolují zdravotnické orgány a zařízení.

§ 20

Poskytování léků a prostředků zdravotnické techniky

Pokud nebyly nemocnému poskytnuty potřebné léky

a zdravotnické prostředky přímo při výkonu léčebně preventivní

péče, vydá mu je na lékařský předpis lékárna nebo jiné zařízení

k tomu určené.

§ 21

Posudková činnost

(1) Nedílnou součástí léčebně preventivní péče je lékařská

posudková činnost, jejímž předním úkolem je posuzování

způsobilosti k práci. Tuto činnost vykonávají zpravidla ošetřující

lékaři podle zvláštních předpisů vydaných ministerstvem

zdravotnictví v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí

České republiky.

(2) Pro jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1, se

vykonává posudková činnost a vydávají osvědčení v rozsahu, který

stanoví ministerstvo zdravotnictví.

(3) Posuzování způsobilosti k práci pro účely sociálního

zabezpečení je upraveno zvláštními předpisy.

§ 22

Aktivní péče o zdraví obyvatelstva

(1) Zdravotnická zařízení pečují aktivně o zdraví

obyvatelstva zejména prevencí nemocí, jejich včasným rozpoznáváním

a účinným léčením; používají dispenzární metody práce, kterou se

zabezpečuje aktivní péče především o děti a dorost, o ženy v

souvislosti s mateřstvím, o osoby, které jsou vystaveny zvlášť

nepříznivým vlivům pracovního prostředí, o osoby vykonávající

činnosti, při nichž je nebezpečí šíření infekčních onemocnění,

a postupně o další skupiny obyvatelstva stanovené ministerstvem

zdravotnictví.

(2) Každý je povinen podrobit se v rámci dispenzární péče

nebo obecně prováděných preventivních akcí podle směrnic

ministerstva zdravotnictví na vyzvání příslušných zdravotnických

zařízení preventivním prohlídkám, vyšetřením a diagnostickým

zkouškám, které nejsou spojeny s nebezpečím pro zdraví.

§ 23

Poučení a souhlas nemocného

(1) Lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného,

popřípadě členy jeho rodiny o povaze onemocnění a o potřebných

výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při

poskytování léčebně preventivní péče.

(2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem

nemocného, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Odmítá-li

nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si

ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers).

(3) Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného

výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby

zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo

opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o

provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou

vzhledem k své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového

výkonu.

(4) Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a

léčebné výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít

nemocného i do ústavní péče

a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze

uložit povinné léčení,

b) jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace

ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo

c) není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat

si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně

života či zdraví,

d) jde-li o nosiče.4a)

------------------------------------------------------------------

4a) § 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 24

bez nadpisu

Převzetí nemocného bez jeho písemného souhlasu do ústavní

péče z důvodů uvedených v § 23 odst. 4 je zdravotnické zařízení

povinno do 24 hodin oznámit soudu, v jehož obvodu má sídlo.5)

Převzetí se soudu neoznamuje, jestliže nemocný dodatečně ve lhůtě

24 hodin projevil souhlas s ústavní péčí.

------------------------------------------------------------------

5) Čl. 8 odst. 6 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se

uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon

Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní

Republiky.

§ 25

Léčba prací

Léčbu prací organizují a vedou zdravotnická zařízení, která

mohou k tomu účelu zřizovat vlastní dílny a jiná zařízení,

popřípadě používat příležitostí poskytovaných průmyslovými

a zemědělskými závody nebo jinými organizacemi. Výkonem práce při

léčbě prací nevzniká pracovní poměr. Příjmů přitom docílených

použije zdravotnické zařízení na úhradu zvýšených nákladů,

zlepšení kulturní péče o nemocné a na úhradu odměn, a to podle

směrnic vydaných ministerstvem zdravotnictví v dohodě s

ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky.

§ 26

Odběr krve a odnímání tkání a orgánů

(1) Pro potřeby léčebně preventivní péče a vědeckovýzkumné

práce organizují a provádějí zdravotnická zařízení odběr krve a

odnímání tkání a orgánů.

(2) Odběr krve a odnímání tkání a orgánů živým osobám mohou

být provedeny jen se souhlasem dárce a nesmějí ohrožovat jeho

zdravotní stav. Dárcům se zabezpečuje zvýšená péče o jejich

zdraví.

Jiné výkony

§ 27

Sterilizace se smí provést jen se souhlasem nebo na vlastní

žádost osoby, u níž má být sterilizace provedena, a to za podmínek

stanovených ministerstvem zdravotnictví.

§ 27a

(1) Lékařské zásahy do reprodukční schopnosti jednotlivců,

kastrace, stereotaktické operace a zákroky u transsexuálů se

provádějí pouze na žádost osoby, u níž mají být provedeny, a po

schválení odbornou komisí, kterou tvoří právník, nejméně dva

lékaři se specializací v příslušném oboru a dva další lékaři

nezúčastnění na provádění lékařského zásahu.

(2) Před podáním žádosti musí být osoba náležitě informována

lékařem o povaze lékařského zásahu s upozorněním na rizika a

případné nepříznivé důsledky s ním spojené.

(3) Umělé přerušení těhotenství upravuje zvláštní zákon.

§ 27b

(1) Ověřování nových poznatků na živém člověku použitím metod

dosud nezavedených v klinické praxi se provádí pouze s písemným

souhlasem osoby, na níž má být ověření provedeno, a na základě

písemného souhlasu ministerstva zdravotnictví.6) Před udělením

souhlasu musí být osoba náležitě informována o povaze, způsobu

aplikace, trvání a účelu nezavedené metody, jakož i o nebezpečí

s ním spojeném.

(2) Ověřování poznatků podle odstavce 1 nesmí být prováděno

na osobách ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody, v základní

vojenské službě, náhradní službě a civilní službě.

------------------------------------------------------------------

6) Směrnice č. 4/1985 Věst. MZ ČSR (reg. v částce 24/1985 Sb.).

§ 27c

Každý lékařský výkon, který není v bezprostředním zájmu

osoby, na které má být proveden, lze provést pouze s předchozím

písemným souhlasem takové osoby. Před udělením souhlasu musí být

osoba úplně informována o povaze výkonu a jeho rizicích.

§ 28

(1) U zemřelých osob se zpravidla provádí zdravotní pitva

podle rozhodnutí prohlížejícího lékaře, vedoucího zařízení,

popřípadě orgánu ochrany veřejného zdraví.7)

(2) Soudní pitva se provádí za podmínek stanovených

zvláštními předpisy.

------------------------------------------------------------------

7) Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a při

pohřebnictví.

§ 29

Léčení v cizině

zrušen

§ 30

Léčebně preventivní péče o cizí státní příslušníky

(1) Cizincům pobývajícím na území České republiky se

poskytuje zdravotní péče

a) bezplatně na základě mezinárodních smluv, jimiž je Česká a

Slovenská Federativní Republika vázána,

b) bez přímé úhrady na základě všeobecného zdravotního nebo

smluvního zdravotního pojištění anebo

c) za přímou úhradu.

(2) Občanům České a Slovenské Federativní Republiky

pobývajícím na území České a Slovenské Federativní Republiky,

kteří nemají na území České republiky trvalý pobyt, se zdravotní

péče poskytuje na základě všeobecného zdravotního pojištění,

smluvního zdravotního pojištění nebo za úhradu.

(3) Zdravotní péče uprchlíkům se poskytuje podle zvláštního

předpisu.8)

------------------------------------------------------------------

8) Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících.

Hlava druhá

Zdravotnická soustava

Oddíl 1

Soustava zdravotnických zařízení

§ 31

(1) Úkoly zdravotnictví obstarávají zdravotnická zařízení a

další zdravotnické organizace uspořádané do soustavy

zdravotnických zařízení.

(2) Soustavu zdravotnických zařízení tvoří zdravotnická

zařízení státu, obcí, fyzických a právnických osob.

§ 32

(1) Zdravotnické služby obstarávají zdravotnická zařízení,

která se člení na

a) zařízení ochrany veřejného zdraví2a),

b) zařízení léčebně preventivní péče.

(2) Další zařízení a organizace soustavy zdravotnických

zařízení jsou

a) zařízení pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání

zdravotnických pracovníků,

b) organizace pro zdravotnickou výrobu, pro zásobování léčivy a

jinými prostředky zdravotnické techniky a pro jejich kontrolu,

c) vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště na úseku

zdravotnictví.

------------------------------------------------------------------

2a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně

některých souvisejících zákonů.

§ 33

Zařízení a organizace zdravotnické soustavy zřízené

ministerstvem zdravotnictví, kraji v samostatné působnosti nebo

obcemi jsou řízeny svými zřizovateli.

Oddíl 2

Druhy a úkoly zdravotnických zařízení

Zařízení hygienické služby

§ 34

zrušen

Zařízení léčebně preventivní péče

§ 35

Zařízení ambulantní péče a nemocnice

(1) Základním článkem zařízení ambulantní péče jsou ordinace

praktických lékařů, popřípadě ordinace dalších odborných lékařů.

(2) Sdružená ambulantní zařízení jsou léčebná zařízení, která

jsou umístěna mimo území nemocnic, s nimiž nejsou organizačně ani

personálně spojena. V jejich ordinacích se poskytuje jednotlivcům

nebo skupinám osob základní a specializovaná zdravotní péče.

(3) Nemocnice poskytují ambulantní a lůžkovou základní a

specializovanou diagnostickou a léčebnou péči, jejíž součástí jsou

i nezbytná preventivní opatření.

§ 35a

Zařízení závodní preventivní péče

Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou poradní

činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody

zaměstnanců, pravidelně kontrolují pracoviště podniků, zjišťují

vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají

preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí

první pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem

a zařízením ochrany veřejného zdraví a podílejí se na výcviku

a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.

§ 36

Odborné léčebné ústavy

(1) Léčebně preventivní péči osobám s poruchami zdraví, které

mají vleklý průběh a potřebují zvláštní odbornou péči s výrazným

rehabilitačním zaměřením, poskytují odborné léčebné ústavy

specializované zpravidla podle druhu nemocí. Jejich péče navazuje

na péči nemocnic s poliklinikami.

(2) Odbornými léčebnými ústavy jsou léčebny tuberkulózy a

respiračních nemocí, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy a

další léčebny, ozdravovny a noční sanatoria.

(3) Lázeňskými léčebnami jsou odborné léčebné ústavy, které

využívají při poskytování léčebně preventivní péče především

přírodních léčivých zdrojů nebo klimatických podmínek.

K vyšetřovacím a léčebným účelům ambulantní lázeňské péče

a k poskytování některých dalších odborných služeb může být

v lázeňském místě zřízena lázeňská poliklinika.

(4) Ozdravovny poskytují ústavní péči osobám

v rekonvalescenci nebo osobám ohroženým na zdraví.

(5) Noční sanatoria poskytují práce schopným osobám

s ohroženým nebo narušeným zdravím potřebnou péči mimo jejich

pracovní dobu.

§ 37

Lékárny

Lékárny a další zdravotnická zařízení k tomu určená vydávají

také prostředky zdravotnické techniky; některá z nich též

zhotovují a opravují určité druhy prostředků zdravotnické

techniky.

§ 38

Zvláštní dětská zařízení

K zařízením léčebně preventivní péče se přiřazují kojenecké

ústavy, dětské domovy a jesle, pečující o všestranný rozvoj dětí

ve věku do tří let.

Oddíl 3

Zřizování a provoz zdravotnických zařízení

§ 39

(1) Zdravotnická zařízení zřizují ministerstvo zdravotnictví,

kraje v samostatné působnosti, obce, fyzické a právnické osoby.

Podmínky pro vznik, změnu, zánik a kontrolní činnost

zdravotnického zařízení stanoví zákon.

(2) Zdravotnická zařízení zřizovaná ministerstvem

zdravotnictví, kraji v samostatné působnosti a obcemi jsou povinna

poskytovat zdravotní péči ve spádových územích stanovených

vyhláškou ministerstva zdravotnictví.9)

------------------------------------------------------------------

9) Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení

zřizovaných okresními úřady a obcemi.

Vyhláška č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti

fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných

léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící

působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky.

§ 40

Organizace jsou povinny zajistit pro své zaměstnance závodní

preventivní péči.4) Bližší podmínky poskytování závodní

preventivní péče stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

------------------------------------------------------------------

4) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o

závodních zdravotních službách (č. 161).

§ 41

Zařízení pro první pomoc, lůžkové ošetřovny a jiná pomocná

zařízení, která doplňují péči poskytovanou ve zdravotnických

zařízeních, zřizují a provozují zpravidla ze svých prostředků

podniky a jiné organizace. Jsou povinny přitom postupovat podle

směrnic, které vydávají příslušné ústřední orgány v dohodě

s ministerstvem zdravotnictví.

§ 42

(1) Zdravotnická zařízení se zřizují, spravují, provozují a

ruší podle jednotných celostátních zásad stanovených ministerstvem

zdravotnictví pro uspořádání a rozvoj sítě zdravotnických

zařízení, pro organizaci a provoz těchto zařízení, pro jejich typy

a označení, funkční náplň, členění, normativy a standardy jejich

vybavení (§ 70).

(2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat zřízení,

stavbu nebo provoz zdravotnického zařízení, jež by bylo v rozporu

s těmito zásadami.

Hlava třetí

Přírodní léčebné lázně a přírodní léčivé zdroje

zrušena

Hlava čtvrtá

Pracovníci ve zdravotnictví

Oddíl 1

Způsobilost a poslání

§ 52

Úkoly pracovníků ve zdravotnictví

Úkoly zdravotnictví plní podle zásad účelné dělby práce

zdravotničtí pracovníci a ostatní pracovníci ve zdravotnictví.

Podmínky pro výkon zdravotnických povolání

§ 53

(1) Zdravotnickými pracovníky jsou osoby, které získaly

způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Tuto způsobilost

získávají

a) lékaři na lékařské fakultě, kliničtí psychologové a kliničtí

logopedové a farmaceuti na farmaceutické fakultě,

b) ostatní zdravotničtí pracovníci na zdravotnické škole nebo

odborným školením.

Zdravotnickými pracovníky jsou též dentisté, kteří získali

způsobilost k výkonu svého povolání před účinností tohoto zákona.

(2) Způsobilost zdravotnických pracovníků k výkonu povolání,

kterou získali podle dosavadních předpisů, zůstává nedotčena.

(3) Ministerstvo zdravotnictví na základě vyjádření

profesních organizací3) může povolit výkon zdravotnického povolání

cizinci nebo tomu, kdo nabyl odborné způsobilosti v cizině, je-li

podle svého vzdělání a praktických zkušeností způsobilý k tomuto

povolání; povolení může být vázáno na úspěšný výkon zkoušky.

(4) Lékaři a stomatologové pro výkon povolání v preventivní a

léčebné péči a absolventi vysokoškolského studia v oboru farmacie

pro výkon povolání v lékárenském zařízení na území České republiky

musí splňovat také požadavky stanovené zvláštním předpisem.10)

------------------------------------------------------------------

3) Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České

lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické

komoře.

10) Zákon ČNR č. 220/1991 Sb.

§ 54

(1) Obory zdravotnických pracovníků v jednotlivých

kategoriích, jejich pracovní náplň a bližší podmínky pro výkon

zdravotnického povolání určuje ministerstvo zdravotnictví po

projednání s profesními organizacemi3) a s příslušnými profesními

sdruženími. Ministerstvo zdravotnictví také stanoví kvalifikační

předpoklady pro výkon funkcí ve zdravotnictví.

(2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou vedoucí

funkce, které se ve zdravotnických organizacích a zařízeních v

působnosti ministerstva zdravotnictví, okresních úřadů a obcí

obsazují na základě výběrového řízení, podmínky jeho vyhlášení a

průběh.

------------------------------------------------------------------

3) Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České

lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické

komoře.

§ 55

Povinnosti pracovníků ve zdravotnictví

(1) Zdravotničtí pracovníci jsou povinni vykonávat

zdravotnické povolání svědomitě, poctivě, s hluboce lidským

vztahem k občanům a s vědomím odpovědnosti ke společnosti.

(2) Každý zdravotnický pracovník je povinen zejména

a) vykonávat své povolání v rozsahu a způsobem, pro něž zásady

určuje ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s profesními

organizacemi,3)

b) převzít a řádně plnit i mimořádné zdravotnické úkoly uložené mu

dočasně v důležitém obecném zájmu,

c) poskytovat neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této

pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a

není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu

podle potřeby další odbornou péči,

d) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděl v

souvislosti s výkonem svého povolání, s výjimkou případů, kdy

skutečnost sděluje se souhlasem ošetřované osoby nebo kdy byl

této povinnosti zproštěn nadřízeným orgánem v důležitém státním

zájmu; povinnost oznamovat určité skutečnosti, uložená

zdravotnickým pracovníkům zvláštními předpisy,10a) není tím

dotčena.

(3) Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) se vztahují

i na zdravotnické pracovníky, kteří nevykonávají zdravotnické

povolání.

(4) Ostatní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni kromě

dalšího vzdělávání ve svém oboru osvojit si i zdravotnické

znalosti v rozsahu potřebném pro výkon své práce.

------------------------------------------------------------------

3) Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České

lékařské komoře, České stomatologické komoře a České

lékárnické komoře.

10a) § 53 odst. 2 zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických

prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.

§ 56

Péče okresních úřadů a obcí o zdravotnické pracovníky

Okresní úřady a obce mají usnadňovat zdravotnickým

pracovníkům plnění jejich odpovědného poslání tím, že pro ně

vytvářejí příznivé životní podmínky v místech výkonu jejich

povolání; zejména jsou povinny pečovat o zajištění jejich vhodného

ubytování.

Oddíl 2

Výchova, výuka a další vzdělávání

§ 57

(1) Odborné a pedagogické řízení, kontrola výchovy

a vzdělávání na lékařských a farmaceutických fakultách přísluší

ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky,

které přitom v otázkách výchovy a výuky těsně spolupracuje

s ministerstvem zdravotnictví.

(2) Ministerstvo zdravotnictví provádí odborné a pedagogické

řízení zdravotnických škol a domovů mládeže zdravotnických škol a

určuje jejich síť; u soukromých a církevních škol tak činí v

dohodě s jejich zřizovateli. Inspekci na zdravotnických školách a

v domovech mládeže zdravotnických škol provádí ministerstvo

zdravotnictví svými školními inspektory.

§ 58

(1) Péče o další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví je

důležitým úkolem všech vedoucích pracovníků ve zdravotnických

zařízeních a orgánech.

(2) Další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví řídí

ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy České republiky a ve spolupráci s profesními

organizacemi3) a dalšími profesními sdruženími. Další vzdělávání

pracovníků ve zdravotnictví upraví zvláštní zákon.

------------------------------------------------------------------

3) Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České

lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické

komoře.

§ 59

Pro zabezpečení dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků

může ministerstvo zdravotnictví zřizovat instituty, jejichž

posláním je pedagogická, metodická a vědeckovýzkumná činnost a

které podléhají akreditaci. Další vzdělávání pracovníků ve

zdravotnictví dále zajišťují zdravotnická zařízení akreditovaná k

této činnosti.

§ 60

Výukovými základnami lékařských a farmaceutických fakult a

ústavů pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků jsou vysoce

kvalifikovaná pracoviště zdravotnických zařízení. Ministerstvo

zdravotnictví určuje tato pracoviště, napomáhá jejich rozvoji a

ustanovuje a odvolává jejich vedoucí pracovníky; taková pracoviště

se označují jako kliniky. Jde-li o pracoviště sloužící výuce na

lékařských a farmaceutických fakultách, postupuje ministerstvo

zdravotnictví v dohodě s ministerstvem školství, mládeže a

tělovýchovy České republiky.

Hlava pátá

Materiální zabezpečení zdravotnických služeb

§ 61

Výroba, dovoz a vývoz diagnostických zdravotnických

prostředků in vitro, pokud nejsou zvláštním právním předpisem11)

určeny jako stanovené výrobky k posuzování shody, se ohlašují

Ministerstvu zdravotnictví. K hlášení musí být přiložen návod

v českém jazyce, způsob ověření bezpečnosti, účinnosti a vhodnosti

diagnostického zdravotnického prostředku in vitro pro použití při

poskytování zdravotní péče. Splněním požadavků podle předchozí

věty není dotčena povinnost uvádět na trh pouze bezpečné

výrobky.11a)

------------------------------------------------------------------

11) Nařízení vlády vydaná podle § 12 odst. 1 písm. a) a b)

a odst. 4 a § 13 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 22/1997 Sb.,

o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění

některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

11a) § 8 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění zákona

č. 71/2000 Sb.

§ 62

zrušen

§ 63

zrušen

Čtvrtá část

Úkoly vědy a výzkumu v péči o zdraví lidu

§ 64

Orgány ustavené k podpoře a koordinaci rozvoje vědy a

technologií i pracovníci všech oborů vědeckovýzkumné činnosti jsou

povinni plnit své úkoly v souladu s dostupnými poznatky lékařské

vědy a přispívat ke zvyšování úrovně péče o zdraví. Tyto orgány

jsou rovněž povinny dbát, aby se jejich činnost soustřeďovala

především na řešení naléhavých problémů vyplývajících z rozboru

zdravotního stavu obyvatelstva se zaměřením na prevenci a léčení

společensky nejzávažnějších nemocí, na získávání poznatků o vlivu

prostředí na organismus člověka, na rozvíjení tělesných a

duševních schopností člověka a na prodlužování aktivního věku.

§ 65

Orgány ustavené k podpoře a koordinaci rozvoje vědy a

technologií zajišťují účelné přidělování finančních prostředků z

hlediska jejich přínosu pro zdravotnictví a sledují využívání

vynaložených finančních prostředků.

§ 66

zrušen

§ 67

zrušen

Pátá část

Zpracování osobních údajů souvisejících

se zajišťováním zdravotní péče

§ 67a

Zpracováním osobních údajů11b) podle tohoto zákona se rozumí

zpracování osobních údajů při vedení zdravotnické dokumentace

a další nakládání s ní a zpracování osobních údajů v Národním

zdravotnickém informačním systému (dále jen "NZIS").

------------------------------------------------------------------

11b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

§ 67b

Zdravotnická dokumentace

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna vést zdravotnickou

dokumentaci.

(2) Zdravotnická dokumentace obsahuje

a) osobní údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro identifikaci

pacienta a zjištění anamnézy,

b) informace o onemocnění pacienta, o průběhu a výsledku

vyšetření, léčení a o dalších významných okolnostech

souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při

poskytování zdravotní péče.

(3) Každá samostatná část zdravotnické dokumentace musí

obsahovat osobní údaje pacienta v rozsahu nezbytném pro jeho

identifikaci a označení zdravotnického zařízení, které ji

vyhotovilo.

(4) Zápis ve zdravotnické dokumentaci musí být veden

průkazně, pravdivě a čitelně; je průběžně doplňován a musí být

opatřen datem zápisu, identifikací a podpisem osoby, která zápis

provedla. Opravy ve zdravotnické dokumentaci se provádí novým

zápisem s uvedením dne opravy, identifikací a podpisem osoby,

která opravu provedla. Původní záznam musí zůstat čitelný.

(5) Zdravotnická dokumentace může být vedena na záznamovém

nosiči ve formě textové, grafické nebo audiovizuální. Údaje

obsažené ve zdravotnické dokumentaci musí být vedeny v listinné

formě nebo elektronické formě. Údaje ze zdravotnické dokumentace

lze z listinné formy přepsat do elektronické formy pouze za

podmínky, že bude zároveň uchována listinná forma.

(6) Zápis zdravotnické dokumentace na paměťové médium

výpočetní techniky, který neobsahuje zaručený elektronický podpis,

se převede na papírový nosič (tiskovou sestavu), opatří se datem

a podpisem osoby, která zápis provedla, a zařadí se do

zdravotnické dokumentace pacienta. Přitom jednotlivé tiskové

sestavy se považují za samostatné části zdravotnické dokumentace.

(7) Pokud se vede zdravotnická dokumentace pouze na

paměťových médiích výpočetní techniky, lze zápis zdravotnické

dokumentace provádět jen za těchto podmínek:

a) všechny samostatné části zdravotnické dokumentace obsahují

zaručený elektronický podpis osoby, která zápis provedla, podle

zvláštního právního předpisu,11c)

b) bezpečnostní kopie datových souborů jsou prováděny nejméně

jednou za pracovní den,

c) po uplynutí doby životnosti zápisu je zajištěn opis archivních

kopií,

d) uložení archivních kopií, které jsou vytvářeny nejméně

jedenkrát za rok, je provedeno způsobem znemožňujícím do nich

provádět dodatečné zásahy.

(8) Při uchovávání archivních kopií dat na paměťových médiích

výpočetní techniky musí být zajištěn přístup k datům a jejich

čitelnost (použitelnost) nejméně po dobu, která je předepsána pro

archivaci zdravotnické dokumentace.

(9) Práva a povinnosti při zpracování osobních údajů

souvisejících se zajišťováním zdravotní péče se řídí zvláštním

zákonem.11b)

(10) Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet, a to

v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu

své kompetence

a) lékaři, zdravotní sestry, rehabilitační pracovníci, lékárníci,

kliničtí psychologové a kliničtí logopedové v souvislosti

s poskytováním zdravotní péče,

b) pověření členové příslušné komory10) při šetření případů

podléhajících disciplinární pravomoci příslušné komory,

c) revizní lékaři zdravotních pojišťoven v rozsahu stanoveném

zvláštním právním předpisem,11d)

d) soudní znalci v oboru zdravotnictví v rozsahu nezbytném pro

vypracování znaleckého posudku zadaného orgány činnými

v trestním řízení nebo soudy,

e) lékaři správních úřadů ve zdravotnictví pověření vyřizováním

konkrétních stížností, návrhů na přezkoumání a podnětů ve

správním řízení, a to v rozsahu vyplývajícím ze stížnosti,

návrhu na přezkoumání nebo podnětu ve správním řízení,

f) lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu

stanoveném zvláštním právním předpisem,11e)

g) členové znaleckých komisí,

h) pověření zdravotničtí pracovníci orgánu ochrany veřejného

zdraví,

i) lékaři orgánů sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního

stavu a pracovní schopnosti pro účely dávek a služeb sociálního

zabezpečení, důchodového pojištění, státní sociální podpory,

lékaři úřadů práce pro účely zaměstnanosti a lékaři okresních

úřadů pro účely odvodního řízení a civilní služby; povinnosti

zdravotnických zařízení vůči orgánům sociálního zabezpečení ve

věcech zdravotnické dokumentace stanoví zvláštní právní

předpis,11f)

j) zaměstnanci státu ve zdravotnických zařízeních, zaměstnanci

příspěvkových organizací, které jsou zdravotnickými zařízeními,

a zaměstnanci provozovatelů dalších zdravotnických zařízení

zabezpečující pro tato zařízení zpracování osobních údajů11b)

při vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací,

k) zaměstnanci státu v organizační složce státu (§ 67c odst. 3),

která zajišťuje plnění úkolů NZIS, kteří zabezpečují zpracování

osobních údajů11b) a informací o zdravotním stavu obyvatelstva,

a zaměstnanci pověřeného (§ 67c odst. 3) nebo stanoveného

(§ 67d odst. 2) zpracovatele, kteří zabezpečují zpracování

osobních údajů11b) a informací o zdravotním stavu obyvatelstva.

(11) Osoby získávající způsobilost k výkonu zdravotnického

povolání (§ 53 odst. 1) mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace

pouze v rozsahu nezbytně nutném a u pacientů stanovených pověřeným

zdravotnickým pracovníkem zdravotnického zařízení, které

zabezpečuje praktickou výuku osob získávajících způsobilost

k výkonu zdravotnického povolání; k nahlížení do zdravotnické

dokumentace takových pacientů je třeba jejich písemného souhlasu,

případně souhlasu jejich zákonných zástupců. Souhlasu pacienta

není třeba, není-li možné jej získat vzhledem ke zdravotnímu stavu

pacienta. Osoby získávající způsobilost podle věty prvé jsou

povinny o skutečnostech, o nichž se ze zdravotnické dokumentace

dozvěděly, zachovávat mlčenlivost.

(12) Pacient má právo na poskytnutí veškerých informací

shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě

a v jiných zápisech, které se vztahují k jeho zdravotnímu stavu;

pacient se z informací, které jsou mu sděleny o jeho zdravotním

stavu, nesmí dozvědět informace o třetí osobě. Za osoby mladší 18

let nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům mají právo na

informace podle věty prvé jejich zákonní zástupci.

(13) V případě změny ošetřujícího lékaře je dosavadní lékař

povinen předat nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné

pro zajištění návaznosti poskytování zdravotní péče.

(14) Uchovávání a skartace zdravotnické dokumentace se řídí

zvláštním právním předpisem.11g) Dobu archivace zdravotní

dokumentace stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Za

uchovávání zdravotnické dokumentace a její skartaci odpovídá

zdravotnické zařízení.

------------------------------------------------------------------

10) Zákon ČNR č. 220/1991 Sb.

11b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

11c) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně

některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu).

11d) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění

pozdějších předpisů.

11e) § 3 odst. 2 písm. h) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém

využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový

zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

11f) § 16 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění

sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

11g) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 67c

Národní zdravotnický informační systém

(1) NZIS je jednotný celostátní informační systém určený

a) ke sběru a zpracování informací o zdravotním stavu

obyvatelstva, o zdravotnických zařízeních, jejich činnosti

a ekonomice, za účelem usměrňování poskytování zdravotní péče,

stanovení koncepce státní zdravotní politiky, pro řízení

zdravotnictví a pro státní statistiku,

b) k vedení národních zdravotních registrů,

c) k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy při

respektování podmínek ochrany osobních dat občanů, včetně

poskytování informací pro mezinárodní instituce,

d) k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu.

(2) Zdravotnická zařízení poskytují informace podle odstavce

1 písm. a), pokud je neposkytují podle zvláštního právního

předpisu,11h) v rozsahu a způsobem stanoveným Ministerstvem

zdravotnictví v opatření publikovaném ve Sbírce zákonů.

Ministerstvo zdravotnictví rozsah požadovaných informací a způsob

jejich poskytování projedná se zástupci profesních organizací,3)

zástupci odborných společností a se zástupci zdravotnických

zařízení, kteří prokáží, že zastupují alespoň 20 % zdravotnických

zařízení příslušného druhu poskytujících odpovídající formu a typ

zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví jednání podle

předcházející věty svolává oznámením ve Zdravotnických novinách

a na svých internetových stránkách, a to nejméně 30 dnů před jeho

uskutečněním.

(3) Plnění úkolů NZIS zajišťuje Ústav zdravotnických

informací a statistiky České republiky (dále jen "Statistický

ústav") zřízený Ministerstvem zdravotnictví. Statistický ústav při

nakládání s osobními údaji plní úkoly správce a zpracovatele,11i)

pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud Statistický ústav

zpracováním osobních údajů nepověří podle zvláštního právního

předpisu11b) jiného zpracovatele.

------------------------------------------------------------------

3) Např. zákon České národní rady č. 220/1991 Sb., o České

lékařské komoře, České stomatologické komoře a České

lékárnické komoře.

11b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

11h) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění

pozdějších předpisů.

11i) § 4 písm. j) a k) zákona č. 101/2000 Sb.

§ 67d

Národní zdravotní registry

(1) Zřizují se národní zdravotní registry (dále jen

"registry") jako součást NZIS určené zejména pro evidenci

a sledování

a) pacientů s vybranými společensky závažnými onemocněními

a chorobnými stavy, sloužící pro diagnostické a léčebné účely

a sledování vývoje, příčin a důsledků těchto onemocnění

a stavů,

b) vybraných skupin dárců krve.

(2) Jednotlivé registry zřizuje a zrušuje Ministerstvo

zdravotnictví, které současně stanoví věcné a technické podmínky

pro jejich provozování, včetně výčtu sbíraných údajů, výši a zdroj

financování a dále stanoví pro jednotlivé registry jejich

zpracovatele.11i) Informace o zřízení registrů obsahující údaje ve

větě prvé se uveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

(3) Při zpracování osobních údajů obsažených v registrech se

postupuje podle zvláštních právních předpisů.11b)

------------------------------------------------------------------

11b) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně

některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

11i) § 4 písm. j) a k) zákona č. 101/2000 Sb.

Pátá část

Řízení péče o zdraví lidu

a rozhodování při výkonu zdravotní péče

Hlava první

Řízení péče o zdraví lidu

§ 68

Ústřední orgány

(1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány jsou povinny

uskutečňovat v oboru své působnosti opatření k upevnění a

rozvíjení zdraví lidu podle první části tohoto zákona jako

nedílnou součást řízení hospodářství a kultury.

(2) Ústřední orgány zejména

a) stanoví jmenovité úkoly v péči o zdraví lidu, rozhodují

o opatřeních v péči o zdraví lidu, která vyžadují úpravu

rozpočtu přesahující možnosti organizací jimi řízených,

pravidelně projednávají zabezpečování této péče a vedou

podřízené organizace k tomu, aby iniciativně činily opatření

k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek,

b) kontrolují, jak organizace plní své povinnosti při vytváření a

ochraně zdravých životních podmínek, a volají je k odpovědnosti

pro neplnění úkolů v péči o zdraví lidu.

Ministerstvo zdravotnictví

§ 69

Ministerstvo zdravotnictví řeší v souladu s výsledky

vědeckého poznání a s potřebami společnosti zásadní otázky

zdravotnické politiky, stanoví koncepci a vytyčuje hlavní směry

rozvoje zdravotnictví a dbá o jejich zabezpečování. Pečuje

o rozvoj lékařské vědy a o výzkumnou činnost v oboru

zdravotnictví; zabezpečuje pohotové převádění výsledků vědy do

praxe tak, aby zdravotní péče byla poskytována na nejvyšší

dosažitelné úrovni.

§ 70

(1) K zabezpečení jednotného odborného vedení péče o zdraví

lidu i zdravotnictví a k řešení otázek vyžadujících jednotné

celostátní úpravy ministerstvo zdravotnictví zejména

a) odborně řídí zdravotní výchovu obyvatelstva,

b) odborně usměrňuje péči o zdraví lidu, zejména o vytváření

zdravých životních podmínek ve všech odvětvích, a za tím účelem

stanoví závazné zdravotnické požadavky, které mají ostatní

ústřední orgány zabezpečovat při své řídící činnosti,

c) jednotně řídí zdravotnictví a za tím účelem vydává obecně

závazné právní předpisy pro organizaci a výkon zdravotní péče

a vykonává dozor nad úrovní této péče; přitom zajišťuje, aby

vedoucí pracovníci se opírali o soustavné sledování a rozbor

vývoje zdravotního stavu obyvatelstva i údajů a ukazatelů

o zdravotnické péči,

d) řídí výchovu a výuku středních a nižších zdravotnických

pracovníků, spolupracuje v otázkách výchovy a výuky lékařů

a farmaceutů a řízení dalšího vzdělávání zdravotnických

pracovníků s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy

České republiky, s profesními organizacemi3) a dalšími

profesními sdruženími,

e) vydává stanoviska k rozvoji územních celků, zadáním a projektům

staveb rozhodujících investičních celků financovaných státním

rozpočtem a staveb, u nichž si vydání stanoviska vyhradí,

vydává stavebně technické směrnice pro posuzování

zdravotnických zařízení,

f) zabezpečuje jednotné řízení přípravy zdravotnictví k obraně

státu,

g) pečuje o zdravotnickou spolupráci s jinými státy.

(2) Ministerstvu zdravotnictví přísluší vrcholný odborný

dozor nad zdravotní péčí v jiných odvětvích a jejich odborné

vedení.

(3) Ministerstvu zdravotnictví pomáhají při plnění jeho úkolů

vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, ústavy pro další vzdělávání

zdravotnických pracovníků a odborné poradní sbory.

§ 71

zrušen

§ 72

(1) K zajištění celostátního dozoru na opatření k ochraně

přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na

jejich využití je zřízen v ministerstvu zdravotnictví Český

inspektorát lázní a zřídel. Českému inspektorátu lázní a zřídel

náleží zejména

a) sledovat hydrologické, klimatické, geologické a vegetační

poměry z hlediska potřeb rozvoje lázeňství a připravovat

opatření potřebná k ochraně přírodních léčebných lázní

a přírodních léčivých zdrojů,

b) vykonávat dozor na dodržování lázeňských statutů a opatření k

ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých

zdrojů,

c) provádět šetření a podávat návrhy nebo závazné posudky při

prohlašování míst za lázeňská, při prohlašování přírodních

zdrojů za léčivé, při vypracování lázeňských statutů, při

určování ochranných pásem a jiných ochranných opatření, před

schválením územních plánů, vydáním územních rozhodnutí

a schválením projektů týkajících se lázeňského místa nebo

ochranného pásma,

d) připravovat vymezení ochranných pásem a stanovit nezbytná

prozatímní opatření.

(2) Pracovníci Českého inspektorátu lázní a zřídel postupují

při plnění svých úkolů v organizacích podléhajících vrchnímu

dozoru státní báňské správy v úzké součinnosti s jejími orgány.

§ 73

zrušen

Orgány státní zdravotní správy

Pravomoc orgánů státní zdravotní správy

a jejich pracovníků

§ 74

(1) Pracovníci orgánů státní zdravotní správy jsou oprávněni

za účelem zjišťování podkladů potřebných k zabezpečení výkonu

státní správy na úseku zdravotnictví a při tvorbě státní zdravotní

politiky v nezbytném rozsahu

a) vstupovat do zdravotnických zařízení s vědomím vedoucího

zdravotnického zařízení,

b) vyžadovat od odborných pracovníků ve zdravotnictví potřebná

sdělení, vyjádření a vysvětlení.

(2) Nahlížet do dokumentace o zdravotním stavu nemocného

včetně pořizování výpisů nebo stejnopisů smějí vybraní pracovníci

orgánů státní zdravotní správy. Jejich výčet a další podmínky pro

nakládání se získanými informacemi stanoví zvláštní předpis.

§ 75

zrušen

§ 76

Zvláštní oprávnění zaměstnanců Českého

inspektorátu lázní a zřídel

Zaměstnanci Českého inspektorátu lázní a zřídel jsou

oprávněni při plnění svých úkolů vstupovat do všech závodů,

zařízení a objektů, odebírat v potřebném množství a rozsahu vzorky

pro vyšetřování a požadovat potřebné doklady a údaje.

Hlava druhá

Rozhodování při výkonu zdravotní péče

§ 77

(1) Lékaři nebo odborné komise zdravotnických zařízení

ustavené podle zvláštních předpisů rozhodují v mezích zákona při

výkonu zdravotní péče na základě posouzení zdravotního stavu

o právech a povinnostech občanů týkajících se jejich zdraví.

(2) Má-li občan za to, že rozhodnutí nebo opatření podle

odstavce 1 učiněné při výkonu zdravotní péče je nesprávné, může

podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení,

který o něm rozhodne. Návrh na přezkoumání může podat též okresní

správa sociálního zabezpečení. Nevyhoví-li vedoucí zdravotnického

zařízení návrhu, předloží jej jako odvolání odvolacímu orgánu.

(3) O odvolání proti rozhodnutí nebo opatření vedoucího

zdravotnického zařízení řízeného ministerstvem zdravotnictví

rozhoduje toto ministerstvo, v ostatních případech okresní úřad

(obvodní úřad, úřad města), v jehož obvodu se zdravotnické

zařízení nachází.

(4) Návrh na přezkoumání podle odstavce 2 nebo 3 lze podat do

15 dnů, ve věcech dočasné pracovní neschopnosti do 3 dnů, ode dne,

kdy rozhodnutí bylo občanu doručeno nebo opatření sděleno.

(5) Jinak se na rozhodování při výkonu zdravotní péče

vztahují obecné předpisy o správním řízení.13)

(6) Pro posouzení případů, u nichž vznikly pochybnosti, zda

byl při výkonu zdravotní péče dodržen správný postup, popřípadě,

zda bylo ublíženo na zdraví, ustanovuje ministr zdravotnictví

České republiky a orgán kraje v přenesené působnosti jako své

poradní orgány znalecké komise. Postavení a činnosti znaleckých

komisí stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahují na rozhodování

o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštního

zákona.15)

------------------------------------------------------------------

13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

15) § 8a odst. 4 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR

č. 590/1992 Sb.

Šestá část

Společná a závěrečná ustanovení

§ 78

(1) Náhradu nákladů a škod vzniklých plněním povinností

v péči o zdraví lidu, zejména prováděním opatření k ochraně

přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů nebo

odběrem vzorků k těmto účelům, popřípadě příspěvek ke krytí

takových nákladů nebo škod poskytuje stát, jen pokud to stanoví

předpisy vydané podle tohoto zákona nebo jiné předpisy.*)

(2) O náhradě škody vzniklé při poskytování zdravotnických

služeb platí ustanovení občanského zákoníku; i když povinnost

k náhradě škody nevznikla, může stát v mimořádných případech

hodných zvláštního zřetele poskytnout poškozenému příspěvek.

(3) Předpisy vydané k provedení tohoto zákona stanoví, kdy

škoda na zdraví způsobená očkováním nařízeným pro určité skupiny

pracovníků vzhledem k povaze jejich pracovních úkolů se pokládá

za pracovní úraz.

------------------------------------------------------------------

*) Zákoníky: č. 40, 109/1964 Sb., č. 65/1965 Sb. Zákony:

č. 27/1950 Sb., č. 54/1956 Sb., č. 103/1964 Sb. Vládní vyhláška

č. 40/1963 Sb.

§ 79

(1) Úkoly stanovené k ochraně zdraví lidu jinými předpisy

v souvislosti s ochranou jiných společenských zájmů jsou povinny

orgány a organizace určené takovými předpisy plnit podle zásad

tohoto zákona a v těsné vzájemné spolupráci s orgány a zařízeními

v něm uvedenými. To se týká zejména ochrany zdraví podle předpisů

pracovněprávních (především k zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci), předpisů o využití nerostného bohatství,

o vodním hospodářství, o veterinární péči a o státní zemědělské,

potravinářské a obchodní inspekci. Orgány stanovené v těchto

předpisech a zdravotnické orgány spolu úzce spolupracují. Způsob

této spolupráce se podrobně vymezuje dohodou zúčastněných

ústředních orgánů.

(2) Předpisy upravující podrobněji úkoly uvedené v odstavci 1

a technické normy, pokud se dotýkají péče o zdraví lidu podle

tohoto zákona, se vydávají v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.

(3) Pokud při rozhodování o zájmech chráněných jinými

předpisy řeší orgány podle nich zřízené také související otázky

péče o zdraví lidu podle tohoto zákona, vydávají svá rozhodnutí

v dohodě s orgány příslušnými podle tohoto zákona. Tato zásada

platí též, jestliže orgány podle tohoto zákona při opatřeních

v péči o zdraví lidu rozhodují zároveň o ochraně souvisících zájmů

podle jiných předpisů. K rozhodnutí je příslušný vždy orgán, do

jehož působnosti spadá ochrana převažujícího zájmu.

(4) Působnost ministerstva zemědělství České republiky podle

zákona o veterinární péči,14) zejména ve věcech tlumení nákaz

a jiných hromadných onemocnění zvířat a při výrobě, dovozu

a distribuci veterinárních biopreparátů, a působnost odborně

způsobilých veterinárních pracovníků při zabezpečování zdravotní

nezávadnosti potravin a surovin živočišného původu včetně

prohlídky jatečných zvířat a masa je nedotčena.

------------------------------------------------------------------

14) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č.

239/1991 Sb.

§ 80

(1) Organizaci a výkon zdravotnických služeb v oboru

ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a Sboru nápravné výchovy

České republiky upravují příslušní ministři obdobně podle zásad

tohoto zákona.

(2) Je-li třeba k zabezpečení péče o zdraví lidu opatření

obecné povahy nebo jejich jednotného provádění, postupují orgány

ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a Sboru nápravné výchovy

České republiky v úzké součinnosti s orgány státní zdravotní

správy.

(3) Součinnost orgánů ozbrojených sil, bezpečnostních sborů

a Sboru nápravné výchovy České republiky a orgánů státní zdravotní

správy při provádění tohoto zákona upraví ministerstva

zdravotnictví, obrany, vnitra a spravedlnosti České republiky.

(4) Organizaci a výkon zdravotnických služeb na železnicích

upraví federální ministerstvo dopravy v dohodě s ministrem

zdravotnictví.

(5) Zdravotní péče osobám ve výkonu trestu odnětí svobody a

vazby je poskytována Zdravotnickou službou Sboru nápravné výchovy

České republiky, v případě potřeby na základě uzavřených dohod i v

jiných zdravotnických zařízeních.

§ 81

Organizací se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba

podnikající podle zvláštních předpisů a právnická osoba.

§ 82

zrušen

§ 83

(1) Zrušují se

1. zákon č. 271/1949 Sb., o výrobě a distribuci léčiv;

2. zákon č. 170/1950 Sb., o zdravotnických povoláních;

3. zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči,

ve znění zákonného opatření č. 64/1955 Sb., zákona č. 17/1957

Sb. a zákona č. 78/1959 Sb.;

4. zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, ve

znění zákona č. 18/1957 Sb.;

5. zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech;

6. vládní nařízení č. 24/1951 Sb., o lékařích;

7. vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech;

8. vládní nařízení č. 77/1951 Sb., o středních zdravotnických

pracovnících;

9. vládní nařízení č. 14/1952 Sb., o nižších zdravotnických

pracovnících;

10.vládní nařízení č. 44/1952 Sb., o lékárnících;

11.vládní nařízení č. 51/1952 Sb., o poskytování preventivní a

léčebné péče vojenským a válečným poškozencům a obětem války a

fašistické persekuce;

12.nařízení ministra zdravotnictví č. 37/1950 Sb., o zabezpečení

výroby a dovozu hodnotných léčiv;

13.nařízení ministra zdravotnictví č. 5/1952 Sb., o dobrovolných

dárcích krve;

14.nařízení ministra zdravotnictví č. 11/1953 Sb., o

zdravotních obvodech;

15.nařízení ministra zdravotnictví č. 87/1953 Sb., o hygienické a

protiepidemické ochraně vody;

16.nařízení ministra zdravotnictví č. 24/1954 Sb., o hygienické a

protiepidemické ochraně vzduchu;

17.nařízení ministra zdravotnictví č. 25/1954 Sb., o hygienické a

protiepidemické ochraně půdy;

18.nařízení ministra zdravotnictví č. 8/1955 Sb., o pohřebnictví;

19.nařízení ministra zdravotnictví č. 40/1955 Sb., o boji proti

přenosným nemocem;

20.nařízení ministra zdravotnictví č. 42/1956 Sb., o hygienické

ochraně práce.

(2) Zákonné opatření č. 23/1955 Sb., o jedech a látkách

škodlivých zdraví, se zrušuje dnem, který stanoví vláda nařízením

podle § 82.

§ 84

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1966.

platné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 117/2001 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 18

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti

a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy"), není-li

dále stanoveno jinak.

(2) Předmětem daně nejsou

a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1)

zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo

majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,

b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě

zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky,

a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků

na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího

podílu13) v nepeněžní formě,

c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních

odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně

vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona.

(3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za

účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam,

z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou

v odstavci 4 písm. d).

(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně

příjmy

a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že

náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti

s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou

posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními

předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími

a zakladatelskými listinami,

b) z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů

obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b)

c) z úroků z vkladů na běžném účtu,

d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi

organizačními složkami státu a státními organizacemi30b)

a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle

zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.

(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou

předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:

a) z investičních transferů,

b) z úroků z vkladů na běžném účtu.

(6) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky

uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období

podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost

v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy

dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady

(výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak

za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady

(výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou

předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které

jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.

(7) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést

účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny

odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které

předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně

osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů).

Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna

organizačními složkami státu,30b) obcemi u jednorázových příjmů,

které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí

rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání.

(8) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména

zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní

subjektivitu17c) a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti,

občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany

a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti,

nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné

vysoké školy, obce, organizační složky státu,30b) vyšší územní

samosprávné celky,17d) příspěvkové organizace, státní fondy

a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky

se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly

založeny za účelem podnikání. Tímto nejsou dotčena ustanovení

zvláštních právních předpisů.17n)

(9) U Fondu národního majetku České republiky18) a veřejné

obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je

daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).

(10) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně

pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b)

(11) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní

společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné

obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato

část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je

rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)

(12) U poplatníka, který je komplementářem komanditní

společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní

společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu

daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část

zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy,

jinak rovným dílem.9c)

(13) U zdravotních pojišťoven zřízených podle zvláštního

právního předpisu17e) nejsou předmětem daně příjmy plynoucí

a) z pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle zvláštního

právního předpisu,17f)

b) z pokut uložených za neplnění povinností pojištěnců a plátců

pojistného,17g)

c) z penále od plátců pojistného,17h)

d) z přirážek k pojistnému vyměřených zaměstnavatelům,17ch)

e) z náhrad škod,17i)

f) od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní

preventivní péče pracovně lékařské péče a specifické zdravotní péče,17j)

g) z kauce,17k)

h) z návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu,17l)

ch) z účelové dotace ze státního rozpočtu.17m)

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na

jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých

majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě

majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v

družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 82 obchodního zákoníku.

9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.

15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

17a) Např. zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon ČNR

č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon ČNR č. 367/1990

Sb., o obcích (obecní zřízení), zákony o profesních komorách.

17b) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve

znění zákona č. 493/2000 Sb.

17c) § 20f občanského zákoníku.

17d) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních

samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní

rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

17e) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových

a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších

předpisů.

17f) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

17g) § 26 zákona č. 592/1992 Sb.

§ 44 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

17h) § 18 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17ch) § 45 zákona č. 48/1997 Sb.

17i) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

17j) § 4 písm. e) zákona č. 551/1991 Sb., ve znění zákona

č. 127/1998 Sb.

§ 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/1992 Sb.

17k) § 4a zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17l) § 8 zákona č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17m) Například § 6 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 227/1998 Sb.,

kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů

a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních

pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti

vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření

s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven

krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu

tohoto limitu.

17n) Například § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.

18) Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky

ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu

národního majetku České republiky, ve znění pozdějších

předpisů.

18b) § 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu

České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.

19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání

jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)

a o změně a doplnění některých zákonů.

30b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím

vystupování v právních vztazích, ve znění zákona

č. 492/2000 Sb.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou

ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem

a zvláštními předpisy.5) Ve výdajích na dosažení, zajištění

a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly

v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení,

zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje

v souladu se zvláštním právním předpisem20) některé účetní operace

kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je

limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly

účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou

uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy

č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze

podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle

zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho

pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je

výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou

cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební

dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti

v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho

technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na

zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku

odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož

účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného

v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou

v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na

zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku

odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu,20) jehož

účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá

ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou

podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož

i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě,

kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu

podnikání (činnosti)81) zaměstnavatele,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je

předmětem daně a není od daně osvobozen,

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této

společnosti, komanditní společností za komplementáře,

poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné

výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu

(§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak

pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení

z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální

dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné

hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou

nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní

neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše

pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními

předpisy.21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků

účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem),

jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce

následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.

Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo

zvláštního právního předpisu28b) daňové přiznání v průběhu

zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem

(nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro

podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené

po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového

přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího

období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily

základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to

platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení

likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za

poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně

životního prostředí podle zvláštních předpisů,22)

h) nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu

s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25

odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20)

2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého

hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za

podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků

účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné

u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného

majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané

doby na příslušné zdaňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého

hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku

stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka

postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo

postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele

výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy

o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného

majetku,

ch) zaplacená daň z nemovitostí, zaplacená daň z převodu

nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za

původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se

k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň,

jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů

zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů,

které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného

základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze

v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost

v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní

smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím

období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká

zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost

v tuzemsku,

i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro

daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) a odstavce 8 a 9 pro

případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo

člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky

v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví

a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení

pracovišť,

2. závodní preventivní péči pracovně lékařskou péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23)a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení,

pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy,

nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání

a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty

potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované

prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55

% ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny,

maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní

cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní

stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní

stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím

jiných subjektů,

5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní

smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon

nestanoví jinak,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na

pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků

veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních

společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních

předpisů,5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na

pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d)

zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu

(s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené

s pracovní cestou v prokázané výši,

2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12

hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7;

pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se

také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo

jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d)

nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve

výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za

spotřebované pohonné hmoty.5) Na dopravu vlastním silničním

motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního

majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka

zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního

pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část)

uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění

a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla

vypůjčeného23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované

pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné

hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím

období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které

zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po

uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání

v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne

mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li

poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich

nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba

základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d)⁠​​‌‌​​​‌‌​​‌​‌​​⁠

zvýšená na dvojnásobek,

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do

obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši

a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5)

u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady)

na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských

cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené

podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené

výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24)

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro

zabezpečení obranyschopnosti státu,25)

o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena

pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše

příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem

při jejím následném postoupení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle

zvláštních zákonů,

r) úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními

předpisy, prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše

úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto

prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn

příjmů z jejich prodeje, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj

(náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to

v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky,

o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší

úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím

období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může

tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý

bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní

nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za

stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace

nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je

povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro

účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí

1. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak

u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998

zvýšená o cenu uplatněné opce,

2. cena pořízení20) ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu

uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků

účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená

i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu

držby,20)

s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu

plynoucího z jejího postoupení, s výjimkou uvedenou v § 25

odst. 1 písm. zg),

2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do

výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo

postupníkem při jejím následném postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou

položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a)

a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont

připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí

i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka

k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby

obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající

dobou splatnosti,

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní

cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů

osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací

cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena)

nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního

předpisu,20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem)

podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku

nabytého vkladem, a to jen do výše příjmů z prodeje

jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem je při jeho

prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná

u společníka nebo člena družstva před jeho vložením, a to jen

do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem

společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který

neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad

uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji

výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena,

byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena

pro účely daně dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo

členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše

příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení

odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení

souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do

výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka

z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se

uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena

v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů,

který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém

průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou

a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který

jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční

daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky

veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za

komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní

vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů

při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém

spoluvlastnictví manželů,

v) účetní odpisy,20) a to pouze u

1. hmotného majetku,20) který není vymezen pro účely zákona

jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto

majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva

s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl

zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku

a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce,

pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut

v jejím majetku, nabytého přeměnou70) (s výjimkou změny

právní formy), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do

výše zůstatkové ceny20) evidované u vkladatele ke dni vkladu

nebo u zrušované obchodní společnosti (družstva) ke dni

zrušení bez likvidace,

2. nehmotného majetku20) vymezeného zvláštními právními

předpisy20) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně

nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo

nabyt vkladem, přeměnou (s výjimkou změny právní formy),

zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem

jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl

tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena

družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky

pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut

v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku;

přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen

do výše zůstatkové ceny20) prokázané u vkladatele ke dni

jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou

(s výjimkou změny právní formy) jsou účetní odpisy výdajem

(nákladem) u nástupnické společnosti (družstva) jen do výše

zůstatkové ceny20) evidované u zrušované obchodní

společnosti (družstva) ke dni zrušení bez likvidace za

podmínky, že byl tento nehmotný majetek u obchodní

společnosti (družstva) zrušené bez likvidace pořízen

úplatně. U nehmotného majetku20) vloženého poplatníkem

uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele

uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do

výše úhrady prokázané vkladatelem,

w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu

při jeho prodeji, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1.

lednem 1998, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou

nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou

platí ustanovení písmene r),

x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6

odst. 8,

y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté

postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem,

1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu26i) nebo

zrušil konkurs, a to pro nedostatek majetku dlužníka,

2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení,26i) na základě

výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani

vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce

a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo

personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou

(§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je

uplatňována veřejná dražba,26j) a to na základě výsledků této

dražby,

6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je

postižen exekucí,26k) a to na základě výsledků provedení této

exekuce.

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté

použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního

zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb.,

o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních

pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými

opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem

nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle

zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín

splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis

pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení,

zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně

s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.

Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm

v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č.

499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak

podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek

na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České

a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako

výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď

jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly

nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije,

pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky

nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského

výsledku,

z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále

poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění

restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci

družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na

majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě

likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu

daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo

zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu

za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro

podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo

pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván

nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení

podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek

nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu

(odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její

uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom

nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební

úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku,

které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na

dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů

s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů

a výnosů ve stejném zdaňovacím období,

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví

zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících

s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené

s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle

§ 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty

použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob

nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25,

lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze

v poloviční výši,

ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních

právních předpisů20) jako o cenném papíru, zvýšená

u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví

o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu

z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování

uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje,

sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla,

zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při

prodeji práva opce je hodnota práva opce20) nebo hodnota práva

opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního

předpisu,20) bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince

1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech

r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,

zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené

zvláštním právním předpisem,5) kterými se pro účely tohoto

zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do

výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních

cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného

až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním

předpisem,5)

zi) zaplacené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky

z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů a dále

zaplacené úroky z úvěrů a půjček v případě, kdy věřitelem je

poplatník účtující v soustavě jednoduchého účetnictví nebo

poplatník, který není účetní jednotkou,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním

příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního

fondu,9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích

základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti21) za zdaňovací

období nebo jeho část,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na

pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního

právního předpisu20) tvoří součást ocenění hmotného majetku

pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí

najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní

cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou

v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu

zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností podle

zvláštního právního předpisu,80)

zn) úhrn účetních hodnot majetkových složek podniku nebo jeho

části při prodeji (§ 476 až 488 obchodního zákoníku) upravený

u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví

o další související položky zúčtované do nákladů v souladu se

zvláštními právními předpisy,20) a to jen do výše příjmů

z jeho prodeje zvýšených o související částky zúčtované do

příjmů (výnosů) v souladu se zvláštními právními předpisy.20)

Prodává-li podnik nebo jeho část poplatník účtující v soustavě

jednoduchého účetnictví, je výdajem součet zůstatkových cen

hmotného a nehmotného majetku, který může být odpisován,

účetní hodnoty peněžních prostředků a cenin, účetní hodnoty

finančního majetku, vstupní ceny hmotného a nehmotného majetku

vyloučeného z odpisování, pořizovací ceny pozemků, účetní

hodnoty pohledávek, jejichž úhrada by nebyla zdanitelným

příjmem, částka nájemného u finančního pronájmu s následnou

koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která

převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj

podle písmene h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,

a účetní hodnoty závazků, jejichž úhrada by byla výdajem, a to

do výše příjmů uvedených v § 23. Jedná-li se o plátce daně

z přidané hodnoty, rozumí se pro účely tohoto ustanovení

účetní hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty,

byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu,

u pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je

výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová

povinnost na výstupu. Pro účely tohoto ustanovení se nepoužijí

ostatní ustanovení tohoto odstavce, která omezují uplatnění

výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě

prodávaných majetků,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za

zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné

smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem

a pojišťovnou, maximálně však do výše 8 000 Kč za zdaňovací

období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána

výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících

a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z

podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje

(náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění

a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého

hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se

uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby

odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí

musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode

dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém

obvyklému užívání, a

b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně

převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem

(pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého

hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze

vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl

při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu

prodeje, a

c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého

hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený

majetek do svého obchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování

(§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka

uvedená v písmenu b).

(5) Prodává-li se hmotný majetek, který byl předmětem nájemní

smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí

najatého hmotného majetku, po jejím ukončení nájemci, v ostatních

případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do

výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona,

nebude nižší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny

evidované u vlastníka (pronajímatele) za dobu, po kterou mohl

být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny

osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně

z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem (pronajímatelem) poplatník,

který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování

podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke

změně v osobě vlastníka nedošlo,

b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního

právního předpisu1a) platného ke dni prokazatelného sjednání

dohody o budoucí koupi pozemku,

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebude nižší než cena

zjištěná podle zvláštního právního předpisu1a) platná ke dni

sjednání kupní smlouvy.

Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva,

na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy

o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal

tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu

s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato

smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu

o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek

vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění

a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze

sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně

zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného

připadající na skutečnou dobu nájmu.

(7) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo

družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného

peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva

včetně emisního ážia nebo cena pořízení20) majetkové účasti

v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely

daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo

darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní

společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo

člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena

stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst.

3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut

v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou

cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní

hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena

v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než

pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení

se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním,

cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý

vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do

družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou

(§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného

majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2),

a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.

(8) Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se

rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená

o odpis22b) nebo vytvořenou opravnou položku.22a)

(9) U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem

obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace22c) pokračuje

obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo

v tvorbě opravné položky,22a) jakoby ke změně v osobě věřitele

nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však

do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele.

Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní

společnost nebo družstvo uplatňovat odpis22b) nebo opravné

položky22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené

u prvého vkladatele.

(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují

nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad

75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy

a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým

nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin

a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní

stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody

musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že

poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých

majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.

119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě

vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve

znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě

majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků

v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění

zákona č. 44/1994 Sb.

9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním

příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho

zavedením.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění

pozdějších předpisů.

19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví,

vyhlašované ve Sbírce zákonů.

20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových

vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění

pozdějších předpisů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení

a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění

pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

22) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991

Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o

ovzduší), ve znění zákona č. 218/1992 Sb.

22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu

daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.

22c) § 69 obchodního zákoníku.

23) § 18a a 35a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve

znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

23a) § 8 nařízení vlády ČR č. 216/1992 Sb., kterým se vydává

Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České

národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním

pojištění (úplné znění č. 117/1993 Sb.).

Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb.,

o zdravotní péči poskytované za úhradu, ve znění vyhlášky č.

155/1993 Sb.

23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb.

23d) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č.

41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních

komunikacích (zrušeno vyhláškou Ministerstva dopravy č.

102/1995 Sb.)

23e) § 659 občanského zákoníku.

24) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění

pozdějších předpisů.

25) Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské

mobilizace.

26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani

z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb.

26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb.

26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.

26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající

zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.

26j) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

26k) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční

činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

30) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

32) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický

a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě

územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších

předpisů.

34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona

č. 320/1993 Sb.

70) Obchodní zákoník.

80) § 24 odst. 3 písm. c) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti,

ve znění pozdějších předpisů.

81) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání

autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných

inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších

předpisů.

platné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2001 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 84

(1) Zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel se

rozumí tělesná a duševní schopnost k řízení motorových vozidel

(dále jen "zdravotní způsobilost").

(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní

způsobilosti (dále jen "posudek") vydává posuzující lékař na

základě prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele

řidičského oprávnění, výsledku lékařské prohlídky a dalších

potřebných odborných vyšetření.

(3) Zdravotně způsobilý k řízení motorového vozidla není ten,

kdo má poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo

jiných psychoaktivních látkách podle posudku o zdravotní

způsobilosti.

(4) Posuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) registrující praktický lékař,

b) lékař zařízení závodní preventivní péče pracovně lékařské péče,

c) kterýkoli praktický lékař u osoby, která nemá registrujícího

praktického lékaře nebo lékaře zařízení závodní preventivní

péče pracovně lékařské péče.

(5) Registrující praktický lékař je povinen předat lékaři

zařízení závodní preventivní péče pracovně lékařské péče na jeho vyžádání výpis ze zdravotnické dokumentace obsahující údaje podstatné pro zjištění

zdravotní způsobilosti.

(6) U osoby, která nemá registrujícího praktického lékaře,

musí posuzující lékař vyloučit nemoci, vady nebo stavy, které

vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových

vozidel.

(7) Prováděcí právní předpis upraví podmínky zdravotní

způsobilosti, rozsah lékařské prohlídky a odborného vyšetření,

obsah prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele

řidičského oprávnění, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo

podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.

platné znění zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

DÍL 4

Hygienické požadavky na výkon činností

epidemiologicky závažných

§ 19

Předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných

(1) Fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky

závažné, kterými jsou pracovní činnosti při výrobě a při uvádění

potravin do oběhu18) s výjimkou přepravy a skladování balených

potravin, ve stravovacích službách, při výrobě kosmetických

prostředků, v provozovnách holičství, kadeřnictví, pedikúry,

manikúry a v provozovnách, ve kterých se používají speciální

přístroje (například solária, myostimulátory) k péči o tělo,

v kosmetických, masérských, regeneračních a rekondičních službách,

pokud při nich fyzické osoby přicházejí do přímého styku

s potravinami, pokrmy, kosmetickými prostředky nebo tělem

spotřebitele, musí splňovat tyto předpoklady:

a) být k této činnosti zdravotně způsobilé, a

b) mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví.

(2) Zdravotní způsobilost osvědčuje, před zahájením činnosti

epidemiologicky závažné, ve zdravotním průkazu

a) pro fyzickou osobu, která je podnikatelem, a její

spolupracující rodinné příslušníky praktický lékař, který

fyzické osoby registruje,11)

b) v ostatních případech zdravotnické zařízení státu vykonávající

závodní preventivní péči nebo osoba provozující nestátní

zdravotnické zařízení vykonávající závodní preventivní péči19)

(dále jen "zařízení vykonávající závodní preventivní péči")poskytující pracovně lékařskou péči¹⁹⁾ (dále jen "zařízení poskytující pracovně lékařskou péči").

(3) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí

manžel (manželka) nebo druh (družka), vlastní děti, osvojenci,

děti svěřené do pěstounské nebo poručnické péče a vlastní rodiče

podnikatele, jeho manželky nebo družky.

(4) Rozsah znalostí nutných k ochraně veřejného zdraví podle

odstavce 1 písm. b) upraví prováděcí právní předpis. Tyto znalosti

je u fyzické osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné

oprávněn při výkonu státního zdravotního dozoru prověřit orgán

ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa činnosti. Pokud

podle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví fyzická osoba

znalosti nemá, nemůže vykonávat činnosti epidemiologicky závažné,

a to do doby úspěšného složení zkoušky před komisí zřízenou

orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen umožnit

fyzické osobě vykonání zkoušky nejdéle do 15 kalendářních dnů ode

dne, kdy mu byla žádost fyzické osoby o přezkoušení doručena.

Složení komise a podmínky provedení zkoušky upraví prováděcí

právní předpis.

------------------------------------------------------------------

11) § 18 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

18) § 2 písm. m) a n) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách

a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých

souvisejících zákonů.

19) § 18a zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19) § 45 zákona č. .../2002 Sb., o zdravotní péči a o změně některých zákonů (zákon o zdravotní péči).

§ 39

Rizikové práce

(1) Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí

práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné

nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí

a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto

rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

(2) Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány

rizikové práce, je povinen

a) zabezpečit bezpečné skladování a zacházení s nebezpečnými

chemickými látkami, chemickými přípravky30) a s biologickými

činiteli stanovenými zvláštním právním předpisem,35)

b) zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní preventivní péči poskytující pracovně lékařskou péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný

orgán ochrany veřejného zdraví,

c) zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů

biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění;

neprodleně informovat o těchto skutečnostech zaměstnance,

d) předložit rozsah opatření k omezení faktorů nepříznivě

ovlivňujících zdraví na nejmenší rozumně dosažitelnou míru před

jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany

veřejného zdraví. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr

mezi náklady vynaloženými na omezování faktorů nepříznivě

ovlivňujících zdraví zaměstnanců a jejich přínosem pro

ozdravění pracovních podmínek.

(3) Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických

expozičních testů sdělí zaměstnavateli zařízení vykonávající

závodní preventivní péčiposkytující pracovně lékařskou péči. Přitom je povinno dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců.

(4) Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů

upraví prováděcí právní předpis.

------------------------------------------------------------------

30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích

a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.

Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné

laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,

postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování

zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní

praxe).

35) Zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 82

Okresní hygienici

(1) Okresní hygienici jsou zřízeni jako zvláštní orgány

okresních úřadů. Okresní hygienici vykonávají státní správu ve

správních obvodech okresních úřadů. Ve městech Brno a Plzeň

vykonávají působnost okresního hygienika městští hygienici, kteří

jsou zvláštními orgány těchto měst; na území hlavního města Prahy

vykonává působnost okresního hygienika městský hygienik, který je

zvláštním orgánem hlavního města Prahy. Město Ostrava městského

hygienika nezřizuje; jeho působnost vykonává krajský hygienik

Ostravského kraje. Okresní hygienici se dále nezřizují pro správní

obvody okresních úřadů Karlovy Vary, Liberec, Pardubice, Jihlava,

Olomouc a Zlín; působnost okresních hygieniků vykonávají ve

správních obvodech těchto okresních úřadů krajští hygienici

Karlovarského, Libereckého, Pardubického, Jihlavského, Olomouckého

a Zlínského kraje.

(2) Okresního hygienika na návrh příslušného krajského

hygienika do funkce jmenuje a z funkce odvolává přednosta

okresního úřadu. Ve městech Brno, Plzeň a v hlavním městě Praze

městského hygienika do funkce jmenuje a z funkce odvolává primátor

města. Přednosta na návrh krajského hygienika jmenuje a odvolává

zástupce okresního hygienika. Primátor na návrh krajského

hygienika jmenuje a odvolává zástupce městského hygienika.

(3) Okresnímu hygienikovi náleží

a) vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly

státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního

zdravotního dozoru, pokud není příslušný krajský hygienik nebo

Ministerstvo zdravotnictví,

b) vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů

a plněním dalších povinností stanovených tímto zákonem

a zvláštními právními předpisy k ochraně zdraví při práci před

riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických

faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických

podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími

pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť; tento dozor je

státním odborným dozorem nad ochranou zdraví při práci ve

smyslu zvláštního právního předpisu,44)

c) na návrh zaměstnavatele nebo osoby uvedené v § 43 rozhodnutím

zařazovat práce do příslušných kategorií,

d) stanovit za podmínek § 39 odst. 1 rizikové práce a plnit úkoly

podle § 40 písm. c) a d),

e) stanovit zaměstnavateli nebo osobě uvedené v § 43 pro výkon

rizikových prací minimální rozsah a termíny sledování faktorů

pracovních podmínek a lhůty a minimální náplň vstupních,

periodických, výstupních a následných lékařských preventivních

prohlídek fyzických osob, které vykonávají rizikové práce,

pokud je nestanoví zvláštní právní předpis,

f) stanovit zaměstnavateli způsob a minimální rozsah sledování

zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce

faktory pracovních podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní

předpis,

g) provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely

posuzování nemocí z povolání,45)

h) zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise,

i) plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77 odst. 2,

j) projednávat přestupky podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), f),

g) a i) až k) zákona o přestupcích,46)

k) nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření

k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění

a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických

zařízení a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2,

zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení

vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím

související úkoly,

l) nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího

vzniku a opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu

zdravotně závadných výrobků a vod, živelních pohromách a jiných

mimořádných událostech, pokud není příslušný krajský hygienik

nebo Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich

ukončení. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g)

stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,

m) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti

zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním

předpisem47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat

zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace

nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním

předpisem,

n) na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení

vykonávajícího závodní preventivní péči; při přezkoumání

opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči se

nepostupuje podle zvláštního právního předpisu,38)

m) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit pracovně lékařskou péči uloženou zvláštním právním předpisem¹⁹) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením poskytujícím pracovně lékařskou péči informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem,

n) na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení poskytujícího pracovně lékařskou péči; při přezkoumání opatření zařízení poskytujícího pracovně lékařskou péči se nepostupuje podle zvláštního právního předpisu,³⁸)

o) usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1)

v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám

a kontrolovat ji,

p) provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska

prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva

a podílet se na celostátním monitorování vztahů zdravotního

stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních

a pracovních podmínek; uskutečňovat místní programy ochrany

a podpory veřejného zdraví; sledovat ukazatele zdravotního

stavu obyvatelstva svého území, poskytovat poradenské služby ke

zdravému způsobu života; provádět výchovu k podpoře a ochraně

veřejného zdraví,

r) spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při

tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu,

s) podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.

(4) Okresní hygienik je povinen o hromadném výskytu

infekčních onemocnění a o výskytu zdravotně závadných výrobků,

které poškodily nebo mohou poškodit zdraví fyzických osob

a nevyskytují se v tržní síti pouze ojediněle, informovat okamžitě

příslušného krajského hygienika a Ministerstvo zdravotnictví.

(5) Krajský hygienik plní úkoly uvedené v odstavci 3 ve

věcech přesahujících okresní význam nebo v případech, jejichž

posouzení není možno zajistit v okresu.

------------------------------------------------------------------

38) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

38) § 66 zákona č. .../2002 Sb., o zdravotní péči a o změně některých zákonů (zákon o zdravotní péči).

44) § 138 zákoníku práce.

45) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při

uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických

zařízení, která tyto nemoci uznávají.

46) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších

předpisů.

47) § 40 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 87

Oprávnění zaměstnanců zařízení ochrany veřejného zdraví

(1) Zaměstnanci okresních a městských hygienických stanic

a zaměstnanci krajských hygienických stanic uvedených v § 86

odst. 2 jsou při přípravě podkladů pro rozhodnutí a jiná opatření

příslušných orgánů ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona

a zvláštních právních předpisů oprávněni

a) vstupovat do objektů, zařízení, provozů, na pozemky a do jiných

prostor osob podléhajících výkonu státního zdravotního dozoru

podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů za účelem

zjištění, jak tyto osoby plní povinnosti uložené těmito

právními předpisy nebo orgány ochrany veřejného zdraví na

jejich základě,

b) požadovat na osobách uvedených v písmenu a) předložení

originálních dokladů a dalších písemností za účelem ochrany

veřejného zdraví,

c) odebírat u osob uvedených v písmenu a) vzorky látek, surovin,

materiálů a výrobků a provádět měření a šetření faktorů

životních a pracovních podmínek,

d) provádět šetření v ohnisku nákazy,

e) provádět pro účely posouzení nemocí z povolání šetření podmínek

výkonu práce,

f) v nezbytném rozsahu nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené

zdravotnickými zařízeními, včetně zdravotnické dokumentace

zaměstnanců vedené zařízením vykonávajícím závodní preventivní

péči poskytujícím pracovně lékařskou péči, a činit si z ní výpisy,

g) v řízení podle stavebního zákona uplatňovat stanoviska,

připomínky a námitky orgánu ochrany veřejného zdraví jako

dotčeného orgánu státní správy.

(2) O úkonech podle odstavce 1 písm. a) až e) pořizují

zaměstnanci hygienických stanic protokol, popřípadě

i fotografickou dokumentaci.

(3) Při přípravě podkladů pro opatření krajského hygienika

podle § 82 odst. 5 mají zaměstnanci krajských hygienických stanic

stejná oprávnění jako zaměstnanci uvedení v odstavci 1.

(4) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou povinny vytvořit

podmínky k plnění úkolů zaměstnanců hygienických stanic podle

odstavců 1 až 3, zejména jsou povinny poskytnout součinnost

odpovídající oprávněním těchto zaměstnanců.

ODDÍL 4

Oprávnění a povinnosti orgánů ochrany veřejného zdraví

a zaměstnanců zařízení ochrany veřejného zdraví

a povinnosti kontrolovaných osob

§ 88

(1) Orgány ochrany veřejného zdraví, jejich zaměstnanci,

zástupci hlavního hygienika České republiky a zástupci krajských

a okresních hygieniků se při plnění úkolů a výkonu oprávnění podle

tohoto zákona a zvláštních právních předpisů, které upravují

působnost orgánů ochrany veřejného zdraví, prokazují služebním

průkazem, jehož vzor upraví prováděcí právní předpis; zaměstnanci

hygienických stanic se prokazují pověřením vydaným ředitelem

příslušné hygienické stanice. Pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený

výskyt přenašečů infekčních onemocnění a škodlivých nebo

epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů

a ke zjištění ohniska nákazy, k nařízení, provedení a kontrole

epidemiologických opatření mohou v mimořádných případech hodných

zvláštního zřetele vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické

osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět či provést

opatření nařízená podle tohoto zákona k zamezení vzniku a šíření

infekčních onemocnění.

(2) Orgány ochrany veřejného zdraví a zaměstnanci uvedení

v odstavci 1 mohou po předložení služebního průkazu plnit úkoly

podle tohoto zákona, je-li přítomna fyzická osoba, která je

podnikatelem, spolupracující rodinný příslušník nebo zaměstnanec

fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo zaměstnanec, popřípadě

člen statutárního orgánu právnické osoby.

(3) Orgány ochrany veřejného zdraví a jejich zaměstnanci jsou

oprávněni požadovat důkazy o splnění stanovených povinností

a provádět měření a odebírat vzorky potřebné pro jeho výkon. Pro

tyto účely může kontrolovaná osoba měření a laboratorní vyšetření

provést jen prostřednictvím osoby autorizované, akreditované7)

nebo osoby, která má osvědčení o dodržování zásad správné

laboratorní praxe,30) pokud není sama takto kvalifikovaná.

V rozsahu nezbytném pro výkon zákonem stanovených oprávnění mohou

nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené zdravotnickými

zařízeními, včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené

zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči poskytujícím pracovně lékařskou péči, a činit si z ní výpisy.

(4) Pokud není v odstavcích 1 až 3 stanoveno jinak, mají

kontrolované osoby povinnosti a orgány ochrany veřejného zdraví

a jejich zaměstnanci oprávnění a povinnosti podle zvláštního

právního předpisu.50)

(5) Zaměstnanci zařízení ochrany veřejného zdraví musí mít

odbornou způsobilost pro práci ve zdravotnictví podle zvláštních

právních předpisů.51) Hlavní hygienik České republiky, krajský

hygienik, okresní hygienik a jejich zástupci musí být lékařem.

------------------------------------------------------------------

7) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

30) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích

a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.

Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné

laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržování,

postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování

zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní

praxe).

50) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších

předpisů.

51) Vyhláška č. 77/1981 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

DÍL 2

Sankce a správní řízení

Ukládání pokut

§ 92

(1) Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto

zákonem nebo na jeho základě, právním předpisem krajského

hygienika podle § 85 a za nesplnění nebo porušení povinností

stanovených zvláštními právními předpisy35) k ochraně zdraví při

práci a k zajištění a výkonu závodní preventivní péče pracovně lékařské péče v rozsahu § 82 odst. 3 písm. m) uloží orgán ochrany veřejného zdraví oprávněný vykonávat státní zdravotní dozor fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě pokutu do výše 2 000 000 Kč.

(2) Došlo-li však nesplněním nebo porušením povinností podle

odstavce 1 k poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo hrozbě

epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví uvedený

v odstavci 1 uložit fyzické osobě při její podnikatelské činnosti

nebo právnické osobě pokutu až do výše 3 000 000 Kč.

(3) Pokutu až do výše 100 000 Kč může uložit orgán ochrany

veřejného zdraví uvedený v odstavci 1 fyzické osobě při její

podnikatelské činnosti a právnické osobě za uvedení nepravdivých

údajů a informací.

(4) Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních

právních předpisů o náhradě škody.

------------------------------------------------------------------

35) Zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

platné znění zákona č. 238/2000 Sb., o hasičském sboru České republiky a o změně některých zákonů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

238/2000 Sb.

ZÁKON

ze dne 28. června 2000

o Hasičském záchranném sboru České republiky

a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 17

Ozdravný pobyt

(1) Ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví

v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce se

poskytuje příslušníkům

a) starším 40 let, kteří jsou ve služebním poměru po dobu nejméně

10 let, nebo

b) kteří vykonávají službu zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou po

dobu nejméně 10 let, nebo

c) u nichž o tom rozhodne lékař závodní preventivní péče pracovně lékařské péče.

(2) Ozdravný pobyt organizuje hasičský záchranný sbor. Účast

na ozdravném pobytu se považuje za výkon služby.

§ 21

(1) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky,

kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v pracovním

poměru podle dosavadních předpisů, se považují za příslušníky ve

služebním poměru. Jestliže příslušník do 2 měsíců po nástupu do

výkonu služby nesloží služební přísahu, služební poměr zaniká.

(2) Za složení služební přísahy podle odstavce 1 se považuje

složení slibu podle dosavadních předpisů, jestliže příslušník svým

podpisem potvrdí text služební přísahy podle tohoto zákona.

(3) Příslušníkům se do doby trvání služebního poměru rozhodné

pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru

započítávají doby, které byly započítávané podle dosavadních

předpisů pro pracovní poměr příslušníka Hasičského záchranného

sboru České republiky. Tyto doby se započtou též do doby trvání

služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků souvisejících se

skončením služebního poměru.

(4) K posuzování zdravotní nebo duševní způsobilosti před

vznikem, v průběhu a v souvislosti se skončením služebního poměru

je příslušný lékař závodní preventivní péče pracovně lékařské péče, pokud toto oprávnění nepřísluší lékařské komisi.

platné znění zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb. ., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. ., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb. , zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb. , zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. , zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 171/2001 Sb.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se

usneslo na tomto zákoně:

§ 132a

Prevence rizik

(1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné,

nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou

organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním

opatření k prevenci rizik.

(2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající

z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl

předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení

neodstranitelných rizik.

(3) Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat

jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění.

K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence

a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet metody

a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního

právního předpisu.24a)

(4) Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je

vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby

ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

(5) Při přijímání a provádění technických, technologických,

organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází

zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se

rozumí

a) omezování vzniku rizik,

b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,

c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem

omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,

d) nahrazování fyzicky namáhavých prací a prací ve ztížených

pracovních podmínkách novými technologickými a pracovními

postupy,

e) nahrazování nebezpečných technologií, pracovních prostředků,

surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými,

v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,

f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení faktorů

překračujících nejvyšší přípustné hodnoty a dalších škodlivých

faktorů na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,

g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky,

organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů

a vlivu pracovního prostředí,

h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před

riziky oproti prostředkům individuální ochrany,

i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze

strojů a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštním právním

předpisem,24b)

j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany

zdraví při práci.

(6) Zaměstnavatel přijímá opatření pro případ zdolávání

mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiné

vážné nebezpečí a evakuace zaměstnanců; při poskytování první

pomoci spolupracuje se zařízením poskytujícím závodní preventivní

péči pracovně lékařskou péči. Rozsah opatření podle věty první stanoví vláda nařízením. Zaměstnavatel je povinen zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména lékařské pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči pracovně lékařskou péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

(7) Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím

se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a dbát

o zlepšování pracovních podmínek.

------------------------------------------------------------------

24a) Například vyhláška č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce

a technických zařízení při stavebních pracích.

24b) Například vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní

požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických

zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

§ 133

Povinnosti zaměstnavatele

(1) Zaměstnavatel je povinen

a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by

neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,

b) informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím

vykonávaná práce zařazena; kategorizaci prací upravuje zvláštní

právní předpis,24c)

c) zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním

předpisem24c) vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají

zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo

mají doklad o odolnosti vůči nákaze,

d) zajistit zaměstnancům pracovně lékařskou péči v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně lékařskou péči,24c) s výjimkou posuzování a uznávání nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání,

d)e) sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči pracovně lékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním a účastnit se lékařských preventivních prohlídek a mimořádných preventivních prohlídek v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy24c) nebo rozhodnutím příslušného orgánu hygienické služby,

e) f)zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech

k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které

doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon

práce, které se týkají jejich práce a pracoviště; pravidelně

ověřovat jejich znalost a soustavně vyžadovat a kontrolovat

jejich dodržování,

f)g) zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvým a jejich zákonným zástupcům, podle

potřeb vykonávané práce ve vhodných intervalech dostatečné

a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví

při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky

vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením

těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Těhotné a kojící ženy a matky do konce devátého měsíce po

porodu je dále povinen seznámit s riziky a jejich možnými

účinky na těhotenství nebo kojení a učinit potřebná opatření,

včetně opatření, která se týkají snížení rizika duševní

a tělesné únavy a jiných druhů tělesné a duševní zátěže spojené

s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné

k ochraně jejich bezpečnosti nebo jejich zdraví. Informace

a pokyny je třeba zajistit zejména při přijetí zaměstnance, při

jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně

pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních

prostředků, technologie a pracovních postupů,

g)h) umožnit zaměstnanci nahlížet do evidence, která je o něm vedena

v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci,

h)i) zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci,

i)j) nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou

zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu a jehož použití

by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení

bezpečnosti a zdraví zaměstnanců,

j) k)zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného

zvláštními právními předpisy.24d)

O školeních, informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci.

(2) Zaměstnavatel je povinen těhotným a kojícím ženám

přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.

(3) Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance se změněnou

pracovní schopností zajišťovat na svůj náklad technickými

a organizačními opatřeními zejména potřebnou úpravu pracovních

podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných dílen, zaškolení

nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při

výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

------------------------------------------------------------------

24c) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění

pozdějších předpisů.

24c) Zákon č. .../2002 Sb., o zdravotní péči a o změně některých zákonů (zákon o zdravotní péči).

24d) Například zákon č. 37/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

vyhláška č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických

zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel.

§ 134

Pracoviště a pracovní prostředí

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla

prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní

podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti, hygieny a ochrany

zdraví při práci, odpovídaly bezpečnostním požadavkům

a hygienickým limitům na pracovní prostředí a pracoviště, zejména

aby

a) místnosti pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly

stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde

vykonávané,

b) pracoviště byla řádně osvětlena, pokud možno denním světlem,

měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde

o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,

c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních

věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené

rozměry, provedení a vybavení,

d) nouzové východy a dopravní komunikace k nim byly stále volné,

e) v prostorách uvedených v písmenech a) až d) byla zajištěna

pravidelná údržba, úklid a čištění,

f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným

zařízením poskytujícím závodní preventivní péči pracovně lékařskou péči prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby.

§ 134b

Zvláštní odborná způsobilost

(1) Technická zařízení, která představují zvýšenou míru

ohrožení života a zdraví zaměstnanců, mohou obsluhovat jen

zdravotně a zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.

(2) Činnosti, které představují zvýšenou míru ohrožení života

a zdraví zaměstnanců, mohou vykonávat jen zdravotně a zvlášť

odborně způsobilí zaměstnanci.

(3) Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců

podle odstavců 1 a 2, kteří budou příslušným zařízením

poskytujícím závodní preventivní péči pracovně lékařskou péči uznáni zdravotně způsobilými pro výkon výše uvedených činností, je

a) dosažení věkové hranice stanovené zvláštními právními

předpisy,24g)

b) získání odborného vzdělání a doby odborné praxe.

(4) Vláda stanoví nařízením, která technická zařízení a které

činnosti představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví,

a stanoví bližší předpoklady zvláštní odborné způsobilosti

zaměstnanců podle odstavců 1 až 3.

------------------------------------------------------------------

24g) Například vyhláška č. 42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti

práce s ručními motorovými pilami, vyhláška č. 26/1989 Sb.,

o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti

provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem na

povrchu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 136a

Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci

(1) Zaměstnanci se účastní na řešení otázek souvisejících

s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím

příslušných odborových orgánů nebo zástupců pro oblast bezpečnosti

a ochrany zdraví při práci (§ 18).

(2) Zaměstnavatel je povinen umožnit příslušným odborovým

orgánům nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci anebo přímo zaměstnancům účast při jednáních týkajících se

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo jim poskytnout

informace o takovém jednání. Je povinen je informovat zejména o

a) vyhodnocení rizik a přijetí a provádění opatření ke snížení

jejich působení,

b) organizaci školení, instruktážích a pokynech k bezpečnosti

a ochraně zdraví při práci,

c) určení zaměstnanců k organizování poskytnutí první pomoci,

k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičů a policie

a k organizování evakuace zaměstnanců,

d) výběru a zajišťování závodní preventivní péče pracovně lékařské péče,

e) výběru a zajišťování odborně způsobilých zaměstnanců k prevenci

rizik (§ 132b),

f) každé další záležitosti, která může podstatně ovlivnit

bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Zaměstnavatel je povinen vyslechnout jejich informace, připomínky

a návrhy na opatření.

(3) Příslušný odborový orgán nebo zástupce pro oblast

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci anebo zaměstnanci jsou

povinni spolupracovat se zaměstnavatelem a s odborně způsobilými

zaměstnanci k prevenci rizik tak, aby zaměstnavatel mohl zajistit

bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní podmínky

a plnit veškeré povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy

a opatřeními orgánů, kterým přísluší výkon odborného dozoru nad

bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních

předpisů.24l)

(4) Zaměstnavatel je povinen organizovat nejméně jednou

v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech

pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s příslušným

odborovým orgánem nebo zástupcem zaměstnanců pro oblast

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky

odstraňovat.

(5) Zaměstnavatel je povinen příslušným odborovým orgánům

a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

zajistit školení umožňující jim řádný výkon jejich funkce

a zpřístupnit jim právní a ostatní předpisy k zajištění

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a doklady o

a) vyhledávání a vyhodnocení rizik, o opatřeních k odstranění

rizik a k omezení jejich působení na zaměstnance a k vhodné

organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci,

b) evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí

z povolání,

c) výkonu kontroly a opatřeních orgánů, kterým přísluší výkon

odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci

podle zvláštních právních předpisů.24l)

(6) Zaměstnavatel je povinen umožnit příslušným odborovým

orgánům a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při

práci při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon odborného

dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle

zvláštních právních předpisů,24l) přednést své připomínky.

------------------------------------------------------------------

24l) Například zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších

předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru

nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České

republiky, ve znění pozdějších předpisů.

platné znění zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 57/2001 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 9

Odpovědná osoba

(1) Osoba, která zachází s návykovými látkami, přípravky

a prekursory na základě povolení k zacházení, musí mít ustanovenu

odpovědnou osobu po celou dobu platnosti povolení k zacházení. To

neplatí, bylo-li při vydání povolení k zacházení upuštěno od

ustanovení odpovědné osoby podle § 8 odst. 6 věty druhé tohoto

zákona.

(2) Odpovědná osoba odpovídá

a) za evidenci a dokumentaci předepsanou tímto zákonem,

b) za plnění ohlašovacích povinností předepsaných tímto zákonem.

(3) Odpovědnou osobou může být ustanovena fyzická osoba

s trvalým pobytem na území České republiky. Podmínka trvalého

pobytu v České republice neplatí, jedná-li se o občana členského

státu Evropské unie nebo o občana České republiky, který nemá na

území České republiky pobyt. Tato osoba musí splňovat předpoklady

obecné, zdravotní a odborné způsobilosti k zacházení s návykovými

látkami.

(4) Zdravotní způsobilost odpovědné osoby se prokazuje lékařským

posudkem. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař

na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších

odborných vyšetření. V případech, kdy je odpovědná osoba

zaměstnancem v pracovním poměru, je posuzujícím lékařem lékař

zařízení zajišťující závodní preventivní péči pracovně lékařskou péči, v ostatních případech registrující praktický lékař. Posudek o zdravotní způsobilosti odpovědné osoby má platnost 2 roky od data jeho vystavení, pokud nedojde ke změně zdravotního stavu. Za zdravotně způsobilou odpovědnou osobu nemůže být uznána osoba, u které vzniklo důvodné podezření, že by při výkonu této funkce bylo ohroženo její zdraví nebo život nebo že by mohlo dojít při výkonu funkce odpovědné osoby v souvislosti se zdravotním stavem této osoby k ohrožení zdraví nebo života dalších osob.

(5) Odpovědnou osobou může být ustanoven jedině zaměstnanec

v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu,

nebo společník veřejné obchodní společnosti, komplementář

komanditní společnosti, jednatel společnosti s ručením omezeným,

člen představenstva akciové společnosti nebo družstva, člen

správní rady obecně prospěšné společnosti nebo prokurista.

(6) Vnitřní předpisy vydané osobou, která je povinna ustanovit

odpovědnou osobu, musí zajišťovat, že činnosti, ke kterým se

vyžaduje povolení k zacházení, nemohou být prováděny bez souhlasu

odpovědné osoby.

(7) Odpovědná osoba spolupodepisuje

a) žádost o vydání povolení k zacházení,

b) žádost o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení,

c) hlášení podávaná v rámci plnění ohlašovací povinnosti podle

tohoto zákona.

(8) Odpovědná osoba, která není zaměstnancem, se může vzdát

výkonu své funkce písemným oznámením osobě, pro kterou funkci

odpovědné osoby vykonává.

(9) Je-li odpovědná osoba nebo osoba plnící její funkci podle

§ 8 odst. 6 dočasně neschopna vykonávat svoji funkci, ustanoví

osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, neprodleně zástupce

odpovědné osoby. Ustanovení zástupce odpovědné osoby a ukončení

jeho funkce musí být neprodleně sděleno písemnou formou

Ministerstvu zdravotnictví. Zástupce odpovědné osoby musí splňovat

předpoklady obecné, zdravotní a odborné způsobilosti stanovené

tímto zákonem pro odpovědnou osobu.

(10) Přestane-li odpovědná osoba splňovat stanovené předpoklady

nebo je z jiných důvodů trvale neschopna vykonávat svoji funkci

nebo se vzdá výkonu své funkce, je osoba, které bylo vydáno

povolení k zacházení, povinna do 10 dnů ustanovit novou odpovědnou

osobu a požádat Ministerstvo zdravotnictví o změnu povolení

k zacházení. Žádost o změnu povolení k zacházení se podává na

formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví a spolupodepisuje ji

nově ustanovená odpovědná osoba.

platné znění zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. , zákona č. 69/2000 Sb. , zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 2

(1) Pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud

toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní

pojišťovny.

(2) Pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní

preventivní péče pracovně lékařské péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči, (dále jen "specifická zdravotní péče").

(3) Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích

vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese

odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

§ 5

Výdaje Pojišťovny zahrnují:

a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě

všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se

zdravotnickými zařízeními,

b) platby jiným zdravotním pojišťovnám nebo jiným subjektům na

základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby

poskytnuté pojištěncům Pojišťovny,

c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině, 1)

d) náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů

uvedených v písmenech a), b) a c),

e) úhrady za výkony závodní preventivní péče pracovně lékařské péče a specifické zdravotní péče.

------------------------------------------------------------------

1) § 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním

pojištění.

§ 7

(1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy:

a) základní fond zdravotního pojištění, který slouží k úhradě

zdravotní péče plně nebo částečně hrazené ze všeobecného

zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného; ze

základního fondu se dále hradí náklady na činnost Pojišťovny

podle § 5 písm. d),

b) rezervní fond. Minimální výše rezervního fondu činí 3 %

průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního

pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři

kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného

převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může

použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu

k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní

zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně

obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi

a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně

obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých

k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek

České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky

České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu.

Rezervní fond používá Pojišťovna ke krytí schodků základního

fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných

onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného

významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu

může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod

minimální výši. Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je

Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši,

c) provozní fond,

d) sociální fond,

e) fond investičního majetku,

f) fond reprodukce investičního majetku.

(2) Pojišťovna může vytvářet

a) fond pro úhradu závodní preventivní péče pracovně lékařské péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 4 písm. e). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny,

b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec

preventivní péče podle zvláštního zákona.9) Zdrojem fondu jsou

finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po

zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností,

které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění

Pojišťovna provádí v souladu se zákony a Statutem Pojišťovny,

a příjmy podle § 6 odst. 7.

(3) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem

zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení

okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1,

podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů

finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na

činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů základního fondu,

a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní

pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek

k pojistnému a náhrad škod, které smí Pojišťovna použít k tvorbě

provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu

tohoto limitu.

(4) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu

vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na

činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného

investičního majetku10) čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní

rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu

1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud Pojišťovna

vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho

zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních

účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl

rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn,

převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod

ostatních zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu

s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím

převodových můstků nové účtové osnovy.

(5) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy

v tuzemské bance.4)

(6) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické

zařízení5) a podnikat6) s prostředky plynoucími ze všeobecného

zdravotního pojištění.

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992

Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.

5) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních

zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

9) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

10) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše

nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení

hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních

pojišťoven.

platné znění zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb. , zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. , zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 8

Rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny

(1) Zaměstnanecká pojišťovna poskytuje vedle všeobecného

zdravotního pojištění i další smluvní zdravotní pojištění

a připojištění přesahující rámec potřebné zdravotní péče 5) pro

okruh pojištěnců předem určený v zdravotně pojistném plánu.

(2) Zaměstnanecká pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony

závodní preventivní péče pracovně lékařské péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči (dále jen "specifická zdravotní péče").

(3) Vojenská zdravotní pojišťovna zprostředkovává úhradu

zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního

právního předpisu.5b)

------------------------------------------------------------------

5) § 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.

5b) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,

ve znění zákona č. 225/1999 Sb.

§ 13

Výdaje zaměstnanecké pojišťovny

Výdaji zaměstnanecké pojišťovny jsou

a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě

všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se

zdravotnickými zařízeními,

b) platby jiným zdravotním pojišťovnám anebo jiným subjektům na

základě smluv o finančním vypořádání plateb za zdravotní služby

poskytnuté pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny,

c) úhrady nákladů nutného neodkladného léčení v cizině.

d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 8, kromě

nákladů uvedených v písmenech a), b) a c),

e) úhrady za výkony závodní preventivní péče pracovně lékařské péče a specifické zdravotní péče.

§ 16

Fondy zaměstnanecké pojišťovny

(1) Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje

a) základní fond zdravotního pojištění,

b) rezervní fond,

c) provozní fond,

d) sociální fond,

e) fond investičního majetku,

f) fond reprodukce investičního majetku.

(2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle

fondů uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotní

péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního

předpisu.16a)

(3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro

úhradu preventivní péče poskytované nad rámec preventivní péče

hrazené ze zdravotního pojištění pro vojáky v činné službě a žáky

vojenských škol.

(4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet

a) fond pro úhradu závodní preventivní péče pracovně lékařské péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 12 odst. 2 písm. a). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké pojišťovny,

b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec

preventivní péče podle zvláštního zákona.17) Zdrojem fondu jsou

finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po

zdanění stanoveného statutárními orgány zaměstnanecké

pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného

zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí

v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny,

a příjmy podle § 19 odst. 1.

(5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou

evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání

prostředků. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví

podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní

pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.

(6) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem

zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení

okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1,

podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů

finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na

činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti

podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků

získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po

přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému

a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě

provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu

tohoto limitu. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem

zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné

podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených

v odstavcích 2 a 3.

(7) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu

vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na

činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného

investičního majetku18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní

rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí

k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud

zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní

fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční

zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako

mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká

pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů

do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů

provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými

ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků

nové účtové osnovy.

------------------------------------------------------------------

16a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č.

225/1999 Sb.

17) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše

nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení

hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních

pojišťoven.

§ 20

Osvobození od daní

Platby pojistného, příjmy od zaměstnavatelů na úhradu plateb za výkony závodní preventivní péče pracovně lékařské péče a specifické zdravotní péče, příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut, poplatků z prodlení podle zvláštního zákona,6) dary a příspěvky nepodléhají daňové povinnosti. Daňové povinnosti nepodléhají ani úroky získané z prostředků souvisejících s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s přijatými náhradami škod.19)

------------------------------------------------------------------

6) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb.

19) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.

§ 22b

(1) Fond poskytne úhradu zdravotnickému zařízení na základě

jeho žádosti, jsou-li splněny podmínky podle § 22a odst. 2. Fond

má právo přezkoumat oprávněnost poskytnutí zdravotní péče, kterou

má uhradit; ustanovení tohoto zákona a ostatních zákonů o povinné

mlčenlivosti zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se nepoužijí.

(2) Úhrada se poskytne takto:

a) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí zdravotní

péče praktickým lékařem a praktickým praktickým lékařem pro dospělé a praktickým lékařem pro děti a dorost,

ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 200 Kč na jednoho

pojištěnce,

b) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ambulantní

zdravotní péče odbornými lékaři, ve výši 80 % dlužné částky,

nejvýše však 900 Kč na jednoho pojištěnce,

c) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ústavní

zdravotní péče, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 1200

Kč na jednoho pojištěnce,

d) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu výdeje léčiv na základě

lékařského předpisu, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však

700 Kč na jednoho pojištěnce.

(3) Právo zdravotnického zařízení na úhradu z Fondu se

promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného podle odstavce 1.

(4) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení

zákonem stanovených úhrad, poskytne zbývající část potřebných

peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční

výpomoci. V takovém případě se zvyšuje příspěvek zaměstnaneckých

pojišťoven do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčky na

dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 22a odst. 3. V roce

následujícím po splacení návratné finanční výpomoci se příspěvek

snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 22a odst. 3.

platné znění zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 146/2000 Sb.

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb. a zákona č. 146/2000 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 22

Zdravotní způsobilost leteckého personálu

(1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo

držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti

průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý.

(2) Zdravotní způsobilost zjišťuje a posudek o zdravotní

způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky a dalších

vyšetření stanovených prováděcím předpisem nebo odůvodněných

zdravotním stavem posuzované osoby posuzující lékař zdravotnického

zařízení určeného Ministerstvem dopravy a spojů po dohodě

s Ministerstvem obrany a s Ministerstvem zdravotnictví.

(3) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro

zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu závodní

preventivní péči pracovně lékařskou péči ve zdravotnickém zařízení, jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství.

(4) Zjistí-li posuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti

člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která

má za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu

způsobilosti, je povinen vydat nový posudek o zdravotní

způsobilosti a zaslat jej Úřadu.

(5) Držitel průkazu způsobilosti člena leteckého personálu je

povinen oznámit lékaři, že vykonává činnost člena leteckého

personálu.

(6) Každý lékař, který zjistí nebo má odůvodněné podezření, že

držitel průkazu způsobilosti trpí nemocemi, vadami nebo stavy,

které vylučují nebo omezují vykonávání činnosti člena leteckého

personálu, poučí jej o této skutečnosti a oznámí ji bez zbytečného

odkladu posuzujícímu lékaři. Posuzující lékař postupuje podle

odstavce 4.

(7) V případech uvedených v odstavci 6 je držitel průkazu

způsobilosti povinen dostavit se na vyzvání posuzujícího lékaře

v určeném termínu k tomuto lékaři a v odůvodněných případech se

podrobit před vydáním nového posudku o zdravotní způsobilosti

potřebnému vyšetření. Nemůže-li se dostavit ze závažných důvodů,

musí tak učinit nejpozději do jednoho měsíce od termínu určeného

posuzujícím lékařem. Nesplní-li držitel průkazu způsobilosti

uvedenou povinnost, je posuzující lékař povinen bez zbytečného

odkladu oznámit tuto skutečnost Úřadu.

(8) Posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí

být starší než tři měsíce od data jeho vydání.

(9) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti

leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby

k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování

znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis.

platné znění zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 167/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PÁTÁ

PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJÍ ÚHRADY

Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění

§ 13

(1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá

pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav.

(2) Zdravotní péče hrazená v rozsahu a za podmínek stanovených

tímto zákonem (dále jen "hrazená péče") zahrnuje:

a) léčebnou péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče,

rehabilitace a péče o chronicky nemocné),

b) pohotovostní a záchrannou službu,

c) preventivní péči,

d) dispenzární péči,

e) poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické

techniky a stomatologických výrobků,

f) lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách

a ozdravovnách,

g) závodní preventivní péči pracovně lékařskou péči,

h) dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,

i) posudkovou činnost,

j) prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy.

§ 18

Poskytování zdravotní péče

(1) Zdravotní péči poskytují ve zdravotnických zařízeních, nebo

je-li to nezbytné s ohledem na zdravotní stav pojištěnce, na jiném

místě, kde je nutno péči poskytnout, zdravotničtí pracovníci,29)

popřípadě další odborní pracovníci ve zdravotnictví, a to

v rozsahu své odborné způsobilosti. Jiní zdravotničtí pracovníci

než lékaři poskytují hrazenou péči na základě ordinace

ošetřujícího lékaře, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Zdravotní péče je pojištěnci poskytována formou ambulantní

nebo formou ústavní péče.

(3) Ošetřujícím lékařem se rozumí:

a) praktický lékař, praktický praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, zubní

lékař, u žen ženský lékař, který registruje pojištěnce, (dále

jen "registrující lékař"),

b) lékař poskytující pojištěnci specializovanou ambulantní

zdravotní péči,

c) lékař poskytující pojištěnci zdravotní péči v zařízení ústavní

péče.

------------------------------------------------------------------

29) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991

Sb.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb.,

o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících

ve zdravotnictví.

§ 20

Primární zdravotní péče

(1) Primární zdravotní péči poskytuje pojištěncům jejich

registrující lékař, popřípadě ošetřující lékař.

(2) Při převzetí do péče vyplní registrující lékař registrační

list. Současně si vyžádá od předchozího registrujícího lékaře

informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotní péče.

Předchozí registrující lékař je povinen novému registrujícímu

lékaři tyto informace předat písemně. Nový registrující lékař

seznámí pojištěnce při převzetí do péče s plánem preventivních

prohlídek podle § 29.

(3) Registrující lékař je povinen zajišťovat zdravotní péči

o registrované pojištěnce; praktický lékař a praktický praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost je povinen zajišťovat pro registrované pojištěnce

též návštěvní službu.

§ 21

Specializovaná ambulantní zdravotní péče

(1) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce poskytnutí

specializované ambulantní zdravotní péče, doporučí registrující

lékař pojištěnci takové smluvní zdravotnické zařízení, které je

schopno specializovanou ambulantní zdravotní péči na náležité

úrovni poskytnout; právo na volbu lékaře a zdravotnického zařízení

podle tohoto zákona tím není dotčeno. Spolu s doporučením

k přijetí specializovaným lékařem zasílá registrující lékař též

písemné odůvodnění a důležité zdravotní údaje včetně výsledků

předem provedených vyšetření a informace o provedeném léčení.

(2) V indikovaných případech registrující lékař, popřípadě

ošetřující lékař sám dojednává vyšetření nebo ošetření pojištěnce

v jiném zdravotnickém zařízení, a to i ve spádovém zdravotnickém

zařízení;21) to platí i pro dojednání péče ústavní.

(3) Ošetřující lékař nebo jiný odborný pracovník ve

zdravotnictví informuje registrujícího lékaře o zjištěných

skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména

o skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní způsobilosti

k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí pro poskytování

informací mezi registrujícím lékařem a lékařem závodní preventivní

péče pracovně lékařské péče.

------------------------------------------------------------------

21) § 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č.

548/1991 Sb.

§ 22

Zvláštní ambulantní péče

Hrazenou péčí je i zvláštní ambulantní péče poskytovaná

pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům

tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí

pomoci, v jejich vlastním sociálním prostředí; tato péče se

poskytuje jako

a) domácí zdravotní péče, pokud je poskytována na základě

doporučení registrujícího praktického lékaředoporučení registrujícího praktického lékaře pro dospělé, registrujícího

praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře

při hospitalizaci,

b) zdravotní péče ve stacionářích, pokud je poskytována na základě

doporučení ošetřujícího lékaře,

c) zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní

péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než

zdravotních důvodů,30)

d) zdravotní péče v ústavech sociální péče.

------------------------------------------------------------------

30) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve

znění zákona č. 307/1993 Sb.

§ 24

(1) Do ústavní péče jsou pojištěnci přijímáni zpravidla na

doporučení ošetřujícího lékaře. Ošetřující lékař zasílá

s doporučením k přijetí do ústavní péče též písemné odůvodnění

a důležité zdravotní údaje včetně výsledků předem provedených

vyšetření a informace o provedeném léčení. Do odborných léčebných

ústavů jsou pojištěnci přijímáni na základě návrhu ošetřujícího

lékaře; tato podmínka nemusí být splněna při přijetí do

psychiatrické léčebny.

(2) Pojištěnec musí být přijat do ústavní péče, jestliže by

nepřijetím nebo odložením přijetí do ústavní péče byl ohrožen jeho

život nebo vážně ohroženo jeho zdraví, a jestliže jde o porod.

Přijetí nesmí být odepřeno též v případě povinného léčení.31)

(3) Každé nepřijetí pojištěnce do ústavní péče musí být řádně

dokumentováno a pojištěnci musí být předána zpráva pro

ošetřujícího lékaře. Stejně se postupuje i v případě, že

pojištěnec sám přijetí odmítne.

------------------------------------------------------------------

31) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb.,

o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č.

204/1988 Sb.

§ 26

(1) Bezprostřední péči o pojištěnce zajišťuje tým zdravotnických

pracovníků vedený ošetřujícím lékařem nemocnice nebo odborného

léčebného ústavu, který určuje v rámci pokynů vedoucího lékaře

oddělení diagnostický a léčebný postup. K zabezpečení odborné péče

a součinnosti odborníků různých oborů zajišťují jednotlivá

oddělení konsiliární služby pro pojištěnce, jimž je poskytována

ústavní péče.

(2) Vyžaduje-li zdravotní stav pojištěnce, aby byl přeložen na

jiné oddělení, je nutno přeložení předem konzultovat s vedoucím

lékařem oddělení nebo jím pověřeným lékařem.

(3) Z léčebných důvodů je možno pojištěnce propustit do domácího

ošetření na propustku. Po dobu trvání propustky není zdravotnické

zařízení oprávněno účtovat zdravotní pojišťovně náklady za ústavní

péči, s výjimkou léčivých přípravků a prostředků zdravotnické

techniky, kterými pojištěnce na dobu trvání propustky vybaví.

§ 27

(1) Pojištěnec se propustí z ústavní péče, jakmile jsou

provedena potřebná vyšetření a ošetření nebo dojde-li k takovému

zlepšení zdravotního stavu, kdy lze další péči poskytovat

ambulantně nebo v jiných zdravotnických zařízeních, popřípadě

v zařízeních sociální péče. Pojištěnec musí být vybaven při

propuštění léčivými přípravky a prostředky zdravotnické techniky,

které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, na tři dny, nebo

v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu.

(2) Pojištěnec se předčasně propustí z ústavní péče na vlastní

písemnou žádost (revers), nejde-li o případy, kdy je možné

provádět vyšetřovací a léčebné výkony bez souhlasu nemocného.32)

(3) Pojištěnec, který soustavně porušuje hrubým způsobem domácí

řád zdravotnického zařízení a odmítá zásadním způsobem spolupráci,

může být z ústavní péče předčasně propuštěn, pokud toto chování

není způsobeno závažnou duševní poruchou nebo jinými závažnými

důvody a pokud by okamžitým přerušením péče nebylo ohroženo vážným

způsobem jeho zdraví. Předčasně propustit nelze pojištěnce

v případech, kdy se jedná o povinné léčení.

(4) Ošetřujícímu lékaři, který navrhl ústavní péči,

a registrujícímu lékaři se odesílá bezodkladně zpráva o propuštění

pojištěnce včetně návrhu dalšího léčebného postupu.

(5) Pokud není pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu

schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn

z ústavní péče až po předchozím včasném vyrozumění člena rodiny

nebo osoby, která je schopna tuto péči zajistit.

(6) O propuštění pojištěnce, u něhož není zajištěna další péče,

propouštějící zařízení včas informuje okresní úřad (v hlavním

městě Praze obvodní úřad) příslušný podle místa pobytu pojištěnce.

Obdobně postupuje u dětí a mladistvých se závažnou sociální

problematikou v rodině. Náklady vzniklé další hospitalizací

pojištěnce, který nemůže být propuštěn vzhledem k nezajištění

další péče, nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou.33)

------------------------------------------------------------------

32) § 23 odst. 3 a 4 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č.

548/1991 Sb.

33) § 73b a 93a zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č.

307/1993 Sb.

Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/1993 Sb.,

o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických

zařízeních.

§ 27

233. Při propuštění z ústavní péče musí být pojištěnec vybaven léčivými přípravky a prostředky zdravotnické techniky, které jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou na tři dny, nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu.

234. V případě pojištěnce, který nemůže být propuštěn z ústavní péče vzhledem k nezajištění další péče, nejsou náklady vzniklé další hospitalizací hrazeny zdravotní pojišťovnou.³³⁾

--------------------------------------------------

³³⁾ § 73b a 93a zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

Vyhláška č. 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních.

§ 31

Dispenzární péče

(1) V rámci hrazené péče se dispenzární péče poskytuje pojištěncům

zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách:

a) dětem do jednoho roku,

b) vybraným dětem od jednoho roku věku chronicky nemocným

a ohroženým poruchami zdravotního stavu, a to v důsledku

nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí,

c) vybraným mladistvým,

d) těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství,

e) ženám, které používají hormonální a nitroděložní antikoncepci,

f) pojištěncům ohroženým nebo trpícím závažnými onemocněními.

(2) Pojištěnce do dispenzární péče zařazuje podle odborných

kritérií jeho registrující lékař, který odpovídá za účelnost

a koordinaci dispenzární péče. Pojištěnec může být dispenzarizován

pro jednu diagnózu pouze u jednoho ošetřujícího lékaře.

(3) Nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové

rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace

dispenzarizujícího lékaře stanoví Ministerstvo zdravotnictví

vyhláškou.

§ 31

Dispenzární péče

V rámci hrazené péče se pojištěncům poskytuje dispenzární péče podle zvláštního právního předpisu.^35a)

-----------------------------------------------

^35a) Zákon č. .../2002 Sb., o zdravotní péči a o změně některých zákonů (zákon o zdravotní péči).

§ 34

Péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách

(1) Zdravotní péči poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného

procesu na doporučení ošetřujícího lékaře dětem a mladistvým do

18 let v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách hradí

zdravotní pojišťovna. Návrh na zdravotní péči v odborných dětských

léčebnách a ozdravovnách podává na předtištěném formuláři

zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař registrující praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Návrh potvrzuje revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny; revizní lékař neposuzuje přeložení pojištěnce z nemocnice do odborné dětské léčebny.

(2) Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do 18 let poskytuje

zdravotní péče v odborných dětských léčebnách, a indikační

zaměření těchto léčeben (indikační seznam pro zdravotní péči

v odborných dětských léčebnách) stanoví Ministerstvo zdravotnictví

vyhláškou. V případech, kdy se indikace k léčbě v dětských

odborných léčebnách překrývají s indikacemi k léčbě v lázeňských

léčebnách, rozhoduje o vhodnosti léčby v lázeňském zařízení či

dětské odborné léčebně ošetřující lékař, který péči doporučil.

Délka léčebného pobytu v odborných dětských léčebnách se řídí

zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař

léčebny.

(3) Dětem od tří do 15 let zdravotně oslabeným vlivem

nepříznivého životního prostředí, dětem se zdravotními problémy

spojenými s nesprávným životním stylem a dětem v rekonvalescenci,

jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou léčbu v dětské

lázeňské nebo v dětské odborné léčebně, se poskytuje na návrh

ošetřujícího lékaře potvrzený revizním lékařem zdravotní

pojišťovny péče v ozdravovně. Délka pobytu v ozdravovně zpravidla

nepřesahuje 21 dnů; delší pobyt je možný pouze se souhlasem

revizního lékaře.

§ 35

Závodní preventivní péče

Pracovně lékařská péče

Závodní preventivní péče Pracovně lékařská péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Hrazená péče zahrnuje:

a) zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci;

b) periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávajících

činnosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových

pracovištích, zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit zdraví

ostatních zaměstnanců nebo jiných osob, a zaměstnanců, u nichž

je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v rozsahu

stanoveném zvláštním předpisem;38)

c) mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů;39)

d) dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a osob,

u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení expozice

riziku.40)

------------------------------------------------------------------

38) § 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967

Věst. MZ o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění

směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb.

a částka 20/1970 Sb.

39) § 11, 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č.

49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR,

reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.

40) § 12 odst. 8 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967

Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg.

částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.

platné znění zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 582/1991 Sb.,o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č.37/1993 Sb., zákona č 160/1993 Sb., zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb. a zákona č. 116/2001 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 16

Součinnost orgánů sociálního zabezpečení

a zdravotnických zařízení

(1) Zdravotnická zařízení jsou povinna pro orgány sociálního

zabezpečení provést za úplatu vyšetření zdravotního stavu občanů

v řízení o dávkách sociálního zabezpečení, zapůjčovat lékařům

orgánů sociálního zabezpečení potřebnou zdravotnickou dokumentaci

a umožnit jim nahlížet do ní, vydávat výpisy z chorobopisů

a podávat lékařské nálezy, posudky a zprávy o průběhu nemoci

a potřebná hlášení a podklady, jichž je třeba k rozhodování

o dávce sociálního zabezpečení a pro kontrolu posuzování dočasné

pracovní neschopnosti, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem,

a není-li určena, do osmi dnů od doručení výzvy. Obdobnou

povinnost mají tato zařízení vůči okresním úřadům a hlavnímu městu

Praze v souvislosti s poskytováním dávek státní sociální podpory

a vůči okresním úřadům a obcím v souvislosti s poskytováním dávek

a služeb sociální péče.

(2) Zdravotnická služba Vězeňské služby spolupůsobí v řízení

o plné invaliditě nebo částečné invaliditě odsouzeného.

(3) Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového

pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí určená

zdravotnická zařízení; seznam těchto zařízení a bližší úpravu

postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou

Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce

a sociálních věcí.

3) Uznávání nemocí z povolání⁷⁰⁾ pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních právních předpisů⁷¹⁾ se provádí podle zvláštního právního předpisu upravujícího posuzování nemocí z povolání.^71a)

------------------------------------------------------------------

70) § 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam

nemocí z povolání.

71) Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č.

48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně

a doplnění některých souvisejících zákonů.

^71a) Zákon č. .../2002 Sb., o zdravotní péči a o změně některých zákonů (zákon o zdravotní péči).“.

platné znění zákona č. 99/1963 Sb., obanský soudní řad, ve znění pozdějších předpisů

(vypouštěný text je přeškrtnut, nově navrhovaný text je tučně)

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.

VYBRANÁ USTANOVENÍ NOVEL